Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Princípy Státni moc. Veřejná a státní moc Ve ř ejná moc je svrchovaná a nad ř azená. Státní moc je druhem ve ř ejné moci. Orgány disponujicí ve ř ejnou.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Princípy Státni moc. Veřejná a státní moc Ve ř ejná moc je svrchovaná a nad ř azená. Státní moc je druhem ve ř ejné moci. Orgány disponujicí ve ř ejnou."— Transkript prezentace:

1 princípy Státni moc

2 Veřejná a státní moc Ve ř ejná moc je svrchovaná a nad ř azená. Státní moc je druhem ve ř ejné moci. Orgány disponujicí ve ř ejnou mocí (krom ě státu je to samospráva, nebo nap ř. léka ř ská komora č i Č eská televize) mají právo jednostran ě vnutit své autoritativní rozhodnutí ostatním subjekt ů m.

3 Horizontální dělba moci P ř edstavuje samostatnost a funk č ní odd ě lenost jednotlivých složek moci a zárove ň jejich vzájemné kontrolní p ů sobení. Její provedení definuje formu vlády (státní z ř ízení) konkrétního státu (nap ř. prezidentská rep., parlamentní rep. nebo absolutistická monarchie atd.) Podle klasické koncepce d ě lby moci, kterou vytvo ř il Ch. Montesquieu (O duchu zákon ů ) a rozpracovali tv ů rci Ústavy USA (Hamilton, Madison, Jay) rozlišujeme moc zákonodárnou, výkonnou asoudní (tripartice moci)

4 Systém brzd a protiváh (checks and balances) Zakotvuje zajišt ě ní rovnováhy mocí a jejich vzájemnou kontrolu i rovnováhu mezi politickou reprezentací a profesionálním (apolitickým) výkonným státním aparátem. Pluralita moci P ř edstavuje d ě lbu kompetencí a vzájemnou kontrolu mezi ústavními orgány v rámci jedné složky moci (nap ř. dv ě komory bikamerálního parlamentu navzájem nebo prezident a vláda v rámci moci výkonné)

5 Vertikální dělba moci (decentralizace moci) Zajiš ť uje reálnou decentralizaci moci a uplatn ě ní principu subsidiarity (rozhodování ve ve ř ejném sektoru má probíhat na nejnižším stupni správy, nejblíže k ob č an ů m, jak je to možné) V klasickém smyslu ur č uje jakou mírou pravomocí disponují centrální orgány a jakou mírou orgány místní autonomie nebo územní a zájmové samosprávy. Vertikální d ě lba moci definuje jakým zp ů sobem je stát územn ě uspo ř ádán Jejím dalším aspektem je d ě lba moci mezi státem a mezinárodními institucemi a organizacemi, p ř ípadn ě odlišení moci státu (jako zákonodárce) a ústavodárce.

6 Ústava Č R Dělba moci

7 Horizontální dělba moci Princip d ě lby moci je v Ústav ě Č R zakotven v č l. 2: Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prost ř ednictvím orgán ů moci zákonodárné, výkonné a soudní. Podle doktrinálního výkladu pat ř í toto ustanovení mezi podstatné náležitosti demokratického právního státu a jeho zm ě na je nep ř ípustná D ě lba moci se projevuje v konstrukci ústavy rozd ě lením ústavních orgánu do jednotlivých hlav a jejich pojmenováním.

8 Moc zákonodárná - hlava druhá Je tvo ř ena Senátem a Poslaneckou sn ě movnou. Vláda je odpov ě dná Poslanecké sn ě movn ě prost ř ednictvím institutu vyslovení d ů v ě ry a odvozuje od ní svoji legitimitu. Jako narušení systému d ě lby moci se jeví nezakotvení inkompatibility funkcí poslanc ů a č len ů vlády. D ů ležitá je stabiliza č ní a brzdící funkce Senátu voleného na jiném principu než PS a obm ěň ovaného postupn ě.

9 Moc výkonná - hlava třetí Zahrnuje Prezidenta, vládu a její orgány a státní zastupitelství Postavení vlády v ústavním systému je velmi silné nejen kv ů li dlouhodobé tendenci oslabování role Parlamentu, ale p ř edevším vlivem faktického p ů sobení vládních politických stran jako rozhodující politické síly v Parlamentu. Rozsah pravomocí vlády je vymezen pouze negativn ě, tzn. že m ů že rozhodovat o všech otázkách nenáležících ostatním ústavním orgán ů m.

10 Moc soudní - hlava čtvrtá Ústavní soud, soustava soud ů. Moc soudní stojí stranou a její odd ě lení není v zásad ě ohroženo. Do jejího výkonu ale zasahuje prezident svou pravomocí ud ě lit milost ( č l 62 g) Ú) a amentstii ( č l 63 j) Ú). Ovliv ň uje také personální složení soud ů p ř i jmenování soudc ů (event. p ř i výb ě ru ústavních soudc ů ). Ústavní soud p ř edstavuje d ů ležitý konrolní a brzdící prvek nejen v ůč i Parlamentu (v rámci abstraktní kontroly ústavnosti), ale i jiným orgán ů m.

11 Moc kontrolní Nejvyšší kontrolní ú ř ad - hlava pátá Historicky se vyd ě luje z moci soudní a v Č R ji p ř edstavuje Nejvyšší konrolní ú ř ad a implicitn ě Ochránce ve ř ejných práv (tento insitut není zakotven ústavn ě, upravuje ho zákon č. 349/1999 Sb. o ve ř ejném ochránci práv, ale v materiálmím smyslu se svým postavením blíží ústavnímu orgánu).

12 Moc bankovní Č eská národní banka - hlava šestá Vyd ě luje se z moci výkonné, její zakotvení není z hlediska ústavní komparatistiky p ř íliš obvyklé.

13 Vertikální dělba moci (decentralizace moci) Z hlediska vertikální d ě lby moci je Č R decentralizovaný unitární stát …. č l. 11 Ú: Území Č eské republiky tvo ř í nedílný celek, jehož státní hranice mohou být m ě n ě ny jen ústavním zákonem.) ……se zaru č enou uzemní samosprávou uplat ň ujicí princip subsidiarity ( č l. 8 Ú: Zaru č uje se samospráva územních samosprávných celk ů.).

14 A) Decentralizace moci se uplat ň uje v rámci systému dvoustup ň ové územní samosprávy: Krajská samospráva Obecní samospráva

15 B) Vertikální d ě lba moci ve zvláštním smyslu vyplývá jednak z p ř ijetí mezinárodních právních závazk ů, jednak z p ř enesení n ě kterých pravomocí na mezinárodní organizace. P ř edstavuje d ě lbu moci mezi t ě mito organizacemi a státem. č l. 10a Ú: (1) Mezinárodní smlouvou mohou být n ě které pravomoci orgán ů Č eské republiky p ř eneseny na mezinárodní organizaci nebo instituci. Projevuje se zde stále sílící tendence omezení suverénní státní moci.

16 C) Ústavodárná moc Z hlediska vertikální d ě lby moci má zvláštní povahu, je svým zp ů sobem nejvyšší mocí ve stát ě. Je to moc konstitujicí (pouvoir constituant) nad ř azená moci již ustavené (pouvoir constitué). Disponuje jí parlament jako celek.

