4. kap. Hospodářská demogeografie

Prezentace na téma: "4. kap. Hospodářská demogeografie"— Transkript prezentace:

1 4. kap. Hospodářská demogeografie
Věková pyramida, jeden ze základních způsobů znázornění struktury populace, používaných v demografii

2 Osnova 4. kapitoly 4. HOSPODÁŘSKÁ DEMOGRAFIE Výklad základních pojmů Problematika rozmístění obyvatelstva 4.2.1 Globální změny v rozmístění obyvatelstva 4.2.2 Obyvatelstvo jako činitel rozmístění hospodářství 4.2.3 Dynamika a struktura obyvatelstva 4.2.4 Rozmístění obyvatelstva a urbanizační proces Problematika populačních modelů a hypotéz Demografická struktura obyvatelstva a její členění Problematika migrace

3 4. HOSPODÁŘSKÁ DEMOGRAFIE
Úvod … lidstvo se v celé svoji historii snažilo a snaží o využívání přírodních zdrojů, nových území a dalších zdrojů, které v souladu s technologickou úrovní dokáže v dané hist. etapě efektivně využít. Dochází tak k formování tzv „ EKUMENY „ jako přirozeně využívaného prostoru lidsk. společností, jehož rámec se neustále rozšiřuje.

4 4.1 CHARAKTERISTIKA KATEGORIE OBYVATELSTVO
… obyvatelstvo prošlo složitým vývojem a jsou pro něho typické tzv. demografické fáze, kterou započaly v prehistorii fází - evoluce, pak pokrač. 2. fází – demograf. revoluce = prudký vzrůst počtu obyvatelstva díky hospodářskému a společenskému rozvoji (prům. revoluce, kap. výrobní vztahy, hygienická opatření v 19.stol...) a vrcholí 3. fází – stabilizace (především v RTE). ? 4.1.1 RASOVÁ STRUKTURA OBYVATELSTVA … lze rozlišit následující rasové skupiny obyv., které se vytvářely v pozdním neolitu a souvisely s urč. prostředím a způsobem života. Podle typických morfologických a fyzických znaků lze rozčlenit 4 ras.skupiny:

5 RASOVÉ SKUPINY OBYVATELSTVA
Velké rasové skupiny Hlavní oblasti výskytu Europoidní Evropa, záp. Sibiř, sev. Afrika, jihozápad. Asie, Indie, vých. pobřeží Již. Ameriky, Sev. Amerika, již. a vých. Austrálie Negroidní Afrika (na jih od Sahary a Etiopie), tropická Latin. Amerika Mongoloidní vých., jihových. a severových. Asie Australoidní sev. Austrálie, N. Guinea, Srí Lanka, Andamany (+ Pygmejová v Africe, + Ainu v Japonsku) Rasové skupiny smíšené Europoidní + australoidní Srí Lanka, Maledivy Australoidní + mongoloidní Polynésie Europoidní + negroidní vých. Afrika, Jemen, Lat. Amerika Mongoloidní + europoidní Sovětská střed., Asie, Sibiř, Lat. Amerika

6 4.2 VÝKLAD ZÁKLADNÍCH POJMŮ
… násl. výklad uvádí klíčové pojmy tzv. reprodukce obyvatelstva 4.2.1 REPRODUKCE OBYVA-LSTVA … je obměna populace střídáním generací. Je to přirozený proces, určený biologickým rytmem života lidí. Je dále ovlivňován některými podstatnými složkami. 4.2.2 NATALITA … je pozitivní složkou reprodukce obyvatelstva a je zachycována jako: Počet živě narozených na 1000 obyvatel, poč.nar. N = ….. °/oo, (%) 1 000 obyv. (100)

7 Pro tuto složku lze uvést následující hodnoty:
N prům. za svět = cca 20 °/oo N za RTE = cca 15 °/oo N za RZ = cca 30-35°/oo , svět = 260 dětí / 1 min …dominují země s islámskou orientací a středoafrické země, více než 50°/oo !!! … paradox „omlazující se“ generace !! 4.2.3 MORTALITA … je negativní složkou reprodukce obyvatelstva a je zachycována jako: poč. zemř. M= = °/oo, (%) 1 000 obyv. (100) … dosažené hodnoty mírně oscilují okolo hodnot uvedených pro natalitu, v RTE relat. blízko, v RZ větší rozdíl !

