Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Přímá cesta k příjetí SZBP 1986-1992. EPS v JEA  JEA 28.2.1986 – důležitý mezník v prosazování EPS  Poprvé propojení s oficiálními dokumentem EU  Před.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Přímá cesta k příjetí SZBP 1986-1992. EPS v JEA  JEA 28.2.1986 – důležitý mezník v prosazování EPS  Poprvé propojení s oficiálními dokumentem EU  Před."— Transkript prezentace:

1 Přímá cesta k příjetí SZBP

2 EPS v JEA  JEA – důležitý mezník v prosazování EPS  Poprvé propojení s oficiálními dokumentem EU  Před rokem 1986 EPS neoficiální politikou  Hlava III. č.l. 30 JEA – definuje EPS  Země EU usilují o formulování a provádění evropské zahraniční politiky  Výzva ke spolupráci, vytváření konsensu, hledání společných kroků  Jen druh politického závazku, neexistoval mechanismus prosazení  EPS oficiální agendou Rady, vymezeno postavení a úloha Komise,  propojení s EP, ale jen vágní formulace

3 EPS v JEA  Institucionalizace EPS  Stálý sekretariát EPS v Bruselu, nahradil rotující komisi tří předsedů Rady  Pracovní skupiny EPS  Výhody – vyšší efektivita, bruselská administrativa,servis, možnost konzultací s EK  Formalizace struktury EPS  ER, Rada MZV, Politický výbor, pracovní výbory a tzv. Evropská skupina dopisovatelů (ESD) (nově podřízena Politickému výboru)  ESD navíc procedurální otázky a zabezpečovat koordinaci s různými strukturami EPS a Komisí  Propojení PV a Komise – zástupce generálního tajemníka sekretariátu EK se účastnil jednání PV a COREPERu  JEA se jen okrajově zabýval společnou bezpečnostní politikou, jen koordinace polit. a ekonom, aspektů bezpečnosti, zdůrazněno v rámci ZEU a NATO

4 Hodnocení EPS  20 let existence EPS hodnoceno poměrně pozitivně  Jen otázky, kde se předpokládal konsensus, bez povinnosti realizace v polit. praxi  EPS a úspěch KBSE, Helsinky 1975, Bělehrad 1977, Madrid  Benátská deklarace červen 1980, uzavřela evropsko-arabský dialog, zmínka o právu Palestinců na domovinu  Společný postoj k Malvínské válce  Společné vystupování proti sovětskému bloku a RVHP  Neúspěch jednoznačný postoj vůči sovětské invazi do Afghánistánu a neschopnost reagovat na situaci JAR v roce 1977

5 Hodnocení EPS II.  Šlo jen o diplomatickou koordinaci, ne SZBP  Rozpad východního bloku a sjednocení Německa  Nové politické prostředí, nové výzvy  Problémy střední a východní Evropy  Etnické problémy na Balkáně  Mezinárodně organizovaný zločin a terorismus  Nejasný vnější nepřítel  Nutnost hledat nové mechanismy a postupy v EPS - SZBP

6 Průběh diskusí o zavedení SZBP ( )  Reforma EPS stálou agendou mezivládní konference  Belgické memorandum z března 1990  výzva ke zlepšení koordinace SZBP  Vybudování diplomatických a expertních kapacit, skupin analytiků  Zahrnutí bezpečností problematiky do EPS  Přesnější definování postavení a úkolů EK

7 Průběh diskusí o zavedení SZBP ( )  Francouzsko-německé prohlášení - Kohl a Mitterand pro SZBP, součást budoucí evropské politické unie  Zasedání ER v Dublinu 1990 SZBP samostatným bodem jednání mezivládní konference  Nové francouzsko-německé memorandum prosince 1990 – vytvoření přímé vazby ZEU a ES, nevylučovalo se propojení obou organizací

8 Průběh diskusí o zavedení SZBP ( )  Mezivládní konference 15.prosince 1990  Genscher-Dumasův plán na propojení ZEU a ES z počátku února 1991 odmítnut (proti Dánsko, Řecko, Irsko, UK a Nizozemí)  Zásadní spor o způsobu začleněné SZBP do struktur ES  Lucembursko – EU jako tři pilíře  Nizozemí (předsednictví od července 1991) unitární začlenění SZBP přímo jako jednu z politik EU  Září 1991 vyostření konfliktů, návrat k lucemburskému návrhu  Dále spory o způsobu hlasování, financování a propojení ZEU a EU  Charakter SZBP – suverenita (UKA a Francie vs. supranacionalizace (Německo)  Systém pilířové struktury, rozšíření o obranou dimenzi, oddělena od 1. pilíře