17 Zákonodárna moc

18 Ústava ČR – parlament 1.Zákonodárná pravomoc Č l. 15 Ú: (1) Zákonodárná moc v Č eské republice náleží Parlamentu. Parlament Č R má výlu č né právo p ř ijímat zákony a je jediným orgánem v Č R, který má pravomoc vydávat všeobecn ě závazné p ř edpisy s celostátní p ů sobností (mimo Parlament by podle Ústavy mohl zákonodárnou moc vykonávat lid p ř ímo – p ř edevším prost ř ednictvím referenda, ale ústavní zákon upravující referendum dosud nebyl p ř ijat) zákonodárná pravomoc zahrnuje jak moc ústavodárnou (p ř ijímání Ústavy a ústavních zákon ů ), tak i pravomoc vydávat b ě žné zákony

19 Pravomoc vyjad ř ovat souhlas k ratifikaci mezinárodních smluv souhlas k ratifikaci mezinárodních smluv musí vyjád ř it ob ě komory Parlamentu mezinárodní smlouvy, s jejichž ratifikací Parlament vyjad ř uje souhlas, se d ě lí do 2 základních skupin:

20 smlouvy podle článku 10a Ústavy, kterými „mohou být některé pravomoci orgánů České republiky přeneseny na mezinárodní organizaci nebo instituci“ taková smlouva p ř enáší výsostné pravomoci Č R vyplývající z její suverenity na mezinárodní subjekt, p ř i č emž č lánek je nutné použít jak pro smlouvu novou, tak i pro novelizaci smlouvy již existující k ratifikaci takové smlouvy je t ř eba souhlasu 3/5 v ě tšiny všech poslanc ů a 3/5 v ě tšiny p ř ítomných senátor ů (smlouva se schvaluje stejn ě jako ústavní zákon) v p ř ípad ě smluv uvedených v č lánku 10a také m ů že zvláštní ústavní zákon stanovit, že k ratifikaci dané smlouvy je zapot ř ebí souhlas v referendu, pak se ratifikace smlouvy Parlament neú č astní jedinou takovou smlouvou je Smlouva o p ř istoupení Č eské republiky k EU ( č.44/2004 Sb.m.s), ale k její ratifikaci došlo podle ústavního zákona č. 515/2002 na základ ě souhlasu daného v referendu

21 ostatní smlouvy, k jejichž ratifikaci je nezbytný souhlas Parlamentu na základě čl.49 Ústavy smlouvy upravující práva a povinnosti osob, smlouvy spojenecké, mírové a jiné politické, smlouvy, z nichž vzniká č lenství Č R v mezinárodní organizaci, smlouvy hospodá ř ské, které jsou všeobecné povahy a smlouvy o dalších v ě cech, jejichž úprava je vyhrazena zákonem tyto smlouvy musí být p ř ijaté ob ě ma komorami Parlamentu a to v ě tšinou p ř ítomných ( č l.39 odst.2) tyto smlouvy sjednává prezident, proto jsou č asto ozna č ovány jako prezidentské (jejich sjednávání prezident nep ř enesl na vládu podle č l.63 odst.1 b)

22 Komory Parlamentu Č eské republiky Struktúra parlamentu

23 Č R má dvoukomorový Parlament, který se skládá z Poslanecké sn ě movny a Senátu koncepce dvoukomorového parlamentu vychází z tradice první republiky (Národní shromážd ě ní se skládalo z PS a Senátu) a z Federálního shromážd ě ní, p ř ihlédnuto bylo také k fungujícím dvoukomorovým systém ů m v sou č asných demokratických státech, dvoukomorový systém má zejména funkci kontrolní a také funkci dvojí ochrany stability Ústavy.

24 Poslanecká sněmovna (= dolní komora Parlamentu) 200 poslanc ů volených na 4 roky systémem pom ě rného zastoupení aktivní volební právo 18 let, pasivní volební právo 21 let PS m ů že být rozpušt ě na prezidentem republiky z d ů vod ů taxativn ě vymezených v č l. 35 Ú

25 Senát (= horní komora Parlamentu) 81 poslanc ů volených na 6 let s tím, že každé 2 roky se obm ě ní 1/3 senátor ů volba je dvoukolová, volí se v ě tšinovým systémem aktivní volební právo 18 let, pasivní volební právo 40 let senát je stále č inný a nerozpustitelný

26 Vzájemný vztah obou komor vztah obou komor je dán p ř edevším jejich rolí v legislativním procesu ( č l Ú) rozhodující slovo p ř i zákonodárné č innosti má Poslanecká sn ě movna, m ů že totiž Senát p ř i p ř ijímání b ě žných zákon ů p ř ehlasovat a to nadpolovi č ní v ě tšinou všech poslanc ů rovnocenné postavení má Senát p ř i p ř ijímání ústavních zákon ů a také zákon ů podle č l.40 Ú (= volební zákon, stykový zákon, zákon o jednacím ř ádu Senátu), kdy nem ů že být p ř ehlasován dále mají komory rovné postavení p ř i vyjad ř ování souhlasu s mezinárodními smlouvami a p ř i p ř ijímání n ě kterých dalších rozhodnutí, zejména t ě ch týkajících se bezpe č nosti Č R

27 Senát má významnou úlohu zejména v případě, je-li PS rozpuštěna (čl.33 Ústavy) Senát m ů že v této dob ě p ř ijímat na návrh vlády zákonná opat ř ení ve v ě cech, které nesnesou odkladu a jinak by k p ř ijetí vyžadovaly formu zákona Senát v tomto období nem ů že p ř ijímat zákonná opat ř ení ve v ě cech Ústavy, státního rozpo č tu, státního záv ě re č ného ú č tu a volebních zákon ů sám vyjad ř ovat souhlas s ratifikací mezinárodních smluv Senát v tomto období naopak m ů že sám rozhodnout o mimo ř ádných stavech o souhlasu s vysláním ozbrojených sil Č R do zahrani č í o souhlasu s pobytem cizích ozbrojených sil na našem území o p ř ijetí usnesení o ú č asti Č R v ozbrojených systémech mezinárodních organizací, jejíž je Č R č lenem zákonné opat ř ení smí Senátu navrhnout jen vláda, vyhlašuje se stejn ě jako zákony, ale musí být PS schváleno na její první sch ů zi, jinak pozbývá platnost

28 Orgány a funkcionáři komor Parlamentu ČR je d ů ležité odlišit pojem z ř ízení orgánu a ustavení orgánu z ř ízení orgánu = rozhodnutí, že v komo ř e bude ur č itý orgán jednat ustavení orgánu = volba č len ů daného orgánu Ústava v č l.30 a 31 stanoví, že komory Parlamentu jako své orgány z ř izují výbory a komise – ty jsou z ř izovány usnesením komor; Ústava nep ř edpisuje, které výbory a komise má komora z ř ídit, z jednacích ř ád ů komor ale vyplývá, že komora je povinna z ř ídit ty výbory a komise, které mají zákonem stanovené funkce

29 Ústava z ř izuje tyto orgány a funkcioná ř e komor: Funkcioná ř i PS: p ř edseda PS, místop ř edsedové PS Orgány PS: výbory, komise, vyšet ř ovací komise (orgán sui generis, nikoli komise) Funkcioná ř i Senátu: p ř edseda Senátu, místop ř edsedové Senátu Orgány Senátu: výbory, komise na každé sch ů zi jsou z č len ů komor voleni tzv. ov ěř ovatelé, kte ř í ov ěř ují správnost vyhotovení usnesení komory, ale ti nejsou považováni za funkcioná ř e

30

31 Výbory a Komise Ústava v č l.30 a 31 stanoví, že komory Parlamentu jako své orgány z ř izují výbory a komise – ty jsou z ř izovány usnesením komor; Ústava nep ř edpisuje, které výbory a komise má komora z ř ídit, z jednacích ř ád ů komor ale vyplývá, že komora je povinna z ř ídit ty výbory a komise, které mají zákonem stanovené funkce podle J Ř PS musí PS z ř ídit výbor mandátový a imunitní, peti č ní, organiza č ní, rozpo č tový, kontrol ní a výbor pro evropské záležitosti podle J Ř S musí Senát z ř ídit výbor organiza č ní, mandátový a imunitní a výbor pro záležitosti EU

