Martin Procházka 14.4.2014 Vítkovice Power Engineering, a.s.

Prezentace na téma: "Martin Procházka 14.4.2014 Vítkovice Power Engineering, a.s."— Transkript prezentace:

1 Martin Procházka Vítkovice Power Engineering, a.s.

2 Ekonomika, organizace a plánování strojírenské výroby
„Hospodaření se základními prostředky“

3 Technologické postupy oprav a dokumentace strojních zařízení.
Téma přednášky Technologické postupy oprav a dokumentace strojních zařízení. 1

4 Nutnost hlubšího poznání práce
Lidská práce a přístup člověka k práci je nezbytným předpokladem rozvoje jednotlivce – každého z nás. Přístupem k práci a jejími výsledky se člověk dostává do styku se společností (populací) a vytváří sám sebe,potenciál, svůj obraz, své hodnoty pro zaměstnavatele, pracovní prostředí a trh. - Psychologie práce – obecně hovoříme o duševních činnostech (psychiky) normálního člověka na pracovní vlivy a prostředí, - Výchova a pedagogika – teoretická a praktická oblast - Ekonomika práce – organizace a produktivita, odměňování, - Sociologie práce – zákonitosti společenských vztahů na pracovišti, - Etika práce – správné chování a vystupování, - Kultura práce – myšlení, cítění, jednání a pracovní dovednosti, zodpovědnost.

5 Obsah přednášky 1 Ekonomická podstata a funkce základních prostředků
2 Třídění a struktura výrobních prostředků 3 Odpisy a využití strojního parku 4 Technické pasporty strojů 5 Běžné opravy a mazání strojů 6 Opravy strojů 7 Opravárenské dílny 8 Plánování oprav 9 Nároky na kvalifikaci údržbářů

6 Obsah přednášky 10 Odměňování práce údržbářů
11 Ekonomický vliv údržby na HV 12 Organizace údržby 13 Formy péče o stroje a zařízení 14 Tribotechnika – základní povinnosti 15 Legislativa v oblasti údržby a servisu 16 Přejímky strojních zařízení

7 1. Ekonomická podstata a funkce základních prostředků

8 Ekonomická podstata a funkce zákl. prostředků
V každém výrobním procesu dochází k funkčnímu spojení pracovní síly s pracovními předměty prostřednictvím pracovních strojů a zařízení. Stroje a zařízení působí tedy ve výrobním procesu jako převod působení pracovní síly, jejímž nositelem je pracovník, na pracovní předmět. Funkce a význam: Bez pracovních prostředků by působení pracovní síly bylo velmi málo účinné, ba mnohdy vůbec neúčinné, Naproti tomu bez působení pracovní síly by pracovní prostředky nemohly sloužit k plnění pracovních úkolů, jejichž cílem je přetváření pracovních předmětů v užitné hodnoty.

9 Ekonomická podstata a funkce zákl. prostředků
Výrobní základní prostředky v průmyslových podnicích představují pracovní prostředky, které: Přímo působí na přeměnu pracovních ve výrobek, (stroje a výrobní zařízení, nástroje). Vytvářejí určité hmotné podmínky, bez nichž by výrobní proces nemohl vůbec probíhat nebo by probíhal velmi nedokonale a se ztrátami, (budovy, stavby, zařízení pro rozvod energie a přenos informací).

10 Ekonomická podstata a funkce zákl. prostředků
Definice: Stroj je systém mechanismů, které ulehčují a nahrazují fyzickou práci člověka. Systémová definice: Výrobní stroj je uměle vytvořená dynamická soustava, sloužící k realizaci úkonu technologického procesu - vedoucího k trvalému přetvoření výchozího materiálu.

11 Ekonomická podstata a funkce zákl. prostředků
Technologický proces – Výrobní stroje: - Základní zpracovatelské technologie pro výrobu polotovarů, (slévárenské stroje, tlakové licí stroje, lisy pro práškovou metalurgii). - Tváření (stroje pro plošné a objemové tváření, ostatní). - Obrábění (stroje pro konvenční a nekonvenční způsoby obrábění). - Stříhání/Dělení materiálů, ( strojní nůžky, děrovací lisy, vystřihovací a vysekávací lisy, pálicí stroje). - Spojování (svařovací stroje, nýtovací stroje). - Různé speciální technologie (jednoúčelové stroje a výrobní centra).

