Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Morfologie – přednáška 8 PaeDr. Jarmila Alexová, CSc. 24. listopadu 2009.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Morfologie – přednáška 8 PaeDr. Jarmila Alexová, CSc. 24. listopadu 2009."— Transkript prezentace:

1 Morfologie – přednáška 8 PaeDr. Jarmila Alexová, CSc. 24. listopadu 2009

2 Přídávná jména

3 Adjektiva statická  kvalitativní (jakostní) vlastnost substance obvykle se stupňují  hořký, vysoký, bílý  relační (vztahová) vztah substance k jiné substanci obvykle se nestupňují  městský, hrbatý, hasicí

4 Kvalitativní (jakostní) deskriptivní (popisná)  mluvčí podává kvalitu substance objektivně (skoro) kyselý, živý hodnotící (kvalifikační) polévka je kyselá mám živé dítě ALE: totéž adjektivum buď tak, či onak

5 Relační budějovická doprava maminčina kabelka rodičovský příspěvek přeneseně jako hodnotící  kožená kabelka – relační  kožené vztahy – hodnotící a pak stupňujeme – koženější vztahy

6 Základní funkce i. A a – přívlastek shodný zelený trpaslík A s – slovnědruhová transpozice  gramatická (??malý) sytý hladovému nevěří  slovotvorná substantiva (zpodstatnělá přídavná jména)  fešný hajný, krátká dovolená  skloňování jako Adj

7 Základní funkce ii. distribuce jmenných a složených tvarů  jmenné tvary pouze v A v a A c A c  Pú se vrátil zdráv A v  Pú je zdráv

8 Tvarotvorná struktura Adj i. jmenné vs. složené sklonění jmenné  původní, ne tak časté  TF = substantivní koncovka mlád-ø, mlád-a, mlád-o šťasten-ø, sťastn-a, šťastn-o – pohybné e  přísudek (A v ) a doplněk (A c )  obvykle jenom v NOM, výjimečně ACC učiním tě šťastna ACC.M.SG, šťastnu ACC.F.SG mluvil zeširoka, zdlouha GEN – ustálené výrazy

9 Tvarotvorná struktura Adj ii. složené  kolem st  stavba jmenné tvary + ukazovací zájmeno  TF = složený formant typu é 1 – ho 2 1. dlouhá samohláska (é) – z kontrakce -j- mezi 2 samohláskami (GEN.SG.M mlad-a-je-go) = kmenotvorný sufix (aMČ 2.) 1. ho – původní zájmenná koncovka  adjektiva s TZ na tvrdou / obojetnou  kmenová samohláska -é / -ý měkkou  kmenová samohláska je vždy –í

10 Zajímavost krátké tvary  pouze některá tvrdá, měkká už je nemají rád, ráda, rádo  přestává se chovat jako Adj – už ne jako shodný přívlastek *ráda Jarmila  stupňuje se jako Adv  PMČ uvádí dvojí pojetí 1. příslovce 2. ADJ s pouze jmennými tvary

11 Přivlastňovací adjektiva otc-ův-ø, otc-ov-a, otc-ov-u  od M slovotvornými příponami -ův, -ov + koncovka  od F: -in + koncovka -a, -o... kombinované sklonění  jmenné sklonění (tj. pádové koncovky) NOM-LOK.sg, N,A,V.pl  ACC (vidím) matč-in-u sestr-u  adjektivní (složené) podle mladý INS.SG, nepřímé pády PL  INS.SG s matč-in-ou sestr-ou  GEN.PL bez matč-in-ých vesel-ých sester-ø

12 Nesklonná adjektiva snaha začlenit je do systému – ale než se tak stane, občas nesklonné  sklonné i nesklonné jeho jednání nebylo fér/férové prima zábava / prímová zábava (?)  zatím nesklonné lila kostým top modelka / ??topová modelka

13 Stupňování kvalifikační adjektiva  1. stupeň – pozitiv malý, tupý  2. stupeň – komparativ men-ší, tup-ější  3. stupeň – superlativ nej-men-ší, nej-tup- ější

14 Komparativ srovnání vlastnosti předmětu s vlastností jiného předmětu  než / příp. GEN srovnávací X je menší než Y /ráno moudřejší večer-a GEN slovotvorné přípony -í – trochu problematická / -čí -ší -ejší – nejběžnější  tenký tenčí  starší přístup – -í palatalizuje (I.palatalizace, tj. k  č)  novější – pův. –ký se odstraní a nahradí se –čí široký: -oký “nahrazeno” -ší šir-ší

15 Stupňování mezi tvarotvorným a slovotvorným tvořením!

16 Superlativ z komparativu  předponou nej-

17 Komparativ a superlativ bez srovnání elativ do místnosti vstoupil starý člověk vs. do místnosti vstoupil starší člověk  není nejchytřejší (ze všech)

