Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Vývoj vztahů mezi ES/EU a USA v kontextu proměny mezinárodního systému Transatlantické vztahy EU Petra Měšťánková.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Vývoj vztahů mezi ES/EU a USA v kontextu proměny mezinárodního systému Transatlantické vztahy EU Petra Měšťánková."— Transkript prezentace:

1 Vývoj vztahů mezi ES/EU a USA v kontextu proměny mezinárodního systému Transatlantické vztahy EU Petra Měšťánková

2 Historický kontext  Alfred Grosser: neexistuje „rok nula“  19. století: –Světové dění ovlivňuje koncert evropských velmocí –USA nejsou velmocí, postupně roste jejich hospodářský vliv, ale vojenská síla je v porovnání s evropskými velmocemi nepatrná –Vztahy USA-evropské země především na bázi obchodní

3 Meziválečné období  Zahraniční politika USA ovlivňována střety mezi izolacionisty a internacionalisty.  1. sv. válka → na krátký čas převážili internacionalisté. –Vojenská pomoc –Wilsonových 14 bodů základem mírového jednání v Paříži –Wilson dal impuls ke vzniku Společnosti národů

4 Meziválečné období  Ve léta převážil izolacionismus  USA neratifikovaly Versaillskou mírovou smlouvu → 1921 Senát přijal rezoluci, v níž ukončil válečný stav.  USA se nestaly členem SN → vliv na její omezenou působnost a funkčnost

5 Meziválečné období  Vztahy s evropskými zeměmi především obchodní.  1929: krach newyorské burzy → světová hospodářská krize  1935: v USA byl přijat zákon o neutralitě (Neutrality Act)  Změna politiky s nástupem 2. světové války –1941: zákon o půjčce a pronájmu + Atlantická charta –1942: vstup do války

6 Poválečné období  Proměna mezinárodního systému –Bipolarita  USA vs. SSSR – obě vlastní jaderné zbraně  NATO vs. Varšavská smlouva  Kapitalismus vs. komunismus –Evropa je rozdělená → ozbrojený mír –OSN – odlišností od SN je, že členy se postupně stávají skoro všechny státy světa –Jedná se o MS poměrně stabilní, kde vztahy mezi aktéry jsou do značné míry předvídatelné. –Napětí mezi velmocemi se ventiluje v zemích třetího světa.

7 Poválečné období  Položeny základy vztahů mezi USA a západoevropskými zeměmi → tzv. grand strategic bargain.  ZE: –USA nutné pro zajištění stability ZE a vyvážení vlivu SSSR –Americké jednotky musí zůstat v Evropě – v USA to vyvolalo spory mezi izolacionisty a internacionalisty.

8 Poválečné období  1947: Trumanova doktrína –Doktrína o zadržování komunismu  Marshallův plán hospodářské obnovy –Poskytnutí pomoci pouze svobodným zemím → izolace KS ve Francii a Itálii –Evropské země musí mezi sebou spolupracovat –Realizován skrze Program hospodářské obnovy a Organizaci evropské hospodářské spolupráce  1949: vznik NATO

9 50. léta  Vývoj v ZE → od ESUO k Římským smlouvám. –Mimo ale stále zůstává Velká Británie  Postoj USA k evropské integraci: –Pozitiva: stabilita v ZE a potažmo v celé Evropě vznikem dvou bloků –Podpora britského členství –Negativa: negativní vliv na americké obchodní zájmy, zvláště v oblasti zemědělství a ocelářství

10 50. léta  Největší konflikty mezi partnery: –Otázka znovuvyzbrojení Německa ( ) –Suezská krize (1956)

11  Mezinárodní prostředí: –Období détente –Po kubánské raketové krizi v r USA a SSSR zahájily rozhovory o kontrole jaderného zbrojení  V r Dohoda o omezení testování jaderných zbraní (zákaz atmosférických zkoušek) –Tenze mezi velmocemi se ventilovaly v třetím světě. –Konflikty byly nahlíženy optikou konfliktu mezi Východem a Západem.  Viz válka ve Vietnamu, konflikty v Africe, podpora armády a pravicových sil v Latinské Americe

12  Vývoj v evropské integraci –Stabilita i konflikt –Počátek významných politik → společná obchodní politika a společná zemědělská politika –Konsolidace institucionálního rámce –Hospodářský boom –Tenze:  francouzská iniciativa na integraci v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky (tzv. Fouchetův plán)  Lucemburský kompromis  Otázka rozšíření → Francie blokovala žádosti o členství VB

