Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Sociologie veřejné správy Prof. Ing. František Zich, DrSc.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Sociologie veřejné správy Prof. Ing. František Zich, DrSc."— Transkript prezentace:

1 Sociologie veřejné správy Prof. Ing. František Zich, DrSc.

2 •Struktura sociologie jako vědy o společnosti –Obecná sociologie – sociologické teorie –Úsekové, odvětvové sociologie – teorie středního dosahu –Empirická sociologie - výzkumná témata Struktura sociologie Příklad: vzdělání - obecná rovina – role vzdělání v reprodukci sociální struktury společnosti, - teorie vzdělanostní společnosti, role institucí - efektivnost vzdělávacího procesu, sociální profil studenta soukromé školy apod.

3 Co je sociologie „něčeho“ •Je vymezena předmětem – tedy částí objektivní reality, určitým úsekem života společnosti, institucionalizovanou činností lidí apod. Úseková sociologie zkoumá a vysvětluje: –strukturu tohoto předmětu (úseku) obsah činností, které zahrnuje a jejich efekty –výsledky činností lidí a jejich dopady na společnost –instituce a organizace – uspořádanost úseku svého zájmu –předmět z pohledu sociální struktury- tj.jak se na předmětu podílejí různé sociální skupiny a jak je to ovlivňuje..jaká je sociální diferenciace předmětu –místo a funkci (roli) předmětné činnosti ve společnosti jako celku –nositele, (příslušníky) činností v rámci úseku, jakou specifikou se vyznačují

4 Úsekové (speciální, odvětvové) sociologie Úsekové sociologie se zabývají dílčími relativně samostatnými částmi života společnosti. Rozlišujeme například: Sociologie činností – sociologie práce, politiky, práva, vzdělání, sportu, umění, dopravy… marketingové komunikace… Sociologie sociálních skupin – mládeže, rodiny, generací, tříd, sociologie pohlaví (gender), apod. –Sociologie města, venkova –Sociologie způsobu života, volného času –Sociologie zdraví, náboženství, masové komunikace

5 Specifika sociologického přístupu •V čem spočívá specifika sociologického přístupu – jak je řešen vztah občan – veřejná správa (demokracie) občanská společnost – jaký je vztah mezi sociální strukturou společnosti a veřejnou správou – jak sociální skupiny formulují své zájmy, problém střetu skupinových zájmů a jejich řešení a prosazování, reprezentace – politické strany, co je veřejný zájem –vztah mezi lokální společností (komunitou) a vyššími správními celky (regiony, kraj, stát, unie) – problém reprezentace, delegace –organizační výstavba institucí veřejné správy a její fungování – problémy efektivnosti, byrokracie, vliv sociálních vztahů, problémy zneužívání moci, korupce, obrané mechanismy –zpětná vazba na veřejnost, důvěra, sociální kontrola, veřejné mínění –vnitřní vztahy v organizacích, formální výstavba, neformální vlivy mezilidských vztahů, podniková kultura, hodnocení výkonu

6 Veřejná správa Prostor veřejné politiky Veřejná správa Státní správa Samospráva

7 Veřejná správa • Žijeme v plně institucionalizované společnosti • Veřejnou správou rozumíme institucionalizované regulativní a kontrolní činnosti veřejných záležitostí (rozsah činností veřejné správy je ve srovnání s tím co označujeme jako veřejnou politiku užší)

8 Správa •Správa je zvláštní způsob řízení (zpravidla formou rozhodnutí), který je dán specifikou předmětu tohoto řízení •Jednotlivec ve vztahu k veřejné správě je zpravidla v pozici občana, ve vztahu k řízení ve vztahu zaměstnance (úředník) •Předmětem veřejné správy je lidské společenství, obec, území, hmotný majetek, zařízení… •Veřejná správa je spíše péče, nebo služba než řízení ve smyslu direktivního příkazu (rozhodování, opatření) •Starosta spravuje obec komunitu atd. řídí obecní úřad a jeho zaměstnance

9 Veřejná správa a soukromou správou •Veřejná správa jako specifický typ organizačního a řídícího procesu –Stojí na: zákonech, předpisech a procedurách •Základní rozdíl mezi veřejnou a soukromou správou (subjekt, náklady a zisk)

10 Veřejnost •Veřejností se rozumí „…větší část společnosti zainteresovaná na výsledcích ekonomických a společenských aktivit s obecnějším dopadem, na řešení určitého společenského problému, respektive na společenském dění jako takovém“ (Velký sociologický slovník, Academia, Praha 1996, s. 1382) •Veřejnost jako „část společnosti“ není homogenní, ale je strukturovaná, tj. zahrnuje různé třídy a sociální skupiny, instituce, organizace, místní komunity, obce apod.

