Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Porovnanie vývoja kvality vôd Slovenska s vybranými krajinami Európy M. Sedláček R. Žážo 3. EN.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Porovnanie vývoja kvality vôd Slovenska s vybranými krajinami Európy M. Sedláček R. Žážo 3. EN."— Transkript prezentace:

1 Porovnanie vývoja kvality vôd Slovenska s vybranými krajinami Európy M. Sedláček R. Žážo 3. EN

2 Rámcová smernica o vode (RSV) • Prijatá • Ochrana všetkých druhov vôd, vodných ekosystémov, suchozemských ekosystémov a mokradí • Ciel RVS - dosiahnutie dobrého stavu vôd • Plán manažmentu povodia • Rok 2027 – max. termín naplnenia cieľov • 6 ročné vyhodnocovacie cykly

3 Povrchové vody • Hodnotenie pozostáva z ekologického stavu a chemického stavu • 3 skupiny prvkov kvality a) biologických b) fyz.chem c) hydromorfologických • Výsledok = 5 tried Hodnotenie ekologického stavu/potenciálu útvarov povrchových vôd SR vyjadrené počtom vodných útvarov (rok 2007)

4 Podzemné vody • Hodnotenie stavu podzemných vôd pozostáva z hodnotenia kvantitatívneho a chemického stavu útvarov podzemných vôd • Vyjadruje sa 2 triedami a) dobrý stav b) zlý stav • Dobrý chemický stav - klasifikovaný v 82,7 % útvaroch podzemných vôd • Zlý stav - najmä kvartérnych náplavov povodia Váhu, Nitry, Hrona, Ipľa, Slanej, Rimavy, Bodvy a Hornádu. • Medzi hlavné znečisťujúce látky patria: sírany, chloridy, dusičnany, amoniak, pesticídy, trichlóretén a tetrachlóretylén

5 Hodnotenie chemického stavu predkvartérnych útvarov podzemných vôd v SR (rok 2007) Zdroj: MŽP SR, Návrh plánu manažmentu povodí SR

6 Hodnotenie chemického stavu kvartérnych útvarov podzemných vôd v SR (rok 2007) Zdroj: MŽP SR, Návrh plánu manažmentu povodí SR

7 Znečištění povrchových vod v ČR za rok 2008 • Každoročně je ve Zprávě o stavu vodního hospodářství ČR uváděno porovnání aktuálního stavu se stavem jakosti vody za dvouletí 1991–1992. • S ohledem na rozsah v té době sledovaných ukazatelů bylo možné zpracovat jen porovnání podle základní klasifikace. Z Obrázku je patrné, že i přes výrazné zlepšení jakosti vod se v ČR stále vyskytují úseky vodních toků zařazené do V. třídy jakosti vody.

8 • V roce 2008 bylo měřeno 306 profilů z bývalé státní sítě sledování jakosti vod v tocích. • Chemické ukazatele byly hodnoceny podle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod.

9 Zařazení jednotlivých sledovaných profilů do tříd čistoty podle ČSN je následovné: I. třída neznečištěná voda – stav povrchové vody,který nebyl významně ovlivněn lidskou činností, a při kterém ukazatele jakosti vody nepřesahují hodnoty odpovídající běžnému přirozenému pozadí v toku, II. třída mírně znečištěná voda – stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které umožňují existenci bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému, III. třída znečištěná voda – stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které nemusí vytvořit podmínky pro existenci bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému, IV. třída silně znečištěná voda – stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které vytvářejí podmínky umožňující existenci pouze nevyváženého ekosystému, V. třída velmi silně znečištěná voda – stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností

10 Nejznečištěnější řeky a jejich látky Sloučeniny chloru • Chlorbenzeny, zejména chlorbenzen, di- a trichlorbenzeny byly ve větší míře zjištěny v Bílině – Ústí nad Labem, případně v Záluží a v Labi • Častý výskyt hexachlorbenzenu byl detekován kromě Labe a Bíliny i ve Valové (povodí Moravy). Pesticidy • Nejčastěji byl naměřen terbuthylazin, atrazin a desethylatrazin. • Téměř v polovině profilů byly nalezeny koncentrace nad mezí stanovitelnosti. Hodnoty atrazinu se pohybovaly v rozmezí několika desítek až stovky ng/l, maximální hodnoty dosáhl v Bílině , 250 ng/l. • Výskyt atrazinu byl detekován celoročně nad mezí stanovitelnosti ve všech povodích, ale nikde nebyl překročen imisní standard NV 500 ng/l.

11 Nejznečištěnější řeky a jejich látky Železo • Dosáhlo V. třídy v Trkmance, Vlkavě a Cidlině • IV. třídy v Litavě, Kyjovce a Chodovském potoce. Mangan • V. třídou bylo hodnoceno v Litavce a vTrkmance. • IV. Třídy a stejné třídy dosáhl i mangan v Chodovském potoce.

12 • I nadále platí, že menší toky – zejména na jihu Moravy, jsou zatíženy více znečišťujícími látkami, zvláště ze skupiny základních chemických ukazatelů, než toky velké. • Organické látky pocházející z chemického průmyslu byly nejčastěji detekovány v tocích na severu Čech a ve středním a dolním toku Labe, kovy byla zatížena nejvíce Litavka a Lužická Nisa, pro rtuť přistupují i některé toky na Moravě. • Podle očekávání byly pesticidy nejčastěji detekovány ve zvýšených koncentracích v méně vodných tocích v povodí Labe a Moravy a v Bílině – Ústí nad Labem.

13 Znečištění podpovrchových vod v ČR • V roce 2008 se ve státní monitorovací síti jakosti podzemních vod pozorovalo 468 objektů, které tvoří 139 pramenů, 152mělkých vrtů a 177 hlubokých vrtů.Stanovováno bylo celkem 169 ukazatelů s četností dvakrát za rok v obdobích jaro a podzim.Hodnocení výsledků jakosti podzemních vod za rok 2008 se vzhledem k požadavkům směrnice 2000/60/ES orientovalo zejména na nebezpečné látky. • ČHMÚ provedlo srovnání naměřených hodnot ukazatelů jakosti podzemních vod s hodnotami mezí stanovitelnosti, hodnotami kriterií A, B a C. • podle metodického pokynu MŽP z – Kritéria znečištění zemin a podzemní vody a limity pro pitnou vodu dle vyhlášky MZd č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu a rozsah a četnost její kontroly.

14 Překročení hodnoty C v podpovrchových vodách Chlor • V roce 2008 bylo nejvyšší procento překročení normativu C zaznamenáno v ukazatelích chloridy (5,0 % všech vzorků, 10,2 % vzorků mělkých vrtů) • Zřídka došlo k překročení u chlorethenu (0,4 % všech vzorků) Pesticídy • U podpovrchových vod docházelo jen velmi sporadicky k překročení skupiny C • Výskyt ukazatelů překračující hodnotu kritéria B a C je nevíce patrný v mělkých vrtech v aluvií řek, které jsou antropogenního původu.

15 Z hlediska srovnání jakostních ukazatelů oproti roku 2007 je možno konstatovat, že v mělkých vrtech došlo k mírnému zlepšení a ve skupině objektů hlubokých vrtů a pramenů došlo taktéž (i když jenom nepatrně) ke zlepšení v procentuálním zastoupení objektů s překročením hodnot kriterií B nebo C.