12 Ekonomická podstata a funkce zákl. prostředků
Výrobní stroj – užitý mechanismus pro přenos energie Elektrický Mechanický Hydraulický Pneumatický Charakter působení výstupního členu (nástroje) na objekt: Bodové – soustružení, frézování, řezání kotoučem, obrážení, hoblování. Přímkové, křivkové – broušení tvarové, válcování, ohýbání. Povrchové – kování, tažení. Objemové – chemické obrábění, výbuchem.

13 2. Třídění a struktura výrobních prostředků

14 Třídění a struktura výrobních prostředků
Pro účely hospodaření, evidence, plánování a kontroly je nutné výrobní prostředky dále dělit (třídit) na homogenní skupiny podle jejich technického charakteru a podle funkce ve výrobním procesu. Základním hlediskem třídění základních prostředků u nás je jejich technologická funkce ve výrobním procesu: Budovy a stavby (včetně příslušenství a rozvodných zařízení). Energetické stroje a zařízení. Pracovní stroje a zařízení. Přístroje a zvláštní technická zařízení. Dopravní prostředky. Pozemky.

15 Třídění a struktura výrobních prostředků
Jednotné třídění základních prostředků podle technologické funkce umožňuje sledovat a hodnotit skladbu a vliv jednotlivých skupin na technickou a ekonomickou úroveň výroby a na základě rozborů pak správně usměrňovat jejich rozšířenou reprodukci. - Stroje úzkoprofilové: mají mimořádný význam pro hlavní výrobní proces. - Unikátní stroj v podniku (jeden či dva kusy). - Technologická nepostradatelnost při poruše. - Těžko překonatelnými potížemi při obnově. - Obtížná dostupnost ND (stroje zahraničního původu), pořizovací cena, * Obtížně nahraditelné výrobní zařízení, u kterého náhlé/neplánované ukončení schopnosti plnit požadované funkce vážný způsobem ohrožuje plnění ekonomických cílů. Navrácení schopnosti provozuschopnosti vyžadují mimořádná technická a organizační opatření.

16 Třídění a struktura výrobních prostředků
Stroje hromadného výskytu: jejich vysoký počet umožňuje uplatnit řadu progresivních prvků již v údržbě. Sledování a rozbor údajů o spolehlivosti a udržovatelnosti je při větším počtu údajů reprezentativnější a umožňuje obvykle i zobecnit výsledky a zkušenosti. Stroje s vysokou poruchovostí: rovněž zvláštní skupina. Zvýšená četnost poruch způsobuje nejen odčerpávání kapacit, ale též nežádoucí výpadky výroby. Proto je zde třeba soustředit pozornost hlavně na odhalení kritických míst a příčin poruch. Stroje s vysokou nákladovostí oprav: tvoří samostatnou skupinu z podobných důvodů, ale se zřetelem k nákladové stránce údržby. U některých zařízení může totiž vznikat menší počet poruch, ale finančně velmi nákladných. Stroje jinak významné: stroje se zvláštním režimem provozu, prototypy.

17 Třídění a struktura výrobních prostředků
Druh zařízení Výrobní podniky v ČR r. 2012 Obráběcí stroje a zařízení 33 % Tvářecí stroje 16 % Pece, slévárenská zařízení a zařízení pro svařování 14 % Ostatní pracovní stroje 8 % Celkem 71 % Energetická zařízení 10 % Dopravní prostředky Přístroje, nářadí a jiný inventář 9 % Součtem 100 %

18 3. Odpisy a využití strojního parku

19 Odpisy a využití strojního parku
Odpisy ze strojů a zařízení představují ve strojírenství přibližně 80 % celkového objemu odpisů ze základních prostředků. Celkové odpisy činí ve strojírenství 2,5 až 10 % celkových vlastních nákladů. Poměrně vysoké podíly odpisů ve vlastních nákladech výroby jsou způsobeny nejen náročností technického vybavení výrobních procesů a strukturou nákladů, ale do značné míry i využitím strojů. Využití strojů a zařízení je nutno dbát zvýšené sledovanosti, a to po stránce extenzivní (rozsáhlé) a stránce intenzivní (výkonné). Jinak řečeno, odkrýt rezervy – které ve značné míře ovlivňují hospodářský výsledek. (HV = rozdíl, mezi celkovými příjmy a celkovými náklady podniku). Doby životnosti majetku pro jednotlivé skupiny - odpisové skupiny dle § 31 Zákonu o daních z příjmu, různé druhy a příklady způsobů odpisování,majetku …