11 Související pojmy •Veřejný zájem •Veřejný prostor (veřejně přístupný prostor) •Veřejné záležitosti •Veřejné finance •Veřejný sektor •Veřejné statky •Veřejné právo •Veřejné mínění •Veřejná politika

12 Nejednoznačnost pojmu veřejný zájem •Veřejný zájem je strukturovaný, často nejednoznačný. Je zpravidla výsledkem konfrontace zájmů různých skupin. Veřejný zájem obsahuje i rozpor části – a celku. Mohou tedy existovat protikladné „veřejné zájmy“? •V demokratické společnosti bývá za veřejný zájem považováno to co chce většina, ale ani většina není zárukou užitečnosti a smysluplnosti zastávaného většinového zájmu. •Veřejný zájem obsahuje etický (humanistický) rozměr

13 Příklady nesporných veřejných zájmů: Posuďte: životní prostředí, vysoká životní úroveň, kvalitní lékařská péče, kvalitní služby, bezpečnost, fungující politický systém, pravdivé informace, daně,evropská integrace, stavba radaru, ekonomická reforma, poplatky ve zdravotnictví…stavba dálnice, osud bezdomovců, imigranti, školné, daňová reforma, přijetí eura…

14 Řešené problémy z pohledu veřejnosti •Rozhodnutí o povolení skládky •Rozhodnutí o stavbě radaru •Stavba obchvatu obce •Placení školného •Zákaz extremistických hnutí •Kontrola sdělovacích prostředků •Poplatky ve zdravotnictví

15 Rozvaha o veřejném zájmu Určení veřejného zájmu je složitý proces. Záleží na orientaci a kvalitě zúčastněných subjektů. Východiska: - Paradigma – čemu se dává přednost - Politická orientace - Sociální pozice - Etika - Ekonomické možnosti Důsledky: - důsledky řešení (neřešení) - přímé - externality

16 Vymahatelnost veřejného zájmu •Příklad řešení veřejného zájmu •Jaký je jeho výsledný efekt – co přinese (nebo by přinesla) jeho realizace •Kdo ho podporuje,prosazuje, jde o „veřejnost“ •V čem spočívá problém jeho realizace •Jaké existují legislativní možnosti jeho realizace

17 Mechanismy a instituce zajišťující optimální objasnění veřejného zájmu •Mechanismy: –Artikulace, pojmenování, geneze veřejného zájmu –Poznání významu a souvislostí, informace –Rozvaha - hodnocení –Stanovená pravidla- zákony, normy –Konfrontace, Agregace nositelů –Koordinace –Realizace •Instituce: –Státní instituce –Samosprávy –Politické strany –Odbory –Občanské organizace, sdružení, inciativy –Sdělovací prostředky

18 Seminární práce •Vysvětlete pojem veřejného zájmu na některém vybraném problému. Posuďte: - zda jde o věc, která zajímá veřejnost (jak velkou část) - které sociální skupiny se o tento problém nejvíce zajímají - jak významný je tento problém pro vás osobně - máte pro posouzení problému dostatek informací Odpovězte na otázky: - je třeba se tímto problémem zabývat, řešit - co je hlavním obsahem řešení - jaká jsou navrhovaná řešení, existují alternativy - existují-li alternativy řešení posuďte každou zvlášť - co řešení (navrhovaných alternativ) přinese a komu nejvíce - kdo se nejvíce angažuje za řešení problému - co způsobí přijaté řešení, jaký je součet zisků a ztrát - v čem se liší zastánci řešení od těch, kteří to odmítají z hlediska politické orientace Jaký je možné udělat závěr? - která alternativa řešení je nejvhodnější –závěrečné rozhodnutí - je ve veřejném zájmu (většiny obyvatelstva)

19 2. Samospráva •Subjekt samosprávy – územní celek (obce, kraje, stát) •Volitelnost –demokracie, reprezentace •Subsidiarita •Určené pravomoce •Podřízenost v zájmu integrace, standardizace správy

20 Spojený model veřejné správy •Územní členění veřejné správy: – státní správa – kraje (samospráva) – obce (samospráva) •Obce vykonávají současně samosprávné a správní činnosti •Státní správu vykonávají územní samosprávné orgány – spolu se specifickými orgány státní správy

21 Obce podle rozsahu působnosti viz zákon č.314/2002 •Obce - jen základní činnosti (všechny obce) •Obec s matričním úřadem •Obec se stavebním úřadem •Obec s pověřeným obecním úřadem •Obec s rozšířenou působností

22 Téma pro praxi •Organizační struktura městského úřadu •Formální vazby, náplně •Fungování •Dotazem tajemníka, kde existují největší problémy

23 Veřejná politika •Z praktického pohledu jde o souhrn činností vykonávaný různými institucemi, které mají dopad na občany. •Jde o politická rozhodnutí, opatření, evidenci, kontrolu apod. a jejich důsledky v životě občanů. •V rozdílné míře na občany působí všechny instituce ve společnosti: politické (politické strany, výkonná moc, zákonodárné), soudní, správní, samosprávné, ekonomické (podniky), sdělovací prostředky, neziskové, občanské a zájmové organizace …

24 Veřejně právní cyklus ( Potůček, M. a kol. Veřejná politika, s. 37) Schéma postupu: Hodnocení veřejné politiky Rozhodnutí ve veřejné politice Implementace veřejné politiky i Identifikace a uznání sociálního problému

25 Státní moc –vláda, Volené orgány Obyvatelstvo Aparát, úřady Sdělovací prostředky Politické strany, nezávislí Ústava, legalita soudy loby Občanské, zájmové organizace Ekonomická sféra Evropská unie mafie Sociální struktura Územní samospráva

26 Veřejná politika •Z teoretického pohledu je veřejná politika věda, která zkoumá veřejnost a její problémy. Jde o aplikovanou vědní disciplínu, která využívá metody dalších společenských věd, ke zkoumání činnosti institucí ve společnosti a dopadů těchto činností na společnost.

