Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

D0STUPNOST A/ANEBO KONKURENCESCHOPNOST? Diferenciace vysokoškolských vzdělávacích institucí František Turnovec FSV UK Praha HLEDÁNÍ NOVÉ EVROPY Praha,

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "D0STUPNOST A/ANEBO KONKURENCESCHOPNOST? Diferenciace vysokoškolských vzdělávacích institucí František Turnovec FSV UK Praha HLEDÁNÍ NOVÉ EVROPY Praha,"— Transkript prezentace:

1 D0STUPNOST A/ANEBO KONKURENCESCHOPNOST? Diferenciace vysokoškolských vzdělávacích institucí František Turnovec FSV UK Praha HLEDÁNÍ NOVÉ EVROPY Praha,

2 DOSTUPNOST Pod „dostupností“, máme obvykle na mysli otevření přístupu k různým formám vysokoškolského (nebo lépe terciárního) vzdělávání většímu procentu populace. V USA získává některou z forem vyššího vzdělání o něco více než 50% příslušné věkové skupiny (od 18 do 26 let). V Evropě se tento údaj pohybuje mezi 20% až 60% (např. Belgie 56%, Velká Británie 52%, Francie 52%, Německo 51%, Holandsko 48%, Dánsko 47%, údaje OECD z roku 1997). Odhad přístupu populace k různým formám terciárního vzdělávání v ČR nepřevyšuje 20%.

3 KONKURENCESCHOPNOST existence a rozvoj elitních forem vzdělávání, kterými jednotlivé špičkové národní vzdělávací instituce vstupují na regionální a světový akademický trh, ucházejí se o nejlepší mozky (nejen učitele a vědce, ale i studenty) a veřejné i soukromé fondy, jak na národní, tak na mezinárodní úrovni. základním atributem těchto vzdělávacích institucí je mezinárodní dosah jejich působení, zejména úspěšnost v „publikační hře“, tedy přítomnost výsledků jejich pracovníků a absolventů v prestižních vědeckých časopisech a hojná citovanost těchto výsledků.

4 Výzkumně zaměřené a výukově zaměřené vzdělávací instituce U nás: Tváříme se, jako by bylo možné poskytovat vysokoškolské vzdělání (včetně magisterské a doktorské úrovně) podstatné části populace vesměs na elitních vysokých školách. Jediným problémem se potom jeví otázka financování. Světová praxe: Dostupnost řeší na výuku zaměřené vzdělávací instituce Konkurenceschopnost řeší na výzkum zaměřené vzdělávací instituce

5 Znaky na výuku zaměřené instituce převaha bakalářských studijních programů zaměřených na přímé uplatnění absolventů v praxi na regionální a národní úrovni, velké počty studentů na učitele výzkumné aktivity zaměřené převážně na národní odborné časopisy a média, odborné poradenství ve vztahu k praxi a orgánům veřejné správy hlavním zdrojem financování jsou normativní příspěvky na studenta, resp. studijní poplatky

6 Znaky na výuku zaměřené instituce, pokračování Úspory z rozsahu (fixní náklady, které činí podstatnou část vzdělávacích nákladů, se rozkládají na velký počet studentů) a kontrakty s praxí umožňují finanční prosperitu takovéto instituce i bez dotací na výzkum Přijímací řízení studentů lze maximálně zjednodušit: omezujícím faktorem je pouze vyučovací kapacita, základním principem selekce mohou být výsledky uchazečů ze středoškolského studia Není nutné striktně vyžadovat formální atributy vědecké a vědecko-pedagogické kvalifikace pracovníků (velké počty profesorů a docentů), značný podíl na výuce mohou mít odborníci z praxe i bez vědeckých hodností.

7 Znaky na výzkum zaměřené instituce Na výzkum zaměřená instituce - přítomnost pracovníků a jejich týmů na mezinárodním akademickém trhu. Výsledky nacházejí cestu do prestižních (tzv.impaktovaných) vědeckých časopisů, podíl publikací v zahraničních vědeckých časopisech a renomovaných nakladatelstvích převyšuje počet domácích publikací, práce jsou hojně citovány, což je reflektovány i mezinárodními citačními indexy. Převažují témata základního výzkumu. Hlavní pozornost směřuje k vývoji doktorských programů, s malým zastoupením bakalářských programů.

