Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Otevřené setkání na faře v Horní Čermné 21. dubna 2009 Daniel Dušek.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Otevřené setkání na faře v Horní Čermné 21. dubna 2009 Daniel Dušek."— Transkript prezentace:

1 Otevřené setkání na faře v Horní Čermné 21. dubna 2009 Daniel Dušek

2 LITURGICKÝ ROK - ÚVOD  Demokritos : „Život bez svátků je jako dlouhá cesta bez hospod“  Neděle – svátek, který se v krátkých intervalech opakuje (šabat + Zmrtvýchvstání) – jedinečný příspěvek biblického dědictví dosáhl světového rozšíření  „Zvláštní svátky“  Liturgický (církevní) rok - řetěz zvláštních duchovních podnětů (vánoce, velikonoce, letnice…) – místa duchovního občerstvení a odpočinku na pouti  (Leitos – veřejný, ergon - čin )

3 KOSMICKÝ ČAS A LIDSKÝ ŽIVOT KOSMICKÝ ČAS A LIDSKÝ ŽIVOT  Život lidí vetkán do pevně určených kosmických daností  Starověký člověk – plynutí času jako dar či řízení kosmických nadpozemských mocností  Podnět k náboženskému jednání formovanému konkrétní roční dobou – náboženský kalendář, s rituály  Dějinné události (přírodní katastrofy, vítězství, porážky, zabírání země, povolávání na trůn apod. – vznik památných dnů a slavností)  Izraelské kmeny

4 LITURGICKÝ ROK V KŘESŤANSKÉM POJETÍ Liturgický rok řada tzv. liturgických období a určuje pořadí a závaznost různých slavností, svátků, památek, připomínek a které úryvky z Písma se při bohoslužbách mají číst. Jednotlivé doby se vyznačují svou vlastní liturgickou barvou. Oslavná památka spasitelných činů Božích v Ježíši Kristu v průběhu jednoho ročního cyklu.

5 LITURGICKÝ ROK V KŘESŤANSKÉM POJETÍ  Křesťanská slavnost – musí se opakovat, aby dosáhla funkce zvěstování a zpřítomnění spásy  Využití kosmicky daného určování času během roku – slavnost dostala pevné místo a cyklicky se opakuje  Termínová fixace – naznačeno v Písmu, částečně založeno na dějinně vzniklé konvenci  Prolínání s občanským rokem

6 LITURGICKÝ ROK V JEDNOTLIVÝCH CÍRKEVNÍCH TRADICÍCH Ve střední a západní Evropě se s výjimkou katolíků východního obřadu a různých diasporních komunit východních církví setkáme téměř výhradně s liturgickým rokem latinského ritu, který má následující strukturu: Pohyblivý a stálý cyklus svátků Liturgický rok AdventVánoceLiturgické mezidobí Postní dobaVelikonoceLetniceLiturgické mezidobí

7 LITURGICKÝ ROK V JEDNOTLIVÝCH CÍRKEVNÍCH TRADICÍCH Římskokatolická církev  obnova liturgie po 2.vatikánském koncilu ( ) Anglikánská církev a protestantské církve  obvykle vycházejí z pořádku obvyklého v římskokatolické církvi před 2. vatikánským koncilem  luterské církve zachovávají i památky některých svědků víry a mučedníků

8 LITURGICKÝ ROK V JEDNOTLIVÝCH CÍRKEVNÍCH TRADICÍCH Východní církve byzantského obřadu pravoslavná a řeckokatolická • Juliánský kalendář • rozdílný způsob výpočtu data Velikonoc • liturgický rok začíná 1.září Starokřesťanské církve • arménská, syrská, koptská a etiopská • své vlastní odlišné liturgické členění roku

