Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Účelové mapování, vytyčování, dokumentace skutečného provedení stavby, státní mapová díla ČR Účelové mapování Vytyčování Dokumentace skutečného provedení.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Účelové mapování, vytyčování, dokumentace skutečného provedení stavby, státní mapová díla ČR Účelové mapování Vytyčování Dokumentace skutečného provedení."— Transkript prezentace:

1 Účelové mapování, vytyčování, dokumentace skutečného provedení stavby, státní mapová díla ČR Účelové mapování Vytyčování Dokumentace skutečného provedení stavby Mapy Státní mapové dílo Účelové mapy

2 Účelové mapování Zaměření a vyhotovení polohopisného a výškopisného plánu/mapy (tachymetrie) 1)Převzetí podkladů pro tvorbu plánu/mapy od investora 2)Vybudování geodetického základu 3)Podrobné polohové a výškové zaměření zadaného území 4)Vyhotovení plánu/mapy

3 Převzetí podkladů pro tvorbu plánu/mapy od investora Informace o zaměřovaném území, vymezení lokality Účel plánu/mapy – slouží pro stanovení požadované podrobnosti zaměření

4 Vybudování geodetického základu Rekognoskace terénu Kontrola geodetického základu, případné doplnění nebo vybudování bodového pole Polohové souřadnice (Y, X) v S-JTSK Výškové souřadnice (H) v Bpv Ve výjimečných případech lze použít místní souřadnicový systém

5 Podrobné polohové a výškové zaměření zadaného území Metoda zaměření: prostorová polární metoda Složení měřické skupiny: Vedoucí skupiny – volba měřených bodů, tvorba měřického náčrtu Měřič – obsluha přístroje (totální stanice) Figurant – umísťování výtyčky s odrazným hranolem na měřené body Náčrt: přibližné znázornění lokality (měřené objekty, průběh terénu) s postupným vyznačováním a číslováním měřených bodů,

6 Podrobné polohové a výškové zaměření zadaného území Předměty zaměření: Budovy – lomové body půdorysu budov Liniové objekty –komunikace, vodní toky – pomocí příčných řezů Hranice – vlastnické, správní, druhů půd, … Bodové prvky – samostatně stojící stromy, sloupy, lampy, poklopy, hydranty, … Volné plochy – po celkovém zaměření polohopisu je provedeno výškové zaměření bodů na volných plochách v pravidelném intervalu a v místech změny tvaru terénu

7 Vyhotovení plánu/mapy Import naměřených dat do CAD systému Na základě měřického náčrtu je vytvořena polohopisná kresba Lineární interpolací mezi měřenými body ve spolupráci s náčrtem a znalostí pravidel tvorby výškopisu je nalezen pravděpodobný průběh vrstevnic

8 Výsledný plán/mapa

9 Vytyčování Pod pojmem vytyčení stavebního díla se rozumí jeho umístění v terénu a vyznačení jeho projektovaného rozměru a tvaru. Přitom musí být dodrženy vztahy projektovaného objektu k jeho okolí. Prostorové vytyčení stavby se provádí podle vytyčovacích výkresů v souladu s územním rozhodnutím a stavebním povolením (vyhláška č.31/95 Sb. §13). Vytyčovací výkres obsahuje všechny potřebné údaje pro vytyčení prostorové polohy objektu a jeho rozměru a tvaru. Zhotovení vytyčovacích výkresů a výsledky vytyčení musí být ověřeny úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem (ÚOZI).

10 Vytyčování Geodetické práce při vytyčování jsou : - vybudování vytyčovací sítě, - vytyčení prostorové polohy objektu, - podrobné vytyčení. Vybudování vytyčovací sítě Tvar a přesnost vytyčovací sítě se volí podle druhu a složitosti stavby, podle požadované přesnosti vytyčení a podle místních podmínek. Z geodetického hlediska se vytyčovací sítě dělí na polohové a výškové: Polohové - měřická přímka (osa), polygonový pořad, trojúhelníkový řetězec nebo plošná (pravoúhelníková nebo obecná) síť. Zpravidla se připojuje na bodové pole v S-JTSK. Výškové – buď nezávisle na polohové síti nebo se obvykle do výškové vytyčovací sítě zapojují vhodně stabilizované body polohové sítě. Zpravidla se připojuje na ČSNS.

