Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Střední odborné učiliště stavební, odborné učiliště a učiliště Sabinovo náměstí 16 360 09 Karlovy Vary Bohuslav V i n t e r odborný učitel uvádí pro T2.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Střední odborné učiliště stavební, odborné učiliště a učiliště Sabinovo náměstí 16 360 09 Karlovy Vary Bohuslav V i n t e r odborný učitel uvádí pro T2."— Transkript prezentace:

1

2 Střední odborné učiliště stavební, odborné učiliště a učiliště Sabinovo náměstí Karlovy Vary Bohuslav V i n t e r odborný učitel uvádí pro T2 tuto výukovou prezentaci : Sušení a vytvrzování nátěrových hmot

3 4.3.5Sušení a vytvrzování nátěrových hmot V průmyslové výrobě nábytku jsou pro sušení a vytvrzování nátěrových hmot (filmů) využívány všechny tři známé způsoby přenosu tepla, a to přenos tepla kondukcí, konvencí a zářením. V procesu vysoušení a vytvrzování přechází nátěrová hmota ze stavu kapalného do stavu tuhého vlivem fyzikálních nebo chemických pochodů či společným vlivem obou pochodů (tab. 28). Při fyzikálním vysoušení se z nátěrové hmoty uvolňují prchavé složky - rozpouštědla a ředidla. Na povrchu nátěrového filmu se vytvoří souvislá tenká blána, která chrání nátěrový film před mechanickými nečistotami hlavně před prachem z ovzduší.Tato fáze vysoušení se označuje jako stadium A - zasychání proti prachu (tab. 29, 30 – viz další strany ).

4 Sušení a vytvrzování nátěrových hmot Tab. 28Aplikační možnosti různých systémů vytvrzování

5 Sušení a vytvrzování nátěrových hmot Tab. 29Časová rozmezí pro vysoušení nitrocelulózových laků

6 Sušení a vytvrzování nátěrových hmot Tab. 30 Rychlost zasychání nátěru kyselinou tvrditelného laku při paralelním a tryskovém (kolmém) rozvodu vzduchu (podle Saine)

7 Sušení a vytvrzování nátěrových hmot Při chemickém vytvrzování se z tekuté nátěrové hmoty vytvoří film chemickou reakcí, a to bud‚ : oxidací, polymerací nebo polykondenzacl. Oxidační polymerace nastává při vytvrzování nátěrových hmot, obsahujících vysychavé oleje. Proces vytvrzování je velmi zdlouhavý, a proto se ve výrobě nábytku nepoužívá.

8 Sušení a vytvrzování nátěrových hmot Polymerace je chemická reakce, při níž dochází ke vzniku makromolekul. Reakce začíná tehdy, vytvoří-li se volný radikál, který zahájí řetězovou reakci. U polyesterových nátěrových hmot, vytvrzovaných klasickým způsobem, začíná polymerační reakce přidáním snadno štěpitelných peroxidů (dibenzoylperoxid). U nových způsobů vytvrzování polyesterových nátěrových hmot začíná reakce rozložením fotosenzibilizátorů (látky, které podněcují vytvrzovací reakci a nevyžadují teplo). Používají se při vytvrzování ultrafialovým zářením.

9 Sušení a vytvrzování nátěrových hmot Polykondenzace je chemická reakce, při níž dochází k tvorbě makromolekul z výchozích polyfunkčních nizkomolekulárnlch sloučenin. Velikost makromolekuly je ovlivněna teplotou, rychlostí odvádění polykondenzační vody a dalšími faktory. Polykondenzace je zahájena iniciátorem reakce, např. u kyselinou tvrdnoucích laků přidáním organické nebo anorganické kyseliny. Průběh chemických reakcí lze urychlit teplotou. Na tomto poznatku jsou založeny technologické principy vysoušení a vytvrzování nátěrových hmot. Jejich zavedení do praxe výrazně zkracuje technologicky nezbytné vytvrzovací časy, přispívá ke zkrácení celkové průběžné doby výroby a zvyšuje efektivnost výroby.

