Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Název školyStřední škola obchodně technická s. r. o. Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0624 Číslo a název klíčové aktivity 3.2 Inovace a zkvalitnění výuky.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Název školyStřední škola obchodně technická s. r. o. Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0624 Číslo a název klíčové aktivity 3.2 Inovace a zkvalitnění výuky."— Transkript prezentace:

1 Název školyStřední škola obchodně technická s. r. o. Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo a název klíčové aktivity 3.2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUM: VY_32_INOVACE_XVII_1_15_SVĚTOVÁ LITERATURA - POSTMODERNISMUS Šablona číslo: XVII Sada číslo: 1 Pořadové číslo DUM: 15 Autor: Mgr. Milena Uhrovičová

2 Anotace Materiál seznamuje žáky s postmodernismem. Rozborem ukázek románu Jméno růže mají studenti sami definovat znaky postmoderní literatury. Uvedená řešení jsou jen návrhem. AutorMgr. Milena Uhrovičová Klíčová slovaPostmodernismus, mnohovrstevnost, intertextualita, Eco Druh učebního materiáluPrezentace Cílová skupinaŽák Stupeň a typ vzděláváníStřední odborné vzdělávání Tematická oblastVšeobecné vzdělávání - český jazyk a literatura

3 POSTMODERNISMUS

4 KONEC 20. ST. ZAČÁTEK 21. ST. – ZAČALA NOVÁ EPOCHA? Charakterizujte současný společenský vývoj, jeho zásadní rysy a problémy. Globalizace (urychlena pádem komunistických režimů i prudkým rozvojem informačních technologií) Klimatické změny, ekologická hnutí, trvale udržitelný rozvoj Migrace obyvatelstva, xenofobie, rasová nesnášenlivost, nacionalismus, separatismus Chudoba Kriminalita, mezinárodně organizovaný zločin, drogy, zbraně Konzumní způsob života, lhostejnost ke společenskému vývoji X radikalizace, mezinárodní terorismus

5 URČUJÍCÍ PROUD MYŠLENÍ A UMĚNÍ POSLEDNÍ TŘETINY 20. ST. A SOUČASNOSTI  Problematika modernismu složitá; termín poprvé použit v souvislosti s architekturou – kritika odosobnění staveb, podřizování účelu a funkci, „modernost“ za každou cenu;  Kriticky reaguje na optimismus spojený s dosavadním vývojem společnosti - v něm zásadní roli: společenský a technický pokrok, racionalismus, vědecké poznání, emancipace a svoboda jedince;  Odmítá kulturní a intelektuální nadřazenost západní civilizace;  Základní požadavek – pluralismus – názorů, forem, stylů, kultur, ideologií, jejich zrovnoprávnění, důraz na toleranci (všechny kultury jsou si rovny); zájem o okrajové kultury;  Z lat. post = po, po dosažení; staví se proti moderním a avantgardním tendencím, odmítá pouhý formální experiment.

6 UMBERTO ECO MILAN KUNDERA JMÉNO RŮŽE FOUCAULTOVO KYVADLO OSTROV VČEREJŠÍHO DNE BAUDOLINO Viz. česká literatura KURT VONNEGUT [vonegat] (Američan, 1922) – MECHANICKÉ PIANO GROTESKA VLADIMIR NABOKOV - ( ) ruský emigrant, žil v USA, světová proslulost románem LOLITA JOHN KENNEDY TOOL - SPOLČENÍ TUPCŮ

7 Na základě sdělených informací a ukázek z románu objasněte znaky postmoderní literatury. 1. ukázka: Doba děje: Kompozice: Vypravěč:

