Je to sada všech počítačových programů v počítači .

Prezentace na téma: "Je to sada všech počítačových programů v počítači ."— Transkript prezentace:

1 Je to sada všech počítačových programů v počítači .
Software = programové vybavení Je to sada všech počítačových programů v počítači . Systémový software umožňuje efektivní používání počítače programové vybavení počítače, které umožňuje spouštění nebo zpracování aplikačního software.Obecně lze jako systémový software definovat to programové vybavení počítače, s kterým běžný uživatel přímo neinteraguje. Operační systém - spravuje počítač, vytváří prostředí pro programy jádro operačního systému (včetně ovladačů zařízení) pomocné systémové nástroje – pro správu operačního systému (formátování disků, nastavení oprávnění, utility, …) je v informatice základní programové vybavení počítače, které je zavedeno do paměti počítače při jeho startu a zůstává v činnosti až do jeho vypnutí. Skládá se z jádra (kernel) a pomocných systémových nástrojů. Hlavním úkolem operačního systému je zajistit uživateli možnost ovládat počítač, vytvořit pro procesy stabilní aplikační rozhraní (API) a přidělovat jim systémové zdroje. Operační systém je velmi komplexní software, jehož vývoj je mnohem složitější a náročnější, než vývoj obyčejných programů.

2 Software (SW) Systémový SW Aplikační SW Operační Firmware systém
Antivirové programy Databázové systémy Ekonomické a informační systémy Grafické editory - bitmapové - vektorové Hry Internetové prohlížeče (browsery) Kancelářské balíky Pomocné programy - utility Poštovní programy Prezentační programy Správci souborů a archivační programy Tabulkové kalkulátory Technické programy (CAD, CAM, CAE, …) Textové editory a DTP programy Výukové programy Vývojové nástroje (nástroje pro tvorbu programů, kompilátor, debugger, …) další Firmware Operační systém Systémový software umožňuje efektivní používání počítače programové vybavení počítače, které umožňuje spouštění nebo zpracování aplikačního software.Obecně lze jako systémový software definovat to programové vybavení počítače, s kterým běžný uživatel přímo neinteraguje. Operační systém - spravuje počítač, vytváří prostředí pro programy jádro operačního systému (včetně ovladačů zařízení) pomocné systémové nástroje – pro správu operačního systému (formátování disků, nastavení oprávnění, utility, …) je v informatice základní programové vybavení počítače, které je zavedeno do paměti počítače při jeho startu a zůstává v činnosti až do jeho vypnutí. Skládá se z jádra (kernel) a pomocných systémových nástrojů. Hlavním úkolem operačního systému je zajistit uživateli možnost ovládat počítač, vytvořit pro procesy stabilní aplikační rozhraní (API) a přidělovat jim systémové zdroje. Operační systém je velmi komplexní software, jehož vývoj je mnohem složitější a náročnější, než vývoj obyčejných programů. Operační systém má tyto úkoly : Zajištění komunikace s okolím. Řízení a zpracování programů. Údržba informací na externích pamětech. Firmware je programové vybavení, které je integrální součástí elektronického zařízení. Tyto programy jsou většinou naprogramovány (vypáleny) do nevolatilních pamětí (ROM, EPROM, …) firmou vyrábějící dané zařízení. Do firmware bychom měli počítat také obsah programovatelných hradlových polí pokud jsou v daném zařízení použita. V závislosti na způsobu uložení jej lze v některých případech modifikovat buď výměnou nebo přepsáním obsahu. Firmware bývá často úzce vázaný na hardware pro který je určen. OS pro osobní počítače Mobilní OS Síťový OS

3 Systémový software Firmware Operační systém přehled softu
software obsažené v hardware (resp. ve vstupně-výstupních zařízeních) BIOS u PC operační systémy a základní uživatelské aplikace v kapesních počítačích firmware mobilů firmware tiskáren, plotterů, atd. firmware kalkulaček, translátorů, organizérů ap. firmware u složitějších měřicích přístrojů firmware agregátů v automobilech (řídící jednotka, vstřikování, ABS, klimatizace, …) firmware grafické karty, mechaniky, pevného disku,... základní programové vybavení počítače, které je zavedeno do paměti počítače při jeho startu a zůstává v činnosti až do jeho vypnutí. zajišťuje vstup dat z klávesnice komunikuje s uživatelem organizuje přístup a využívání zdrojů počítače spravuje komunikaci s externími zařízeními reaguje na chybové stavy programů provádí další činnosti Operační systém je velmi komplexní software, jehož vývoj je mnohem složitější a náročnější, než vývoj obyčejných programů (aplikačního softwaru). Operační systém je v informatice základní programové vybavení počítače, které je zavedeno do paměti počítače při jeho startu a zůstává v činnosti až do jeho vypnutí. Skládá se z jádra (kernel) a pomocných systémových nástrojů. Hlavním úkolem operačního systému je zajistit uživateli možnost ovládat počítač, vytvořit pro procesy stabilní aplikační rozhraní (API) a přidělovat jim systémové zdroje. Operační systém je velmi komplexní software, jehož vývoj je mnohem složitější a náročnější, než vývoj obyčejných programů. Operační systém má tyto úkoly : Zajištění komunikace s okolím. Řízení a zpracování programů. Údržba informací na externích pamětech. Operační systém můžeme rozdělit do dvou částí: Základ operačního systému. Rozšiřující komponenty. Základ operačního systému obsahuje programy pro zavedení operačního systému do operační paměti, programy pro obsluhu periferních zařízení, pro obsluhu souborů, programy pro zavedení uživatelských programů do paměti a jejich spuštění.  Rozšiřující komponenty jsou programy na úrovni uživatelských programů, jsou dodávány výrobcem a slouží k zajištění některých důležitých funkcí např. archivace souborů, formátování atd. - Operační systém je soubor systémových programů, které uživateli umožňují spouštět aplikační programy a představuje charakteristiku počítače. Každý operační systém může mít úplně jiný vzhled a chování. OS je tvořen sadou samostatných dílů. Nutným dílem OS je jeho jádro, k jehož funkci jsou nutné knihovny a příkazoví interpreti. - Operační systém je základní programové vybavení počítače. Je to rozhraní, jehož prostřednictvím uživatel komunikuje s hardwarem - Operační systém je ve skutečnosti řada spolupracujících funkcí, které dohromady dávají uživateli souvislý pohled na systém. Firmware je programové vybavení, které je integrální součástí elektronického zařízení. Tyto programy jsou většinou naprogramovány (vypáleny) do nevolatilních pamětí (ROM, EPROM, …) firmou vyrábějící dané zařízení. Do firmware bychom měli počítat také obsah programovatelných hradlových polí pokud jsou v daném zařízení použita. V závislosti na způsobu uložení jej lze v některých případech modifikovat buď výměnou nebo přepsáním obsahu. Firmware bývá často úzce vázaný na hardware pro který je určen. programové vybavení, které je integrální součástí elektronického zařízení. Tyto programy jsou většinou naprogramovány (vypáleny) do nevolatilních pamětí (ROM, EPROM, …) firmou vyrábějící dané zařízení. Do softwaru patří : systémový software aplikační software přehled softu