10 Sušení a vytvrzování nátěrových hmot Vysoušení a vytvrzování infračerveným zářením (IČ) Při infračerveném ohřevu je přenos tepla zajišťován elektromagnetickými vlnami. Spektrum elektromagnetického vlnového záření je velmi široké a leží v rozsahu od dlouhých rádiových vln přes tepelné záření, infračervené záření, viditelné světlo, ultrafialové záření až k rentgenovému záření. Pro vytvrzování nátěrových hmot jsou zajímavé rozsahy uvedené na obr. 67 – viz následující strana. Záření : krátkovlnné0,78 až 2,0 pm, středněvlnné2,0 až 3,5 pm, dlouhovlnné3,5 až asi 72 pm.

11 Sušení a vytvrzování nátěrových hmot Obr. 67 Rozsah záření ultrafialových a infračervených zářičů A – ultrafialové záření 300 až 400 nm, B – viditelné spektrum 0,38 až 0,78  m, C – krátkovlnné 0,78 až asi 2  m, D – středněvlnné asi 2 až 3,5  m, E – dlouhovlnné asi 3,5 až 12  m, F – tmavé záření (sekundární), G – světlé záření (primární), H – ultrafialové uíření s absorpcí tepla, I – ultrafialové záření bez absorpce

12 Sušení a vytvrzování nátěrových hmot Pro každou ze tří skupin infračerveného záření existuje zářič,jehož emisní maximum leží v odpovídajícím rozsahu krátkých, středních a dlouhých vln.

13 Sušení a vytvrzování nátěrových hmot Reflexe, absorpce a transmise záření (obr. 68) Elektromagnetické vlny vyzařované infrazářičem při nárazu na ~ těleso toto těleso zahřívají. Paprsky přitom reagují následovně: a) reflektují - jsou odraženy povrchem, b) jsou absorbovány a přeměňují se v teplo, c) transmitují, tzn. prostupují tělesem, aniž by se přeměňovaly v teplo.

14 Sušení a vytvrzování nátěrových hmot Hloubka vniku a transmise jsou v úzké souvislosti. Chceme-li v praxi zahřívat, popř. vytvrzovat infračerveným zářením např. lakový film, použijeme zářič, u něhož je vlnová délka maximálního vyzařování poněkud kratší než vlnová délka maximální absorpce ozařovaného tělesa. Dosáhne se tak absorpce záření i ve vrstvě, nikoli pouze na povrchu, aniž by došlo k podstatnější transmisi. Zdrojem energie pro infrazářiče je především: - topný olej, - elektřina, - plyn.

15 Sušení a vytvrzování nátěrových hmot Obr. 68 Hloubka vniku infračerveného záření různých vlnových délek 1 – reflexe, 2 – absorpce, 3 - transmise

16 Sušení a vytvrzování nátěrových hmot Teplota zářiče se pohybuje mezi 350 až 400 °C. Rychlost vysoušení nátěrových hmot na dílcích probíhá různě a je závislá na typu nátěrové hmoty. Teplota prostředí na konci vysoušecí (vytvrzovací) fáze činí asi 150°C. Podle typu nátěrové hmoty a velikosti nánosu se doba sušení pohybuje v rozmezí 1 až 5 minut. Dílce přiváděné pod zářič absorbují tepelné záření. Výhoda vysoušení oproti konvekčním sušárnám spočívá v tom, že nánosy nátěrové hmoty se vytvrzují (vysoušejí) od pokladu směrem k povrchu. Výpary se nepřetržitě odsávají ventilátory.

17 Sušení a vytvrzování nátěrových hmot Technický infrazářič (sekundární) Elektricky ohřívané zářiče. Představitelem takového typu sekundárního dlouhovlnného zářiče je např. tmavý zářič. Zářič má topnou spirálu obalenou pláštěm z keramiky nebo kovu. Paprsky spirály narážejí na trubici pláště a ta je absorbuje, poněvadž záření pláštěm nepronikne. Trubice pláště se tím zahřívá a vysílá jako sekundární zářič převzatou energii jen zčásti jako záření o ještě větší vlnové délce. Podstatná část původní vyzařované energie se ztrácí formou tepelné konvekce. Se zvyšující se teplotou zářiče se zvyšuje množství vyzařovaného tepla, současně se snižuje vlnová délka záření.