8 16. srpna 1968 mi náhoda vložila do rukou knihu jistého abbé Vallota nazvanou Le manuscript de Dom Adson de Melk, traduit en francais ďaprés 1'édition de Dom. J. Mabillon (Aux Presses de l'Abbaye de la Source, Paris, 1842). Tato kniha, po pravdě řečeno opatřená skrovnými historickými prameny, o sobě tvrdila, že je věrným překladem rukopisu ze XIV. století, který objevil v klášteře v Melku velký vědec století XVI., jemuž vděčíme za dějiny benediktýnského řádu. (…) Strašlivý příběh Adsona z Melku mě okouzlil, vzrušil a do té míry uchvátil, že málem na jeden zápřah jsem si jej přeložil … Co se týče doby, v níž se dotyčné události odehrávají, přivádí nás Adso ve svém vyprávění na konec listopadu roku 1327; není však jasné, kdy je napsal. Vezmeme-li v úvahu, že v roce 1327 byl novic a v době, kdy paměti psal, jednou nohou v hrobě, můžeme říci, že rukopis vznikl v posledních desíti nebo dvacíti letech čtrnáctého století.

9 Doba děje: středověk (14. st.); místo děje - klášter benediktinských mnichů Kompozice: Předmluva – vysvětlena smyšlená historie „nalezeného rukopisu“ (viz. ukázka) Prolog – vypravěč Adso objasňuje historické reálie doby, v níž se příběh odehrál, a líčí učenost Viléma z Baskervillu 7 kapitol – 7 dní, každá kapitola podkapitoly – pojmenované podle názvů liturgických hodin Hlavní postavy: Vypravěč: Adso z Melku – vypravěč, na sklonku svého života sepisuje události, kterých se účastnil jako osmnáctiletý novic, když doprovázel Viléma z Baskervillu na jeho cestě do opatství v sever. Itálii Vilém z Baskervillu - učený františkán, cílem jeho cesty je připravit půdu pro jednání vyslanců císaře s delegací avignonského papeže, má vystupovat v roli prostředníka Děj: Vilém s Adsonem přijíždějí do opatství, Vilém (bývalý ikvizitor) je opatem požádán o objasnění záhadné smrti mladého mnicha. Vilém souhlasí. Druhý den je nalezen další mrtvý mnich, každý další den jeden mrtvý. Při pátrání zjišťují, že tajemné události souvisí s knihovnou, do níž však mniši (ani Vilém) nemají volný přístup. Vilém s Adsonem ale objeví tajný vstup do budovy a v noci tajně proniknou do knihovny. Zjišťují, že její vnitřek tvoří složitý labyrint. Také se jim podaří přijít na to, že v knihovně se kromě jiných vzácných knih pravděpodobně ukrývá druhá kniha Aristotelovy Poetika týkající se smíchu. Mezitím proběhne učená disputace různých názorových proudů v církvi. Vilém nakonec vraha odhalí, při tom dojde ke zničujícímu požáru knihovny a celého kláštera, který symbolizuje zánik středověku a rozpad jednotné ideologie.

10 "Můj výtečný Adsone," řekl mistr, "po celou cestu tě učím rozpoznávat stopy, skrze něž k nám svět promlouvá jako velikánská kniha. Alanus ab Insulis říkal, že omnis mundi creatura quasi liber et pictura nobis est in speculum 21 a myslil tím nevyčerpatelnou zásobu symbolů, jimiž Bůh skrze své výtvory k nám promlouvá o věčném životě. Všehomír je však ještě výmluvnější, než se domníval Alanus, a promlouvá nejen o věcech posledních (v tom případě vždycky nejasně), ale i blízkých, a v tom případě zcela jasně.  21 Všechno světa stvoření, jako kniha a malba, zrcadlem je nám.  K čemu odkazuje oslovení „Můj výtečný Adsone,“? Uvědomte si v souvislosti se jménem jeho učitele.  Proč Adson nazýval Viléma svým učitelem?

