Humanitární pomoc a rozvojová spolupráce

Prezentace na téma: "Humanitární pomoc a rozvojová spolupráce"— Transkript prezentace:

1 Humanitární pomoc a rozvojová spolupráce
01 Humanitární pomoc, Humanitární pracovník, Etický kodex

2 19. srpen Světový humanitární den
Evropská komise od roku 2008 každý rok vyznamená při této příležitosti ty, kdo se obětují, aby pomohli druhým, kteří to pro své přežití potřebují.

3 rok 2011 V roce se odehrálo 129 bezpečnostních incidentů,v nichž terčem byli humanitární pracovníci; 69 z nich bylo zabito 86 utrpělo zranění 87 bylo uneseno

4 Rok 2012 V roce 2012 se odehrálo 132 bezpečnostních incidentů,v nichž terčem byli humanitární pracovníci; 71 z nich bylo zabito 86 utrpělo zranění 88 bylo uneseno

5 Podle OSN humanitární pracovníci při poskytování pomoci potřebným čelí stále většímu nebezpečí.
Afghánistán, Somálsko, Dárfúr

6 Mezi rozsáhlé humanitární krize, kde měla solidarita EU významný přínos, bylo tsunami v jižní Asii v roce 2004, zemětřesení na Haiti v roce 2010 a záplavy v Pákistánu.

7 Významným aspektem humanitárního úsilí Komise je zaměření na tzv
Významným aspektem humanitárního úsilí Komise je zaměření na tzv. zapomenuté krize, tedy na situace, o nichž sdělovací prostředky tak široce neinformují a kde Komise často poskytuje humanitární pomoc jako jediná.

8 Evropská unie je v současné době největším dárcem humanitární pomoci.
Mezi 20 hlavních institucionálních dárců na světě patří Evropská komise a jedenáct členských států EU – Švédsko, Velká Británie, Německo, Nizozemsko, Finsko, Dánsko, Španělsko, Francie, Irsko, Belgie a Itálie.

9 faktory faktory ovlivňující působení neziskových organizací při humanitárních krizích:
vysoká nestabilita (např. prostředí konfliktu, špatné politiky apod.); extrémní časový tlak (při náhlé katastrofě je mnoho potřebných lidí vyžadujících okamžitou pomoc) potenciální geografické rozložení míst humanitárních akcí (katastrof) může být prakticky kdekoliv

10 práce často představuje vysoký stupeň rizika a nebezpečí;
prostředí humanitární práce je často roztříštěno a podřízeno různorodým zájmům mnoha různých aktérů (zájmy místních, místních vlád, donorů apod.);

11 v mnoha případech může být řídicí a rozhodovací centrum odděleno jak filozofií a kulturou, tak i fyzickou vzdáleností (řídicí centrum organizace je většinou ve své domácí zemi, nikoli přímo v místě katastrofy)

12 cílová skupina humanitární pomoci se skládá z příjemců pomoci, donorů, dobrovolníků a zaměstnanců, přičemž jejich charakteristiky a zájmy mohou být odlišné

13 získávání financí ze soukromých fondů má značně sezónní charakter a často může korespondovat s módou či emocemi, impulzivitou nebo pouze povrchní reakcí (zejména u vysoce medializovaných katastrof) navázání na pomoc a její udržitelnost, evaluace a kontrola dosažených výsledků mají obvykle nedostatek důslednosti a objektivity

14 Humanitární pracovník
humanitární pracovníci (dobrovolníci i zaměstnanci) jsou všeobecně způsobilí lidé projevující iniciativu, odpovědnost, oddanost

15 Humanitární pracovník
chápán jako člověk vyslaný humanitární organizací či agenturou do krizové oblasti v zahraničí, kde realizuje pod záštitou vysílající organizace humanitární pomoc vedoucí k zastavení a snížení míry lidského utrpení, ochraně životů a zdraví a zajištění lidské důstojnosti, a za činnost je placený.

16 Profese humanitárního pracovníka se může lišit od ostatních pomáhajících profesí svoji rozmanitostí, určitou mírou dobrodružství, ale i rizikem

17 humanitární práci je charakterizována jako činnost otevřená v několika rovinách, a proto by měl být otevřený i humanitární pracovník.

