Počítačová grafika Základní pojmy.

Prezentace na téma: "Počítačová grafika Základní pojmy."— Transkript prezentace:

1 Počítačová grafika Základní pojmy

2 Rastrový obrázek (fotografie, malba)
je složen z jednotlivých bodů různé barvy rastrový obrázek může být: fotografie (Adobe PhotoShop, Zoner Media Photostudio, Corel PhotoPaint), malba (např. Malování ve Windows, Gimp) při zvětšení rastrového obrázku je jasně viditelná bodová struktura malba se maluje – tj. nástroje pro její vytváření jsou štětec, tužka, sprej, guma apod.

3 Rastrový obrázek (fotografie, malba)
Při zvětšení je vidět bodová struktura rastrového obrázku.

4 Vektorový obrázek (kresba)
kresba se skládá z jednotlivých objektů vektorová grafika obsahuje geometrický popis objektů nástroje pro vytváření kresby jsou obdélník, elipsa, úsečka, křivka, text, výplň a obrys vektorové objekty: nejsou tvořeny jednotlivými body, ale křivkami lze je libovolně zvětšovat, zmenšovat, tvarovat, deformovat,..

5 Vektorový obrázek (kresba)

6 Rastry a vektory rastrový obrázek vektorový obrázek
Při zvětšení je vidět bodová struktura rastrového obrázku, vektorový zůstává stále hladký.

7 Počet bodů obrázku, rozlišení
Rastrový obrázek (fotografie nebo malba) se skládá z barevných bodů. Rozlišení udává počet bodů na jednotku délky jednotka: DPI (dots per inch) – počet bodů na palec 1’’ = cca 2,5 cm obrázek s rozlišením 300 DPI obsahuje na každý palec 300 bodů musí být „přiměřené“: malé rozlišení: zrnitý obrázek velké rozlišení: obrovský soubor S rozlišením roste i velikost souboru s obrázkem. Jeden obrázek 15 x 10 cm s rozlišením 300 DPI a barevnou hloubkou 16,7 mil. barev zabere v paměti počítače 6,5 MB.

8 Počet bodů obrázku, rozlišení
obrázek s rozlišením cca 20 dpi obrázek s rozlišením cca 100 dpi

9 Barevná hloubka Barevná hloubka
určuje počet barev, kterých může nabývat každý bod obrázku barevné fotografie většinou obsahují 16,7 miliónu barev (barevná hloubka 24 bitů na bod) grafické prvky na webu 256 barev (barevná hloubka 8 bitů na bod) obrázky určené pro tisk na černobílé laserové tiskárně můžeme převést do 256 stupňů šedi.

10 Barevná hloubka (fotografie)

11 Barevná hloubka (grafické prvky)

12 Počet bodů obrázku převzorkování obrázku zahrnuje
změnu rozlišení změnu rozměrů převzorkováním dochází ke ztrátě kvality velký obrázek můžeme zmenšit (některé body lze vypustit bez ztráty kvality) malý obrázek zvětšovat nelze (program se pokusí některé body dopočítat, což většinou nedopadne dobře)

13 Počet bodů obrázku

14 Počet bodů obrázku

15 Počet bodů obrázku U digitálních fotoaparátů se udává celkový počet bodů snímacího prvku v megapixelech(Mpx). Tedy například 3Mpx fotoaparát má 3 miliony snímacích prvků. Přesná velikost bývá uvedena v návodu k přístroji.

16 Grafické formáty (GIF)
zobrazuje v max. 256 barvách (nebo odstínech šedi) komprimovaný formát s bezztrátovou kompresí jedna z barev může být označena jako průhledná může být animovaný

17 Grafické formáty (GIF)
vytvořit si průhledný a neprůhledný obrázek (GIF) v Corel Draw (exportovat)

18 Grafické formáty (JPG)
JPEG (JPG) používá se pro ukládání fotografií zobrazuje v 16,7 mil. barev komprimovaný formát komprese je ztrátová (kompresní algoritmus některé body vypustí nebo změní) při ukládání volíme kvalitu uložení (čím nižší stupeň komprese, tím kvalitnější obrázek a větší soubor) každým uložením dochází k degradaci kvality neumožňuje dělat průhledné nebo animované obrázky

19 Modely RGB a CMYK Monitory a tiskárny vytvářejí barvy úplně jinak.
Proto je velkým problémem udržet barevnou věrnost, tj. docílit, aby barvy vytištěné fotografie odpovídaly barvám téhož obrázku na obrazovce.

