Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Číslo a název projektuCZ.1.07/1.5.00/34.0619 OP: Vzdělávání pro konkurenceschopnost Zvyšování vzdělanosti pomocí e-prostoru Název a adresa školySoukromá.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Číslo a název projektuCZ.1.07/1.5.00/34.0619 OP: Vzdělávání pro konkurenceschopnost Zvyšování vzdělanosti pomocí e-prostoru Název a adresa školySoukromá."— Transkript prezentace:

1 Číslo a název projektuCZ.1.07/1.5.00/ OP: Vzdělávání pro konkurenceschopnost Zvyšování vzdělanosti pomocí e-prostoru Název a adresa školySoukromá střední škola a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Č. Budějovice, s.r.o., Jeronýmova 28/22, České Budějovice Kód materiáluKlíčová aktivita III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název materiálu DUM č. 18 – Zahraniční obchod AutorIng. Kateřina Smejkalová Tematická oblastMakroekonomie AnotaceDUM je určen pro výklad učiva předmětu Makroekonomie jako příprava na maturitu, dále jako podklad pro výuku makroekonomie ve třetím ročníku OA RočníkRočníky 4., 3. Datum tvorbyLeden 2013 Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora

2

3  Úvod  Z historie mezinárodního obchodu  Členění zahraničního obchodu  Přímý export  Nepřímý export  Reexport  Výhody reexportu  Rizika zahraničního obchodu  Clo a celní politika  Mezinárodní obchod a jeho výhody  Podnikání v rámci Evropské unie  Shrnutí

4  Co si odnesete a budete pamatovat?  Formy zahraničního obchodu  Hlavní rizika zahraničního obchodu  Hlavní zásady celní politiky ČR  Faktory působící v mezinárodním obchodě  Problematiku podnikání v EU

5  Číst str BELLOVÁ, Jana a Zdeněk MENDL. Občanský a společenskovědní základ. Vyd. 1. Kralice na Hané: Computer Media, 2011, 112 s. Universum (Knižní klub). ISBN

6  Dělení dle míry, s jakou se státy zapojují do mezinárodního obchodu (MO)  Otevřená ekonomika: Ekonomika je zapojena do MO, mezinárodního obchodu kapitálu i pracovních sil  Uzavřená ekonomika: nezapojuje se do MO

7  Česká republika je otevřenou zemí  Vstup firem do obchodních vztahů se zahraničními partnery, dodavateli, odběrateli  Zboží ze všech koutů světa  Tranzitní země  Zahraniční obchod = nedílná součást národního hospodářství

8  = proces, při kterém statky a služby přechází státní hranice, přičemž mění vlastníka  Zahraniční obchod = pohyb statků a služeb z hlediska jedné země (př. z hlediska ČR)  Mezinárodní obchod = globální hledisko; mnohostranný obchodní systém, souhrn vazeb, souvislostí bznikajících v procesu jednotlivých ZO

9  Jedna z nejstarších ekonomických činností člověka = výměna zboží mezi národy  Původně barter založený na naturální směně  Dnes podoba rozsáhlých toků zboží i toků peněz nejen mezi národy či státy, ale i mezi kontinenty = celosvětový mezinárodní obchod

10  Definice:  ZO = směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik  Předmět ZO:  Výrobky  Služby (balení, skladování, přeprava, poradenská činnost, know-how)  Průmyslová práva (licence, patenty)  Provádění repase (obnova použitého zařízení)

11  Příčiny rozvoje:  Odlišnost přírodních a klimatických podmínek (těžba nerostných surovin, zemědělství, CR…)  Odlišný spotřebitelský vkus a preference (některé zboží má své spotřebitele pouze v zahraničí)  Snaha o zvyšování efektivity výroby (rostoucí míra dělby práce na mezinárodní úrovni, efektivní využití technologií…)  Konflikt výroby a spotřeby

