Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Morfologie italštiny I (1) Jan Radimský. Přehled témat Okruhy otázek (dostupné na e-amosu): 1.Substantiva a adjektiva – základní vlastnosti, morfologické.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Morfologie italštiny I (1) Jan Radimský. Přehled témat Okruhy otázek (dostupné na e-amosu): 1.Substantiva a adjektiva – základní vlastnosti, morfologické."— Transkript prezentace:

1 Morfologie italštiny I (1) Jan Radimský

2 Přehled témat Okruhy otázek (dostupné na e-amosu): 1.Substantiva a adjektiva – základní vlastnosti, morfologické kategorie a syntaktické funkce 2.Kategorie rodu u substantiv 3.Kategorie čísla u substantiv 4.Kvalifikační adjektiva – flexe, stupňování, postavení ve větě. 5.Člen – tvoření a použití, jeho české ekvivalenty. 6.Determinační adjektiva – funkce a formy jednotlivých typů 7.Zájmena – funkce a formy jednotlivých typů 8.Číslovky a číselné výrazy, jejich klasifikace a užívání Požadavky k zápočtu: písemný test (teorie + použití)

3 Základní bibliografie Dardano M., Trifone P., La nuova grammatica della lingua italiana. Bologna, Zanichelli, Hamplová, S. Mluvnice italštiny, Praha: Leda, Serianni L., Grammatica italiana. UTET, Novara, Další bibliografie: Salvi G., Vanelli L., Nuova grammatica italiana. Bologna, Mulino, Renzi L. et al., Grande grammatica italiana di consultazione I-III, Bologna, Mulino, 1995.

4 Předmět studia Cf. dříve také „normativní mluvnice“ – pro italštinu zavádějící termín (norma neexistuje) Jazyk = (abstraktní) systém znaků, strukturovaný soubor pravidel, která se realizují v promluvě. Např.: Ieri ho trascorso con i miei amici il mio primo giorno a Roma. Tato věta je gramaticky „správě“. Chyby lze udělat na různých úrovních: –[‘je:ri ho tras’corso con i ‘mje:i a’mi ʧi...]....? –Ieri ho trascorro con i miei amichi mio... ? –I con amici miei trascorso ho ieri... ? Porušení pravidel → věta je agramatická (spontánně by ji mluvčí neřekl - je pro něj nesrozumitelná – není pro něj přijatelná) Lingvistika (jazykověda) – studuje tato pravidla. Pravidla strukturována na různých úrovních: fonetická, morfologická, syntaktická, textová...

5 Morfologie It. morfologia –tradičně: nauka o (vnitřní) stavbě slov –strukturace disciplíny vychází z typologie slov daného jazyka (slovní druhy) Dva typy morfologie –flexivní (flektivní) - zkoumá, jak se v promluvě mění (ohýbají) existující slova: ha regalato – regalare, cane – cani –derivační (konstrukční), tj. lexikologie – zabývá se otázkou jak vznikají nová slova: lavastoviglie < lavare, stoviglie

6 Morfémy – minimální jednotky Slovo má vnitřní strukturu – skládá se z min. jednoho morfému (it. morfema, m.) –can-e/i, amic-a/che, (tras-)portare... Morfémy lexikální vs. gramatické Podrobněji viz dále („flexe v italštině“).

7 Aplikace.... ? Proč studovat gramatiku teoreticky?

8 Parti del discorso Základy klasifikace položeny v antice (řečtina, latina). Ve středověku a raném novověku se tytéž slovní druhy hledají ve všech jazycích. Postupně je pro každý jazyk klasifikace upravována. Současná italská klasifikace: 1.Sostantivo 2.Aggettivo 3.Articolo 4.Pronome 5.Verbo 6.Avverbio 7.Preposizione 8.Congiunzione 9.Interiezione V čem spočívají hlavní rozdíly oproti češtině?

9 Kritéria pro zařazení ke slovnímu druhu Neexistuje jednotné kritérium, ale vždy kombinace hledisek → zařazení je někdy kompromisem. –Forma: variabile / invariabile –Significato: pieno (lessicale) / vuoto (grammaticale) –Funzione sintattica Questo cappotto è bello. – agg. Prendo questo. – pron.

10 Forma Variabili (obebné) –sostantivo, aggettivo, articolo, pronome, verbo –parametry, v nichž se ohýbají, jsou tzv. gramatické kategorie Invariabili (neohebné) –avverbio, preposizione, congiunzione, interiezione Morfologie studuje zejm. slova ohebná. Předložky a spojky (Altieri-Biagi: segni funzionali) se uplatní zejm. v syntaxi Některá subst. a adj. mohou být formálně neohebná (nemají příslušný morfologic. příznak), přesto jsou nositeli dané kategorie –È pronto il caffè?Sono pronti i caffè?