18 Sušení a vytvrzování nátěrových hmot Primární zářič. Krátkovlnné záření, vyzařované přímo z topné spirály, se dá využít rovněž primárně, protože infračervené záření o vlnové délce 0,78 až 5  m sklo ve většině případů bez absorpce prozáří. Tím nedochází na rozdíl od sekundárních nebo levných zářičů k tak vysokému zahřátí trubice pláště a ztráta energie je nižší. V tomto případě hovoříme o středovlnném primárním zářiči. Pro vytvrzování infračerveným zářením se mohou používat jak transparentní, tak i pigmentové systémy. Pro vytvrzování se používají různé druhy sušáren. Na obr. 69 ( viz následující strana ) je znázorněno schéma sušárny vytápěné olejem.

19 Sušení a vytvrzování nátěrových hmot Obr. 69Schéma infračervené sušárny vytápěné olejem 1 – olejový hořák, 2 – spalovací komora, 3 – ohřívač plynů, 4 – ventilátor pro přívod vzduchu, 5 – ventilátor pro odvod vzduchu, 6 – vyzařovací těleso, 7 – lakovaný dílec, 8 - dopravník

20 Sušení a vytvrzování nátěrových hmot Směrné technologické postupy při vysoušeni a vytvrzování nátěrových hmot infračerveným zářením Směrný postup pro tmelení dřevotřískových desek: 1. broušení brusným papírem č. 150 až 180, 2. nános reaktivního základu válcovou nanášečkou, 3. nános tmelu l20 g.m -2, 4. ozáření infračerveným zářičem 30 s, 5. broušení.

21 Sušení a vytvrzování nátěrových hmot Směrný postup pro povrchovou úpravu nábytku s otevřenými póry: 1.nános základu válcovou nanášečkou 30 g.m -2 2.odvětrání 1 minuta, 3.ozáření infračerveným zářičem 20 až 30 s, 4.přebroušení brusným papírem č. 220 až 240, 5.nános laku licí nanášečkou 80 až 100 g.m -2, 6.odvětrání 1,5 minuty, 7.ozáření infračerveným zářičem 20 až 30 s.

22 Sušení a vytvrzování nátěrových hmot Směrný postup pro potiskováni nábytkových dílců: 1.nános základní barvy 35 g.m -2, 2.odvětrání 1 minuta, 3.ozáření infračerveným zářičem 30 s, 4.jemné přebroušení, 5.potiskování, 6.odvětrání 30 s při teplotě 20 °C, 7.nános laku 100 až 120 g.m -2, 8.odvětrání 1,5 minuty, 9.ozáření 20 až 30 s.

23 Sušení a vytvrzování nátěrových hmot Směrný postup pro povrchovou úpravu nábytku se zalitými póry - vysoký lesk: 1.nános reaktivního základu 20 g.m -2, 2.nános PE laku 450 až 500 g.m -2, 3.odvětrání 3 min při 20 až 25°C, 4.ozáření infračerveným zářičem 3 minuty, 5. chlazení 2 minuty.

24 Sušení a vytvrzování nátěrových hmot Vytvrzování nátěrových hmot ultrafialovým zářením (UV) Záření o vlnové délce menší než 0,38  m lidské oko nevnímá. Toto záření se nazývá ultrafialové. Celkový rozsah vlnových délek ultrafialového záření se pohybuje v oblasti od 400 do 100  m. Z tohoto spektra se dá pro vytvrzování speciálních lakových systémů využít oblast 300 až 400 nm. Při tomto způsobu laková vrstva absorbuje ultrafialové záření, molekuly pryskyřice jsou však podněcovány k vytvrzovací reakci přímo pomocí fotosenzibilizátorů, aniž by k tomu potřebovaly teplo.

25 Sušení a vytvrzování nátěrových hmot Pro vytvrzování ultrafialovým (UV, resp. UF) zářením jsou dnes k dispozici dva typy zářičů: -rtuťová nízkotlaká lampa (superaktinickázářivka), -rtuťový vysokotlaký zářič (obr. 70 – viz obrázek na následující straně ).

