Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

MANAGEMENT Ing. Mgr. Radim Bačuvčík, Ph.D. U44-209

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "MANAGEMENT Ing. Mgr. Radim Bačuvčík, Ph.D. U44-209"— Transkript prezentace:

1 MANAGEMENT Ing. Mgr. Radim Bačuvčík, Ph.D. U

2 Tematické okruhy 1. Management. Úvod do problematiky 2. Vývoj manažerského myšlení 3. Teritoriální školy managementu 4. Osobnost manažera 5. Manažerské funkce, role a kritické faktory úspěchu 6. Plánování 7. Organizování 8. Rozhodování 9. Řízení spolupracovníků 10. Kontrola 11. Sociální zodpovědnost podniku 12. Aktuální trendy v managementu

3 1. Management. Úvod do problematiky

4 CO JE MANAGEMENT? JE MANAGEMENT VĚDA? JE MANAGEMENT UMĚNÍ? JE MANAGEMENT FILOZOFIE? MANAGEMENT. ÚVOD DO PROBLEMATIKY JE MANAGEMENT VRCHOLOVÝ SPORT?

5 CO JE MANAGEMENT? - management je všudypřítomná praktická lidská činnost charakteristická zaměřením na dosažení určitého cíle - management je soubor ověřených teoretických poznatků abstrahovaných z praxe, které je možné využít při této praktické činnosti - management je skupina lidí, kteří se pokouší aplikovat tyto poznatky v praxi a řídit objekt řízení žádoucím směrem - management je praktická činnost, kterou je nutné a možné vědecky studovat, aby bylo možné formulovat teorie využitelné v praxi

6 JE MANAGEMENT VĚDOU? PSYCHOLOGIE SYSTÉMOVÁ TEORIE TEORIE KOMUNIKACE EKONOMIE SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE SOCIOLOGIE PRÁVO FILOZOFIE KYBERNETIKA VĚDA je specifický způsob uchopení REALITY pomocí KOGNITIVNÍCH METOD (smyslové poznávání - recepce, percepce, apercepce) a jejich MYŠLENKOVÝCH POSTUPŮ (analýza, syntéza, indukce, dedukce) POLITOLOGIE TECHNICKÉ A PŘÍRODNÍ VĚDY

7 JE MANAGEMENT VĚDOU? MANAŽERSKÉ TEORIE - NAUKA O MANAGEMENTU VĚDA - NAUKA - TEORIE VĚDA má svůj PŘEDMĚT a OBJEKT zkoumání, metodický aparát (METODOLOGII) a TEORETICKÝ SYSTÉM, který není pouze převzatý z jiných věd - tradiční vědy - sociologie, psychologie, ekonomie, lingvistika, chemie, fyzika, matematika - hybridní věda - spojení 2 - fyzikální chemie, biochemie - interdisciplinární věda - spojení 2 a více - kybernetika - multidisciplinární vědní obor - spojení poznatků více věd >>> management - management je specializovaná vědní disciplína, nikoliv věda, využívající metody jiných věd (pozorování, dotazování, experiment, matematické a kybernetické modelování)

8 JE MANAGEMENT UMĚNÍM? - UMĚNÍ - výsledek specifické lidské činnosti, související s kulturou, je osobitým vyjádřením osobnosti autora a jeho pohledu na svět prostřednictvím UMĚLECKÉHO DÍLA - je dobře fungující PODNIK UMĚLECKÝM DÍLEM? - UMĚNÍ - hudba, divadlo, malířství, sochařství, literatura, fotografie, film, MANAGEMENT? JE MANAGEMENT FILOZOFIE? - podnikatelská filozofie ≠ filozofie podnikání - estetika a etika řízení? JE MANAGEMENT VRCHOLOVÝ SPORT?:-)

9 JAK JE MOŽNO DEFINOVAT MANAGEMENT? Management je vykonávání úkolů prostřednictvím práce druhých 1. Management jako činnost, jejíž podstatou je vedení lidí Management je proces plánování, organizování, vedení a kontroly organizačních činností zaměřených na dosažení organizačních cílů 2. Management jako výčet aktivit, které vedoucí pracovníci typicky vykonávají Management je proces optimalizace využití lidských, materiálních a finančních zdrojů k dosažení organizačních cílů 3. Definice předmětu studia managementu - co má být studováno a vědecky zkoumáno

10 POKUS O KOMPLEXNÍ DEFINICI MANAGEMENTU (prof. Porvazník) Management je soustava poznatků o - informačních aktivitách - vyplývajících z funkcí řízení - jimiž subjekt managementu - v komunikačním procesu - celostně působí na objekt řízení - přičemž výsledek (úspěch, kvalita, zisk) tohoto působení závisí na kompetenci - těch, kteří jsou subjekty a částmi objektu managementu

11 OBLASTI MANAGEMENTU - dle odvětví - management kultury, školství, zdravotnictví, průmyslu, neziskového sektoru, veřejné správy - dle činností - m. výrobní, finanční, obchodní, informační, personální, investiční, inovační - dle času - m. strategický, operativní, inovační, krizový - dle orientace - m. mezinárodní, firemní - dle vědeckého přístupu - mechanistický, celostní

12 OBLASTI MANAGEMENTU 1. OBECNÝ MANAGEMENT 2. PODNIKOVÝ MANAGEMENT 3. PERSONÁLNÍ MANAGEMENT 4. ZNALOSTNÍ MANAGEMENT 5. VÝROBNÍ MANAGEMENT 6. MANAGEMENT KVALITY 7. INOVAČNÍ MANAGEMENT 9. INVESTIČNÍ MANAGEMENT 10. FINANČNÍ MANAGEMENT 11. STRATEGICKÝ MANAGEMENT 12. PROJEKTOVÝ MANAGEMENT 13. MEZINÁRODNÍ MANAGEMENT 14. MARKETING MANAGEMENT 8. MANAGEMENT ZMĚN 15., 16., 17.,......

13 SUBJEKTY A OBJEKTY MANAGEMENTU Subjekty managementu Manažer - Vlastník - Zaměstnanec Každý člověk - Selfmanagement Objekt managementu Zaměstnanec - Podřízený - Osoba mimo subordinární vztahy - Kolektiv (formální i neformální) - Self - Podnik - NO - Město - Kraj - management není pouze věc podniků Co a koho je možno řídit? - systémy - prvky - vazby - procesy - cílový stav - lidi - vazby mezi lidmi - neživé věci - vazby mezi lidmi a neživými věcmi - optimální alokace výrobních faktorů

14 2. Vývoj manažerského myšlení

15 Vývoj manažerského myšlení - příklady „manažerských počinů“ v minulosti - stavby pyramid, nilských kanálů, struktura středověké církve, armád... - literární reflexe „managementu“ - Bible - Exodus - desatero, rady Mojžíšova tchána, jak řídit lid, Platón - Ústava, Republika, Machiavelli - Vladař - teoretické reflexe managementu v souvislosti s průmyslovou revolucí (poč. 19. století) - návody na zlepšení výrobních postupů, autoři sami podnikatelé (James Montgomery, James Watt, Robert Owen) - ucelené manažerské teorie na počátku 20. století

16 1. předklasický management 2. klasický management (procesní škola) 2.1 vědecký management (škola vědeckého řízení) 2.2 byrokratický management (škola byrokratického řízení) 2.3 administrativní management (škola správního řízení) 3. behavioristický management (škola mezilidských vztahů) 4. moderní management (matematická a systémová škola - rozhodovací škola, systémová škola, škola operační analýzy) 5. empirický management (pragmatická škola) Manažerské školy - teoretické reflexe managementu, které vycházejí z dobových způsobů řízení (praxe <> teorie)

17 1. Předklasický management (2. polovina 19. století) - Robert Owen - Angličan - v jeho bavlnářském podniku pracovaly i děti, pracovní doba s půlhod. přestávkou 13 hod. Snížil prac. dobu na 10,5 hod., zakázal práci dětí, snažil se přesvědčit ostatní továrníky, aby udělali totéž - péče o zam. zvyšuje produktivitu práce. Nedočkal se velkého ohlasu. - Charles Babbage - anglický matematik, vynálezce mechanické kalkulačky; také duševní práce musí být specializovaná - mzdový systém s odměnami za inovace - Henry R. Towne - Angličan, strojní inženýr a později prezident společnosti - „Inženýr jako ekonom“ - člověk málokdy disponuje inženýrskými i obchodními schopnostmi, ale pro řízení jsou potřeba oboje - Henry V. Poor - Američan, poprvé definoval „management“ - správné fungování podniku závisí na třech složkách - organizaci, komunikaci a informovanosti

18 - přelom 19. a 20. století - americký průmysl - relativní nedostatek pracovních sil, drahá pracovní síla - snaha zvýšit efektivnost práce pomocí vědeckých metod - snaha o maximální racionalizaci přípravy a realizace výrobních a obslužných procesů na nejnižší úrovni - vztah člověk-výrobek-stroj - americká škola - v Evropě ne tak velký ohlas (hlavně Anglie) 2.1 Škola vědeckého (průmyslového) řízení 2 Klasický management

19 - Frederick Winslow Taylor - technický inženýr, vedoucí pracovník v ocelářském komplexu - nejvyšší zisk vzniká tam, kde byly vynaloženy nejnižší náklady - úspory - vyšší mzdy - časové studie - měření času nejlepšího dělníka - norma, denní norma dělníka - vysoké odměny za splnění, postih za nesplnění - co největší specializace dělníka - rychlost, malá zmetkovitost, výkonnost; dělník koná jen fyzickou práci, vedoucí jej kontroluje a plánuje - oddělení práce a zodpovědnosti - jeho metody vyvolaly protesty dělníků v několika továrnách, 1912 projednávání zvláštní komisí Kongresu USA 2.1 Škola vědeckého (průmyslového) řízení

20 - Frank Bunker Gilbreth - zedník, podnikatel ve stavebnictví, konzultant v oblasti racionalizace práce - pohybové studie - 17 základních pohybů (therbligy) - vypustit zbytečné pohyby a vykonat práci v co nejkratším čase, - přizpůsobení pracovních podmínek a nástrojů tak, aby co nejvíce usnadňovaly práci (holil se dvěma štětkami a dvěma strojky, aby ušetřil čas - zvládl to rychle, ale pak musel dvě minuty ošetřovat zranění) - to vše vede k normalizaci, úkolové mzdě - Lilian Gilbrethová - manželka - pod jejím vlivem se začal zabývat vlivem pracovních podmínek na psychiku a tím i na výkonnost 2.1 Škola vědeckého (průmyslového) řízení

21 - Henry Ford - využil normalizace, v hromadné výrobě dosáhl elementárních činností, které mohl vykonávat nekvalifikovaný dělník - pracovní tempo určuje dopravník, návaznost operací - ve 20. letech ohlasy v Československu - Masarykova akademie práce (zřízena 1920) 2.1 Škola vědeckého (průmyslového) řízení

22 - zdůrazňuje význam pevné administrativní organizace s jasně deklarovanou hierarchií moci a pořádku - důležité je precizní plánování, nic nemůže být ponecháno na libovůli manažera nebo vlastníka - byrokracie = přítomnost pevných norem a pravidel, jasné povinnosti, nikoliv administrativní strnulost 2.2 Škola byrokratického řízení

23 - Max Weber (německý sociolog) - též škola lidských vztahů - 3 typy organizací - tradiční (postupné opakování, dědění), vůdcovská (vytvořená silnou osobností), ideální (byrokratická, vytvořená zvláštním rozdělením moci) - 6 principů byrokratické organizace - 1. dělba práce založená na specializaci s přesně vymezenými povinnostmi - 2. přesně definovaná hierarchie práv a povinností, pracovník je zodpovědný i za své spolupracovníky - 3. činnost je založena na dodržování soustavy pravidel - 4. vedoucí řídí na základě objektivních pravidel, všechny stejně, osobní přístup se nepřipouští - 5. náročnost práce musí odpovídat kvalifikaci, pracovní postup zajištěn dle úspěšnosti a odprac. roků, loajality - 6. vedení vytváří podmínky pro pořádek a stabilitu 2.2 Škola byrokratického řízení

24 2.3 Škola správního řízení - klíčové pro řízení je správné vymezení úloh, rolí, funkcí a činností, které má vedoucí pracovník (jako manažer a leader) vykonávat - integrované řízení - podnik musí být řízen jako celek (systém - provázanost jednotlivých prvků) - koncept manažerských funkcí (Fayol), kritika - přílišná typizovanost > všeobecná doporučení