12  Zahraniční obchod má tři formy:

13  Každá z forem se dále dělí na PŘÍMOU a NEPŘÍMOU Přímý = tuzemský výrobce a zahraniční odběratel jsou v přímém obchodním spojení Nepřímý = mezi výrobce a odběratele vstupuje třetí osoba, tj. vývozce, který zboží v tuzemsku kupuje a sám je prodává v zahraničí Export Přímý = tuzemský dovozce a zahraniční dodavatel v přímém obchodním spojení Nepřímý = mezi tuzemského dovozce a zahraničního dodavatele vstupuje třetí osoba Import Přímý Nepřímý Reexport

14  Reexport = nákup zboží v cizině a jeho prodej ve třetí zemi. Podle toho, zda zboží vstoupí do země exportéra rozlišujeme přímý a nepřímý reexport.

15 peníze Země A Země B Země C zboží

16 ExportérReexportérImportér Země AZemě BZemě C Peníze Zboží

17  Překonávání obchodně-politických, případně zdravotních překážek (státy obchodující mezi sebou mohou mít např. vysoká cla, omezení množství, zákazy, apod.)  Obcházení diskriminačních cel  Kompletace výrobků na území jiného státu (dovoz součástek) a prodej hotových výrobků na území jiného státu  Nákupy většího množství výrobků (množstevní slevy pro dovozce), jejich skladování na území vlastního státu a postupný prodej daného zboží v menších dávkách do více zemí za vyšší ceny…

18  Prodej zboží a služeb do zahraničí  Výsledkem exportu je příliv peněz do země, ze které se statky a služby vyváží  Hmotný vývoz  Nehmotný vývoz  Přímý export  Nepřímý export

19  Dána větší vzdáleností, z toho plynou vyšší náklady,  dále jsou zde legislativní odlišnosti,  jiné společenské zvyklosti,  politické,  hospodářské a další vlivy.

20  Hospodářská rizika  Vývozce špatně odhadl vývoj a situaci na zahraničním trhu  Sortiment výrobce neodpovídá poptávce, je nevhodný, nezajímavý, špatné kvality…  Rizika dopravní  Poškození během dopravy (číst str. 65)  Nedodržení termínů dodání  Riziko nepřevzetí zboží  Riziko nezaplacení  Rizika politická  Obchodně-politická opatření státu – například vyhlášení obchodního embarga, obchodní válka, nízké dovozní kvóty, apod.  Politické události – stávky, občanské války, apod.  Rizika přírodní a náhodná  Povodně, sopečná činnost, nehody dopravní i jiné…

21  Vnitrounijní  Obchod mezi jednotlivými členskými zeměmi EU  Obchod bez celního řízení, bez cel a poplatků  Mezi plátci DPH je zboží dodáváno bez DPH, jinak s DPH a spotřební daní  Povinnost podávat hlášení celním orgánům vzniká podnikatelům při pořízení zboží z členských států nebo při dodání zboží do členských států EU nad 8 milionů Kč a to v následujícím měsíci po dosažení uvedených hodnot.  Mimounijní  Obchod členských zemí EU se třetími zeměmi (nečleny EU)  EU vystupuje při mimounijním obchodu jako celek a pro všechny členské státy platí jednotné právní normy EU  Obchod podléhá celnímu dohledu (při dovozu se vybírá clo, poplatky, DPH i spotřební daně)  Vývoz je od DPH i spotřebních daní osvobozen, ale může na něj být uvaleno vývozní clo a poplatky

22  Bilaterální (dvojstranný) – obchod pouze mezi dvěma státy  Trilaterální (trojstranný) – vzájemný obchod mezi třemi státy  Multilaterární (mnohostranný) – obchod mezi velkým počtem zemí (výrazně zvyšuje objem obchodu)

23  Celní politika státu = nedílná součást hospodářské politiky  Clo = Povinná dávka, kterou stát vybírá při přechodu zboží přes jeho hranice. Jeden z nejstarších ekonomických pojmů, je spjato s počátky existence států.