4 Aplikační software přehled softu Antivirové programy
Aplikační software (zkráceně aplikace) je veškeré programové vybavení počítače (tj. software), které je určeno pro přímou interakci s uživatelem. Účelem aplikačního software je zpracování a řešení konkrétního problému uživatele. Pro interakci s uživatelem má v počítači typicky grafické nebo textové rozhraní. Do softwaru patří : systémový software aplikační software Antivirové programy Databázové systémy Ekonomické a informační systémy Grafické editory - bitmapové - vektorové Hry Internetové prohlížeče (browsery) Kancelářské balíky Pomocné programy - utility Poštovní programy Prezentační programy Správci souborů a archivační programy Tabulkové kalkulátory Technické programy (CAD, CAM, CAE, …) Textové editory a DTP programy Výukové programy Vývojové nástroje (nástroje pro tvorbu programů, kompilátor, debugger, …) další přehled softu

5 Software – verze programů
Shareware Freeware Public Domain Trialware Plná verze zdarma Lite verze - demoverze

6 Verze programů – Shareware, Freeware, Public Domain
Volně šiřitelný software Shareware Freeware Public Domain Trialware Plná verze zdarma Lite verze - demoverze FREEWARE Volně použitelný Možnost zcela libovolně šířit, kopírovat, distribuovat na libovolný počet počítačů Autor si ponechává Copyright SHAREWARE Volně šiřitelný neznamená volně použitelný Za určitou dobu používání programu je nutno zaplatit Možnost vyzkoušet program Po uplynutí stanovené lhůty používání = pirátská kopie Lze jej volně kopírovat Bez svolení autora nelze program a jeho distribuce měnit Shareware Programy označované jako shareware patří do skupiny programů souhrnně označovaných jako volně šiřitelné. Volně šiřitelný ovšem neznamená automaticky volně použitelný. Za používání shareware programu je třeba po určité době autorovi poskytnout požadovanou odměnu. Ti skromnější z autorů se spokojí s pár dolary, u větších aplikací jsou to již třeba řádově desítky dolarů. Shareware je však zpravidla levnější, než funkčně obdobné komerční aplikace, mj. proto, že autor či producent nemusel vynaložit prostředky do prodejní sítě. Shareware program lze volně kopírovat, umisťovat do nejrůznějších výběrů ať již na Internetu, nebo na CD-ROM. Dodržet je většinou nutné pouze jediné podmínku: program a jeho formu jeho distribuce nesmí nikdo bez svolení autora měnit. Způsob volného šíření programů formou shareware volí především začínající firmy, které si nemohou dovolit investovat do nákladné distribuce v prodejní síti. Myšlenka je založena na tom, že je-li produkt opravdu dobrý, šíří se dobře sám. Neregistrovaný program bývá oproti zaplacené kopii často funkčně omezený, časově limitovaný, nebo jinak upravený. Někdy se autoři spokojí jen s informačním úvodním dialogem nebo např. s odpočítáváním, které dokáže používání neregistrovaného produktu opravdu hodně znepříjemnit. Shareware distribucí, na rozdíl od pirátských kopií, nabízejí autoři zákazníkům možnost vyzkoušet program a jeho možnosti zcela nevázaně a hlavně legálně na vlastním počítači. Je však třeba mít na paměti, že používání programu po stanovené lhůtě nebo za jiných podmínek je prakticky totožné s provozováním pirátské kopie. Programy většinou po zkušební době neukončí svou činnost, ale např. jen zintenzivní naléhání na registraci kopie, od kterého si mnohdy nepomůžete ani novou instalací. Další používání takovéto kopie je tedy čistě na svědomí uživatele. Přestože registraci mnoha zahraničních programů lze pohodlně zařídit přímo v České republice za pomoci na shareware specializovaných firem, jen málokdo se u nás namáhá shareware registrovat a platit za jeho používání. Troufám si napsat, že v tomto ohledu mají čeští uživatelé snad ještě horší přístup, než k používání pirátských kopií komerčních produktů. To, že nějaký program je distribuován jako shareware nemusí také ještě nutně znamenat, že se jedná o “béčkový” produkt. Naopak, mnoho dnes známých produktů začínalo právě touto cestou. Ovšem, co platilo dříve, nemusí již platit dnes! Program, který byl dříve řazen do kategorie volně šiřitelného shareware, může být dnes řazen do kategorie zkušebních verzí – trialware. Změna může být zapříčiněna tím, že program koupil jiný producent, nebo prostě proto, že firma změnila obchodní zázemí a politiku. Příkladem takového programu je např. JASC PaintShop Pro. Freeware Volně použitelný software je velmi populární skupinou volně šiřitelného software. Programy s tímto označením můžete zcela libovolně šířit, kopírovat a instalovat na libovolný počet počítačů. Pohnutky autora nebo distributora, který se rozhodl dát produkt zcela volně k dispozici mohou být nejrůznější. Buďto autor svůj produkt poskytuje opravdu nezištně, nebo chce vejít ve všeobecnou známost a tím si zajistit svoji popularitu. Formu freeware mají často také části komerčních balíků velkých firem a nejrůznější prohlížeče dokumentů (Acrobat Reader, MS Word Viewer, prohlížeč Zoner Context apod.). Někdy propaguje volně šiřitelný produkt jméno producenta a nebo jiný produkt. Statut freeware mívají i některé odlehčené (lite) verze a demoverze komerčních programů. Pro šíření freeware platí obdobná pravidla jako pro shareware. Autor sice nepožaduje za používání žádné poplatky, ale zpravidla vyžaduje dodržení distribuční podoby při šíření a samozřejmě si ponechává plně copyright, takže není možné do programu činit žádné zásahy. Public domain Poslední skupinou volně šiřitelného software jsou programy, k nimž se autoři formálně vzdali autorských práv. Většinou se jedná přímo o zdrojové soubory programů, drobné ukázky algoritmů apod. Na public domain jsou založeny nejrůznější archivy volných kódů na vývojářských serverech a patří k němu i části kódu, které publikujeme na našich stránkách. Public domain programy můžete zcela libovolně upravovat, šířit apod. Při přebírání kódu mějte ale na paměti, že není seriózní převzít cizí volný kód, označit jej vlastním copyrightem a vydávat za vlastní. Bohužel, i takoví spekulanti se najdou. PUBLIC DOMAIN Zdrojové kódy Ukázky algoritmů Možnost upravovat, šířit Není seriózní kopírovat cizí kód a označit jej za vlastní Volně šiřitelný software