25 - Henri Fayol - báňský inženýr a ředitel uhelné a hutní společnosti - v každém podniku existuje 6 typů činností: - technická - obchodní - finanční - ochranná - účetní - správní - ta má 5 funkcí - předvídání (později plánování) - organizování - přikazování - koordinace - kontrola - výchova pracovníků - zajišťují ji škola, dílna, rodina, stát - manažer také vychovává (po odchodu pracovníka ze školy) 2.3 Škola správního řízení

26 - Chester Barnard - prezident New Jersey Bell Telephone Company - fungující podnik musí disponovat třemi složkami (komunikací, schopností soutěžit, základními cíli) - teorie autority - autorita nezávisí na člověku vydávajícím příkazy, ale na těch, kteří je přijímají a jejich ochotě je plnit 2.3 Škola správního řízení

27 - v průběhu 20. let 3 Škola lidských (mezilidských) vztahů - význam vlivu psychologických a sociálních faktorů na výsledky práce lidí - osobní a skupinové zájmy pracovníků, vliv podmínek pracovního a sociálního prostředí, účast pracovních kolektivů na řízení, způsoby řešení konfliktů apod. - na počátku stojí „hawthornský experiment“ - ukázalo se, že změny pracovních podmínek měly často opačný účinek, než se předpokládalo - při zhoršených podmínkách se produktivita práce zvyšovala

28 3 Škola lidských (mezilidských) vztahů - původně evropská škola (Němec Hugo Münsterberg - psychologie pomůže vytipovat správného pracovníka, najít optimální podmínky pro práci a pozitivně ovlivňovat chování dělníků - „průmyslová psychologie“, Francouz Eric Durkheim, Ital Vilfredo Pareto) - později rozšířena v USA (Elton Mayo - původem Australan - nutnost respektovat pracovníka, pod dojmem hawthornských experimentů ovšem dospěl k závěru, že vliv psychologických faktorů nemusí být až tak významný, důležitá je neformální autorita vedoucího, Abraham Maslow, Douglas McGregor - většinou lidé z univerzit)

29 3 Škola lidských (mezilidských) vztahů - přínos - vymezení, za jakých podmínek je motivační vedení lidí účinnější a hospodárnější než zlepšování pracovních podmínek (ve smyslu školy vědeckého řízení), které může být značně finančně náročné - dnešní management ví, že nejcennější kapitál jsou lidé - všechny „klasické“ školy se objevily ještě před WWII, dá se říci, že pozdější teorie na ně v nějakém smyslu reagují, rozvíjejí je - dnes existuje obrovské množství manažerských teorií, které si v mnohém odporují

30 - jádrem řízení je rozhodování - klíčová manažerská funkce - Herbert Simon - nositel Nobelovy ceny za ekonomii - fáze rozhodování: 1. V čem je problém? 2. Jaké jsou alternativy? 3. Která alternativa je nejlepší? - odpovědnost je na manažerovi - využití výpočetní techniky - rozhodnutí programovatelná (rutinní, opakovaná, metody operačního výzkumu a matematické analýzy) a neprogramovatelná (jednorázové, taktické; intuitivní nebo s využitím heuristických technik) Rozhodovací škola 4 Moderní management

31 - Ludwig von Bertalanffy - rakouský vědec žijící v USA - systémová teorie - rozpracování systémové teorie v oblasti managementu - Norbert Wiener (zakladatel kybernetiky), Kenneth Boulding, Paul W. Ashby, Staffort Beer a další Systémová škola

32 - využívání matematických modelů - po roce 1940, souvislost s řešením strategických vojenských úkolů - strukturální analýza, matematické programování, dynamické programování, teorie her a strategického chování, síťové grafy, matematická statistika, teorie zásob, heuristické metody - výsledky nesplnily původní očekávání, nesrozumitelné a složité modely - metody mohou dobře fungovat spíše jako pomůcka Škola operační analýzy

33 - shrnutí empirických zkušeností - P. F. Drucker, H. Mintzberg, P. Kotler, T. J. Peters, R. H. Waterman - důraz na marketing, firemní kulturu, sociální zodpovědnost 5 Empirický management

34 - vědecké řízení v praxi - vědecké řízení se sociálními přístupy - přebírá poznatky Taylora a Forda - napřed pracoval v otcově obuvnické dílně, snažil se ho přesvědčit, aby mechanizoval výrobu založil se sourozenci Annou a Antonínem vlastní firmu cesta do Ameriky - poznatky o organizaci výroby špatná hospodářská situace - snížení ceny bot o 50%, snížení mezd o 40%, snížení cen základního zboží o 50% s Dominikem Čiperou systém samosprávy dílen s účastí na zisku, později přeskupení strojů podél výrobního pásu Tomáš Baťa ( )

35 - přínosy v oblasti managementu: - úkolová mzda - odstranění ztrátových operací - minimální zisk - hromadná výroba - likvidace konkurence - polovina mzdy se vyplácela, polovina ukládala na osobním účtu zaměstnance - byly k dispozici k reinvesticím - systém samosprávy - podnik - samostatně účtující jednotky - dílny, pomocné závody, obchodní oddělení, prodejny..., které spolu regulérně obchodovaly - denní plány - jednotky dostávaly podíl na zisku, pokud plán plnily, nebo platily penále, když neplnily - dílna měla být rodinou, jejímž by byl mistr středem - průzkumná prodejna na Tržnici - okamžitá reakce trhu - materiál, polotovary i zboží v pohybu - žádné skladování - marketingový přístup - náš zákazník - náš pán Tomáš Baťa ( )

36 - sociální systém: - Baťova škola práce - Velké kino, kultura - budování města z malé vesničky, starosta ( ) - řád zaměstnance, práce - odpočinek - budování měst po celém světě, inspirace Zlínem - kanadská a brazilská větev rodiny Baťovy Tomáš Baťa ( )

37 3. Teritoriální školy managementu

38 - japonský x americký x evropský management - J: dlouhodobá oddanost firmě - loajalita, „pátrání po schopnostech“ lidí - člověk je využíván na maximální možné hranici (každý, kdo zvládá svou práci, se dokáže ještě zlepšovat), firemní + soukromý život A: každý se dá přeplatit, práce ≠ soukromí - J: princip seniority - kariérní postup funkce i finance A, E: hledání nejlepších lidí mimo firmu a 80. léta - obrovský boom japonských firem, inovace, technologický leader - snahy implementovat poznatky japonského managementu za západě; Japonci tvrdí, že oni sami se učili od západních firem (IBM) Teritoriální školy managementu

39 USAEVROPAJAPONSKO Rozvojové kořeny managementu přírodní bohatství, přistěhovalectví, dobré legislativní podmínky pro podnikání, prudký industriální rozvoj, liberalismus, rozvoj bez válek prehistorické kořeny, římská říše, řecká kultura, katolicismus, kalvinismus, anglikanismus, 1. a 2. světová válka, fašismus, socialismus, sociální orientace šintoismus (uctívání předků), buddhismus, kunfucianismus (loajálnost a úcta k nadřízeným a rodičům a povinnost vůči druhým), revoluce meidži (industriální revoluce přelom 19/20 st., zánik výhod a fyzická porážka samurajů), války, národní tradice, sociální orientace Teritoriální školy managementu

40 USAEVROPAJAPONSKO Plánování a rozhodování primární krátkodobá a střednědobá orientace střednědobá a dlouhodobější orientace dlouhodobá orientace nepřímé působení vlády na podniky v oblasti ekologie, zbrojního průmyslu pokusy o kooperaci mezi vládou a podniky kooperace mezi vládou a podniky zejména v oblasti exportu, strukturálních změna investiční výstavby pružné a logické plánování rozdíly v plánování jednotlivých zemí zdlouhavý plánovací proces individuální rozhodovánírozhodování na úrovni top-managementu kolektivní rozhodování na základě konsenzu kritérium rozhodování: maximální zisk při minimálních nákladech, zvyšování kvality kritérium rozhodování: ziskovost a sociální smír kritérium rozhodování: neustálé snižování nákladů a neustálé zvyšování kvality Teritoriální školy managementu

41 USAEVROPAJAPONSKO Organizování individuální odpovědnost za splnění cílů individuální a kolektivní odpovědnost za splnění cílů kolektivní odpovědnost za splnění cílů plnění uložených úkolů a úkolů vedených v pracovní náplni přikazování i delegování úkolů využívání ringi systému (rin=návrh, gi=doporučení jeho realizace) formální byrokratické organizační struktury formální i neformální organizační struktury neformální organizační struktury rychlé závěry, pomalá realizace promyšlené přijímání závěrů a jejich realizace zdlouhavé přijímání závěrů, rychlá realizace spíše nedostatek obecné organizační kultury přiměřená obecná organizační kultura vysoká organizační kultura: důraz na harmonii, jednotu, loajálnost a reciprocitu Teritoriální školy managementu

42 USAEVROPAJAPONSKO Kontrola explicitní kontrolní mechanismy explicitně implicitní kontrolní mechanismy implicitní kontrolní mechanismy kontrola nadřízenýmipřevažující kontrola nadřízenými kontrola spolupracovníky důraz kontroly na individuální výsledky kontrola kolektivních i individuálních výkonů orientace kontroly na kolektivní výkony limitovaná kontrola kvality a důraz na kontrolu zisku kontrola kvality, nákladů a zisku a snižování nákladů rozsáhlá kontrola kvality a snižování nákladů Teritoriální školy managementu

43 USAEVROPAJAPONSKO Vztahy manažerů a zaměstnanců autoritativnost, velký rozsah a pravomoc kontroly autorita se odvozuje od kompetence.kontrola závisí na vzájemné důvěře menší autoritativnost a menší rozsah a pravomoc kontroly navazování vztahů s podřízenými se nedoporučuje navazování vtahů s podřízenými je věc managementu navazování a udržování vztahů s podřízenými patří k samozřejmosti manažeři si nezakládají na loajálnosti zaměstnanců – požadují výkony loajálnost zaměstnanců vůči manažerům a naopak závisí na vzájemné kompetenci loajálnost (až oddanost) zaměstnanců vůči manažerům je samozřejmá a manažeři pro ni vytvářejí příležitosti manažeři se snaží utajovat svoje slabosti manažeři se netají svými slabostmi a ponechávají to, na co nestačí, kompetentním zaměstnancům Teritoriální školy managementu

44 USAEVROPAJAPONSKO Pracovní kariéra jednotlivec je orientovaný na individuální kariéru individualismus a harmonizace současně se skupinou jednotlivec je hodnocen na základě vztahů k prostředí, je součástí skupiny a snaží se o harmonizaci krátkodobé zaměstnání, změna vícekrát (až 7krát) za život, pracovní nejistota zaměstnání podle kvality firmy, časté změny, ale i věrnost věrnost firmě až do důchodu (50 – 55 roků), celoživotní zaměstnání závislost odměňování na výkonnosti (po získání nezbytné praxe) závislost odměňování na práci, vzdělání a výkonu závislost odměňování na věku, délce praxe a vzdělání hodnocení výkonnosti zpravidla jednou za rok, přičemž se hodnotí běžné výsledky hodnocení výkonnosti podle potřeby, přičemž se hodnotí běžné i dlouhodobé výsledky hodnocení výkonnosti až dvakrát ročně, hodnotí se dlouhodobá výkonnost

45 USAEVROPAJAPONSKO Pracovní kariéra věrnost profesivěrnost profesi i firměvěrnost firmě povyšování podle individuální krátkodobé výkonnosti povyšování na základě výkonnosti a podle potřeby a možností povyšování na základě dlouhodobé výkonnosti vzdělávání provázené obavami vedení z přechodu pracovníka ke konkurenci podpora vzdělávání, současně však snaha smluvního závazku vzdělávání se pokládá za dlouhodobou investici firmy ve vzdělávání důraz na dovednosti (trénink) ve vzdělávání důraz na znalosti a dovednosti ve vzdělávání důraz na vyšší ctnosti a sociální zralost, odborná znalost se získává rotací komunikace shora dolůkomunikace shora dolů a snaha o komunikaci zdola nahoru komunikace zdola nahoru a shora dolů Teritoriální školy managementu

46 Pojmy z japonského managementu kaizen - neustálé zlepšování, postupně se implementují dílčí zlepšení v rámci celého systému, týmový přístup ke zlepšování JIT - just-in-time - průběžné dodávky bez zbytečného skladování ringi - návrh a doporučení - vedení dá návrh, ke kterému se postupně všichni vyjádří kanban - systém lístků, které putují výrobou a na které se zapisují požadavky na materiál a zpracování - systém „interních zákazníků“ TQM - total quality management, zahrnuje různé techniky postupného zlepšování ve všech oblastech fungování podniku kroužky jakosti - diskuze lidí různého postavení - motivovat pracovníky, aby podávali neustále zlepšovací návrhy pokajoke - snaha vytvořit systém, který upozorní na chybu hned, jak vznikne, a upozorní na ni pracovníka

47 4. Osobnost manažera

48 Osobnost manažera Kdo je manažer? - ten kdo někoho nebo něco řídí tedy každý - každý řídí alespoň sám sebe Co dělá manažer?- dříve: vykonavatel (vůle vlastníka) - dnes: plánovač (co kdo má dělat) - v budoucnu: učitel (vlastní příklad) Co znamená „řídit“?- směrovat (k cíli), ovlivňovat, přikazovat, koučovat, tahat za nitky, ovládat, manipulovat - závisí na stylu řízení a osobnosti řídících i řízených Co vyžaduje řízení?- schopnost systémového myšlení - znalosti, dovednosti, zralost

49 Klíčové kompetence manažera 1. Znalosti - co se dokázal naučit (výuka) 2. Zkušenosti - jak dokáže pracovat se znalostmi (výcvik, trénink) 3. Sociální zralost - jak dokáže fungovat jako prvek lidského společenství (výchova) CQ = f (IQ, AQ, EQ) Jak tyto kompetence vybudovat?

