Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Anafora1 Anafora a význam (sémantický či pragmatický problém?) Marie Duží, VŠB-TU Ostrava.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Anafora1 Anafora a význam (sémantický či pragmatický problém?) Marie Duží, VŠB-TU Ostrava."— Transkript prezentace:

1 Anafora1 Anafora a význam (sémantický či pragmatický problém?) Marie Duží, VŠB-TU Ostrava

2 Anafora2 Obsah 1.Anafora jako výběrová funkce Shrnutí: koncepce F. Gahéra a námitky M. Zouhara 2.Významové předzpracování anaforického odkazu Sémantická koncepce TILky Návrh řešení: modifikace Gahérovy teorie B, zohlednění Zouharových námitek Specifikace 2-fází zpracování anafory pomocí substituční funkce Sub 3.Příklady – anafora a: (Hyper-)intensionální postoje de re Kvantifikace – “donkey sentence” Neurčité desktipce Kontrafaktuály 4.Obecné sémantické schéma – význam anafory

3 Anafora3 Gahér (2002): výběrová funkce f „Anafora je výběrová funkce, která pozici indikované anaforickým výrazem přiřadí tu hodnotu (konstrukci / intensi / extensi), která je identifikována nalevo (v lineární posloupnosti) první podkonstrukcí celé konstrukce označené textem, která splňuje všechny typové podmínky kladené na význam (anaforického výrazu) v jeho pozici“. (zdůraznění MD) Jednalo se o prakticky první průkopnickou práci, pokus řešit v rámci TIL problém anafory.

4 Anafora4 Zouharovy námitky (2004) Gahér představuje dvě neslučitelné teorie, A a B. Teorie A: Anaforický výraz vyjadřuje stejnou konstrukci jako výraz, který je vzhledem k danému anaforickému výrazu antecedentním. (výsledkem = hodnotou f je konstrukce stejná jako význam antecedentu) Funguje pouze v případech jedinečnosti, jinak má „katastrofální důsledky“, neboť anaforický výraz musí často vyjadřovat jinou konstrukci než antecedent, i když označuje stejný objekt Teorie B: Hodnotou funkce f je konstrukce / intense / extense, tedy není to stejná konstrukce jakou je význam antecedentu „byla by sice lepší“, ale je neslučitelná s TILkou, neboť anaforický výraz by musel vyjadřovat dvě konstrukce, a to konstrukci funkce f a zároveň konstrukci hodnoty f.

5 Anafora5 Odpověď Gahéra (2005) Obhajoba teorie B: Anaforický výraz vyjadřuje před zpracováním anaforického odkazu jinou konstrukci než antecedent: otevřenou konstrukci 0 f(  ) s volnou proměnnou  Tedy funkce f je použita „de re“, a „na cestě k identifikaci pravdivostní hodnoty“ je třeba vykonat „mezikrok“ – přiřadit hodnotu funkci f, jehož výsledkem po zpracování odkazu je uzavřená konstrukce – shodou okolností ekvivalentní (identická?) s konstrukcí, kterou bychom získali, kdybychom za 0 f(  ) dosadili význam antecedentu (Námitka ad „stejná konstrukce“: Zouhar dosazuje ne význam antecedentu, ale mechanicky příslušný výraz)

6 Anafora6 Rozbor Gahérovy funkce f A = 12 a Mišo to vie. před vykonáním anaforického odkazu je významem věty otevřená konstrukce w t [[ 0 = [ ] 0 12]  [ 0 Vie wt 0 Miso 0 f(  )]] po vykonání anaforického odkazu je významem věty uzavřená konstrukce w t [[ 0 = [ ] 0 12]  [ 0 Vie wt 0 Miso 0 [ 0 = [ ] 0 12]]], kde Vie / (  1 ) , Miso / , 0 [ 0 = [ ]   1

7 Anafora7 Rozbor Gahérovy funkce f Otázka: Typ funkce f ? Gahér: neřeší (?) Argumentem funkce f je – proměnná    n (význam antecedentu) Hodnota je typu – dle typových podmínek v pozici anaforického výrazu: Hyperintensionální kontext – f / (  m  n ) Intensionální kontext (de dicto) – f / (    n ) Extensionální kontext (de re) – f / (   n )