18 osobnost humanitárního pracovníka
vyzrálá osobnost schopnou reflektovat sebe i svoji činnost ve složitých a měnících se podmínkách extrémního prostředí. kromě kvalifikace pro převládající odbornou činnost by měl být schopný pohybovat se mezi obory, protože jen tak bude schopen zasadit svoji práci mezi činnosti ostatních a jen tak bude schopen přiměřeně posuzovat její význam v kontextu práce ostatních.

19 osobnost humanitárního pracovníka
schopen péče o sebe samotného a o druhé, měl by být tolerantní a otevřený názorům druhých schopen takové sebereflexe, která vhodně usoudí, jakou práci není schopný vykonávat, a tuto pak vhodně deleguje na druhé.

20 osobnost humanitárního pracovníka
Humanitární pracovník musí být připraven, že bude muset řešit složité etické otázky, ale také by se měl do jisté míry smířit s tím, že je někdy nevyřeší, a nebo nevyřeší správně.

21 žádoucí vlastnosti vytrvalost a kapacita pro danou práci
schopnosti mezilidské a mezikulturní komunikace umění logického myšlení pozitivní myšlení chování odpovědné k organizaci a lidem, jimž je pomáháno odolnost vůči únavě, stresu a frustracím, schopnost sebekontroly a řízení druhých lidí a situací rozhodnost, dynamičnost a iniciativnost, nezištnost a služba druhým, poctivost a pozitivní společenské hodnoty.

22 Stát se humanitárním pracovníkem neznamená jen sny a romantické ideály, ale jde i o vytrvalost v práci a proto je třeba porozumět vlastním motivacím

23 Charakteristiky, které by měl ideální humanitární pracovník
3 kategorie 1) schopnost přizpůsobit se pozitivní postoje, flexibilita, odolnost vůči stresu, trpělivost, stabilní rodinné zázemí, emoční vyzrálost atd.

24 2)mezikulturní dovednosti realismus, tolerance, kulturní citlivost, politická prozřetelnost

25 3) partnerské dovednosti
otevřenost vůči druhým, profesní závazky, vytrvalost, iniciativa, budování vztahů, sebedůvěra, schopnost řešit problémy

26 Humanitární pracovníci působící na vedoucích postech
jsou vhodné další vlastnosti zahrnující např. smysl pro humor schopnost připustit si nedostatky schopnost sdílet emoce být týmovým hráčem mít dobré komunikační schopnosti

27 Humanitární pracovníci působící na vedoucích postech
schopnost vést a řídit druhé, schopnost je motivovat zůstat klidný v obtížných podmínkách, vyzrálost, jazykové dovednosti, flexibilita a diplomacie umění vytvořit tým, budit přirozený respekt a schopnost tvořit vazby mezi různými skupinami

28 Humanitární pracovníci působící na vedoucích postech
V posledních 10-ti letech začala na důležitosti nabývat „profesionalita“, která zahrnuje technickou stránku pomoci: oblasti zdraví, hygieny, přístřeší, rámec humanitárního práva apod. rozvoj osobnostní: komunikační dovednosti, rozvoj hodnot apod.

29 Humanitární pracovníci musí porozumět
do jaké míry se humanitární krize rozvinula co bude jejich potenciální a očekávanou rolí jaké dovednosti od nich budou vyžadovány v prostředí zraněné komunit

30 Proč chci odjet? touha být pro ostatní hrdiny, být akceptováni a obdivováni druhými hledání sebenaplnění formou vystavení se nebezpečí. hrdinství je však nebezpečné nejen pro humanitárního pracovníka, ale i pro jeho kolegy a pro ty, kterým je pomáháno

31 Proč chci odjet? únik před minulostí a doufání, že práce pro druhé „vyléčí staré rány“, avšak humanitární mise není psychoterapeutické sezení touha po dobrodružství touha cestovatelská

32 Naopak humanitární pracovník, který se snaží jednat profesionálně
má chuť učit se a poznávat nové věci nové kultury touží se stát profesionálem chce se stát součástí nějaké komunity může být pro tým a zejména pro potřebné velkým přínosem