11 Vytyčování Fáze vytyčování Vytyčení obvykle probíhá ve dvou etapách: Vytyčení prostorové polohy objektu Vytyčuje se prostorová poloha stavebního objektu, tedy charakteristické body stavby u prostorových nebo plošných staveb nebo hlavní body trasy u liniových staveb. Dále se vytyčují hlavní výškové body. Podrobné vytyčení Vytyčuje se tvar a rozměr objektu. Vytyčují se nosné konstrukce ve výšce i v poloze (stěny, sloupy), příčné řezy (liniové stavby), hrany terénu (terénní úpravy).

12 Vytyčování Vytyčené prvky je nutné kontrolovat měřením kontrolních prvků (provede se vždy): - opakované vytyčení nezávisle stejnou metodou se stejnou přesností - opakované vytyčení nezávisle jinou metodou se stejnou přesností -opakované vytyčením s mnohem vyšší přesností. Kvalitní vytyčení vyžaduje úzkou spolupráci projektanta, vytyčovatele a stavby. Projektant připravuje vytyčovací výkres, vytyčovatel realizuje vytyčení a stavba podle vytyčení staví.

13 Vytyčování – celková procedura Požadavek na vytyčení Geodet na základě výkresové dokumentace připraví podklad pro vytyčení – vytyčovací výkres Realizace vytyčení Předání vytyčení pochůzkou Podepsání „vytyčovacího protokolu“

14 Vytyčování polohy bodů Vytyčení každého objektu se rozpadá na řadu jednoduchých úloh, při kterých vytyčujeme body, přímky, úsečky a úhly. Polohu jednotlivých bodů stavebního objektu vytyčujeme především metodou polárních souřadnic.

15 Vytyčení bodu polárními souřadnicemi Vytyčovacími prvky jsou vodorovné úhly ω A a ω B a vodorovné délky d A, d B.

16 Výpočet polárních vytyčovacích prvků Dáno: pravoúhlé souřadnice bodů P 1, P 2 a P 3 : P 1 - stanovisko přístroje, P 2 - orientace, P 3 - vytyčovaný bod. Určováno: délka vytyčované strany d 13, vytyčovaný vodorovný úhel ω 1  1 =  13 -  12

17 Dokumentace skutečného provedení stavby Zákon č. 183/2006 Sb. O územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) § 125 Dokumentace skutečného provedení stavby (1) Vlastník stavby je povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení podle vydaných povolení. V případech, kdy dokumentace stavby nebyla vůbec pořízena, nedochovala se nebo není v náležitém stavu, je vlastník stavby povinen pořídit dokumentaci skutečného provedení stavby. …

18 Dokumentace skutečného provedení stavby Vyhláška č. 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb příloha č. 3 Obsahuje: 1)Údaje o účelu stavby, místu, vlastníkovi, atd. 2)Situační výkres skutečného stavu území v měřítku katastrální mapy nebo větším se zakreslením polohy stavby a vyznačením vazeb na okolí, … 3)Stavební výkresy vypracované podle skutečného provedení stavby 4)Technický popis stavby a jejího provedení

19 Dokumentace skutečného provedení stavby Geodetická část: 1)Číselné výsledky zaměření – skutečné polohy, výšky, tvaru pozemních, podzemních a nadzemních objektů a zařízení včetně technického vybavení 2)Polohopis a výškopis zpravidla v měřítku 1: 200; 1:500; 1:1000 (v závislosti na druhu stavby) se zobrazením nově postavených objektů a zařízení a bodů vytyčovací sítě 3)Měřické náčrty 4)Seznam souřadnic a výšek – státního bodového pole – vytyčovací sítě – podrobných bodů 1)Technická zpráva

20 Mapy Definice mapy Zmenšený, zevšeobecněný konvenční obraz Země, kosmu, kosmických těles a jejich částí převedený do roviny pomocí matematicky definovaných vztahů (kartografických zobrazení) a vyjadřující prostřednictvím metod kartografického znázorňování polohu, stav a vztahy přírodních, sociálně ekonomických a technických objektů a jevů.

21 Kartografická generalizace Má-li být mapa přehledným a srozumitelným obrazem zemského povrchu, nemůže zobrazovat všechny předměty a jevy tak, jak jsou ve skutečnosti, ale musí být generalizovaná (zevšeobecněná). Kartografická generalizace Vypuštění nebo zjednodušení obsahu mapy a výběr hlavních, podstatných skutečností a jejich zobrazení v charakteristických rysech na mapě volené s ohledem na měřítko a účel mapy. Příklad: aby byla mapa přehledná, je třeba mnoho skutečností vypustit nebo zjednodušit – při zobrazení obce v mapě menšího měřítka nejsou zobrazeny jednotlivé stavby, ale jiné je třeba zdůraznit a upravit – silnice by byla v mapě dle měřítka příliš tenká, ale zobrazena bude jako by byla mnohonásobně širší, potom musí být jiné skutečnosti těsně sousedící se silnicí posunuty.