50 - vlastnosti osobnosti: 1. somatické - fyzické, anatomicko-fyziologické. fyzický výkon 2. poznávací a tvůrčí - inteligence založená na rozlišovacích schopnostech a tvořivosti. vnímání, rozlišování, paměť, tvořivé přetváření 3. emoční vlastnosti - temperament (cholerik, flegmatik, sangvinik, melancholik; introvert-extrovert, labilní-stabilní), emotivita a jeho intenzita a rychlost reagence na různé podněty, odolnost vůči silným a dlouhotrvajícím podnětům, citovost, náladovost, výrazovost 4. charakterové vlastnosti - volní a humánní. odrážejí a) sílu být aktivní - aktivizační vlastnosti odrážející vztah člověka k činnostem, které vykonává, b) postoje a morálku, svědomí - vztah člověka ke světu a jeho světonázorová orientace, vztah k druhým lidem a institucím, k sobě samému Emoční inteligence, sociální zralost - co je morální, lidské, etické, kulturní, dobré apod.

51 Selfmanagement (sebeřízení) - základní předpoklad řízení druhých (?) - funkce sebeřízení: - sebeuvědomování (sebeakceptace) - sebeuplatňování - seberozvoj... a schopnost řídit svůj čas (time management)

52 Selfmanagement - sebeuvědomování (sebeakceptace) - realistické zhodnocení (bez nepatřičného vyzdvihování sebe sama) jaký jsem, jaké mám dispozice, znalosti, dovednosti, schopnosti - rozum x emoce - sebeláska x sebeshazování - skutečné vědomí x póza - jak se vidím já x jak mne vidí ostatní - idealizovaný x skutečný obraz - otázka výchovy - kulturní rozdíly - např. ČR x USA

53 Selfmanagement - sebeuplatňování - sebeplánování - pevné plány x jak věci přijdou - schopnost reakce na neplánované situace - plán dodává klid-pokud se daří jej plnit - reálnost stanovených cílů - vliv okolí (rodiny) - plánování v různých oblastech - rodina, práce, volný čas, duchovno, vlastní vzhled...  - sebeorganizování - udělat to, co jsem si naplánoval - sebekontrola - schopnost sebereflexe x schopnost reflektovat kritiku okolí (bez emocí) a adekvátně ji zhodnotit - schopnost sám sebe průběžně sledovat a hodnotit

54 Selfmanagement - seberozvoj - sebevzdělávání: sebevýchova, samostudium, sebetrénink - sebevýchova - rozvíjení pozitivních a potlačování negativních vlastností (překonat sám sebe a svou genetickou výbavu?) - samostudium - rozvoj odborných vlastností - sebetrénink - rozvoj dovedností, zbavování se nesprávných návyků - např. schopnost dívat se sám na sebe s nadhledem, zasmát se sám sobě

55 Selfmanagement - time management - není možné řídit čas, ale je možné řídit sám sebe v čase, který je k dispozici - průzkum: 73 % lidí si stěžuje na nedostatek času, 27 % na nedostatek peněz - průzkum mezi manažery amerických firem, kteří neprošli školením time managementu: 49 % času tráví nad problémy, které mohou řešit asistenti 5 % nad problémy, které mohou řešit sekretářky 43 % nad problémy, které mohli delegovat na náměstky 3 % nad problémy, které odpovídají jejich úrovni řízení

56 - promýšlení a příprava časového plánu úkolů dopředu Selfmanagement - zásady time managementu: - delegace úkolů, zodpovědnosti a pravomocí - přehled o všech aktivitách, které je třeba vykonat - stanovení priorit, sebedisciplína - schopnost ukončit rozhovor a říct ne - řešit úkoly včas a ne na poslední chvíli - neřešit věci unáhleně - preferovat dlouhodobé cíle před krátkodobými - odstranit nemístný perfekcionismus - nevytvářet si stres - mít čas na odpočinek

57 - 25 % vzdělávání - 25 % plánování - 20 % organizování - 15 % kontrolování - 10 % cesty, schůze - 5 % odpočinek Selfmanagement - časový plán manažera:

58 Selfmanagement - některé techniky time managementu: - Paretovo pravidlo - 20 % zákazníků představuje 80 % obratu - Eisenhowerův princip - důležitost má přednost před naléhavostí - čtyři kvadranty důležitosti - 1. kvadrant naléhavosti a stresu - důležité a naléhavé - 2. kvadrant self a time managementu - důležité, ale nenaléhavé aktivity - 3. kvadrant důležitosti pro jiné, ne však pro nás - nedůležité, ale naléhavé aktivity - 4. kvadrant přebytku, relaxace, oddechu - nedůležité a nenaléhavé aktivity - Sloní technika - velký úkol, který nás odrazuje, je třeba rozdělit na úkoly menší

59 Vlastní hodnocení manažerů a zpětná vazba - hodnocení nadřízenými - dle úkolů a kritérií - hodnocení podřízenými -... se děje neustále - je v zájmu manažera - formálně, neformálně, anonymně, jakkoliv - sebehodnocení - může souviset zejména se zpětnou vazbou

60 Deset principů úspěšné manažerské praxe 1. Jediný, koho můžeš doopravdy změnit, jsi ty sám 2. Pokud máš nedostatek času, znamená to, že klameš sám sebe 3. Respektuj pohled jiných lidí - možná že špatný je ten tvůj 4. Nevybírej si lidi podle toho, že jsou jako ty 5. Nepočítej s tím, že slyšeli to, cos jim řekl a že to pochopili tak, jak jsi to myslel 6. Všímej si, kdy lidé dělají svou práci dobře, a dej jim to najevo 7. Uč se z chyb a problémů 8. Přesvědč sám sebe před tím, než začneš přesvědčovat ostatní 9. Pokud od lidí něco chceš, co nejvíce jim to usnadni 10. Nežij v minulosti - už je to pryč, a stejně to nebylo tak, jak to nyní vidíš (Nicholson, 1992, in Hill, 2007)

61 Vlastnosti temperamentu v manažerské praxi Hippokrates, Eysenck - sankvinik (krev) - přizpůsobivý, vyrovnaný, lehkovážný, veselý, stabilní extrovert - melancholik (černá žluč) - smutný, nesnáší vypjaté situace, žije spíše vnitřně, labilní introvert - flegmatik (hlen) - vyrovnaný, lhostejný, pasivní, stabilní introvert - cholerik (žluč) - výbušný, implulzivní, netrpělivý, egocentrický, labilní extrovert - introvert - vnitřní život, vnímavý, empatický, nepřímá komunikace - extrovert - spontánní a povrchní, přímá komunikace (i když je „o ničem“), méně vnímavý k okolí Carl Gustav Jung

62 Vlastnosti temperamentu v manažerské praxi Ernst Kretschmer - pyknik - cyklotymní typ - menší zakulacená postava, slabé svalstvo, kulatá hlava, vyklenuté břicho; náladový, otevřený, společenský, realistický; ohrožen maniodepresivními duševními onemocněními - astenik (leptosom) - schizotymní typ - vysoký, štíhlý, úzká ramena, slabé svalstvo, ostrý profil; uzavřený, jednostranně zaměřený, idealista, málo přizpůsobivý; ohrožen schizofrenií (bludné představy, halucinace, rozpad osobnosti) - atletik (ixotym) - viskózní typ - silně vyvinutá kostra, výrazné svalstvo, široký hrudník, menší lebky s protáhlým obličejem; klidný, přizpůsobivý, těžkopádný; není průkazný sklon k některým z duševních onemocnění

63 Manažerské typy (C. R. Hickman) podporující stylhodnotící styl - orientace na vztahy x na úkoly - dominující přímý x nepřímý projev

64 - nepřímý přátelský typ - zaměřený na vztahy, s nepřímým projevem - pomalejší v aktivitách - zaměřený na blízké vztahy a sounáležitost - naslouchá jiným, dokáže poradit, nemá rád konflikty, - slabý při určování cílů, ale schopný získat podporu Manažerské typy podporující stylhodnotící styl - přímý vůdcovský typ - zaměřený na vztahy, s přímým projevem - rád se podílí na řízení, spontánní v činech a rozhodování, nerad je ale zveličuje a zobecňuje - rád sní a zatahuje do toho i druhé - pracuje rychle a zručně, skáče z jedné aktivity do druhé - má schopnost přesvědčit a motivovat

65 - nepřímý myslitelský typ - zaměřený na úkoly, s nepřímým projevem - obezřetný v činech i rozhodnutích - má rád strukturované věci a organizaci - je rád zatažen do dění, má mnoho otázek ohledně detailů - chce mít vždy pravdu a proto se spoléhá na sběr dat - má dobré schopnosti řešit odborné problémy Manažerské typy podporující stylhodnotící styl - přímý řídící typ - zaměřený na úkoly, s přímým projevem - rázný v činech i rozhodnutích, rád kontroluje - preferuje svobodu při sebeřízení i řízení jiných lidí - chladný, soupeřící, nezávislý, odmítá nečinnost - nízká tolerance vůči pocitům postojům a radám jiných - pracuje rychle, účinně, nejraději sám, dobrý administrátor

66 5. Manažerské funkce, role a kritické faktory úspěchu

67 3. MANAŽERSKÉ FUNKCE, ROLE A KRITICKÉ FAKTORY ÚSPĚCHU MANAŽERSKÉ FUNKCE Henri Fayol funkcí: - plánování - organizování - přikazování - koordinace - kontrola Luther Gulick (USA) 30. léta - POSDCORB - plánování (planning) - organizování (organizing) - personální zajištění (stuffing) - přikazování (directing) - koordinace (coordinating) - evidence a podávání zpráv (reporting) - rozpočtování (budgeting)

68 MANAŽERSKÉ FUNKCE 3 etapy: přípravná, realizační, hodnotící 3 funkce: plánování organizování kontrola fce doplňkové: rozhodování, regulace, koordinování, regulování John A. Pearce, Richard B. Robinson plánování - organizování - přikazování - kontrola Harold Koontz, Heinz Weihrich (1988) - plánování (planning) - organizování (organising) - výběr a rozmístění spolupracovníků (stuffing) - vedení lidí (leading) - kontrola (controlling) Ján Porvazník (2001)

69 MANAŽERSKÉ ROLE Henri Mintzberg - 10 manažerských rolí ve 3 skupinách - skupina interpersonálních rolí - skupina informačních rolí - skupina rozhodovacích rolí - K. H. Chung (1987) – navíc skupina rolí administrativních: - administrátor (processor of paperwork) - sledující a kontrolor úkolů (monitor of policies) - správce rozpočtů (administrator of budgets) - představitel organizace (figurehead) - vůdce organizace (leader) - spojovací článek (liason) - monitorující příjemce informací (monitor) - šiřitel informací (disseminator) - mluvčí organizace (spokeperson) - podnikatel (entrepreneurial) - řešitel problémů (disturbance-handler) - alokátor zdrojů (resource-allocator) - vyjednavač (negotiator)

70 KRITICKÉ FAKTORY ÚSPĚCHU - koncepce 7S - konzultační firma McKinsey - strategie (strategy) - struktura (structure) - spolupracovníci (staffs) - systémy řízení (systems) - sdílené hodnoty (shared values) - styl manažerské práce (style) - schopnosti (skills) - kritické faktory úspěchu - koncepce K. H. Chunga (1987) - strategie (strategy) - lidské zdroje (human resources) - operační systém (operational system)