8 Anafora8 Rozbor Gahérovy funkce f - problémy 1. Ve které etapě (rovině) „na cestě k identifikaci pravdivostní hodnoty“ je prováděn „mezikrok“ získání hodnoty funkce f ? 2. Je významem věty s anaforickým odkazem otevřená konstrukce ? Etapy „na cestě k identifikaci pravdivostní hodnoty věty“: Jazyková rovina (jazykový výraz) Pragmatická rovina (situace promluvy) Významová analytická rovina (sémantická – logická konstrukce: abstraktní instrukce, návod, procedura) Empirická rovina (stav vnějšího světa w,t)

9 Anafora9 Rozbor Gahérovy funkce f - problémy Příklad: (A) „On je logikem“ (B) „Uvažuje-li Pavel racionálně, pak (on) je logikem“ Ad A: neúplný význam (otevřená konstrukce), není možno určit pravdivostní hodnotu věty v daném světamihu w,t, dokud není doplněna hodnota volné proměnné „on“ – kdo, na základě kontextu: pragmatického (situace promluvy) či jazykového („anaforického“) Ad B: úplný význam (uzavřená konstrukce), je možno určit pravdivostní hodnotu věty v kterémkoli světamihu w,t, bez znalosti situace promluvy

10 Anafora10 Sémantická Koncepce TILky Věta vyjadřuje Uzavřená C    Otevřená C(x)  v   kontext: hodnota x „jazykový“ pragmatický anafora: x / C’ x /  (v(x) =  ) Propozice P typu   A posteriori empirické vyhodnocení P wt  v  (pravda, nepravda, „nic“) Roviny: jazyková sémantika Pragma- tika Empirie

11 Anafora11 Jádro Zouharovy kritiky Zouhar: Jelikož celá věta s vloženým anaforickým výrazem má úplný význam – musí Gahérův mezikrok (získání hodnoty funkce f) probíhat již v rovině významové. Tedy anaforický výraz – 2 významy: konstrukce funkce f a konstrukce její hodnoty Gahér – ne: Významem celé věty je otevřená konstrukce (s podkonstrukcí 0 f(  )) a mezikrok probíhá „na cestě k identifikaci pravdivostní hodnoty“. Pak ale – probíhá až v rovině empirického vyhodnocování – nepřijatelné, neboť bychom větě nerozuměli („neúplný návod“)

12 Anafora12 Návrh řešení v souladu s TILkou: anti- kontextuální, princip kompozicionality Funkce Sub n / (  n  n  n  n ) „Pracuje na konstrukcích“: Je-li aplikována na konstrukce A/  n, B/  n, C/  n, pak vrací konstrukci D/  n, která je výsledkem korektní substituce konstrukce A za konstrukci B do konstrukci C. On je logikem: w t [ 0 Logik wt x] Je-li Pavel racionální, pak je (on) logikem: specifikace významového předzpracování: w t [[ 0 Racio wt 0 PM]  2 [ 0 Sub 00 PM 0 x 0 [ w t [ 0 Logik wt x]]] wt ]

13 13 Návrh řešení: funkce Sub w t [[ 0 Racio wt 0 PM]  2 [ 0 Sub 00 PM 0 x 0 [ w t [ 0 Logik wt x]]] wt ] Je významem naší věty s anaforickým odkazem. Důležité: konstrukce Double exekuce 2 X. (je-li X /  n+1, a X v-konstruuje X’ /  n, n  1, která v-konstruuje entitu Y, pak 2 X v-konstruuje Y, jinak je 2 X v-nevlastní.) Analýzou je dvoufázový úplný návod na vyhodnocení pravdivostních podmínek (přičemž oba kroky jsou specifikovány již v rovině analytické, tj. významové): 1. Nejprve proveď substituci (na základě) významu antecedentu za anaforickou proměnnou, a pak 2. Výsledek této substituce (tj. konstrukci propozice) opět proveď. (Obdržíš propozici, kterou můžeš a posteriori vyhodnocovat v kterémkoli empirickém kontextu w,t.)

