Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Aktuální ekonomické výzvy evropské integrace pro Českou republiku po roce členství Petr Zahradník, EU Office České spořitelny Připraveno pro prezentaci.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Aktuální ekonomické výzvy evropské integrace pro Českou republiku po roce členství Petr Zahradník, EU Office České spořitelny Připraveno pro prezentaci."— Transkript prezentace:

1 Aktuální ekonomické výzvy evropské integrace pro Českou republiku po roce členství Petr Zahradník, EU Office České spořitelny Připraveno pro prezentaci na semináři Ano pro Evropu „Ekonomické a sociální dopady našeho členství v Evropské unii“, České Budějovice, 25. října 2005

2 První evropský rok v ekonomice - v bezprostředním období před vstupem do EU – souboj argumentů pro a proti; viditelnější převaha euro-optimistů, spojujících vstup do EU zejména s rozšířením příležitostí v rámci Jednotného vnitřního trhu, s možností získat dodatečné prostředky z fondů EU, s vytvořením prostředí kultivovanější hospodářské soutěže; někteří vyzdvihovali posílení ekonomické disciplíny v souvislosti se vstupem do euro-zóny

3 První evropský rok v ekonomice - a jaká je dosavadní zkušenost ? - především: v ekonomice nenastal žádný podstatný negativní šok, který by přímo nebo odvozeně vycházel ze vstupu do EU – relativně dobrá zpráva - relativně silný hospodářský růst v porovnání s průměrem EU-25 a zejména pak EU-15, s pozitivním střednědobým výhledem - žádný výrazně negativní dopad na vývoj cenové hladiny, snad s výjimkou nikterak zhoubného jednorázového cenového nárůstu z důvodu daňové harmonizace

4 První evropský rok v ekonomice - většina ostatních makroekonomických veličin se rovněž vyvíjela převážně autonomně, bez přímého vlivu vstupu do EU (některé efekty spojované s členstvím se ještě neměly příležitost prosadit) -avšak jedna veličina vykázala viditelný růst (otázkou je, zda je její dynamika výlučně následkem vstupu do EU) – zahraniční obchod

5 Neskutečné tempo růstu zahraničně obchodních aktivit -enormní nárůst exportní i importní strany obchodní bilance – další výrazné oživení obchodních transakcí českých subjektů v rámci rozšířené EU -posledních 12 měsíců – meziroční růst vývozu zboží o 23,8%; meziroční růst dovozu zboží o 17,5%; obchodní bilance vykázala aktivum 11,2 mld. Kč, tj. meziroční zlepšení o 78,5 mld. Kč -výrazné obchodní přebytky jak se starými (Německo), tak novými (Slovensko, Maďarsko) zeměmi EU

6 Neskutečné tempo růstu zahraničně obchodních aktivit -tento jev výrazně doprovázen obdobným posílením mezinárodní dopravy, -zlepšení bilance služeb v rámci běžného účtu platební bilance – zastavení poklesu aktiva BÚ – zejména díky příjmům z vývozu dopravních služeb, zejména v důsledku růstu výkonů leteckých dopravců, -cestovní ruch – stabilizace čistého přínosu ze zahraniční turistiky (při poklesu příjmů a výdajů v korunovém vyjádření – hlavně efekt posilování kursu koruny)

7 První příležitost čerpání z fondů EU - zatím pouze dílčí hodnocení; -potvrzení předchozích očekávání – přetlak v případně jedněch a nezájem o jiné priority a opatření -ne všechny Operační programy již byly aktivizovány

8 První příležitost aktivně vstoupit do diskuse o podobě -nyní, zřejmě optimální příležitost vstoupit do diskuse ke konkrétní náplni finančního rámce pro programovací období 2007 – ti, kteří se domnívají, že nemohou dosáhnout na současné programy, mají přibližně půl roku příležitost své názory prosadit