71 6. Plánování

72 Plánování Vymezení cíle podnikatelských aktivit, cest, které k tomuto cíli vedou a způsoby kontroly (měření) jeho dosažení Plánování = proces vytváření plánu (podnikatelského, strategického, marketingového, výrobního, prodejního, inovačního, investičního...) Plánování = snižování rizika - první z manažerských funkcí (plánování, organizování, rozhodování, vedení lidí, kontrola)

73 Hierarchie cílů podniku - vize: - poslání: - strategické cíle: - marketingové cíle: jak by měla organizace vypadat v delším časovém horizontu - vize leží na pomezí reality a utopie „Chceme se stát leaderem na trhu mobilních telefonů“ čemu a komu chce organizace sloužit „Obouváme svět“; „Connecting people“ měřitelný výstup v horizontu let „Během 5 let chceme dosáhnout největšího tržního podílu mezi konkurencí“ měřitelné cíle konkrétní kampaně „Cílem kampaně je zvýšit počet zákazníků o 20 %“ (- filozofie):jakých prostředků používá, jaké má hranice „Náš zákazník - náš pán“; „Pracujeme pro trvale udržitelný rozvoj“ - taktické cíle:měřitelný výstup v horizontu let „Do 2 let chceme dosáhnout 50 % podílu na trhu“ - operativní cíle: měřitelný výstup v horizontu 1 roku „Naším cílem je dostat se letos z červených čísel“

74 - uvědomění si příležitosti (nenaplněných potřeb segmentů trhu) - vytyčení cíle (soustavy cílů - strategický/taktický/operativní; goal (základní), objective (dílčí), aim (cílový výstup)) Proces plánování - formulace vizí, poslání, filozofie a strategie - zvážení předpokladů - analýza pozice firmy (SWOT), možností rozvoje a vytvoření konkurenčních výhod - implementace scénáře (role správní rady, managementu, středního řízení, pracovníků), průběžné hodnocení a změny - výsledné hodnocení (zjištění/změření odchylek skutečnosti od plánovaného stavu, vyvození závěrů) - vypracování scénářů přípustných plánů (variant řešení) - výběr scénáře, dořešení návazností... tyto kroky se prolínají s dalšími funkcemi řízení - organizováním, vedením (přikazováním) a kontrolou

75 Charakteristiky plánů - podoba: písemný, ústní domluva, představa v něčí hlavě - komplexnost: celý podnik nebo část (dílna, závod) - funkcionální oblast: výroba, zajištění zdrojů, prodej, investice - organizačně-správní hledisko: např. dle teritoriálního členění - doba trvání: dlouhodobý/krátkodobý; strategický, taktický, operativní

76 Řízení podle cílů - Management By Objectives - MBO - trend ve velkých podnicích v 90. letech - původ z GE, poprvé rozvedeno v padesátých letech P. F. Druckerem - tvorby strategických cílů se účastní vedoucí pracovníci všech úrovní - ze strategických cílů jsou odvozovány cíle jednotlivých organizačních jednotek - každá jednotka má své cíle - každý pracovník má své cíle - za dosažení cílů jednotky je zodpovědný (a případně sankcionovaný) její manažer - každý pracovník si uvědomuje svou roli v podniku a soustavě cílů - je možno mu nechat větší pravomoci, pracuje samostatněji - dnes je klíčová počítačová podpora

77 Struktura organizačního plánu (projektu) 1. Shrnutí 2. Organizace 4. Situační analýza (analýza konkurence) 3. Produkt 5. Segmentace trhu 6. Strategické, taktické a operativní (marketingové) cíle 7. SWOT analýza 8. Plán produkce 10. Plán propagace (marketingových komunikací) 9. Marketingový plán 11. Personální plán 12. Finanční plán 13. Závěr

78 Struktura organizačního plánu (projektu) 1. Shrnutí - stručné uvedení do problematiky, proč organizace (projekt) vzniká (existuje), o co usiluje (cílový stav), jak reaguje na potřeby/přání cílové skupiny (jak ji ovlivní) 2. Organizace - název, obor činnosti, právní forma, vize a poslání, počet pracovníků a jejich kvalifikace, organizační struktura, podoba produktu a jeho cena 4. Situační analýza (analýza konkurence) - současná pozice organizace a jejího produktu (zkušenosti, vývoj v minulosti), analýza konkurence (konkurenční výhody), jak je obtížné vstoupit do oboru (legislativní omezení, požadavky na kvalifikaci pracovníků), dostupnost dodavatelských a distribučních služeb, mediální prostředí, postoj veřejnosti, vlivy makroprostředí (demografické, ekonomické, technologické, kulturní, společenské) 3. Produkt - podoba produktu, jeho cena (+ technické a marketingové specifikace)

79 5. Segmentace trhu - vyčlenění relevantních zákaznických skupin (faktory geografické, demografické (věk, pohlaví, velikost rodin...), psychografické (typické chování, způsob konzumace), sociografické (subkultury...), atd. Struktura organizačního plánu (projektu) 6. Strategické, taktické a operativní (marketingové) cíle - cíle organizace v horizontu několika let a měsíců, návaznost strategických a taktických cílů na vizi a poslání organizace Vize: Společnost, která bude vysoce kulturní a pro niž bude umění pevnou součástí života Poslání: Pečovat o kulturní úroveň národa Strategické cíle: Stát se jedním z nejvýznamnějších organizátorů kulturního života města Taktické cíle: Získat finanční prostředky na uspořádání cyklu koncertů, zajistit financování na příští roky Marketingové cíle: Během roku uspořádat cyklus koncertů soudobé vážné hudby a nabídnout je občanům 7. SWOT analýza - shrnutí předchozích bodů do přehledu: S - Strengths - silné stránky - jaké jsou současné silné stránky (kvalita, cena, kvalifikace, pověst...) W - Weaknesses - slabé stránky - jaké jsou současné slabé stránky O - Oportunities - příležitosti - jaké mohou v budoucnu v důsledku vnějších vlivů přijít příležitosti (noví zákazníci, inovace, nové regiony...) T - Threatens - ohrožení - jak vnější vlivy v budoucnu mohou ohrozit organizaci/projekt (legislativa, ekonomika...)

80 Struktura organizačního plánu (projektu) 8. Plán produkce - kolik, kdy, kde, jak často, za jakou cenu (rozpočet), kolik lidí se bude podílet a jak budou získáni, odměňování, logistika, inovace (technologie) - časový plán - obecně (příprava projektu, financování) a konkrétně (např. přesný plán koncertů), po měsících (na první rok podrobněji, potom rámcově), souhrny (kolik za rok), atd. 10. Plán propagace (marketingových komunikací) - jaké prostředky (reklama, public relations, podpora prodeje, direct marketing), v jakých médiích, časový plán, rozpočet, jak bude vyhodnocována účinnost propagace 9. Marketingový plán - marketingový informační systém - jakým způsobem budou získávány informace o cílových skupinách (marketingový výzkum, marketingové zpravodajství), marketingové plánování - jakým způsobem se bude plán přizpůsobovat podle změn na trhu, marketingová kontrola - jak bude vyhodnocováno plnění plánu (kvantifikovatelné údaje, měření) a jak budou vyvozovány závěry z případných rozdílů (podoba plánu, personální závěry)

81 Struktura organizačního plánu (projektu) 11. Personální plán - viz výše, může být součástí předchozích kapitol nebo samostatně 12. Finanční plán - rozpočet (náklady, výnosy - účet zisků a ztrát), cash flow (plán finančních toků po týdnech, měsících), fundraisingový plán - odkud budou získávány prostředky na financování (stát, kraj, obec, sponzoři, nadace, veřejnost (sbírka),...) 13. Závěr - zhodnocení reálnosti plánu... Funkce podnikatelského plánu: - interní - externí

82 NÁKLADY Provozn í n á klady Materi á lov é n á klady - n á kup materi á lu a polotovarů (surovin) - drobný hmotný investičn í majetek (do 40 tis. Kč) - pohonn é hmoty - ostatn í materi á lov é n á klady (dle oboru) Nemateri á lov é n á klady - energie (elektřina, plyn, voda) - drobný nehmotný investičn í majetek (do 60 tis. Kč) - opravy a udržov á n í (budov, strojů, aut) - služby - marketing a propagace - telefony - po š tovn é a spoje - n á jemn é - pr á vn í a ekonomick é služby Odpisy investičn í ho majetku - odpisy budov, strojů, zař í zen í Ostatn í provozn í n á klady Výkaz nákladů a výnosů (výsledovka) Finančn í n á klady - daně a poplatky, úroky z úvěrů Osobn í n á klady Mzdov é n á klady (možno rozepsat) Odvody na soci á ln í a zdravotn í poji š těn í Celkov é n á klady VÝNOSY Provozn í výnosy - tržby z prodeje výrobků a služeb Finančn í výnosy - ú roky - výnosy z finančn í ch investic Mimoř á dn é výnosy - prodej odepsaných strojů - ú čelov é dotace Celkov é výnosy Hospod á řský výsledek (výnosy - n á klady) Daň z př í jmu Hospod á řský výsledek po zdaněn í

83 Rozvaha (bilance) podniku Aktiva (v Kč) A. Dlouhodobý majetek Hmotný investiční (dlouhodobý) majetek - nemovitý (pozemky, budovy, stavby) - movitý (stroje, výrobní zařízení) Nehmotný investiční majetek - patenty, licence, nehmotná práva Finanční majetek - finanční účasti, cenné investiční papíry B. Oběžný (krátkodobý) majetek Zásoby - materiál na skladě - výrobky - zboží na skladě a v prodejnách Pohledávky - odběratelé Krátkodobý finanční majetek - pokladna - ceniny - bankovní účty Náklady příštích období Aktiva celkem Pasiva (v Kč) A. Vlastní zdroje Základní jmění Rezervní fondy Nerozdělený zisk Emisní ážio (u a.s.) B. Cizí zdroje Dlouhodobý kapitál (závazky) - dlouhodobé bankovní úvěry - podnikové obligace - dlužní úpisy Krátkodobý kapitál (závazky) - krátkodobé bankovní úvěry - dodavatelské úvěry - zálohy odběratelům - nevyplacené mzdy a dividendy - závazky k institucím SZ a veřejného ZP - výnosy příštích období Pasiva celkem - účetní závěrka (+výsledovka, cash flow)

84 7. Organizování

85 Organizování Organizování má za cíl vymezit a hospodárně zajistit plánované a jiné nezbytné činnosti při plnění cílů organizace - zjistit, jaké činnosti vedou k plánovaným cílům, - jak lze tyto činnosti formalizovat (organizační struktury), - jak je naplnit lidmi (personální management), - a jak lze zajistit jejich funkčnost (koordinace, ovlivňování, kontrola) Organizováním by měly být zajištěny (Ernest Dale): - cíle (Objectives) - specializace (Specialization) - koordinace (Coordination) - pravomoc (Authority) - zodpovědnost (Responsibility)

86 Vytváření organizačních struktur - vytváření organizačních struktur a jejich zdokonalování je zjednodušeně řečeno náplní funkce organizování - dle Petera Druckera jsou organizační struktury nejčastěji studovanou částí nauky o managementu - proces vytváření organizační struktury: - stanovení a uspořádání nezbytných činností - seskupení takto stanovených činností do návazných celků - stanovení a zajištění racionální dělby práce - stanovení a přiřazení úloh, pravomocí a zodpovědnosti lidí... návazné činnosti: - naplnění organizační struktury lidmi - koordinace lidí, zdrojů a činností v prostoru a čase - úprava a zdokonalování organizačních struktur

87 Organizační struktury a jejich členění - z hlediska formalizace: formální a neformální - z hlediska sdružování činností: funkcionální a výrobkové Funkcionální je taková organizační struktura, kdy jsou v podniku útvary, které jsou specializovány na určité funkce/činnosti (např. výroba, marketing => výrobní ředitel, marketingový ředitel apod.); vyplývá z toho, že určitá organizační jednotka (např. výrobní dílna zabývající se výrobou některé části produktového portfolia) může mít i několik nadřízených útvarů specializovaných na tyto činnosti Výrobková organizační struktura bere jako základní způsob členění výrobu jednotlivých produktů, každá taková jednotka má své vlastní funkční jednotky (vývoj, marketing atd.), které nesdílí s ostatními

88 OS Z HLEDISKA SDRUŽOVÁNÍ ČINNOSTÍ FUNKCIONÁLNÍ VÝROBKOVÉ... další možnosti: dle zákazníků, z teritoriálního hlediska ad. MOTORYKOMPRESORYTRAMVAJEJEŘÁBY