32 Podvýbory a volební komise samotné výbory si mohou z ř izovat své podvýbory jako orgány výboru (nikoli orgány komory) výbory jsou vždy z ř izovány na ustavující sch ů zi PS resp. na první sch ů zi v novém funk č ním období Senátu, b ě hem volebního období sice lze z ř ídit nový výbor, ale b ě žn ě se to nestává komise bývají z ř izovány k ur č ité díl č í problematice a to bu ď jako komise stálé nebo ad hoc po volbách je v každé komo ř e jako první orgán ustavena volební komise jako orgán, který hraje d ů ležitou roli p ř i volb ě funkcioná řů i orgán ů komor

33 Pravomoci funkcionářů a orgánů komor p ř edseda Poslanecké sn ě movny jeho pravomoci jsou stanoveny Ústavou a vyjmenovány v §29 J Ř PS, p ř edseda pak plní také další úkoly dle pov ěř ení Sn ě movny funkce na základ ě Ústavy = funkce svým zp ů sobem samostatné a osobní, v nichž p ř edseda PS není zastupitelný místop ř edsedy navrhování p ř edsedy vlády ( č l.68 odst.3 Ú) a to v p ř ípad ě, kdy se dvakrát nepoda ř í vyslovit d ů v ě ru vlád ě výkon č ásti pravomocí prezidenta republiky v dob ě, kdy není funkce prezidenta obsazena nebo ji prezident nem ů že ze závažných d ů vod ů vykonávat ( č l.66 Ú) funkce vztahující se ke vzniku a zániku ú ř adu prezidenta republiky – p ř edseda PS p ř ijímá slib prezidenta a p ř ijímá prohlášení prezidenta, kterým se vzdává ú ř adu v dalších pravomocích je p ř edseda PS zastupitelný místop ř edsedy zastupování PS navenek – p ř edseda postupuje návrhy zákon ů Senátu a prezidentu republiky, zasílá zákony p ř edsedovi vlády k podpisu, podepisuje zákony a usnesení PS a vykonává další funkce stanovené zákony vnit ř ní pravomoci – svolává, zahajuje, ukon č uje, p ř erušuje a ř ídí sch ů zi, vyhlašuje stav legislativní nouze, povolává náhradníky za poslance atd. ústavní povahy je též pravomoc poskytnout souhlas k p ř edání zadrženého poslance soudu pokud byl dopaden p ř i spáchání trestného č inu ( č l.27 odst.5 Ú) p ř edsedu PS zastupují místop ř edsedové a to v ur č eném po ř adí nebo na jeho pokyn

34 p ř edseda Senátu zastupuje Senát navenek, vykonává podobné vn ě jší a vnit ř ní funkce pro Senát jako p ř edseda PS, v p ř ípad ě pot ř eby jej zastupují místop ř edsedové Senátu nepodepisuje zákony, ale podepisuje zákonná opat ř ení Senátu nemá žádnou zvláštní osobní funkci, pouze v p ř ípad ě rozpušt ě ní PS vykonává p ř edseda Senátu pravomoci prezidenta republiky podle č l.66 Ú

35 výbory komor nejd ů ležit ě jší orgány komor Parlamentu, výbory mají úlohu legislativní (projednávají návrhy zákon ů a mezinárodních smluv) i úkoly další (nap ř. kontrola exekutivy) č innost výbor ů je pom ě rn ě podrobn ě upravena jednacími ř ády, zejména jejich č innost v rámci legislativního procesu, kdy jsou výbory ve své funkci nezastupitelné

36 výbory Poslanecké sn ě movny výbory mají p ř edevším dva hlavní úkoly = zákonodárnou č innost a kontrolu vlády v jednotlivých rezortech č len vlády je povinen se dostavit na jednání výboru kdykoli o to výbor svým usnesením požádá ( č l.38 odst.2 Ú), m ů že se ale nechat zastoupit svým nám ě stkem nebo jiným č lenem vlády; dále si výbor m ů že vyžádat též ú č ast vedoucích úst ř edních správních orgán ů výbory mohou z ř izovat pro díl č í otázky podvýbory, jejichž č leny mohou být pouze poslanci, podvýbory nemají rozhodovací funkci, pouze poradní jednání výbor ů je ve ř ejné pokud výbor nerozhodne jinak

37 výbory se zvláštními funkcemi: mandátový a imunitní - ov ěř uje mandáty poslanc ů na ustavující sch ů zi PS peti č ní – projednává petice adresované Poslanecké sn ě movn ě, má též funkci b ě žného výboru pro oblast lidských práv organiza č ní – úloha ř ídícího orgánu v PS, organizuje a koordinuje práci orgán ů sn ě movny, p ř ipravuje sch ů zi sn ě movny a navrhuje její po ř ad volební – z ř ízen J Ř PS pro ú č ely volby č len ů Rady Č T a Rady Č eského rozhlasu výbor pro evropské záležitosti – má zvláštní postavení, zabývá se informacemi o p ř ipravovaných rozhodnutích na p ů d ě orgán ů EU, které vláda poskytuje Parlamentu

38 delegace = zvláštní sbory, které Parlament vytvá ř í pro zastupování Parlamentu nebo Č R v mezinárodních organizacích, které mají orgán parlamentního typu – nap ř. Delegace do Parlamentního shromážd ě ní Rady Evropy, Delegace do Parlamentního shromážd ě ní NATO

39 Vyšet ř ovací komise m ů že jí z ř ídit jen Poslanecká sn ě movna a to pro vyšet ř ení v ě ci ve ř ejného zájmu, její z ř ízení musí navrhnout nejmén ě 1/5 poslanc ů ( č l. 30 Ú) výsledkem její č innosti je p ř edložení zprávy na sch ů zi PS ř ízení p ř ed Vyšet ř ovací komisí upravuje J Ř PS ve své p ř íloze

40 Zákonodárný proces

41 Proces p ř ípravy, tvorby, projednávání a schvalování legislativy ze strany vlády, Parlamentu a prezidenta republiky, který kon č í jejím vyhlášením ve Sbírce zákon ů → upraveno souhrnem norem, zakládajících postup orgán ů státu p ř i p ř íprav ě a p ř ijetí zákon ů Zákonodárná a ústavodárná moc náleží výhradn ě Parlamentu ( č l. 15 Ú) - PS a Senát tu mají nerovné postavení (slabší úloha S), je to jedna ze základních funkcí Parlamentu

42 princip svrchovanosti zákona - postavení zákona v systému p ř edpis ů stát ů (v LZPS v preambuli - „uznávajíc neporušitelnost p ř irozených práv č lov ě ka, práv ob č ana a svrchovanost zákona“) Souvisí s č l. 2 odst. 1 Ú - lid vykonává státní moc prost ř ednictvím orgán ů moci zákonodárné, výkonné a soudní Jen zákon (v č. ÚZ) je primárním celostátním p ř edpisem a jen díky n ě mu m ů že být prosazena moc na území státu a v ůč i obyvatelstvu státu + jen Parlament m ů že stanovit, které mezinárodní smlouvy mohou být bezprost ř edn ě závazné na území Č R