14 Anafora14 Řešení pomocí funkce Sub Konstrukce (význam věty s anaforickým odkazem) w t [[ 0 Racio wt 0 PM]  2 [ 0 Sub 00 PM 0 x 0 [ w t [ 0 Logik wt x]]] wt ] je (v tomto případě – ale ne obecně) ekvivalentní konstrukci po provedení substituce (a  i -redukce): w t [[ 0 Racio wt 0 PM]  [ 0 Logik wt 0 PM]] ale významem je ta první: obsahuje konstituent w t [ 0 Logik wt x], který není obsažen v druhé konstrukci a je významem vložené anaforické věty (princip kompozicionality, anti-kontextualismus). Navíc, zpracování anaforického odkazu je specifikováno („předpis, návod“)

15 Anafora15 Řešení pomocí funkce Sub Rozbor konstrukce: w t [[ 0 Racio wt 0 PM]  2 [ 0 Sub 00 PM 0 x 0 [ w t [ 0 Logik wt x]]] wt ] Konstituent (užitá podkonstrukce – prováděcí krok): (S) 2 [ 0 Sub 00 PM 0 x 0 [ w t [ 0 Logik wt x]]] wt Složky – „podkroky“ (PM / , Logik / (  ) , x   ) a) „První exekuce“ [ 0 Sub 00 PM 0 x 0 [ w t [ 0 Logik wt x]]]  konstruuje konstrukci [ w t [ 0 Logik wt 0 PM]]. b) „Druhá exekuce“: 1 [ w t [ 0 Logik wt 0 PM]] této konstrukce  konstruuje propozici P /  , c) Intensionální sestup P wt  v-konstruuje pravdivostní hodnotu (tj. argument implikace)

16 Anafora16 Řešení pomocí funkce SUB Možná námitka (Peregrin): Parmenidův Princip (of subject matter) – kde se v té větě najde ten „předpis“, pokyn na provedení významového předzpracování? Myslím, že to je přesně význam věty (jinak bychom jí nerozuměli): Uvažuje-li Pavel racionálně, pak (on – totiž zmíněný Pavel) je logikem.

17 Anafora17 Příklady substituce do kontextu: hyperintension., intension. (de dicto) (A)5 + 7 = 12 a Mišo to vie. Typy: Vie / (    1 ) , c /  2, c   1 : (A1’) w t [[ 0 = [ ] 0 12]  2 [ 0 Sub 2 00 [ 0 = [ ] 0 12] 0 c 0 [ w t [ 0 Vie wt 0 Miso c]]] wt ]. (A1’) je (v tomto případě, ale ne obecně!) ekvivalentní konstrukci (A1’’) w t [[ 0 = [ ] 0 12]  [ w t [ 0 Vie wt 0 Miso [ 0 = [ ] 0 12]]] wt ]. Ale skutečným významem je (A1’) – kompozicionalita!

18 18 Příklady substituce do kontextu: hyperintension., intension. (de dicto) (B)Mišo hledal starostu Dunedinu, ale (on) nenašel jej. (hledat ve smyslu „zjišťovat, kdo je starostou Dunedinu.“) (typy: Hl/(     ) , Miso/ , St/(  ) , D/ , Nal/(     ) , x  , y    ): (B1’) w t [[ 0 Hl wt 0 Miso w t [ 0 St wt 0 D]]  2 [ 0 SUB 00 Miso 0 x [ 0 SUB 0 [ w t [ 0 St wt 0 D]] 0 y 0 [ w t  [ 0 Nal wt x y]]]] wt ]. Opět je (B1’) ekvivalentní konstrukci po provedení substituce, ale skutečným významem je (B1’). Význam vložené věty „On nenašel jej“ zůstává zachován: [ w t  [ 0 Nal wt x y]] Je-li tato věta vložena do jiného kontextu, nezmění se:

19 Anafora19 Příklady – anafora a kvantifikace (E)Cokoli Mišo hledá, (on) nenajde to typy: Hl / (     ) , Miso / , Nal / (     ) , x  , y   , z    ): (E1’) w t  z [[ 0 Hl wt 0 Miso z]  2 [ 0 SUB 00 Miso 0 x [ 0 SUB 0 z 0 y 0 [ w t  [ 0 Nal wt x y]]]] wt ]. (E1’) je opět ekvivalentní konstrukci po provedení anaforického předzpracování: (E2) w t  z [[ 0 Hl wt 0 Miso z]  [ w t  [ 0 Nal wt 0 Miso z]] wt ] =  i w t  z [[ 0 Hl wt 0 Miso z]   [ 0 Nal wt 0 Miso z]] Významem věty (E) je však konstrukce (E1’), která toto před- zpracování explicitně specifikuje