9 LITURGICKÝ ROK V JEDNOTLIVÝCH CÍRKEVNÍCH TRADICÍCH Jednota bratrská – Bratrská konfese (1535)  Patnáctý artikul o případných věcech tj. o ustanoveních, řádích, obyčejích a ceremoniích církve, i o svobodě křesťanské:  „Jakož i u nás mnozí starobylí obyčejové podnes se, pokudž možné jest zachovávají. Zvlášť někteří postové, sváteční dnové, jitřně, nešpory, neděle, hody a slavnosti skutků Kristových jako: narození, umučení, vzkříšení atd. Také i památky svatých jako: Panny Marie, apoštolů i mučedníků Kristových, zvláště těch, o kterýchž se činí zmínka v Zákoně Páně, a to vše pro slávu a poctu Boží, i pro vzdělání církve skrze kázání slova Božího.“

10 LITURGICKÉ BARVY  Hluboký symbolický význam – objasňují zvláštní charakter každého slaveného tajemství víry a cestu křesťaského života během liturgického roku  Antika – některé barvy velmi ceněné (temný purpur)  S vývojem liturgických rouch první náznaky ustálených pravidel kolem 1200 (Inocenc III)  Barvy přikrývek oltářů a ambonů, ve většině luterských církví rovněž barvy svící, štól a v katolické církvi i některých luterských církvích (Skandinávie, Amerika, Indie, Afrika) také barvy liturgických rouch

11 ZÁKLADNÍ LITURGICKÉ BARVY  Bílá – barva světla, obrazem Krista, čistoty a nevinnosti - svátky Ježíše Krista (Vánoce, Velikonoce) a o svátcích Panny Marie a andělů  Červená – barva ohně a milosti, utrpení, - svátky Seslání Ducha svatého, Velký pátek, svátky evangelistů a mučedníků  Zelená - barva stvoření a naděje, nejdéle užívanou barvou v průběhu církevního roku, protože církev žije z naděje - liturgické mezidobí, Díkčinění za úrody.  Fialová - barva popela, přípravy a pokání, užívanou - advent a půst, pohřby, památka všech věrných zemřelých (Dušičky )

12 SPECIÁLNÍ LITURGICKÉ BARVY  Černá - barva smutku - pohřby, dříve i na Velký pátek – v současné době se téměř nepoužívá  Modrá - barva čistoty a nevinnosti - svátky Panny Marie  Růžová - je barva radosti - 3. neděle adventní (Gaudete – Radujte se) a 4. neděle postní (Laetare – Vesel se)  Zlatá – barva důstojnosti, slavnostnosti - velké slavnosti, může nahradit všechny liturgické barvy kromě černé a fialové

13 SMYSL A STRUKTURA LITURGICKÉHO ROKU  Svátky - jako oslavy památných a díků hodných událostí zasluhujících věčnost - periodické přírodní slavnosti i významné události v životě rodin společenství.  Židovský kalendář - oslavy událostí záchrany Izraele  Prvotní křesťanské obce – týdenní Pascha, později připojení výroční Paschy (přelom 1. a 2. st.)  Mysterium Paschy – velikonoční čin spásy - srdcem liturgického roku  Postupně v rámci historického vývoje svátky Páně  Později zastavení života Kristovy matky a památky světců a mučedníků

14 NOSNÉ PILÍŘE LITURGICKÉHO ROKU  Začátek liturgického roku - 1. adventní neděle (zpočátku nejednotný i začátek občanského roku)  Temporál (lat. tempus, čas) - velikonoční sváteční okruh a vánoční sváteční okruh s dobou liturgického mezidobí  Sanktorál - svátky svatých  Obraz katedrály: atrium – vánoční okruh, loď - velikonoční okruh, věnec obvodových kaplí – svátky světců