43 Fáze

44 1) Zákonodárná iniciativa Právo podat návrh zákona (lze podat pouze v PS, ne v S) a zárove ň povinnost zákonodárného sboru se tímto návrhem jako návrhem zákona zabývat (pokra č ovat v zákonodárném procesu projednáváním návrhu) S právem zákonodárné iniciativy souvisí i právo navrhovatele vzít sv ů j návrh zp ě t (to lze dle J Ř PS jen do ukon č ení druhého č tení v PS, poté jen a pouze se souhlasem PS - pokud je již návrh v Senátu, zp ě t jej vzít nelze) č l. 41 odst. 2 Ú - Návrh zákona m ů že podat Poslanec Skupina poslanc ů Senát (jako celek) Vláda (a pouze vláda p ř i návrhu zákona o státním rozpo č tu / návrh státního záv ě re č ného ú č tu → o t ě chto dvou se pak usnáší pouze PS) → preferována, v ě tšina návrh ů pochází od vlády + zmocn ě ní k sekundární normotvorb ě (na ř izovací moc vlády - č l. 78 Ú) Zastupitelstvo vyšších územních samosprávných celk ů (krajská zastupitelstva a zastupitelstvo hlavního m ě sta Prahy, toto ustanovení nalezneme i v zákon ě č. 129/2000 Sb. o krajích a 131/2000 Sb. o hl. m ě st ě Praze)

45 Návrh se podává PS (respektive jejímu p ř edsedovi ) Má-li být k zákonu vydán také provád ě cí p ř edpis, m ů že si organiza č ní výbor vyžádat od navrhovatele také jeho návrh, a obligatorn ě musí být p ř edložen tehdy, pokud má nabýt ú č innosti zárove ň se zákonem

46 Náležitosti návrhu stanovuje J Ř PS Písemný návrh p ř esného zn ě ní toho, na č em se má Parlament usnést (+ navíc p ř edložit na technickém nosi č i dat v elektronické podob ě ) Návrh zákona v paragrafovaném zn ě ní (ÚZ na č lánky) - obsah normativních v ě t, č len ě ní D ů vodová zpráva

47 2) Projednání v Parlamentu Úprava legislativního procesu není pro všechny zákony shodná, liší se hlavn ě podílem PS/S B ě žný (standartní) legislativní proces (viz níže) Nej č ast ě jší, dle č l a Ú, zkrácený proces v č l. 8 ÚZ o bezpe č nosti Č R 3 subjekty - PS, S a prezident Legislativní proces s rovnoprávným postavením komor Pro p ř ijetí zákona je t ř eba výslovné schválení ob ě ma komorami Senát nelze p ř ehlasovat, Senát nem ů že vyjád ř it v ů li se návrhem nezabývat, pokud návrh zamítne, je zamítnut s kone č nou platností a jeho projednávání kon č í Ústavní zákony, zákony dle č l. 40 Ú - volební zákon, zákon o zásadách jednání a styku obou komor mezi sebou jakož i navenek, zákon o J Ř S

48 Návrhy ÚZ PS se usnáší 3/5 (kvalifikovanou) v ě tšinou všech poslanc ů - pokud jde o p ř ijetí ÚZ jako celku / o usnesení o zamítnutí ÚZ, o usnesení o vrácení p ř edkladateli č i o pozm ěň ovacích návrzích b ě žnou v ě tšinou S se usnáší 3/5 v ě tšinou všech p ř ítomných senátor ů Prezident republiky nemá pravomoc ÚZ vrátit

49 Ratifikace mezinárodních smluv dle č l.49 - souhlasu obou komor Parlamentu je t ř eba p ř i ratifikaci t ě chto mezinárodních smluv: oupravujících práva a povinnosti osob ospojeneckých, mírových a jiných politických oz nichž vzniká č lenství Č R v mezinárodní organizaci ohospodá ř ských, jež jsou všeobecné povahy

50 Legislativní proces v jediné komoře Pouze PS - návrh zákona o státním rozpo č tu a návrh státního záv ě re č ného ú č tu, Senát jej neprojednává v ů bec ( č l. 42 Ú) Upraveno zvláštní č ástí J Ř PS Nevztahují se na n ě j obecná ustanovení J Ř o legislativním procesu - zejména lh ů ty Odlišný legislativní proces → J Ř PS zakazuje prost ř ednictvím zákona o státním rozpo č tu zm ě ny jiných zákon ů Návrh je oprávn ě na p ř edložit pouze vláda, návrh se projednává na ve ř ejné sch ů zi PS

51 3) Prezident Prezident se též podílí na zákonodárném procesu Dle č l. 62 i) Ú - podepisuje zákony (pravomoc bez kontrasignace) Prošel-li návrh zákona úsp ě šn ě celým legislativním procesem v Parlamentu, je zákon p ř ijat, následuje podpis p ř edsedy PS a postoupení zákona k podpisu prezidentu republiky Pravomoc vrátit p ř ijatý zákon Dle č l. 50 odst. 1 Ú - prezident má právo vrátit p ř ijatý zákon s od ů vodn ě ním do 15 dn ů ode dne, kdy mu byl postoupen Dle č l. 62 h) Ú - má právo vrátit Parlamentu p ř ijatý zákon s výjimkou zákona ústavního Bez kontrasignace Pouze zákony oby č ejné, ne ÚZ + ne zákon p ř ijatý ve zkráceném jednání dle ÚZ o bezpe č nosti Č R

52 Podpis zákona Pokud prezident republiky zákon nevrátí, je povinen jej podepsat Podpis - vyjád ř ení toho, že nehodlá zákon vetovat Po podepsání není nutno č ekat na uplynutí 15ti denní lh ů ty a podepsaný zákon lze poslat k podpisu p ř edsedovi vlády a poté jej vyhlásit

53 Vyhlášení P ř ijaté zákony podepisuje tedy p ř edseda PS, prezident a nakonec p ř edseda vlády K platnosti zákona je pot ř eba, aby byl vyhlášen

54 Publikace Ve Sbírce zákon ů se vyhlašují jednak právní p ř edpisy, jednak další akty státních orgán ů Uve ř ejn ě ním plného zn ě ní v č eském jazyce se vyhlašují tyto právní p ř edpisy ústavní zákony zákony zákonná opat ř ení Senátu (dosud nep ř ijato, zatím nedošlo k rozpušt ě ní PS - info z 2008) na ř ízení vlády právní p ř edpisy vydávané ministerstvy a ostatními úst ř edními správními ú ř ady; právní p ř edpisy jiných správních ú ř ad ů a právnických osob, pokud na základ ě zvláštního zákona vydávají právní p ř edpisy s celostátní p ů sobností (tj. vyhlášky)

55 Platnost - právní p ř edpis jí nabývá dnem vyhlášení ve Sb. Den vyhlášení → den rozeslání p ř íslušné č ástky Sb., uvedený v jejím záhlaví, od tohoto dne musí být č ástka každému dostupná alespo ň v každé obci Dnem své platnosti se stává právní p ř edpis sou č ástí právního ř ádu a též schvalující orgán je jím vázán Platnost je podmínkou ú č innosti (princip zákazu zp ě tné p ů sobnosti zákon ů → zákaz retroaktivity)

56 Ú č innost - nutno odlišit od platnosti Den, kdy právní p ř edpis zakládá, m ě ní nebo ruší právní vztahy, tedy „vstupuje v život“ Dnem ú č innosti je možná aplikace právního p ř edpisu, normy v n ě m stanovené → právn ě vynutitelné Obvykle stanovena výslovn ě (nalezneme zpravidla na konci právního p ř edpisu), ke konkrétnímu datu nebo ke dni, kdy nastane n ě jaká právní skute č nost Pokud není výslovn ě stanoveno datum ú č innosti, platí obecné pravidlo (dle zákonu č. 309/1999 Sb.) → není-li stanovena ú č innost pozd ě jší, nabývá právní p ř edpis ú č innost 15. dnem po vyhlášeníX Vyžaduje-li naléhavý obecný zájem ú č innost d ř ív ě jší, lze tak výjime č n ě u č init, nikdy však nesmí být datum ú č innosti d ř íve, než datum platnosti