9 Přímé granty a půjčky Evropské komise jsou ještě jiné zdroje ? zcela určitě ano !!! -Evropská komise a její jednotlivá DG vypisují své vlastní granty a finanční projekty -europa.eu.int; česká mutace; rubrika „Činnosti Evropské unie – tématické řazení“; 31 aktivit – u každé z nich oddíl „Granty a půjčky“ (většinou v anglické, německé nebo francouzské verzi) -Alternativně:

10 Tři klíčová témata současnosti - Nový finanční rámec 2007 – Nová lisabonská agenda - Ústava pro Evropu

11 Nový finanční rámec Uvažované priority příštího programovacího období: -strategické projekty, umožňující naplnit výzvy Nové Lisabonské strategie; -rozvoj nejméně rozvinutých regionů; -projekty s decentralizovanějším, průhlednějším a jednodušším managementem

12 Nový finanční rámec Evropská komise zamýšlí pro příští programovací období uvolnit částku 336,1 mld. EUR; Cíl reformy regionální a kohezní politiky je velmi ambiciózní: změnit obraz a výklad principu evropské solidarity v rozšířené EU, v kontextu s výzvami ekonomické globalizace a požadavky na ekonomiku založenou na znalostech; Tři nové prioritní cíle: konvergence, konkurenceschopnost a zaměstnanost, spolupráce

13 Nový finanční rámec Změny a zjednodušení procedury regionální a kohezní politiky: -každoroční strategický dialog s členskými státy v rámci Rady EU s Evropským parlamentem, Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů s cílem zajistit dodržování priorit této politiky po celé programovací období; -uznání a posílení financování zón s přírodním handicapem a zvýšená pozornost městským oblastem;

14 Nový finanční rámec širší delegování pravomocí na členské státy a regiony, včetně pravomocí v oblasti kontroly, při zachování principu přísnosti při financování projektů; -podstatné snížení počtu finančních nástrojů pro ekonomickou kohezi (se šesti na tři); -prosazení víceletého plánování pro Kohezní fond při stanovení stejných pravidel jako pro Strukturální fondy

15 Nový finanční rámec Další postup: První polovina 2005 – Evropská rada (L) nerozhodla o konečné podobě finančního rámce; další pokusy letos na podzim Poté přijetí „Strategických zaměření Společenství v oblasti koheze“ Poté Evropská komise, členské státy a regiony vypracují „Národní strategické referenční rámce“ a Národní rozvojové programy 2006: nová sada Operačních programů připravených pro rok 2007

16 Nové cíle -klíčový cíl: Konvergence (v zásadě vychází z dnešního cíle 1 – podpory podrozvinutých regionů); -i zde: klíčová hranice – 75% průměru EU u ukazatele HDP na obyvatele; přesto – bude respektován tzv. statistický efekt v důsledku dalšího rozšíření (bude vytvořen seznam regionů dotčených statistickým efektem); -79% všech prostředků Strukturálních fondů a kohezního fondu bude rozděleno v rámci tohoto cíle

17 Nové cíle -druhý cíl: Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost; -má naplnit obsah lisabonské strategie na úrovni jednotlivých regionů a zaměřit se na zvýšení zaměstnanosti v regionech s vysokou mírou nezaměstnanosti a méně funkčním trhem práce; -přibližně 17% všech prostředků bude zajišťovat tento cíl

18 Nové cíle -třetí cíl: Evropská územní spolupráce; -zaměřen na podporu programů přeshraniční spolupráce, na spolupráci nadnárodních oblastí a na vytvoření sítě pro spolupráci a výměnu zkušeností v celé EU; -inspirován stávající Komunitární iniciativou INTERREG; -sdružuje v sobě i funkci nyní existujících programů PHARE, TACIS, SAPARD, ISPA, MEDA, či CARDS; -alokovány necelá 4% celkových prostředků

19 Výhled v dalším programovacím období Preferované oblasti (Strategický rámec Společenství): -Zlepšení atraktivnosti členských států, regionů a měst (přístupnost a dostupnost, kvalita a úroveň služeb, ochrana enviromentálního potenciálu) -Podpora inovací a podnikatelského prostředí (růst ekonomiky založené na znalostech prostřednictvím výzkumných a inovačních kapacit, včetně nových informačních a komunikačních technologií) -Více a lepších pracovních míst (motivace většího počtu lidí do zaměstnání a podnikatelských aktivit, zlepšení adaptability pracovníků a podnikatelských subjektů, zvýšení investic do lidského kapitálu)

