Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

1 Léčivý čaj z východní moudrosti a malá škola interkulturního dialogu.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "1 Léčivý čaj z východní moudrosti a malá škola interkulturního dialogu."— Transkript prezentace:

1 1 Léčivý čaj z východní moudrosti a malá škola interkulturního dialogu

2 2

3 3 Jak vidíme svět?  Je zcela běžné, že člověk kriticky vyhodnocuje jevy, se kterými se setkává.  Vodítkem je ovšem vesměs zákonitost, uložená přímo systémově v naší mysli.  Působí spolehlivě….  Jak vidíme nám neznámou kulturu?

4 4 Co je to za nesmysl?

5 5 Aha, to je něco za nějakým filtrem!

6 6 Opravdu, odstraníme li svůj filtr, má to najednou smysl!

7 7 Problém setkání s odlišnou kulturou  Člověk vidí pouze to, co zná a dovede pojmenovat  Proto ze všeho „cizího“ vnímá pouze fragmenty a dochází k závěru, že každá kultura, odlišná od té „jeho“ je defektní, česky řečeno vadná. dochází k závěru, že každá kultura, odlišná od té „jeho“ je defektní, česky řečeno vadná.

8 8 Následky tohoto „přirozeného“ vidění  Věčný motor etnocentrismu, xenofobie a zdroj konfliktů  Defekt v sebepoznání  Ochuzení o to, co mají jiní, a co chybí nám

9 9 Cesta k nápravě  Uvědomit si kulturní podmíněnost vlastního pohledu  Snažit se odlišnou kulturu pochopit v jejích souvislostech  Jedni druhé mějte za sebe důstojnější…

10 10 Učení, která formovala kulturu Číny  Taoismus – sepětí člověka s přírodou a univerzálním řádem  Konfuciánství – obřad jako cesta k harmonické společnosti  Legisté – důraz na zákony a tresty  Mohisté – proti obřadům a násilí ve jménu lásky  Buddhismus – 1. stol. z Indie

11 11 Zde neroste individualismus….

12 12 …a je a musí to být za Zdí

13 13 Poslání čínských učení  Učení (náboženství a filosofie) nevznikala z dlouhé chvíle, nýbrž z nutnosti.  Nezbytnost organizovat propojení lidského života s civilizací – nepřehledným nad-rodovým celkem, státem.  Definice cílů: štěstí, harmonie a mír

14 14 Velký Mistr 551 př. n. l.  Z chudé rodiny, po otcově smrti vychován matkou  Rozhodnutí stát se učencem  Policejním náčelníkem při ministerstvu spravedlnosti ve státě Lu, zastával nedlouho a resignoval  Většina života věnována učení  Od 2. stol. do 1911 oficiální ideologie čínského státu

15 15

16 16 … a jeho učení  Pět ctností: poslušnost, lidskost, čestnost, vědění, upřímnost  Pět vztahů: vladař a poddaný, otec a syn, muž a žena, starší a mladší bratr, přátelé  Obřad jako osnova, odpovídající kosmickému řádu a zajišťující harmonii ve společnosti

17 17 Ctnost  Ctnost je hodnotou sama o sobě, neopírá se o boží přikázání – buď dobrý sám kvůli sobě, ne proto, že „musíš“  Dokonalosti může dosáhnout každý člověk, bez rozdílu stavu

18 Pět základních směrnic   Lidskost a laskavost – ren – ideál lidství   Správnost a spravedlnost – yi – odložení egoismu   Etiketa a rituál – li – vzorec konstruktivního jednání   Moudrost a zralost – zhi – osvobození od vnitřního zmatku   Důvěryhodnost a opravdovost – xin – soulad slov a činů

19 19 Urozený člověk, „žen“- řídí se „li“  Ušlechtilý muž se vyzná v tom (zajímá se o to), co je správné, malý člověk se stará a zajímá o to, co je výhodné, co se vyplatí.  Li není pevnou normou – mění se podle situace, je založeno i v intuici vzdělaného člověka  To, po čem toužíš, získáš pouze tak, že k tomu budeš pomáhat druhým.

