Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Rovná daň Teorie a praxe Vojtěch Čižík – Smilovice, prosinec 2007.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Rovná daň Teorie a praxe Vojtěch Čižík – Smilovice, prosinec 2007."— Transkript prezentace:

1 Rovná daň Teorie a praxe Vojtěch Čižík – Smilovice, prosinec 2007

2 rovná daň (dále RD) – flat tax - jednou z reforem na příjmové straně rozpočtu nutno pochopit její charakter, výhody i nevýhody a přijmout její smysl, potom diskuse o konkrétním nastavení jejích parametrů (fiskální neutralita) všechny příslušné subjekty podléhají stejné relativní daňové sazbě 2 základní aspekty - jedna snížená sazba a rozšíření daňové základny zrušením celé řady úlev (horizontální spravedlnost)

3 2 základní cíle – snížením daňového zatížení většiny stávajících poplatníků podpořit ekonomický růst (investice, úspory, spotřeba, redukce šedé ekonomiky) a stabilizovat či dokonce zvýšit daňový výnos, s přispěním minimalizace celkových nákladů na daně 3 pojetí RD : v úzkém smyslu pouze PIT, v širším pojetí i CIT a v nejširším včetně daně z mezd a všeobecné spotřební daně (Evropa – DPH, USA – prodejní daň) - sazby stejné nebo různé, jednotlivé daně spolu nesouvisí s výjimkou PIT a CIT (narušení horizontální spravedlnosti) neplést si pojmy rovná daň a jednotná sazba daně a rovná a proporcionální daň!!! ostatní daně (majetkové, ekologické, akcízy) vedle RD koexistují

4 RD teoreticky zpracována počátkem 80.let 2 ekonomy Stanfordské univerzity (Rabushka, Hall) – ikonou pohlednice (viz 2.pilíř + obrázek) publikuje Alvin Rabushka ve Wall Street Journal článek The Attractions of a Flat-Rate Tax System, AR a Robert Hall A Proposal to Simplify Our Tax System, o 4 roky později myšlenky RD zveřejněny v jejich práci The Flat Tax praxe: vliv na Reaganovu politiku, volební kampaň S.Forbese, republikán D.Armey ve Sněmovně – dokonce návrh zákona o RD, nikdy se nedostal do Kongresu koncepce nekomplexní – pouze důchodové daně

5 3 pilíře plně integrovaného systému RD: a) příjmy zdaněny 1x, u zdroje, stejná nízká sazba (R. a H. doporučují 19 %) b) jednoduchý daňový systém, nízké provozní náklady, vyplnění daňového přiznání (velikost A5 – viz dále) trvá několik minut (15) c) sociálně slabé domácnosti daně neplatí → existence institutu nezdanitelného minima u PIT příjmy FO → rovná daň osobní – daň ze mzdy a penzí příjmy PO → rovná daň z podnikání – daň z ostatních příjmů stejná daňová sazba

6 Rovná daň osobní - RDO nezdanitelné minimum – zákl. odčitatelná položka, legitimita sociální položka na vyživovanou/nevýdelečnou osobu- dítě, manželka mírná progrese RD, efektivní daňová sazba rostoucí, konkávní průběh jako u klouzavé progrese X mezní sazba nad rámec odčitatelných položek konstantní (viz obrázek) → redukce demotivačních účinků k práci, odstranění distorzí z progrese (ostrá X klouzavá – daň z přepychu či trest za výkon ?), snížení daňových úniků a optimalizace, absence rizika plíživého zdanění X ztráta vestavěné stabilizace

7 ostatní úlevy nepřípustné zdanění naopak nepodléhají: výnosy z prodeje osobního majetku, kapitálové příjmy (úroky, dividendy, kapitálové zisky) – neutralita z hlediska času, odstranění duplicit dopad RDO na jednotlivé příjmové skupiny negativní daň z příjmu – koncepce RD (M. Friedman – Kapitalismus a svoboda, 1962) zdanění z mezinárodního hlediska

8 Rovná daň příjem záporná daň (Friedman) nezdanitelné minimum „pozitivní“ daň výše daně sklon odpovídající zákonné sazbě rovné daně s existencí nezdanitelného minima, tj. klasická rovná daň sklon odpovídající zákonné sazbě rovné daně bez existence nezdanitelného minima, tj. ryzí rovná daň nezdanitelné minimum při klasické progresi klasická progresivní daň

9 příjem nezdanitelné minimum MTR zákonná sazba rovné daně MTR bez existence nezdanitelného minima Mezní daňová sazba příjem nezdanitelné minimum ATR zákonná sazba rovné daně záporná daň ATR bez existence nezdanitelného minima Průměrná daňová sazba