27 Veřejná politika jako věda je interdisciplinární (dle M. Potůček a kol. Veřejná politika) PolitologieProcesy rozhodování Veřejná správaÚloha byrokracie ve formování politiky a implementaci rozhodnutí Právní vědyPrávo jako regulativní rámec EkonomieAnalýza nákladů a výnosů, maximalizace užitku, specifická hospodářská politika SociologiePorozumění společnosti jako celku, sociální struktura, sociální status, sociální problémy, zájmy FilozofieLogika, smysl, hodnoty a etika

28 Cvičení 2 •V čem je specifika sociologického přístupu k veřejné správě •Navrhněte téma, která by měla být zkoumána pomocí sociologického výzkumu

29 4. Veřejná správa z pohledu organizačních procesů ve společnosti •Organizační procesy jako součást vývoje lidské společnosti (přírody) •Nezbytnost organizace, spontánní a vyvolané organizační procesy •Instituce a organizace veřejné správy jako produkt základních organizačních procesů ve společnosti - historický pohled

30 Osnova přednášky 1.Organizační procesy ve společnosti – přírodně historický proces 2. Všudypřítomnost organizačních procesů 3. Instituce a organizace 4. Obecné principy organizace 5. Organizační paradoxy 6. Problémy fungování organizací

31 Sociologie organizace •Chaos nebo uspořádání (organizace)? •Organizační procesy: - spontánní - řízené, projektované •Organizovaná společnost- instituce, organizace rozdíl, funkce

32 Smysl organizace ve společnosti •Předpoklad přežití, rozvoje •Organizace je racionální, zvyšuje výkon •Je nástrojem řízení •Možnost koordinace kolektivních akcí •Stabilizuje společnost •Nástroj řízení vnitřních procesů

33 Pojmy - organizace Organizace nějakého celku obsahuje: -Cíl, smysl organizace- zřizovací princip -Relativně uzavřená hranice působnosti, vymezení vazeb na okolí, podřízenost -Vnitřní uspořádání- podle obsahu činností, návaznosti -Organizační předpisy –schéma, statut, náplň práce, dohody, zvyky

34 Organizační principy •Slučitelnost jednání částí organizace •Soustředěné působení částí k naplňování cíle organizace •Labilizace funkcí – schopnost zastávat více než jednu funkci •Aktualizace funkcí – schopnost přizpůsobení novým požadavkům •Vnitřní konsensus

35 Organizační paradoxy Organizace má současně zajistit: •Podřízenost a svobodu •Podřízenost a aktivitu •Stabilitu a rozvoj •Zájem celku a jednotlivce

36 Typy organizací Totální organizace Asociace Státní moc Občanská společnost

37 Problémy organizace •Byrokratizace •Posun cílů •Filiace institucí, nebo organizačních části •Institucionální rozpory, problém kompetencí (vnitřní, vnější) •Konflikt zájmů a rolí •Nedostatečný konsensus zaměstnanců •Nepřiměřené : slabé, nebo silné sankce

38 Formální struktura organizace •Formální strukturou rozumíme: – rozčlenění činností – organizační jednotky, úseky – stanovení náplně práce – stanovení linie podřízenosti a odpovědnosti – stanovení vazeb mezi částmi, jednotkami – statut, organizační řád, organizační schéma,směrnice, popis práce, smlouvy Formální struktura tvoří základ (kostru, logiku) činnosti každé organizace

39 Cvičení 3 •Umístěte v prostoru vymezeném osami na předcházejícím snímku všechny instituce (organizace), které znáte a zdůrazněte pozici orgánů veřejné správy a samosprávy •Zjistěte organizační schéma místního úřadu s vymezením vztahů mezi jednotlivými částmi

40 5. Byrokracie nástroj veřejné správy •Podle M. Webera je byrokracie profesní skupina vykonávající správu •Organizační procesy ve společnosti vyžadují správu, úředníky profesionály •Ideální byrokracie –Neosobní struktura moci –Práce na základě formalizovaných pravidel, předpisů –Je určena hierarchie a odpovědnost –Úředníci jsou vybíráni na základě kriteria výkonnosti –Odměňování podle předem daných a jasných pravidel –Úředníci nemají zájem na majetku, který spravují –Je uplatněna disciplína kontrola výkonu úředníků

41 Byrokracie a byrokratismus •Nutno rozlišovat byrokracii jako úřednictvo (profesní skupinu) zajišťující výkon správy, tedy řízení věcí veřejných •A byrokratizaci jako hypertrofii výkonu správy (komplikace, složitost, alibismus, zdlouhavost, nadbytečnost apod.) pro tento typ úředníků by platilo pejorativní označení byrokrat.