20 Odpisy a využití strojních zařízení
Efektivní časový fond stroje (zařízení) F SaZ: F SaZ = (Fn-C) . h . s - Z = (Fn-C) . h . s . Kz = (Fn-C) .h . s .(1-z/100) (h/rok) C – Počet dnů celopodnikové dovolené (dny/rok). Z – Plánované prostoje (údržba a opravy, prevence, diagnostika, čištění strojů, povinné školení zaměstnanců). h – Počet hodin za směnu (h). s – Počet směn. Kz – Koeficient plánovaných prostojů. z – Plánované prostoje Fn – Počet pracov. dnů v roce, resp. od kalendářního časového fondu odečíst počet So , Ne + svátků (nebo provést propočet dle kapacitního plánu výroby). Kz = (1 – z/100) z = (Z . 100) (Fn – C) . h . S … vyjádření v %

21 Odpisy a využití strojních zařízení
[%] [2] „Rok 2014 má 252 pracovních dnů (placený svátek - 9 dnů). Délka pracovní doby 37,5 Oh/týden … 7,5 Oh/den“. Hodnocené období C Z h s Kz z Fn Fk leden, … I/Q … kvartál hodnoty

22 4. Technické pasporty strojů

23 Technické pasporty strojů - legislativa
Provozovaná strojní zařízení: Posouzení strojní bezpečnosti strojních zařízení s ohledem na splnění minimálních požadavků na bezpečný provoz a používání podle NV č. 378/2001 Sb. (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/104/ES o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci). Posouzení bezpečnosti elektrického zařízení stroje podle ČSN EN Identifikace nebezpečí a hodnocení rizik podle ČSN EN ISO včetně návrhu opatření pro odstranění rizik nebo snížení rizik. Zpracování provozní dokumentace, zpracování místního bezpečnostního předpisu.

24 Technické pasporty strojů - legislativa
Posuzování BOZP strojních zařízení je rozděleno do dvou základních skupin: Posuzování bezpečnosti nových strojních zařízení. Posuzování bezpečnosti provozovaných strojních zařízení. Nová strojní zařízení: Posouzení bezpečnosti nově vyrobených strojních zařízení s ohledem na splnění základních požadavků na ochranu zdraví a bezpečnost dle NV č.176/2008 Sb., které stanoví technické požadavky na strojní zařízení, (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/42/ES o strojních zařízeních). Identifikace nebezpečí a rizik dle ČSN EN ISO Posouzení úrovně vlastností bezpečnostní funkce vykonávané bezpečnostní částí ovládacího systému strojního zařízení podle ČSN EN ISO Posouzení průvodní tech. dokumentace.

25 Technické pasporty strojů
Nařízení vlády ze dne 12.září 2001 č. 378/2001, kterým se stanovují bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí: Popisují podrobný (úplný) pohled na provozované zařízení. - Umožňují co nejlépe stroje využít a udržet jej ve stavu schopném provozu s co nejmenšími náklady na opravy. Průvodní dokumentace - soubor dokumentů obsahující návod výrobce pro montáž, manipulaci, opravy, údržbu, výchozí a následné pravidelné kontroly a revize zařízení, jakož i pokyny pro případnou výměnu nebo změnu části zařízení Provozní dokumentace - soubor dokumentů obsahující průvodní dokumentaci, záznam o poslední nebo mimořádné revizi nebo kontrole, stanoví – li tak zvláštní právní předpis, nebo pokud takový právní předpis není vydán, stanoví – li tak průvodní dokumentace nebo provozovatel. Dle § 4 NV č.378/2001, bodů (2) a (3) musí být každé provozované zařízení vybaveno Provozní dokumentací po celou jeho dobu provozu, a nejméně 1 x za 12 měsíců musí být dokumentace zkontrolována.

26 Technické pasporty strojů
Co je tedy provozovatel povinen 1 x za 12 měsíců z hlediska BOZP povinen: Instalovat stroj podle technické dok. dodané výrobcem (resp. kontrola). Provést kontrolu bezpečnosti provozu stroje před jeho uvedením do provozu a dále v termínech stanovených v průvodní dokumentaci výrobce, u starších strojů stanovit termíny v místním provozním bezpečnostním předpisu. Provést revizi napojení stroje na příslušný rozvod ve smyslu ČSN :2007. Pravidelné kontroly stroje provádět nejméně 1 x za 12 měsíců v rozsahu stanoveném místním provozním bezpečnostním předpisem, zvláštním předpisem nebo podmínkami výrobce. Zajistit bezpečný přístup obsluhy ke stroji a dostatečný manipulační prostor. Identifikovat a vyhodnotit rizika spojená s prací na stroj v daných podmínkách. Vybavit stroj ochranným zařízením tam, kde existuje riziko kontaktu s pohyblivou částí stroje. Označit ovládače, udržovat je v čistotě a chránit před zneužitím, uzamčení hlavního vypínače ve vypnuté poloze.