89 Organizační struktury a jejich členění - z hlediska formalizace: formální a neformální - z hlediska sdružování činností: funkcionální a výrobkové - z hlediska uplatňování rozhodovacích pravomocí: liniové, štábní, kombinované (liniově-štábní a cílově-programové), komisionální Liniová organizační struktura je taková organizační struktura, ve které má každé podřízené místo pouze jedno nadřízené místo; nadřízené místo může mít pod sebou několik podřízených míst Liniově-štábní organizační struktura je taková organizační struktura, ve které má každé podřízené místo pouze jedno nadřízené místo; nadřízené místo může mít pod sebou několik podřízených míst

90 OS Z HLEDISKA ROZHODOVACÍ PRAVOMOCI A ZODPOVĚDNOSTI LINIOVÉ ŠTÁBNÍ A LINIOVĚ ŠTÁBNÍ SEKRETARIÁTPRÁVNÍ ODDĚLENÍ

91 CÍLOVĚ-PROGRAMOVÉ STRUKTURY - maticové struktury a pružné (ad-hoc) týmy Maticová je taková organizační struktura, která vzniká kombinací několika hledisek členění podnikových činností; každá organizační jednotka má zpravidla dva či více nadřízených útvarů, z nichž některé mohou být specializovány na daný produkt či projekt (jde o případ, kdy podnik produkuje více výrobků) a jiné jsou specializovány na určitou činnost (výroba, marketing apod.) PROJEKT C PROJEKT B PROJEKT A VÝZKUM A VÝVOJVÝROBAMARKETING ŘEDITEL

92 CÍLOVĚ-PROGRAMOVÉ STRUKTURY STRUKTURY KOMISIONÁLNÍHO TYPU - účelově sestavené týmy k řešení určitého problémů, spíše štábní funkce, ale mohou mít i rozhodovací pravomoc, v podnikové praxi ne tak běžné jako třeba ve veřejné správě - maticové struktury a pružné (ad-hoc) týmy PROJEKT C PROJEKT B PROJEKT A VÝZKUM A VÝVOJVÝROBAMARKETING ŘEDITEL

93 Organizační struktury a jejich členění - z hlediska formalizace: formální a neformální - z hlediska sdružování činností: funkcionální a výrobkové - z hlediska uplatňování rozhodovacích pravomocí: liniové, štábní, kombinované (liniově-štábní a cílově-programové), komisionální - z hlediska míry delegace pravomoci a zodpovědnosti: centralizované a decentralizované - z hlediska členitosti: ploché a špičaté

94 OS DLE ČLENITOSTI PLOCHÉ A ŠPIČATÉ

95 Organizační struktury a jejich členění - z hlediska formalizace: formální a neformální - z hlediska sdružování činností: funkcionální a výrobkové - z hlediska uplatňování rozhodovacích pravomocí: liniové, štábní, kombinované (liniově-štábní a cílově-programové), komisionální - z hlediska míry delegace pravomoci a zodpovědnosti: centralizované a decentralizované - z hlediska členitosti: ploché a špičaté - z hlediska časového trvání: trvalé a dočasné

96 Kritéria pro výběr organizační struktury - velikost firmy, počet zaměstnanců, kvalifikace zaměstnanců, trvalost zakázek, význam zákazníků, složitost výroby, dostupnost dodavatelských a odběratelských trhů, rozvojová fáze organizace, vliv okolí (sociální, ekonomické, technologické a kulturní prostředí) - v rámci tvorby organizačních struktur by mělo být též vymezeno postavení a kompetence všech řídících orgánů (valná hromada, představenstvo/správní rada, ředitelská rada/, dozorčí rada/auditoři) - výsledky tvorby OS se projeví v organizačních normách (statut/stanovy, organizační řád atd.)

97 - zeštíhlování (lean production, lean management) - úzké = přehledné - větší celky, často propouštění, prodej budov, strojů - zmenšování (downsizing) - snižování počtu manažerů i dělníků, odprodej pozemků - vyčleňování (outsourcing) - odprodej, rušení divizí a dceřiných společností - reengineering - zásadní přehodnocení a radikální změna podnikatelských procesů s cílem dosáhnout dramatického zlepšení v dosavadních parametrech hospodaření, jako jsou náklady, kvalita, služby, rychlost (x kaizen) Změny organizačních struktur - implementace je náročná z důvodů finančních a souhlasu pracovníků se změnami - jak motivovat pracovníky, aby sami přicházeli se změnami

98 - „organizační struktury vyšších řádů“ Sdružování podniků Konsorcium příležitostné a dočasné spojení několika právně a ekonomicky nezávislých podniků; důvodem takového spojení je například společná účast na velkém tenderu Kartel smluvní spojení podniků, které však zůstávají ekonomicky a právně samostatné, velmi úzce však spolupracují v určité oblasti (např. cenová politika, výzkum a vývoj) konsorcium kartel koncern trust holding

99 Koncern fáze procesu spojování podniků (zpravidla podnikajících v příbuzném oboru), které jsou vzájemně provázány vlastnickými vztahy (vzájemné držení akcií), jsou ekonomicky a právně samostatné, avšak podléhají společnému centrálnímu řízení Trust fáze procesu spojování podniků, kdy původní podniky ztrácejí svou hospodářskou a právní samostatnost a jsou řízeny jednotným vedením Sdružování podniků konsorcium kartel koncern trust holding

100 Holding uskupení podniků, mezi nimiž vystupuje centrální subjekt (mateřská společnost), která má v ostatních podnicích (dceřinných společnostech) významné vlastnické podíly (akcie) a tudíž je řídí; jednotlivé podniky jsou právně a ekonomicky nezávislé, avšak podřizují se společné podnikatelské strategii Sdružování podniků konsorcium kartel koncern trust holding

101 Fúze a akvizice Fúze - dohoda dvou podniků s rovnocenným postavením o sloučení; původní podniky zanikají a vystupují jako jeden podnik pod společným názvem, který často obsahuje části názvů původních (Daimler-Benz + Chrysler = DaimlerChrysler) Druhy fúzí - horizontální - spojení dvou podniků, které produkovaly stejné nebo podobné výrobky či služby (konkurovaly si) - vertikální - spojení dvou podniků, které byly ve vztahu dodavatelsko-odběratelském - konglomerátní - spojení podniků, které produkovaly výrobky či služby, které nejsou v přímém vztahu (jde zpravidla o rozšíření portfolia jedné značky o produkty jiných druhů)

102 Fúze a akvizice Akvizice - majetkové převzetí jednoho podniku druhým, první podnik přestává existovat, nebo se stává organizační částí podniku druhého (může si též ponechat svou původní značku - Škoda) Joint venture (strategická aliance) - domácí a zahraniční firma vytvoří novou společnost; cílem je spojit konkurenční výhody - např. kapitálovou vybavenost, značku a znalost místního trhu (Sony Ericsson)

103 Podnikatelské klastry - regionálně propojená skupina firem, škol (příp. dalších organizací) - mohou být z různých oborů, mohou si konkurovat, ale spolupracují např. na vzdělávacích programech, společně komunikují s významnými dodavateli, angažují se v regionálním rozvoji apod. Podnikatelské sítě - jako klastry, předpokládá se větší geografický rozsah (i mezinárodní), často v dodavatelsko-odběratelských vztazích), cílem je společný výzkum a vývoj, distribuce znalostí, často fungují jako partner vládních institucí - existuje přímá souvislost mezi tím, jak spolu firmy spolupracují a celkovou prosperitou regionu (sever/jih Itálie) Sdružování podniků

104 Franchising - podnikání na základě nákupu licence - franchisor (poskytovatel franchisy) - franchisant (příjemce franchisy) - franchisa - licence - podniky vystupují samostatně, ale musejí podnikat podle daných pravidel (koncepce původního podnikatele - franchisora) - McDonald´s, Potrefená husa, Holiday Inn, KFC, Dobrá čajovna

105 8. Rozhodování

106 Rozhodování - vedlejší funkce doplňující plánování - výběr jedné z alternativ - spojeno s rizikem: - rizika, která organizace musí podstoupit: vývoj nových produktů, technologií... - rizika, která si organizace může dovolit: průzkum, reklama, reprezentace... - rizika, která si organizace nemůže dovolit nepodstoupit: servis, financování základního výzkumu, marketing a reklama... - rizika, která si organizace nemůže dovolit: všechna ostatní  - správné rozhodování znamená odhadnout, která rizika si organizace může a nemůže dovolit

107 Metody rozhodování - empirické: odhad, intuice, selský rozum, kombinace s expertními metodami (brainstorming) - heuristické: kombinace empirických a expertních (brainstorming) nebo matematicko-statistických metod (rozhodovací matice - BCG, GE matice) - exaktní metody: algoritmizovatelné postupy, matematicko- statistické modely

108 - empiricko-intuitivní - zkušenosti a intuice subjektů managementu + cíleně získané informace, často též metoda pokus-omyl Empirické metody - (smyslová) zkušenost; neformalizované, subjektivní - empiricko-analytické - analýza nahrazuje intuici (pocity a dojmy), rozhodnutí ovšem záleží na zkušenostech - expertní - subjektivní, ale kvalifikované názory expertů - často též v kombinaci s heuristickými metodami - viz dále

109 - delfská metoda - písemná anketa - anonymně expertů - statistické vyhodnocení odpovědí - po každém kole možnost korekce - postupné sbližování odpovědí - po několika kolech se objeví řešení - strategické úkoly, k nimž není dostatek informací Heuristické metody - analytické; postupné „objevování“ řešení - používají se u složitějších a strukturovaných (špatně rozložitelných) problémů - brainstorming - bezprostřední diskuze odborníků - nápady se píší na tabuli (nesmí se kritizovat), díky tomu se rozvíjejí - důležitá osoba moderátora - brainwriting - skupina odborníků píše návrhy na papíry - ty se postupně posouvají od jednoho ke druhému - každý si přečte a dopíše svůj návrh

110 - rozhodovací tabulky, rozhodovací stromy - grafické vyjádření struktury rozhodovacího procesu (variant, vlivů). uzly (styčníky, místo v grafu, kde probíhá rozhodování) a hrany (činnosti) Heuristické metody problém: rozšíření výroby stanovení variant postupů, informace nákup pronájem dodavatel Adodavatel B hotovost splátky leasing úvěr

111 Heuristické metody - rozhodovací analýza a rozhodovací matice - komplexnější pohled na interní a externí vlivy působící na problém samotný a rozhodování - zejména míra rizika a váha užitků jednotlivých řešení - BCG matice a GE matice Boston Consulting Group Business matice Růst trhu HvězdyOtazníky Dojné krávyBídní psi Tržní podíl velkýmalý velký malý Konkurenční pozice Chránit pozici Výběrově investovat Chránit a přehodnocovat Investovat do rozvoje Upřednostňov at tvorbu příjmů Restrukturaliz ace, tvorba příjmů Investovat uváženě Omezení rozvoje Sklízet Atraktivita trhu vysokástřední slabá General Electric matice nízká silná

112 - algoritmizace rozhodovacího procesu, modelové zobrazení, matematické řešení - opakovaná rozhodnutí, když jsou prvky v kvantitativně vyjádřitelném vztahu Exaktní metody - matematicko-statistické metody - korelační a regresní analýza, analýza časových řad, indexy a střední hodnoty, teorie pravděpodobnosti ad. - metody matematické analýzy - diferenciální počet, maticový počet, extrapolace - metody operační analýzy - matematické programování, grafické a síťové analytické metody, teorie her, teorie hromadné obsluhy, teorie zásob, teorie obnovy - matematické programování - množina přípustných, cílová kritéria - lineární programování, nelineární programování, stochastické programování, dynamické programování, parametrické programování atd.