8 4.2.4 PŘIROZENÝ PŘÍRŮSTEK (ŮBYTEK)
… je rozdílem mezi N a M a žádoucí je přiměřeně pozitivní. PP = N – M, komplexní ukazatel Vybrané hodnoty: PP prům. svět = 0,013,tj cca 1,3%, v Evropě nenulový PP max.země = °/oo Nejhorší PP u evropských zemí, např. ČR, H… - záporný !!! 4.3 PROBLEMATIKA POPULAČNÍCH MODELŮ A HYPOTEZ … odhad budoucích počtů světové populace byl mnohokrát upravován a i v současnosti je možné se setkat s naprosto odlišnými odhady:

9 původní odhady (70.léta), překotný nárůst-přelidnění planety
současný stav – mírně pozitivní PP, pokles Čína, některé RZ nárůst budoucí odhady: často uváděno … mld. současná korekce… 9 mld. … další možné „scénáře“: minimalistický … mld. maximalistický… mld. Minimal. katastrof… 2,3 mld. Problém: … jakýkoli, byť i minimál. výkyv v porodnosti nahoru či dolů může radikálně změnit střední odhady !!!

10

11

12 Prognózy vývoje obyvatelstva

13 RŮST SVĚTOVÉ POPULACE:
Svět se pře o hloupost: Kde se narodil člověk s pořadovým číslem Na Zemi se v pondělí narodil sedmimiliardtý obyvatel. Ruský tisk napsal, že se jím stal Pjotr Nikolajev narozený dvě minuty po půlnoci v Kaliningradu. Jubilejního novorozence ale oslavovali i na Filipínách nebo v Indii. Většina lidí už dnes žije ve městech. - Moskva/Manila/Dillí FOTO: fotobanka Profimedia

14 Podle demografů je prakticky nemožné určit, které dítě se narodí s magickým pořadovým číslem 7 000  O symbolickém prvenství ruského Kaliningradu bylo podle místního tisku rozhodnuto administrativně, a to přímo na půdě OSN. Ve městě totiž měla být v pondělí prezentována výroční světová zpráva o obyvatelstvu Země. Kromě kaliningradského jubilanta Pjotra Nikolajeva (3,6 kilogramu, 50 centimetrů) se o titul sedmimiliardtého pozemšťana přihlásil také malý Alexandr z Petropalvovska-Kamčatského na ruském Dálném východě. O co své tvrzení opírá, ale ruská média neoznamují. Nárok na prestižní osvědčení OSN si činí ale i mimoruští novorozenci. Oslava narození sedmimiliardtého obyvatele Země proběhla už ve filipínské Manile. Danica May Camacho se tu narodila dvě minuty před půlnocí místního času. Podle filipínského tisku už její matka Galura obdržela osvědčení OSN a peněžitý dar.

15 Podle britské organizace Plan International se sedmimiliardtý člověk narodil v Indii. Stala se jím malá Nargis ze státu Uttarpradéš. Nárok na prvenství si ale prý její rodiče nečiní. Asi tři a půl miliardy lidí přibylo na světě teprve v posledních 40 letech, šestimiliardtý obyvatel se narodil v roce 1999. Ještě v roce 1900 žilo na Zemi „jen“ 1,6 miliardy lidí. Očekává se, že další tři miliardy přibudou do roku 2100. Roste počet lidí starších 65 let, především v rozvinutém světě. Zároveň klesá porodnost, a to v celém světě. Více než polovina světové populace žije dnes ve městech, do roku 2050, kde na Zemi bude přes 9 miliard lidí, by to podle OSN mohlo být už 69 procent obyvatel. Ještě v 50. letech žilo ve městech „jen“ 28,8 procent lidí.

16 RŮST SVĚTOVÉ POPULACE:
Časové období od – do Počet v mil. Počet generací mezi sledovanými roky 6000 př. n. l. 5 -- 1650 550 380 1850 1100 10 1930 2000 4 1970 3700 2 1984 4760 0,73 1974 4000 14 let 1987 5000 13 let 1999 6000 12 let 2013 7000 2028 8000 15 let

17 OSN... v roce 2050 bude cca 9 mld. ob.
Každý rok se narodí cca 78 mil. dětí. Z toho 95% v rozvoj. zemích OSN... v roce 2050 bude cca 9 mld. ob. Obr. 5 – Schéma průběhu demografické revoluce. Při poklesu úmrtnosti a poté i porodnosti dochází k dočasnému zvýšení přirozeného přírůstku, a tím k růstu počtu obyvatel.