20 Anafora20 Substituce entity „nižšího typu“ do kontextu „vyššího typu“ V doposud analyzovaných příkladech byla vždy analýza využívající substituční funkci Sub ekvivalentní té konstrukci, kterou obdržíme po provedení anaforického odkazu tak, že za anaforickou proměnnou dosadíme význam antecedentu, tj. příslušnou konstrukci, jejíž výskyt je pak buď zmíněn (jde-li o hyperintensionální kontext), nebo užit v supozici de dicto (intensionální kontext), či užit v supozici de re (extensionální kontext). Je tomu tak proto, že příslušné substituce byly jistým způsobem „homogenní“:

21 Anafora21 “homogenní“ substituce Na základě konstrukce K – významu antecedentu jsme dosazovali hyperintensi (tj. konstrukci K) do hyperintensionálního kontextu (tj. tam, kde má být význam – konstrukce K zmíněna), nebo intensi konstruovanou konstrukcí K do intensionálního kontextu (tj. tam, kde má být konstrukce K užita v supozici de dicto), či extensi konstruovanou K wt do extensionálního kontextu (tj. tam, kde má být konstrukce = význam antecedentu K užita v supozici de re).

22 Anafora22 Substituce extense (de re) do intensionálního kontextu (de dicto) (C)Starosta Dunedinu je ten, koho Mišo hledal a nenašel (hledat ve smyslu „zjišťovat, kde se Mišovi známý starosta Dunedinu nachází“) Tedy: „Starosta Dunedinu“ je užit v supozici de re „místo výskytu – lokalita starosty“ v supozici de dicto Typy: Hl-m/(   ) , Nal-m/(   ) , Miso/ , St/(  ) , D/ , Lok(alita)/(  ) , x  , y  . Syntéza: (Mišo má vztah k  -úřadu „místo výskytu starosty“) Mišo někoho hledal (tj. zjišťoval lokalitu výskytu): w t [ 0 Hl-m wt 0 Miso w t [ 0 Lok wt y]] Mišo někoho nenašel: w t  [ 0 Nal-m wt 0 Miso w t [ 0 Lok wt y]]

23 Anafora23 Substituce extense (de re) do intensionálního kontextu (de dicto) w t [ 0 St wt 0 D] wt = (  i) [ 0 St wt 0 D] (de re)  y ale y je v de dicto kontextu „místa výskytu“ – w t [ 0 Lok wt y] (kolize proměnných!) Řešení (dvě možnosti): a) Substituci neprovádět (Starosta D má tu vlastnost, že jej Mišo hledal a nenašel): w t [ y [[ 0 Hl-m wt 0 Miso w t [ 0 Lok wt y]]   [ 0 Nal-m wt 0 Miso w t [ 0 Lok wt y]] [ 0 St wt 0 D]]

24 Anafora24 Substituce extense (de re) do intensionálního kontextu (de dicto) b) Substituovat konstrukci extense = toho individua, které aktuálně zastává úřad starosty Dunedinu, pomocí funkce Tr / (  1  ) – vrací trivializaci argumentu: w t 2 [ Sub [ 0 Tr [ 0 St wt 0 D]] 0 y 0 [[ 0 Hl-m wt 0 Miso w t [ 0 Lok wt y]]   [ 0 Nal-m wt 0 Miso w t [ 0 Lok wt y]]] ] Mišo hledá a nenalézá lokalitu toho individua, které aktuálně zastává úřad starosty Dunedinu. V obou případech je pojem starosty Dunedinu užit v supozici de re v souladu s existenční presupozicí věty