57

58 Vláda skládá se z p ř edsedy vlády, místop ř edsed ů vlády a ministr ů je politicky odpov ě dná PS Výkonní moc

59 Vznik funkce p ř edsedu vlády jmenuje prezident republiky (ústavní zvyklost - je z vít ě zné strany X a priori však prezident nevázán žádnými ústavn ě pr. skute č nostmi, stejn ě tak není stanovena žádná lh ů ta, nicmén ě m ě lo by to být bez zbyte č ného odkladu) a na jeho návrh jmenuje ostatní č leny vlády a pov ěř uje je ř ízením ministerstev nebo jiných ú ř ad ů ( č l. 68) vláda p ř edstupuje do 30 dn ů po svém jmenování p ř ed PS a žádá o vyslovení d ů v ě ry (jako celek)

60 k p ř ijetí usnesení o vyslovení d ů v ě ry vlád ě je t ř eba souhlasu nadpolovi č ní v ě tšiny p ř ítomných poslanc ů pokud nov ě jmenovaná vláda nezíská d ů v ě ru (musí tak podat demisi, nebo ji prezident odvolá), znovu prezident republiky jmenuje p ř edsedu vlády a na jeho návrh jmenuje ostatní č leny vlády jestliže ani takto nov ě jmenovaná vláda nezíská d ů v ě ru, jmenuje prezident republiky p ř edsedu vlády na návrh p ř edsedy PS (p ř i op ě tovném nevyslovení d ů v ě ry m ů že prezident PS rozpustit) p ř edseda i další č lenové vlády se ujímají své funkce jmenováním, po jmenování skládají slib do rukou prezidenta republiky

61 Zánik funkce p ř edseda vlády podává demisi do rukou prezidenta republiky, ostatní č lenové vlády podávají demisi do rukou prezidenta republiky prost ř ednictvím p ř edsedy vlády obligatorní demise vlády → prezident je povinen tuto demisi p ř ijmout, když: PS zamítla její žádost o vyslovení d ů v ě ry - z jakéhokoliv d ů vodu, i bez jeho udání PS jí vyslovila ned ů v ě ru (nadpolovi č ní v ě tšinou všech poslanc ů ) vždy po ustavující sch ů zi nov ě zvolené PS prezident republiky odvolává vládu, která nepodala demisi, a č koli ji byla povinna podat fakultativní demise vlády - vláda se na tom sama usnese, v ě tšinou z politických d ů vod ů, prezident tuto demisi nemusí ihned p ř ijmout (m ů že se pokusit vládu p ř esv ě d č it, aby demisi vzala zp ě t)

62 ukon č ení výkonu funkce č lena vlády z vlastní v ů le - č len vlády se rozhodne vzdát funkce, podává demisi do rukou prezidenta prost ř ednictvím p ř edsedy vlády, prezident ji m ů že odmítnout/ihned nep ř ijmout a sám zahájit jednání s p ř edsedou, aby odvrátil p ř ijetí demise ukon č ení výkonu fce č lena vlády z v ů le p ř edsedy vlády - p ř edseda prezidentu navrhne odvolat č lena vlády, ten je povinen návrhu vyhov ě t

63 VÝKONNÁ MOC Č R podle Ústavy je zdrojem veškeré státní moci lid - moc výkonná je tedy vedle SM a ZM jednou z mocí, pomocí níž lid uplat ň uje svou v ů li p ř i správ ě v ě cí ve ř ejných VM obstarává p ř edevším záležitosti podstatné č ásti ve ř ejné správy, jejímž subjektem je stát, který ji vykonává skrze vládu, ministerstva a jiné správní ú ř ady, pop ř. i orgány územní samosprávy ( č l. 79 odst. 3, č l. 105 Ú) za orgány moci výkonné lze považovat veškeré orgány, které nenáležejí ani do moci zákonodárné, ani do moci soudní moc výkonná - Hlava III Ústavy Č R

64 MINISTERSTVA A JINÉ ÚST Ř EDNÍ SPRÁVNÍ Ú Ř ADY e2 typy úst ř edních správních ú ř ad ů : ministerstva a jiné úst ř ední správní ú ř ady úst ř ední správní ú ř ady – typické znaky: p ů sobnost pro území celého státu a nad ř ízenost ostatním správním ú ř ad ů m v oboru jejich p ů sobnosti (princip subordinace)

65 Ministerstva monokratický orgán – v č ele ministr (na základ ě pov ěř ení - č l. 68 odst. 2 Ú), jmenován prezidentem na návrh p ř edsedy vlády ministr je oprávn ě n delegovat ur č ité pravomoci na vedoucí zam ě stnance ministerstva (zejména nám ě stky) x ale odpov ě dnost ministra za rozhodnutí vydané ú ř adem ministr ústavn ě -politicky odpov ě dný p ř edsedovi vlády, který m ů že navrhnout odvolání č lena vlády → ministr ale nemá právní odpov ě dnost premiérovi (tu m ů že nést pouze v p ř ípad ě, má-li na konkrétní rozhodnutí skute č n ě vliv) okruh p ů sobnosti ministerstev vymezuje zákon Č NR č. 2/1969 Sb. („kompeten č ní zákon“), v dalších zákonech je p ů sobnost pak dále rozši ř ována a m ě n ě na

66 VLÁDA ČR

67 i pro vládu platí obecné principy vyjád ř eny v Ústav ě a Listin ě : státní moc slouží všem ob č an ů m a lze ji uplat ň ovat jen v p ř ípadech, v mezích a zp ů soby, které stanoví zákon ( č l. 2 odst. 3 Ú a č l. 2 odst. 2 LZPS), vláda musí vždy p ř i výkonu svých pravomocí dbát hodnot demokracie a vyvarovat se stran ě ní jakékoli výlu č né ideologii ( č l. 2 odst. 1 LZPS) vláda je vrcholným orgánem moci výkonné ( č l. 67 odst. 1 Ú) je úst ř edím celé exekutivy, celou výkonnou moc a její sou č ásti ř ídí, sjednocuje, usm ě r ň uje, kontroluje a nese za ni vrcholnou a politickou odpov ě dnost ( č l.68 odst.1 Ú)

68 Normotvorba vlády ČR vláda vydává na ř ízení k provedení zákona a v jeho mezích → jedná se o oprávn ě ní k druhotné, provád ě cí podzákonné normotvorb ě (secundum et intra legem ú č elem na ř ízení je rozvést zákon do v ě tších podrobností a uvád ě t jej v život na ř ízení musí být obecné (dopadat na neur č itou skupinu adresát ů ) na ř ízení jsou vyhlašována ve Sbírce zákon ů na ř ízení vlády bez vazby na zákon (tj. vedle zákona, praeter legem) jsou vylo č ena, není t ř eba k tomuto provedení výslovného zmocn ě ní, vláda k tomu má oprávn ě ní p ř ímo z Ústavy → generální zmocn ě ní na ř ízení musí být založeno na ur č itém zákon ě na ř ízení vlády proti zákon ů m (contra legem) jsou také vylou č ena, nebo ť na ř ízením vlády nelze m ě nit platný zákon ú č innost zákona m ů že být závislá na vydání na ř ízení vlády

69 Kontrola vlády PS ustavuje jako své orgány r ů zné stále komise, které dohlíží nad zákonností postup ů r ů zných složek exekutivy podle č l.30 Ústavy JEN PS m ů že z ř ídit vyšet ř ovací komisi pro vyšet ř ení v ě ci ve ř ejného zájmu, pokud to navrhne alespo ň 1/5 poslanc ů PS m ů že vlád ě ukládat obecné úkoly, p ř i nespln ě ní z nich m ů že vyvodit politickou odpov ě dnost, neváže ale budoucí vlády, pokud je nep ř evezme nová PS poslanci podle č l. 53 mohou interpelovat vládu nebo č lena vlády povinnost odpov ě d ě t na interpelaci do 30ti dn ů J Ř PS rozlišuje interpelace ústní (§111) - podané na sch ů zi PS, nebo písemné (§112) - podané p ř es p ř edsedu PS