10 Daňové přiznání pro RDO

11 Rovná daň z podnikání - RDP předmětem všechny druhy příjmů mimo mzdy a penze, tj. výnosy z podnikání - zisk korporací, honoráře, výdělky OSVČ, příjem z pronájmu, fringe benefits daňová sazba RDP v H.-R. pojetí stejná a nízká jako u RDO základ = hrubé tržby – náklady na výrobu či nákup včetně mezd a HIM, tj. výdaje nutné na dosažení, zajištění a udržení příjmů (OSVČ uplatňují zákl. odčitatelné položky pod RDO) základní charakteristika RDP: zahrnutí celé investice do nákladů již v roce pořízení → eliminace odpisové politiky, návratnost kapitálu, inflace a skryté daňové břemeno, účetní a skutečný zisk

12 zápočet ztráty v dalších letech (formálně určená záporná daň) – úročení nevyužité slevy vyloučeno dvojí zdanění dividend, úroky mimo systém RD → dluhové i vlastní financování v rovném postavení X riziko monetární nestability, měnová restrikce mezinárodní aspekt zdanění pozn.: ve většině vyspělých zemích CIT s jednotnou sazbou

13 Daňové přiznání RDP

14 Pojistné na SZ a ZP (payroll tax) mimo rámec H.-R. koncepce RD, ale de facto rovná daň možno začlenit 2 ekonomicky rovnocennými způsoby : a) prostřednictvím tzv. superhrubé mzdy b) jako fringe benefits zdaněno přes RDP první varianta výhodnější v rámci odčitatelných položek

15 Rovná DPH systém s 1 daňovou sazbou relativní ceny neměnné, nulový substituční efekt → efektivnější a jednodušší mechanismus blízký Ramseyho návrhu princip země původu (X EU a její harmonizace nepřímých daní) → zdaněn export cena vstupů včetně mezd vlastních zaměstnanců

16 možnost převodu záporného rozdílu mezi cenou výstupů a vstupů formou zápočtu do dalších období – úročení jako u RDP plátci všechny podnikatelské subjekty vč. peněžních institucí regresívní dopad (s růstem Y klesá MPC) → princip platební schopnosti považuje zdanění spotřeby v prostředí RD za nespravedlivé

17 Shrnutí teoretických poznatků komplexní systém RD (RDO, RDP, payroll tax bez horní meze, DPH) dopadá cca proporcionálně cílem RD zjednodušení, zefektivnění a zprůhlednění daňového systému, minimalizace celkových nákladů včetně nadměrného daňového břemene a s tím související větší spravedlnost, Lafferův efekt, zamezení dvojího zdanění, repatriace kapitálu spor o efektivnost a spravedlnost RD mezi jejími obhájci a odpůrci i mezi samotnými příznivci (různé koncepce a nastavení parametrů)

18 asi největším nedostatkem RD její samotné zavedení → ke stabilizaci VF i soukromého sektoru nutný široký společenský i politický konsensus → ne radikální změny, nutné spíše postupné kroky a přechodná opatření (např. postupné rušení odpisových tříd), pozitivně formující budoucí očekávání (subjekty se ekonomicky chovají podle stávajících daňových úlev - investice, tvorba úspor atd. a v rámci stabilizace daňové výhody postupně omezovat, nikoliv rušit ze dne na den) další nevýhody RD: zefektivnění výběru daně a ztráta nástroje na podporu určitých odvětví

19 Hall-Rabushka – náklady na daňový systém v jedné kapitole srovnávají náklady související s daněmi důchodového typu (pokoušejí se vyčíslit) s celkovými daňovými příjmy z nich v USA ve fiskálním roce 1993 ( – ) shrnuto: vyplnění daňového přiznání:přes 100 mld. USD daňoví poradci: přes 35 mld. USD daňové úniky:přes 100 mld. USD distorze v investování:přes 100 mld. USD činnost lobbyistů: přes 50 mld. USD celkové náklady:přes 385 mld. USD celkové příjmy: cca 625 mld. USD 2 vlny zvýšení amerických daní na počátku 90. let s cílem snížit deficit (OBRA 90 a OBRA 93) označeny za největší politický zločin v moderních dějinách USA

20 Historie RD starověké Řecko a Řím – desátek, minimum daňových výběrčích pro fiskální správu římského impéria, nízké daně financovaly vojenské legie i civilní infrastrukturu progrese = chamtivost vládnoucích a byrokracie, popření motivací francouzská buržoazní revoluce vypukla mimo jiné zavedením RD v řadách aristokracie a kléra 19.století – většinou systémy s relativně stejnou daní po WW1 prosazování progrese <— růst sociálních a válečných výdajů obecné mínění, že progrese je spravedlivější – nesnižuje sociální status plátce daně, příklad Švédsko X názory à la Laffer