15 NEDĚLE – PRVOTNÍ SLAVNOST VELIKONOČNÍHO TAJEMSTVÍ  První den po sobotě - den vzkříšení Páně  Starokřesťanská označení – „první den“, den Páně (dies Dominica), osmý den, den vzkříšení (rus.voskreseňje), den Slunce (dies solis, něm.Sonntag)  321 AD císař Konstantin – ctihodný den Slunce jako den klidu  Postupně do popředí zákaz práce a povinnost návštěvy bohoslužeb – zamlžení původního christologického významu neděle  2. vatikánský koncil vyzdvihl význam neděle jako slavnosti velikonočního tajemství  Neděle jako sedmý nebo první den v týdnu?  Mezinárodní organizace pro standardizaci (ISO) – doporučení R 2015 – neděle 7. den

16 LITURGICKÝ RÁZ DNŮ V TÝDNU  Události Svatého týdne ovlivnili liturgický profil dnů v týdnu  Neděle – každotýdenní velikonoce  Dějiny spásy v malém cyklu týdne  Artefakty do současnosti – pátek postní den

17 VELIKONOCE A VELIKONOČNÍ OKRUH  Datum Pesachu – židovská tradice 14. nisan (první jarní úplněk) nezávisle na dni v týdnu  Nicejský koncil – neděle po 14. nisanu – rozmezí 5 týdnů  Velikonoční triduum (třídení) – od 4. století  Zelený čtvrtek večer, Velký pátek, Bílá sobota, Velikonoční neděle večer– „triduum ukřižovaného, pohřbeného a vzkříšeného Pána“ – vlastní oslava velikonočního mysteria

18 VELIKONOČNÍ TRIDUUM  Zelený čtvrtek – nejasný původ názvu – grün, greinen, grienen  památka ustanovení večeře Páně, obřad mytí nohou  utichají varhany a zvony – odlet do Říma, nahrazení klapačkami  liturgická barva BÍLÁ

19 VELIKONOČNÍ TRIDUUM Velký pátek • Rozdíl mezi pojetím v katolické a protestantské tradici • Kat. – den půstu, odpolední bohoslužba slova s pašijemi a uctíváním kříže bez VP • Protest.- sváteční den pracovního klidu s VP • Největší evangelický svátek a vyvážení hnoje – „my máme Velký pátek, oni Bílou sobotu“ • Liturgická barva červená • Lidový liturgický projev v HČ v minulosti – černé šátky, píseň „Poděkujmež Kristu Pánu“ – Stabat Mater - Steyer • Lidové pojetí – nehýbání se zemí, ranní modlitby v sadech, otvírání země v době čtení pašijí

20 VELIKONOČNÍ TRIDUUM Bílá sobota • Den bez liturgie, boží hrob • Večerní či noční vigilie – liturgie velikonoční noci – slavnost světla, bohoslužba slova, křestní bohoslužba, eucharistie (VP) • Návrat zvonů • Paškál – velikonoční svíce – (lat. candela paschalis cerea)- symbol vzkříšeného Krista – rozráží temnoty smrti – kříž – alfa – omega, letopočet a 5 kadidlových zrn (5 ran Kristových na kříži) – použití po celou velikonoční dobu a pak při křtech, svatbách, konfirmaci, svěceních, pohřbech)

21 VELIKONOČNÍ TRIDUUM Zmrtvýchvstání Páně – Velikonoční neděle • Vrchol liturgického roku • Barva bílá • Liturgický projev v minulosti v HČ – ženy bílé šátky (i vdovy držící smutek) • V kat. tradici lidové projevy - svěcení pokrmů, obřadní obcházení polí a jízdy na koních do polí

22 DOBA VELIKONOČNÍ • 50 dnů – Pentecoste – od Velikonoční neděle do Svatodušní neděle (Izrael – Pesach – po sedmi týdnech Letnice – smlouva na Sinaji) • Velikonoční oktáv – od Pondělí velikonočního do 2. velikonoční neděle – „Bílá neděle“(bílé šaty novokřtěnců) • Následují další velikonoční neděle – Svatodušní je v pořadí osmou (v reformačních církvích neděle po velikonocích) – nové pojetí – důraz na sepjetí Svatodušních svátků Velikonocemi • 4. století – slavnost Nanebevstoupení Páně – 40 den po Velikonocích