42 Termín „byrokracie“ bývá spojován se třemi okruhy významů: -Politologové = vláda uskutečňovaná skrze úřady, státní aparát složený ze jmenovaných činitelů -Sociologie = snaha o racionalizaci kolektivních aktivit spočívající ve vytváření velkých výrobních i nevýrobních organizací a právních systémů -Běžně = nesrozumitelný způsob vyřizování poměrně jednoduchých záležitostí, který komplikuje a znepříjemňuje život občanů

43 Byrokracie •termín znám stovky let •první ho užil francouzský ekonom Vincent de Gournay roku 1745 •nelze jednoznačně vymezit •získává mnoha významů

44 Typologie byrokratických úředníků (F. M. Marx) •Strážní byrokracie – typický byrokrat chránící tradiční hodnoty společnosti •Kastovní byrokracie – slouží partikulárním zájmům a skupinám, rodům nikoliv celé veřejnost •Patronátní byrokracie – úředníci, kteří obsazují místa nikoliv na základě kvalifikace, ale na základě politické příslušnosti •Byrokracie výkonu – slouží obecným zájmům (v duchu byrokracie M. Webera)

45 Ambivalence vlivu a poslání byrokracie •Vztah byrokracie a moci –Všemocný aparát, vykonávající vůli moci –Servisní veřejná(střední) třída tlumící sociální rozpory z důvodů ochrany vlastních privilegií –Spojenec moci –viz typy byrokracie (Marx) –Vyznačuje se určitým kolektivním vědomím, postoji –Vyznačuje se sdíleným úředním „tajemstvím“ •Vztah byrokracie a zájmových skupin •Vztah byrokracie a občanů

46 Další typologie od L. A. Reismanna •Čistě sociologická typologie byrokracie •Čtyři typy byrokrata: 1.Funkcionalista – úředník orientován na svojí profesní skupinu 2.Specialista – úředník orientován nejen na hodnoty své profese, ale i na svou vlastní kariéru v organizaci 3.Servisní byrokrat – orientován na hierarchickou strukturu organizace, užitečný pro klientelu 4.Byrokrat z povolání – jde mu pouze o vlastní zájem

47 Vznik moderního byrokratického aparátu •Úředníci jsou vyvlastněni od svých úřadů a stávají se z nich zaměstnanci •Lze je za jistých okolností propustit atd. •Závislost na skutečných držitelích moci •Závislost i obráceně – kdo stojí i zdrojů moci a mocenské elity jsou po vzniku byrokracie zcela závislí na existenci systému úřadů •Bez něho jejich moc technicky nerealizovatelná

48 Přednosti byrokracie •Plnění rutinních úkolů •Specializace •Efektivnost •Standardizace •Odbornost •Rovné zacházení s klienty

49 Nedostatky byrokracie •Malá pružnost, pomalá reakce na změny •Nedostatek kreativity •Formalismus, papírování, alibismus, neosobní jednání s klienty •Vnitřní rezistence na změny a iniciativu •Tendence šetřit si práci •Problém osobní odpovědnosti za rozhodnutí •Tendence zvyšovat náklady

50 Kategorizace •Problém kategorizace-vyvolaný předpisy a standardizací výkonu každý případ je někam zařazen v souladu s příslušným předpisem úředník by měl zařazovat a rozhodovat nezaujatě nezbytnost sociální kontroly

51 Byrokratické problémy správy •Propojování s politikou, rozlišování mezi klienty podle vlastních zájmů, zneužívání jako lobby •Obtížnost kvantifikace výkonu a posouzení efektivnosti, v důsledku toho neustálé nároky na vyšší rozpočet. (Maximalizace nákladů) •Problém vnější kontroly – protože výsledkem je správní úkon a ne zisk je problematické správu při špatném výkonu zrušit, naopak je tlak na její rozšíření •Úředníci uplatňují podle možností své vlastní zájmy, vytvářejí vnitřní koalice na ochranu pozic – obtíže při reformování •Nedostatečné pokrytí měnících se zájmů občanů

52 Paradoxy byrokracie Komplikuje život nejen občanům, ale i společenským vědám 1. významná role při mocenském rozhodování, i když není formální držitelkou moci 2. vysoce specifická sociální skupina 3. řada objektivních i subjektivních rysů sociální třídy 4. nebezpečně všemocná, přitom každý její člen je víceméně bezmocný, nahraditelný a zaměnitelný

53 pokračování 5. úctyhodnost odvozena od úctyhodnosti organizace, kterou úředník reprezentuje 6. komplikovaná možnost profesní sebeúcty + zpravidla za sebou nevidí hmatatelné výsledky své práce 7. zaměstnanci berou pevný plat 8. vysoce honorováni z jiných důvodů než kvůli podanému výkonu

54 Obrana byrokracie •Někdo byrokracii považuje i za něco pozitivního •Melvin Kohn (1971) – byrokratičtí úředníci jsou intelektuálně pružnější, přikládají větší váhu vlastnímu rozhodnutí •H. Kaufman (1980) – zdlouhavost procedur má své přednosti, umožňuje snížit míru rizika unáhlených rozhodnutí