21 Vývoj RD od roku 1945 a její současnost poválečná vlna po WW2 (1947 Hongkong – vzor pro H.-R. teoretickou koncepci, Normanské ostrovy) americká „kvazi“vlna – reaganomika 80.léta (snižování daní a progrese – pouze 2 pásma s 15 a 28 %) pobaltská vlna – EST, LAT a LIT krátce po vyhlášení nezávislosti (sazby nastaveny relativně vysoko) ruská vlna – RUS a další inspirující se země - UKR, IRQ, GEO, KYR, KAZ (sazby naopak nízko)

22 „regionální“ vlna – státy USA, provincie Kanady, BIH ostatní – SLK, ROM, ICE : CZE, ALB RD zamítnuta či zavrhnuta – SLO, GER, NEL, POL, NZL RD se uvažuje či plánuje : UK, GRE, HUN, BUL, CRO, USA na fed. úrovni, MEX, KUW

23 důležité zmínit, že RD v čisté podobě (jakékoliv pojetí) nikde zavedena (nejblíže H.-R. koncepci asi Estonsko) – 2 důvody daňové systémy se pouze některými aspekty RD myšlence přibližují, někde jsou ale opomíjeny právě ty části, kterými se RD může pyšnit nicméně kromě pár drobných úprav zatím praxe dokazuje funkčnost i jednotlivých komponent RD tabulka zemí, které mají něco společného s RD, se stručnou charakteristikou podrobněji země EU s RD a Rusko (příp. ČR)

24

25

26 země EU s RD: nadměrný růst reálného HDP (viz tabulka), vysoký podíl nepřímých daní a další zvyšování akcízů, spíše vyšší podíl pojistného v daňové struktuře, nízký podíl důchodových daní na HDP, extrémně nízké zdanění kapitálu (viz graf), spíše klesající daňová kvóta (viz graf), mezinárodní rozměr zdanění neodpovídá H.-R. představě, navíc pobaltské země s přísnou fiskální disciplínou (viz tabulka) Estonsko, Lotyšsko, Litva, Slovensko a Rumunsko ČR od v pořadí jako 6.země ze zemí EU 27

27 Zdroj: Eurostat

28

29

30 Zdroj: Eurostat, vlastní výpočet

31 Zdroj: Taxation trends in the EU, 2007, Eurostat

32 Estonsko jednotná sazba pro PIT i CIT (RDO, RDP): 1994 – 26 %, 2005 – 24 %, ročně o 1 % dolů → 2011 – 18 %, DPH – 5 a 18 % 2000 – reinvestovaný zisk osvobozen, drobní živnostníci bez odpisů RDO – zdaňují se kapitálové příjmy 2005 – pochybnosti o RD

33 Lotyšsko PIT: 1995 – 25 %, 2008 – 15 % dividendy EEA nezdaněny, jinak 10 %, úroky a pojistná prémie EEA – rezidenti ne, nerezidenti FO 25 %, PO 10 % CIT: 1995 – 25 %, 2001 – 22 %, 2002 – 19 %, 2003 – 15 %, skupinové zdanění DPH: 1995 – 18 %, 2003 – rovněž 9 %, 2004 – 5 %

34 Litva PIT: %, 7/ %, 2008 – 24 %, nemzdové příjmy 15 % ( úroky osvobozeny) CIT: 1995 – 29 %, 2000 – 24 %, 2002 – 15 %, 13 % malé podniky, reinvestovaný zisk nově zdaněn, dividendy ano i ne, dočasná sociální daň vysoký podíl zdanění práce ( ,1 %, 2005 – 50,7 % na celkovém zdanění) DPH – 5 %, 9 % a 18 %, 0 % pro vývoz rovná daň ?

35 Slovensko true flat tax 19 % + další reformy odstranění duplicit ve zdanění RDO – agregátní příjem, 2007 – progrese nezdanitelného minima RDP – odpisy, ztráta 5 let, ne skupinové zdanění opět pochybnosti a nespokojenost s RD

36 Rumunsko mikropodniky – RDO nebo 2 % z obratu (2006 – 1,5 %, 2008 – 2,5 %, 2009 – 3 %) RDP – dvojí zdanění dividend, 2004 – zrychlené odpisy, 1.rok až 50 % anebo 20 % paušální výdaj DPH (9 a 19 %) i RDO – složité a nepřehledné nejvyšší podíl zdanění spotřeby (2005 – 44,3 % → o 16,2 více než EU 27) X nejnižší zatížení spotřeby i celkové v EU (viz grafy)