20 Model RGB Monitory Monitory používají barevné paprsky v režimu RGB - Red, Green, Blue (červená, zelená, modrá) Pokud svítí všechny, je bod bílý, pokud žádný, černý

21 Model CMYK Tiskárny Tiskárny používají barevné inkousty (obecně pigmenty) v režimu CMYK - Cyan, Magenta, Yellow  (azurová, fialová, žlutá) Pokud se všechny smíchají, je bod černý, pokud netiskne žádný, zůstane papír bílý. Protože je nehospodárné tisknout černé texty soutiskem tří barevných složek, a navíc mícháním barev nevznikne zcela perfektní černá, přidává se do tiskáren barva černá (blacK).

22 Model CMYK Barevné cartrige do tiskárny Model CMYK

23 Získávání obrázků Popis metod

24 Získávání fotografií Hotové obrázky musíme zakoupit, jen výjimečně fotobanky nabízejí ukázky zdarma. Obrázky můžeme najít na internetu a stáhnout (uložit) na disk svého počítače. Snímky můžeme naskenovat nebo vyfotit digitálním fotoaparátem Obrazovku počítače nebo aktivní okno můžeme sejmout do schránky a vložit do rastrového editoru

25 Zakoupení obrázku Kvalitní snímky můžeme zakoupit na CD nebo získat s nějakým programem či časopisem Při koupi CD s obrázky (i s některým programem) musíme dobře číst autorská práva. Fotobanky:       Fotobanky zdarma:  

26 Skenování obrázku Obrázky skenujeme opět prostřednictvím zvoleného rastrového grafického editoru. Tyto programy mají pro skenování funkci Import, Skenovat, Načíst ze skeneru, apod. Obecný postup při skenování

27 Skenování obrázku Postup skenování v rozhraní skeneru + 3 rady:
(konkrétní okno se liší podle skeneru) RGB (True Color je 16,7 mil. barev - vhodné na fotografie) 300 DPI je rozlišení pro tisk ve fotokvalitě na inkoustové tiskárně U tištěných předloh (kromě lesklých fotek u všeho) musíme nastavit odstranění tzv. závoje (moaré).

28 Skenování obrázku

29 Odstranění moaré Moaré je závoj přes obrázek, který vzniká tehdy, když skenujeme tištěné předlohy. Skenery snímají body, tiskárny tisknou také jednotlivé body. Někdy dojde k takové situaci, že vzniknou bílá kolečka kolem nasnímaných bodů a obrázek je znehodnocen. Odstranění moaré V ovladači skeneru je dnes vždy volba potlačení moaré, většinou se vybírá kvalita tisku a ovladač si pak s body předlohy správně poradí.

30 Moaré

31 Nastavení odstranění moaré

32 Snímání obrazovky Celou obrazovku sejmeme nakopírujeme) do schránky klávesou Print Screen  Aktivní okno sejmeme (nakopírujeme) do schránky klávesovou kombinací Alt + Print Screen Po sejmutí obrazovky (navenek se nic nestane) se přepneme do rastrového editoru a obrázek ze schránky vložíme.

33 Digitální fotoaparát Fotografie se ukládají na paměťovou kartu s nastavenou kompresí. Důležitý je počet snímacích prvků (udává se v Mpx), jeho optický ZOOM (stupeň přiblížení) a kvalita kresby, také by nás měla zajímat kapacita paměťové karty. Pro „stažení“ fotografií do počítače se připojí fotoaparát k počítači a (většinou) se objeví jako nový disk. Pro „stažení“ fotografií do počítače můžeme také použít čtečku paměťových karet.

34 Digitální fotoaparát (schéma práce)

35 Digitální fotoaparát (schéma práce)

36 Expozice Při stisknutí spouště fotoaparát vyfotí scénu před objektivem přístroje. Takzvaná uzávěrka na okamžik odkryje snímač, který zaznamená scénu před objektivem. Tomuto záznamu se říká expozice snímku. Přístroj pak sejmutý obraz uloží ve formě počítačového souboru na paměťovou kartu. Snímač musí dostat přesné množství světla, správné množství zajišťuje kombinace clony a času.