22 Rozdělení map Rozdělení map podle měřítka: mapy velkých měřítek: do 1 : 5 000, mapy středních měřítek: 1 : – 1 : , mapy malých měřítek: 1 : a menší. Rozdělení map podle formy: analogová mapa - je vedena jako kresba na mapových listech. digitální mapa - je vedena jako soubor dat v počítači, obvykle je organizována tematicky do vrstev a většinou umožňuje nad daty provádět kromě tisku další operace.

23 Obsah mapy Polohopis Výškopis Popis Rám mapy

24 Obsah mapy - polohopis polohopis - vyznačuje umístění objektu jeho půdorysem nebo smluvenou značkou ve vodorovném smyslu. U map velkého měřítka se polohopis vyjadřuje věrným půdorysem se všemi zobrazitelnými podrobnostmi. U map menšího měřítka se polohopis upravuje, zjednodušuje a posunuje, případně nahrazuje mapovou značnou, viz. generalizace. Mapové (smluvené) značky znázorňují (nezobrazují) na mapě polohopis, mají být jednoduché, snadné pro rýsování a dobře rozlišitelné. Značky mohou být bodové, liniové, plošné. Značky jsou uvedeny v mapovém (značkovém) klíči.

25 Obsah mapy – výškopis Znázorňuje třetí rozměr terénního reliéfu. Uvádí absolutní výšky a tvar topografických ploch terénu pomocí vrstevnic (čára spojující body o stejné výšce). Vrstevnice: základní (interval závislý na měřítku mapy), zesílené (plasticita vjemu), doplňující (čárkovaně). Výškopis může být dále vyjádřen kótami, technickými šrafami, v geografických mapách barvami (hypsometrie), stínováním. Dříve se vyjadřoval šrafováním.

26 Výškopis - šrafování

27 Výškopis – vrstevnice, kóta, stínování

28 Obsah mapy – popis, rám mapy Popis mapového listu ke kresbě mapy x mimo kresbu. Popis (v kresbě) Souvisí s polohopisem, může být číselný (kóty, čísla bodů bodových polí,...), slovní (názvy místní, pomístní) Popis (mimo kresbu) popis rámu a text vně rámu (označení listu mapy, měřítko, datum vyhotovení, názvy geodetických systémů apod.) a další údaje.

29 Obsah mapy - rám mapy Rám mapy Soustava jedné nebo více čar ohraničujících mapové pole, podle druhu a použití mapy bývá opatřen zeměpisnou a/nebo souřadnicovou sítí (čáry uvnitř rámu).

30 Státní mapové dílo Mapování i údržba map je řízeno státem  zajišťuje ČÚZK (Český úřad zeměměřický a katastrální). – sortiment map, kde je lze získat, za kolik. Mapy jsou k dispozici často ve dvojím vyhotovení – analogová (stará), digitální (aktualizovaná, přepracovaná). V některých případech se ovšem jedná o zpracování předchozích analogových podkladů.

31 Státní mapové dílo v digitální podobě V digitální podobě jsou k dispozici tyto mapy: Katastrální mapy – digitální i rastrové Státní mapa 1 : Státní mapa 1 : rastrová Státní mapa 1 : odvozená Základní mapa ČR 1 : Základní mapa ČR 1 : Základní mapa ČR 1 : Základní mapa ČR 1 : Mapa České republiky 1 : Mapa České republiky 1 : (Rastrová mapa = skenované analogové podklady)

32 Mapy velkých měřítek 1.katastrální mapa 1 : katastrální mapy v dekadických měřítkách 3.státní mapa 1 : – odvozená 4.státní mapa 1 : 5 000

33 Mapy velkých měřítek Katastrální mapa 1 : Mapa v souvislém zobrazení, která vznikla na podkladě map bývalého stabilního katastru, vyhotovovaných od 1. poloviny 19. století přibližně do konce dvacátých let tohoto století. Katastrální mapy v sáhovém měřítku 1: pokrývají přibližně dvě třetiny území České republiky. Zobrazují pouze polohopis v rozsahu správních, vlastnických a uživatelských hranic, slouží k registraci vlastnických vztahů.