27 Technické pasporty strojů
K tech. Pasportu stroje patří: - Jedna nebo několik fotografií. Sezam textů a výkresů, charakteristika stroje. Podnikové záznamy stroje (Inventární číslo stroje, výrobní číslo stroje, datum instalace, záruční doba, případně záznamy o přemístění). Seznam normálního a zvláštního příslušenství. Zkušební protokol stroje (protokoly z přejímek stroje). Úplný popis stroje a příslušenství (technický popis, princip stroje a zařízení, schémata hydrauliky a kinematiky, výčet všech možností pro použití). Návody na transporty dílců (váhy, rozměry, transport dílců). Rozměry stroje a pracovní místa s kótovaným výkresem celého stroje pro obsluhu a demontáže.

28 Technické pasporty strojů
Základový plán s instrukcemi pro založení základu, pokyny pro správné umístění a upevnění stroje na základ. Pokyny pro obsluhu a ošetřování stroje (obsahují výkres sestavy stroje s označením všech jeho skupin, hlavní vypínač, ovládací a bezpečnostní prvky, upozornění na nebezpečí při obsluze, ochranné prostředky). Předpisy pro údržbu stroje: Uspořádané informace a upozornění na místa, na které je zvlášť dbát při provozu zvláštní pozornost. Návody na správné seřízení stroje, demontáž a montáž dílců, skupin, seznam potřebného nářadí. Specifikace všech speciálních součástí (ložiska, řemeny, řetězy, těsnící kroužky, seznamy opotřebovávajících součástí s udáním doby životnosti a jejími počty dílců ve skupinách.

29 Technické pasporty strojů
Technologické postupy oprav strojních, elektro a elektronických částí stroje (přehled elektromotorů, pojistek, spínačů s jejich technickým popisem). Podrobné schéma mazání (popisy čerpadel, agregátů, rozvodů oleje, tabulku doporučených olejů a maziv s jejich spotřební normou, dobou výměny). Schéma chladícího agregátu (tabulku doporučených chlad. Kapalin pro různé druhy opracovávaného materiálu). ______________________________________________________________________ Certifikát výrobce „CE“ Dokládá, že výrobek byl posouzen před uvedením na trh Evropského hospodářského prostoru. Umožňuje volný pohyb zboží v rámci trhu zemí Evropského hospodářského prostoru. Grafická podoba označení CE je dána normou a musí být umístěna na výrobku, obalu, uživatelském manuálu, či na záručním listu. štítek CE.pdf, ISAM - CE Declaration A6-MHW (ESAB Czeck).pdf

30 5. Běžné opravy a mazání strojů

31 Běžné opravy a mazání strojů
Péče o základní prostředky se dělí na několik druhů a činností: Běžné udržování dle provozní dokumentace (autonomní údržba). Preventivní, inspekční prohlídky, revize zařízení KHF 550 NC PREV.PROHL..doc, KHF PREVENCE.doc, Speciální technická měření – technická diagnostika. Mazání strojů (tribotechnika provozu). Běžným udržováním strojů: Jejich správná obsluha, pravidelné mazání a čištění – pro zamezení škodlivých vlivů výrobního prostředí, přílišnému opotřebení vodících (kluzných) částí stroje. Škodlivé vlivy: Agresivní plyn, vlhkost, třísky, brusný prach, rozkládající se maziva a chemické lázně.

32 Běžné opravy a mazání strojů
Pečovat o stroje v režimu běžných oprav znamená vytvářet příznivé technologické a pracovní podmínky. Velmi důležitý je okamžik, kdy nový zaměstnance začíná pracovat a novém stroji. Je třeba mu vysvětlit a předvést technické principy, obsluhu stroje (spouštění, zastavení, nastavení rychlostí, seřizování, upínání obrobku). Upozornit na zvláštnosti stroje, jeho přednosti i nedostatky, na nebezpečí vzniku úrazu, na technické příslušenství a elektrickou výzbroj, seznámit ho s provozními podmínkami, aby věděl, jak stroj chránit před opotřebením a poškozením, jak jej čistit, mazat a seřizovat. Hlášení poruch – konkrétně. „Tato skrytá investice do rozvoje zaměstnance významně napomáhá osobnímu rozvoji jedince a samotného podniku. Nejen po stránce personální, ale také ekonomické“.