7 Verze programů – Trialware, plná verze zdarma, Lite verze
Shareware Freeware Public Domain Trialware Plná verze zdarma Lite verze Obvykle je nelze volně šířit PLNÁ VERZE ZDARMA nelze volně šířit většinou komerční programy volné použití za určitých podmínek použití programu po určité době jen po registraci TRIALWARE Možnost vyzkoušet program před zaplacením Autor nesvolil k volnému šíření programu K hromadnému šíření z nezávislého zdroje je třeba získat souhlas autora, producenta nebo vlastníka autorských práv ( na rozdíl od sharewaru) Trialware Už jsem se výše zmínil o tom, že existuje určitý rozdíl mezi shareware a zkušebními verzemi komerčních programů. Shodným znakem je zcela jistě možnost vyzkoušet program před zaplacením, aby uživatel nekupoval tzv. “zajíce v pytli”. Podobně jako shareware programy, oznamují trial verze uživateli, že doba zkoušení programu je omezená a také kde může získat plnohodnotnou kopii programu. Zkušební verze však povětšinou po skončení zkušební lhůty přestanou zcela fungovat a nelze již ani obnovit jejich instalaci. Zásadní rozdíl oproti shareware je v tom, že autor nebo producent nesvoluje se zcela volným šířením, tedy základním sjednocujícím prvkem předchozích typů programů. Co to znamená v praxi? Znamená to, že zdaleka ne vše, co je na Internetu volně ke stažení nebo na umístěno na CD-ROM některého z časopisů lze volně šířit dále, např. umístěním na vlastní stránky nebo CD výběr. K hromadnému šíření z nezávislého zdroje je třeba získat souhlas autora, producenta nebo jiného vlastníka autorských práv. To je velmi důležité si uvědomit, často se o této podmínce nehovoří a pojmy shareware a trialware jsou zaměňovány. Producenti tím sledují především to, aby ukázka software byla vždy co nejaktuálnější a to mohou zajistit jen v kontrolované distribuci. Druhým možným záměrem je podmínka získání cenného údaje, např. ové adresy a nebo marketingových dat, který dobrovolně postupuje uživatel producentovi, chce-li si program vyzkoušet např. při stažení z internetové stránky. Plné verze zdarma S plnými verzemi komerčních programů, které jsou poskytnuty zdarma se často setkáte na nejrůznějších CD-ROM časopisů nebo na některých serverech. Jedná se o běžné komerční programy, jejichž volné použití za určitých podmínek autor nebo producent umožnil. Tyto programy však nelze v žádném případě nelze zaměňovat za freeware a podobně jako u trialware je nelze volně šířit. Program je sice zdarma, ale v licenčních podmínkách je zpravidla uvedeno, že použití programu po určité zkušební době je možné pouze po zaregistrovaní produktu. K registraci producent přiměje uživatele, podobně jako u shareware nebo trialware, omezením funkčnosti programu. Lite verze a demoverze Lite (odlehčené) verze a demoverze některých programů jsou více, či méně ochuzené verze komerčních programů. Nebývají nijak časově omezeny a neohlašují žádné registrační informace. U těchto verzí je zvlášť důležité se zajímat o možnosti dalšího šíření. Některé lite verze mohou být zcela volně šiřitelné (jako freeware), některé lite verze mohou být speciální verzí vytvořenou pro konkrétní, přesně vymezený účel (např. dárek časopisu čtenářům) a některé jsou sice levnými, ale komerčními programy, často šířenými jako OEM součást hardware. OEM (zkratka anglického Original Equipment Manufacturer) je obchodní termín, který označuje výrobek vytvořený jedním výrobcem pro jiného výrobce, který jej následně prodává pod svou vlastní obchodní značkou. Typickými OEM výrobky jsou základní desky počítačů, monitory, myši a jiné výrobky spotřební elektroniky. Termínem OEM se označují i vlastní výrobci, kteří produkují převážně OEM výrobky. Termín OEM je však běžný v řadě jiných oborů, například v automobilovém, papírenském a chemickém průmyslu. Označuje se tak prodej produktů či služeb podniku, který je využije v rámci svého výrobku, který prodá konečnému spotřebiteli. OEM prodej může být například prodej nárazníků výrobci automobilu či čerpadel strojírenské firmě, která dodává velké technologické celky. OEM využívá řada výrobců renomovaných značek (hlavně evropských a amerických), když některé komponenty nebo dokonce i celé výrobky nechá vyrobit v továrně v zemi, kde jsou nižší výrobní náklady a levná pracovní síla (nejčastěji v jihovýchodní Asii, Číně, nebo ve východní Evropě) a následně pak výrobek prodává pod svojí značkou. Nejedná se tedy o případ, kdy produkt vyrábí místní pobočka, nebo dceřiná firma, ale jiná (často partnerská) firma, která jinak běžně vyrábí tytéž nebo podobné produkty své vlastní značky. OEM licence je způsob licencování software, kdy je licence k danému programovému vybavení získána současně se zakoupením hardware či jiného softwarového produktu. OEM verze aplikace může poskytovat stejnou funkcionalitu jako plná verze, ale je poměrně časté, že funkce OEM verze jsou omezené. Software licencovaný touto licencí bývá většinou možné používat pouze na daném hardware vybavení a je nepřenositelný na jiný hardware. U hardware se často jedná o tzv. 'nekrabicovou' verzi. Tedy o hardware a CD s ovladači zabalené pouze v sáčku, ale plně funkční a samozřejmě použitelné dle uvážení na dalším zařízení. OEM software Microsoft Pod tímto druhem licence je prodáván například i operační systém Windows od firmy Microsoft. Software od Microsoftu poskytovaný v OEM licenci je v naprosté většině poskytován v podobě umožňující provoz daného software na jednom jediném počítači ze kterého není možné jej přenést a používat do jiného počítače. Výhodou je pak především poloviční nebo i nižší cena oproti stejnému software distribuovaném v krabicovém balení. Nevýhodou je již výše zmíněná nemožnost používání software v jiném počítači. Pokud chce uživatel počítač s OEM softwarem od Microsoftu používat, musí přijmout podmínky přiložené licenční smlouvy. V opačném případě je možné licenci vrátit, pokud kupující vrátí COA štítek a podepíše prohlášení, že software odinstaluje a nebude v budoucnu používat.[1] LITE VERZE Odlehčené – ochuzené verze programů Některé light verze mohou být šířeny jako freeware některé jsou šířeny jako OEM verze Obvykle je nelze volně šířit

8 Systémový software Firmware Operační systém přehled softu
software obsažené v hardware (resp. ve vstupně-výstupních zařízeních) BIOS u PC operační systémy a základní uživatelské aplikace v kapesních počítačích firmware mobilů firmware tiskáren, plotterů, atd. firmware kalkulaček, translátorů, organizérů ap. firmware u složitějších měřicích přístrojů firmware agregátů v automobilech (řídící jednotka, vstřikování, ABS, klimatizace, …) firmware grafické karty, mechaniky, pevného disku,... základní programové vybavení počítače, které je zavedeno do paměti počítače při jeho startu a zůstává v činnosti až do jeho vypnutí. zajišťuje vstup dat z klávesnice komunikuje s uživatelem organizuje přístup a využívání zdrojů počítače spravuje komunikaci s externími zařízeními reaguje na chybové stavy programů provádí další činnosti Operační systém je velmi komplexní software, jehož vývoj je mnohem složitější a náročnější, než vývoj obyčejných programů (aplikačního softwaru). Firmware je programové vybavení, které je integrální součástí elektronického zařízení. Tyto programy jsou většinou naprogramovány (vypáleny) do nevolatilních pamětí (ROM, EPROM, …) firmou vyrábějící dané zařízení. Do firmware bychom měli počítat také obsah programovatelných hradlových polí pokud jsou v daném zařízení použita. V závislosti na způsobu uložení jej lze v některých případech modifikovat buď výměnou nebo přepsáním obsahu. Firmware bývá často úzce vázaný na hardware pro který je určen. Operační systém - spravuje počítač, vytváří prostředí pro programy jádro operačního systému (včetně ovladačů zařízení) pomocné systémové nástroje – pro správu operačního systému (formátování disků, nastavení oprávnění, utility, …) je v informatice základní programové vybavení počítače, které je zavedeno do paměti počítače při jeho startu a zůstává v činnosti až do jeho vypnutí. Skládá se z jádra (kernel) a pomocných systémových nástrojů. Hlavním úkolem operačního systému je zajistit uživateli možnost ovládat počítač, vytvořit pro procesy stabilní aplikační rozhraní (API) a přidělovat jim systémové zdroje. Operační systém je velmi komplexní software, jehož vývoj je mnohem složitější a náročnější, než vývoj obyčejných programů. Operační systém má tyto úkoly : Zajištění komunikace s okolím. Řízení a zpracování programů. Údržba informací na externích pamětech. programové vybavení, které je integrální součástí elektronického zařízení. Tyto programy jsou většinou naprogramovány (vypáleny) do nevolatilních pamětí (ROM, EPROM, …) firmou vyrábějící dané zařízení. Do softwaru patří : systémový software aplikační software přehled softu