18 V rámci uvedených změn se často setkáváme s tím, že úmrtnost se snižuje dříve a porodnost zůstává určitou dobu na stejné výši a klesá až s určitým zpožděním. Toto zvětšení rozdílu (rozevření nůžek) mezi úrovní porodnosti a úmrtnosti vede k časově omezenému zvýšení přirozeného přírůstku. Začátek této etapy populačního vývoje, její průběh i ukončení jsou pro různá oblasti světa odlišné. Zatímco ve vyspělých zemích světa (např. západní Evropa) začaly tyto procesy již na přelomu 18. a 19. století a skončily většinou v první polovině 20. století, řada rozvojových zemí, kde klesá úmrtnost až od 2. poloviny 20. století, se nachází ve fázi největšího rozevření nůžek, které se promítá v těchto oblastech do vysokých populačních přírůstků. V současnosti se různé země nacházejí v odlišných fázích populačního vývoje. Regiony vyspělých zemí (většinou Evropy, Severní Ameriky, Austrálie apod.) již obdobím zvyšování populačního růstu za poklesu úmrtnosti a porodnosti prošly.

19 Nyní je pro ně charakteristický nízký počet narozených dětí a vysoká hodnota střední délky života (75 – 80 r.) Obr. 7 – Předpokládaný vývoj stárnutí obyvatelstva podle makroregionů. Zvyšování podílu obyvatel starších šedesáti let nejvíce zasáhne rozvinuté země.

20 Dlouhodobé populační projekce obyvatelstva světa vydává Populační divize OSN. Poslední světová projekce byla publikována v prosinci 2003, s horizontem do roku 2300. Graf 1: Světová populace v závislosti na světových událostech,  (v miliardách) Přesnost prognózy v průměru klesá s narůstajícím časovým horizontem od vzniku prognózy, neboť rostoucí časová vzdálenost směrem do budoucnosti poskytuje větší prostor pro vznik nepředvídaných událostí a faktorů, jež odchýlí populační růst od predikovaného trendu.

21 4.4 DEMOGRAFICKÁ STRUKTURA OBYVATELSTVA A JEJÍ ČLENĚNÍ
… lze vyčlenit hlavní kriteria : podle pohlaví podle věku podle vzdělání ad1) – tradiční členění na M + Ž … při narození mírný „přebytek“ M, v 15 l. života obě pohlaví shodný počet, v období dožití znatelný „přebytek“ Ž včetně vyššího věku dožití – cca 6 - 8r. v Evropě. ad2) – věková struktura … je použito věkových intervalů s pohyblivou „hranicí“ u 3. kategorie. ad3) – úroveň vzdělání - podíl VŠ vzdělaných obyv. na celk.

22 Členění: 1.kat.: let: obyv. v předproduktivním (závislém) věku 2.kat.:15 – (59-69) let: obyv. v produktivním (ekonomickém) věku 3.kat.: 69 – výš : obyv. v postproduktivním (závislém) věku …věková struktura se neustále mění, ale v RTE dochází k trvalému efektu – fenomenu, tzv. stárnutí populace !!! Tento efekt způsobuje zásadní ekonomické odezvy, především do nároků na SR – jeho výdajové stránky a neustále narůstá deficit vlastního penzijního účtu ! Řada zemí musí uskutečnit tzv. penzijní reformu a přejít na vícezdrojové financování penzí včetně posunu „hranice“ odchodu do důchodu !