23 DOBA POSTNÍ (QUADRAGESIMA) • Popeleční středa – vstup do období půstu – znamení popela • 40 dnů – o nedělích se půst nedrží – v rámci zachování 40 dnů přidány 4 dny před 1. postní nedělí a Velký pátek a Bílá sobota • šest nedělí v půstu – barva fialová, bez gloria, aleluja a Te Deum, • 6. neděle v půstu – Květná – Palmarum – barva červená • Křest, obrácení a pokání – půst, modlitba, almužna

24 VÁNOCE A VÁNOČNÍ OKRUH • 25. prosinec od 4. století – hypotéza – reakce křesťanské obce na pohanský svátek Nepřemožitelného boha Slunce – Narození Krista jako Slunce spravedlnosti – Světla světa • Narození Páně – Hod Boží vánoční - starořímský zvyk tří bohoslužeb s různými duchovními poselstvími – půlnoční (in nocte), pastýřská (in autora), ve dne (missa in die). • Barva bílá • Štědrý večer – není vigilií v pravém slova smyslu, ale první vánoční bohoslužba v předvečer • Štědrý den – liturgicky ještě konec adventu a to i když připadne na 4.adventní neděli

25 VÁNOČNÍ DOBA • Od do neděle po – Křest Páně • Vánoční oktáv – od 26. prosince do 1. ledna • Svátky prvomučedníků - Kristovi průvodci (comites Christi) – – Sv. Štěpán, Jan evangelista, betlémská neviňátka – barva červená (nebo bílá) • Oktávový svátek 1. ledna – Obřezání Páně, jména Ježíš, Slavnost matky Boží Panny Marie • Neděle po Vánocích • řada lidových zvyků, koledování

26 VÁNOČNÍ DOBA • Zjevení Páně – 6.ledna (Tři králové) – „Epifanie“ – již ve 3. století – ve východních církvích nejstarší svátek Kristova narození • starobylý vánoční svátek – reformace vytěsnila pravděpodobně z důvodu středověkého zastření původního poselství uctíváním sv. tří králů • Křest Páně – původně součást Epifanie – konec vánoční doby a začátek liturgického mezidobí

27 ADVENT JAKO PŘÍPRAVA NA VÁNOCE • Původní charakter adventu - doba půstu a pokání – postupná přeměna v období radostného očekávání, přípravy na Vánoce a očekávání příchodu Páně na konci času • Ustálení na čtyřech nedělích • Barva fialová • Začátek adventu – 4 neděle před 25. prosincem (ne před Štědrým dnem – ten může být i 4. adventní nedělí) • Zvláštní poselství závěru adventu od 17. do – „Pán je blízko“ • Lidové obyčeje – kult světců, sv. Ondřej. Sv. Barbora, sv. Mikuláš, sv. Lucie

28 OKTÁVY SVÁTKŮ  Sedm svátečních dnů po velkém svátku – dnes již jen Velikonoce a Vánoce  Co s tzv. „druhými svátky“?  Pondělí velikonoční (pondělí ve velikonočním oktávu) – záležitost „pohanská“?  Pondělí svatodušní – kam zmizelo?  Svatodušní pondělí je nadále volným dnem v Německu, Rakousku, Maďarsku, Belgii, Lucembursku, Nizozemí, Švýcarsku, Norsku, Dánsku, na Islandu a v Řecku. Od roku 2008 je opět volným dnem ve Francii, když v letech vláda volno neúspěšně zrušila jako "den solidarity" na financování sociálních akcí pro seniory.  Sv. Štěpán – druhý svátek vánoční – ještě Vánoce?