55 Alternativa byrokracie – klady a zápory •Byrokracie -Charakter moci: -Moc funkcí pozice v organizační hierarchii -Povaha pravidel: -Řízeny abstraktními, formalizovanými pravidly •Alternativa -klade důraz na schopnosti lidí chovat se disciplinovaně i bez formálního donucení -Snaha redukovat oblasti pokryté univerzálními pravidly

56 •Byrokracie -Sociální kontrola: -Základními zdroji sociální kontroly je existující hierarchie moci -Sociální vztahy: -Převládají vztahy neosobní a vysoce segmentované •Alternativa -upřednostňují osobní působení mezi svými členy, důraz na morální normy -Vztahy mezi lidmi celostní charakter

57 •Byrokracie -Redukce členů: -Systém odborných zkoušek -Způsob motivace: -Hlavně finanční motivace •Alternativa -o přijetí rozhodují neformální vztahy mezi zájemci - širší škála odměn, př. nalézt naplnění nemateriálních hodnot

58 Závěr: •Rysy atraktivní ve srovnání s rysy byrokracie •Nesou řadu rizik a nevýhod – časová náročnost, intenzita emocí atd. •Velké rozdíly mezi členy jednotlivých organizací •Byrokracie neodmyslitelnou součástí dnešní moderní společnosti

59 Cvičení 5 a 6 •Prostudujte stať o měření výkonu „místních vlád“ •Navrhněte postup měření výkonu práce obecního zastupitelstva a obecního úřadu •Cvičení – výzkum: jaké vznikají nejčastější problémy ve vztazích volených orgánů a jejich členů a úřadem veřejné správa a jeho úředníky a jak jsou řešeny

60 Cvičení 4 •Znaky moderní byrokracie podle M. Webera – J. Keller: Sociologie byrokracie a organizace s. 27

61 6. Měření výkonu veřejné správy OBECNOU FUNKCÍ VLÁDY (VLADNUTÍ NA VŠECH ORGANIZAČNÍCH ÚROVNÍCH) JE ZÁJEM OBČANŮ Cíle veřejné správy: - kvalita poskytovaných služeb a správy - hospodárnost výkonu správy - účinná a efektivní činnost organizací a jejich opatření - dodržování zákonů, procedur a postupů při zajištění dostatečného prostoru pro iniciativu řídících pracovníků Co vše je obsahem činnosti veřejné správy? Potřebujeme hodnotit výkon veřejné správy? Cvičení rozebrat rozdíly mezi spravováním a novým stylem řízení viz M. (Potůček a kol.s. 149 )

62 •Měření výkonu veřejné správy – kriteria •Vztah politiky a státní správy •Legitimita samosprávných orgánů •Organizace veřejné správy

63 Faktory ovlivňující výkon veřejné správy •Legislativní a formální organizační systém •Prostředky- rozpočet •Organizační kultura •Systém personální práce, kvalifikace zaměstnců •Manažerské metody - úroveň řízení •Vztah k veřejnosti -etika veřejné správy - informační povinnosti veřejné správy

64 Měření výkonu vlád •Literatura: T. Kostelecký, V. Patočková: Fungování národních, regionálních a lokálních vlád – problém měření výkonu, in: Sociologický časopis č. 5/2006, s. 928 M. Illner, T. Kostelecký, V. Patočková: Jak fungují kraje – příspěvek k hodnocení krajských vlád, in Sociologický časopis č. 5/2007

65 Měření výkonu •Na úrovni vlád států – pomocí ukazatelů sociálně ekonomického rozvoje - typické ukazatele –Růst HDP –Míra nezaměstnosti –Míra inflace –Výdaje na zdravotnictví, školství, vědu.. –Vzdělanostní struktura obyvatelstva –Míra kriminality –A další…

66 Na úrovni nižších samosprávných jednotek 1.Ukazatele sociálně ekonomického rozvoje lokality (viz vláda) 2.Subjektivního hodnocení občanů – spokojenost (celková, dílčí), veřejné mínění, ankety, aktivita, 3.Spolupráce s organizacemi občanské společnosti v místním společenství 4.Expertní posouzení práce správy a samosprávy – kdo jsou experti?

67 Hodnocení efektivnosti postupů a činnosti institucí 1.Agenda-počet vyřešených případů, dodržování lhůt, reklamace, připomínky 2.Počet a úroveň rozhodnutí správních orgánů - rozlišujeme: výstupy (např. rozhodnutí, přijetí opatření) a výsledky (důsledek rozhodnutí, skutečný efekt) 3.Vstupy – výstupy – účinek 4.Komplexní shromáždění dat a jejich analýza (příklad policie NY) 5.Porovnávání výsledků s jinými (benchmarking) správními jednotkami 6.Sebehodnocení organizace (CAF-Common Evaluation Framework)

68 Indexová metoda •Je založena na použití více indikátorů, měřících výkon hlavních oblastí činnosti instituce správy –Pracuje s tvrdými daty –Využívá dostupné statistické údaje •Převádí údaje na agregátní index – číslo, což umožňuje srovnávání