8 Znaky na výzkum zaměřené instituce, pokračování Poměrně malé počty studentů umožňují kombinovat výuku a výzkum a praktikovat individuální práci se studenty, cílem je vychovávat dobře připravenou elitu pro národní a mezinárodní trh Otevřené, v přijímacím řízení se zaměřují na získávání nejlepších absolventů středních škol, bakalářských programů jiných vysokých škol, resp. magisterských programů při vyhledávání studentů doktorských programů, uchazeče vyhledávají i na zahraničních vysokých školách Přísné nároky při přijímacím řízení na všechny formy studia. Běžné jsou studijní programy v cizích jazycích, zejména v angličtině (jednotné pro domácí i zahraniční studenty)

9 Znaky na výzkum zaměřené instituce, pokračování přísné nároky na přijímané pedagogické a vědecké pracovníky, jsou otevřeny i zahraničním pedagogům a vědcům zdrojem financování jsou především rozpočtové příspěvky na výzkum a výzkumné granty domácích a zahraničních agentur normativní financování podle počtu studentů, případně studijní poplatky hrají pouze doplňkovou úlohu

10 Existuje reálná diferenciace vzdělávacích institucí? Výzkum v rámci projektu GAČR: přítomnost výsledků pracovníků českých ekonomických vzdělávacích institucích v mezinárodních publikačních a citačních databázích (Web of Science, Econlit), Citační a publikační skóre podle počtu záznamů vážených impaktovými faktory časopisů, v nichž bylo publikováno nebo citováno Výsledek: diferenciace existuje

11

12

13 České vzdělávací instituce nejsou stejné 1. skupina (Tabulka 1) reprezentuje zhruba 3,49% z celkového počtu 1230 pracovníků a 26,74% z celkových publikačních výstupů (měřených celkovým publikačním skóre) 2. skupina (Tabulka 2) reprezentuje 25,85% pracovníků a 26,23% publikačních výstupů 3. skupina (Tabulka 3) reprezentuje 63,41% pracovníků a 9,40% publikačních výstupů Podobné výsledky získáme i z analýzy citačních výstupů.

14 Několik poznámek na závěr Již dnes existuje objektivně měřitelná diferenciace vzdělávacích institucí na zaměřené na výuku a zaměřené na výzkum Jednou z příčin nedostatečné vědecké výkonnosti a zamlžování objektivně existujících rozdílů mezi vzdělávacími institucemi je absence měření výkonu podle mezinárodních standardů, netransparentnost výsledků výzkumu Financování výzkumu na vysokých školách by mělo vycházet nejen z dobrých úmyslů jednotlivých pracovišť pro budoucnost, ale též z již existující akumulace vědeckého kapitálu za delší období

15 Jakou reformu potřebuje české vysoké školství? Takovou, která umožní zvýšit jak dostupnost, tedy počet absolventů, tak konkurenceschopnost na mezinárodním akademickém trhu, tedy vědeckou výkonnost špičkových pracovišť. Bez výrazné konkurence a diferenciace vysokoškolských pracovišť, veřejných i soukromých, na orientované na výuku a orientované na výzkum, podpořené i adekvátními pravidly hodnocení výstupů a na ně navazujícím systémem financování, to zřejmě nepůjde. Gaussova křivka rozdělení intelektuální schopností v každé populaci je zákonem přírody. Ne každá vysoká škola má předpoklady vychovávat budoucí laureáty Nobelových cen. Pokusme se, aby to bylo možné alespoň na některých


Stáhnout ppt "D0STUPNOST A/ANEBO KONKURENCESCHOPNOST? Diferenciace vysokoškolských vzdělávacích institucí František Turnovec FSV UK Praha HLEDÁNÍ NOVÉ EVROPY Praha,"

Podobné prezentace


Reklamy Google