23 Také tzv. nůžky v relaci penze a výše reálné mzdy se více otevírají
Také tzv. nůžky v relaci penze a výše reálné mzdy se více otevírají. !!! a příjemci penzí zaostávají za výší reálné mzdy a koupěschopnosti penze. To platí především pro země mimo RTE a rozdíl je zásadní. V zemích mimo RTE zažívají penzisté až existenční problémy a jejich ŽÚ se rychle snižuje ! Problém stárnutí populace: Výňatky z odborného tisku... „ Stát se připravuje na stárnutí lidí - Evropané stárnou, tvrdí nová studie OSN - Demografický vývoj staví vlády před nevyhnutelnou reformu důchodového systému - Evropské země hledají způsob, jak zaplatit důchody - Americký penzijní způsob téměř vyčerpal své možnosti - Vlády se rozhodují o reformách ve složité situaci, kdy chabé ekonomiky nenabízejí mnoho řešení „ -

24 Problém stárnutí: Řešení se zpozdí
Penzijní reforma záleží na míře solidarity Stát si musí na důchody půjčovat. A bude hůř ! Nejlepší zajištění na stáří je koupit vlastní bydlení a vybudovat firmu Pořídit „likvidní“ a trvale hodnotná aktiva ( uměl. díla, zlato apod. …)

25 Důchod a jeho trvání: r. 2010 Důchodový věk Délka trvání důchodu Země
Země Muži Ženy Belgie 65 63 15,5 21,2 Česká republika 62 59 16 22,2 Dánsko 15,2 18,3 Estonsko 58 13,7 22,5 Finsko 15,7 19,7 Francie 60 20 25,2 Irsko 14,6 17,7 Itálie 16,2 24,6 Kypr 17,5 23,2 Litva 62,5 14,7 21,7 Lotyšsko 61,5 58,5 14,5 22,7 Lucembursko 15,6 19,8 Maďarsko 14,8 22,3

26 Čína – 60, USA – 65 - 67, Kuvajt – 45(50)…
Malta 61 60 18,8 22,9 Německo 65 15,5 19,2 Nizozemsko 15,2 19,7 Polsko 13,6 21,5 Portugalsko 14,7 18,3 Rakousko 16,6 24,2 Řecko 16,2 18,7 Slovensko 55 15,9 24,9 Slovinsko 58 Španělsko 16,1 20,1 Švédsko 16,9 Velká Brit. 15,6 23 Čína – 60, USA – , Kuvajt – 45(50)…

27 Jak bude v ČR přibývat starších lidí:
Stát se připravuje na stárnutí lidí - !?

28 Podíly osob ve věku více let (60) v populaci
(v procentech) Rok Populace ČR % (z mužů) % (z žen) Celkem prům.% 1950* 11,1 13,7 12,5 1961* 12,9 16,9 14,9 1970* 15,6 20,8 18,4 1980# 13,9 19,4 1991 14,6 17,8 1995 14,8 21 18 2000 15,3 21,4 2005 17,2 23,2 20,3 2010 20,4 26,4 23,4 2015 29,1 26,2 2020 24,7 30,6 27,7 2025 26,3 32 29,2 2030 33,3 *data ze sčítání lidu, # z bilance k Pramen: MPSV

29 Průměrný reálný věk při odchodu do starobního důchodu
Srovnání Průměrný reálný věk při odchodu do starobního důchodu (v roce 1995) Muži Ženy Belgie 57,6 54,1 Lucembursko 58,4 55,4 Rakousko 58,6 56,5 Nizozemí 58,8 55,3 Finsko 59 58,9 Česká republika 60 56 Německo 60,5 Itálie 60,6 57,2 Španělsko 61,4 Řecko 62,3 60,3 Dánsko 62,7 59,4

30 Muži Ženy Velká Británie 62,7 59,7 Švédsko 63,3 62,1 Irsko 63,4 60,1 Portugalsko 63,6 60,8 Turecko 66,6 Spojené státy 61,6 Norsko 63,8 62 Švýcarsko 64,6 60,6 Japonsko 66,5 63,7 Island 69,5 66 Pramen OECD, Annual Report 2001 – 2001, Switzerland, údaje za Česko 1999 MPSV a ČSSZ

31 Do důchodu daleko... :26 Autor: Redakce, Patria Online Dlouhodobé trendy včasnějšího odchodu do důchodu a prodlužující se očekávané délky života ohrožují udržitelnost penzijních systémů. Potřebu reforem ještě zvyšuje rostoucí dluh. Návrhy na prodloužení věku odchodu do penze obvykle čelí nesouhlasu veřejnosti. Například ve Francii vyvolal návrh na prodloužení tohoto věku o dva roky celonárodní stávku, které se zúčastnily milióny lidí. Pokud ale porovnáme rozdíly mezi jednotlivými zeměmi, jsou podobné navrhované kroky poměrně mírné. Jak ukazuje graf, v Mexiku odcházejí muži do penze v 75 letech, na druhém konci spektra se nachází Bulharsko s 58,2 let.