69 Měření výkonu – možná východiska pro index •Kriteria (podle Leonardi a Nanetti) základ : –Schopnost reagovat na měnící se potřeby (měření na základě rychlosti přizpůsobení změnám a řešení situací) –Úroveň vlastních výstupů (objem zdrojů a výstupy) –Hodnotový systém poskytování veřejných služeb (distribuce hodnot, vztah veřejný versuz soukromý sektor) –Udržování vztahu mezi správními jednotkami (udržovat institucionální síť a její fungování)

70 Metodologické požadavky na tvorbu indexu (Putnam) 1.Musí být měřeny všechny stránky činnosti instituce 2.Měření ukazatelů musí být vnitřně konzistentní (nelze se spoléhat jen na jeden ukazatel měřené oblasti) 3.Ukazatele musí vykazovat určitou stabilitu v čase (nesmí být příliš citlivý na výkyvy) 4.Ukazatele by měly korespondovat se zájmy voličstva

71 Návrh konkrétních ukazatelů -Stabilita vlády -Včasnost přijímání rozpočtu -Existence kvalitní statistiky -Výsledky legislativní práce -Územní plánování a sociální služby -Rychlost zavádění legislativních novinek -Vybavenost regionu jeslemi, lékařskou péčí -Schopnost přijímat zemědělské dotace -Schopnost získávat dotace do zdravotnictví, sociální bydlení -Vnímání přání obyvatel

72 Operacionalizace proměnných •Ukazatele ekonomického rozvoje •Ukazatele sociálního kapitálu •Ukazatel výkonu vlád •Kontrolní proměnné •SČ\strana 942

73 Měření výkonu – krajských vlád KRITERIA: •Investice kraje a podpora podnikatelského a občanského sektoru •Nákladnost výkonu krajské správy •Kvalita managementu veřejné správy vykonávané krajem •Legislativní iniciativa kraje •Kvalita správní činnosti v rámci přenesené působnosti kraje •Vytváření podmínek pro rozvoj středního školství •Uplatnění absolventů středních škol •Vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče •Zahraniční aktivity kraje •Kvalita internetových stránek kraje •Poskytování informací

74 7. Vztah správy a politiky •Podle některých autorů (Wilson) správa leží mimo sféru politiky. To co je předmětem správy není otázkou politiky. Politika stanovuje úkoly, ale neměla by vstupovat do jejich administrativy. To umožňuje profesionalizaci správy. •Politika vykonává kontrolu správy tím, že: –Správa má jasně vymezené povinnosti a hranice –Politické otázky úředníci správy neřeší –Správa je politicky neutrální a nestranická, správní aparát může sloužit různým politikám

75 Obsah politiky •Politika je umění možného…..???? •Politika je způsob uplatňování moci •Politika je způsob řízení prostřednictvím uplatnění moci •Jde tedy o moc. Co je tedy moc?

76 Co je moc? •Moc je schopnost jedinců, nebo skupin prosadit vlastní zájmy i přes odpor druhých •Usilování o moc je snaha jednoho subjektu dosáhnout kontrolu nad jiným subjektem

77 Anatomie moci •Moc je asymetrický vztah, může jít o moc mezi: •Mezi dvěma jedinci •Mezi více jedinci (skupina) •Mezi skupinami, třídami •Mezi jednotlivcem a organizací (zaměstnanci) •Mezi institucemi a organizacemi •Mezi institucemi a občanem •Mezi státy, mezi nadnárodními celky

78 Povaha politiky •Zájmy •Spory o moc •Vyjednávání •Sdružování, koalice •Politika propojuje jednotlivé sféry, instituce •Faktická neoddělitelnost správy a politiky •Sociální kontrola, úloha nezávislých sdělovacích prostředků

79 Jak se realizuje moc •Prostředky uplatnění moci: • Dobrovolné přijetí moci – autorita • Smluvní přijetí moci –dohodou • Příkaz – institucionální základ, sankce • Násilí – rozkaz, donucení, tvrdé sankce • Nepřímo – zprostředkovaný vliv, manipulace, nátlak, sociální kontrola •Zákony (legalita) vymezující pravidla, sankce • Dobrovolným osvojením všeobecně sdílených společenských norem – sebekontrola

80 Vztah sociální struktury a státní moci •Sociální struktura – nerovnosti, rozdíly v zájmech skupin – hlavní zdroj napětí ve společnosti •Která skupina má vládnout? –Aristoteles – kompromis, sociální střed –Marxismus – společnost je třídní, ekonomické panství je buržoasní musí být vystřídáno diktaturou proletariátu –M. Weber – stratifikace a úloha středních tříd v politice

81 Legitimita moci Co je legitimita: •sdílení stejné víry, že systém, ústavní předpisy je nevhodnější forma vládnutí •sociální skupiny se na legitimizaci moci podílejí různým způsobem - role elit •souhlas většiny společnosti s mocí (způsob respektování moci) •legitimizační faktory: •všeobecný trend – soulad mezi zájmy lidí, historickou zkušeností a tradice –společenská smlouva •efektivita společenského systému •ekonomika a její fungování