16 Kvalita povrchových vôd na SK • Podpornymi prvkami v hodnoteni ekologického stavu vôd su fyzikalno-chemicke a hydromorfologicke prvky kvality, tento stav sa vyjadruje piatimi triedami kvality (od veľmi dobreho stavu po veľmi zly). Koncentracie prioritnych latok vo vode definuju chemicky stav vod vyjadreny iba dvomi triedami kvality: dobry/zly. • Hodnotenie kvality povrchovych vod sa vykonava na zaklade udajov ziskanych v procese monitorovania stavu vod. V roku 2008 sa monitoring kvality povrchovych vod SR rozdelil v zmysle vyhlášky MŽP SR č. 221/2005 Z.z., ktorou sa ustanovujú podrobnosti o zisťovaní výskytu a hodnotení stavu povrchových vôd a podzemných vôd. • Kvalita povrchovych vod bola v roku 2008 sledovana v ramci schvaleneho Programu monitorovania stavu vod pre obdobie Kvalita povrchovych tokov sa v roku 2008 celkovo monitorovala v 314 odberovych miestach. • Sieť zakladneho monitoringu pozostavala zo 171 odberovych miest, z toho 35 odberovych miest bolo pozorovanych v ramci overenia charakterizacie vodnych utvarov, 68 v ramci monitoringu referenčnych podmienok, 38 bolo pozorovanych v ramci monitoringu hraničnych vod, 75 v ramci charakterizacie typov tokov a 9 odberovych miest sa sledovalo pre ICPDR (Medzinarodna komisia pre ochranu Dunaja).

17 Odberové miesta podpovrchových vod Železo • Celkový počet železa se měřil na 22 místech. • 86% vzorků splňovaly Nařízení vlády číslo 296/2005 Chlor • Chlor byl sledován na celkově 221 místech na SK • 97% vzorků splňovalo požadavky nařízení vlády číslo 290/2005

18 Kvalita podpovrchových vod v SR 2008 • V roku 2008 bolo v SR na zaklade hydrologickeho hodnotenia a prieskumov k dispozicii l.s-1 využiteľných množstiev podzemných vôd. V porovnani s predošlym rokom 2007 bol zaznamenany mierny narast využiteľnych množstiev podzemnych vod o 249 l.s-1, t.j. o 0,32 % • V roku 2008 sa kvalita podzemnych vod monitorovala v 133 objektoch zakladneho monitorovania. Jedna sa o objekty štatnej monitorovacej siete SHMU alebo pramene, ktore nie su ovplyvnene bodovymi zdrojmi znečistenia. Vzorky podzemnych vod boli odobrate 2- krat v 40 kvarternych objektoch, 1-krat v 49 predkvarternych objektoch a 3-krat v 44 predkvarternych krasovych objektoch.

19 Celkové zhodnocení • Odporučana hodnota percenta nasytenia vody kyslikom stanovena v terene bola dosiahnuta v 66 % vzoriek. Hodnoty pH boli v rozpati limitnych hodnot s vynimkou 9 vzoriek, vodivosť prekročila indikačnu hodnotu danu nariadenim vlady 5-krat z celkoveho počtu 259 stanoveni. V ramci podzemnych vod objektov základného monitorovania vystupuje do popredia problematika nepriaznivych oxidačno-redukčných podmienok, na čo poukazuje najčastejšie prekračovanie pripustnych koncentracii celkoveho Fe (53-krat), Mn (57-krat). • Okrem tychto ukazovateľov došlo k ojedinelemu prekročeniu koncentracii aj zo skupiny fyzikálnochemických ukazovateľov a to v pripade anionov Cl-, SO4 2-, NO3- • Zo stopových prvkov boli zaznamenane zvyšene koncentracie Al (8-krat), As (8-krat), Sb (6- krat), Pb (3-krat) a Ni (1-krat).

20 Zdroje: • Mzp.cz • ČHMÚ • 08-sk/2_2_Voda.pdf • 67&lang=sk

21 Děkujeme za pozornost


Stáhnout ppt "Porovnanie vývoja kvality vôd Slovenska s vybranými krajinami Európy M. Sedláček R. Žážo 3. EN."

Podobné prezentace


Reklamy Google