37 Čas a clona Clona a čas společně určují množství světla při expozici.
je doba, na kterou závěrka odkryje snímací prvek. tato doba musí být tak dlouhá, aby na snímač dopadlo přiměřené množství světla, ale tak krátká, aby snímek nebyl rozmazaný. čím je delší čas, tím více světla může při expozici dopadnout na snímač ve fotoaparátu a naopak Clona představuje zaclonění, tedy zúžení otvoru objektivu slouží k regulaci množství světla, které dopadá na snímač čím větší clona, tím více uzavřený objektiv a tím méně světla propouští

38 Clona

39 Hloubka ostrosti Čím větší clona, tím je větší hloubka ostrosti snímku. Malá hloubka ostrosti znamená, že popředí je ostré, ale předměty za ním jsou více či méně rozmazané. Čím je hloubka ostrosti menší, tím více jsou vzdálenější předměty rozmazané. Velká hloubka ostrosti naopak znamená, že popředí i pozadí je ostré, zřetelné, celý snímek je rovnoměrně ostrý.

40 Malá hloubka ostrosti

41 Velká hloubka ostrosti

42 Základy práce s vektorovou grafikou
CorelDRAW Základy práce s vektorovou grafikou

43 Základní objekty, křivky
vektorová kresba se skládá z několika základních objektů hotová vizitka objekty, ze kterých se kresba skládá

44 Základní objekty, křivky
vektorová kresba se skládá z několika základních objektů hotová kresba objekty, ze kterých se kresba skládá

45 Kreslení objektů, změny velikosti a polohy
Nástroje vektorového programu Nakreslené objekty Vezmeme výběrový nástroj, objekt uchopíme a přesuneme na zvolené místo, uchopíme ho za rohy a změníme jeho velikost.

46 Obrys a výplň Všechny objekty (kromě čar ) mohou mít různý obrys a různou výplň. Čáry mají samozřejmě pouze obrys, navíc také mohou mít různá zakončení (šipky, …). Výběr vlastností Ukázka nastavení

47 Text U textu nastavujeme vlastnosti známé z textového editoru (písmo, velikost, styl, barvu (obrysu i výplně) a vlastnosti odstavce).

48 Zarovnání objektů vůči sobě
Vybereme dva objekty a necháme je zarovnat vůči sobě tak, jak potřebujeme.

49 Objekt může být umístěn v popředí nebo v pozadí
Řazení objektů Objekt může být umístěn v popředí nebo v pozadí

50 Seskupení objektů Několik objektů můžeme označit a nechat je seskupit. Od této chvíle s nimi manipulujeme jako s jedním objektem. Jako celek se také zarovnávají vůči jiným objektům. Pokud chceme jeden z objektů změnit, musíme skupinu zrušit, objekty odznačit, jeden objekt vybrat a změnit.

51 Oříznutí, průnik a sloučení objektů
Většinou vybereme objekt, kterým chceme jiný oříznout (sloučit, vytvořit průnik) a zvolíme tuto volbu. Pak klepneme na druhý objekt, se kterým chceme operaci provést. 

52 Klipárty Klipárty jsou vektorové obrázky dodávané většinou s vektorovými programy. Dají se proto libovolně zvětšovat, zmenšovat i měnit. Bývají většinou volně využitelné, můžeme je tedy bez obav používat ve svých dokumentech. Mají rozdílnou úroveň a tím i využitelnost

53 Corel PHOTO-PAINT Úpravy fotografií

54 Prohlížení obrázků Obrázky ve složce si můžeme nechat zobrazit pomocí volby Miniatury.

55 Prohlížení obrázků Můžeme použít specializovaný program na prohlížení obrázků.

56 Prohlížení obrázků Lupa sloužící pro oddálení a přiblížení obrázku je obvykle na panelu nástrojů.

57 Otočení a zrcadlení obrázku
Otočení obrázku nejčastěji využijeme při otáčení na výšku komponovaných snímků Zrcadlení obrázku je jeho převrácení vodorovně, případně otočení o 180 stupňů. Pozor na obrázky obsahující text.    Špatně (šikmo) nafocený obrázek srovnáme otočením o libovolný úhel. Někdy je lepší využít více drobných otočení k přesnému srovnání obrázku. Po otočení budeme muset obrázek nejspíš oříznout.