82 Legislativa a její legitimita •Kdo tvoří legislativu ? Politici? Mohou ji tvořit dobře? •Problém legitimity politické sféry –Vztah občan a politik –Politické strany, program –Volby – koho, nebo co volit? Podle čeho se rozhodovat? Jak často volit? –Přímá, nepřímá demokracie –Odvolatelnost politiků ano či ne –Je tedy možné, aby politika (vláda zákonná moc) měla legitimní podporu? –Lobiing, nátlakové skupiny

83 Legitimita na úrovni samosprávy •Netvoří se zde obecné zákonné normy, ale tvoří vyhlášky,rozhoduje…. •Má stejné problémy jako politická moc ve státě? •Snadnější kontrola, odvolatelnost, •Menší vliv sdělovacích prostředků •Konkrétnější paměť místního společenství

84

85

86 –Zajímám se–Nezajímám se–Průměrná odpověď –Pořadí podle síly zájmu –a) Životn í ú roveň obyvatel –25,0–11,5–2,76–5–5 –b) Počet nezaměstnaných –17,8–21,7–2,44–9-10 –c) Situace rodin nezaměstnaných –8,0–33,2–2,07–16 –d) Prosperita m í stn í ch podniků –12,7–28,1–2,26–11 –e) Nov é investičn í z á měry v obci, městě –29,5–18,8–2,71–6–6 –f) Vzhled a poř á dek ve městě –51,6–3,1–3,33–1–1 –g) Nab í dku pracovn í ch př í ležitost í –32,5–17,0–2,76–4–4 –h) Činnost m í stn í ch politických stran –4,6–45,4–1,79–20 –i) Trestn á činnost obyvatel –21,1–16,7–2,53–8–8 –j) Ú roveň m í stn í ch š kol –32,2–14,9–2,83–3–3 –k) Možnosti kulturn í ho vyžit í obyvatel –48,1–5,4–3,12–2–2 –l) Probl é my s drogami u ml á deže –24,5–18,3–2,59–7–7 –m) Bezdomovci a ře š en í jejich situace –9,3–37,9–1,99–18 –n) Kolik zde žije cizinců –8,2–43,3–1,90–19 –o) Situaci R ó mů –13,6–40,2–2,04–16 –p)Vztahy mezi sousedy –16,0–20,5–2,44–9-10 –q) Fungov á n í zastupitelstva a veřejn é spr á vy –11,9–26,1–2,25–12 –r) Možnosti ovlivnit činnost zastupitelstva –8,8–46,6–1,87–20 –s) Kandid á ti do sen á tn í ch a krajských voleb –10,9–42,6–2,01–17 –t) Ú zemn í pl á n obce, města –14,4–37,3–2,13–14-15 –u) Pl á n soci á ln í ho rozvoje –11,8–30,6–2,15–13 –v) Rozpočet obce, města –12,9–35,1–2,13–14-15 –x) Činnost sportovn í ch organizac í –21,4–23,0–2,48–9–9 Zájem o situaci v obci (%)

87 Teorie veřejné volby –Teorie veřejné volby – vychází z teze, že kolektivní entity jako např. lid národ nevolí, vždy volí jen jednotlivec, který sleduje svůj zájem, jen jednotlivci tedy mohou rozhodnout o tom co je veřejné blaho, či zájem. –Voliči jsou pro politiku něco jako klienti, klient i volič sleduje vlastní zájmy. –To má povahu trhu, kde jde o maximalizaci vlastního prospěchu za nejnižší vydání nákladů (cenu) –Politika volí strategie k maximalizaci užitku, připouští se, že i politici mohou jednat v obecném zájmu

88 8. Občan - občanská společnost – správa - politika Chápání občanské společnosti: –Statické(organizační) – jde o soubor nevládních zpravidla již existujících organizací –Dynamické – zahrnuje aktivní proces vzniku zájmových sdružení a organizací občanů a jejich aktivit a působení na veřejnost a správu – prosazování zájmu (skupinového, většinového)

89 Organizace občanské společnosti •Jsou zpravidla institucionalizovány a evidovány •Jsou institucionálně oddělené od státní správy •Nerozdělují zisk •Jsou samosprávné, autonomní •Jsou dobrovolné

90 Organizace veřejné správy a jejich specifika •STRUKTURA veřejné správy •Legitimita volených orgánů místní správy (samosprávy) a jejich vztah k státní správě a k občanům. - Pravomoc volených funkcionářů (příklad – )

91 Vztah organizace veřejné správy (samosprávy) a občana a občanské společnosti •Otevřenost •Autorita orgánu, funkcionářů •Dostupnost, kontrola •Veřejná správa jako služba •Dovolatelnost •Korupce

92 8.Fungování organizací veřejné správy Základní faktory: –Legislativa, legalita činností, kompetence, rozsah působnosti, rozhodování – zákonné normy –Organizace, formální struktura - většinou jde o podrobné a striktní vymezení – vzniká problém iniciativy při řešení reálných situací (horký brambor) –Pracovníci (úředníci)- kvalifikace k výkonu –Klienti – občané, organizace,