70 a. Úprava Hlava III. Ústavy - Moc výkonná Zákon o bezpe č nosti Č R ( č. 110/1998 Sb.) J Ř PS ( č. 90/1995 Sb.) J Ř S ( č. 107/1999 Sb.) Zákon o Kancelá ř i prezidenta republiky ( č. 114/1993 Sb.) tradice, oby č eje (právo prezidenta být mezi státními č initeli uvád ě n na prvním míst ě, je držitelem klí čů od korunova č ních klenot ů státu) hodnoty, principy státu (vyjád ř ené v Ústav ě, Listin ě ) PREZIDENT REPUBLIKY ČR

71 Postavení, charakteristika Za ř azení prezidenta (p ř ed vládu) neodpovídá realit ě, ale historickému konceptu, podíl na výkonné moci malý Č l. 54 odst. 1 Ú – Prezident je hlavou státu. X vrcholným orgánem je vláda Č l. 62 Ú - taxativní vý č et kompetencí bez kontrasignace Č l. 63 Ú– demonstrativní vý č et kompetencí s kontrasignací ( č lena vlády, odpov ě dný), ne vše,co je zde zahrnuté, jsou rozhodnutí, p ř esto u t ě chto kompetencí musí prezident postupovat spole č n ě s vládou

72 Odpovědnost za velezradu a hrubé porušení Ústavy – č l. 65 odst. 2, č l. 87 odst. 1 g) Ú) Velezrada – jednání prezidenta republiky sm ěř ující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i demokratickému právnímu ř ádu (zák. o ÚS); ústavní delikt, nikoli T Č (proto nelze nikoho stíhat za spolupachatelství) Hrubé porušení Ústavy nebo jiné sou č ásti ústavního po ř ádku - ústavní delikt Soudí ÚS, žaloba Senátu (p ř edkládá 1/3 senátor ů, jednání neve ř ejné, hlasování ve ř ejné podle jmen), lze ji odvolat do doby, než se ÚS odebere k záv ě re č né porad ě, prezident má právo si zvolit jednoho č i více obhájc ů, rozsudek Nálezem ÚS Sankce – ztráta funkce a volitelnosti

73 Prezident nemá zástupce, Ústava nezná osvobození z ú ř adu Výjimkou je č l. 66 Ú → Uvolní-li se ú ř ad prezidenta a nový ješt ě není zvolen č i nesložil slib, č i nem ů že-li prezident ze závažných d ů vod ů sv ů j ú ř ad vykonávat, a shodne-li se na tom PS i S, p ř echázejí n ě které pravomoci na p ř edsedu vlády, n ě které na p ř edsedu PS (p ř i rozpušt ě ní PS na p ř edsedu S)

74 Základní pravomoci hlavy státu v mezinárodních vztazích Zastupuje stát navenek ( č l. 63 odst. 1 a) Ú) – jeho právn ě závazné mezinárodní úkony jsou úkony státu Sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy ( č l. 63 odst. 1 b) Ú) Prezidentské smlouvy – č l.49 a 10a Ú – k ratifikaci nutný souhlas Parlamentu Č R ( č i souhlas prost ř ednictvím referenda) P ř ijímá, pov ěř uje a odvolává vedoucí zastupitelských misí ( č l. 63 odst. 1 d) Ú) Velvyslanci, nunciové, vyslanci… Kontrasignace Reprezentuje stát navenek p ř i návšt ě vách, p ř i vystupování na zasedáních mezin. organizací č i shromážd ě ní hlav stát ů - p ř i výkonu zahrani č ní politiky je povinen dbát obsahu svého slibu, obsah výkonné moci v této oblasti je specifikován kompeten č ním zákonem ( č. 2/1969 Sb.)

75 Akty prezidenta republiky Rozhodnutí Jmenuje a odvolává vládu, p ř ijímá demisi - VM Svolává zasedání PS, rozpouští ji; podepisuje nebo vrací zákony – ZM Ratifikuje, sjednává mezinárodní smlouvy – diplomatická oblast, mezinárodní právo Jmenování soudc ů a funkcioná řů ; milost, amnestie – SM Rozhodnutí vrchního velitele ozbrojených sil, jmenování generál ů – obrana Ud ě lování vyznamenání… Jiné právní akty akt, kde vystupuje jako procesní strana u soudu - nevystupuje zde jako rozhodovací orgán návrh kandidáta na fci ombudsmana - rozhoduje PS Politické akty Vystoupení v zahrani č í

76 Skládání slibů a rezignací do rukou prezidenta Slib do rukou prezidenta skládají p ř edseda a č lenové vlády ( č l. 69 Ú) soudci ÚS ( č l. 85 Ú) prezident a viceprezident NKÚ Ukon č ení funkce rezignací do rukou prezidenta demise vlády a č len ů vlády – bez kontrasignace, jde o rozhodnutí prezidenta

77 Udělování státních vyznamenání prop ů j č uje a ud ě luje st. vyznamenání ( ř ády a medaile), oce ň uje tak zásluhy (za budování svobodné, demokr. spole č nosti atd); kontrasignace, návrhy podávají ob ě komory Parlamentu a vláda, prezident m ů že ud ě lit vyznamenání i mimo tyto návrhy ř ády lze ud ě lit za zásluhy o stát i t ě m, kte ř í nejsou ob č any Č R

78 Funkční období Trvá 5 let, po č ítá se ode dne složení slibu, konec dnem který p ř edchází dni volby po 5 letech Lze prodloužit maximáln ě o 6 m ě síc ů, podle č l. 10 ÚZ 110/1998 Sb. O bezpe č nosti Č R Není-li možné konat volby ve stanovených lh ů tách – stav nouze, ohrožení, válka Nelze jej odvolat, ani p ř i trvání d ů vodu v č l. 66 Ú – mezera v Ústav ě

79 čl. 62 Ústavy Bez kontrasignace Prezident republiky a) jmenuje a odvolává p ř edsedu a další č leny vlády a p ř ijímá jejich demisi, odvolává vládu a p ř ijímá její demisi, b) svolává zasedání Poslanecké sn ě movny, c) rozpouští Poslaneckou sn ě movnu, d) pov ěř uje vládu, jejíž demisi p ř ijal nebo kterou odvolal, vykonáváním jejích funkcí prozatímn ě až do jmenování nové vlády, e) jmenuje soudce Ústavního soudu, jeho p ř edsedu a místop ř edsedy, f) jmenuje ze soudc ů p ř edsedu a místop ř edsedy Nejvyššího soudu, g) odpouští a zmír ň uje tresty uložené soudem a zahlazuje odsouzení, h) má právo vrátit Parlamentu p ř ijatý zákon s výjimkou zákona ústavního, i) podepisuje zákony, j) jmenuje prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního ú ř adu, k) jmenuje č leny Bankovní rady Č eské národní banky

80 čl. 63 Ústavy S kontrasignací (1) Prezident republiky dále a) zastupuje stát navenek, b) sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy; sjednávání mezinárodních smluv m ů že p ř enést na vládu nebo s jejím souhlasem na její jednotlivé č leny, c) je vrchním velitelem ozbrojených sil, d) p ř ijímá vedoucí zastupitelských misí, e) pov ěř uje a odvolává vedoucí zastupitelských misí, f) vyhlašuje volby do Poslanecké sn ě movny a do Senátu, g) jmenuje a povyšuje generály, h) prop ů j č uje a ud ě luje státní vyznamenání, nezmocní-li k tomu jiný orgán, i) jmenuje soudce, j) na ř izuje, aby se trestní ř ízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v n ě m nepokra č ovalo, k) má právo ud ě lovat amnestii. (2) Prezidentovi republiky p ř ísluší vykonávat i pravomoci, které nejsou výslovn ě v ústavním zákon ě uvedeny, stanoví-li tak zákon. (3) Rozhodnutí prezidenta republiky vydané podle odstavce 1 a 2 vyžaduje ke své platnosti spolupodpis p ř edsedy vlády nebo jím pov ěř eného č lena vlády. (4) Za rozhodnutí prezidenta republiky, které vyžaduje spolupodpis p ř edsedy vlády nebo jím pov ěř eného č lena vlády, odpovídá vláda.