9 Vymezení SZBP ve Smlouvě o EU  Maastrichtská smlouva ( )  Poprvé do základních dokumentů EU SZBP  SZBP v preambuli, v několika článcích a samostatně v Hlavě V a částečně v deklaracích  V preambuli, členské státy se rozhodly uskutečňovat SZBP, včetně společné obranné politiky, může vést ke společné obraně, posilovat tak evropskou identitu a nezávislost

10 Cíle SZBP  Hlava V. Smlouvy o EU  Zabezpečení společných hodnot, základních zájmů a nezávislosti EU  Posilování bezpečnosti EU a jejich členských zemí ve všech oblastech  Posilování míru a mezinárodní bezpečnosti v souladu s OSN a KBSE  Podpora mezinárodní spolupráce a upevňování demokracie, právního státu  Respektování lidských práv a základních svobod

11 Nástroje SZBP  Systematická spolupráce  Konzultace  Vzájemná informovanost členských zemí  Spolupráce diplomatických a konzulárních zastoupení včetně misí u mezinárodních organizací a zastoupení Komise  Společný postoj  Společná akce

12 Nástroje SZBP  Společný postoj  Metodika přijímaní společného stanoviska EPS  Postoj definuje Rada MZV kdykoli to považuje za nutné  Členské země zajistí soulad s tímto postojem  Společná akce  Přijímána na úrovni Rady MZV na základě doporučení ER  V případě rozhodnutí o zahájení musí být přesně stanoveny cíle, prostředky, doba trvání a další konkrétní podmínky  Závaznost pro členské země EU, musí brát v potaz ZP členských zemí  Smlouva vyzývá členské země ke zdržení v jednání, které by bylo v rozporu se zájmy EU, duch loajality a vzájemné solidarity

13 Vztah SZBP-EU-ZEU  Smlouva o EU řeší i bezpečnostní a obranné otázky  Čl. J.4 Smlouvy – ZEU je nedílnou součástí EU  ZEU vypracovává a provádí rozhodnutí a akci EU s dopadem na obranu  Různé postavení členských zemí v ZEU  Možnost zvláštního charakteru jednotlivých zemí  SZBP nebrání rozvoji užší spolupráce mezi dvěma nebo více členskými zeměmi EU

14 Deklarace o ZEU  Detailní vymezení vztahu EU a ZEU  1.článek potvrzen souhlas ZEU spolupracovat s EU na vytvoření skutečné evropské bezpečnostní a obranné identitě.  Zdůrazněna pokračující spolupráce s NATO, ZEU evropský pilíř NATO  Budoucí společná obranná politika EU plně kompatibilní se strategickými plány NATO.  Definuje mechanismus synchronizace schůzek a pracovních metod ZEU a EU,  Nutnost úzké spolupráce mezi generálním sekretariátem ZEU a generálním sekretariátem Rady EU, mezi Parlamentním shromážděním ZEU a EP  Nutnost dostatečné informovanosti Komise o činnosti ZEU

15 Deklarace o ZEU  Doporučovala zavedení nových mechanismů v rámci struktur ZEU.  Nová plánovací komise ZEU,  Pravidelně setkávání MNO,  Mechanismy spolupráce v otázkách logistiky, dopravy a při vytváření společných jednotek  Otázky zbrojení, transformace Institutu ZEU na Evropskou bezpečnostní a obranou akademii  Přesun sídla ZEU z Londýna do Bruselu.  Členy ZEU a NATO nebyly všechny země EU (Dánsko, Řecko, Irsko, po severském rozšíření v roce 1995 Švédsko, Finsko, Rakousko),  Deklarace vyzývala země aby zvážily své členství v ZEU, případně aby se staly pozorovateli.  Země NATO, které nejsou členy ZEU, vyzvány k postavení pozorovatelů v ZEU s cílem zapojit je plně do aktivit ZEU.

16 Institucionální zabezpečení SZBP  Zásadní změna institucionální struktury EPS/SZBP.  Koordinátorem SZBP Evropská rada,  Definuje základní zásady a obecné směry SZBP v úzké spolupráci s předsednickým státem.  Ve Smlouvě EU zachován princip - předsedající země zastupuje EU,  Odpovědnost za vedení společných akcí  Prezentuje společné postoje na mezinárodních fórech.  Smlouva EU vyzývá členské země členy RB OSN hájit zájmy a postoje EU.  Zachována existence tzv. trojky a její funkci definovala v rovině spolupráce s jednotlivými předsedajícími zeměmi.  Smlouva posiluje postavení Komise EU ve formulování SZBP, Komise má být do činnosti plně zapojena.  Komise právo adresovat RM otázky, doporučení a dávat podnět ke svolání mimořádného zasedání RM do 48 hodin.  Tuto možnost získaly i členské státy a předsedající země EU podle svého uvážení.