9 Operační systémy MS DOS WINDOWS LINUX MAC OS

10 Další operační systémy
Free BSD OS 2 Symbian Solaris

11 Operační systém WINDOWS
Nejpoužívanější Uživatelsky příjemný Velké množství programů Ovládání přes grafické prostředí Všechny varianty podobně ovládané Problémy s bezpečností Placený Distribuce : Windows 3.0, 3.1, 3.11, 95, 98, Millenium, 2000, NT, XP, 2003, Vista, Windows 7 WINDOWS Windows 95 - první OS Windows,měl nahradit MS DOS, stabilní a nenáročný Windows 98 - hezčí grafické prostředí, funkční USB podpora, Microsoft Explorer 4, hodně chyb Windows 98 SE - stabilní a kvalitní systém, vhodný do domácností i kanceláří, problémy s některými USB zařízeními, problémy při vypínání Windows ME – nestabilní, Windows 9x, ne tolik stabilní, ale velmi kompatibilní Windows NT- stabilní, nepodporuje DOS, Windows 2000 Professional & Server,velká stabilita, vychází z větve Windows NT,nenáročný na HW, umožňuje rychlou práci, podpora multimedií a USB zařízení Windows XP Professional & Home - vydán v roce 2001, vysoká spolehlivost z NT, z 9x kompatibilita a podpora multimédií, nové grafické prostředí, rychlý a méně náročný na operační paměť, protipirátské ochrany

12 Operační systém - rozhraní
Grafické Textové

13 Operační systém LINUX a další
Linux je jeden, ale distribucí je mnoho… Debian Ubuntu Knoppix RedHat Fedora Core Mandriva, Mandrake Slack Gentoo SuSE Novell Velmi stabilní Grafický i textový režim Variabilní, konfigurovatelný Velké množství programů Neexistují pro něj viry Zdarma UNIX Je víceúlohový (lze spustit více než jednu úlohu), víceuživatelský (může na něm pracovat několik lidí najednou. Je upraven pro různé mikroprocesory a různé architektury počítačových sítí. Je oblíbený pro svoje zabezpečení a rozšiřitelnost. Různé druhy Unixu jsou používány pro většinu světových serverů na Internetu. Hodně rozšířený je Linux. LINUX Linux je operačním systémem unixového typu. Na Internetu je volně ke stažení. Vznikl na konci osmdesátých let. Linux je síťovým operačním systémem. Jeho hlavní úlohou je sloužit jako OS na serverech. Je pro něj přirozenější síť než izolovaný počítač (dědictví UNIXu). QNX - rychlé grafické prostředí s minimálními nároky na paměť BSD- volně rozšířený klon Unixu Mac OS X- původní systém velmi jednoduchý, příslušenstvím byla kalkulačka, budík, puzzle, klávesnice, ovládací panel, poznámkový blok a album – umístěno pod Apple menu jako dnes Linux neběží na každém hardware Ano neběží. A není to chyba Linuxu, ale výrobců exotického hardware, kteří Linux nepodporují. Na internetu však není těžké ke každé hardwarové komponentně dohledat, zdali ji Linux podporuje. Stejně tak je možné koupit i počítač, který si bude s Linuxem rozumět. Proto je především na uživatelích aby na toto při nákupu počítače, či počítačových komponent mysleli. Já osobně díky vhodným značkovým komponentám jsem neměl s Linuxem ohledně hardware vůbec žádné problémy. Vše mi chodí, tak jak má. Linuxů není mnoho, Linux je jen jeden Často na internetu v diskuzích čtu, že Linuxů je hodně. Je to však omyl. Linux je jen jeden. Mnoho je distribucí. A co že to tak distribuce je? Je to jakýsi individuálně zvolený balík programů a systémových nástrojů, postavený nad Linuxem. Faktem je, že distribuce se od distribuce liší. Odlišnosti jsou například v instalaci, v balíčkovacím systému, zvolených aplikací, zvolených okenních manažerech, systémových nástrojů a podobně. V konečném důsledku, přes tyto všechny odlišnosti se ale jedná tak nějak o to samé. O Linux, GNU aplikace a další. Jako uživatel distribuce A, budu mít možnost stejných aplikaci, jako uživatel distribuce B, C, D … a dalších. Stále jde o jeden a ten samý Linux, pouze jinak zabalený. Uživatelé Linuxu mají možnost používat tisíce výborných aplikací zdarma Protože dnes mnoho aplikací pro Linux dělají lidé pro lidi, vznikají skutečně skvělé aplikace, z kterých mají jejich uživatelé maximum užitku. Navíc je většina těchto výborných aplikací dostupná zdarma. Skvělý kancelářský balík OpenOffice.org, nebo KOffice. Výborný hudební přehrávač Amarok. Mocný grafický editor Gimp. Super multimediální přehrávač Xine, nebo mplayer. Výtečné komunikační prostředky a mnoho dalšího užitečného software, hry nevyjímaje. Na Linux nejsou viry Ano nejsou a to je fajn. Víc k tomu myslím není co dodat.