33 Běžné opravy a mazání strojů
Nezbytnou podmínkou řádné péče o strojní zařízení je i správné mazání, protože zabraňuje jejich předčasnému opotřebení a poruchám, prodlužuje jejich životnost a snižuje náklady na jejich údržbu a opravy. Proto je nutné mazání organizovat, především ustanovit techniky se speciálními znalostmi z oboru maziv a technologie mazání. - Denní (ruční mazání, kontrola a doplnění maziva, jiné). - Dle stanoveného periodického plánu (výměna nebo čištění, tyto výkony se plánují v plánech preventivních či inspekčních prohlídek). Tribotechnika provozu – základní povinnosti, viz. kapitola 15.

34 6. Opravy strojů

35 Opravy strojů Oprava Běžná Střední Generální Renovace Modernizace
Údržba: Souhrn činností zabezpečující technickou způsobilost, pohotovost a hospodárnost provozu stroje. Oprava: Souhrn činností, kterými se odstraňují zejména vady (částí stroje), následky jejího poškození, nebo účinky jejího opotřebení. Obnovujeme správné funkce a provozuschopnost zařízení. Oprava Běžná Střední Generální Renovace Modernizace

36 Opravy strojů Běžné opravy – nejsou příliš pracovně rozsáhlé, avšak jsou dosti časté. Opravují se opotřebované, nebo poškozené součásti, jejichž životnost je podstatně nižší než životnost celého stroje ( 3 až 10 % životnosti stroje). Mají rozhodující vliv na udržení pracovní schopnosti a technických vlastností stroje či zařízení. Střední opravy - opravují se součásti s životností až 3 násobnou než u běžných oprav. Střední oprava bývá z pohledu přípravy náročnější, než oprava generální. Obnovují se původní technické vlastnosti.

37 Opravy strojů Generální opravy - přistupuje se tehdy, když opotřebení u většiny součástí stroje dosáhlo již maximálně přípustných mezí a když běžnými opravami nelze zabezpečit jejich provozuschopnost a žádoucí technický stav. Jedná se o komplexní opravu k obnovení především původních technických parametrů a technologických vlastností celého stroje. Renovace (obnovování) – je to oprava, při níž se poškozené, nebo opotřebované části stroje vrátí její geometrický tvar a rozměr v mezích jejich původních tolerancí, funkčních vlastností.

38 Opravy strojů Modernizace – zvyšuje se technickoekonomická úroveň stroje. (např. zvyšuje se stupeň jejich mechanizace a automatizace). Existují dva základní typy modernizace: Typová – vychází se ze současné technické úrovně nových strojů téhož typu. Na modernizované stroje se přenáší technické pokrokové řešení. Speciální – úprava stroje dle speciálních požadavků technologie.

39 Opravy strojů Základní směry modernizace:
- Zkracování hlavních časů strojních operací (zvyšování řezných rychlostí a posuvů). - Zkracování vedlejších časů (rychloposuvy, zkrácení doby seřízení). - Zvýšení přesnosti strojů, zlepšení pracovních podmínek. - Zpravidla ekonomická návratnost kratší než tři roky.

40 7. Opravárenské dílny

41 Opravárenské dílny Ve většině případech se opravárenské dílny organizují jako samostatný provoz (samostatná dílna v závodě). - Dle specializace a zaměření (elektrikářská, elektronická, hydraulika, pneumatika, technologie přípravy oprav). - Vybavenost ZZ (t), prostory pro montáže a demontáže dílců strojů, čištění. - Operativní údržba (poruchová) dle systemizace závodu, resp. strojů a zařízení mají údržbáři např. přístavky. Zde mají základní nářadí a základní náhradní díly pro řešení těchto poruch.

42 Opravárenské dílny Dílny pro opracování dílců strojů, resp. výrobu nových (neopravitelných) dílců. Zařízení mech. dílny bývá rozděleno na úseky, které jsou specializovány na zhotovování určitých skupin součástí: Malá strojní střediska (dílce do 1 tuny). Těžké obráběcí stroje a speciální obráběcí stroje (dílce nad 1 tunu). - Jako součást opravárenské dílny by neměl chybět prostor kde jsou uloženy speciální měřidla, speciální nářadí, čisté místo pro rozložení výkresové či sestavní dokumentace. V dnešní době se objevují v rámci GO strojů systémy dodavatelské. Uživatel dostane za svůj stroj potřebující GO ihned stroj téhož typu a dle předem jeho stanovených parametrů – formou výměny. Prostoj stroje se tím zkrátí jen na dobu demontáže, dopravy a nové instalace.