25 Anafora25 „Substituce de re“ (aktuální hodnoty) Ad b) w t 2 [ SUB [ 0 Tr [ 0 St wt 0 D]] 0 y 0 [[ 0 Hl-m wt 0 Miso w t [ 0 Lok wt y]]   [ 0 Nal-m wt 0 Miso w t [ 0 Lok wt y]]] ] Není ekvivalentní konstrukci („syntaktické“ substituci – úprava podprocedury) w t 2 [ SUB 0 [ 0 St wt 0 D]] 0 y... a pochopitelně ani konstrukci w t 2 [ SUB 0 [ w t [ 0 St wt 0 D]] wt 0 y... Jak to funguje? (Analogie: předání parametru hodnotou. Nejprve podprogram proveď, a když neselže, předej volané proceduře jeho výstupní hodnotu. „Bezpečnější“)

26 Anafora26 Substituce de re (aktuální hodnoty) Ad b) w t 2 [ Sub [ 0 Tr [ 0 St wt 0 D]] 0 y 0 [[ 0 Hl-m wt 0 Miso w t [ 0 Lok wt y]]   [ 0 Nal-m wt 0 Miso w t [ 0 Lok wt y]]] ] 1. V těch w,t, kde starosta neexistuje, je [ 0 St wt 0 D] v- nevlastní, selže. Tedy je v-nevlastní také [ 0 Tr [ 0 St wt 0 D]] a funkce Sub neobdrží argument, na kterém by operovala, proto selže také, je v-nevlastní. Konstruovaná propozice proto nemá pravdivostní hodnotu (v souladu s existenční presupozicí věty) 2. V těch w, t, kde starosta existuje, v-konstruuje [ 0 St wt 0 D] příslušné individuum, nechť je to X. Pak [ 0 Tr [ 0 St wt 0 D]] v- konstruuje 0 X, kterou Sub dosadí za proměnnou y: Výsledkem je [[ 0 Hl-m wt 0 Miso w t [ 0 Lok wt 0 X]]   [ 0 Nal-m wt 0 Miso w t [ 0 Lok wt 0 X]]].

27 27 Substituce de re (aktuální hodnoty) Typová kontrola: w t 2 [Sub [ 0 Tr [ 0 St wt 0 D]] 0 y 0 [[ 0 Hl-m wt 0 Miso w t [ 0 Lok wt y]]] (* 1  )  (* 1 * 1 * 1 * 1 ) * 1 * 1 * 1 1. krok * 1 (   )    2. Krok (pokud první neselhal): 1 [[ 0 Hl-m wt 0 Miso w t [ 0 Lok wt 0 X ]]   (   )   

28 Anafora28 Donkey sentence Každý, kdo má nějakého osla, jej často bije. Problémem je zde logická forma této „donkey sentence“, tedy to, jak máme větě rozumět. P. Geach (1962):  x  y ((O(y)  Mit(x, y))  B(x, y)). Russell: „nějaký osel“ vyjadřuje existenci:  x (  y (O(y)  Mit(x, y))  B(x, y)) Neale (1990): Omezené kvantifikátory [každé x: clovek x a [nejaké y: osel y](x mit y)] ([ta z: osel z a x mit z] (x bije z)) “ta z” – "whe z" = "the z or the z-s"

29 Anafora29 Donkey sentence Každý, kdo má nějakého osla, jej často bije. (D 1 )Každý (člověk), který má nějaké osly, pak (on) je všechny (ty osly, které má) bije. Naproti tomu následující věta (D 2 ) říká něco jiného: (D 2 )Každý (člověk), který má nějaké osly, pak (on) některé z nich bije. Myslím, že adekvátní čtení je (v souladu s Nealem) spíše (D 1 ) než (D 2 ). Alespoň anglické znění tomu nasvědčuje. Nicméně, ukážeme analýzu obou čtení.

30 Anafora30 Donkey sentence Každý, kdo má nějakého osla, jej (on) často bije. „On jej (často) bije “. Typy: x 1   (kdo bije), x 2   (koho bije), Bije / (    ) . Syntéza: w t [ 0 Bije wt x 1 x 2 ]. Pokud bychom chtěli zachytit i frekvenci bití, tedy význam výrazu „často“, použijeme funkci C / ((  (  ))  ), která danému časovému okamžiku T přiřadí množinu časových intervalů, které jsou pro T časté (např. jedenkrát týdně). Analýza věty „on jej (často) bije“ by pak byla w t [ 0 C t t*[ 0 Bije wt* x 1 x 2 ]].