81 Ústava - 4.hlava (Moc soudní) LZPS - 5.hlava (Právo na soudní a jinou právní ochranu) 2 d ů ležité zákony pro moc soudní 6/2002 Sb., o soudech a soudcích – soustava soud ů, zásady č innosti, organizace soud ů, ustanovování soudc ů a p ř ísedících, zánik funkce soudce a p ř ísedícího, postavení soudc ů … 182/1993 Sb., o Ústavním soudu – viz p ř íslušná otázka Ostatní zákony 7/2002 Sb., o ř ízení ve v ě cech soudc ů a státních zástupc ů – v ě ci kolem kárného ř ízení 121/2008 Sb., o vyšších soudních ú ř ednících a vyšších ú ř ednících Státního zastupitelství 159/2006 Sb., o st ř etu zájm ů 236/1995 Sb., o platu soudc ů 99/1963 Sb. - Ob č anský soudní ř ád 141/1961 Sb. - Trestní soudní ř ád 150/2002 Sb. - Správní soudní ř ád (je nutné chápat ho jako lex specialis ve vztahu k zákonu o soudech a soudcích) SOUDNÍ MOC

82 soudnictví je specifická č innost státu, p ř i níž k tomu ur č ené, na ostatních složkách státního mechanismu nezávislé, orgány státu garantují a napl ň ují spravedlnost tím, že poskytují ochranu fyzickým i právnickým osobám základem soudnictví je rozhodování o dodržování a porušování právních norem soudnictví je funkcí státu, m ů že existovat pouze ve vazb ě na stát, pomocí vytvo ř ení soud ů jako specifických orgán ů státu soudy rozhodují spory o právo, vyslovují vinu za porušení práva a ud ě lují tresty i proti v ů li ú č astník ů rozhodnutí soud ů jsou závazná a jsou vynutitelná státní mocí

83 Soudní systémy Kontinentální soudy nalézají právo, rozhodují v konkrétních v ě cech, kauzu posuzují podle obecn ě závazných pravidel - zákon ů Angloamerický soudy p ř i nalézání práva též právo tvo ř í, využívají precedenty

84 Úkoly soudnictví rozhodovat o ob č anských a trestních v ě cech pomocí ob č anských (civilních), trestních, specializovaných (obchodní, pracovní, finan č ní, vojenské ) a vyjíme č ných (stanný) soud ů zajiš ť ovat ochranu základních práv a svobod p ř ed ve ř ejnou mocí, pomocí ústavního soudu zajiš ť ovat kontrolu ústavnosti státních akt ů také ústavnost konání p ř edstavitel ů státní moci impeachment = obžaloba z velezrady, ze špatného výkonu funkce zajiš ť ovat kontrolu zákonnosti akt ů státní správy správní soudnictví

85 Výkon soudnictví = organiza č ní zp ů sob rozhodování, rozhoduje : samosoudce m ě l by to být vždy soudce z povolání senát bu ď jenom soudci nebo soudce + p ř ísedící porota složená z laik ů posuzuje otázky viny a neviny profesionální soudci posuzují právní otázky existuje hlavn ě v angloamerické právní kultu ř e na rozhodování a jiné č innosti soud ů se mohou podílet justi č ní č ekatelé, asistenti soudc ů, vyšší soudní ú ř edníci (na základ ě zákona č. 189/1994 Sb.), soudní tajemníci a soudní vykonavatelé (zákon č. 120/2001 Sb.) v d ě dickém ř ízení p ř ipravuje podklady pro rozhodnutí soudu notá ř ve funkci soudního komisa ř e jako poradní orgán p ř edsedy soudu je z ř izována soudcovská rada, volená všemi soudci p ř íslušného soudu

86 1) Obecné soudy Civilní soudnictví je historicky nejstarší č innost soud ů, d ě lí se na: 1) ř ízení nalézací – ř ízení sporné, nesporné, konkursní, vyrovnávací, zajiš ť ovací, rozhod č í ř ízení 2) ř ízení exeku č ní Trestní soudnictví ř eší 2 státní funkce: právní konflikt mezi pachatelem a státem, postih kriminality Této vnit ř ní (výše uvedené) diferenciaci odpovídá soustava obecných soud ů : a) podle specializace – soudy ob č anské, trestní, obchodní, pracovní, platební atd. b) podle stup ňů soudní soustavy okresní - obvody jsou vymezeny územím obcí (viz p ř íloha zákona o soudech a soudcích) krajské - obvody jsou vymezeny obvody okresních soud ů vrchní Praha - do tohoto obvodu pat ř í obvody M ě stského soudu v Praze a krajskýcch soud ů v Praze, Č eských Bud ě jovicích, Plzni, Ústí nad Labem a Hradci Králové Olomouc - do tohoto obvodu pat ř í obvody krajských soud ů v Brn ě a Ostrav ě nejvyšší - sídlem Nejvyššího soudu je Brno; rozd ě len na kolegia (ob č anskoprávní, trestn ě právní a obchodní)

87 ) Správní soudnictví specializovaná soudní kontrola zákonnosti v rozhodnutích orgán ů státní správy (exekutivy) v Č R soudní ř ád správní (zákon č. 150/2002 Sb.) rozhodnutí nep ř ezkoumává jiný správní orgán, ale soud ko ř eny má v Anglii a ve Francii od 19.stol. n ě kolik model ů n ě mecký – správní soudnictví je sou č ást správního systému rakouský - správní soudnictví je odd ě leno od státní správy jediným kritériem je zákon rozhoduje na kasa č ním principu – soud rozhodnutí správního orgánu potvrdí nebo zruší a vrátí správnímu orgánu k novému rozhodnutí, nem ů že ho však zm ě nit a nahradit vlastním rozhodnutím x v apela č ním a revizním principu – odvolací orgán m ů že též rozhodnutí potvrdit, zrušit i zm ě nit vykonávají ho: obecné soudy jediný správní soud – pro celý stát

88 Mezinárodní soudnictví má nadstátní povahu Mezinárodní soudní dv ů r – v Haagu, podle Charty OSN ř eší spory mezi státy Výbor pro lidská práva – v Ženev ě Evropský soud pro lidská práva – ve Štrasburku Evropský soudní dv ů r – v rámci EU, sídlí v Lucemburku existují též trestní tribunály – soudí vále č né zlo č iny a zlo č iny proti lidskosti

89 Rozhod č í soudy státem uznávané nestátní instituce, kde rozhodci na základ ě shodné v ů le stran rozhodují zejména obchodní spory Soudní unie soudnictví pro jeden stát vykonává druhý (Itálie pro San Marino)

