Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Vybrané otázky aplikace TSI „Řízení a zabezpečení“ Interoperabilita železniční infrastruktury – Praha, 12. 3. 2009 Jaroslav Grim – Výzkumný Ústav Železniční,

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Vybrané otázky aplikace TSI „Řízení a zabezpečení“ Interoperabilita železniční infrastruktury – Praha, 12. 3. 2009 Jaroslav Grim – Výzkumný Ústav Železniční,"— Transkript prezentace:

1 Vybrané otázky aplikace TSI „Řízení a zabezpečení“ Interoperabilita železniční infrastruktury – Praha, Jaroslav Grim – Výzkumný Ústav Železniční, a.s. Petr Varadinov – Správa železniční dopravní cesty, s.o.

2 Interoperabilita, TSI a NoBo  Interoperabilita – technická a provozní propojenost EŽS – směrnice EK, TSI  Interoperabilitu nelze zaměňovat s unifikací !  Oblast IO - pouze subsystémy, prvky a jejich vlastnosti a parametry, které zajišťují, resp. mohou ovlivnit základní cíl (podstatu) IO

3 Interoperabilita, TSI a NoBo Kompetence NoBo Posuzování pouze těch systémů, prvků, jejich vlastností a požadavků, které jsou uvedeny v TSI Zůstává stále velké množství oblastí, které jsou ponechány v působnosti a odpovědnosti členských států (vnitrostátní předpisy, využití EN)

4 TSI CCS Těžiště TSI CCS je systém ERTMS jako základní součást interoperability EŽS  Dílčí systémy GSM-R a ETCS (funkční a technické specifikace)  Traťové a palubní zařízení  Rozhraní k ostatním subsystémům a prvkům IO  Zařízení nezávislá na třídě systému (IH, detekce vlaků, EMC, viditelnost traťových objektů)  Strategie přechodu – existuje národní implementační plán ERTMS z roku 2007, v současné době EK schvaluje Evropský implementační plán ERTMS do roku 2015, resp. 2020

5 TSI CCS  Zabezpečovací systémy, které nejsou součástí ERTMS (ani rozhraní) nejsou součástí TSI a tedy nemohou být ani posuzovány NoBo – za jejich bezpečnost a splnění dalších požadavků nese odpovědnost členský stát (staniční, traťové, přejezdové zab. zařízení,…), zejména jejich technické schválení ve smyslu normy EN – v podmínkách ČR metodika ve „Směrnici SŽDC č. 34“  Technické schválení dle EN musí být splněno i u interoperabilních zařízení a musí předcházet vydání evropského dokumentu (certifikát NoBo)

6 TSI CCS – role VUZ Činnost NoBo  GSM-R – úsek Kolín – Břeclav (ŽSR,ÖBB), připravuje se Břeclav – Ostrava (PKP) + palubní terminály  ETCS – probíhá ETCS L1 (ŽSR, ZC VUZ Velim) a ETCS L2 (SŽDC pilotní projekt Poříčany – Kolín, rovněž využití ZC VUZ Velim)  Příprava infrastruktury v rámci modernizace koridorů pro budoucí výstavbu ERTMS - prostory pro budoucí technologii, napájecí zdroje, kabelizace, montážní příprava, přenosová zařízení, rozhraní elektronických zabezpečovacích zařízení, … zásady zapracovány do „Směrnice SŽDC pro modernizaci koridorů“  Splnění požadavků u zařízení nezávislých na třídě systému

7 TSI CCS – role VUZ Činnost pověřeného subjektu – posuzování podle vnitrostátních předpisů (národní specifikace) ve smyslu směrnic o interoperabilitě EK, resp. TSI  Národní systémy třídy B - národní VZ (LS), traťové rádio (TRS)  Otevřené body – příloha G TSI CCS (požadavky na rozhraní k vozidlům z hlediska jejich detekce, zařízení na posyp pískem, elektromagnetická interference, …)

8 TSI CCS - shrnutí Posuzování  Třída A - GSM-R, ETCS - problematice třídy A je v rámci Evropy věnována pozornost, je prostor pro koordinaci (ERA, NB Rail, CER, …)  Národní systém – třída B – problematika je řešena v rámci zavedených vnitrostátních předpisů a norem – prolíná se s analýzou bezpečnosti, technického schvalování, splnění provozních a dalších podmínek... (spolupráce se SŽDC, DÚ, provozovateli drážních vozidel,výrobci..)  Otevřené body – z hlediska zajištění požadavků interoperability největší problém (detekce vlaků, EMC, pískování, …), bylo by účelné urychlit proces zpracování a schválení evropské normy EN a následné zapracování do TSI CCS

9 Záměr budování infrastruktury GSM-R do roku 2013

10

11 Pilotní projekt ETCS • Dodavatel – Ansaldo STS Italy – traťová část v konsorciu s Ansaldo STS France – mobilní část • Hlavní subdodavatel – AŽD Praha •Realizace PP zahájena • Cílem PP je implementace ETCS L2 verze do národních podmínek železnice v ČR • Traťová část – jedna RBC, připojena ke SZZ, TZZ a PZZ, přenos dat na vlak cestou GSM-R, nepřepínatelné balízy • Palubní částí jsou vybaveny lokomotivy a a jednotka řady 471/ , součástí je národní STM pro systém VZ LS • Ukončení pilotního projektu

12 Pilotní projekt ETCS Pilotní projekt ETCS L2 (22 km) Pilotní projekt GSM-R (201 km)

13 Záměr budování infrastruktury ETCS L2 do roku 2020

14

15 ETCS Koridor E • Pro efektivní využívání systému ETCS na ucelených evropských koridorech bylo definováno šest evropských ETCS koridorů A – F • SŽDC iniciovala v dubnu 2006 založení Management Committee a stala se lídrem při zpracování dokumentů pro spolufinancování ETCS • V rámci první výzvy pro spolufinancování projektů z fondu TEN-T uspěly ČR a Rakousko • V současné době se připravuje rozšíření Koridoru E přes rumunské území až do Konstanty • V letošní druhé výzvě se bude ČR rovněž ucházet o spolufinancování

16 Děkujeme za pozornost Interoperabilita železniční infrastruktury – Praha, Jaroslav Grim – Výzkumný Ústav Železniční, a.s. Petr Varadinov – Správa železniční dopravní cesty, s.o.


Stáhnout ppt "Vybrané otázky aplikace TSI „Řízení a zabezpečení“ Interoperabilita železniční infrastruktury – Praha, 12. 3. 2009 Jaroslav Grim – Výzkumný Ústav Železniční,"

Podobné prezentace


Reklamy Google