31 31 Donkey sentence Každý (člověk), který má nějaké osly, pak (on) je všechny (/některé z nich) často bije. Použijeme kvantifikátory: Some / ( (  (  )) (  ) ), All / ( (  (  )) (  ) ). Some je funkce, která přiřazuje argumentu – množině M – množinu všech množin, které mají s M neprázdný průnik. All je funkce, která přiřazuje argumentu – množině M – množinu všech množin, které M obsahují jako podmnožinu. Tedy např. věta „Some students are stupid“ bude analyzováno jako: w t [[ 0 Some 0 Student wt ] 0 Stupid wt ]

32 Anafora32 Donkey sentence Analyzujme nejprve vložené věty V1 – „všechny z nich (on) bije“ a V2 – „některé z nich (on) bije“. Anaforický odkaz „nich“ zde odkazuje na množinu individuí, totiž těch oslů, které dotyčný x má. Proto použijeme proměnnou p  (  ). Analýzou V1 a V2 pak bude: w t [[ 0 All p] x 2 [ w t [ 0 Bije wt x 1 x 2 ]] wt ], w t [[ 0 Some p] x 2 [ w t [ 0 Bije wt x 1 x 2 ]] wt ], neboli, β i -ekvivalentně V1’ w t [[ 0 All p] x 2 [ 0 Bije wt x 1 x 2 ]] V2’ w t [[ 0 Some p] x2 [ 0 Bije wt x 1 x 2 ]].

33 33 Donkey sentence (K’1) w t [ 0  x [[[ 0 Clovek wt x]  [ 0  y [[ 0 Osel wt y]  [ 0 Mit wt x y]]]]  2 [ 0 Sub 0 [ y[[ 0 Osel wt y]  [ 0 Mit wt x y]]] 0 p [ 0 Sub 0 x 0 x 1 0 [ w t [[ 0 All p] x 2 [ 0 Bije wt x 1 x 2 ]]]] ] wt ]]. Tato konstrukce může být považována za adekvátní analýzu věty K’, neboť dosah existenčního kvantifikátoru nepřesahuje antecedent, a (K’1) je ekvivalentní konstrukci (K’2) w t [ 0  x [[[ 0 Clovek wt x]  [ 0  y [[ 0 Osel wt y]  [ 0 Mit wt x y]]]]  [[ 0 All [ y [[ 0 Osel wt y]  [ 0 Mit wt x y]]]] x 2 [ 0 Bije wt x x 2 ]]]].

34 34 Donkey sentence (2. čtení) (K’’1) w t [ 0  x [[[ 0 Clovek wt x]  [ 0  y [[ 0 Osel wt y]  [ 0 Mit wt x y]]]]  2 [ 0 Sub 0 [ y[[ 0 Osel wt y]  [ 0 Mit wt x y]]] 0 p [ 0 Sub 0 x 0 x 1 0 [ w t [[ 0 Some p] x 2 [ 0 Bije wt x 1 x 2 ]]]] ] wt ]]. (K’’1) je ekvivalentní konstrukci: (K’’2) w t [ 0  x [[[ 0 Clovek wt x]  [ 0  y [[ 0 Osel wt y]  [ 0 Mit wt x y]]]]  [[ 0 Some [ y [[ 0 Osel wt y]  [ 0 Mit wt x y]]]] x 2 [ 0 Bije wt x x 2 ]]]].

35 Anafora35 Neurčité deskripce „The mountain is high“ (Ta hora je vysoká) I / (  (  )) – význam „the, ta“?? je tzv. singularizátor – funkce, která na argumentu, kterým je jednoprvková množina, vrací jediný prvek tohoto singletonu, jinak nevrací žádnou hodnotu, je nedefinována. w t [ 0 High wt [ 0 I x [ 0 Mount wt x]]] – konstruuje propozici, která je pravdivá pouze v těch světamizích w,t, ve kerých existuje právě jedna hora. „Ta hora“ – neurčitá (nejednoznačná) deskripce: „the (ta)“ zde není v roli singularizátoru, ale jako odkaz na „něco, o čem byla řeč“. Věta nemá úplný význam. Proto je nutno použít doplňující parametr p, kde p  (  ) , který zajistí (dle kontextu) jednoznačnost deskripce. Pak nutnou podmínkou toho, aby věta byla výrokem (tj. měla ve w, t pravdivostní hodnotu) je to, že množina v-konstruovaná konstrukcí x [[ 0 Mount wt x]  [p wt x]] je nanejvýš jednoprvková. (HM) w t [ 0 High wt [ 0 I x [[ 0 Mount wt x]  [p wt x]]]]