34 Mapy velkých měřítek Katastrální mapa 1 : 2 880

35 Mapy velkých měřítek Katastrální mapy v dekadických měřítkách Katastrální mapy v dekadických měřítkách (1:1 000, 1:2 000 a 1:5 000), zpracovávané na základě měření číselnými metodami v S-JTSK, vznikaly od 30. let do počátku 90. let minulého století postupně jako tzv. novoměřické mapy podle Instrukce A, jako technickohospodářské mapy (THM) a Základní mapy velkého měřítka (ZMVM). Pokrývají asi 30% území České republiky.

36 Mapy velkých měřítek Katastrální mapy v dekadických měřítkách

37 Mapy velkých měřítek Státní mapa 1 : – odvozená Obsahuje polohopis, výškopis a popis. Jejím základním polohopisným grafickým podkladem jsou katastrální mapy, výškopisným podkladem (hnědě) zpravidla Základní mapa ČR 1: (ZM 10). Polohopisný obsah mapy (černě) je doplněn dalšími prvky z dostupných grafických podkladů, především z leteckých měřických snímků. Byla vyhotovena pro projekční účely.

38 Mapy velkých měřítek Státní mapa 1 : – odvozená

39 Mapy velkých měřítek Státní mapa 1 : SM 5 se zpracovává od roku 2001 a spolu se Státní mapou 1:5000 – rastrovou postupně nahrazuje stávající analogovou Státní mapu 1:5000 – odvozenou (SMO 5). Je tvořena třemi složkami – katastrální, výškopisnou a topografickou. Podkladem složky katastrální je digitální katastrální mapa (DKM) nebo katastrální mapa digitalizovaná (KM-D), Výškopisná složka vychází z vektorového souboru ZABAGED ®. Topografickou složku tvoří digitální ortofoto. Souřadnicový systém S-JTSK, výškový systém BpV.

40 Mapy velkých měřítek Státní mapa 1 : 5 000

41 Mapy velkých měřítek Státní mapa 1 : 5 000

42 Mapy velkých měřítek Státní mapa 1 : – Klad listů (celkem mapových listů)

43 Mapy středních měřítek Topografické mapy Po 2. světové válce u nás vznikaly souběžně mapy vojenské (systém S-42, dnes systém WGS 84) a civilní (S- JTSK) – liší se jiným zpracováním a utajováním některých skutečností (civilní mapy). Zabýváme se pouze civilními mapami.

44 Mapy středních měřítek 1.Základní mapa (ZM) ČR 1 : tvoří základní podklad pro odvození map menších měřítek. 2.ZM ČR 1 : ZM ČR 1 : ZM ČR 1 : ZM ČR 1 :

45 Mapy středních měřítek Základní mapa 1: Je nejpodrobnější základní mapou středních měřítek. Byla zpracována na podkladě topografické mapy 1: a je postupně vydávána od roku ZM 10 obsahuje polohopis, výškopis a popis. Polohopis obsahuje sídla a jednotlivé objekty, komunikace, vodstvo, hranice správních jednotek a katastrálních území (včetně hranic územně technických jednotek), bodové pole, porost a povrch půdy. Předmětem výškopisu je terénní reliéf zobrazený vrstevnicemi a šrafami. Popis sestává z označení objektů, geografického názvosloví, výškových kót, rámových a mimorámových údajů. Mapové listy vydávané od roku 1992 obsahují též body polohového a výškového bodového pole, rovinnou pravoúhlou souřadnicovou síť a zeměpisnou síť.

46 Státní mapové dílo - ZABAGED ® Základní báze geografických dat České republiky (ZABAGED ® ) je digitální geografický model území České republiky (ČR) na úrovni podrobnosti Základní mapy ČR 1: (ZM 10). ZABAGED ® je součástí informačního systému zeměměřictví a patří mezi informační systémy veřejné správy. Je vedena v podobě bezešvé databáze pro celé území ČR, v centralizovaném informačním systému spravovaném Zeměměřickým úřadem. ZABAGED ® je v současné době tvořena 123 typy geografických objektů zařazených do polohopisné nebo výškopisné části ZABAGED ®. Polohopisná část ZABAGED® obsahuje dvourozměrně vedené (2D) prostorové informace a popisné informace o sídlech, komunikacích, rozvodných sítích a produktovodech, vodstvu, územních jednotkách a chráněných územích, vegetaci a povrchu, terénním reliéfu. Její součástí jsou i vybrané údaje o geodetických bodech na území ČR. Výškopisná část ZABAGED ® obsahuje trojrozměrně vedené (3D) prvky terénního reliéfu a je reprezentovaná 3D souborem vrstevnic. Na základě potřeb uživatelů je obsah ZABAGED ® postupně rozšiřován.