11 Sotva si oči zvykly na šero, němá řeč příběhy oděného kamene, srozumitelná očím i fantazii kohokoliv (neboť pictura est laicorum litteratura 39), k sobě přivábila můj zrak a strhla mne do vize, o níž ještě dnes můj jazyk jen stěží dokáže něco povědět. Viděl jsem trůn na nebesích a na tom trůnu někdo seděl. Jeho tvář byla přísná a netečná, dokořán rozevřené oči se upíraly na veškeré pozemské lidstvo, které dorazilo na sám konec svých dnů pozemských, velebný vlas mu padal na tvář a plnovous na hruď jako vody říční, vedví do stejných praménků rozdělené. Koruna, již nesl na hlavě, byla bohatá y a drahokamy, císařský purpurový plášť s výšivkami a krajkami ze zlatých a stříbrných nití měl v širokých záhybech rozložen na kolenou. V levé ruce, opřené o koleno, držel zapečetěnou knihu, pravice byla zvednuta a těžko říci, zda proto, aby žehnala či hrozila. Tvář měl ozářenou strašlivou krásou svatozáře rozkvetlé do tvaru kříže a kolem trůnu a nad ním zářila jako smaragd duha. Před trůnem, pod nohama Sedícího, protékala křišťálová řeka a kolem Sedícího a vedle trůnu i nad ním jsem viděl čtyři strašlivá zvířata - strašlivá pro mně, jak jsem se na ně uchvácen díval, avšak poslušná a milá vůči Sedícímu, na něhož neúnavně pěla chválu.  39 Malba je četbou laiků.

12 Na italském poloostrově, kde moc kléru byla výraznější než v jakékoliv jiné zemi a kde víc než v kterékoliv jiné zemi klérus svou moc a bohatství stavěl na odiv, vznikala už nejméně po dvě století hnutí osob, které chtěly žít chudě a stavěly se proti zkorumpovaným prelátům, ba odmítaly od nich přijímat svátosti, a spojovaly se v samostatné obce, které nenáviděly nejen panstvo, ale i říši a měšťany. Nakonec přišel svatý František a hlásal lásku k chudobě, která neodporovala církevním přikázáním, a jeho zásluhou církev přijala na milost výzvu k přísnosti mravů hnutí předešlých a očistila je od lidí, kteří se v nich usadili a vyvolávali nepořádky. Měla následovat doba poklidu a svatosti, ale jak františkánský řád rostl a přitahoval k sobě ty nejlepší, stával se příliš mocným a byl stále víc svázán se záležitostmi pozemskými, takže mnoho františkánů jej chtělo přivést zpátky k původní čistotě. Což bylo velice nesnadné, neboť v době, kdy jsem já byl v opatství, řád čítal už přes třicet tisíc členů roztroušených po celém světě. Bylo však tomu tak a mnozí z řeholníků svatého Františka se stavěli proti reguli, kterou si sám řád poskytl, a tvrdili, že si počíná už jako církevní instituce, proti nimž vlastně vznikl a které chtěl reformovat. A že k tomu došlo už v době, kdy byl František ještě naživu, a jeho slova a jeho úmysly že byly zrazeny. Objasněte slohové postupy užité ve 3. a 4. ukázce. Slohový postup popisný a výkladový.