20 Výhled v dalším programovacím období Dekompozice priorit : -Rozšíření a zlepšení dopravní infrastruktury -Zesílení synergie mezi ochranou životního prostředí a růstem -Redukovat tradiční využívání energetických zdrojů -Zvýšení investic do výzkumu a technologického rozvoje -Usnadnění inovací a podpory podnikání -Podpora informační společnosti -Zlepšený přístup k financím -Motivace lidí na trhu práce a modernizace systémů sociální ochrany -Zlepšení adaptability pracovníků a podnikatelských subjektů a flexibilita trhu práce -Zvýšení investic do lidského kapitálu prostřednictvím lepšího vzdělání a profesních dovedností -Udržení zdravé pracovní síly

21 Křižovatka – reflexe - … a co dál ? - po posledním summitu Evropské rady 16. a 17. června – proces evropské integrace se ocitnul na křižovatce; -tato KŘIŽOVATKA je za daných okolností vhodnou příležitostí k naplnění období – jak oficiálně poznamenáno – REFLEXE; -jejím obsahem by mělo být konstatování, kam Evropská unie dosud dospěla a zejména kam by se měla v příštím období vyvíjet

22 Předmět reflexe - smysl Ústavy v současné době; odpověď je možná po zvážení jejích silných a slabých stránek (které jsou však v každém hodnocení velmi subjektivní a individuální); -silné stránky: - shrnutí všech dosavadních klíčových smluv do jedné, poměrně jednoznačné vymezení pravomocí mezi členskými státy a institucemi EU, navržení možnosti pružného přijímání rozhodnutí v podmínkách rozšířené EU, při zachování veta jednotlivých států při klíčových záležitostech evropské integrace

23 Silné stránky II. - dává mezinárodně právní subjektivitu integračnímu uskupení EU, institucionalizuje Evropskou radu, explicitně vymezuje proces vystoupení z EU, odstraňuje „Maastrichtskou“ třípilířovou architekturu EU a činí EU homogenním uskupením

24 Vymezení pravomocí mezi členy a instituce EU Vymezení pravomocí EU: -výlučná pravomoc EU (například měnová unie, celní unie, společná obchodní politika); -sdílená pravomoc EU (například Jednotný vnitřní trh, zemědělství, doprava, koheze /fondy/); -pravomoci vyvíjet činnost (podpůrný, koordinační nebo doplňkový charakter; například výzkum, technologický rozvoj, hospodářská politika, podpora zaměstnanosti)

25 Slabé stránky -dokument formálně nedostatečný; -neplnící funkci stručného, výstižného a důstojného základního dokumentu EU; -nezáživný a neatraktivní z pohledu občana

26 Záminka - téměř jistota, že francouzské a nizozemské „NE“ bylo jen částečně způsobeno identifikací vad dokumentu samotného; -zřejmě především vyvoláno nespokojeností vůči jejich vlastní politické scéně, či nesouhlasem s procesem loňského i připravovaného rozšíření EU; -záminka k vyvolání debaty, jež v jiné podobě pokračovala na summitu Evropské rady o budoucím rozpočtu; opět bez dohody;

27 Společný jmenovatel OTÁZKA: JAKÝ JE SMYSL, ROLE, VÝHODY PROCESU EVROPSKÉ INTEGRACE ? Ne zcela jasná odpověď na ni !!!!