32 ČR = 62 roků(201

33 Obvykle se různý věk odchodu do důchodu připisuje rozdílům v sociálním systému. Až 40 % zmíněných rozdílů mezi zeměmi ale vysvětluje struktura pracovních pozic. Odchod do důchodu u psychologů je například obvyklý až v 71 letech, zatímco piloti letadel jdou do penze v 60,2 let. Pokud zvážíme odchod do důchodu v jednotlivých profesích a profesní složení pracovní síly v jednotlivých zemích, dostaneme hrubý odhad odchodu do důchodu v těchto státech. Druhý graf ukazuje červeně efektivní věk odchodu do důchodu a modře odchylku tohoto věku od predikce založené na profesním složení pracovní síly v dané zemi.

34

35 Vidíme tak například to, že Česká republika a Polsko mají v podstatě stejný efektivní věk odchodu do důchodu, Češi ale odcházejí do důchodu o téměř deset měsíců déle, pokud vezmeme v úvahu profesní složení pracovní síly v zemi Patrné je i to, že efektivní věk odchodu do důchodu v Řecku je asi o 27 měsíců delší, než je tomu v Německu, které kritizuje Řecko, Španělsko a Portugalsko za brzký odchod do penze. Pokud vezmeme do úvahy složení pracovní síly, rozdíl mezi Řeckem a Německem se zmenší. U Portugalska a Španělska ale důvod ke kritice neexistuje. Uvedené je výtahem z „Retirement age across countries: The role of occupations“.

36 Podíl vyplácených důchodu k HDP (v %)
Island 6 Česko 9,2 Norsko 9 Belgie 11,6 Švédsko 12,2 Francie 13,5 Dánsko 10,7 Švýcarsko 14 Irsko 3,8 Španělsko 9,9 Velká Británie 11,5 Itálie 15,1 Nizozemí 13,3 Slovensko 7,6 Německo 13 Řecko 12,7

37 Stárnutí obyvatelstva ohrožuje prosperitu zemí OECD
Stárnutí obyvatelstva v příštích desetiletích v zemích organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) by mohlo ohrozit jejich prosperitu a jednotlivé vlády by již nyní měly zahájit reformy ekonomické, finanční a sociální politiky, které by uchovaly základy prosperity ve stárnoucích společnostech. Vyplývá to ze zprávy, kterou vydala OECD. Za posledních 25 let počet lidí v penzijním věku (nad 65 let) v zemích OECD vzrostl o 45 mil. lidí, ale aktivní populace přibylo o 120 mil. a stárnutí obyvatelstva tak dosud nepřinášelo jednotlivým státům vážné hospodářské nebo společenské problémy. To se však dramaticky změní v následujících 25 letech, kdy počet lidí v penzijním věku vzroste o 70 mil.,avšak lidí v aktivním věku přibude jen 5 mil., zdůrazňuje OECD.

38 Patrné to bude zejména po roce 2010
Patrné to bude zejména po roce Do té doby bude lidí v aktivním věku přibývat a jejich podíl se bude blíží 50 procentům celkové populace. Pak však nastane prudký sestup a v roce 2030 se tento poměr bude blížit 40 procentům. Příčinou tohoto vývoje je nejen přibývání počtu lidí v důchodovém věku, ale i fakt, že část lidí odchází do důchodu stále dříve (viz předčasné odchody -…) a žijí stále déle. 4.5 PROBLEMATIKA MIGRACE Migrace je chápána jako změna trvalého pobytu. Z tohoto hlediska můžeme migraci dělit na vnitřní a mezinárodní. Vnitřní migrace je definována jako změna trvalého pobytu za hranice určité administrativní jednotky, zpravidla obce. Mezinárodní migrace je definována jako změna obvyklého pobytu za hranice státu, OSN stanovuje limitní hranici jednoho roku pobytu za hranicemi daného státu.