113 - teorie her - řešení konfliktních situací, v nichž proti sobě stojí dva a více účastníků s protichůdnými zájmy - jde o to najít strategii nejvýhodnější vzhledem k daným podmínkám - teorie hromadné obsluhy (teorie front) - modelování systémů, v nichž vznikají (náhodné) požadavky na obsluhu vedoucí k vytváření front a ovlivňující využívání výrobního zařízení - hledá se způsob obsluhy s minimálními časovými ztrátami - teorie zásob - hledání optimální velikosti a rozložení zásob - teorie obnovy - optimální doby pro výměnu nebo opravu zařízení - minimalizace nákladů Exaktní metody - k rozhodování jsou zapotřebí především kvalitní a relevantní informace - jejich význam se stále zvyšuje. rozhodovat může ten, kdo je kompetentní (formálně a osobnostně)

114 - veřejně dostupné informace - veřejně nedostupné informace - informace z postřehů a rozhovorů v rámci organizovaných a náhodných setkání - ilegální zdroje informací Zdroje informací pro rozhodování

115 - veřejně dostupné informace - tvoří dle povahy oboru % využívaných informací v managementu 1. zpravodajské služby (televize, rozhlas, tisk) 2. odborné časopisy a noviny 3. odborné knihy, sborníky a materiály 4. právní organizačně-řídící normy (zákony, vyhlášky, technické normy) 5. marketingové projekty a plánovací dokumenty 6. organizační a podnikatelské služby (kartotéky, katalogy, korespondence atd.) 7. účetní závěrky a auditorské zprávy 8. statistické informace 9. zdroje počítačových sítí 10. počítačové klasifikátory komerčních informací Zdroje informací

116 - informace z postřehů a rozhovorů v rámci organizovaných a náhodných setkání % zdrojů informací využívaných v managementu Zdroje informací - ilegální zdroje informací % zdrojů informací v managementu, zvláště ve výzkumu - agenti, krádeže - veřejně nedostupné informace - utajované zejména z obchodních důvodů - tvoří % zdrojů využívaných informací - informační společnost - dříve sběračská, lovecká, agrární, industriální, v budoucnu znalostní a emoční

117 9. Řízení spolupracovníků

118 Řízení spolupracovníků...souvisí s personálním managementem, řízením lidských zdrojů před přijetímpo přijetí - plánování - výběr - umístění - hodnocení - vedení (motivace) - vzdělávání - odměňování - pohyb pracovníků

119 před přijetím - plánování po přijetí - kolik bude potřeba pracovníků, jaké profese, požadovaná kvalifikace, osobnostní předpoklady (vlastnosti, časová flexibilita) - jaké zázemí bude nutné pro pracovníky vytvořit (kanceláře, pracovní místa, pracovní pomůcky, stravování, občerstvení, kuřárna, ubytování, doprava, volný čas...) - jak bude řešen výběr pracovníků (výběrové řízení, interní x externí - personální agentura) - na jaké legislativní bázi budou pracovníci pracovat (zaměstnanci, dohody o pracovní činnosti, ŽL - outsourcing/“švarc systém“) Řízení spolupracovníků

120 před přijetímpo přijetí - výběr - odkud zaměstnanci přijdou - cizí - výběrové řízení, konkurz; databáze zájemců, spolupráce se školami - vlastní zaměstnanci (databáze s údaji o kvalifikaci a možnostech dalšího růstu, loajalita...) - kariérní postup - na základě jakých kritérií budou vybráni (kvalifikace, praxe, předložení vlastních prací, řešení úkolu na místě, v terénu) - kým budou vybráni - vlastní výběr - rozhodování personálního ředitele nebo kolektivní (konkurz, výběrové řízení) - personální agentury - nezávislost, nevzniká podezření na korupci, klientelismus, specializované agentury např. na výběr vrcholových manažerů Řízení spolupracovníků

121 před přijetímpo přijetí - umístění - schopnost konkrétního pracovníka pracovat v týmu, schopnost zapadnout do kolektivu (jeho části) - umístění na konkrétní práci, „kolečko“ po různých pracovních pozicích (absolventi) Řízení spolupracovníků

122 před přijetímpo přijetí - hodnocení - hodnocení pracovníka před přijetím nebo v průběhu zkušební doby x hodnocení průběžné - jak odpovídá přijatý pracovník požadavkům které jsme hledali - přizpůsobení práce (pracovních podmínek, konkrétních úkolů) tak, aby jeho spokojenost i efekt jeho práce byl maximální Řízení spolupracovníků

123 před přijetímpo přijetí - vedení (motivace/stimulace) TEORIE VEDENÍ LIDÍ Douglas McGregor - Teorie XY TEORIE ZAMĚŘENÉ NA POZNÁNÍ MOTIVAČNÍCH PŘÍČIN Maslowova teorie hierarchie potřeb Herzbergova teorie dvou faktorů Alderferova teorie tří kategorií potřeb McClelandova teorie potřeby dosáhnout úspěchu TEORIE ZAMĚŘENÉ NA PRŮBĚH MOTIVAČNÍHO PROCESU Vroomova teorie očekávání Porterův a Lawlerův rozšířený model teorie očekávání Adamsova teorie spravedlivé odměny Skinnerova teorie zesílených vjemů TEORIE ZAMĚŘENÉ NA SPECIÁLNÍ ÚČELY Řízení spolupracovníků

124 Douglas McGregor - Teorie XY (1960) TEORIE VEDENÍ LIDÍ - teorie X - pracovník nemá práci rád, je jen zdrojem obživy, s firmou se neidentifikuje, nemá ambice, nechce zodpovědnost, nechce rozhodovat, dává přednost jistotě a klidu >>> směruje k autoritativnímu, autokratickému či direktivnímu vedení - centralizované řízení, jasné a pevně dané úkoly, cukr a bič, hierarchie organizační struktury - manažer od svých podřízených něco očekává a tomu přizpůsobuje své chování (tvrdé a měkké vedení lidí) - manažer volí konkrétní styl řízení pro každého pracovníka; souvisí to s vykonávanými činnostmi, přístup se historicky proměňuje - teorie Y - pracovník rád pracuje, identifikuje se s firmou, je loajální, angažovaný, chce mít zodpovědnost a rozhodovat, rád jde do rizika >>> směřuje k volnému, demokratickému, participativnímu stylu vedení - decentralizované řízení, volné organizační struktury Řízení spolupracovníků

125 Abraham Maslow ( léta) - Teorie hierarchie potřeb TEORIE ZAMĚŘENÉ NA POZNÁNÍ MOTIVAČNÍCH PŘÍČIN fyziologické potřeby (hlad, teplo, zajištění rodiny/reprodukce) potřeby existenční jistoty a bezpečí (garantovaná práce, zdravotní pojištění, bezpečnost práce) sociální potřeby (vztahy na pracovišti, uplatnění v rámci kolektivu) potřeby uznání osobnosti a uspokojení z práce (sebeúcta, prestiž, pochvaly, povýšení) potřeby seberealizace (ztotožnění se s prací) - jednou uspokojená potřeba se pro člověka stává normou - hierarchie může být velmi individuální a měnit se např. s věkem Řízení spolupracovníků

126 Frederick Herzberg (50. a 60. léta) - Teorie dvou faktorů TEORIE ZAMĚŘENÉ NA POZNÁNÍ MOTIVAČNÍCH PŘÍČIN - dvě skupiny faktorů - motivátory (uspokojovatele) - hygienické faktory (neuspokojovatele) Co ovlivňuje chování lidí a jejich uspokojení? - motivátory - aktivují zájem pracovat kvalitně - dobrý pocit z vykonané práce, úspěchu, hmotné a morální ocenění - hranice je nejasná, různí lidé to vnímají různě - neuspokojení plyne z nedostatečných hygienických faktorů, uspokojení z dobře nastavených motivátorů - hygienické faktory - podmínky, v nichž člověk existuje (pracuje) a ovlivňují jeho spokojenost/nespokojenost - pokud fungují, přímo si je neuvědomuje, pokud ne, je nespokojený - klid při práci, teplo, jistota základního platu Řízení spolupracovníků

127 Clayton P. Aldefer (1972) - Teorie tří faktorů TEORIE ZAMĚŘENÉ NA POZNÁNÍ MOTIVAČNÍCH PŘÍČIN - rozvinutí a kritika Maslowovy teorie hierarchie potřeb, specializace na podnikovou praxi - člení potřeby do 3 hierarchických skupin: - pokud některá potřeba není dostatečně uspokojena, může to vést ke zvýšení jiné potřeby (sociální vztahy na úkor růstu) zajištění existence zajištění sociálních vztahů k pracovnímu okolí zajištění osobního profesního růstu a rozvoj Řízení spolupracovníků

128 David McClelland (1961, 69) - Teorie tří faktorů TEORIE ZAMĚŘENÉ NA POZNÁNÍ MOTIVAČNÍCH PŘÍČIN - snaží se nalézt motivační potřeby manažerů; u každého jsou jednotlivé potřeby různě silné potřeba sounáležitosti (dobré pracovní vztahy) potřeba prosadit se a mít poziční vliv (dominovat v kolektivu - typická potřeba manažera) potřeba úspěšného uplatnění (potřeba úspěchu - aktivita, inovace) Řízení spolupracovníků

129 Victor H. Vroom (1964) - Teorie očekávání TEORIE ZAMĚŘENÉ NA PRŮBĚH MOTIVAČNÍHO PROCESU 1.) zvýšené úsilí se projeví ve zvýšení efektivity práce 2.) ta v dosažení lepších výsledků, za které je hodnocen 3.) což povede k naplnění osobních cílů pracovníka - klíčová pro motivaci pracovníka je důvěra v slovo manažera (tedy vzájemná důvěra) - pracovník musí věřit, že: - pracovník tedy musí věřit, že rozhodnutí manažera povede k naplnění jeho osobních cílů - pokud je tato důvěra porušena - tedy pokud manažer nezajistí souslednost bodů zaměstnanec ztrácí motivaci pracovat pro firmu a proti rozhodnutím manažera rebeluje Řízení spolupracovníků

130 Lyman W. Porter a Edward E. Lawler (1968) - Rozšířený model teorie očekávání TEORIE ZAMĚŘENÉ NA PRŮBĚH MOTIVAČNÍHO PROCESU 1) subjektivní hodnotu očekávané odměny 2) dostatečnost vlastních schopností pro splnění úkolu 3) vlastní úsilí na splnění úkolu 4) zda lze manažerovi věřit apod. - zaměstnanec, který má splnit určitý úkol, posuzuje: - rozhodující je: - vyváženost jednotlivých faktorů - subjektivní atraktivnost očekávané motivační odměny ve srovnání s předpokládaným úsilím a riziky jeho dosažení Řízení spolupracovníků

131 J. Stacy Adams ( ) - Teorie spravedlivé odměny TEORIE ZAMĚŘENÉ NA PRŮBĚH MOTIVAČNÍHO PROCESU - zaměstnanec považuje odměnu za spravedlivou, jestli jeho osobní odměna porovnaná s jejich osobními náklady je stejná jako osobní odměna jiných pracovníků porovnaná s jejich osobními náklady - při lepším poměru je pracovník motivován, při horším demotivován - po nějaké době se sníží jeho pracovní úsilí - ze spokojeného zaměstnance se snadno stane nespokojený, když vidí, že kolega dostal přidáno (byť jen málo) a on ne Řízení spolupracovníků

132 Frederic Skinner (1969) - Teorie zesílených vjemů TEORIE ZAMĚŘENÉ NA PRŮBĚH MOTIVAČNÍHO PROCESU >>> 4 postupy motivace: - motivace se utváří dlouhodobě, protože lze při motivování pracovníka využít dřívější zkušenosti (odměny, postihy) - pozitivní motivace (vytváření dojmu kladné zkušenosti - za dobrý výsledek budeš opět dobře odměněn) - negativní motivace (varování před jednáním, které bylo příčinou postihu - může potlačit aktivitu - snaha omezit riziko) - utlumení určité aktivity (ignorováním snah či výsledků určitého pracovníka) - plně negativní trestání (postihnout či zabránit škodlivému jednání - pracovníci si ovšem mnohem déle než manažeři pamatují „osobní křivdu“ - může to vést k sabotážím) Řízení spolupracovníků

133 TEORIE ZAMĚŘENÉ NA SPECIÁLNÍ ÚČELY - participace zaměstnanců na rozhodování - moderní trend, široký konsenzus, odměna a nehmotná motivace, s pravomocí ovšem musí přicházet i zodpovědnost - sebemotivace manažerů - schopnost sám sobě stanovovat cíle v oblasti pracovní, vzdělávací - ostatní motivační postupy - například zlepšení podmínek pracovního života Řízení spolupracovníků

134 - leader x manager x executive - manager makes things good, but leader makes good things) - executive - samostatný, ale na nižších stupních Tvůrčí vedení - leadership - dobrý manažer má: - vizi ziskové podnikatelské činnosti (je podnikatelem) - motivaci a schopnost překonat případné překážky - schopnost načasovat podnikatelskou akci - dostatečnou kvalifikaci a zkušenosti - připravený a promyšlený podnikatelský záměr - schopnost zabezpečit zdroje (materiální, personální) - podnikatelská odměna souvisí s nejistotou a rizikem (okolí - politické, ekonomické, tržní, inovační) - snahou manažera je tuto nejistotu a riziko (respektive vliv okolních jevů) snižovat (zdroje a následky rizik a jejich ovlivnitelnost)

135 FUNKČNÍ VEDENÍ (MANAGEMENTSHIP) x TVŮRČÍ VEDENÍ (LEADERSHIP) UMĚNÍ OVLIVNIT LIDI TAK, ŽE SE BUDOU S NADŠENÍM SNAŽIT O DOSAŽENÍ CÍLŮ SKUPINY (Koontz, Weihrich) CHOVÁNÍ LEADERŮ – autokratický styl, demokratický styl, liberální styl Rensis Likert (USA, 1976, systém 4T) hovoří o vykořisťovatelsko-autoritativním stylu, benevolentně autoritativním stylu, konzultačním stylu a participačním stylu Tvůrčí vedení - leadership

