Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Lisabonská smlouva. Podepsaná v prosinci 2007 Nezbytná ratifikace členskými státy (poslední stát ČR – ratifikoval 3.11.2009). Jde především o institucionální.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Lisabonská smlouva. Podepsaná v prosinci 2007 Nezbytná ratifikace členskými státy (poslední stát ČR – ratifikoval 3.11.2009). Jde především o institucionální."— Transkript prezentace:

1 Lisabonská smlouva

2 Podepsaná v prosinci 2007 Nezbytná ratifikace členskými státy (poslední stát ČR – ratifikoval ). Jde především o institucionální otázky, které jsou zakotveny v tzv. primárním právu. Upravuje: Smlouvu o založení Evropského společenství (tzv. Římskou smlouvu) mění na Smlouvu o fungování Evropské unie. Smlouvu o Evropské unii (tzv. Maastrichtskou smlouvu).

3 Dále stanovuje, že na těchto dvou smlouvách je Evropská unie založena, že nahrazuje Evropské společenství (ES) a je jeho nástupkyní. Evropská unie má právní subjektivitu.

4 Lisabonská smlouva Smlouva jmenuje sedm orgánů EU: Evropský parlament, Evropskou radu, Radu, Evropskou komisi, Soudní dvůr Evropské unie, Evropskou centrální banku a Účetní dvůr. Jaké změny Lisabonská smlouva přináší?

5 Pilířová struktura Přirovnání ke společnému Evropskému domu K zabezpečení společných hodnot a cílů Pilíře představují jednotlivé politiky Svorník se střechou jsou instituce Dosud platila Dosud platila 5

6

7 Institucionální změny, které Lisabonská smlouva zavádí, jsou tedy následující Opuštění pilířové struktury, celá Evropská unie bude fungovat podle pravidel, podle nichž v současné době funguje první pilíř. To bude znamenat posílení Komise - tentokrát bude moci jednat i o otázkách týkajících se Společné zahraniční a bezpečnostní politiky a Policejní a soudní spolupráce. Zároveň to znamená, že Evropský soudní dvůr bude moci rozhodovat i o právních sporech týkajících se legislativy z toho, čím je dnes druhý a třetí pilíř. Sjednocením současných pilířů dojde rovněž k tomu, že EU získá právní subjektivitu jako celek.

8 Změny v Radě Změna hlasování v Radě - nově namísto jednomyslného hlasování bude od roku 2014 zavedeno hlasování tzv. kvalifikovanou většinou, a to ve všech oblastech rozhodování automaticky, kromě iniciativ týkajících se zahraniční a bezpečnostní politiky, kde rozhodování je v Lisabonské smlouvě podmíněno jednomyslným hlasováním. KV (označ. také jako dvojí většina) znamená, že aby byla legislativa přijata, musí být pro 55 % členů Rady v případě, že iniciativu začala Komise, 72 % v případě, že ji začala sama Rada, a to zároveň za podmínky, že ti, kdo byli pro, zastupují 65 % populace.

9 Změny v Radě Evropské Radě nebude předsedat zástupce země, která drží rotující předsednictví, ale stálý Předseda Evropské rady, který bude volen na období dvou a půl roku členy Evropské rady - a může být toutéž cestou odvolán. V Radě ministrů zahraničních věcí EU (GAERC General Affairs and External Relations Council ) předsednictví dostává Vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, což je nová funkce.

10

11 Dochází ke snížení maximálního počtu poslanců Evropského parlamentu pro jednu zemi na 96 (ze současných 99 - ztratí Německo) a k celkovému navýšení poslanců na 751.

12 Národní parlamenty získají možnost vetovat všechny legislativní akty v Policejní a soudní spolupráci (dosud veto v této oblasti měla Rada, která ho s LS ztrácí), zároveň mají právo dostat návrhy veškeré unijní legislativy a tím pádem i právo se k ní vyjádřit; národní parlamenty zároveň budou hlavními arbitry principu subsidiarity, tedy budou hlídat, zda je dodržován princip, že se rozhodovací proces v EU musí vést na co nejnižší úrovni, tedy co nejblíže k občanovi; získají pravomoce kontrolovat instituce Europol a Eurojust (instituce koordinující činnost policie a státních zástupců) a získají možnost oficiálně spolupracovat mezi sebou navzájem a spolu s Evropským parlamentem.

