Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

STAROVĚKÁ INDIE.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "STAROVĚKÁ INDIE."— Transkript prezentace:

1 STAROVĚKÁ INDIE

2 Zpracovala Mgr. Jana Říhová
ZŠ Brno, Kamínky 5 Kontakt:

3 PŘÍRODNÍ PODMÍNKY Povodí řeky Indu, kde se rozvíjela ve starověku tzv. harappská civilizace, leží na území dnešního Pakistánu, který byl dříve součástí Indie. Řeka Indus pramení v Himaláji, v nejvyšších horách světa, a ústí do Arabského moře.

4 PŘÍRODNÍ PODMÍNKY Délka Indu je 3180 km. Jeho šířka kolísá od 400 m do 2 km, v době záplav se tok rozšiřuje i desetinásobně. Hladina řeky může stoupnout až o 15 m. Díky tajícímu sněhu z hor a monzunovým dešťům na jihu země má řeka dostatek vody.

5 PŘÍRODNÍ PODMÍNKY Úrodné povodí Poindí umožnilo rozvoj zemědělské výroby. Záplavy přinášející nánosy bahna měly blahodárný vliv na kvalitu obdělávané půdy Hlavními kulturními plodinami byla pšenice, ječmen, sezam a bavlna. SEZAM BAVLNA

6 HARAPPSKÁ KULTURA Své jméno získala podle vesnice Harappa na řece Ráví, v jejíž blízkosti bylo objeveno starověké městské osídlení. Doposud bylo v Pákistánu a Indii odhaleno zhruba 1000 různě velkých osad. Města byla budována podle urbanistického plánu. Jejich součástí byla pevnost s hradbami. MODEL MĚSTA DHOLVIRA S VYSOKÝMI HRADBAMI

7 HARAPPSKÁ KULTURA Existovala současně s civilizací starého Egypta a starověkými státy Asie. Podle nejnovějších archeologických poznatků se první města tohoto typu objevují už ve 4. tisíciletí př.n.l. na západ od řeky Indu a postupně se rozšiřují dále na východ – do údolí. Zde se vytvořily vhodné přírodní podmínky pro zemědělství . Rozkvět harappské kultury pak spadá do 26. století až 19. století před naším letopočtem.

8 ULICE MĚST SE PROTÍNALY V PRAVÉM ÚHLU
HARAPPSKÁ KULTURA Města byla podle urbanistických plánů rozčleněna na jednotlivé čtvrti pomocí sítě hlavních ulic. Hlavní třídy - široké až 10m - se setkávaly na pravoúhlých křižovatkách a propojovaly je užší ulice a uličky. ULICE MĚST SE PROTÍNALY V PRAVÉM ÚHLU

9 MOHENDŽODARO Mezi největší nalezená města harappské kultury patří Mohendžodaro na řece Indu. Bylo zhruba třikrát větší než Harappa a mělo přibližně obyvatel. Dominantou města byla městská pevnost. Město mělo také bazén, který zřejmě sloužil k náboženským účelům.

10 MOHENDŽODARO Na rozdíl od Egypta nebo Mezopotámie se v architektuře harappské kultury neobjevují monumentální stavby, nebudují se hrobky pro panovníky, stavby nejsou nijak zdobeny. Jednalo se o budovy, které byly na pohled jednoduché, ale o to víc sloužily k pohodlnému životu jejich majitelů. Domy byly jedno i vícepatrové, postavené z pálených cihel a vybaveny kanalizací. Byly zde běžně koupelny, splachovací toalety, kuchyně a spíže. Střechy byly rovné a využívaly se jako terasy. KANALIZACE

11 PŮDORYS BUDOVY A JEDNOTLIVÝCH PATER
MOHENDŽODARO Do města se vstupovalo branami, na které navazovaly hlavní třídy. Budovy neměly často okna do ulice, ale do zahrad nebo do atrií. Blízko každého domu stála studna. STUDNA Zhlédni ukázku na valley civilization(mohenjo-daro) PŮDORYS BUDOVY A JEDNOTLIVÝCH PATER

12 LÓTHAL Model města Lóthal – nejvýznamnějšího přístavu, do kterého se přiváželo zboží po moři především z Mezopotámie. Město je zajímavé díky systému umělých kanálů umožňujících snadné a plynulé vyplouvání lodí na moře i přepravu zboží v docích. Město leželo v západní Indii.

13 HARAPPSKÉ PÍSMO V Harappě se našlo pozoruhodné množství malých čtvercových tabulek z měkkého mastku, které sloužily jako pečetidla. Obvykle nesou zvířecí motivy. Na pečetidlech jsou i nápisy psané zprava doleva, které se doposud nepodařilo rozluštit.

14 HARAPPSKÁ PLASTIKA Obyvatelé harappských sídlišť po sobě zanechali množství drobných sošek, které jsou z keramiky, kamene nebo bronzu. Jedním z nejzajímavějších nálezů ve starobylém Mohendžodaru je busta muže, jehož hlavu zdobí čelenka. Jedná se zřejmě o sošku kněze nebo panovníka.

15 STARÝ ZPŮSOB VOLSKÉHO ZÁPŘAHU SE POUŽÍVÁ DODNES
HARAPPSKÁ PLASTIKA K zajímavým nálezům patří i dětské hračky, které jsou zhotoveny převážně z keramiky. Jsou vymodelovány velmi jednoduše, ale mají výraz a působí roztomile. Některé hračky mají pohyblivá kolečka. STARÝ ZPŮSOB VOLSKÉHO ZÁPŘAHU SE POUŽÍVÁ DODNES

16 HARAPPSKÁ KERAMIKA Typická harappská keramika má červenou barvu a je zdobena černou kresbou. Tento typ keramiky se v dané oblasti vyrábí dodnes.

17 HARAPPSKÉ ŠPERKAŘSTVÍ
Harappští šperkaři vyráběli velké množství různorodých šperků – od jednoduchých až po velmi složité. Nejčastějšími materiály byly drahé kovy, keramické a skleněné korálky, nerosty atd.

18 PŘÍČINY ZÁNIKU HARAPPSKÉ
CIVILIZACE Kolem roku 1750 př.n.l. prochází harapská cvilizace obdobím postupného úpadku. Přísné rozvržení ulic a čtvrtí postupně nahrazuje chaotická výstavba chatrně a nedbale budovaných příbytků. Stavby z pálených cihel jsou stále ve větší míře nahrazovány chatrčemi a přístavky narychlo uplácanými z bláta. Hrnčířské pece, které až dosud směly být zřizovány jen mimo město, se objevují též v ulicích. Upadá umění, řemeslo i obchod. Příčinou tohoto vývoje mohla být výrazná změna vodního režimu řeky Indu, která způsobila katastrofická sucha a následné vylidnění celé oblasti. Není také vyloučeno, že úpadek a zánik harappských sídel souvisel s příchodem árijských kmenů na indický subkontinent, k němuž došlo někdy v polovině 2. tisíciletí př.n.l. Z grafu průměrných ročních srážek můžeme vysledovat, jaká výrazná sucha zasáhla harappská města v 18. století př.n.l. a přetrvávala stovky let.

19 LITERATURA Pečírka, J.: Dějiny pravěku a starověku II, SPN, Praha 1979, str


Stáhnout ppt "STAROVĚKÁ INDIE."

Podobné prezentace


Reklamy Google