136 1. aby akceptovali, že jsou součástí celku, který musí být v harmonii (japonský management) 2. aby bojovali hlavně za sebe, své hodnocení a kariéru (americký přístup) 3. aby každý bojoval za sebe i celek a bylo to v rovnováze (systémový přístup) Přístupy při vedení lidí

137 Komunikace - jedna z nejdůležitějších manažerských dovedností - předpoklad úspěšné komunikace: - kdo komunikuje (JÁ - co představuji pro příjemce) - komu (jaká je osobnost, jaká sdělení akceptuje) - co (jak se sdělení týká příjemce) - jak (lze sdělení přizpůsobit osobnosti příjemce) - s jakým cílem (proč vlastně komunikuji) - s jakým efektem (zpětná vazba - jak bylo lze komunikovat lépe?) - schopnost empatie, důkladná příprava - srozumitelnost, stručnost, „co řeknu - říct to - co jsem řekl“, zpětná vazba (pochopení)

138 - intrapersonální - interpersonální - skupinová - meziskupinová - institucionální/organizační - celospolečenská (>masová) Sociální komunikace... roste míra zespolečenštění, klesá frekvence komunikačních situací

139 Druhy komunikace Mehrabianova čísla: - slovní (verbální - 7 % předaných informací) - zraková (vizuální - 55 % předaných informací) - hlasová (vokální - 38 % předaných informací - „čtení mezi řádky“) - verbální komunikace - mluvená a psaná - zásady vytváření dokumentů jsou jiné než zásady přípravy mluveného projevu

140 - bariéry slovní komunikace - vědomosti, znalosti - kultura - status - postoje (např. citlivá témata) - emoce - komunikační dovednosti - druhy slovní komunikace - monolog - dialog (vyvážený, nehledá se vítěz) - diskuze (cílem je najít optimální řešení) Druhy komunikace

141 1. poškozená gramofonová deska - trpělivé a dlouhodobé opakování toho, čeho chci dosáhnout, bez nutnosti připravených argumentů a zlosti, ignorace manipulačních a argumentačních nástrah Asertivní komunikace - jak dosáhnout co nejlepšího výsledku komunikace při respektování názoru druhých a bez zbytečných emocionálních vypětí - některé zásady a techniky: 2. otevřené dveře - přiznat svému kritikovi, že na tom, co říká, může být něco pravdy - klidné přijetí kritiky, zůstává možnost být sám sobě soudcem 3. sebeotevření - klidně sdělit kladné i záporné stránky své osobnosti - možnost klidně vyjádřit i věci, které vyvolávaly pocit viny a úzkosti

142 4. volné informace - hledat v konverzaci prvky, které jsou pro partnera zajímavé a zároveň dávat nevyžádané informace o sobě - snižuje to plachost a činí rozhovor hladším Asertivní komunikace 5. negativní aserce - jednoznačný souhlas s kritikou své osoby, ať už je konstruktivní nebo agresivní - možnost posoudit své chování bez zbytečné obrany, redukce zlosti kritika 6. kladení negativních otázek - aktivní podpora kritiky - kritik se pak musí chovat asertivněji 7. selektivní ignorování - nereaguje se na kritiku nevěcnou, manipulativní nebo obecnou - dá se najevo, že jsme ji slyšeli, ale nekomentujeme ji 8. přijatelný kompromis - navrhnout přijatelný kompromis v rámci rozhovoru - nelze tam, kde se hraje o vlastní sebehodnocení

143 - zrakovým kontaktem (do 10 vteřin, 2vteřinové přestávky; asiaté považují pohled do očí za nevychovanost, arabové se dívají hned, protože oko je okno do duše) Nonverbální komunikace - kinetika, proxemika, chronomika, komunikace oblečením a prostředím, komunikace mlčením - kinetika (body language, komunikace orgány těla) - výrazy tváře (mimika - dá se zastírat), - tělesným dotekem (haptika - podání ruky - energické, měkké, mdlé (leklá ryba), zvýšený hřbet ruky - nadřazenost, podání konečků prstů - nevyrovnanost, dlaň obrácená nahoru - srdečnost; polibky) - pohyby a polohou těla (posturika - skládání rukou, naklonění těla) - gestikulací (gestika - různé významy gest různých národů)

144 - vzdálenost - intimní vzdálenost (do 50 cm), osobní sféra (150 cm), společenská vzdálenost (do 350 cm), veřejná vzdálenost (nad 350 cm) - kulturní rozdíly Nonverbální komunikace - proxemika (komunikace prostorem) - prostor - status - vysoce postavený člověk má kancelář jen pro sebe, koho je potřeba kontrolovat, je umístěn do otevřené kanceláře

145 - hospodaření s časem ostatních - kdo se považuje za důležitého, nárokuje si čas ostatních, sám časem nešetří; - Nonverbální komunikace - chronomika (komunikace časem) - oblečení, brýle, make-up, uspořádání nábytku, doplňky... - výraz statutu, okolí to může imponovat nebo odrazovat - dochvilnost - pozdní příchody - nezájem, neúcta - záleží na společenské situaci, rozdíly mezi národy - komunikace oblečením a prostředím (artefakty)... to vše se dá naučit, natrénovat a zneužít - viz např. školení osobních prodejců... - komunikace mlčením - „nelze nekomunikovat“ - mlčení může znamenat cokoliv, souhlas i nesouhlas...

146 - kvalita hlasu - tón hlasu - melodičnost hlasu - síla hlasu - dech a hlas (např. nesprávný důraz, polykání koncovek) - hlasitost řeči - rychlost řeči - pauzy (+ různá hmm, eee...) - rytmus, načasování (v kombinaci s rytmem) - zdůrazňování - zvučnost (jako projev zájmu o téma x monotónnost) - artikulace - výslovnost Hlasová komunikace - objektivní charakteristiky hlasu a subjektivní snaha říci něco „mezi řádky“ pomocí hlasové modulace (ironie apod.)

147 - soustředit se na komunikaci - vytvořit/využít vhodné prostředí - nemluvit příliš, dát prostor druhému - umět naslouchat, reagovat na partnera - když mluví druhý, soustředit se na něj a ne na své myšlenky (pak je to výměna monologů) - dbát na vlastní srozumitelnost, vystupování - dát pozor na vlastní gesta (s ohledem na kulturní rozdíly) - humor používat opatrně a adekvátně situaci/kultuře „Zásady správné komunikace“

148 10. Kontrola

149 - analýza odchylek reality od plánu - hodnocení správnosti vytyčených cílů - hledání odpovědi na otázku „jak se to dá dělat lépe“ - vyvození příslušných závěrů - úprava plánu a realizace ≠ „najít chyby a potrestat“ - odchylky - pozitivní a negativní - významné, nevýznamné a zanedbatelné - aby bylo možno kontrolu provádět, musejí být napřed stanoveny měřitelné cíle - kvantitativní, kvalitativní - nejlépe když je dopředu řečeno, jak postupovat v případě zjištění odchylek Kontrola

150 - úrovně kontroly - na nejvyšší úrovni (kontrola plnění strategických plánů) - na nižších úrovních (organizační jednotky - kontrola plnění taktických, operativních, marketingových plánů) - z časového hlediska- kontroly pravidelné a nepravidelné - preventivní, průběžné a následné - z pohledu realizátora - interní a externí - z věcného hlediska - komplexní, finanční, personální (úroveň řízení, komunikace...) - metody kontroly - analýza finančních ukazatelů, expertní metody (konzultanti, delfská metoda...), dotazníkové šetření, rozhovory s vedoucími pracovníky, průběžná kontrola, do které jsou zapojeni všichni pracovníci (TQM, kaizen)

151 Kontrola - výsledek kontroly - úprava plánu, úprava metod a postupů, personální závěry - nárůst objemu kontrolních mechanismů ve velkých firmách, role výpočetní techniky

152 Benchmarking - metoda kontroly formou srovnání se špičkovými konkurenty - poprvé Xerox, učení se od nejlepších, nikoliv kopírování - analýza podnikových činností - výrobní postupy, propagace, informační systém podniku, distribuční cesty, systém dodávek, systém zpracování zakázek, systém odměňování pracovníků... - nalezení organizací, které to „dělají lépe“ v rámci oboru i mimo něj - v čem je jejich postup lepší a jak se dá použít v našich podmínkách - implementace - Global Benchmarking Network - benchmarkingová centra - Česká společnost pro jakost - databáze firem s informacemi o jejich charakteristikách (dobrovolný dotazník)

153 11. Společenská zodpovědnost podniku

154 - corporate social responsibility (CSR) - sociální zodpovědnost podniku x sociální zodpovědnost manažera - vnitřní a vnější sociální zodpovědnost: zákony, společenská pravidla, formální a neformální normy - Standard odpovědná firma (Fórum dárců): trojí zodpovědnost (triple bottom line): - ekonomická prosperita (legálnost, transparentnost, vztahy, ekonomický rozvoj) - environmentální kvalita (trvale udržitelný rozvoj, čistý provoz, recyklace) - společenský kapitál (např. podniková nadace, rovné příležitosti, menšiny) Společenská zodpovědnost podniku

155 - ekonomická oblast - kodex podnikatelského chování/etický kodex, transparentnost, corporate governance, odmítnutí korupce, shareholders dialogue, chování k zákazníkům, dodavatelům, investorům, ochrana duševního vlastnictví - společenská oblast - firemní filantropie, stakeholders dialogue, zdraví a bezpečnost zaměstnanců, rozvoj lidského kapitálu, dodržování pracovních standardů (dětská práce), vyváženost pracovního a osobního života zaměstnanců, rovné příležitosti, rozmanitost na pracovišti (pohlaví, etnika, věk, handicap), rekvalifikace pro propuštěné, jistota zaměstnání, lidská práva - environmentální oblast - ekologická výroba, produkty a služby (ISO , EMAS), ekologická firemní politika (recyklace, ekologické suroviny), zmenšování dopadů na životní prostředí, ochrana přírodních zdrojů

156 TOP Filantrop 2011 NEJODPOVĚDNĚJŠÍ VELKÁ FIRMA ROKU cena pro firmy, které přistupují komplexně a inovativně ke komunitě ve všech hlavních oblastech: Strategický přístup k CSR a leadership Odpovědné partnerství se zaměstnanci Odpovědné partnerství se zákazníky a dodavateli Odpovědný přístup k životnímu prostředí Odpovědné dárcovství Měření, evaluace a komunikace 1. Plzeňský Prazdroj, a.s. 2. IBM Česká republika, s.r.o. 3. Vodafone Czech Republic, a.s. Skokan roku - ŠKODA AUTO a. s. NEJODPOVĚDNĚJŠÍ STŘEDNÍ A MALÁ FIRMA ROKU 2011 Hotel Adria Praha SPOLEČENSKY PROSPĚŠNÝ PROJEKT 2011 Škoda Auto, a.s. - Síť chráněných pracovišť: zdravotní pool

157 - sociální zodpovědnost by měla být zakotvena v poslání (misi) firmy a ve strategických dokumentech a samozřejmě se projevovat v každodenním jednání firmy Sociální (společenská) zodpovědnost - společenská zodpovědnost podniku - podnikové občanství - společenské a komunitní dění, rozvoj komunity, dobročinné, sportovní a vzdělávací aktivity - vlastní PR - sociální zodpovědnost manažera - morální připravenost nést důsledky svého jednání vůči vnitřnímu i vnějšímu prostředí a respektovat jeho potřeby - sociální zodpovědnost x podnikatelská racionalita - mzdy, vztah k životnímu prostředí - trend: sociální zodpovědnost se stává conditio sine qua non

158 Manažerská etika - etika - dodržování v dané komunitě uznávaných norem jednání - kodifikace - desatero, ústava, listina základních práv a svobod, zákony, vnitřní podnikový kodex (zejména zahraniční firmy)... - nepsaná pravidla - morálka, takt, slušnost, společenská korektnost... - porušování - mobbing (psychický teror na pracovišti, šikana), sexuální obtěžování, nedodržování slibů podřízeným, snaha budovat přílišnou závislost... snadno se obviňuje, těžko se dokazuje nevina - boj proti pomluvám - krizové PR - etika a styl řízení - autokratické řízení neznamená neetické - je neetický postup obhajitelný účelovostí rozhodnutí (v zájmu podnikatelského úspěchu)?