36 36 Neurčité deskripce Na obzoru je nějaká hora. Ta hora je vysoká. Typy: Sky-line / (  ) , Mount(ain) / (  ) , High / (  ) , p  (  ) , x  , y  , z   Syntéza: w t [  x [[ 0 Mount wt x]  [ 0 Sky-line wt x]]  2 [ 0 Sub 0 [ w t z [ 0 Sky-line wt z]] 0 p 0 [ w* t* [ 0 High w*t* [ 0 I y [[ 0 Mount w*t* y]  [p w*t* y]]]]]] wt ]. Je ekvivalentní konstrukci: w t [  x [[ 0 Mount wt x]  [ 0 Sky-line wt x]]  [ 0 High wt [ 0 I y [[ 0 Mount wt y]  [ 0 Sky-line wt y]]]]]. Konstruuje propozici, která má presupozici, že na obzoru je právě jedna hora: Ta jediná hora na obzoru je vysoká. (Pokud by nebyla míněna jednoznačnost, museli bychom opět ponechat volný parametr q  (  )  )

37 Anafora37 Neurčité deskripce a anafora (L) Ten chlapec si myslí, že (on) je nesmrtelný. Typy: Chl(apec) / (  ) , Mysli / (     ) , Nesm(rtelný) / (  ) , x  , y  , p  (  ) . (L1) w t [ 0 Mysli wt [ 0 I x [[ 0 Chl wt x]  [p wt x]]] 2 [ 0 Sub [ 0 Tr [ 0 I x [[ 0 Chl wt x]  [p wt x]]]] 0 y 0 [ w t [ 0 Nesm wt y]] ] ] Jde o intensionální postoj k propozici, jejíž konstrukce je užita v supozici de dicto.

38 Anafora38 Neurčité deskripce a anafora Kdybychom danou větu (L) analyzovali jako hyper-intensionální postoj ke konstrukci propozice, pak by byl vynechán krok provedení upravené konstrukce (nebyla by použita double exekuce): (L1’) w t [ 0 Mysli wt [ 0 I x [[ 0 Chl wt x]  [p wt x]]] [ 0 Sub [ 0 Tr [ 0 I x [[ 0 Chl wt x]  [p wt x]]]] 0 y 0 [ w t [ 0 Nesm wt y]] ] ] kde Mysli h / (   * 1 ) . Pokud bude v daném světamihu w,t a v dané situaci promluvy např. Pavel ukazovat na Miša, pak proměnná p v-konstruuje vlastnost w t x [ 0 Ukaz wt [ 0 Pavel x]], a pragmatickým významem věty v dané situaci promluvy je konstrukce: w t [ 0 Mysli wt [ 0 I x [[ 0 Chl wt x]  [ 0 Ukaz wt [ 0 Pavel x]]]] [ 0 Sub [ 0 Tr [ 0 I x [[ 0 Chl wt x]  [ 0 Ukaz wt [ 0 Pavel x]]]]] 0 y 0 [ w t [ 0 Nesm wt y]] ] ] Ten chlapec, na kterého Pavel ukazuje, si myslí, že je nesmrtelný.