24 Fiskální Clo je součástí příjmů státního rozpočtu Obchodně-politický Reguluje toky zboží přes hranice státu a má protekcionářský (ochranný) charakter vůči domácím ekonomickým subjektům Cenotvorný Jeho výše zdražuje zboží

25  Dle směru pohybu zboží rozlišujeme: Clo dovozní ČR uplatňuje pouze clo dovozní!!!! Clo vývozní

26  ČR uplatňuje pouze clo dovozní  ČR uplatňuje clo POUZE ve vztahu k zemím mimo EU  Mezi státy EU se clo neplatí  Clo se týká tzv. třetích zemí  Číst str. 66

27  Zboží prochází celní kontrolou: Při dovozu Tj. od vstupu zboží na území ČR až do doby, kdy jej celnice propustí do oběhu v tuzemsku Při vývozu Tj. od podání návrhu na propuštění zboží celnicí až do doby, kdy zboží přestoupí státní hranici Při průvozu Tj. od vstupu zboží na území ČR až do jeho vstupu do dalšího státu

28  Porušování předpisů o oběhu zboží s cizinou (př. Nepřihlášení zboží na celnici, nepravdivé údaje, apod.)  Krácení cla (vývoz či dovoz zboží bez zaplacení cla)  Ztěžování celní kontroly (padělání dokladů, apod.)

29  Existence absolutní a komparativní výhody  Cena kvalifikované pracovní síly a kapitálových zdrojů  Dostupnost určitých technologií  Rozdílné klimatické podmínky  → tyto rozdíly podmiňují mezinárodní specializaci národních ekonomik na výrobu určitých zboží a služeb  Tato specializace umožňuje zvýšit objem vyráběné produkce, což má za následek úspory plynoucí ze zvýšeného rozsahu výroby  To, co se nespotřebuje doma, vyváží se do zahraničí

30  Absolutní výhoda = monopol klimatických a přírodních podmínek – umožňuje specializaci výroby v určitých oblastech světa (př. tropické plody) nebo existence lepších výrobních podmínek než v jiných státech (půda, naleziště rud) (Číst str. 66)  Absolutní výhoda zajišťuje nízké náklady a tím vyšší zisk z realizace vývozu než u ostatních.

31  Může-li národní hospodářství vyrábět určité zboží s absolutně nižšími náklady nežli jiné, říkáme, že má ve výrobě tohoto produktu absolutní výhodu  Absolutně nižší náklady – žádný obchodní partner (země) nevyrábí dotyčný produkt levněji  Specializací na tyto výrobky výměnou za jiné (které pro státy není tak efektivní vyrábět / vyrábět je nejsou schopny) dosahují tyto ekonomiky vyšší úrovně blahobytu, než pokud by se snažily vyrobit všechno samy  Absolutní výhody umožňují produkovat zboží při nižších nákladech než v zahraničních zemích  Příklad 1: Právník, který je nejlepší písař ve městě, má absolutní výhodu ve znalosti práva i v rychlosti psaní oproti sekretářce.  Příklad 2: Kanada má absolutní výhodu v pěstování pšenice, Kuba má absolutní výhodu ve výrobě doutníků, proto se každá ze zemí specializuje na „svoji“ oblast

32  Je mnohem častější - mezi každými dvěma zeměmi existuje komparativní výhoda. Tedy i když porovnáme Somálsko a USA, najdeme dva produkty, u kterých by se vyplatilo, kdyby se na ně každá ze zemí specializovala.  Podmínky absolutních výhod většina ekonomik nemá  Pokud jsou náklady alternativ národního hospodářství při výrobě určitého statku nižší než u jiných ekonomik, říkáme, že má ve výrobě tohoto produktu komparativní výhodu  Náklady alternativ = náklady ušlých příležitostí (ekonomický subjekt se vzdá jiného statku nebo jiné činnosti ve prospěch toho nejhodnotnějšího statku nebo činnosti)

33  Komparativní výhoda = hospodářsky více rozvinuté státy se soustředí na výrobu výrobků, u kterých dosahují nejvyšší produktivity práce a upouští od výroby, kde mají produktivitu práce nižší. Z takovéto podoby vzniká pak spolupráce států.