26 Sušení a vytvrzování nátěrových hmot Obr. 70Schéma vyzařování primárního a sekundárního zářiče a – primární zářič : 1 – plášť z křemenného skla, 2 – topní spirála, 3 – evakuovaný prostor s ochranným plynem, 4 – procházející primární záření; b – sekundární zářič : 1 – keramická trubice, 2 – topná spirála, 3 – primární záření, 4 – sekundární záření

27 Sušení a vytvrzování nátěrových hmot Obr. 70Schéma vyzařování primárního a sekundárního zářiče Schéma vysokotlakého ultrafialového zářiče C – zářič chlazený vzduchem : 1 – zářič, 2 – nábytkový dílec, 3 – laková vrstva, 4 – přívod chladícího vzduchu, 5 – odvod vzduchu a tepla; D – zářič chlazený vodou : 1 – zářič, 2 – nábytkový dílec, 3 – laková vrstva, 4 – přívod vody, 5 – odvod vody a tepla Sušení a vytvrzování nátěrových hmot

28 Sušení a vytvrzování nátěrových hmot Superaktinické zářivky vysílají záření o vlnové délce 253,7 nm. Asi 80 % instalovaného výkonu je nutné odečíst na světlo, teplo a jiné ztráty. Provozní teplota se má pohybovat kolem 40 °C. V protikladu k vysokotlakým rtuťovým zářičům jsou superaktinické zářivky považovány za studené zářiče a také se tak nazývají. Vlastní vytvrzování těmito typy zářičů je vzhledem k již výše zmíněnému nízkému výkonu ve většině případů nehospodárné. Pro předběžnou úpravu inhibovaných (parafinových) polyesterů jsou však velmi důležité. U těchto zářičů představuje ultrafialové záření asi 18 % veškeré vyzařované energie.

29 Sušení a vytvrzování nátěrových hmot Vysokotlaké rtuťové zářiče mají podstatně vyšší výkonnost – 65% vyzářené energie připadá na oblast ultrafialového záření a 35% na viditelné záření. Výtěžek nejúčinnějšího záření v rozsahu 360 až 400 nm činí sice jen asi 8 %, avšak efektivní výkon pro vytvrzování (2,8 W.cm -1 ) je přece jen podstatně vyšší než u superaktinických zářivek. Asi 93 % příkonu se zužitkovává obecné na vytvrzování zářením.

30 Sušení a vytvrzování nátěrových hmot Provozní teplota rtuťového vysokotlakého zářiče se pohybuje kolem 700°C. Životnost lamp činí asi 1000 provozních hodin. Správným chlazením se dá prodloužit až na hodin. Tato metoda vytvrzování je vhodná pro transparentní laky a tmely. Metoda vytvrzování je rychlá - ozařovací a vytvrzovací proces u tmelů trvá 30 sekund.

31 Sušení a vytvrzování nátěrových hmot Směrné technologické postupy. Směrný technologický postup při tmelení dřevotřískových desek tmelem vytvrzovaným ultrafialovým zářením : 1.broušení brusným papírem č. 180, 2.nános tmelu válcovou nanášečkou 120 až 160 g.m -2, 3.ozařování vysokotlakými zářiči 30 s, 4.broušení.

32 Sušení a vytvrzování nátěrových hmot Směrný technologický postup pro povrchovou úpravu nábytkových dílců na vysoký lesk- plochy mořené (ořech): 1.nános základu 25 až 30 g.m -2 válcovou nanášečkou, 2.ozařování ultrafialovou lampou 30 s, 3.nános laku 450 až 500 g.m -2 1icí nanášečkou,. 4.odvětrání 3 až 4 minuty, 5.ozařování ultrafialovou lampou 110 až 150 s, 6.chlazení 1 minuta

33 Sušení a vytvrzování nátěrových hmot Vytvrzování nátěrových hmot elektronovým zářením (EBC) U elektronového záření nejde o elektromagnetické vlny. Jde o tok urychlovaných elektronů,jimiž je vrstva určená k vytvrzování ozařována. Elektrony jsou dodávány z wolframové žhavené katody a probíhají ve vakuu polem velké intenzity. Zde jsou urychlovány a potom vystupují plynotěsným titanovým okénkem. Vytvrzování tokem elektronů je ze všech zmíněných metod nejrychlejší. K vytvrzení dochází v sekundových intervalech, avšak je omezeno pouze na laky na bázi polymerů. Oproti vytvrzování ultrafialovým zářením je však možné vytvrzovat transparentní i pigmentové systémy.