14

15

16 Mandriva 2009 desktop

17 Síťové operační systémy
Novell NetWare Microsoft Windows Server Linux Solaris Windows 2000 Windows NT Síťové operační systémy slouží pro zabezpečení chodu počítačové sítě Nejčastěji používané „služby“ Linuxu: · proxy server (nejčastěji Squid): slouží k lokálnímu uložení často vyžadovaných dat (např. obrázků při brouzdání na Internetu). Stažená data jsou uložena v lokální síti a při dalším požadavku na tyto data vrací tento počítač data lokálně uložená. Odpadá tak duplicitní přenos již jednou stažených dat. Největší rozdíl je poznat u sítí s pomalým připojením k Internetu · mail server (qmail, sendmail a jiné): implementace poštovních protokolů POPx, IMAP, SMTP. Velmi kvalitní implementace služeb, a to jak z hlediska bezpečnosti, tak i z hlediska výkonu. · web server (apache): snad nejčastější kombinace, Linux + Apache (nejrozšířenější HTTP server) a případně podpora některého skriptovacího jazyka (PHP, Perl, rozhranní CGI...) k prezentaci dat na WWW. Možnost přidání podpory pro SSL a certifikáty Vám zabezpečí přenos Vašich dat po síti. · souborový server (Samba): poskytuje své diskové a tiskové služby klientům pracujících v sítích pod OS typu Windows, NetWare a samozřejmě Unix. I když pracuje v heterogenních sítích, umí pracovat s uživatelskými profily specifickými pro konkrétní typ klienta. · DNS server: udržuje informace pro překlad jmen počítačů na IP adresy (resp. pro reverzní překlad). Name Server vždy obhospodařuje nějakou část z prostoru jmen všech počítačů. Tato část se nazývá zóna. Zóna je tvořena doménou nebo její částí. Name Server totiž může pomocí věty typu NS ve své konfiguraci delegovat obhospodařování subdomény na Name Server nižší úrovně. · databázový server: v Linuxu lze provozovat spoustu databází. Mezi nejrychlejší DB vůbec patří např. MySQL, jenž najde své uplatnění tam, kde je potřeba hodně hledat údaje a poté je prezentovat (např. zpravodajské servery). Naopak robustní DB PostgreSQL je sice pomalejší, na druhou stranu podporuje velkou škálu funkčností. Obě jsou zdarma šířeny pod GNU licencí. Na Linuxu lze samozřejmě provozovat i komerční databáze (Oracle, Sybase...). · firewall: slouží k připojení (resp. bezpečnému oddělení) jedné sítě k druhé (např. firemní sítě k Internetu). Linuxový server zde slouží jako brána řídící komunikaci mezi sítěmi. Umožňuje vybraným uživatelům (počítačům) přistupovat zvenčí dovnitř sítě a obráceně. Dokáže přesměrovat porty, filtrovat protokoly, zpřístupňovat jednotlivé služby běžící na serveru... · ssh: je program k přihlašování se na počítače prostřednictvím sítě, ke spouštění příkazů na vzdálených počítačích a k přesouvání souborů z jednoho počítače na druhý. Poskytuje silnou autentizaci a bezpečnou komunikaci na nezabezpečeném kanále. Je určen jako náhrada programů telnet, rlogin, rsh, rcp, rsync, rdist a nově také ftp (vyžaduje SSH2). · ftp server: používá se k ukládání, výměně a stahování souborů pomocí protokolu FTP. · VPN: Opatření, které dovolí bezpečně propojit sítě přes nebezpečné prostředí. Typicky se používá k šifrovanému propojení vnitřních sítí geograficky vzdálených poboček přes Internet. V Linuxu se často používá program CIPE – Crypto IP Encapsulation. CIPE je jedno z nejjednodušších dostupných VPN řešení. Jeho výhodou je triviální konfigurace a efektivní fungování. Proxy server Mail server Web server Souborový server DNS server Databázový server Firewall SSH FTP VPN Příklady služeb v LINUXU

18 Mobilní OS používají smartphony PDA
Operační systém pro PDA je silně spjat s hardwarovou stránkou zařízení. Je většinou nahrán na zvláštní interní a standardně nepřepisovatelné paměti. Různými způsoby lze dosáhnout přepsání této paměti (tzv. flashnutí)a uživatel může původní systém přemazat. Symbian Třeba takový Symbian OS, celosvětově nejrozšířenější mobilní operační systém, má v Severní Americe zastoupení více než slabé. Anketa o zastoupení jednotlivých OS na trhu byla sice prováděna s lidmi z IT oddělení různých firem (předpokládám že v USA), nicméně i z pohledu běžného amerického spotřebitele by to dopadlo úplně stejně. Před Symbianem je tedy zcela prostá meta, které pokud nedosáhne, nemůže si v Severní Americe činit žádné jiné ambice. A zatím to s tou snahou moc nepřehání. Firma Nokia, jakožto největší hnací síla Symbian OS, se sice snaží o návrat na severoamerický trh, ale schválně si spočítejte, kolik nově uvedených multimediálních chytrých telefonů z Nseries plně podporuje severoamerické UMTS frekvenční pásmo (že by jen jeden ?). BlackBerry Tradičně dobře si vede BlackBerry, který představuje jednoduché a spolehlivé řešení, jenž je ovšem vykoupeno velmi omezenou množinou výrobců chytrých telefonů a komunikátorů s tímto operačním systémem – krom samotného RIM znáte ještě někoho ? Tím je také definován menší okruh vývojářů a omezená dostupnost aplikací. Pokud bychom se na rozšíření tohoto systému podívali z hlediska běžného uživatele, zcela jistě by nedopadl tak dobře, protože BlackBerry zařízení s podporou multimédií se teprve nyní dostávají na trh a multimédia jsou to, co běžný uživatel chce (když už ne používat, tak alespoň mít tu možnost si vyzkoušet). Avšak z hlediska výsledků ankety o požadavcích kladených na firemní mobilní zařízení (viz.obrázek Beyond The Call) je jasné, že se BlackBerry více méně trefuje, což je také jeden z důvodů jeho velkého rozšíření. Windows Mobile Stále silnější zastoupení na trhu s mobilními OS se daří získávat velkému hráči desktopových a serverových operačních systémů firmě Microsoft. Microsoft vyšel z jednoduchého předpokladu, kdy stačilo využít již existujících výhod – velký podíl jeho desktopových a serverových OS přímo vybízí k vývoji nástrojů pro snadnou integraci a ovládání Windows Mobile zařízení v již existující infrastruktuře. Touha firem (podmíněná samozřejmě finančním přínosem) po stejnorodém operačním systému zdá se vítězí. A tak Microsoft se se svými Windows Mobile tlačí na první příčku i v oblasti mobilních operačních systémů (podotýkám že se bavíme o Severní Americe). Díky integraci vývojových nástrojů pro Windows Mobile do již existujících a rozšířených řešení se o budoucnost obávat nemusí a co se týče multimédií, tak i tam si Windows Mobile nevedou špatně, takže Microsoft má nakročeno i na masovém trhu, kam komunikátory a chytré telefony pomalu pronikají. Linux Linux je na tamním trhu tlačen především Motorolou, nicméně jeho použití ve firemní sféře je téměř nulové. On je spíše používán jako systém, který se nenabízí s nějakým unifikovaným uživatelským prostředím, to si musí výrobce/operátor zvolit z několika dostupných, ale zato zcela spolehlivě dokáže ovládat veškerý hardware, kterým dané zařízení disponuje. Nicméně pokud k nesourodému uživatelskému rozhraní připočteme i neexistující nástroje na synchronizaci a správu těchto zařízení a nemožnost jejich propojení s firemní infrastrukturou, tak se v podnikové sféře Linux nechytá (ani nevím o nějakém komplexním firemním řešení pro mobilní Linux). A tady mu paradoxně může pomoci jeho současný konkurent – Palm OS (viz.dále). Avšak na masovém trhu by mohl mít Linux úspěch – stačí se juknout do Asie třeba k operátoru NTT DoCoMo a jeho MOAP Mobile Orientated Applications Platform, což je multimediálně laděné uživatelské rozhraní, které může běžet jak nad Linuxem tak i nad Symbian OS. Palm A nakonec jsem si nechal snad nejkontroverznější mobilní operační systém současnosti. Systém, který dokázal přiblížit mobilní zařízení masám, vybudoval si obrovkou uživatelskou a vývojářskou základnu aby pak sám ve víru seriálu Rodinná pouta zhynul :o) (pokračování zde) Ale vážně, na to kolik nového se kolem tohoto systému děje (tedy spíše neděje), je stále mezi firemní klientelou dost rozšířen a chce-li toho využít, měl by rychle přispěchat se svým zpětně kompatibilním pokračovatelem, na který by se dalo provádět upgrade. V tomto ohledu by bylo zcela jistě zajímavější udělat průzkum jaký mobilní operační systém bude mít budoucí zařízení na které firma hodlá povýšit. Stávající Palm OS by to určitě nebyl. A protože firma ACCESS, která má vývoj pokračovatele Palm OS na starosti, vidí budoucnost v Linuxu, mohou Palm OS a Linux v snad nedaleké budoucnosti dobývat mobilní svět spolu. Pokud se podaří spolu s novým PalmOS (ALP) zajistit i dostupnost nástrojů na synchronizaci a správu těchto zařízení a možnost jejich začlenění do firemní infrastruktury, tak se v podnikové sféře můžeme dočkat dalšího silného soupeře Palm OS + Linux. Mac OS X V závěrečném srovnání se objevil Mac OS X Tiger, kterým bude vybaven již oficiálně oznámený iPhone, jenž má ovšem zálusk na jiný segment trhu, než je ten firemní. Téměř uzavřený, ale spolehlivě funfující multimediální operační systém se zdá být ideální volbou pro běžného uživatele (viz. BlackBerry). To zda bude mít na trhu stejný úspěch jako BlackBerry ve firemní sféře je zcela v rukou firmy Apple. Dostupnost aplikací Jak je už všeobecně známo, nejdůležitější vlastností smarphonů je možnost jejich rozšiřitelnosti o nové programy, jejichž počet se pro jednotlivé OS a platformy diametrálně liší. Absolutně největší počet aplikací dosahující pěticiferného čísla seženete pro WM přístroje s dotykovou obrazovkou (verze Pocket PC, Pocket PC Phone Edition, Classic, Professional). Druhou nejrozšířenější platformou, co se dostupných programů týče, je verze Standard (dříve Smartphone). Zde se bude jednat o několik tisíc prográmků. V nedalekém závěsu se drží starší verze Symbianu – S60 (1st, 2nd Edition) s necelými dvěma tisíci komerčně nabízenými aplikacemi. Pro dnes již dosluhující platformy UIQ2 a S80 lze sehnat něco kolem tisícovky programů. Pro teprve necelé 2 roky starou verzi prostředí S60 3rd je jich k dispozici více jak 300. Stejnou startovní pozici jako S60 3rd mělo i UIQ3, kam lze v tuto chvíli dohrát téměř 2 stovky aplikací.