20 20 Role lásky  Prvotním významem „žen“ je láska k lidem, případně: laskavý vztah k lidem  Co z toho vyplývá? Např. teze, že den vítězství je dnem smutku, protože ve válce byly zmařeny lidské životy a není tedy mnoho co slavit.  Germán i Viking by se takovému postoji od srdce zasmáli. Ostatně asi každý dnešní Evropan a Američan též…

21 …ostatně také…   … na půdě Konfuciova učení nikdy nevyrostla myšlenka, že zabíjení jinověrců je bohulibá činnost…   …. což o jiných světových náboženstvích naprosto nelze říci.   „Z dobrého železa se nedělají hřebíky, z dobrých lidí se nedělají vojáci“

22 22 Náprava jmen  Vládce má vládnout pouze tím, že poskytuje příklad  Pokud lidé tento vzor ignorují, doporučuje „nápravu jmen“.  Každý má být věren té roli, která je mu přidělena.  Vláda, která nevládne, je možná pouze na základě spolehlivé mravní výchovy  Seberealizace člověka je krokem k světové harmonii

23 23 A řekl Mistr:  Chytré řeči a povýšené chování mají málo společného s ušlechtilým člověkem.  Je mi lhostejno, že o mně lidé neví. Povážlivé však je, že já nevím o nich  Pokud jsou lidé ovládáni zákony, budou páchat podlosti bez špetky studu. Budou- li lidé ovládáni Cestou, pocit hanby je povede k nápravě

24 24 A řekl Mistr:  Své rodiče zarmuť nanejvýše tím, že onemocníš.  Člověka poznáš podle toho, co mu působí potěšení, jaké prostředky používá a jaké má motivy. To člověk nemůže skrýt.  Ušlechtilý člověk je nestranný, malý je stranický.

25 25 A řekl Mistr:  Studium bez myšlení přináší zotročení, myšlení bez studia přináší zmatek.  Je nebezpečné podlehnout vlivu nových a cizích doktrín  Vědění znamená být si vědom toho, co vím, i toho, co nevím.  Čína bez uznávaného vůdce bude soustem pro cizí kmeny.

26 26 A řekl Mistr:  Ušlechtilý člověk v ničem nesoutěží s ostatními.  Budete-li jen z půli srdce připoutáni k Dokonalosti, nebudete nenávidět nikoho.  Ušlechtilý člověk si hledí pravidel a zákonů, malý člověk svých práv a privilegií.

27 27 Učenci a císař  Konfuciánský učenec byl v čínské říši nadán vysokou vážností a důstojností  Z konfuciánských učenců pocházeli „cenzoři“, kontrolující činnost úředníků, ba i císaře. Cenzor a měl právo i povinnost se k nim vyjadřovat.  V případě nedbání jeho hlasu mohl použít krajní prostředek - sebevraždu

28 28 Lao-c´ - nar. v 6. stol. př.n.l.  Archivářem ve státě Čchu  V Lao-c´vzklíčila nespokojenost se společností, rozhodl se odebrat „do západních hor“  Pohraničníkem poznán a vyzván, aby před odchodem sepsal svoje učení  Během tří let sepsal útlý svazek o 81 krátkých kapitolách

29 29 ….a jeho odchod  Poté nasedl na buvola a zmizel na západě…  Další pokračování jeho života má několik legendárních verzí

30 30

31 31 Hlavní myšlenky  Všechno ve vesmíru se děje podle vzoru, který se vymyká přesné definici (tao – cesta)  Všechny protiklady jsou součástí jednoty, jsou neoddělitelné, navzájem se doplňují  Nejlepší řešení jsou „měkká“ – jin  Normativní systémy příkazů a zákazů problémy spíše vyvolávají než řeší

32 32 Taoismus  Vše v pohybu, neměnné pouze Tao  Člověk se má zařadit do panujícího pořádku, kterým je Tao  Děje se to „nejednáním“ – wu- wej

33 33 Wu-wej  Tao s láskou pečuje o všechno tvorstvo, nežádá však být nikomu pánem! nežádá však být nikomu pánem! Moudrý nikdy neusiluje o velikost, Moudrý nikdy neusiluje o velikost, a proto může svou velikost dovršovat a proto může svou velikost dovršovat

34 34 Te - „ctnost“  Te je přirozený potenciál člověka a věcí, mohoucí se rozvinout pouze tehdy, kdy se to bude dít spontánně a bez úsilí a násilí, neboť to vyvolává účinek přesně opačný.