34 Sušení a vytvrzování nátěrových hmot Způsob vyžaduje dokonalou ochranu proti záření, poněvadž při dopadu elektronů na materiál vzniká jeho sekundární produkt rentgenové záření. Pro vytvrzování laků se používá napětí 300 až 500 kV. Tomuto napětí odpovídá použitelná pronikavost záření do hloubky 300 až 500 um. Kaskádovitý lineární urychlovač (viz obr. 71 – na následující straně ) má žhavenou katodu (emiter elektronů) a kaskádovou urychlovací trubici. Na jejím konci je urychlovací magnet, který vychyluje elektronový paprsek do potřebné šířky. Okénko na konci trychtýřovitého nástavce je kryto hliníkovou, titanovou nebo beryliovou fólii. Celá trubice je ve velkém vakuu a pracuje s napětím 300 kV.

35 Sušení a vytvrzování nátěrových hmot Obr. 71 Schéma kaskádovitého urychlovače 1 – wolframová žhavící katoda, 2 – titanové okénko, 3 – kaskádová urychlovací trubice, 4 – vychylovací magnet, 5 – vrstva laku, 6 - dílec

36 Sušení a vytvrzování nátěrových hmot Jde o metodu,jejíž průmyslové využití je teprve v počátcích vývoje. Byla již instalována zařízení v průmyslové výrobě, zejména na výrobu dřevoplastů a vytvrzování nátěrových filmů. Výhodou je vysoká výkonnost, univerzálnost použití laků a ů, možnost využití jednosložkových nátěrových hmot, velká přilnavost nátěrů i celkově vysoká kvalita nátěrových filmů.

37 Sušení a vytvrzování nátěrových hmot Vytvrzování nátěrových hmot pulsním ultrafialovým zářením (IST-lmpuls, Strahlung, Trocknung) Princip vytvrzování pulsním zářením spočívá v použití speciálních ultrafialových zářičů. Tyto zářiče předávají energii nátěrové hmotě v okruhu rezonanční frekvence, tj. frekvence, kterou kmitají dvojité vazby uhlíku polymeru v použité nátěrové hmotě. Působením rezonanční frekvence dochází k rozkladné vibraci, tj. k rozrušení dvojných vazeb, a vznikají radikály se schopností rychlého zesíťování. Vyzařovaná energie probíhá v krátkých impulsech ze speciálních výbojek o převažující vlnové délce záření 197,4 nm. Částečně se produkuje též infračervené záření.

38 Sušení a vytvrzování nátěrových hmot Pulsní záření vyvolává polymerační reakci na všech místech vytvrzovaného povrchu. Zářiče jsou zhotoveny ze syntetického křemíku. Při vytvrzování pulsním zářením je nátěrová hmota (obsahuje dvojné uhlíkové vazby, např. R-C = C-R) vystavena přesně dávkované rezonanční frekvenci, která je u zmíněných uhlíkových vazeb 1, kmitů za sekundu. Tato frekvence odpovídá vhodné vlnové délce 197,4 nm. Při působení souhlasné frekvence na kmitající dvojné vazby dochází k rozkladné vibraci a k vzniku radikálů, které jsou schopny rychlého zesíťování.

39 Sušení a vytvrzování nátěrových hmot Tento princip se využívá pro vytvrzování polyesterových nátěrových hmot. Význam spočívá především ve výrazném zkrácení vytvrzovacích časů, jak vyplývá ze srovnání uvedeného v tab. 31. Tab. 31 Porovnání vytvrzovacích časů u různých druhů záření

40 4.3.6Broušení nátěrových filmů za sucha Význam broušení nátěrových filmů za sucha spočívá v odstranění nerovnosti povrchů filmů a mechanických nečistot. Cílem je připravit vhodný, hladký a uzavřený povrch pro následující nános nátěrových hmot nebo pro leštění nátěrových filmů. Z hlediska obrábění jde o mechanický proces řezání zrny brusných pásů. Podle druhu broušených nátěrových hmot se volí různé druhy brusných prostředků á brousicích strojů (tab. 32).