39 39 Kontrafaktuály: I kdyby Mišo něco hledal, stejně by to nenašel. Tichý: Teorie zamlčeného předpokladu. Schéma: w t [A  B], kde A  v  , B  v  , a funkce  je typu (      ). Implikační funkce  nabývá hodnoty Pravda, jestliže ve všech světamizích w,t takových, že je v nich pravdivá antecedentní propozice v-konstruovaná konstrukcí A, platí, že je v těchto w,t pravdivá i konsekventní propozice v-konstruovaná konstrukcí B. Důvodem pro použití funkce  (místo obvyklé materiálové implikace  ) je dle Tichého to, že argumenty této funkce mohou být často v- konstruovány otevřenými propozičními konstrukcemi s volnými proměnnými w,t, nebo i propozičním úřadem / (   ) , jako např. ve větě „Kdyby byla nejoblíbenější Janova propozice pravdivá, pak by vážil více než 1000 kg“. Tedy kontrafaktuálové tvrzení není analytickým tvrzením, nevyjadřuje konstrukci propozice TRUE (pravdivé ve všech w,t), jde o empirické tvrzení.

40 Kontrafaktuály: I kdyby Mišo něco hledal, stejně by to nenašel. Navíc, některé části konstrukcí A, B jsou implicitně předpokládány, místo aby byly explicitně vyjádřeny v kontrafaktuálovém tvrzení. Zhruba řečeno, explicitně vyjádřená antecedentní propozice samotná je často „příliš slabá“ na to, aby nutně implikovala propozici konsekventní. Avšak kontrafaktuál je nicméně pravdivý, jestliže v těch světamizích w*, t*, které se liší od aktuálního w,t pouze v určitém intuitivně zřejmém zamlčeném aspektu, antecedentní propozice implikuje propozici konsekventní. Antecedentní propozice je pak často v-konstruována tak, že ve světamihu w*, t* je pravdivý onen zamlčený předpoklad, který je nepravdivý ve w,t (proto kontrafaktuál). V naší větě je oním implicitním nevysloveným předpokladem to, že Mišo nic nehledá. Tedy onomu kontrafaktuálovému tvrzení můžeme (poněkud metaforicky) rozumět tak, že Mišo sice nic nehledá, ale ve všech světech w*, t*, které jsou takové, jakým svět aktuálně je (tedy především Mišo je v nich takovým, jakým právě je), až na to, že v těchto světech Mišo něco hledá, je pak v těchto světech w*, t* pravda, že to, co hledá, on nenajde.

41 Anafora41 Kontrafaktuály: I kdyby Mišo něco hledal, stejně by to nenašel. Analyzujeme tedy větu: Mišo sice nic nehledá, ale kdyby něco hledal, pak cokoli by on hledal, stejně by to nenašel. w t [ w* t* [  x [ 0 Hl wt 0 Miso x]   x [ 0 Hl w*t* 0 Miso x]]  2 [ 0 Sub 00 Miso 0 y 0 [ w* t*  z [[ 0 Hl w*t* y z]   [ 0 Nal w*t* y z]]]] Kde  / (     ) je striktní implikace – relace mezi propozicemi

42 42 Schéma – substituce obecně Významem výrazu E s anaforickým odkazem y je konstrukce C(y), s volnou proměnnou y /  n, y  α. Nechť konstrukce A/  m (A  v α), je významem antecedentu, ke kterému směřuje anaforický odkaz y. Pak analýzu části věty V, obsahující výraz E, můžeme schématicky zachytit takto: Types: c   n, 2 c  , A  , y   a)“by name” (homogeneous substitution): 2 [ 0 Sub 00 A 0 c 0 C(c)] = C(c/ 0 A) 2 [ 0 Sub 0 A 0 y 0 C(y)] = C(y/A) b) “by value” (generally valid, even for heterogeneous substitution): 2 [ 0 Sub [ 0 Tr A] 0 y 0 C(y)] = [ y [C(y)] A]  C(y/A)

43 Anafora43 Conclusions The top-down, fine-grained approach of TIL makes it possible to adequately model structured meanings, and thus:  to formulate meaning-driven (non ad hoc) rules of substitution taking into account the Use/Mention distinction at all levels;  to adhere to Compositionality and anti-contextualism (even in the case of anaphora, de re attitudes with anaphoric reference, hyper-intensional attitudes, …);  to take into account partiality;  to meet the two de re extensional principles (existential presupposition, inter-substitutivity of co-referentials).


Stáhnout ppt "Anafora1 Anafora a význam (sémantický či pragmatický problém?) Marie Duží, VŠB-TU Ostrava."

Podobné prezentace


Reklamy Google