13 Vznik Služby vnějších věcí, tedy de facto diplomatického sboru EU, který bude jednat za EU jako celek. Vzájemná solidarita v případě napadení nepřátelskou mocí, teroristického útoku nebo živelné katastrofy - klauzule postavená na stejném principu jako je článek 5 Washingtonské smlouvy (zakládající smlouvy NATO), tedy o povinnosti vzájemné pomoci v těchto otázkách.

14 Listina základních práv EU Součástí Smlouvy o Evropské unii v podobě Lisabonské smlouvy se stává i Listina základních práv EU. Většina ustanovení, která se v Listině nacházejí, je již v současné době implementována v národních ústavách. Podle LS to dále znamená, že je bude moci v případě fyzických, právnických osob i států posuzovat Evropský soudní dvůr, který má nad členskými zeměmi přímou jurisdikci (dosud to bylo pouze v otázkách týkajících se prvního pilíře - tedy zejména ekonomických otázkách).

15 Základní body Listiny základních práv EU: mezi základní práva patří zejména právo na život a právo na nedotknutelnost lidské osobnosti. Charta přiznává občanům právo na svobodu a bezpečnost, právo na ochranu osobních údajů, právo uzavřít manželství, právo na vzdělání, právo svobodné volby povolání, právo na vlastnictví a právo na azyl; k základním svobodám, jež zaručuje charta, se řadí především svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání, svoboda projevu a informací, svoboda shromažďování, svoboda umění a věd a svoboda podnikání; charta zapovídá trest smrti na území celé EU, zakazuje jakoukoli formu diskriminace, mučení a nelidského či ponižujícího zacházení, zapovídá dětskou práci a zaručuje ochranu v případě vystěhování, vyhoštění nebo vydání; charta zaručuje rovnost žen a mužů a přiznává dětem právo na ochranu a péči, stejně jako právo starším osobám na důstojný a nezávislý život; mezi další základní práva patří zejména právo volit a být volen, právo na ochranu zdraví, právo na přístup k sociálnímu zabezpečení, právo volně se pohybovat a pobývat na území členských států, presumpce neviny a právo na obhajobu či právo obrátit se na evropského ochránce práv (ombudsmana).

16

17 Příklad „prohlášení“ v LS

18 V současné době mají občané České republiky možnost odvolání k Evropskému soudu pro lidská práva (EHRC) ve Štrasburku, který však není součástí struktur Evropské unie. Výnosy EHRC je možné používat na svou podporu spíše jako expertní nález v soudním řízení v rámci domácí jurisdikce. Členské státy Rady Evropy tyto rozsudky EHRC většinou akceptují kvůli své vlastní prestiži. Nejsou totiž legislavitně závazné. Oproti tomu rozhodnutí Evropského soudního dvora závazné jsou a mají přímou platnost v rámci národních jurisdikcí, tedy rozhodne-li například v budoucnu Evropský soudní dvůr o střídavé péči o dítě v případě rozvedených rodičů, coby nově nejvyšší instance, k níž se dá odvolat, orgány členské země mají povinnost se podle toho zařídit. Součástí LS nově tzv. "výstupní klauzule", tedy proces jak opustit EU. Vystoupení z EU je podle této klauzule čistě v moci členské země a nepodléhá hlasování v Radě.

19 19 Pilíře EU politiky Pilíře EU politiky


Stáhnout ppt "Lisabonská smlouva. Podepsaná v prosinci 2007 Nezbytná ratifikace členskými státy (poslední stát ČR – ratifikoval 3.11.2009). Jde především o institucionální."

Podobné prezentace


Reklamy Google