47 Státní mapové dílo - ZABAGED ® ZABAGED ® je využívána jako základní vrstva v geografických informačních systémech (GIS), zejména v informačních systémech veřejné správy. Je také hlavním datovým zdrojem pro tvorbu základních map ČR měřítek 1: až 1: Správcem a poskytovatelem dat ZABAGED ® je ZEMĚMĚŘICKÝ ÚŘAD. Výdejní formáty jsou: SHP(JTSK), SHP(UTM), SHP(WGS84), DGN7(JTSK), DGN7(UTM), GML(JTSK), DXF(JTSK). Proces tvorby ZABAGED® započal v roce 1995 vektorizací tiskových podkladů ZM 10. V celém rozsahu území ČR a nadefinovaných objektů byla ZABAGED® naplněna v roce Celá datová série je aktualizována v tříletém cyklu. Kromě této plošné aktualizace probíhá průběžná aktualizace vybraných objektů.

48 Nová základní mapa ČR 1 : z dat ZABAGED ®

49 Mapy středních měřítek Nová základní mapa ČR 1 : z dat ZABAGED ® Od roku 2002 je vydávána základní mapa 1: s využitím dat ZABAGED ®,v návaznosti na aktualizaci ZABAGED ®, s rozšířeným obsahem a s rozšířeným barevným rozlišením vybraných porostů a ploch. Je to jediná ZM, která zobrazuje předměty svého obsahu i mimo území ČR (na hraničních mapových listech). Na jejím podkladě je vyhotovena řada účelových map (dotisk určité složky mapy), např. základní vodohospodářská mapa, silniční mapa, geologická mapa.

50 Nová základní mapa ČR 1 : z dat ZABAGED ®

51 Mapy malých měřítek 1.Mapa České republiky 1 : (MČR 500) Přehledná obecně zeměpisná mapa. Celé území státu je na jednom listě. 2.Mapa České republiky 1 : (MČR 1M) Přehledná obecně zeměpisná mapa. Celé území státu je na jednom listě.

52 Účelové mapy Účelové mapy jsou mapy s nadstandartním obsahem. Kromě základních prvků (hranice parcel, budovy, silnice, železnice, vodní toky...) podkladové mapy obsahují zákres dalších prvků, jevů a objektů (např. železniční účelová mapa obsahuje navíc údaje potřebné pro provoz železnic – zákres železničního tělesa, zákres příkopů, kolejiště, traťových a staničních železničních zařízení, návěstidel,...). Jsou často vedeny digitální podobě. Jsou v měřítkách 1:200 (ZMZ – základní mapa závodu) až 1:5000 (lesnické mapy) podle účelu mapy. Obsah účelové mapy lze rozdělit na část polohopisnou, výškopisnou a popis mapy.

53 Účelové mapy Technická mapa města (TMM) Má měřítko 1 : 500, na perifériích 1 : Zpravidla kromě obvyklé situace zobrazuje veškeré podzemní a nadzemní sítě a rozvody, jejichž parametry jsou odlišovány druhem a barvou čáry. Povinnost spolupracovat na udržování úplnosti a aktuálnosti obsahu mají správci sítí. Náklady na mapování hradí obce.

54 Ukázka technické mapy města (Praha)

55 Účelové mapy Základní mapa závodu (ZMZ) Měřítko od 1 : 200 do 1 : 1000, kromě průběhu veškerých sítí jsou zakresleny stavby, uživatelská, kontrolní nebo regulační zařízení, jednotlivé stromy apod. Jednotná železniční mapa (JŽM) Zobrazuje traťová a staniční vybavení a zařízení v obvodu drážního tělesa, je vyhotovována v měřítku 1 :1000 a v komplikovaných poměrech 1 : 500. JŽM je tajná. Další účelové mapy ZM dálnice, letiště, lomu, dále důlní mapy (v působnosti Českého báňského úřadu), mapy lesnické, vodohospodářské a další.

56 Základní důlní mapa


Stáhnout ppt "Účelové mapování, vytyčování, dokumentace skutečného provedení stavby, státní mapová díla ČR Účelové mapování Vytyčování Dokumentace skutečného provedení."

Podobné prezentace


Reklamy Google