90 Záruky soudcovské činnosti Nezávislost vs. nestrannost Nezávislost = soudce nesmí dostat (nap ř. politický) pokyn, odd ě lenost všech státních mocí Nestrannost = soudce nesmí být zainteresován na rozhodnutí Nezávislost soud ů vs. nezávislost soudc ů Nezávislost soud ů = d ů sledné odd ě lení od ostatních složek státní (ve ř ejné) moci, jejich autonomie v rámci d ě lby státní moci Nezávislost soudc ů = odd ě lení od ostatních složek státní (ve ř ejné) moci, ale i politického systému + zahrnuje v sob ě i nezávislost v rámci moci soudní a v rámci daného soudu Nezávislost je nutným p ř edpokladem nestrannosti, kterou nikdo nesmí ohrozit (zákaz peticí zasahovat do nezávisosti soudu, TZ (10.hlava) – T Č proti po ř ádku ve v ě cech ve ř ejných, §335 – zasahování do nezávislosti soudu (hrozí až 12 let odn ě tí svobody))

91 ÚZEMNÍ ČLENENÍ

92 Územní samospráva je prostorov ě vymezený funk č ní celek, který je nadán právem samostatn ě rozhodovat o svých záležitostech = samostatná, nezávislá, svobodná správa, kterou vykonává územní spole č enství ob č an ů samo nad sebou (spole č enství obecní a krajské) jedna z forem spoluú č asti FO na správ ě státu dopl ň uje klasické pilí ř e moci

93 Veřejná správa = poskytování správních č inností souvisejících s ve ř ejnými službami úrove ň : úst ř ední (vláda), regionální (kraje, …), místní (obce) nositelem je nejklasi č t ě ji stát dnes rozd ě lena na státní správu a samosprávu

94 Státní správa → vykonávají ji státní orgány – moc zákonodárná, výkonná a soudní, nejvíce „práce“ má moc výkonná Samospráva ve smyslu politickém → princip ve ř ejné správy ve smyslu právním → právní vymezení postavení samosprávy (právo na kus ve ř ejné správy) Korporace (corpus=t ě lo) samospráva má korporativní charakter ( č l. 101 odst. 3 ústavy) jedná se o spole č enství, které je složeno z FO, ale navenek vystupuje jako jedno „t ě lo“ – jako PO – má právo svým jménem vystupovat v právních vztazích (obec, kraj, …), je subjektem práv samospráva je ve ř ejnoprávní korporací → je to subjekt ve ř ejnoprávní → enumerativnost ve ř ejnoprávních pretenzí p ř i výkonu ve ř ejné moci zárove ň však soukromoprávní charakter - §18 odst. 1 písm. c) ob č anského zákoníku → zásada legální licence ve v ě cech samosprávy

95 Municipio = teritorium, území municipalita = obecní/m ě stská samospráva používá se z hlediska vymezení území obce nebo vyšších celk ů municipální právo = právo obcí Decentralizace z centra p ř edané pravomoci na místní orgány = deetatizace = odstátn ě ní, oslabování role státu v místních záležitostech Dekoncentrace postoupení kompetencí na orgány nižšího stupn ě (výkon státní správy, nap ř. stavební ř ízení) právní ř ád stanoví meze, ve kterých se decentralizované a dekoncentrované orgány mohou pohybovat

96 Rozdíl mezi autonomií a samosprávou územní autonomie m ů že vydávat své právní p ř edpisy, dokonce i zákony, navíc se jejich pravomoci liší; samospráva je v každé jednotce ve stát ě stejná; autonomie je vyšším prvkem samostatnosti (nap ř. ve Špan ě lsku jsou r ů zné autonomie)

97 Národnostní samospráva p ř íslušnost k samosprávnému spole č enství je dána národností je obvykle realizována ve státech s národnostními menšinami n ě kdy její funkci m ů že suplovat územní samospráva (Rakousko-Uhersko a postavení Č ech ů )

98 Charakteristika územních samosprávných celk ů vytvo ř it nebo zrušit VÚSC lze jen ústavním zákonem → realizováno úst. zákonem č. 347/1997 Sb., o vytvo ř ení vyšších územn ě samosprávných celk ů (úst. zákon 176/2001 Sb. zm ě nil pak název 4 kraj ů ) vytvo ř eno 14 VÚSC (13 kraj ů + Praha)

99 ÚSC je územní spole č enství ob č an ů s právem na samosprávu, pat ř ící mezi podstatné náležitosti demokratického právního státu spravuje své záležitosti má sv ů j majetek hospoda ř í se svým rozpo č tem spravuje se p ř ímo (ob č any v referendu) nebo nep ř ímo (volené orgány) vydává vlastní právní normy v samostatné p ů sobnosti, které musí být v souladu se zákonem státní správu vykonává jen v zákonem sv ěř ených záležitostech soustava NENÍ na hierarchickém principu, kraj i obec je na stejné samosprávné úrovni obec je základním č lánkem územní samosprávy, samosprávná kompetence kraje je dopl ň ující a musí být výslovn ě stanovena zákonem samospráva má základ územní, osobní a ekonomický

100 A. Územní základ samosprávy území obce = jedno č i více katastrálních území (na jednom k.ú. nem ů že být více obcí) území jednotlivých obcí na sebe bezprost ř edn ě navazují obec má povinnost trvale ozna č it hranice svého území a toto ozna č ení udržovat

101 Osobní základ samosprávy osobním základem obce je územní spole č enství ob č an ů obce, tj. FO, které jsou st. ob č any Č R a mají v obci trvalý pobyt(jde tedy o vztah FO k danému území), zvláštní kategorií jsou a. cizinci, kterým je ud ě leno č estné ob č anství (jeho ud ě lení není podmín ě no trvalým pobytem v obci) č i b. cizinci, kte ř í mají práva ob č an ů obce z mezinárodní smlouvy, kterou je Č R vázána a která byla vyhlášena, avšak musí být v obci p ř ihlášeni k trvalému pobytu

102 Ekonomický základ samosprávy majetek obcí a kraj ů je tvo ř en hmotným majetkem a majetkovými právy subjekty samosprávy (obce, kraje) mají vlastní majetek, se kterým samostatn ě hospoda ř í, mají vlastní p ř íjmy a sv ů j vlastní rozpo č et – shodné postavení s jinými FO a PO

103 rozlišujeme 2 základní p ů sobnosti (toto rozlišení stanovuje zákon o obcích): samostatnou a p ř enesenou samostatná = samospráva, správa t ě ch záležitostí, které obec/kraj spravují samostatn ě, nezávislost na výkonné moci je garantována p ř ímo ústavou p ř enesená – jde o státní správu (kompetence státu), pouze je p ř enesena na územn ě samosprávné celky

104 Orgány územních samosprávných celk ů Zastupitelstvo vrcholný samosprávný orgán územního samosprávného spole č enství zastupitelé voleni tajn ě, všeobecné, rovné, p ř ímé volební právo ( č l. 102 ústavy), funk č ní období 4 roky

105 Rada výkonný orgán v oblasti samostatné p ů sobnosti č leny volí a odvolává zastupitelstvo kolektivní orgán

106 Další orgány starosta/primátor/hejtman, obecní/m ě stský/krajský ú ř ad, zvláštní orgány (p ř estupková komise..)

107 Normotvorba územních samosprávných celků vydávání obecn ě závazných vyhlášek upraveno v č l. 104 odst. 3 ústavy (zastupitelstvo) není to ani moc výkonná, ani zákonodárná (vyplývá to ze systematiky ústavy) je to projev samosprávy

108 KONEC


Stáhnout ppt "Princípy Státni moc. Veřejná a státní moc Ve ř ejná moc je svrchovaná a nad ř azená. Státní moc je druhem ve ř ejné moci. Orgány disponujicí ve ř ejnou."

Podobné prezentace


Reklamy Google