43 Opravárenské dílny

44 Opravárenské dílny

45 8. Plánování oprav

46 Plánování oprav Systémy oprav. - Opravy po poruše, po prohlídce.
- Preventivní periodické opravy. Technická příprava oprav. Technologické postupy a pokyny pro opraváře. Normování v systému oprav. SKD 50 CNC návod_oprav_přednáška.pdf SKD 50 CNC návod tabulky_přednáška.pdf

47 9. Nároky na kvalifikaci údržbářů

48 Nároky na kvalifikaci údržbářů
Se zvyšujícím se počtem a složitostí strojů, se stupňujícími nároky na bezporuchovost, rostou též nároky na kvalifikaci údržbářů a opravářů, na jejich svědomitost a pečlivost při opravách. ( strojní části – CNC řízení, geometrická přesnost stroje, hydraulické nebo pneumatické soustavy, elektronika, předpisy a legislativa, …) Pracovníci údržby musí/by měli procházet školeními, a to nejen po stránce technické, technologické, konstrukční, legislativní, ale i po stránce nových forem práce. (základem informací = průvodní/provozní dokumentace) „ Systémové vzdělávání a školení zaměstnanců údržby přináší skrytou investici do technického rozvoje výrobního parku“.

49 10. Odměňování práce údržbářů

50 Odměňování práce údržbářů
Pro zlepšení kvality opravářských prací a pro zkrácení doby oprav mají velký význam vhodné formy odměňování práce: Běžné údržbářské práce (poruchová údržba) – mzda s prémií: Zkrácení prostojů stroje pro opravu. Snížení nákladů na opravy. Pnění plánů výroby (tj. bezporuchový stav zařízení). Hlavním ukazatelem prémiování je zkrácení doby, po kterou je stroj pro opravu vyřazen z provozu. Ekonomickým základem pro stanovení stupnice prémie může být výpočet ztrát na jednu OH nečinnosti stroje a výše úspory získané zkrácením prostoje stroje pro opravu; část této úspory by připadla na prémiování údržbářů. Organizace a plánování preventivní a inspekční údržby je založen na normách spotřeby času na jednotlivé opravářské a údržbářské práce je možné i zde rozdělovat prémie podle kvality výkonu.

51 Odměňování práce údržbářů
Používání úkolové mzdy s prémií se má řídit těmito zásadami: a) Úkolový výdělek údržbáře nemá být nižší než úkolový výdělek pracovníka stejné mzdové skupiny, pracujícího ve výrobě. b) Základnou pro výpočet prémií je zkrácení doby, po kterou je stroj pro opravu v nečinnosti ve srovnání s údaji normy a dále prodloužení pracovní periody stroje mezi opravami ve srovnání s plánovanou periodou. Zkrácení normované doby se vypočte podle vzorce: Z % = N – S/N . 100 kde S … Skutečný čas nečinnosti stroje v hodinách. N … Norma času pro opravářský výkon v hodinách nebo minutách, který se rovná též normované době nečinnosti stroje, jestliže údržbu provádí jeden údržbář. Při počtu n údržbářů je normovaná doba nečinnosti stroje Ns = N/n.

52 Odměňování práce údržbářů
Prémie je k předchozím ukazatelům buď úměrná zkrácení, nebo je progresivní – což je účelnější, neboť podněcuje pracovníky ke zkrácení doby prostoje. - často přichází v úvahu skupinová prémie, která se rozděluje úměrně k mzdovým třídám jednotlivých pracovníků s přihlédnutím na odpracované hodiny. Procento prémiového příplatku se počítá ze součtu ze součtu tarifních hodin všech zúčastněných pracovníků odměňovaných hod. sazbou. Př. Plnění harmonogramu opravy, či výstavby nového zařízení. Další z příplatků se nabízí ohodnocení pracovní skupin tím, že lepší organizací práce a vlastním zlepšení pomůcek a metod sníží technologické normy.

53 11. Ekonomický vliv údržby na HV

54 Ekonomický vliv údržby na HV
Pracnost a nákladnost oprav podstatně ovlivňuje již konstrukce stroje. Proto je třeba dbát např. na to, aby životnost součástí byla sladěna s životností hlavních částí a celého stroje a aby součásti, které mají životnost kratší, byly snadno přístupné pro opravy. K řešení tohoto problému je třeba přistupovat diferencovaně podle montážních skupin (např. jinak při konstrukci stojanu, jinak při převodovém či mazacím ústrojí, a opět jinak při elektrické instalaci). Příčinou nehospodárnosti a nízké produktivity práce v údržbě je také nízká směnnost (s = 1 až 1,2), neuspokojivá organizace práce, příliš velká decentralizace, zastaralá technologie, nízká mechanizace opravářských prací, nedostatečná kvalifikace údržbářů a nesprávný způsob odměňování (prémiování). Centralizace - soustředění úkolů a funkcí do jediného, zpravidla nadřazeného orgánu nebo do rukou jedné osoby či úzké skupiny osob.