13  USA –Zavraždění JFK –Domácí nepokoje: hnutí za občanská práva pro Afroameričany, mírové hnutí, protijaderné hnutí –Závody ve zbrojení se SSSR –Problémy hospodářské → zhoršeno zaměřením administrativy na oblast vojenskou

14  ES-USA –Evropská integrace v oblasti hospodářské x americké obchodní zájmy –Úsilí některých zemích (Francie) učinit z Evropy třetí sílu mezi Západem a Východem –Francie požaduje změny v NATO → V r se stahuje z integrovaného vojenského velení NATO –Evropa začíná růst jako aktér v MV – navázání vztahů s bývalými koloniemi

15  Mezinárodní prostředí –Opětovný růst napětí mezi velmocemi (zejména od konce 70. let) –K růstu napětí přispěl:  Konflikt na Blízkém východě  Íránská revoluce  Sovětská invaze do Afghánistánu –Konec 70.-pol. 80. let období tzv. nové studené války

16  Vývoj v ES: –Euroskleróza, ale posílení koordinace zahraniční politiky členů ES  Patrné na Konferenci o bezpečnosti a spolupráci v Evropě –1973: rozšíření o VB, Irsko a Dánsko → podporováno USA –80. léta snahy prolomit eurosklerózu a naplnit základní cíl evropského projektu (společný trh)

17  Vývoj v USA: –Nixonova administrativa  Ztráta legitimity aférou Watergate a neúspěchy ve Vietnamu  1971: nová ekonomická politika → tzv. Nixonův šok –konec fixního směnného kurzu mezi dolarem a západoevropskými měnami → pád kurzu dolaru –Ochranářská opatření domácího trhu (10 % dodatečná daň na dovážené zboží) –V očích ES porušení dohod z GATT

18  EU-USA –Během Nixonova prezidentství převažovaly konflikty ve vzájemných vztazích –Hospodářské konflikty v důsledku Nixonova šoku. –Politické konflikty:  Oslabení důvěry v americké vedení  Nixonova doktrína → požadavek, aby evropské země zvýšily výdaje na svou obranu

19  1973: americká administrativa vyhlašuje „Rok Evropy“ –Henry Kissinger: Role USA je globální, zatímco role ES regionální, ES by měla podporovat aktivity USA → nespokojenost v ES  ES v reakci vydává Deklaraci evropské identity –Vztah s USA je založený na partnerství, jednání rovný s rovným

20  V 80. letech se jako problematické ve vztazích ES a USA ukázalo být zvolení Ronalda Reagana prezidentem.  Hlavní problémy: –Hospodářské  Hospodářská politika USA vedla k rozšíření finanční nestability  1985: uzavření dohody o koordinaci měnové politiky (Plaza Agreement)

21  Politické: –ES dojem, že je Reagan obchází v důležitých otázkách –Střety:  Polsko 1981 –USA: sankce vůči SSSR –ES: ekonomická pomoc Polsku (odmítaly USA)  Grenada 1983 –ES proti americké invazi na Grenadu vůči levicovému režimu –Řešení podle ES ekonomická pomoc vládě, která by docílila její posun k umírněné levici  Středoamerické konflikty –USA: podpora armády a pravicových sil vůči levicovým guerrilám (Nikaragua, Guatemala, Salvador) –ES: konflikty nemají vojenské řešení a je třeba hledat způsob dosažení míru.

22 1989-současnost  Mezinárodní prostředí: –1989: pád komunistického bloku → konec bipolárního uspořádání světa –Proč došlo k ukončení Studené války?  První verze: Reaganova politika pomohla k pádu SSSR  Druhá verze: Pád SSSR byl způsoben vnitřní strukturální krizí –Chaos a stabilizace nového mezinárodního řádu –Globalizace – integrace ekonomik –Zvýšená spolupráce mezi státy – regionální integrace –Demokratizace –Noví hráči – EU, některé rozvojové země –Nové hrozby

23 1989-současnost  Proměna charakteru spolupráce mezi ES/EU a USA – institucionalizace vztahů –Faktory:  Transformace ES v EU  Proměna zahraničních politiky – již nejsou naprostou doménou exekutiv  Pokles schopnosti obou aktérů diktovat podmínky světového obchodu (noví aktéři)  Hospodářská dimenze se stala více určující ve vzájemných vztazích než v minulosti.