58 Otočení a zrcadlení obrázku

59 Oříznutí obrázku Oříznutí obrázku využijeme většinou poté, co otočíme obrázek o libovolný úhel, k odstranění rohů, které vzniknou natočením. Oříznutí je silným nástrojem kompozice obrazu. Umožní odstranit rušivé prvky okolo hlavního motivu.

60 Oříznutí obrázku

61 Jas, kontrast a gamma korekce
Zvýšení jasu zesvětlí obrázek, pozor ale na zcela bílá tzv. vypálená místa, hlavně u oblohy. Podobně při ubrání jasu pozor na plné černé plochy. Kontrast I zde je třeba hlídat vznik bílých a černých míst. Gamma korekce Gamma korekce umožňují celkové zesvětlení obrázku (gamma nad 1.00) nebo naopak jeho ztmavení (gamma pod 1.00).

62 Jas, kontrast, gamma korekce a barevné podání obrázku

63 Odstranění červených očí
Červené oči vznikají při fotografování s bleskem (za šera)

64 Srovnání „padajících“ svislic
Padající svislice vznikají vždy, když při fotografování zvedneme (nakloníme) fotoaparát směrem vzhůru. Nejčastěji se to stává při fotografování budov, když se snažíme (zblízka) zachytit celou budovu.

65 Převzorkování obrázku
Změna počtu bodů (převzorkování obrázku) Vybereme z nabídky Obrázek/Převzorkovat Zkontrolujeme zatržení políčka Zachovat poměr stran, jinak dojde k deformaci obrázku. Zkontrolujeme jednotku velikosti a případně vybereme pixely. Vepíšeme novou šířku nebo výšku obrázku, druhý rozměr se dopočítá sám. Pokud budeme potřebovat i původní obrázek, uložíme převzorkovaný obrázek pod jiným jménem (volba Soubor/Uložit jako).

66 Převzorkování obrázku

67 Změna barevné hloubky

68 Doostření a rozostření obrázku
Doostření, zaostření a naopak rozostření (rozmazání) jsou filtry. Mají oproti ostatním „uměleckým“ úpravám výjimečné místo, protože se častěji používají pro úpravy obrázků.

69 Filtry a deformace Filtry umožňují okamžitou efektní změnu obrázku. Je však potřeba je používat opatrně. Původní obrázek je vlevo nahoře.

70 Filtry a deformace Deformace mění kromě barev také tvar obrázku.

71 Filtry a deformace Jednoduchá koláž s využitím filtru.

72 Rámeček okolo obrázku Rámeček kolem obrázku můžeme vytvořit například zvětšením plátna.

73 Text v obrázku

74 Retuš (použití razítka)
Pravým tlačítkem myši označíme vzhled tlačítka, se stisknutým levým tlačítkem myši nanášíme razítko.

75 Výběry a koláže Princip koláží
U správné koláže by divák na první pohled neměl poznat,že se jedná o koláž. Princip koláží 1. Vymyslíme koláž a připravíme si potřebné obrázky. 2. Vybereme perfektně část obrázku. 3. Výběr zkopírujeme do Schránky. 4. Přepneme se do druhého obrázku. 5. Obsah Schránky do něho vložíme (většinou do nové vrstvy). V obrázku, ve kterém vytváříme koláž, dále pracujeme s jednotlivými vrstvami (objekty), dokud není koláž dokonalá.

76 Vytvoření výběru Pro vytvoření výběru máme k dispozici několik nástrojů: Nástroj Maska - Magnetická Nástroj Maska – Kouzelná hůlka Nástroj Maska - Obdélník Nástroj Maska – Ruční režim Nástroj Maska - Štětec Nástroj Maska - Elipsa Nástroj Maska - Laso

77 Vytvoření výběru Jakmile máme výběr, veškeré operace se aplikují pouze na vybranou oblast.

78 Vytvoření výběru Často je výhodné vybrat pozadí obrázku (bývá jednotnější) a pak provést doplněk (inverzi) výběru.

79 Úpravy výběru Po vytvoření výběru ho můžeme (měli bychom) dále upravit: Přidávání (odebírání) oblastí k (od) výběru K výběru můžeme přidávat další oblasti (většinou s klávesou Shift), a také od něho oblasti odebírat (s Alt nebo Ctrl). Již víme, že výběr můžeme invertovat (udělat jeho doplněk).