55 Ekonomický vliv držby na HV
Tento neuspokojivý stav lze řešit zvýšením centralizace údržby, a to jak v podniku, tak mimo podnik, modernizací opravárenského zařízení, zvýšením kvalifikace, správným odměňováním, investicí do vzdělání. K tomu je nutný průzkum využití údržbářů, délky prostojů u opravovaných strojů a velikost ztrát s tím spojených. Jde totiž o to, aby se zlepšení týkalo vždy takových oblastí, v nichž má největší účinky na zvýšení produktivity práce a na snížení nákladů. Jakost, rychlost i hospodárnost oprav též na technické dokumentaci pro opravárenské služby. Pokud ji nedodávají strojírenské podniky jako výrobci strojů, měla by se u uživatelů vypracovávat centralizovanými pracovišti. (HV = rozdíl, mezi celkovými příjmy a celkovými náklady podniku)

56 Ekonomický vliv údržby na HV
Údržba – ekonomický vliv na HV. Snížením nákladů na opravy a péčí o strojní zařízení. Zkrácením průběžné doby všech druhů oprav, jejich nákladů. Existuje řada způsobů jak toho dosáhnout, je možno: Zlepšit denní péči o stroje (vycházet z provozní dokumentace). Zvýšit počet preventivních prohlídek PP. Prodloužit cyklus oprav podle skutečného opotřebení. Sestavovat operativní měsíční plány oprav podle skutečné potřeby oprav. Využívat více PP ke stanovení rozsahu opravy a k opatření podkladů pro její technologickou a organizační přípravu. Diferencovat péči o stroje podle kategorií a hodnoty strojů. Zajišťovat uvolnění strojů do opravy tak, aby se předešlo haváriím. Sledovat poruchovost strojů, délku a význam prostojů a ekonomicky prostoje hodnotit.

57 Ekonomický vliv údržby na HV
Zlepšit formy prémiování údržbářů a zainteresovat je na plnění plánu výroby v dílnách, kterým stroje opravují. Zvýšit kapacitu a technickou vybavenost opraven. Zvyšovat kvalifikace a specializace opravářů, zejména pro opravy nové a modernizované techniky. Zavádět novou opravárenskou technologii (postupy). Zdokonalit technickou a technologickou přípravu oprav(vypracovávat technickou dokumentaci). Udržovat přiměřenou zásobu náhradních dílů.

58 12. Organizace údržby

59 Organizace údržby Při organizaci údržbářské činnosti je nutno pamatovat na to, že k péči o strojní zařízení se musí přistupovat diferencovaně (odlišně), podle jeho významu a podle provozních podmínek, resp. druhu, typu provozu. Kategorizace jednotlivých skupin strojů by mohla být např. tato: - Úzkoprofilové (úžinové) a unikátní stroje . - Strojní agregáty a linky s velkým výkonem a s velkou pořizovací hodnotou. -Stroje s vyšší poruchovostí, zejména stroje nové, ještě nevyzkoušené a nezaběhnuté. - Stroje s požadovanou vysokou přesností. - Stroje plně využité na dvě, popř. více směn. - Stroje pracující za snížených podmínek (slévárenské, kovací, lisy, tvářecí, …). - Ostatní stroje a zařízení.

60 Organizace údržby Správná organizace závisí na pojetí mnoha specifik.
- Vlastní údržba (spadající pod výrobní podnik). - Nakupovaná činnost (outcorsing). Obecně lze technické útvary pro organizaci údržby rozčlenit takto: - Evidence základních prostředků (operativně technická evidence, pasportizace strojů,… ). - Hospodaření se základními prostředky (udržování strojů, opravy a údržba, sledování ekonomické efektivnosti provozované techniky, …). - Plánování a technickoekonomické rozbory ( plány oprav, strategické plány oprav, modernizací, nové technologie – obnova a likvidace zařízení). - Konstrukční a technologická činnost (náhradní součásti, technická příprava oprav, technickohospodářské normování opravářských činností).