41 Broušení nátěrových filmů za sucha Tab. 32 Technologické podmínky broušení nátěrových hmot za sucha

42 Broušení nátěrových filmů za sucha Nové typy brusek jsou opatřeny dvěma tryskami, které během broušení ofukují brusné pásy stlačeným vzduchem. Brusný pás se nezanáší, takže spotřeba brusného papíru se značně sníží. Přitlačování brusného pásu je pneumatické, tlak se řídí ventilem a činí zpravidla 0,5 MPa. Pás se zpravidla pohybuje rychlostí 25 m.s -1 stlačený vzduch má tlak 0,5 MPa a jeho spotřeba činí 0,3 1 za minutu i.

43 Broušení nátěrových filmů za sucha Broušení nátěrů na bočních plochách Používají se průběžně hranové brusky se dvěma pásy pro broušení hrany a dvěma pásy pro srážení ostrých okrajů na hranách. Tyto brusky mají dopravník, který unáší dílce uložené ve vodorovné poloze. Z obou stran jsou nastaveny brusné pásy v poloze kolmé pro broušení hrany a v poloze šikmé pro broušení okrajů. Brusné pásy mají šířku 120 až 150 mm pro broušení hran a 30 a 40 mm pro srážení ostrých okrajů. Rychlost posuvu dopravníku se pohybuje v rozmezí 4 až 8 m.min- 1. Rychlost pásu je 20 až 25 m.s -1.

44 4.3.7Broušení nátěrů za mokra Broušení za mokra se provádí u nátěrových hmot, které zalepují brusný pás. Jde především o hmoty CN. Za mokra se brousí i nátěrové hmoty typu KT, PUR i UP (tab. 33). Používají se brusné papíry vodovzdorné nebo koželužské. Jako tekutina se používá petrolej nebo brusná emulze – např. mýdlová voda. Tab. 33 Technologické podmínky broušení za mokra

45 Broušení nátěrů za mokra U polyesterových nátěrů je možné provádět 1. broušení za mokra a 2. broušení za sucha. Převažuje však broušení nátěru za sucha. Nátěr provedený polyesterovými laky nebo y, který má hrubou parafinickou vrstvu, se brousí nejdříve za mokra a dobrousí se za sucha. Nátěry CN, KT, PUR se strukturou tzv. pomerančové kůry je výhodné brousit za mírného vlhčení brusného pásu. Během broušení se stále kontroluje stav broušené plochy, zvláště její okraje. Při práci se nevyjíždí s brusným pásem příliš mimo okraj plochy, protože se může snadno probrousit.

46 4.3.8Leštění nátěrů Účelem je dosáhnout požadovaného stupně lesku po předchozím broušení nátěrů za sucha nebo za mokra. Leštění se provádí na ručních nebo automatizovaných pásových či válečkových leštičkách. Podle druhu nátěrových hmot se používají různé druhy brusných a lešticích past, vosků, doleštovacích vod i pásů, lešticích válců i strojních zařízení (tab viz dole ). Tab. 34 Materiály a prostředky pro leštění nátěrů

47 Leštění nátěrů Pasty se před použitím ředí vodou nebo se přidá asi 10% petroleje. Zejména pasty pro leštění nátěrové hmoty UP (P 8128 a P 8122) se před použitím musí řádně promíchat, aby se opětovně sloučil vysrážený parafin s brusivem a substrátem.

48 Leštění nátěrů Leštění na válečkových leštičkách Leštění se provádí lešticími válci opatřenými textilními lamelami, které mají zpravidla oscilační pohyb. Brusnými a lešticími prostředky jsou různé druhy brusných a lešticích vosků, ředidel do vosků, petrolej a další prostředky. Stopy po leštění se odstraňují vídeňským vápnem, které se nanáší tampónem s dvojitým obalem.

49 Leštění nátěrů Leští-li se na dílci obě plochy, vyleští se nejdříve plocha vnitřní a potom plocha vnější. Technologické podmínky pro leštění na válcových leštičkách: druh nátěrové hmotyUP 1 leštěníbrusný vosk P leštěníbrusný vosk P 8123 ředidlo S petrolej 1:1 nebo 1:2 rychlost posuvu stolu (m.min -1 )15 až 24

50 Leštění nátěrů Leštění polyesterových nátěrových hmot na víceválcových leštičkách Leštění na jednoválcových nebo tříválcových leštičkách má charakter stacionárního způsobu leštění. Naproti tomu leštění na víceválcových leštičkách představuje plynulý způsob leštění plochy dílce (dílec je unášen dopravníkem pod soustavou šesti nebo osmi lešticích válců). Technologické podmínky uvádí tab. 35 – viz další strana