34  Protekcionismus národních států vůči národním firmám ve vztahu k firmám mezinárodním = ochrana před zahraniční konkurencí  Nástroje protekcionismu –  celní politika;  kvantitativní omezování dovozu;  kvalitativní omezování dovozu;  stanovení technologických norem výroby;  ovlivňování devizového kurzu;  vyhlášení embarga na dovoz;  daňové úlevy tuzemským firmám

35  Přesto integrační snahy – zrušení obchodních hranic mezi zeměmi a nastolení širokého, plně liberalizovaného trhu s atributy vzájemné spolupráce.  ČR je členem: a) CEFTA = Středoevropská zóna volného obchodu b) Celní unie se Slovenskem c) EU, apod.

36  1/60-25-mezinarodni-obchod-a-obchodni- politika 1/60-25-mezinarodni-obchod-a-obchodni- politika

37  Od roku 2013 má EU 28 členských států  ČR se stala členem EU v roce 2004  Jedněmi ze základních cílů EU jsou:  vytvoření společného trhu;  hospodářské a měnové unie; podpora rozvoje a růstu hospodářství  K zajištění těchto cílů slouží řada nástrojů: volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob; společná politika v oblastech hospodářské soutěže; měnové unie či zemědělství

38  Zahraniční obchod má tři formy: export, import, reexport  Clo je povinná dávka, kterou stát vybírá při přechodu zboží přes jeho hranice. Podle pohybu zboží rozeznáváme clo dovozní a vývozní. ČR uplatňuje pouze clo dovozní.  Celní správa je pro svou činnost vybavena kompetencemi a právy při řešení celních přestupků.  Světový trh má specifickou vlastnost – existenci absolutních a komparativních výhod.  Integrační snahy se odrážejí ve vzniku a existenci několika mezinárodních hospodářských a politických integrací. Pro ČR je důležitá zejména integrace v EU.

39  Student: Vytvoř tajenku na dané téma.  Počet řádků minimálně 25, přidej otázky a odpovědi.  Vyučující číst nahlas z knihy: KOHOUT, Pavel a Zdeněk MENDL. Dramata a frašky ekonomie: Kohout se ptá Kohouta. 1. vyd. Příbram: Pistorius, 2011, 179 s., [16] s. obr. příl. Universum (Knižní klub). ISBN ; str. 91 – Otevřenost a její ekonomické přednosti  Zajímavost: Názor předního ekonoma Pavla Kohouta na intervenci ČNB:

40  ZLÁMAL, Jaroslav a Zdeněk MENDL. Ekonomie nejen k maturitě. Vyd. 2. Kralice na Hané: Computer Media, 2008, 128 s. Universum (Knižní klub). ISBN  BELLOVÁ, Jana a Zdeněk MENDL. Občanský a společenskovědní základ. Vyd. 1. Kralice na Hané: Computer Media, 2011, 112 s. Universum (Knižní klub). ISBN  KOHOUT, Pavel a Zdeněk MENDL. Dramata a frašky ekonomie: Kohout se ptá Kohouta. 1. vyd. Příbram: Pistorius, 2011, 179 s., [16] s. obr. příl. Universum (Knižní klub). ISBN 


Stáhnout ppt "Číslo a název projektuCZ.1.07/1.5.00/34.0619 OP: Vzdělávání pro konkurenceschopnost Zvyšování vzdělanosti pomocí e-prostoru Název a adresa školySoukromá."

Podobné prezentace


Reklamy Google