80 Úpravy výběru Prolnutí (zaoblení) výběru
Prolnutí (zaoblení) je neostrý přechod do pozadí. Využijeme ho třeba k efektnímu přechodu obrázku do ztracena.

81 Úpravy výběru Zmenšení a zvětšení výběru často využijeme při koláži.
Výběr musí jít (těsně) vnitřkem objektu, jinak po vložení do cílového obrázku bude okolo objektu zřetelný bílý obrys. Často proto použijeme jeho zmenšení (zvětšení) o bod či dva. Ve spojení s malým prolnutím dosáhneme jemně rozostřenou hranu výběru, objekt díky tomu nebude v koláži působit ostře, rušivě.

82 Vrstvy Vrstvy si můžeme představit jako průhledné fólie, které jsou položeny na sobě. Jejich zásadní výhodou je, že jednotlivé části koláže se neovlivňují, můžeme je upravovat samostatně a případně smazat bez zničení celé práce. Vrstvy můžeme vytvářet, přejmenovávat a mazat. Při vložení obsahu schránky do obrázku se většinou ihned pro něj založí nová vrstva, při vytvoření textu také. Vrstvy navíc mohou mít různé krytí (být průhledné) .

83 Vrstvy

84 Vrstvy Vrstvám můžeme nastavovat různé krytí a navíc můžeme volit režim jejich vzájemného působení. Tip: Vrstvy se často používají i na „obyčejné“ operace, např. doostření.  Vrstvu s obrázkem zduplikujeme, v horní vrstvě provedeme doostření a pak snížíme její krytí, aby operace nebyla tak výrazná.

85 Archivace fotografií Základem úspěšné archivace je pořádek ve struktuře složek, do kterých fotografie ukládáme. Složky je vhodné pojmenovávat a řadit chronologicky

86 Archivace vypalováním na CD
Velikost 1 fotografie ze 4 MPix fotoaparátu ve formátu JPG v nejlepší kvalitě je méně než 2 MB Kapacita CD je 700 MB (min. 350 fotek) Kapacita DVD je 4,7 GB příp. 8,5 GB (min příp fotek) Většina stolních přehrávačů DVD je schopna zobrazovat fotografie z DVD na obrazovce televizoru Kvalitní značková CD a DVD média mají dobu použitelnosti 50 – 100 let (např. HP, TDK, Philips)

87 Speciální programy pro archivaci
Umožňují přiřazovat složkám i snímkům klíčová slova a podle nich snímky třídit a vyhledávat Snímky lze archivovat na mnoha CD, DVD i dalších médiích, program si tvoří katalog informacích o všech snímcích na všech použitých médiích Dostupné programy pro archivaci: Zoner Photo Studio Adobe Photoshop Album AlbumSee

88 HTML galerie Tvorba internetových stránek s malými náhledy fotografií i jejich „zvětšeninami“ Tyto galerie lze umístit na internet a tím je zveřejnit ostatním nebo se dají používat jako „fotoalba“ na počítači bez připojení k internetu K prohlížení se používá běžný internetový prohlížeč (Internet Explorer, Mozilla, Opera a spol.) Dostupné programy pro jednoduchou tvorbu HTML- galerií: Zoner Photo Studio AlbumWeb XnView (freeware)

89 XnView a IrfanView (pomocníci zadarmo)
Kde programy získat XnView - IrfanView - Co umí Rychlé náhledy fotografií ve složkách Jednoduché úpravy obrázků Slideshow Dávkové konverze formátů společně s aplikací filtrů Optimalizace Skenování a tisk XnView umí navíc Tvorba HTML alb Tvorba „obrázků s náhledy obrázků“

90 Export do formátu GIF Grafické prvky můžeme vytvořit ve vektorovém programu a potom exportovat do formátu GIF. Postup při exportu Označíme objekty určené k exportu, při exportu pak vybereme Pouze vybrané. V nabídce Soubor vybereme Exportovat. Určíme typ souboru pro export (GIF). Zadáme velikost výsledného souboru v pixelech, vždy necháváme zatržené volby Vyhladit roztřepení a Zachovat poměr stran. GIF může být i průhledný, v dalším kroku můžeme většinou určit barvu, která má být průhledná (kapátkem ji nabereme).