33 Vnější podněty podněty
Náhoda Nezaměstnanost Země působení (vznik krize)

34 Vnitřní podněty pocit nespokojenosti ve svém životě
nefungující rodinné zázemí (po rozvodu, po rozchodu s partnerem) pocit potřebnosti, poslání, vztah k pomáhajícím profesím zkušenosti touha po změně nespokojenost ve stávajícím zaměstnání

35 Vnitřní podněty touha po nových zážitcích
pocit výjimečnosti, touha zviditelnit se pocit nespravedlnosti únik, snaha řešit si vlastní problémy touha dělat něco smysluplného pocit povinnosti, závazku

36 Etický kodex humanitárních pracovníků
(principy jednání Mezinárodního hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce a nevládních organizací pro poskytování humanitární pomoci v krizových situacích). 1) Humanitární potřeby mají vždy prioritu. 2) Pomoc je poskytována bez ohledu na rasu, náboženství nebo národnost příjemců a bez jakéhokoli negativního rozlišování. Priority pomoci jsou stanovovány pouze na základě potřeb. 3) Pomoc nesmí být zneužita k podpoře určitého politického nebo náboženského názoru. 4) Usilovat o to, abychom se nestali nástrojem vládní zahraniční politiky 5) Respektovat místní kulturu a zvyklosti.

37 Etický kodex humanitárních pracovníků
6) Snažit se nalézt způsob, jak zapojit příjemce pomoci do daného programu. 7) Pomoc by měla nejen naplňovat základní potřeby lidí, ale také minimalizovat budoucí ohrožení krizovou událostí. 8) Odpovědnost jak vůči těm, kterým se snažíme pomoci, tak vůči těm, od nichž dostáváme prostředky 9) V informační, publikační a propagační činnosti k obětem krize přistupovat jako k důstojným lidem, nikoli k jakýmsi neživým objektům bez naděje.

38 Doporučení vládám států zasažených krizí
1) Vlády by si měly uvědomovat a respektovat nezávislou, humanitární a nestrannou činnost nevládních humanitárních organizací (NGHO). 2) Hostitelské vlády by měly NGHO umožnit rychlý přístup k obětem krize. 3) Vlády by při katastrofách měly usnadnit včasný tok prostředků pomoci a informací. 4) Vlády by se měly snažit o koordinaci shromažďování informací o krizi a plánování pomoci 5) Pomoc při krizi v případě ozbrojeného konfliktu

39 Doporučení pro dárcovské vlády
1) Dárcovské vlády by si měly uvědomovat a respektovat nezávislou, humanitární a nestrannou činnost NGHO. 2) Dárcovské vlády by měly poskytovat finanční podporu se zárukou operační nezávislosti. 3) Dárcovské vlády by měly využít svá obchodní zastoupení či organizace k podpoře NGHO při získávání jejich přístupu k obětem krizové události.

40 Doporučení mezivládním organizacím
1) Mezivládní organizace by měly k místním i zahraničním NGHO přistupovat jako k důležitým partnerům. 2) Mezivládní organizace by měly hostitelským vládám pomáhat při vytváření celkového koordinačního rámce pro mezinárodní i lokální pomoc v krizích. 3) Mezivládní organizace by měly rozšířit bezpečnostní ochranu poskytovanou organizacím OSN i na NGHO. 4) Mezivládní organizace by měly zajistit pro NGHO stejný přístup k příslušným informacím, jaký je zaručen orgánům OSN. Zdroj: The Sphere Project, 2003.

41 Literatura KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Mít pro co žít.
ARMSTRONG, Michael. Řízení lidských zdrojů.

42 Literatura HALAMA, Peter. Zmysel života z pohľadu psychológie
KOHOUTEK, Tomáš / ČERMÁK, Ivo. Psychologie katastrofické události

43 Internetový zdroj KOLÍNSKÝ, Pavel. Dobrovolník humanitární pomoci. In Dobrovolnictví a dárcovství – dostupné z WWW: <

44 Děkuji za pozornost