19 Podíl mobilních OS na trhu v ČR
Android je na Linuxu založená softwarová platforma přednostně určená pro mobilní zařízení (chytré telefony, PDA, navigace) vyvinutá společností Google která následně celou platformu i se zdrojovými kódy předala sdružení firem Open Handset Alliance jíž je také členem. Google inicioval nejen vznikl platformy Android ale také vznik OHA a financoval odměny v soutěži Android Developer Challenge ze které vzešly první aplikace pro tuto platformu. SDK Android umožňuje vývojářům psát aplikace v jazyce Java s využitím knihoven vyvinutých společností Google. Platforma Android byla ohlášena 5. listopadu 2007, současně s tím bylo založeno konsorcium Open Handset Alliance (dále jen OHA), které dnes sdružuje 34 výrobců hardware, software a telekomunikačních společností podílejících se tímto na prosazování otevřených standardů ve světě mobilních zařízeních. Od počátku roku 2008, kdy byla vydána první veřejně dostupná verze platformy, jsou všechny její součásti k dispozici komukoliv pod licencí „Apache free-software and open-source license“. Za Androidem stojí poměrně malá a mladá společnost stejného jména, kterou Google pohltil. Jedná se o platformu postavenou na jádře Linuxu, z čehož částečně vyplývá hlavní a nejdůležitější přednost: Android je kompletně vytvořen jako Open Source. Výrobci mobilních telefonů za použití nezaplatí ani licenční dolar, navíc si prostředí mohou výrazně přizpůsobovat svým potřebám. Ohromnou volnost získávají i vývojáři, kteří, jak si povíme dále, mají perfektní podporu pro tvorbu aplikací v podstatě již nyní. Právě tyto vlastnosti budou hlavní zbraní proti licencované konkurenci Windows Mobile, Symbian, o striktním iPhonu nemluvě. Hlavní obrazovka Androidu a "Dock" s ikonami aplikací Google spolu s dalšími 34 společnostmi založil v rámci projektu Android společenství Open Handset Alliance. Nechybí zde zvučná jména výrobců mobilních telefonů a komunikátorů HTC, Motorola, Samsung a LG. Tedy výrobci, kteří nedisponují vlastní mobilní platformou. Právě ti uvítají jakoukoli možnost dostat se snazší cestou na atraktivní trhy s chytrými telefony. Sony Ericsson a Nokia propagují Symbian, Microsoft Windows Mobile a Palm svůj PalmOS. Že HTC ve svých přístrojích využívá Windows Mobile? Nevadí, klidně může a bude vyrábět i přístroje založené na platformě Android. Představitelé HTC na tiskové konferenci připustili výrobu přístrojů pro operátory, jako například v případě HTC TyTN II alias T-Mobile MDA Vario III. Právě podpora operátorů by mohla nové platformě výrazně pomoci v rozšíření. Některé volby nastavení, vytváření kontaktu a možnosti vypnutí přístroje Z oblasti služeb nepřekvapí účast operátorů - pokrokový NTT DoCoMo, T-Mobile či Telefónica. Veký potenciál platformy spatřují též výrobci nepostradatelných komponent mobilních telefonů Intel, Qualcomm, přední výrobce GPS přijímačů SiRF Tech či Texas Instruments. Bez datového paušálu ani krok Android se podobně jako iPhone až příliš orientuje na webové služby: internetový prohlížeč, off-board mapové aplikace, instant messaging, YouTube a další. Tedy praktické a především atraktivní služby, které by mohly i běžného uživatele odpoutat od prostého volání a sms. To však vytváří požadavek na neustálé a pokud možno rychlé připojení prostřednictvím mobilních datových přenosů. Nicméně v současné době nevychází operátoři takové platformě příliš vstříc. Stačí se podívat na Apple iPhone, ke kterému dostanete i za vysoký paušál nesmyslně přiškrcené stropy pro objem přenesených dat. Oblíbený vyhledávač Google a zcela funkční aplikace Google Maps Výjimkou potvrzující pravidlo zůstává britský O2. Pro úspěch Androidu však bude dostupnost levného a pokud možno neomezeného datového paušálu doslova kritický. Málokdo si bude prohlížet plnohodnotné internetové stránky, mapy či videa na YouTube s gigabajtovým měsíčním limitem. Uvidíme, zda se postoj operátorů do uvedení prvních Androidů v tomto ohledu změní.