51 Leštění nátěrů Tab. 35 Technologické podmínky leštění na šestiválcové leštičce

52 Leštění nátěrů Dolešťování na pásové leštičce Před leštěním brusným nebo lešticím voskem se na dílec nanese roztok ředidla S 6006 (lakový benzín) a petrolej v poměru 1 : 1 až 1 : 2. Tím se dosáhne lepší přilnavosti vosků na plochu, zvýší se účinek brusiva a omezí se leštění za sucha. Volný válec mezi brusnými a leštícími vosky odstraňuje zbytky hrubých částí z brusného vosku. Poslední dva volné válce (u šestiválcové a osmiválcové leštičky) odstraňují zbývající části lešticího vosku jen tehdy, je-li dodržována;. rychlost dopravního pásu v rozmezí 4 až 8 m.min -1 a teplota na povrchu dílce je do 40 °C.

53 Leštění nátěrů Leštění nátěrů na bočních plochách (hranách) Nátěry bočních ploch se leští před leštěním ploch pásovými nebo válcovými leštičkami. Používají se stejné materiály jako pro leštění ploch. Podrobné údaje jsou v uvedeny v tab. 35 ( viděli jsme ji před chvílí ). Vosk se na válec leštičky nanáší ručně nebo automaticky pomocí pouzdra s otvorem. Nanáší se pouze štěrbinou v krytu, pro tento účel připravenou.

54 3.9.Úprava povrchů plastů Mezi základní způsoby povrchových úprav plastů patří potiskování, pokovování, barvení, lakováni, matování, patinování, desénování a vločkování. Potiskování plastů Při potiskování plastú se využívají techniky používané v polygrafickém pn5myslu. Patří sem: hlubolisk, tisk přenášením, filmový tisk, sítotisk apod. Tyto techniky se používají pro potisk fólií, hlubotisk nebo sítotisk i pro dokončování výrobků. Mezi nejrozšířenější techniky potisku plastů však patří tisk za horka

55 Úprava povrchů plastů Tisk za horka Potisk za horka je plně závislý na jakosti používané fólie. Fólie sestává z nosiče a z vlastní přenášené lakové vrstvy. První vrstvou na nosném filmu je separační vrstva která má tloušťku pouze 0,2 mm a má za úkol zabezpečit oddělení polyesterového nosného filmu od dalších vrstev při působení teploty a tlaku. Zbývající vrstvy zůstávají během navalení za horka na povrchu plastu a tvoří vlastní povrchovou úpravu. Tato vzhledová vrstva slouží jako laková ochrana dalších vrstev proti mechanickému poškození (oděru), což je pro mnohé výrobky žádané. Další vrstva tvoří ochranu proti vlivům povětrnosti a UV záření.

56 Úprava povrchů plastů Následujících 1 až 5 vrstev tvoří vlastní desén buď jednobarevný, nebo u imitací dřeva až čtyřbarevný s podkladovou vrstvou. Poslední vrstva je adhezní a musí dokonale přilnout na povrch plastu. Při navalování těchto fólií za horka se používají teploty v závislosti na druhu dokončovaného materiálu a tlaku 3 až 4 MP. Bez problémů lze dokončovat tiskem za horka PS, polyakryláty, PVC a kopolymery, ABS, SAN, CAB. Speciální potiskovací režim vyžadují PC PPO a speciální fólie PP,PA,PUR.Potiskovat s úspěchem nelze PTFE, PE.

57 Úprava povrchů plastů Pokovování plastů Pokovování plastů se provádí převážně galvanickým způsobem, v menším rozsahu způsobem vakuovým. Galvanickým způsobem se oproti vakuovému způsobu získávají kvalitnější povlaky s nízkým stupněm oděru, lepší přilnavostí k základu a větší tloušťkou vrstvy.

58


Stáhnout ppt "Střední odborné učiliště stavební, odborné učiliště a učiliště Sabinovo náměstí 16 360 09 Karlovy Vary Bohuslav V i n t e r odborný učitel uvádí pro T2."

Podobné prezentace


Reklamy Google