24 1989-současnost  Transatlantická deklarace (1990) –Iniciativa Bushovy administrativy –Faktory:  Hodnocení evropské integrace → síla i význam ve světě poroste  Hlavní odbytiště amerických výrobků + hlavní cíl amerických investic  Obavy ze vzniku společného trhu a ohrožení amerických obchodních zájmů  Obavy, aby proměnou ES v EU nevznikl v rámci NATO jednotný a více asertivní evropský klub (obavy z rozpadu NATO) –ES → americká iniciativa měla podporu Delorsovy Komise

25 1989-současnost  Deklarace formalizovala ad hoc setkávání. –Summit ES/EU-USA – představitel Komise, předsednická země a americký prezident –Podobná setkávání ministrů zahraničí ES/EU, Komise a amerického ministra zahraničí –Brífinky, kde ministr zahraničí předsednické země informoval amerického prezidenta o výsledcích EPS –Přijímání společných opatření v boji proti terorismu, obchodu s drogami, ochrany životního prostředí a kontroly zbraní –Posílení role OSN

26 1989-současnost  Transatlantická deklarace nesplnila očekávání –EU řeší svoje problémy – HMU, prohlubování integrace vs. rozšiřování, neschopnost v oblasti SZBP (Jugoslávie) –Clintonova administrativa také více zahleděná do domácích problémů (hospodářství) –Mezi EU a USA narůstají obchodní spory –I když se konají různá setkání, nedochází k posunům ve vzájemných vztazích –Řešením má být tzv. Nová transatlantická agenda (1995)

27 1989-současnost  Nová transatlantická agenda –Ze strany USA NTA znamenala uznání EU jako kolektivního aktéra –Specifikovala oblasti spolupráce a vypsala oblasti „společné akce“  Společné cíle: –Podpora míru a stability, demokracie a rozvoje ve světě –Společné odpovědi na globální výzvy –Expanze světového obchodu a užší obchodní vztahy

28 1989-současnost  Další institucionalizace vztahů –Vytvořena Skupina vysokých úředníků (Senior Level Group) a Task force → příprava summitů a ministerských setkávání –Transatlantic business dialogue – nevládní, mezi podnikatelskými a obchodními skupinami –Ad hoc setkávání mezi europoslanci a americkými zákonodárci –Dialogy mezi odbory, environmentálními organizacemi a organizacemi na ochranu spotřebitele

29 1989-současnost  Problémy v oblasti hospodářské vedly k uzavření tzv. Transatlantického hospodářského partnerství v r –Bilaterální obchodní vztahy→ redukce bariér obchodu –Multilaterální úroveň (WTO) → důraz na liberalizaci světového obchodu.

30 1989-současnost  Po zvolení George W. Bushe dochází ke zhoršení vzájemných vztahů.  V EU byla jeho politika vnímána jako návrat k unilateralismu.  USA odmítly několik mezinárodních závazků  Unilaterální odstoupení od smlouvy ABM (Anti Balistic Missiles) o omezeních systémů antibalistických raket použitých proti raketovým nukleárním zbraním  Odvolání podpisu Kjótského protokolu a ICC

31 1989-současnost  Odmítavé reakce v EU vyvolává Doktrína preventivního útoku (Bushova doktrína) –Amerika může vést preventivní války, aby se ubránila „darebáckým státům“ a teroristům. –Tyto útoky povede i sama, pokud to bude nutné. –Ve 2. volebním období se Bush od této doktríny postupně distancuje.

32 1989-současnost  NTA se po 11/9 stává hlavní platformou spolupráce v boji proti terorismu.  Pokrok ve spolupráci s EU představuje ustavení Transatlantické hospodářské rady (2007, TEC, Transatlantic Economic Council) –Má na základě spolupráce mezi vládami prohloubit hospodářskou integraci mezi EU a USA –Cíle: redukce bariér investování a podpora vzniku otevřených investičních režimů –Oblast regulace, ochrana duševního vlastnictví, finančních trhů, inovací a technologie, investic

33 1989-současnost  V 2. funkčním období se vztahy mezi EU a USA mírně zlepšily.  Přesto Bushovo období skončilo silně narušenými vztahy mezi spojenci.  Důvěra evropské veřejnosti v USA výrazně poklesla. – % Evropanů považovalo americké vedení ve světě za žádoucí –V r jen 36 %


Stáhnout ppt "Vývoj vztahů mezi ES/EU a USA v kontextu proměny mezinárodního systému Transatlantické vztahy EU Petra Měšťánková."

Podobné prezentace


Reklamy Google