28 Rozpočtová nedohoda -debata o rozpočtu 2007 – 2013 – několik rovin diskusí a rozdílných přístupů; -1. rovina – celkový objem prostředků, který má být přerozdělován – preference bohatých, aby tento objem byl co možná nejnižší (návrh na 1,0% HND EU), versus země, které by čerpaly nejvíce, aby procento bylo vyšší (až 1,24% HND EU) – ani lucemburský kompromis k dohodě nevedl

29 Rozpočtová nedohoda 2. rovina – suma, kterou každá země může v podobě fondů EU za jeden rok přijmout – i zde spor mezi „přispěvateli“ a „čerpateli“; první z nich - snaha omezit výší 3,5% národního HDP, druzí z nich návrh na 4,0% národního HDP; ani zde ústupek čerpatelů a předsedajícího Lucemburska na 3,6% k dohodě nevedl

30 Rozpočtová nedohoda a klíčová rovina sporu 3. rovina – v konečném důsledku boj „chudí“ versus „bohatí“ pominul – připravenost „chudých“ ke značným ústupkům; soupeření se přesunulo do množiny bohatých – možná pravá příčina problému nejen rozpočtové nedohody, ale i aktuálního stavu EU; lze ji zřejmě symbolizovat „soubojem“ Francie versus Británie

31 Klíčová rovina sporu -Francie: ráda by uhájila tradiční (i pro ni samotnou) směrování evropských fondů a dalších rozpočtových výdajů; -Británie: postoj preferoval, aby se velmi výrazně snížil podíl výdajů na zemědělské účely a více reflektoval výzvy dané Novou Lisabonskou agendou s ohledem na potřebu konkurovat ostatním „soupeřům“ v rámci globální soutěže – více prostředků na vědu, výzkum, inovace, zlepšení podnikatelského prostředí – to vše při razantnější deregulaci Jednotného vnitřního trhu

32 Zřejmě zde – pravá podstata nynější situace v EU -Nikoliv fakt neschválení Ústavy; -Nikoliv fakt nepřijetí dlouhodobého rozpočtového dokumentu; -ALE: odlišné představy a preference jednotlivých členských států ohledně nynějšího fungování a budoucího směrování EU

33 Zřejmě zde – pravá podstata nynější situace v EU NAVÍC: v tomto nynějším fungování a budoucím směrování EU se objevují zcela uměla vytvořená, doslova virtuální témata, o které vlastně mnozí občané EU nestojí, neboť nevědí, jak se k nim postavit, jak ovlivní, změní, zkvalitní (či zhorší ?) jejich životy

34 Co tedy dál ? -Nynější období reflexe by mělo přinést odpověď právě na tyto otazníky, na tyto problémové okruhy; bez jejich zodpovězení se tato témata nalepují na návrh Ústavy a činí jej rovněž virtuální či nepotřebný; -Otázky: Jak opustit sféru virtuálních témat a uskutečnit „návrat ke člověku“ ?; Jak se vyrovnat s s rozmanitostí dnešní rozšířené EU – jak uchopit tendence k multirychlostnosti ? – kde jsou například její limity ?

35 Příspěvky do diskuse z českého pohledu -Kdy u nás bude osvojen Schengenský prostor pro uvolnění vnitřních hranic Unie ? -Kdy budou skutečně liberalizovány služby a trh práce ?

36 Kdy je čas na Ústavu ? -Odpověď na tato témata a možná shoda v nich s většinou ostatních států EU usnadní i možnost dohody o příští rozpočtové perspektivě; -Pokud tyto otázky budeme mít zodpovězeny a o směrování peněz a věcných priorit vytvořeny jasné představy, můžeme se ve stejném duchu bavit o smyslu a podobě „jakési“ Ústavy pro Evropu – v dnešní konstelaci je to zajímavé verbální cvičení bez praktického dopadu – Ústava je střecha, ale stavbě se chvějí některé základy

37 Útěcha -Evropská integrace v průběhu své více než padesátileté historie prošla různými zádrhely; -Čím více má uskupení členů, tím jsou tyto zádrhele komplikovanější; -Při vědomí toho všeho: označení krize, fiasko, či nejhorší období v historii bychom si zřejmě měli ponechat pro situaci, které bude razance těchto výrazů skutečně odpovídat

38 Děkuji Vám za pozornost


Stáhnout ppt "Aktuální ekonomické výzvy evropské integrace pro Českou republiku po roce členství Petr Zahradník, EU Office České spořitelny Připraveno pro prezentaci."

Podobné prezentace


Reklamy Google