39 Zatímco vnitřní migrace je z hlediska statistiky podchycena v „hlášeních“, je sledování mezinárodní migrace značně problematické. Mezinárodní migrace má důležité politické, ekonomické, sociální, demografické, psychologické a kulturní dopady jak na emigrační, tak i na tranzitní a zejména imigrační země. Obecně jsou migrační trendy ve světě charakterizovány dvěma základními směry migračních pohybů: Jih-Sever a Východ-Západ. Jednotlivé trendy světové mezinárodní migrace jsou ovlivňovány specifickými vlivy, které jsou obecně označovány jako: "push" a "pull" faktory. Na jejich základě lze dělit mezinárodní migraci do dvou hlavních proudů na migraci: politickou a ekonomickou.

40 Ekonomická nestabilita, změna životních standardů, rychlý demografický růst, válečné, náboženské a národnostní střety, zhoršování kvality životního prostředí jsou označovány jako "push" - faktory vytlačující, naopak "pull" faktory přitahující migranty především do západních zemí. Jsou to např. politická stabilita, ekonomická prosperita, vysoká kvalita života, svoboda a možnost seberealizace. Pro většinu migrantů je hlavním cílem získání občanství v zemi svého současného pobytu. Existují dva základní principy nabytí občanství  "ius soli"  dle místa narození a "ius sanguinis" dle původu rodičů, nejčastěji dle občanství otce v době narození dítěte, u nelegitimních dětí dle občanství matky v době narození dítěte.

41 Pracovního migranta lze úzce definovat jako osobu, která vstupuje do země jako cizí pracovní síla na pozvání vlády nebo budoucího zaměstnavatele, dále to může být osoba, která vstoupila do země samostatně za účelem nalezení práce v zahraničí. Pracovní migraci lze dělit na různé typy dle trvání - dlouhodobější úvazky, sezónní práce, příhraniční pracovní aktivity atd. Lze sem zařadit i fenomén "brain drain" (odliv mozků), který je pro střední a východní Evropu typický. Problematickou oblastí zůstává i po našem vstupu do Evropské unie nelegální migrace. Zapojením České republiky do Schengenského systému v jehož rámci se zachycení nelegální migranti vrací do první "bezpečné" země, do které vkročili, se ČR dostala do tzv. bezpečnostní zóny tzn. v chápání Schengenu je obklopena samými bezpečnými zeměmi a v případě zadržení nelegálních migrantů je vrací do první bezpečné země, tedy nejčastěji na Slovensko.

42

43

44 Kde se lépe daří Přistěhovalci tvoří vážný problém v řadě zemí, pro Německo jsou naopak řešením problémů úbytku obyvatelstva. Bez nich by se totiž, podle Studie Institutu pro německé hospodářství, do roku 2005 snížil počet obyvatel. Roční přírůstek cca 300 tisíc osob touto cestou je nezbytný ke stabilizaci potenciálu pracovní síly.

45 Počet přistěhovalců (v tis. osob) Jejich podíl na obyvatelstvu (v %)
Země Počet přistěhovalců (v tis. osob) Jejich podíl na obyvatelstvu (v %) Dominující národnost (v %) Belgie 869 8,8 Italové 28 Marokánci 16 Francouzi 11 Turci 9 Dánsko 136 2,7 Turci 18 Britové 7 obyv. býv. Jugoslávie 6 Německo (původní SRN) 5250 8,2 Turci 32 obyv. býv. Jugoslávie 12 Italové 10 Řekové 6 Francie (bez zámoř. území) 3580 6,3 Alžířané 22 Portugalci 21 Makoránci 12

46 Řecko 217 2,2 Britové 7 Němci 5 Velká Británie 1760 3,2 Irové 28 Indové 9 obyv. Sev. Ameriky 7 Nizozemsko 690 4,6 Turci 30 Marokánci 23 Irsko 84 2,4 Občané ES celkem 80 Itálie 407 0,7 nerozlišováno Lucembursko 97 26,2 Portugalci 21 Italové 21 Francouzi 13 Portugalsko 101 1 Afričané 42 Brazilci 10 Španělsko 398 Britové 18 Němci 11 Portugalci 8 Francouzi 7

47 4.6 PROBLEMATIKA ROZMÍSTĚNÍ OBYVATELSTVA
… v důsledku rozvoje produkčních zdrojů a trvalého růstu počtu obyvatelstva na zemi došlo k osídlení téměř všech vhodných lokalit ! Jaká je struktura celkové osídlené plochy země ?: 1. kategorie území - bez zvláštních úprav (inženýrských opatření) = cca 65 mil. km2 ( 43%) 2. kategorie území - místy s trvalými inženýrskými opatřeními (klimatizace, zateplování budov apod..) = cca 38 mil km2 ( 25% ) 3. kategorie území - plošně s inženýrskými opatřeními + speciální adaptace = cca 6,4 mil.km2 (6 %) 4.kategorie území = cca 40 mil km2 (27% - v nejbližší době není možný život