35 35 tao

36 36

37 37 Jin a Jang  Jin  Stinný svah hory  Vše temné, kryté, měkké, ženské, nízké, stahující, dostředivé, krátké, duté, prázdné, slabé  Jang  Světlý, ozářený svah  Vše světlé, dominantní, tvrdé, mužské, rozpínavé, odstředivé, dlouhé, plné, pevné, silné.

38 38 Důležitá připomínka:  V jin a jang jsou obsaženy všechny polarity, není zde však obsaženo rozdělení „dobré – špatné“.  Nepatřičné je pouze to, když je někde přítomno pouze jin nebo pouze jang.  Je-li tedy někdy doporučováno jin, znamená to, že daná situace jang již má!

39 39 Vztah mezi nimi  Všechny věci jsou z obou polarit v rozličných proporcích.  Dosáhne-li jin či jang svého maxima, změní se ve svůj opak.  Vztah není statický, nýbrž odehrává se v procesu neustálé proměny.  Žel, svět tíhne k jangu, a proto je moudrostí vnášet a uplatňovat jin

40 40 Lao-c´ 1  Slabé a poddajné směřuje k životu, a naopak  Ten, kdo spoléhá jen na své oči, nemůže zřít jasně, a ten, kdo považuje vždy svůj názor za pravdivý, nedokáže odlišit dobré od špatného.  Učte se od nefritu!

41 41 Lao-c´ 2  Strom se může zlomit, vyroste-li příliš vysoko.  Vlastnění a hromadění není tak dobré, jako dávání  Velká cesta je přímá, ale lidé i tak hledají zkratky.  Největší mistrovství působí jako nešikovnost

42 42 Lao-c´ 3  Toliko tomu, kdo cení svět více než sebe, je možno svěřit vládu nad světem  Není na světě větší katastrofa než nespokojenost  Po neštěstí dochází k zvratu ve štěstí a ve štěstí dříme základ neštěstí  Ten kdo bude brát, musí začít jako ten, kdo dává

43 43 Lao-c´ 4  Spokoj se s dosaženým úspěchem, neusiluj o ovládnutí celého Podnebesí silou.  Dobrý člověk se nepře, kdo se pře, není dobrý člověk.  Kdo na sebe bere ponížení celého státu, může být vládcem celé země.  Obtížné musí být vyřešeno, dokud je snadné

44 44 Lao-c´ 5  Nic v podnebesí není slabší a měkčí než voda, v přemáhání tvrdého a silného se jí však nic nevyrovná a nic ji nemůže nahradit.  Cesta mudrce spočívá v nesoutěžení v čemkoliv, co provádí.  Místo útoku upřednostňuj obranu, místo postoupení o píď ustup o stopu.

45 45 Lao-c´ 6  Jen znalostí věčného je možno vše obsáhnout, jen obsáhnutím všeho je možno být nestranný, nestranností je možno dosáhnout královského důstojenství…  Ten, kdo zná mužský princip, ale drží se ženského, je připraven stát se roklí pod nebesy

46 46 Lao-c´ 7  Ten, kdo se dovede spokojit, je bohatý  Kdo se považuje za nadřazeného, není dobrý pro vůdcovství

47 47

48 48

49 49

50 50  Znaky pro wu-wej

51 Taoistická slavnost

52 52 Učení ve stravitelné podobě  Moudrost, mudrosloví, je nejstarší formou existence náboženství  Je bezprostředně spojeno se životem, a předávaná moudrost je verifikována svým nositelem  Mudroslovná tradice je obecně humanistická – existuje korpus přísloví, známých všem národům

53 53 Podoba čínské moudrosti  Klasičtí čínští myslitelé nevytvořili ucelené soustavy – jejich dílo má podobu výroků, gnóm, aforismů, přísloví a maxim.  Lze nosit kdykoliv a kdekoliv.  Každé může být látkou k uvažování  Dotvoření je ponecháno na člověku samotném