13 Vstal Ubertin a sotva promluvil, pochopil jsem, proč budil všude takové nadšení jako kazatel či jako dvořan. Vášnivými gesty, přesvědčivým hlasem, okouzlujícím úsměvem, jasnou a důslednou argumentací upoutal posluchače od prvního do posledního slova své řeči. (…) V této souvislosti existují dva způsoby vlastnictví. Jeden civilní a světský, který říšské zákony definují slovy in bonis nostris, neboť "naše" nazýváme ty statky, které si hájíme a které máme právo vyžadovat nazpět, jsou-li nám odňaty. Jedna věc je tudíž civilně a světsky hájit vlastní věc před tím, kdo nám ji chce vzít, a odvolat se k říšskému soudci (a tvrdit, že Kristus a apoštolově drželi statky na tento způsob, je tvrzení kacířské, neboť jak říká Matouš v V. kapitole, tomu, kdo by se s tebou chtěl soudit o košili, nech i svůj plášť, a totéž uvádí i Lukáš v kapitole VI, jako slova, jimiž Kristus od sebe vzdaluje každé světské vlastnictví a moc a stejné chování ukládá i apoštolům; totéž nalezneme u Matouše v kapitole XXIV., kde Petr Pánu říká, hle, my jsme opustili všechno a šli jsme za tebou). Světské statky však můžeme držet i na jiný způsob, se zřetelem k společnému bratrskému milosrdenství, a na tento způsob Kristus a apoštolově vlastnili statky právem přirozeným, které někteří nazývají ius poli neboli právo nebeské, neboť je příroda sama zřídila a i bez lidského zásahu souzní se zdravým rozumem, zatímco ius fori je ustanovení, které odvisí od lidské úmluvy. (…) Proto tedy Kristus a apoštolově nedrželi tyto statky ve vlastnictví, ale jen v užívání a jejich naprostá chudoba tím nebyla nijak narušena. Což přiznal už papež Mikuláš II. v dekretálu Exiit qui seminat.327 Na opačné straně však vstal Jean ďAnneaux a řekl, že Ubertinova stanoviska se mu zdají být protivná jak zdravému rozumu, tak správnému výkladu Písma svatého. (…) V tom okamžiku rázně povstal bratr Jeroným, biskup z Kaffy; jeho slova se sice snažila být smířlivá, ale vousy se mu třásly hněvem. Jeho argumentace mi připadala velice zmatená.„ (…) Zatímco jsme takto rozmlouvali - vskutku nevím, jak jsme v tom rámusu mohli jeden druhého slyšet - disputace vyvrcholila.  Objasněte pojem disputace. Co je podstatou disputace v uvedené ukázce?  Disputace – učená hádka více účastníků, v níž se předkládají a vyvracejí tvrzení k dané problematice, jejím cílem je vytříbení názorů na odborný problém. Podstatou uvedené disputace je otázka chudoby Krista.

14 "Příliš mnoho mrtvých," řekl, "příliš mnoho mrtvých... Je to však napsáno v knize apoštolově. S první polnicí přijde krupobití, při druhé se třetina moře obrátí v krev, a jednoho jste přece našli v ledu a druhého v krvi... Třetí polnice upozorňuje, že veliká hvězda hořící jako pochodeň padne na třetinu řek a pramenů vod. Říkám vám, že tak zmizel náš třetí bratr. A obávejte se o čtvrtého, neboť bude zasažena třetina slunce a měsíce a hvězd, takže tma bude naprostá..." Jak jsme vycházeli z příčné chrámové lodi, Vilém si zamyšleně položil otázku, neskrývají-li starcova slova kus pravdy. "To by pak znamenalo," připomenul jsem mu, "že jedna jediná ďábelská mysl určila předem smrt tří osob, pokud je po smrti i Berengar, podle Apokalypsy. Jenže my víme, že Adelmus zemřel z vlastní vůle..." "To je pravda," řekl Vilém, "jenže tato ďábelská či chorobná mysl se mohla Adelmovou smrtí inspirovat a další dvě symbolicky naaranžovat. Pak by Berengar musil být v řece nebo ve studni. V opatství nejsou řeky ani studně, kde by se mohl někdo utopit nebo být utopen..." "Jsou tu jen lázně,'' poznamenal jsem jen tak mimochodem (…) Na první pohled se zdálo, že ve vodě nic není, když však na ni padlo světlo naší lampy, zahlédli jsme na dně nahé, bezduché lidské tělo. Vytáhli jsme je ven z vody: byl to Berengar. A tento mrtvý, řekl Vilém, vypadá opravdu jako utopenec. Tvář měl nadmutou, bílé a měkké, neochlupené tělo připomínalo ženu, až na ochablé, oplzlé přirození, na které nebyl pěkný pohled. Zrudl jsem, dal se do mne třas. Pokřižoval jsem se, Vilém právě žehnal mrtvému.