37 Zdroj: Eurostat

38

39

40 Rusko PIT: 13 % vč. kapit. příjmů, dividendy 9 %, příjem nerezidentů 30 %, dividendy nerezidentů 15 nebo 30 % (???), další příjmy (loterie, hry, nadměrné bankovní depozitní úroky - > 3/4 refin.sazby CB nebo 9 % deviz. vklady, hmotné zisky z půjček naopak) 35 %, některé příjmy osvobozeny (např. prodej nemovitosti nebo fin. aktiva) růst reálných příjmů z PIT: 1.rok – odhad %, 2.rok – 25,2 %, 3.rok – 24,6 %, 4.rok – 15,2 % → více než dvojnásobek CIT: 2001 – 35 %, 2002 – 24 % (6,5 % federální, 17,5 % autonomní, lze snížit až o 4 %), pro SME alternativa „zjednodušené“ daně (6 % z obratu nebo 15 % ze zisku), ztráta 10 let, ne skupinové zdanění, Kaliningrad VAT: 10 (potraviny, dětské výrobky) a %, sociální daň 3 degresívní pásma (26 %, 10 % a 2 %)

41 Česká republika DPPO: 2007 – 24 %, 2008 – 22 %, 2009 – 20 %, 2010 – 19 % DPFO: 2008 – 15 % superhrubá mzda → 1,35/0,875 → cca 54,3 % navíc, tedy cca 23,1 % mzdy hrubé DPH: 9 % (potraviny, bytová výstavba, osobní doprava) a 19 % další výrazné slevy (ekonomicky aktivní penzisté,...), zrušení minimální daně

42 Závěr 1 tato prezentace informativního charakteru provést empirickou studii k odhalení vlivu RD na ekonomický vývoj obtížné, potřeba více pozorování – roční data nedostatečná, navíc u většiny zemí velmi krátká časová řada, nutná hlubší a detailněji rozpracovaná ekonomická analýza s využitím ekonometrických metod snížení daňové zátěže zajisté vede ke zvyšování ekonomického růstu, nicméně dynamika HDP ovlivněna celou řadou dalších faktorů

43 studie MMF *) odhalila jiné vlivy na enormní růst ruské ekonomiky než zavedení RD, žádné pozitivní stimuly k práci neprokázány podle studie OECD * *) unifikace sazeb VAT na Slovensku vyšší daňové břemeno všech, dopad regresívní před i po, celková reforma ale stimuluje ke vstupu na pracovní trh X pracovní náklady stále vysoké, středněpříjmová skupina bezdětných nejhůře bez využití statistických metod a ekonometrie a bez potřeby delších časových řad prokazatelně zjistíme pouze změny v daňové legislativě či celkové administrativní náročnosti _________________ *) IVANOVA A., KEEN M., KLEMM A.: The Russian ´flat tax´reform, Economic Policy, July 2005 (www.imf.org/external/pubs/ft/wp/2005/wp0516.pdf) * *) BROOKE A-M., LEIBFRITZ W.: Slovakia´s introduction of a flat tax as part of wider economic reforms, OECD, Working Paper no. 448 (http://masetto.sourceoecd.org/vl= /cl=31/nw=1/rpsv/cgi- bin/wppdf?file=5lgl9fftr46k.pdf)

44 Závěr – Mart Laar uvádí do praxe některé myšlenky rovné daně, v Estonsku se asi nejvíce přibližují teoretické koncepci H. a R., svět bez větší odezvy teprve po zavedení RD v Rusku se spouští lavina a každým rokem roste počet zemí, které mají s RD co do činění (nyní kolem 33) reforma v Rusku chválena americkým prezidentem Bushem ml. (proč ?) „stará“ EU k RD nevstřícná, naopak obviňuje RD, že v rámci daňové konkurence odrazuje zájem investorů v jejích zemích

45 Německo a Francie: nízké zdanění v Pobaltí existuje jen díky velkým dotacím z EU, „fiskální dumping“ musí být odstraněn navzdory několika málo nespokojenostem a následným úpravám (EST, SLK) RD v praxi plní zatím uspokojivou roli další čas a vývoj naznačí, zda je RD dlouhodobě životaschopným, praktickým mechanismem či jen přechodným experimentem s cílem populisticky zaujmout, který může fungovat pouze v teorii možnost, že vyspělé země nakonec podlehnou myšlence RD, i v rámci zachování jisté kompatibility jednotlivých daňových systémů

46 Děkuji za pozornost, snad to bylo aspoň minimálně přínosné.....


Stáhnout ppt "Rovná daň Teorie a praxe Vojtěch Čižík – Smilovice, prosinec 2007."

Podobné prezentace


Reklamy Google