Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

TEORIE GRAMATIKY (ASJ/TG) Kreditní limit: 3 Kreditní limit: 3 Požadavky k ukončení: Požadavky k ukončení: zápočet: referát - seminární práce zkouška: kombinovaná.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "TEORIE GRAMATIKY (ASJ/TG) Kreditní limit: 3 Kreditní limit: 3 Požadavky k ukončení: Požadavky k ukončení: zápočet: referát - seminární práce zkouška: kombinovaná."— Transkript prezentace:

1 TEORIE GRAMATIKY (ASJ/TG) Kreditní limit: 3 Kreditní limit: 3 Požadavky k ukončení: Požadavky k ukončení: zápočet: referát - seminární práce zkouška: kombinovaná - písemná (včetně základní terminologie), ústní (doplňující) Doporučená literatura: Doporučená literatura: Tsujimura, N.: An Introduction to Japanese Linguistics, Blackwell Publishing, Watanabe, M.: O podstatě japonského jazyka, Karolinum, Novák, M.: Gramatika japonštiny I, SPN Praha, Barešová, I.: Politeness Strategies in Cross-cultural Perspective, Palacky University, Olomouc, 2008.

2 Program 1. část: FONETIKA A FONOLOGIE 1. část: FONETIKA A FONOLOGIE Fonetický inventář japonštiny – samohlásky, souhlásky Fonetický inventář japonštiny – samohlásky, souhlásky Fonémy, fonologická pravidla v J Fonémy, fonologická pravidla v J Slabika vs. móra Slabika vs. móra Přízvuk Přízvuk 2. část: MORFOLOGIE 2. část: MORFOLOGIE Slovní druhy Slovní druhy Typy morfémů Typy morfémů Slovotvorba Slovotvorba 3. část: SYNTAX 3. část: SYNTAX Věta a větné členy Věta a větné členy Pasívum, kauzativum, podmětná vs. předmětná slovesa, vztahy dávání-dostávání Pasívum, kauzativum, podmětná vs. předmětná slovesa, vztahy dávání-dostávání Slovesný čas, aspekt Slovesný čas, aspekt Modalita Modalita Typy vedlejších vět Typy vedlejších vět 4. část: PRAGMATIKA 4. část: PRAGMATIKA Systém zdvořilosti keigo, zdvořilostní strategie Systém zdvořilosti keigo, zdvořilostní strategie

3 FONETIKA 音声学 Disciplína, která zkoumá zvukovou stránku jazyka z hlediska artikulačního, akustického a percepčního (základní jednotkou je hláska) Disciplína, která zkoumá zvukovou stránku jazyka z hlediska artikulačního, akustického a percepčního (základní jednotkou je hláska)

4 Fonetický inventář japonštiny Poměrně jednoduchá soustava hlásek Poměrně jednoduchá soustava hlásek Naprostá převaha otevřených slabik Naprostá převaha otevřených slabik Tónový přízvuk Tónový přízvuk

5 SAMOHLÁSKY 母音 5 samohlásek: a, i, u, e, o 5 samohlásek: a, i, u, e, o Dělení podle postavení jazyka při artikulaci: Dělení podle postavení jazyka při artikulaci: i, e → přední i, e → přední a→ střední a→ střední o, u → zadní o, u → zadníVertikálně: i, u → vysoké i, u → vysoké e, o → středové e, o → středové a → nízké a → nízké + dlouhé samohlásky (zejména ó, ú) + dlouhé samohlásky (zejména ó, ú) + dvojhlásky (ai, ei, oi, ui) + dvojhlásky (ai, ei, oi, ui)

6 ? V jaké části japonského lexika se převážně vyskytují dlouhé samohlásky? v sinojaponských slovech (gakkó, kačó, mukó) v sinojaponských slovech (gakkó, kačó, mukó) ve slovech japonského původu – minimálně ve slovech japonského původu – minimálně výrazy pro rodinné příslušníky (okásan, odžiisan apod.) výrazy pro rodinné příslušníky (okásan, odžiisan apod.) kvalitativní slovesa (atarašii, sabišii) kvalitativní slovesa (atarašii, sabišii) pravděpodobnostní způsob (mašó, dešó) pravděpodobnostní způsob (mašó, dešó) citoslovce, onomatopoické výrazy citoslovce, onomatopoické výrazy ve slovech přejatých (bíru, kóra, déto) ve slovech přejatých (bíru, kóra, déto)