61 Organizace údržby - Výrobní činnost v oblasti údržby, oprav, modernizací, výroby náhradních dílců a součástí. - Technická inspekce hospodaření se základními prostředky (zjišťování a klasifikace technického stavu zařízení, péče o stroje, technologické využití strojů, kontrola provádění a kvality oprav). - Oblast BOZP a PB. - Energetik provozu (hospodaření s energiemi). - Speciální útvary (technická diagnostika, projekce, technický rozvoj). Organizaci, rozsah a členitost údržby, určuje počet výrobních zařízení, jeho složitost a rozmanitost, prostorové členění závodu apod. .

62 13. Formy péče o stroje a zařízení

63 Formy péče o stroje a zařízení
K podmínkám patří zejména: - Návody a poučení o správné obsluze. - Vybavení pracoviště údržbářskými pomůckami, nářadím, materiálem, mazivy a čistícími prostředky - Profylaktická (prevenční) opatření proti poškození stroje, které může vzniknout přetížením, nesprávnou obsluhou nebo nesprávným mazáním, nesprávnou montáží nebo nesprávným seřízením stroje. - Vytvoření Provozního řádu stroje, zavést Rámcový technologický předpis. - Mazací plány strojů. - Školení, vzdělání, přístup, chtění, ochota se učit novému. - Plány PP, IP, TD, Rev. .

64 14. Tribotechnika – základní povinnosti

65 Tribotechnika – základní povinnosti
Tribotechnika-základní povinnosti_up.ppt

66 15. Legislativa v oblasti údržby a servisu

67 Legislativa v oblasti údržby a servisu
Obecně požadovaná dokumentace. vhm op.xls Terminologie údržby. ČSN EN 13306 Návod na přípravu smluv o údržbě. ČSN EN 13269 Údržba – Dokumentace pro údržbu. ČSN EN 13460 Údržba – Klíčové indikátory výkonnosti údržby. ČSN EN 15341 Interní – Předpisy managementu jakosti dle ISO 9001:2000, Environmentální management dle ISO 14001, BOZP a PB. Provádění inspekčních prohlídek, provádění revizí.

68 16. Přejímky strojních zařízení

69 Přejímky strojních zařízení
Technologický proces. Ukázky výroby dílců v návaznosti na přesnost : SHW ENGINE.mpg ukázka ISO 230 – 1,2,4. SHW Wind Power.mpg ukázka ISO 230 – 1,2,4 … zejména kruhová interpolace.

70 Přejímky strojních zařízení
Zkoušení vlastností se podrobuje každý stroj či zařízení: - Dle periody, - po opravě, - dodaný výrobcem. Měření geometrie obráběcích strojů rozdělujeme: - Statická měření (dle speciálních měřidel a přípravků). - Dynamická měření dle standardu mezinárodní normy ISO 230. ČSN ISO 230 – 1 Geometrická přesnost obráběcích strojů pracujících bez zatížení. Měřidla: Digitální sklonoměry (1µm/m) wyler.jpg Číselníkový úchylkoměr setinový (0,01 mm) 0,01 mm.jpg Protokol z měření Protokol přesnosti - ŠKODA.pdf , Whn 13.pdf

71 Přejímky strojních zařízení

72 Přejímky strojních zařízení
ČSN ISO 230 – 2 Stanovení přesnosti a opakovatelnosti nastavení polohy v číslicově řízených osách. hcw germany.jpg hcw tdv-5-germany.jpg 2x-hcw-4-china.jpg SHW_Rail.mpg ISO rovinnost.jpg kolmost, přímost ISO jpg Laserový systém XL-80[1].pdf ISO protokol.pdf

73 Přejímky strojních zařízení
ČSN ISO 230 – 4 - zkoušky kruhové interpolace u číslicově řízených obráběcích strojů. Rychlé a přesné vyhodnocení: - Analýza trendu. - Maximální opakovatelnost. - Statistická opakovatelnost. ballbar QC 20.jpg ballbar qc 20 test.jpg ISO ballbar.pdf

74 Použitá literatura 1) HELEBRANT, F., ZIEGLER, J. Technická diagnostika a spolehlivost II. Vibrodiagnostika. Dotisk 1. Vyd. Ostrava: Vysoká škola báňská v Ostravě, s. ISBN 2) ŠAJDEROVÁ, I. Organizace a řízení Cvičení II., Vysoká škola báňská v Ostravě, s. ISBN 80 – – 1 3) Terminologie údržby – ČSN EN (01 066). 4) Údržba – Dokumentace pro údržbu ČSN EN ( 5) Údržba – Klíčové indikátory výkonnosti údržby ČSN EN ( )

75 Použitá literatura 6) 7) 8)

76 Děkuji Vám za pozornost