48 …dalším důsledkem nerovnoměrného osídlení je hustota zalidnění:
prům. h.z na zemi je cca 40 obyv/km2 interval h.z : 0,1 – 3000 – 5000 ob/km2 nejvyšší h.z – megalopole - delty a ústí řek - ostrovy nejnižší h.z – subpolární, vnitrozem.. Globální rozmístění obyvatelstva … lze nalézt určité zákonitosti (vazby): koncentrace obyv. dle nadmořské výšky: - do 200 m.n.m. – cca 60% populace - do 500 m.n.m – cca 80 % populace - nad 2000 m – 1,5 %

49 2. vazba na mořské pobřeží a vodní toky :
km pásmo od pobřeží obývá asi 50% populace (16% souše) delty řek = přístaviště, mez. obchod 3. vztah mezi venkovským a městským osídlením : - tento proces se nazývá urbanizace , historicky přichází až s rozvojem průmyslu, znamená úbytek venkovského obyv. a zvětšování měst s ekonomickým a sociálním zázemím. Součas. stav: 55/45 Některá města nedokážou „ vstřebat“ nadměrný a nekontrolovatelný nárůst obyvatel a vznikají – slumy, favely apod. Typické pro kontinenty Asie, Afriky aj. Ameriky. Vznikají řetězové problémy…!

50

51

52

53 4.6.1 Charakteristika sídelních struktur
2 typy: historicky a obsahově (strukturálně) odlišné: původní – venkovský typ 2) navazující – městský typ Největší města světa – Tokio, Sao Paulo, Šanghaj, Mexiko, Kairo, Bombay …

54 urbanizovaným celkem. Jen sama Jokohama má 3,6 miliónu obyvatel.
Ani vědci si nejsou jisti, které velkoměsto je největší Je to otázka, kterou by mnoho studentů při zkouškách jistě bralo. Které město na světě je největší a kolik má obyvatel? Vybírat by si mohli z řady odpovědí a žádná by pro ně neznamenala stop. Záleží totiž na úhlu pohledu. P ři internetovém dotazu se objeví různí kandidáti: Tokio, Soul, Čchung-čching, Šanghaj… Každý si rád myslí, že čínská města jsou větší, než ve skutečnosti jsou. (Tokio) čtvrtek 16. února 2012, 13:09 Většina expertů je ochotna označit za největší megapoli Tokio. Má přece na 36 miliónů obyvatel. Ale pozor! Jádro japonské metropole hlásí jen osm miliónů lidí, kteří v něm žijí. Jak upozornila zpravodajka BBC Ruth Alexanderová, Tokio se do knih rekordů dostalo jen proto, že okolní oblast – zahrnující japonské druhé největší město Jokahamu a 86 dalších center – je nyní už tak zastavěná a propojená, že se stala jedním kompaktním urbanizovaným celkem. Jen sama Jokohama má 3,6 miliónu obyvatel. Definovat hranice velkoměsta není snadné. Už proto, že neexistuje mezinárodně standardní měřítko, které by všechny uspokojovalo. Tři vědci, kteří v roce 2009 Největším městem v Číně je její finanční metropole – přístavní Šanghaj. Město slavného koloniálního lesku, za Maa tvrdě potrestaného, a dnes znovu výspa přepychu. Nabízí vše: burzu, mrakodrapy, obchody největších světových značek – i závod automobilky Škoda. Hlavní investor tamní české čtvrti Tchu Chaj-ming, manažer developerské a realitní společnosti Shanghai Hodoor Real Estate Development, že výkladní skříň Číny má 23 milió obyvatel. Jiní tvrdí 20 miliónů, 16 miliónů je lepší odhad. Panoráma obchodní zóny Pchu-tung se Šanghajským světovým finančním střediskem, přezdívaným otvírač lahví. FOTO: Pavel Urban, Právo Jak podotýká, každý si rád myslí, že čínská města jsou větší, než ve skutečnosti jsou. Musel dokonce opravovat své vědecké kolegy na světové konferenci o globálních velkoměstech v budoucnosti. „Snažili se vykreslovat skutečně katastrofický obrázek jakýchsi nezvladatelných městských obrů, megaměst s populací 20 až 30 miliónů lidí. Prohlašovali, že Čína jich v této kategorii snadno několik získá. To však není pravda – vycházejí pouze ze špatné definice. Katastrofický scénář určitě bude nutné přepracovat,“ zdůrazňuje profesor Chan.