15 Sám sobě jsem však slíbil, že o těch dávných událostech povím veškerou pravdu, a pravda je nedělitelná (…) Byla to tedy žena. … Vím jen, že byla mladá, skoro ještě dítě, … (…) A ona mě líbala polibky svých úst a její laskání bylo lepší než víno …Jsi pramen zahradní, narda a šafrán, puškvorec a skořice, myrha a aloe, z plástve jsem jedl svůj med, pil víno své a mléko, kdo je ta, jež vzchází jak jitřenka, krásná jak luna, třpytná jak slunce, strašná jak vojsko pod praporci? (…) Málem v mdlobách jsem klesl na tělo, s nímž jsem se spojil, a v posledním záchvěvu životní síly jsem pochopil, že plamen trvá ve skvělém jasu, vnitřní síle a palčivém žáru; skvělým jasem že však svítí a palčivým žárem spaluje. A pak jsem pohlédl do propasti a do propastí dalších, které se pod ní rozvíraly. Když nyní rukou třaslavou (a nevím, zda v hrůze nad hříchem, o němž tu vyprávím, nebo v hříšné touze po tom, nač tu vzpomínám) píši tyto řádky, uvědomuji si, že jsem svou ničemnou extázi vylíčil stejnými slovy, jakými jsem pár stránek předtím popsal oheň, který spálil mučednické tělo bratříka Michala.

16 Opatství už bylo odsouzeno k zániku. Skoro všechny jeho budovy byly v plamenech … (…) "Byla to největší knihovna celého křesťanstva," řekl Vilém. "Nyní," dodal, "je Antikrist opravdu nedaleko, protože žádná moudrost mu nestojí v cestě. Ostatně jsme jeho tvář viděli dnes v noci." "Čí tvář?" zeptal jsem se vyděšeně. "Jorgovu. V té tváři zpustošené nenávistí vůči filozofii jsem poprvé spatřil portrét Antikrista, který nepřišel z kmene Juda, jak tomu chtějí ti, kdož ho ohlašují, ani z daleké země. Antikrist se může zrodit i ze soucitu, z nadměrné lásky k Bohu nebo k pravdě, jako se kacíř rodí ze světce a člověk posedlý z proroka. Obávej se, Adsone, proroků a těch, kdož jsou ochotni zemřít za pravdu, protože obvykle nechají spoustu jiných lidí zemřít s sebou, často před sebou a občas místo sebe. Jorge vykonal ďábelské dílo, protože miloval tak slepě svou pravdu, že se odvážil všeho, jen aby zničil lež. Jorge se obával druhé Aristotelovy knihy, protože možná opravdu učila, jak znetvořit tvář každé pravdy, abychom se nestali otroky svých představ. A možná že úkolem toho, kdo miluje lidi, je přivést je k tomu, aby se smáli pravdě, přivést pravdu k tomu, aby se smála, protože jediná pravda je umět se osvobodit od chorobné vášně k pravdě.„ Před čím Vilém varuje? Před jakýmkoli fanatismem.