54 54

55 55 A Bible?  „Biblistika je největší nepřítel systematické teologie“ – v Bibli spíše než filosoficky dokonale propracovaný systém nalezneme jednotlivé výroky, přísloví a rady pro život  Sapienciální literatura jde přes hranice – mnohá přísloví v Bibli pocházejí z Egypta  Moudrost je branou i klíčem k pochopení a přijetí zákona  Moudrost je schopností rozeznat co, kdy a kde

56 Čínská přísloví   Dveře, které si lidé podávají, nežere červotoč.   Fénix se nerve o zrní se slepicemi.   Co lidé nesnášejí, je nutné prověřit, co mají lidé rádi, je nutno prověřit.   Nahlížej na smrt jako na návrat.   Je velký risk vršit horu vajec.   Kdo chodí po provaze nad jezerem, potká spíše neštěstí než štěstí.   Kudlanka číhá na cikádu, ale neví, že na ni číhá žluva.   Žába ve studni tvrdí, že nebe je velké jen jako miska na rýži.   Kočka naříká nad myším osudem.

57 57 I takto by vlastně mohlo vypadat naše vyznání víry!  Blahoslavenější je dáti než bráti  Vy jste sůl země…  Nemáme zde místa zůstávajícího, ale toho budoucího hledáme  Berte si místa poslední…  Radujte se, opět pravím, radujte se…  Nestarejte se o den příští…

58 58 Na to dbejte, ono nezapomínejte…  Mírnost vaše známa buď všem lidem…  Střádejte si poklad v nebi…  Neseš-li oběť do chrámu, smiř se nejprve se svým bratrem  Jedni druhé mějte za sebe důstojnější…  Radujte se s radujícími, plačte s plačícími  Milujte své nepřátele…

59 59 Duchovní aristokratismus  Snášej protivenství jako ctný rytíř Ježíše Krista.  Svobodné srdce  Hrabě Evžen Oderský ....

60 60 Specifika křesťanství  Křesťanství se rovněž šířilo jako moudrost (Ježíšovy výroky) ovšem posléze z různých příčin nabylo vrchu systemizované učení a dogma.  Dogma sice zajišťuje věroučnou čistotu, není však obvykle propojeno se životem natolik, aby bylo bezprostředně aplikovatelné – žádá si pouze intelektuální přitakání.

61 61 Kdo je zahanben?  Kde poskytujeme příklad něčeho lepšího a radostnějšího, než „běžné“ myšlení?  Kde ukazujeme svým bytím nadějnou a radostnou alternativu k stranictví, nenávisti, nenasytnosti?  ?

62 62 Co je společné?  Nalezení takového pohledu na svět, ve kterém člověk nechápe nezbytná civilizační omezení prostoru své životní aktivity úkorně a přitom dokáže své hřivny rozvíjet a využívat.  Nalezení a smysl pro všelidské MY, překračující přirozené hranice rodiny, kmene, klanu - AGAPÉ

63 63 „Jenom“ pareneze….  Pareneze, parenese  (z řeckého παραινεσις [parainesis] - "povzbuzení", "napomínání", "poučení", "výstraha  Tragické rozkolejení víry a životní praxe (v protestantismu neslo někdy usilování o křesťanský životní styl pejorativní označení „skutkaření“)  Evropské zoufalé schéma „buď – nebo“  Víra nebo skutky?

64 64 Přirozenost, krása, soulad

65 65

66 66

67 Co sám rád nemáš, jinému nečiň

68 Kde jsou tři, tam je nejméně jeden, od koho bych se mohl učit Konfucius

69 69

70 70 Velká čínská zeď

71 71 Čínská poesie  Když čekala jsem  Nezdárné děti

72 72 Čínská poesie  Na lukách u řeky

73 …. a na závěr:   Není ani žádoucí, ani možné, abychom se stali Číňany   Setkání s jejich kulturou nám však může být zrcadlem i poučením   Čínským příslovím Moudrý člověk činí svoje vlastní rozhodnutí, nemoudrý se řídí veřejným míněním se s Vámi loučí ThMgr.Milan Klapetek


Stáhnout ppt "1 Léčivý čaj z východní moudrosti a malá škola interkulturního dialogu."

Podobné prezentace


Reklamy Google