29 Vánoční svátek mimo vánoční dobu  2. února - Uvedení Páně do chrámu – Hromnice  40 dní po Vánocích – setkání Ježíše se Simeonem v chrámu – 5. století – světla jako symbol Krista k osvícení pohanů  Lidové pojetí – svíčky hromnice

30 LITURGICKÉ MEZIDOBÍ  Od pondělí po Křtu Páně do Popeleční středy a od pondělí po Svatodušní neděli do adventu  V reformačních církvích se neděle od po svátku Svaté trojice (následující neděle po Svatodušní neděli) do adventu nazývají neděle po Svaté trojici  Barva zelená  Řada dalších svátků

31 SANKTORÁL – SVÁTKY SVATÝCH  Počátek již ve 2. století – kult mučedníků, ostatní svědkové víry, apoštolové  Mariánské svátky a liturgické slavnosti narození sv. Jana Křtitele (24. 6.), sv. Petr a Pavel (29.6.), sv. Josef (19. 3.)  Všech svatých (1. 11.)  Vzpomínka na všechny věrné zemřelé – (2. 11.) - Dušičky  Halloween – angl. „all – hallow-even“ – implantovaná tradice, z anglosaského nebo angloamerického prostředí - předvečer všech svatých ( ) – keltský nový rok - v protestantských zemích Den reformace  Liturgický kalendář v luterských církvích zachovává některé památky svatých a mučedníků, zejména biblický ch

32 CO JE POSVÍCENÍ?  Výročí památky posvěcení kostela („dies natales“) – narozeniny chrámu  Předobraz i ve staré izraelské tradici – každoroční oslava nového vysvěcení jeruzalémského chrámu  Pokud není datum známo je stanovena v každé diecézi společná výroční památka – Čermná – 11. listopadu

33 VIGILIE A OSLAVY V PŘEDVEČER  Stará tradice (starověk) - den začíná po západu slunce, v židovství – začátek sabatu již v pátek večer  Bohoslužba v předvečer svátku nebo v noci – původně příprava na nadcházející svátek bděním a postem v předvečer a v noci před vlastní oslavou  V současnosti Štědrý večer a velikonoční vigilie v noci na Neděli velikonoční.  Sobota večer může mít již nedělní platnost - HČ – zvonění všech zvonů v sobotu večer  V lidovém pojetí např. svátek sv. Mikuláše

34 SOUČASNÁ EVROPA  Většina zemí – formální zachovávání většiny významných svátků církevního roku samozřejmostí  Diferenciace v zemích s většinově katolickou nebo protestantskou tradicí  Německo a Švýcarsko podle procentuálního zastoupení v jednotlivých spolkových zemích nebo v kantonech  Tendence vzdávání se duchovních kořenů – „seasons greetings“ – neobvyklé v ostatních duchovních tradicích (včetně východního křesťanství)

35 SITUACE V ČESKÉ REPUBLICE  „Vánoce končí, když právě začaly a Velikonoce začínají, když jsou právě u konce“.  „Chritsmas –consumas“, směšování adventu s Vánocemi  Všeobecný stav nevzdělanosti až proklamovaný distanc  Sdělovací prostředky často informují velmi zavádějícím způsobem, etnografický pohled  Výzva a úkol pro křesťany

36 PROJEVY SOUVISEJÍCÍ S LITURGICKÝM ROKEM V ČERMNÉ  Málo informací o způsobu slavení svátků a s tím souvisejících doprovodných jevů  Výzva k diskusi

37 POUŽITÉ ZDROJE INFORMACÍ  Adolf Adam – Liturgický rok, historický vývoj a současná praxe (Vyšehrad 1994)  Adolf Adam – Liturgika, křesťanská bohoslužba a její vývoj (Vyšehrad 2008)  Klemens Richter – Liturgie a život (Vyšehrad 2003)  Jan Milič Lochman – O smyslu křesťanských svátků (Vyšehrad 1997)  Věra Frolcová – Velikonoce v české lidové kultuře (Vyšehrad 2001)  Václav Frolec a kolektiv - Vánoce v české kultuře (Vyšehrad 1989)


Stáhnout ppt "Otevřené setkání na faře v Horní Čermné 21. dubna 2009 Daniel Dušek."

Podobné prezentace


Reklamy Google