159 Firemní kultura - součást corporate identity (produkt, kultura, design, komunikace), řízeno jako součást PR - organizační kultura, manažerská kultura, organizační klima - sdílené hodnoty ohledně cílů firmy - kultura oblékání, kultura vystupování, kultura mluvení, kultura jednání se zákazníky, kultura referování navenek, loajalita k firmě, prvky corporate designu, sdílené hodnoty (tradice, rituály, mýty) - kulturní rozdíly (mezi národy), liší se dle oboru (banky, počítačové firmy)

160 12. Aktuální trendy v managementu

161 - přechod 70. a 80. let, začátek 80. let: hledání dokonalosti Management v 80. letech - růst konkurence - japonská výzva, japonská hrozba (nástup jap. firem) - snaha přenést poznatky japonského managementu na západ - v podstatě ne moc úspěšné - důraz na inovativnost, nové (malé) podniky (Microsoft, Apple... Yahoo, Google...) - změna „trhu dodavatele“ na „trh zákazníka“ - obrovská převaha nabídky - neexistence neuspokojených potřeb - důraz na „duchovnější“ potřeby - konkurenční výhodou je vyšší užitná hodnota - zákazník určuje, co se bude produkovat a co bude úspěšné - do té doby diktoval podmínky producent

162 - diskontinuity v ekonomickém vývoji - hospodářské podmínky se mohou velmi rychle a velmi radikálně změnit (např. v důsledku sociálních změn - ropné šoky, války v Iráku..., vlivem lobby) - tyto změny mohou mít dalekosáhlé důsledky pro některé podnikatele (až ztráta podnikatelské příležitosti) - nutnost rychle reagovat na změny, dosud vybudované jméno nestačí - na druhou stranu vznik příležitostí nových Management v 80. letech - integrační procesy - vznik nových politicko-hospodářských seskupení - globalizace - internacionalizace - vznik nových států a jejich uskupení, rozšiřování spolupráce

163 - Peter Ferdinand Drucker - Managing in Turbulent Times (1980) - renesance západního manažerského myšlení (tedy ne přejímání japonského) v době neustálých změn Management v 80. letech

164 - „Hledání dokonalosti“ - Thomas J. Peters, Robert H. Waterman: In Search of Excellence - Lessons from America´s Best-Run Companies - empirické srovnání chování nejúspěšnějších podniků - poučení z pozitivních a negativních zkušeností - poznatky shrnuty do 8 doporučení Management v 80. letech - stále větší důraz na lidi - schopnost je motivovat, dosáhnout jejich loajality

165 - T. J. Peters, R. H. Waterman: In Search of Excellence: - aktivně jednat (neomezované tvůrčí podnikatelské myšlení) - být blízko zákazníkovi (sledovat jejich potřeby a názory) - přiměřenou autonomností rozvíjet podnikavost (dát přiměřenou samostatnost výkonným pracovníkům) - zvyšovat produktivitu prostřednictvím lidí (zejména aktivní spoluúčastí pracovníků) - podporovat motivující hodnotový systém firmy (motivace pracovníků, hrdost a loajalita) - držet se toho, co firma zná a umí (snadno se nevzdávat získaných pozic, zejména vzhledem ke kvalifikaci pracovníků) - využívat jednoduché organizační formy a nepočetný správní a řídící aparát (malý a výkonný, autonomní podnikatelské jednotky uvnitř firem) - používat a kombinovat řízení „s přitaženou i volnou brzdou“ (sladit centralizované a decentralizované řízení). Management v 80. letech

166 - druhá polovina 80. let: chaos jako výzva - chaos přestal být vnímán jako negativum, ale jako výzva - nástup informačních společností, význam informačních systémů pro řízení - P. F. Drucker - The Frontiers of Management: Where Tomorrow´s Decision are Being Shaped Today (Management: Budoucnost začíná dnes) Management v 80. letech

167 - John Naisbitt (autor „megatrendů), Patricie Aburdenová: Re-inventing the Corporation - Transforming You Job and Your Company for the New Information Society - deset trendů, které mění tvář a podnikatelské prostředí v období intenzivní informatizace: - přesun od kapitálu (industriální společnost) k datům, informacím, znalostem, tvůrčímu myšlení (informační společnost) - rozhodující bude jakost - firmy soutěží o inovačně myslící a kvalifikovaně myslící lidi Management v 80. letech

168 - J. Naisbitt, P. Aburdenová: Re-inventing the Corporation - deset trendů - rozvoj informačních technologií redukuje potřebu vedoucích pracovníků (o %) a vede ke vzniku jednoduchých a plochých organizačních struktur (+ flexibilita - práce na dohodu místo pevného zaměstnání - možnost vybrat ty nejlepší vhodné lidi dle úkolu) - rozvoj inovačního podnikatelského myšlení uvnitř i vně firem (soutěžení zaměstnanců, podíl na výsledcích a zodpovědnost, podílové vlastnictví zaměstnanců) - manažer je spíše rádcem než autoritativním vedoucím - změna struktury pracovních sil - mj. schopnost využívat vzdělaných mladých lidí, žen Management v 80. letech

169 - J. Naisbitt, P. Aburdenová: Re-inventing the Corporation - deset trendů - zvyšuje se podíl zaměstnaných žen - roste význam intuice a vize pro strategické rozhodování (x matematické modely) - je třeba změnit výchovný a vzdělávací systém podniku (informační společnost) - větší pozornost sociálně-ekonomickému a zdravotnímu zabezpečení pracovníků - věnovat pozornost mladým lidem přicházejícím do managementu - vzdělávat, rozvíjet podnikavost, inovativnost Management v 80. letech

170 - Thomas J. Peters - 2. pol 80. let - revize „hledání dokonalosti“ - neexistují dokonalé firmy - je třeba „naučit se milovat změny“ a pružně na ně reagovat (rychleji a lépe než konkurence), ovšem v rámci podniku vytvářet stabilitu, která bude podporovat jeho inovační politiku - N. M. Tichy, M. A. Devanová - největší deficit podnikového managementu je v lídrech Management v 80. letech

171 - informační management a reengineering - P. F. Drucker - Managing for the Future s and Beyond (Cestou k zítřku - Management pro 21. století) - (1992) - trendy: - reciprocita vazeb jako ústřední princip ekonomické integrace; jde o rozvoj ekonomických vztahů, spíše mezi bloky než mezi státy; existuje možnost sklouznout k protekcionismu - firmy se integrují do světové ekonomiky především cestou vytváření strategických partnerství a aliancí - joint ventures, menšinové účasti, konsorcia Management v 90. letech

172 - P. F. Drucker - Managing for the Future (+1992) - trendy: - základem organizace firem již není hledisko výrobně- hospodářské, ale informační potřeby a toky; lidé chodí za prací, ne práce za lidmi; činnosti, které sám podnik nerozvíjejí, jsou outsourcovány - jsou potlačovány krátkodobé snahy externích investorů získat rychlý zisk. krátkodobá a dlouhodobá ziskovost musí být z vlastnicko-manažerského hlediska vyvážená, roli hraje socio-ekonomická zodpovědnost podniků - od řešení lokálních ekonomických problémů se přechází k řešení globálních socio-ekonomických problémů Management v 90. letech

173 - Peter M. Senge - The Fifth Discipline - The Art and Practice of the Learning Organization (1990) - „učící se organizace“ - lidé rozšiřují své znalosti, jsou ochotni pracovat na zlepšení výsledků své práce, lidé se průběžně učí, jak se společně učit - schopnost učit se je konkurenční přednost - k procesní inovaci učící se organizace přispívá 5 integrovaně propojených faktorů: Management v 90. letech

174 - Peter M. Senge - The Fifth Discipline - The Art and Practice of the Learning Organization (1990) - k procesní inovaci učící se organizace přispívá 5 integrovaně propojených faktorů: - systémové myšlení (system thinging) (to je onou pátou disciplínou) - osobní dokonalost (personal mastery) - myšlenkové modely (mental models) - vytváření sdílené vize (building shared vision) - skupinové učení (team learning) Management v 90. letech

175 - Hans-Jürgen Wernecke - Die fraktale Fabrik (Fraktálová firma) - při manažerské práci je třeba zvažovat velký počet proměnných, jejichž vazby jsou nelineární, proto není možné využívat modelů; fraktál je částí systému, jejíž cíle, fungování a výsledky lze přesně popsat; fraktál je podobný s celkem a ten se takto dá popsat - zajímavý experiment, jehož praktická aplikace je zatím sporná Management v 90. letech

176 - Michael Hammer, James Champy - Reengineering the Corporation - A Manifesto for Business Revolution. (Reengineering - Radikální proměna firmy) (1993) - zásadní přehodnocení a proměna podnikových procesů vedoucí ke dramatickému zlepšení měřítek výkonnosti (náklady, kvalita, rychlost) - reengineering vs. kaizen - naopak jsou nutné skokové změny - ne všechny výsledky reengineeringových činností jsou ovšem jednoznačně pozitivní Management v 90. letech

177 - virtuální podnik - síťové propojení vlastních i partnerských organizačních jednotek, dodavatelů, zákazníků, výzkumných organizací - ztrácí se pevné organizační vymezení podniku - kaizen, JIT, TQM - demasifikace, strategie tržních mezer (niche) - změna „paradigmat“ manažerského myšlení - znalostní management, virtuální firmy Management v 90. letech

178 Management na počátku 21. století - vliv internetu, globalizace, internetové obchodování (e-commerce, e-marketing) - malé firmy mohou s úspěchem podnikat v globálním měřítku - P. F. Drucker - Management Challenges for the 21st Century (Výzvy managementu pro 21. století) mění se samotné chápání managementu, existují podstatné výzvy, kterým je třeba čelit - 7 podstatných změn: - mění se poslání managementu - větší využití v neziskové a státní sféře - názor, že pro organizaci lze vytvořit jedinou správnou organizační strukturu, je překonán - stejný úspěch mohou přinést různé struktury, navíc roste význam pružných a neformálních struktur

179 Management na počátku 21. století - P. F. Drucker - Management Challenges for the 21st Cent. - hledat jediný ideální způsob vedení lidí nemá smysl - každý člověk vyžaduje vlastní styl řízení, vztah nadřízený-podřízený se mění ve vztah partnerský - technologie, trhy i konečná využití výrobků a služby poskytované prodejními organizacemi nejsou předem známy a není možné je odvětvově předem zafixovat - od inovace k jejímu využití pro zákazníka je daleko, což si vynucuje vznik transdisciplinárních aliancí mezi partnery (i zákazníky) - manažerská práce přestala mít jasně vymezené rámce právní subjektivity jedné organizace - je třeba koordinovat činnost celých partnerských systémů

180 Management na počátku 21. století - P. F. Drucker - Management Challenges for the 21st Cent. - práce managementu ztrácí svůj původní národní a politický rámec hranic domácí ekonomiky - globalizace, síťová komunikace - management organizací postupně přestává soustřeďovat svou hlavní pozornost na své interní zájmy - vše vychází ze zájmů partnerů (stakeholders, nejen zákazníků)

181 Management na počátku 21. století - budoucnost mají lídři a znalostní pracovníci - dříve bylo v pohybu okolí, dnes musí být v pohybu i firma uvnitř - nová ekonomika - kdy se „prostor zmenšuje a čas zkracuje“ - což je změna socio-ekonomická (e-kultura, která zcela mění způsob, jakým lidé žijí, komunikují, baví se, seznamují se, vzdělávají se a čerpají poznatky... ale jsou to stále ti stejní lidé) - doba je nicméně postmoderní = pluralitní a na jisté úrovni umožňuje prakticky cokoliv... žádná univerzální strategie neexistuje; důležitá je odlišnost - sice důraz na lidi, ale stejně nejde jen o řízení lidí, ale o řízení podniku k úspěchu - využití skrytých znalostí (tacit knowledge); koučování

182 - informační a komunikační technologie budou v reálném čase ovlivňovat podnikání, rozšíří objem práce doma - rozvine se globalizace a využívání síťových struktur - změny ve všech oblastech budou probíhat rychleji, budou se objevovat nepředvídatelné změny (teroristické útoky atd. ) - dobré nápady a projekty i v boji proti terorismu budou přitahovat zdroje - velmi oceňována bude kreativita, iniciativa, různorodost myšlení a inovativnost subjektů managementu - superkonkurence povede ke spolupráci a vzniku aliancí - ve velké míře bude docházet k intelektualizaci produktů - podnikání se stane humánnější, preferovat se bude podnikání založené na službě pracovníkům, městu, regionu, společnosti Budoucí vlivy na vývoj managementu


Stáhnout ppt "MANAGEMENT Ing. Mgr. Radim Bačuvčík, Ph.D. U44-209"

Podobné prezentace


Reklamy Google