55 žebříčků „top dvacítky“ proniklo už celkem 30 kandidátů.
porovnávali osm různých seznamů velkoměst podle jejich populace, zjistili, že do žebříčků „top dvacítky“ proniklo už celkem 30 kandidátů. Jeden z autorů zprávy Richard Greene, profesor geografie z americké Univerzity Northern Illinois, prohlašuje, že dokonce i nejautoritativnější seznam – z dílny OSN – „srovnává jablka s hruškami“. „My uvažujeme o třech konceptech velkoměst,“ říká. „Jedním je komunální definice – právní město jako takové, chcete-li. Druhým konceptem nazýváme urbanizovanou oblast, či fyzické město – hustě zastavěnou část. Třetím je metropolitní oblast, o níž někteří lidé hovoří jako o vlivové oblasti města – kam až sahá, například pokud jde o dojíždění do práce,“ vysvětluje Green. Tokio si většina expertů vybírá jako největší město kvůli počtu obyvatel ve větší urbanizované oblasti. Pravděpodobně bude na špici i v roce 2025, byť moc nových lidí asi nepřibude. OSN očekává, že jej budou následovat dvě velkoměsta v Indii – Dillí a Bombaj. Ta by mohla mít v té době 29, respektive 26 miliónů obyvatel. Čchung-čching, ale i Šanghaj A jak je to s městy v zemi, o níž se nyní nejvíce hovoří – v Číně? Její statistický úřad v polovině ledna oznámil, že čínská města rostou tak rychle, že v nich loni poprvé žilo víc lidí než na vesnicích. Konkrétně až 51,27 procenta z asi 1,3 miliardy obyvatel. Přitom ještě na konci tzv. kulturní revoluce (1966 – 76), před zahájením Tengových hospodářských reforem, žil ve městě jen každý pátý Číňan. Čínské populační statistiky ale mohou být obzvlášť zavádějící. „Prakticky přes noc se stal Čchung-čching největším městem nejen v Číně, ale také na světě,“ oznamoval v roce 2005 časopis Time. Ale nebylo to tak, podotýká Alexanderová. Čchung-čching metropole stejnojmenné provincie, ení ani největším městem světa, ani Číny. Proč si to tolik lidí myslí? Kam Wing Chan z Washingtonské univerzity v USA, který vybudoval svou kariéru na opravování přehnaných tvrzení, vysvětluje, že to, co Čína nazývá municipalitou nebo velkoměstem, je spíše provincií. „A když cestujete z centra do některých periferních částí, kde oněch 30 miliónů lidí žije, Trvá to i 2 dny !?

56 Děkuji za pozornost 

57 Největší města světa v roce 2006 (aglomerace)
(v milionech obyvatel v roce 2006) 1.Tokio Japonsko 34,2 mil. 36,8 2.México Mexiko 22,8 22,4 3.Soul Jižní Korea 22,3 22,2 4.New York USA 21,9 22,5 5.São Paulo Brazílie 20,2 19,4 6.Bombaj (Mumbaí) Indie 19,9 19,9 7.Dillí (Delhi) Indie 19,7 17, 8.Shanghai Čína 18,2 14,9 9.Los Angeles USA 18,0 17,8 10.Osaka-Kobe-Kjoto Japonsko ,8 17,5 11.Jakarta Indonésie 16,6 17,9 12.Kalkata (Kolkata) Indie 15,7 14,7 13.Káhira Egypt 15,6 15,7 14.Manila Filipíny 15,0 17, 15.Karáčí Pákistán 14,3 12,0 16.Moskva Rusko 13,8 14 17.Buenos Aires Argentina 13,5 13,5 18.Dháka Bangladéš 13,3 11,9 19.Rio de Janeiro Brazílie 12,2 11,8 20.Beijing (Peking) Čína 12,1 11,5 Zdroj 1. (první sloupec):