7 ? V jaké části japonského lexika se vyskytují dvojhlásky? převážně v sinojaponských slovech (mai, sei, sai) převážně v sinojaponských slovech (mai, sei, sai) ei → pouze v sinojaponských slovech ei → pouze v sinojaponských slovech v kmeni některých japonských sloves v kmeni některých japonských sloves

8 SOUHLÁSKY 子音 základní, palatalizované, geminované základní, palatalizované, geminované Způsob artikulace Místo artikulace retnéalveo-dentálnípalatálnívelárníhrtanové závěrové neznělé znělé znělépbtdkg třené neznělé znělé znělészh nosovkymn likvidyr polosamohláskywj(w)

9 ? Kde se v japonském lexiku vyskytuje hláska „p“? v sinojaponských slovech na švu složeniny v sinojaponských slovech na švu složeniny ve slovech přejatých ve slovech přejatých v japonských slovech onomatopoického a expresívního charakteru v japonských slovech onomatopoického a expresívního charakteru

10 Palatalizace a geminace souhlásek Palatalizace – změna tvrdé souhlásky na měkkou, měkčení Palatalizace – změna tvrdé souhlásky na měkkou, měkčení charakteristické pro sinojaponská a přejatá slova charakteristické pro sinojaponská a přejatá slova v J transkripci naznačeno vkládaným „y“ za základní nepalatalizovanou hlásku v J transkripci naznačeno vkládaným „y“ za základní nepalatalizovanou hlásku např. syasin ( しゃしん), tyawan ( ちゃわん) např. syasin ( しゃしん), tyawan ( ちゃわん) Geminace – zdvojení Geminace – zdvojení ve slovech japonského původu – u některých sloves ve slovech japonského původu – u některých sloves ve slovech onomatopoického a expresívního charakteru ve slovech onomatopoického a expresívního charakteru ve slovech přejatých ve slovech přejatých

11 FONOLOGIE 音韻論 Disciplína, která se zabývá funkcí zvuků v systému jednotlivých jazyků (základní jednotkou je foném) Disciplína, která se zabývá funkcí zvuků v systému jednotlivých jazyků (základní jednotkou je foném) foném 音素 – minimální funkční (abstraktní) jednotka fonologického systému mající distinktivní funkci, může rozlišit význam slova foném 音素 – minimální funkční (abstraktní) jednotka fonologického systému mající distinktivní funkci, může rozlišit význam slova př. pata – vata př. pata – vata pata - paty pata - paty alofón 異音 – systémová (poziční) varianta fonému alofón 異音 – systémová (poziční) varianta fonému ? příklad alofónů v ČJ ? příklad alofónů v J

12 Fonologická pravidla v J Alofonní varianty neznělé souhlásky /t/ Alofonní varianty neznělé souhlásky /t/ /t/ → /t/ /t/ → /t/ /t/ → /t s / /t/ → /t s / /t/ → /č/ /t/ → /č/ Alofonní varianty neznělé souhlásky /s/ Alofonní varianty neznělé souhlásky /s/ /s/ → /s/ /s/ → /s/ /s/ → /š/ /s/ → /š/ Alofonní varianty znělé souhlásky /z/ Alofonní varianty znělé souhlásky /z/ /z/ → /z/ /z/ → /z/ /z/ → /dž/ /z/ → /dž/ Alofonní varianty souhlásky /h/ Alofonní varianty souhlásky /h/ /h/ → /h/ /h/ → /h/ /h/ → /f/ /h/ → /f/ /h/ → /ch/ /h/ → /ch/

13 Devokalizace /i/ a /u/ → Samohlásky /i/ a /u/ jsou neznělé mezi neznělými souhláskami → Samohlásky /i/ a /u/ jsou neznělé, jestliže se vyskytují na konci slova a zároveň jim předchází neznělá souhláska ! V některých dialektech k devokalizaci nedochází

14 ? Jak vyslovíme souhlásku /n/ v následujících případech? číslo 3/sanban/→[samban] 3 min/sanpun/→[sampun] 3 roky/sannen/ →[san:en] 3 body/santen/ → [santen] 3 knihy/sansacu/→ [sansacu] 3 kroky/sandan/ → [sandan] 3 předměty /sanko/ → [saŋko] pokoj č. 3/sangóšicu/→ [saŋgóšicu] /n/ + bilabiální souhláska→[m] /n/ + alveolární souhláska→[n] /n/ + velární souhláska→[ŋ]


Stáhnout ppt "TEORIE GRAMATIKY (ASJ/TG) Kreditní limit: 3 Kreditní limit: 3 Požadavky k ukončení: Požadavky k ukončení: zápočet: referát - seminární práce zkouška: kombinovaná."

Podobné prezentace


Reklamy Google