18 Gramatické kategorie adjektiv jmenné  rod  životnost  číslo  pád kongruenční (reduplikační)  vyjádřeny v procesu shody – závislý člen přejímá kategorie od členu řídícího  mal-á žen-a, mal-é dít-ě

19 zájmena a další slova deiktická Já

20 Zájmena a zájmenná příslovce nezákladní slovní druh jevy světa označují jinak než pojmenováním potřeby konkrétních komunikantů v konkrétních komunikátech  lexém já  příslovce tady

21 Deiktická funkce společná všem zájmenům a zájmenným příslovcím ale taky jiné funkce – tj. různé typy zájmen zájmena  starobylý slovní druh, skoro uzavřený inventář (ale neurčitá ne) on, ona, ono – blízko k substantivům jaký, který, čí – blízko ke spojce ten, kdo, co – textové orientátory (anafory, katafory)

22 Nástavbové slovní druhy D/S – zájmeno značí substanci  on, ona, ono On přišel pozdě (D/S) s Dárek pro něho (D/S) a postavil se za něj (D/S) c ta postava v rohu je (D/S) v D/A – zájmeno značí statický znak substance  můj, tvůj... sešit je můj (D/A) v svůj sešit jsem zapomněla (D/A) a

23 Zájmenná příslovce D/C  tady tady není tam (D/C) s tady je místo (D/C) c

24 Klasifikace zájmen v pojetí aMČ 2. určitá – v širokém smyslu  osobní  ukazovací  totalizátory  záporná neurčitá – v širokém smyslu  vlastní neurčitá  tázací  vztažná vedle deixe ještě funkce  identifikační – vztah ke konkrétní skutečnosti

25 Osobní zájmena vlastní osobní  já, ty, on, oni  účastníci komunikace 1. osoba já/my – mluvčí 2. osoba ty/vy – posluchač (adresát) 3. osoba on/ony – předmět komunikace  bohatá morfologická struktura skloňování  specifické sklonění přivlastňovací zvratná

26 Já identifikuje mluvčího specifické sklonění – nezařaditelné k jinému vzoru supletivní (tvary od různých kořenů) neexistuje v PL – cf. já+já+já =/= my

27 Ty adresát specifické sklonění pravopisně  tebe – mne, tě – mě, ti – mi, tobě – mně já a ty  bezrodá, ale ve shodě přirozený rod  já ubohá vs. já ubohý  já jsem to říkala vs. já jsem to říkal

28 Další osobní zájmena my / vy  inkluzivní plurál mluvčí plus někdo  supletivní, specifické sklonění on/ono  předmět komunikace  rodová  zajímavé sklonění – smíšené podle měkkého vzoru – naš-e-ho on ona ono – jako ten, ta, to (NOM) navíc specifické tvary  bez něj, proň

29 Přivlastňovací zájmena identifikují složku výpovědi jako vlastníka skutečnosti / majícího vztah ke skutečnosti vlastník  mluvčí můj  adresát tvůj  předmět jeho, její, etc. mnohoznačný výraz  na stěně visí můj obraz namalovala jsem ho – tvůrce jsem tam já patří mi  z kontextu vyplyne můj medvídek

30 Další přivlastňovací zájmena můj, tvůj  kombinované sklonění (zájmenné měkké + tvrdé adjektivní) NOM můj, moje, moje // moji – náš GEN mého (mojeho nářečně) – mladého náš, váš  vzor jeho, jejich  GEN ustrnulá podoba od on – nesklonné její  převzalo sklonění podle jarní její medvídek

31 Zvratná se (substantivní), svůj (adjektivní)  identita vlastníka skutečnosti a původce děje  vezmi si svůj sešit – já si taky vezmu svůj  původce není vyjádřen učitel doporučil žákům sbalit si své věci  !řemeslník skládal prkna na sebe se  nemá NOM  pouze SG paradigma – ale i k podmětu v PL Karel se myje – děti se myjí  jako tebe

32 Ukazovací demonstrativa  vlastní ukazovací (demonstrativa v užším slova smyslu)  vlastní identifikátory týž, tentýž ten, takový, onen, ZP tam, tady, tehdy, tak  ten – vzor, -hle postfix / slovotvorná přípona  spřežkování, různé slovotvorné základy a kombinace onen  on – něho osobní, onen – onoho ukazovací, podle ten takový  složené sklonění jako mladý týž, tentýž, hov. ten samý

33 Zájmeno týž/tentýž tý-ž postfix tého-ž – mladý INS týmž / tímtéž F  INS toutéž / touž (jako mladý, krátké podle ten) tentýž medvídek


Stáhnout ppt "Morfologie – přednáška 8 PaeDr. Jarmila Alexová, CSc. 24. listopadu 2009."

Podobné prezentace


Reklamy Google