11 Significato Parole piene (autosémantika) –mají tzv. lexikální význam, tvoří otevřenou skupinu –sostantivo, aggettivo, verbo, avverbio Parole vuote (synsémantika) –také parole funzionali, indicatori strutturali –articolo, preposizione, congiunzione, interiezione, pronome –dávají sdělení náležitou formu, specifikují funkci „plných“ slov, definují vztahy mezi slovy a syntagmaty Sdělení zbavené synsémantik může být srozumitelné, ale obtížně (telegram, sms) –pregoti inviare subito milione urgente necessità riparazioni macchina –Ti prego di inviarmi subito un milione per l’urgente necessità di riparazioni alla macchina. –Sdělení bez autosémantik: ti di mi un per l’ di alla

12 Funzione sintattica Dvě roviny analýzy: slovní druhy vs. větné členy: Lucia ha mangiato quel gelato da sola. –sostantivo, verbo, aggettivo, sostantivo, locuzione aggettivale –soggetto, predicato, complemento oggetto diretto, attributo Slovní druhy: třída slov s podobnými morfosyntaktickými vlastnostmi Větné členy: popisují vzájemné vztahy mezi slovy ve větě, funkci.

13 SX fce pro delimitaci slovních druhů: Každý slovní druh má sx. funkce typické (centrální) a netypické (periferní). Sx Fce je určující pro delimitaci některých slovních druhů: aggettivo vs. pronome –agg.= attributo (modificatore del nome): mi piace questo maglione –pron. = soggetto (sostituisce il nome): mi piace questo

14 „Význam“ jako definiční rys slovního druhu Ve „školské“ gramatice se slovní druhy často definují na základě významu. –substantiva = názvy osob, zvířat, věcí vlastností, činností, stavů, dějů... ! Je to názorná pomůcka: „typická“ (fokální) substantiva jsou konkrétní (řekněte první substantivum, které vás napadne...!). Pro názvy osob, zvířat a věcí jsou substantiva centrálním slovním druhem Jako definice je takové vymezení nedostačující: –fragilità (< fragile) –risposta (< rispondere), telefonata (

15 Analisi sommaria x esaustiva Některé slovní druhy mají jemnější dělení (podtypy) → analisi esaustiva Aggettivo –qualificativo: bello, grande –determinativo possessivo: mio, tuo, suo dimostrativo: questo, codesto, quello, stesso interrogativo / relativo: che, quale, quanto indefinito: qualche, tale, certo, poco, molto numerale: tre, primo, doppio Blíže k historickému vymezení adjektiv viz Dardano-Trifone, s

16 ... tipi di pronomi Pronome –personale, riflessivo: io, tu... –possessivo: mio, tuo –dimostrativo: questo (*qualche) –interrogativo e relativo: quale –indefinito: nessuno

17 Flexe v italštině Flessione nominale = declinazione Flessione verbale = coniugazione

18 Deklinace temadesinenza prefissoradicesuffissodesinenza 1.-PORT-Adveře 2.ANTIPORT-Aprvní dveře (u dvojitých) 3.-PORTICINAdvířka 4.-PORTINERIAvrátnice 5.-PORTIEREvrátný Kořen (radice) = nositel lexikálního významu V italské jmenné flexi se ohýbá pouze koncovka (desinenza): porta - porte Afixy (tj. prefix, sufix) slouží k odvozování nových slov (konstrukční morfologie)

19 Konjugace tematerminazione prefissoradicesuffisso flessionaledesinenza personale 1. -PORTAREnést 2. TRASPORT-Opřenáším 3. TRASPORTERÒbudu přenášet U sloves slouží sufix (přípona) k morfologické flexi (u jmen k derivaci) Specifická samohláska před koncovkou v infinitivu (zde „A“) = tzv. vocale tematica, typická pro určitou slovesnou třídu (slovesa na -ARE, -ERE, -IRE)

20 Poznámky k určování slovních druhů (1) Slovní druh vždy označen ve slovníku (kvalitním!) Jedna forma může patřit k více slovním druhům, v závislosti na různých funkcích. Např. dopo: –adv.: ci sentiamo dopo –prep.: ci vediamo dopo lo spettacolo –agg. inv.: la settimana dopo –s.m.inv.: è il dopo che mi fa paura

21 Poznámky k určování slovních druhů (2) Hranice slov nejsou vždy dána „mezerou“ mezi slovy... ! Píší se odděleně, ale tvoří jednu jednotku (slovo): –složený slovesný tvar: sono stato lodato, non sono mai venuto –komparativ adjektiva / adverbia: più forte –někdy i komplexní predikáty: devo partire, sto per partire Píší se dohromady, ale odpovídají několika jednotkám: –enkliticky připojená zájmena: prendilo, portamelo –předložkové členy: allo, della...

22 Cvičení: určete slovní druhy Un bimbo, a scuola, non è ancora riuscito a imparare l’a. Com’è possibile che tu non impari questa vocale così facile! Dopo sei giorni e sei notti, l’uomo arriva alla città bianca. Non ho più esitato a comunicarglielo. Abbiamo attraversato ponte Sisto e ci siamo dirette verso il centro. Ci è vissuto per cinque anni. Le è piaciuto il film?


Stáhnout ppt "Morfologie italštiny I (1) Jan Radimský. Přehled témat Okruhy otázek (dostupné na e-amosu): 1.Substantiva a adjektiva – základní vlastnosti, morfologické."

Podobné prezentace


Reklamy Google