93 Procesuální charakter veřejné správy •Kdo je „konečný „ klient činnosti orgánů veřejné správy? –Občan - např. občanský, řidičský průkaz, –Procesní záležitosti – např. stavební povolení, nezbytnost součinnosti –Rozpočtová a plánovací činnost –Zřizovatelská a řídící činnost –Koncepční a rozvojové otázky

94 Hlediska posuzování formální organizace •Míra formalizace •Stupeň centralizace •Míra složitosti

95 Neformální organizace (struktura) a její role v činnosti organizací veřejné správy •Úloha mezilidských vztahů •Úloha osobnosti •Problém sociálního a lidského kapitálu •Podnikové klima •Podniková kultura

96 Kultura organizace veřejné správy (podniková kultura) •Materiální stránka- budova, vybavenost, úroveň prostředí, technologie •Pracovní morálka, výkon, iniciativnost •Obecný způsob myšlení zaměstnanců, sdílené hodnoty, etika, modální způsob mluvy •Image na veřejnosti •Úroveň řízení •Sociální vztahy- konsensus, kooperace, konflikty, solidarita

97 Podniková kultura - definice •„Soubor základních předpokladů, hodnot, postojů a norem chování, které jsou sdíleny v rámci organizace a které se projevují v myšlení, cítění a chování členů organizace a v artefaktech (výtvorech) materiální a nemateriální povahy“.[1][1] • [1] Lukášová, R.-Nový, I.a kol.: Organizační kultura, 1.vydání,Grada Publishing,a.s., 2004, s.20-21, ISBN [1]

98 Prvky organizační kultury •Hodnoty, ideje, sdílení •Mezilidské vztahy •Formy komunikace •Míra identity zaměstnanců s organizací •Zvyky, rituály a ceremoniály jsou ustálené vzorce chování •Jazyk, užívaný v organizaci •Historky, vyprávěné v rámci organizace, jsou „přibarvené“ příběhy •Mýty - například mýtus, že nějaká manažerská metoda funguje, aniž by kdo „měřil“ skutečné výsledky •Hrdinové jsou pro pracovníky zosobněním základních hodnot

99 Funkce podnikové kultury •adaptační funkce •reprezentační funkce …..tvář organizace, její image •integrační funkce podnikové kultury •strategická funkce …..kultura organizace je schopna podporovat strategické záměry

100 rychl ost zpětn é vazby vel ká kultura „tvrdé práce" kultura „drsných hochů" mal á „procesní" kultura kultura „sázky na budoucnost" malávelká míra rizika Typologie organizační kultury [1][1] [1] Deal, T.E – Kennedy, A.A.: Corporate Cultures, Reading, Addison-Wesley Publishing Copany, 1982, ISBN chybí strana Kultura procesu je typická pro banky, pojišťovny, státní správu

101 •Kultura procesu je typická pro banky, pojišťovny, státní správu. Hodnotami, které jsou v této kultuře uznávány, jsou technická dokonalost, správný postup, zaměřenost na přesnost a detaily. Vzhledem k tomu, že pracovníci nemají zpětnou vazbu a nevědí jak jsou efektivní, jsou opatrní, se sklonem chránit daný systém a přeceňovat maličkosti. Porady a schůze bývají v organizacích s procesní kulturou velmi dlouhé a často se zabývají procedurálními otázkami či možnými reorganizacemi. Protože chybí jasně definovaný úspěch, hrdiny vytvářejí spíše pozice než samotní lidé. Důraz se klade na pojmenování funkcí, na funkční kompetence a na formality. Známkou úspěchu jednotlivce je pak postup směrem nahoru. Procesní kultura je funkční ve stabilním a předvídatelném prostředí, není však schopna rychlé reakce a pohledu do budoucna

102 9. Zaměstnanci veřejné správy Postavení úředníků – zákon 312/2002 •Vnitřní struktura : –Administrátoři- úředníci, zpravidla odborní rutinní pracovníci v systému organizace –Specialisté – postavení založená na speciálních znalostech –Řídící pracovníci - vedoucí úředníci – zvláštní postavení v hierarchii instituce –Profese vykonávající pomocné a obslužné profese

103 Kvalifikace zaměstnanců •Kvalifikační nároky a postup získávání a doplňování kvalifikace stanoví zákon 312/2002sb. •Odborná způsobilost – kvalifikace pro výkon práce úředníka

104 Cvičení : vztah volených a nevolených struktur ve veřejné správě •Místní samosprávné orgán jsou voleny a vykonávají samosprávu v dané působnosti současně plní úkoly státní správy. v důsledku toho se prolínají lokální politické struktury a jejich zájmy se zájmy státní správy. – výzkum: jaké zde vznikají nejčastější problémy a jak jsou řešeny

105 Možná opatření – Nová veřejná politika •Rozšíření participace veřejnosti na práci úřadu •Decentralizace institucí a tím se přiblížit občanům – prohloubit možnosti veřejné informovanosti •Zastupitelská byrokracie – pracovníci veřejné správy zastupují zájmy klientů ve vztahu k jiným institucím •E-goverment


Stáhnout ppt "Sociologie veřejné správy Prof. Ing. František Zich, DrSc."

Podobné prezentace


Reklamy Google