17 Mnohovrstevné dílo – „kniha pro všechny“ - mísí různé žánrové postupy:  detektivní dějová linie (masový čtenář) se prolíná s historickým románem (historické informace – 3. UKÁZKA, téma kacířství – výklady o jeho různých odnožích tehdejší doby, obraz rozkladu dosud jednotné středověké ideologie)  filozofické a teologické rozpravy objasňují středověké myšlení – 5. UKÁZKA  popisy staveb a uměleckých děl seznamují se středověkou estetikou (náročný čtenář) – mísí postupy nízké a vysoké literatury  1. UKÁZKA - mystifikace - založena na existenci starého rukopisu – cílem vyvolat dojem autentičnosti, podtržena i citáty z existujících, ale i smyšlených středověkých děl – 2. UKÁZKA  Intertextovost - Vilém z Baskervillu - františkánský mnich a učenec - odkaz na středověkého filozofa Viléma z Occamu, který proslul svým důrazem na logiku), učí Adsona dešifrovat – poznávat a chápat – svět  jméno Baskervill odkazuje k dílu A.C. Doyla Pes baskervillský, "Můj výtečný Adsone," – oslovení S. Holmese – Můj milý Watsone – obdobný vzájemný vztah - 2. UKÁZKA  Gotický román (tajuplné prostředí s řadou záhad, zkáza opatství)  Symbolika – symbolika čísel, Apokalypsa (6. UKÁZKA), labyrint  Erotika – 7. UKÁZKA

18 Úsilí o mnohovrstevnost díla a významovou otevřenost (důsledkem relativizace hodnot)  mísí různé …………………….. vrstvy, …………………………. postupy  využívá postupy literatury …………………….nebo …………………………., …………………………. (filozofie, sociologie), ……………………. (např. komiks, červená knihovna, horor – jasná či skrytá parodie, ironie)  směšuje různé žánry, román je současně ……………………….., ………………………… románem, filozofickým traktátem, sociologickou sondou. V podstatě mizí rozdělení umění na vysoké a nízké → postmodernisté píší pro všechny – …………………………… i ……………………. čtenáře  časté je využití citací nebo parafrází z jiných děl (……………………………………) – proto někdy kritika nepůvodnosti, nápodoby – odmítnuto – důležitější čtenář – interpretace díla z jeho úhlu pohledu  postmoderní dílo (nejen literární) umožňuje velké množství ……………………………..  sklon k …………………………………  zpravidla rezignace na tzv. velké všelidské náměty

19 Úsilí o mnohovrstevnost díla a významovou otevřenost (důsledkem relativizace hodnot)  mísí různé jazykové vrstvy, slohové postupy  využívá postupy literatury krásné nebo publicistické, odborné (filozofie, sociologie), pokleslé (např. komiks, červená knihovna, horor – jasná či skrytá parodie, ironie)  směšuje různé žánry, román je současně detektivkou, historickým románem, filozofickým traktátem, sociologickou sondou. V podstatě mizí rozdělení umění na vysoké a nízké → postmodernisté píší pro všechny – méně i více náročné čtenáře  časté je využití citací nebo parafrází z jiných děl (intertextualita) – proto někdy kritika nepůvodnosti, nápodoby – odmítnuto – důležitější čtenář – interpretace díla z jeho úhlu pohledu  postmoderní dílo (nejen literární) umožňuje velké množství interpretací  sklon k mystifikaci  zpravidla rezignace na tzv. velké všelidské náměty

20  ECO, Umberto. Jméno růže. Praha: Český klub, 1999, ISBN  SOCHROVÁ, Marie. Čtenářský deník k Literatuře v kostce. Havlíčkův Brod: Fragment, 1999, ISBN  SOCHROVÁ, Marie. Literatura v kostce Přepracované vydání Havlíčkův Brod: Fragment, 2007, ISBN (1. VYDÁNÍ, 2007).  SOUKAL, Josef a kol.: Čítanka pro 4. ročník SOŠ. Praha: SPN – pedagogické nakladatelství, 2004, ISBN  SOUKAL, Josef a kol. Literatura pro 4. ročník SOŠ. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2005, ISBN

21  UNIVERSITÀ REGGIO CALABRIA. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:  NEUVEDEN. Milan Kundera [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:  UNKNOWN. ro.wikipedia.org/ [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: pg pg


Stáhnout ppt "Název školyStřední škola obchodně technická s. r. o. Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0624 Číslo a název klíčové aktivity 3.2 Inovace a zkvalitnění výuky."

Podobné prezentace


Reklamy Google