20 PDA Vlastnosti současných PDA :
Personal digital assistant - osobní digitální pomocník) či palmtop je malý kapesní počítač. Ten bývá ovládaný obvykle dotykovou obrazovkou a perem (které se nazývá stylus). Původně měly PDA za cíl především pomoci s organizováním času a kontaktů. Současné PDA jsou velmi výkonné a zvládají i přehrávání videa a velké množství dalších aplikací. Často se používají pro čtení ebooků. Mezi nejčastěji používané operační systémy na PDA patří Windows Mobile, PalmOS a Symbian OS, ale také je možné nasadit na PDA Linux. Vlastnosti současných PDA : barevný LCD displej o rozlišení 320x240 (QVGA), 640x480 (VGA), 800x480 ([Wide VGA])případně o jiném rozlišení. procesor okolo 600 MHz paměť  MB RAM paměť flash ROM u dnešních přístrojů je flash ROM však čím dál více používána jako "paměť RAM" paměť typu flash což na jednu stranu sice zpomaluje práci s pamětí, ale při úplném vybití nehrozí zráta obsahu paměti. Odpadá také nutnost udržovat PDA stále částečně zapnuté (nutné udržování paměti typu RAM) a zvyšuje se tím výdrž zařízení. Mimo to je flash stále rychlejší a rozdíly v přístupové době se stále zmenšují. jeden nebo dva sloty (CompactFlash, Secure Digital apod.), které umožňjí PDA rozšířit např. o paměť Flash k ukládání dat, GPS modul, síťový (network) adaptér, modem atd. Slot na kartu SIM pokud daný model PDA obsahuje integrovaný modul GSM/GPRS - pokud jej obsahuje lze PDA provozovat i jako mobilní telefon nebo k připojení na internet bez dalších periferií Personal digital Assistant paměť  MB RAM - tato paměť je závislá na zdroji energie (při přerušení napájení jsou všechna data ztracena) a proto je její velikost omezována kapacitou baterie paměť flash ROM - na rozdíl od RAM není závislá na zdroji napájení a proto je využívána jako „bezpečné uložiště“ dat (včetně OS); u mnoha typů PDA je běžně ovšem uživateli nepřístupná Co je to PDA / kapesní počítač? Kapesní počítač (PDA = Personal digital assistant) je zařízení velikostí do ruky, nejčastěji vybavené dotykovým displejem. Původně vznikly jako jednoduché organizéry času a kontaktů, postupně se ale rozšířily jejich možnosti (viz možnosti využití) a často lze na nich lze provozovat podobné aplikace jako na stolním počítači (ovšem s výrazně menším komfortem). PDA je poháněno operačním systémem - dřívejší souboj Palm OS proti Microsoft Pocket CE (ze kterých se vyvinul OS Pocket PC a dnešní Windows Mobile 5) pomalu vyhrává Microsoft a většina dnešních PDA používá operační systém Windows Mobile 5. Operační systém lze kompletně počeštit - téměř ke každému PDA se dodává česká lokalizace. Do PDA lze doinstalovávat množství rozšiřujících aplikací - některé jsou zdarma, některé placené. Aplikace musí být upraveny pro PDA, nelze používat ty, na které jste zvyklí ze stolních počítačů. Díky synchronizaci se stolním počítačem se do PDA automaticky přenášejí vaše y, kalendář, poznámky (vyžaduje speciální software, nejčastěji Microsoft Outlook) či soubory. I bez instalace softwaru od třetích stran zvládají PDA otevírat základní soubory jako dokumenty MS Office, obrázky (JPG, GIF...) či zvuk (WAV, MP3). PDA se hodí spíše k prohlížení a čtení obsahu, než jeho tvorbě - zadávání textu je na zařízeních bez klávesnice (kterých je většina) poměrně obtížné. Pomocí Wi-Fi lze PDA připojit k internetu (případně přes Bluetooth spojením s mobilním telefonem) - viz nastavení bezdrátových technologií. Poslední dobou se prolínají možnosti klasických kapesních počítačů s tzv. chytrými mobilními telefony (smartphony). Tyto mobilní telefony jsou vybavené buď stejným operačním systémem (Windows Mobile 5) nebo odlehčenou verzí uzpůsobenou pro menší displej, ovládání pomocí funkčních tlačítek apod. (Windows Mobile 5 SmartPhone Edition). Organizace času PDA se vyvinuly z poměrně jednoduchých databank, kam jste si mohli uložit poznámku, kontakty a kalendář. V tomto směru PDA přidala "jen" synchronizaci s kancelářským softwarem a přívětivější grafické prostředí. Více informací naleznete v článcích o kalendáři a synchronizaci. Přístup k Internetu PDA lze také použít pro přístup k Internetu - systém Windows Mobile obsahuje ový klient a internetový prohlížeč. K Internetu se můžete připojit pomocí WiFi nebo přes BlueTooth spojením s mobilním telefonem (nejde-li přímo o PDA obsahující GSM modul). Nastavení bezdrátových technologií. Multimédia Od postupného přidání softwarového MP3 přehrávače se PDA vyvinula do stavu, kdy zvládají přehrávat video v různých formátech (převážně Windows Media a DivX/XviD), PDA tak může být nakonec levnější a chytřejší varianta videopřehrávačů do kapsy. Více informací naleznete v sekci věnované multimédiím. GPS = satelitní navigace Hodně modelů je již od výrobce vybaveno GPS modulem případně ho lze k PDA připojit pomocí Bluetooth či slotu pro paměťové karty. PDA s navigačním softwarem může nahradit specializované GPS přístroje.

21 Smartphone Výhody SMARTPHONů
Smartphone je telefon, který poskytuje pokročilé funkce, zde je důležité zdůraznit slovo pokročilé, chytrý telefon zastarává a přestává být chytrým telefon a nastupuje nová generace dalších telefonů, která ho nahradí. Mezi charakteristické znaky patří aplikační rozhraní, které umožní instalaci, nebo úpravy programů, ale zároveň pokročilé funkce, jako je dnes například Video Hovor. Telefony mohou obsahovat operační systémy, například: Symbian OS, Windows Mobile, OS X, Android, nebo PalmOS, které poskytují přístroji možnost udržet se s novými trendy formou rozšiřujících aplikací. Mezi hlavní výrobce chytrých telefonů patří thajwanský HTC, který používají firmy pro výrobu vlastních telefonů (například T-Mobile G1 Sony Ericsson Xperia X1), ale v poslední době se vydal na trh sám s novými modely pod značkou HTC, mezi další výrobce patří Siemens, Nokia,Motorola Apple Smartphone Výhody SMARTPHONů Operační systémy Symbian OS, Android Windows Mobile OS X PalmOS poskytují možnost tvorby vlastních aplikací, které největším podílem přispívají možnostem chytrého telefonu. Technologie umožňují : - kvalitnější internetový prohlížeč - mobilní verze kancelářského balíku Office - kvalitní ový klient - souborový manažer - multimediální přehrávač - možnosti uzpůsobení (Personalizace) - podpora paměťových karet - Velmi důležitá je synchronizace s počítačem, která dnes je velmi často provedena formou internetu. rozměry, často bývá rozměr kompromisem co lze vyrobit a co lze používat vzniká tak několik modelů, kde je například omezena velikost, ale telefon zase umožní psát na QWERTY klávesnici. Cena samotného přístroje a přídavných programů. Díky nízkému nasazení chytrých telefonů s každou technologií, každým novým postupem roste cena. Nevýhody : Náročnost na přizpůsobení uživatele – jiný způsob ovládání, než u obyčejného telefonu. Výdrž baterie, tato hodnota se stále zlepšuje, ale zařízení jsou stále pod úrovní běžných telefonů. Rozměry Cena