91 Animujeme obrázky Pro vytváření animovaných GIFů lze použít některý
z mnoha programů na trhu Animation Shop od firmy Jasc Zoner GIF Animator Corel R.A.V.E.

92 Principy tvorby animací
Do jednoho souboru GIF se umístí několik obrázků (snímků), které se budou při prohlížení postupně zobrazovat Každému snímku lze „říci“, jak dlouho má být zobrazen (např. v ms) Celé animaci lze „říci“, kolikrát se má zopakovat (jednou, 5x, do nekonečna…) Soubory s jednotlivými obrázky se dají připravit předem, nebo se přímo malují v programech na animaci, nebo existují „pomocníci“, kteří animaci sami vyrobí (Jasc Animation Shop)

93 Ukázky animací ve formátu GIF

94 FLASH a SVG animace Vektorové animace, které jsou tvořeny mnoha objekty, které se mohou objevovat, pohybovat a mizet Tyto animace na webu postupně nahrazují GIF Tvorba animací v placených aplikacích, např. program FLASH od firmy Macromedia Informace o tvorbě FLASH animací:

95 PDF soubory

96 PDF formát PDF (Portable Document Format) je formát firmy Adobe pro elektronické publikování PDF formát umožňuje výborně zachovat přesný vzhled i složitě formátovaného dokumentu, včetně písem a grafických prvků Umožňuje také zabezpečení dokumentu (heslo pro otevření i tisk). Soubor v PDF formátu můžeme přečíst ve zdarma šířeném prohlížeči Adobe Reader.

97 Čtení PDF souborů Soubor v PDF formátu můžeme přečíst ve zdarma šířeném prohlížeči Adobe Reader. Nemůžeme ho však lehce upravit (jen z něj zkopírovat text) a odeslat zpět. Hodí se na manuály, návody apod., kde se nepředpokládají jiné operace než čtení dokumentu a jeho tisk. Lehce můžeme: 1. Přecházet mezi stránkami. 2. Měnit zobrazení stránky. 3. Nechat si zobrazit miniatury stránek a případné tvůrcem definované záložky. 4. Označit text. 5. Prohledávat dokument. Samozřejmě můžeme dokument vytisknout na tiskárně.

98 Čtení PDF souborů

99 Tvorba PDF souborů Uložit dokument v PDF formátu (tzv. exportovat) umí některé (hlavně grafické) programy přímo (např. Corel, viz. obrázek). Umí to i zdarma šířený kancelářský balík OpenOffice. Existují i(volně šiřitelné) tzv. PDF drivery, které se objeví jako tiskárna při tisku. Místo tiskárny pak vyberete tisk do PDF souboru, zadáte jeho název, a dokument se ve stejném vzhledu, jak by se vytiskl na tiskárně, „vytiskne“ do PDF souboru.

100 Barvy a kompozice

101 Barvy 1 bod = 3 bajty = 16,7 mil barev
Monitor, skener, fotoaparát míchá barvy v systému RGB R – Red – červená G – Green – zelená B – Blue - modrá Tiskárna míchá barvy v systému CMYK C – Cyan – azurová M – Magenta – purpurová Y – Yellow – žlutá K – blacK - černá

102 Jak míchá barvy monitor

103 Jak míchá barvy tiskárna

104 Míchání barev a barvy doplňkové
Míchání dvou základních barev režimu CMYK vznikne základní barvy režimu RGB Barva, která se míchání neúčastní se nazývá doplňková Obecně platí, že doplňková barva je barva na protilehlé straně barevného kruhu

105 Doplňkové barvy Smícháním purpurové se žlutou vznikne červená barva. K ní je doplňkové ta barva, která se míchání neúčastnila, tj. azurová. Purpurová + azurová = modrá Doplňková barva - žlutá Žlutá + azurová = zelená Doplňková barva - purpurová

106 Barevný kruh a barva doplňková
K červené barvě je doplňková azurová barva, viz. předchozí snímek

107 Barevný a tonální kontrast
Doplňkové barvy mají vůči sobě maximální barevný kontrast, tj. jsou vůči sobě výrazné až „řvavé“ Světlé a tmavé barvy mají vůči sobě tonální kontrast Spojením obou kontrastů dostaneme maximální kontrastní kombinaci barev (např. žlutá a modrá)