17 Aktéři SZBP – Rada MZV  Hlavní aktér Rada MZV  MZV mají za úkol přijímat nezbytná rozhodnutí,  Provádět politiku SZBP a zajišťovat její jednotu, soudržnost a účinnost postupů.  Rada MZV přijímá společné postoje a akce,  Schválení však musí být jednomyslné.  Výjimkou jsou pouze procedurální otázky a případy, kdy Rada může rozhodnout kvalifikovanou většinou při hlasování o jednotlivých konkrétních otázkách společné akce, která již byla dříve jednomyslně schválena.  Velká Británie jednomyslnost pod hrozbou zablokování druhého pilíře  Jednomyslnost do textu základní smlouvy,

18 Aktéři SZBP – Rada MZV  Deklarace č.28 o hlasování v oblasti SZBP - státy nebudou trvat na jednomyslnosti, pokud se ukáže, že pro přijetí příslušného rozhodnutí by bylo dosaženo kvalifikované většiny.  Deklarace nemá právní závaznost a země se jí nemusí řídit.  V případě kvalifikovaného hlasování stačilo před dalším rozšířením EU získat 54 hlasů odevzdaných nejméně osmi členskými zeměmi.  Součástí druhého pilíře Politický výbor, který měl napomáhat činnosti Rady MZV,  Poradní činnost koordinovat s rolí COREPERu.  Deklarace č.29 - způsob spolupráce Politického výboru a COREPERu měla být definována později.

19 Aktéři SZBP - EP  Vymezeno postavení EP ve vztahu k SZBP.  Názory EP náležitě brány do úvahy,  Předsedající stát povinnost konzultovat s EP hlavní aspekty a základní alternativy SZBP a  Komise a Rada MZV pravidelně informovat EP o činnosti v rámci SZBP.  EP právo interpelovat Radu MZV a dokonce vypracovávat doporučení.  EP minimálně jednou ročně se zabývat v diskusi dosaženými výsledky SZBP.

20 Financování SZBP  Smlouva EU i otázkami financování SZBP  Rozděleno do dvou části,  administrativní náklady z rozpočtu EU.  tzv. operativní náklady (např. společná akce)  Smlouva nekonkretizuje a různé varianty řešení.  Náklady mohou být převedeny do rozpočtu EU za použití rozpočtové procedury po jednomyslném souhlasu Rady MZV  Současně mohou náklady operativních akcí být hrazeny členskými státy.

21 Shrnutí: SZBP ve Smlouvě o EU  Zakotvení SZBP do Smlouvy o EU chápáno jako kompromisní řešení problému fungování EPS.  Konečné formulace ve Smlouvě poměrně silnou kritiku mezi stoupenci SZBP  Slibovali si řešení všech problémů, se kterými se potýkali v průběhu 70 a 80.let.  Druhý pilíř byl hodnocen jako neuspokojivý kompromis  Nastolil další velké množství nových otázek spojených s realizací SZBP.

22 Shrnutí: SZBP ve Smlouvě o EU  Maastrichtský kompromis se dotýká zejména tří základních problémů,  pilířová konstrukce maastrichtské smlouvy oddělila od sebe vnější obchodní vztahy, které patří do prvního pilíře, a SZBP,  Důležitým problémem obecná charakteristika cílů SZBP bez stanovení základních priorit a zájmů EU (demokracie, lidská práva, ochrana hodnot, světový mír, atd.), aniž by byly stanoveny prostředky uvádění do politické praxe.  Členské státy velký prostor, jak se vyhnout podílu na realizaci SZBP, případně je dokonce zablokovat.  Problematická otázka financování, které mělo jako mezivládní, tak nadnárodní charakter.  Smlouva neřešila samostatné národní ZP členských zemí, členské státy jen koordinace.


Stáhnout ppt "Přímá cesta k příjetí SZBP 1986-1992. EPS v JEA  JEA 28.2.1986 – důležitý mezník v prosazování EPS  Poprvé propojení s oficiálními dokumentem EU  Před."

Podobné prezentace


Reklamy Google