22 Pojmy operačních systémů – souborový systém
Ikona Souborový systém Multitasking Bootování Data na disku musí být uložena podle přesně určených pravidel. Jedině tak zabezpečíme, že když nějaký soubor uložíme, budeme jej moci zase bez problémů přečíst. Algoritmus, který počítač používá pro zápis souborů na disk, se nazývá SOUBOROVÝ SYSTÉM – FILE SYSTEM. Používané souborové systémy : FAT FAT32 NTFS EXT2 EXT3 Ne každý OS umí přečíst každý souborový systém. např Windows není schopen přečíst souborový systém ext2, ext3 („nevidí „ LINUX), naopak LINUX umí přečíst NTFS nebo FAT, tzn. že „vidí“ Windows. Existují však utility, které tyto problémy řeší. Jeden disk může být rozdělen na několik logických disků, kde každý logický disk může být naformátován na jiný souborový systém. Pro rozdělení disku na systém souborů se používají různé programy. Při prvotní instalaci OS je nabídnuto formátování disku na určitý souborový systém, např. Windows na NTFS nebo FAT32. V případě, že chceme změnit oddíly na disku po instalaci OS, použijeme některý z dostupných programů : Acronis Disk Director Suite 10.0 Build 2161 Partition Magic Paragon hard disc Manager Gparted Fdisk

23 Partition Magic – rozdělení disku na systém souborů

24 Pojmy operačních systémů – Multitasking
Ikona Souborový systém Multitasking Bootování Schopnost počítače, resp. operačního systému provádět (přinejmenším zdánlivě) několik úloh současně. Dnešní operační systémy jsou typicky víceúlohové – sem patří např. Microsoft Windows či Linux. Naopak DOS je příkladem jednoúlohového systému, na kterém vždy běží pouze jediný program a teprve po jeho ukončení je možné spustit jiný. kooperativní (nepreemptivní multitasking) – přiděluje prováděným procesům procesor na takovou dobu, na jakou ji skutečně potřebují. Každá úloha je povinna dostatečně často systémovým voláním předat řízení zpět operačnímu systému, který díky tomu může spustit jinou úlohu, která se po chvíli opět dobrovolně vzdá procesoru atd. Fax Word fax V počítači obvykle není k dispozici tolik procesorů, kolik úloh chceme spustit zároveň. Proto není možné zajistit, aby všechny spuštěné úlohy běžely současně. Místo toho je nějakým způsobem zajištěno, že se běžící úlohy na procesoru (resp. procesorech) počítače velmi rychle střídají a vytváří se tak zdání jejich současného běhu. Čas, po který je umožněno každé úloze běžet, se nazývá časové kvantum. Na obrázku vpravo jsou znázorněny úlohy A, B a C, které se střídají v běhu na jednom procesoru, přičemž je naznačeno, že úloha může běžet kratší dobu, než je maximální časové kvantum. Podle způsobu přidělování a odebírání časových kvant úlohám se rozlišují dva základní způsoby multitaskingu: nepreemptivní multitasking preemptivní multitasking Nepreemptivní multitasking Nepreemptivní multitasking vyžaduje aktivní spoluúčast běžících úloh. Každá úloha je povinna dostatečně často systémovým voláním předat řízení zpět operačnímu systému, který díky tomu může spustit jinou úlohu, která se po chvíli opět dobrovolně vzdá procesoru atd. Výhodou řešení je jednodušší implementace operačního systému. Podstatnou nevýhodou je skutečnost, že chybně naprogramovaná úloha, která nevrátí řízení zpět operačnímu systému, způsobí úplné zastavení systému i ostatních úloh. Microsoft Windows, které nepoužívaly 32bitové jádro NT (např. Windows 3.x, Windows 98), používaly nepreemtivní multitasking. Z marketingových důvodů byl však označován jako kooperativní multitasking s tím, že úloha, která byla na popředí (tj. měla aktivní okno), dostávala větší časová kvanta, než ostatní úlohy (které uživatel přímo neovládal, a proto mu to nevadilo). Ve Windows 2.x (vydané v roce 1988) a novějších bylo možné samostatně spouštět více DOS aplikací, které běžely v preemptivním multitaskingu, ale vlastní Windows aplikace běžely v kooperativním multitaskingu. Nepreemptivní multitasking používal též Mac OS (před Mac OS X) a RISC OS. Preemptivní multitasking V preemptivním multitaskingu o přidělování a odebírání procesoru jednotlivým úlohám plně rozhoduje operační systém. V pravidelných intervalech (typicky zhruba 10 ms) přeruší provádění běžícího programu, vyhodnotí aktuální situaci (které úlohy žádají o přidělení procesoru, jejich priority atd.) a nechá běžet buď opět úlohu, kterou přerušil, nebo jinou úlohu, která má zájem o přidělení procesoru. I v preemptivním multitaskingu však může úloha dobrovolně požádat o přepnutí kontextu, vzdát se zbytku svého kvanta, např. pokud chce na něco čekat (např. na pomalou vstupně-výstupní operaci, jako je čtení dat z pevného disku). Preemptivní multitasking používají Windows 95 (jen pro 32bitové programy, zbytek běží nepreemptivně). Plně preemtivní je až řada Windows NT. Dále ho již od svého vzniku používá Mac OS X, unixová jádra (včetně Linuxu) a další pokročilé systémy. Výhodou tohoto řešení je, že nedochází k „zatuhnutí“ počítače, neboť i v případě, že úloha zhavaruje, odebere operační systém dané úloze řízení a přidělí časové kvantum ostatním úlohám. Nevýhodou je složitější implementace operačního systému a nutnost podpory přímo v procesoru počítače. preemptivní multitasking – Operační systém sám rozhoduje, komu přidšlí jakou dobu procesu.Většinou všem přidělí stejnou dobu a každých např. 10ms se ptá, jak procesor zvládá danou úlohu. Složitější implementace, ovšem nedochází k zatuhnutí počítače. Fax Word fax

25 Bootování Pojmy operačních systémů – Bootování Ikona Souborový systém
Multitasking Bootování Zavedení operačního systému do počítače. Téměř vždy se zavádí z hardisku. Pokud je to nutné, lze bootovat i z jiného média – CD ROM, disketa, fleška. Délka bootování závisí na konfiguraci počítače. Na jednom PC může být nainstalováno více operačních systémů. V tom případě se používá při startu počítače tzv. bootovací manažer- program, který je zaveden v MBR disku.

26

27

28