108 Barevný a tonální kontrast
Barevný kontrast Tonální kontrast Maximální: barva a její doplněk Maximální: černá a bílá Žlutá a modrá mají jak barevný, tak tonální kontrast

109 Zásady používání barev
Používat barvu pro zlepšení srozumitelnosti sdělení, ne pouze pro ozdobu Barvou lze upoutat pozornost na údaje, které považujete za důležité Nepoužívat příliš mnoho barev na zdůraznění (méně znamená více)

110 Barevná schémata Při návrhu barevnosti dokument lze využít generátoru barevných schémat na adrese

111 Monochromatické schéma
Jedna barva v různých stupních sytosti Dokument má jednotný vzhled Např. černobílý, modrobílý apod. Zvolená barva musí být dostatečně tmavá, aby byl text dobře čitelný

112 Schéma doplňkových barev
Na většinu dokumentu použijeme určitou barvu a na prvky, které chceme zvýraznit, použijeme doplňkovou barvu Barvy poutají pozornost, ale je tu nebezpečí barevného nesouladu

113 Kontrastní barevné schéma
Na velké plochy nejbledší (nejméně výrazná) barva, jasné barvy se používají jen na zvýrazňované prvky Dokument působí vyváženě

114 Dvoubarevný dokument Varianta kontrastního barevného schématu
Na dlouhé texty se používá černá barva a jen určité nadpisy (titulky, rámečky) se použije jiná výrazná barva Dokument je výraznější než dokument černobílý a proti plnobarevnému dokumentu je jeho tisk levnější

115 Harmonické barevné schéma
Používá se jedna dominantní barva a maximálně 3 další barvy (používají se v menším rozsahu) Dokument působí klidným, harmonickým dojmem Úspěšné používání tohoto schématu vyžaduje zkušenosti práce s barvou

116 Psychologické působení barev
Modrá – působí chladně, důstojně a solidně Červená – působí teple, v sytých odstínech až vyzývavě, hravě Zelená – uklidňuje, většině lidí je příjemná, nevtíravá Fialová – provokuje, vyrušuje z klidu, upozorňuje na sebe Žlutá – nejteplejší, působí vesele Šedá – neutrální, kombinovatelná s většinou ostatních barev Černá – elegantní, důstojná až smutná Bílá barva (i plocha dokumentu) – důležitá, protože umožňuje ostatním barvám vyniknout

117 Zásady pro umístění titulků a obrázků na stránce, členění dokumentu
Kompozice Zásady pro umístění titulků a obrázků na stránce, členění dokumentu

118 1. Centrování nadpisů Pokud zarovnáváme několik řádků pod sebou na střed, musí být spodní řádek nejkratší

119 2. Optický střed Pokud strana obsahuje dominantní prvek (např. název dokumentu), měl by být umístěn v optickém středu, který je mírně nad středem geometrickým

120 3. Zlatý řez Nejdůležitější nadpisy nebo obrázky by měly být v textu umístěny na tzv. zlatém řezu. To je průsečík linek cca ve 1/3 a 2/3 šířky i výšky stránky

121 4. Okraje obrázků v lince Pokud je v textu více obrázků, měly by jejich okraje být v lince. Lidské oko automaticky hledá linie a pravidelnost, a pokud budou obrázky rozházené, nebude dokument působit dobře.

122 5. Pohyby a pohledy dovnitř
Pokud je na obrázku pohybující se předmět nebo někam hledící člověk, měl by pohyb (pohled) vždy směřovat dovnitř knihy (stránky).

123 6. Popisky k obrázkům Popisky se umísťují pod obrázky
Píší se menším písmem než základní text (někdy i kurzívou) Za popiskem se nepíše tečka

124 7. Dlouhé „šedé“ texty Dlouhé „šedé“ texty v dnešní uspěchané době lidé často ani nečtou Text by měl být výrazně členěn nadpisy, měl by mít jasnou strukturu Výjimkou je samozřejmě beletrie

125 8. „Anotacička“ Na začátku textu (referátu, článku) by měl být jeden odstavec odlišným písmem (kurzívou). V něm by mělo být stručně uvedeno, co se vlastně čtenář v textu dozví.