Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Historický příklad Společenská zodpovědnost firmy Baťa ve 20. a 30. letech XX. stol. a etický leadership Tomáše Bati Svatava Navrátilová,Univerzita Tomáše.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Historický příklad Společenská zodpovědnost firmy Baťa ve 20. a 30. letech XX. stol. a etický leadership Tomáše Bati Svatava Navrátilová,Univerzita Tomáše."— Transkript prezentace:

1 Historický příklad Společenská zodpovědnost firmy Baťa ve 20. a 30. letech XX. stol. a etický leadership Tomáše Bati Svatava Navrátilová,Univerzita Tomáše Bati Zlín

2 z historie firmy Baťa do r. 1918 •1894 založena rodinná firma sourozenci Antonínem, Tomášem a Annou, 10 zaměstnanců •1908 po smrti bratra Tomáš jediným majitelem •1911-12 rodinná vila ve Zlíně podle návrhů arch. Kotěry, dnes sídlo Nadace T.Bati, 1912 svatba s M.Menčíkovou •r.1914 syn Tomáš J.Baťa (od 2. sv. války v Kanadě) •1914 měla firma Baťa 400 zaměstnanců ve Zlíně •1918 po válečných zakázkách, o které se podělil s ostatními výrobci obuvi ve Zlíně, měla 4tis. zaměstnanců

3 poválečná krize a radikální změna •1919-1922 klesá výroba ve Zlíně, reakcí je zakládání poboček Jugoslávii, Holandsku, Dánsku a Polsku (Anglie 1924) •1922 snížení cen obuvi o 50% a snížení mezd o 40% (částečně kompenzováno levnými potravinami pro zaměstnance) •počátky nového podnikatelského systému=počátek kulturní změny: námezdní pracovníci se stávají spolupracovníky, kteří mají podíl na zisku, dílny jsou organizovány jako samospráva, hlavním cílem je služba veřejnosti •ukončení krize, start rozvoje firmy i města, od r. 1927 jako města a továrny v zahradách

4 průmyslové město s jedním vedením od r. 1923 až do své smrti v r. 1932 byl Baťa starostou Zlína, od r. 1929 členem moravského zemského zastupitelstva, kde prosazoval regionální principy hospodářského plánování, zasloužil se např. o rozvoj telefonní sítě počet obyvatel vzrostl v l. 1923-1932 téměř 5x, r. 1937 měl Zlín přes 37tis. (5tis. v r.1923), růst je pobídkou i pro nové živnosti a investice podnikatelů

5 rozvoj baťovky, města a okolí •město a baťovka prorůstaly, vznikaly nové výrobní budovy a obory, které potřebovaly kromě nových budov i suroviny a energii: koželužny, strojírny, gumárny, chemické provozy, cihelna, papírna a také elektrárna, teplárna a plynárna •k růstu výroby obuvi (z 6mil párů v r. 1925 na 35 mil v r. 1931) přibývala další výroba a oblasti podnikání, které zajišťovaly v mnoha oblastech nezávislost a soběstačnost: doly, stavební, zemědělské a lesní podniky, tiskárny, železnice, pneumatiky pro jízdní kola a automobily, punčochy, ponožky, z prodejen (ze 176 v r. 1925 jich bylo 1211 v r. 1930) se stávaly domy služeb (přibyly správkárny, prodej krémů a doplňků, pedikúra aj.) •rozsáhlá výstavba rodinných domů pro zaměstnance, nákup pozemků a velkostatků, včetně zlínského zámku, který byl dán k dispozici městu pro kulturní a osvětové cíle

6 rozvoj mimo město uspíšila světová hospodářská krize po r. 1929 •klíčový byl rozvoj Otrokovic (1930-31), které jsou blízko řeky Moravy (pro tzv. mokré provozy) a blízko hlavní železniční tratě, Zlínem teče říčka Dřevnice a dodnes vede jen jednokolejka •převzaty československé továrny, postižené krizí, např. v Třebíči (1931), továrna na obuv a koželužna, dále Nové Zámky, Velké Bošany •přibývá zaměstnanců (v r. 1931 téměř 30 tis.), v republice naopak ubývá o ½ obuvnic. živností

7 Baťa ve světě za krize 1929-32 •rostly celní bariéry a odpor vůči dovozu obuvi •změna orientace vývozu, zřízeno 666 prodejen ve 37 zemích světa s převahou Asie a Afriky •nové továrny v Německu (Ottmuth 1931), Švýcarsku (Möhlin 1932), Jugoslávii (Borovo 1932), Polsku (Chelmek 1932), Francii (Hellocourt 1932), Anglii, Indii, Holandsku a zastoupení v dalších zemích

8 Zlín a Baťa do začátku 2.sv. války •výstavba škol a školních komplexů (Masarykovy školy aj.) s tělocvičnami a bazény, pokusné školy, Studijní ústav, chlapecké a dívčí internáty •nemocnice, evangelický kostel, klášterní budova, Lesní hřbitov, Velké kino •rozvoj baťovky krátce pozastaven dopady světové krize, kritika i zevnitř republiky, brzy ale •následovalo rozšiřování firmy do světa, r.1938 přes 60tis. zaměstnanců, z toho 1/3 ve světě (33 sesterských společností, vývoz do 82 zemí)

9 Současné pojetí CSR Společenská zodpovědnost firem je převážně vnímána ve třech rovinách ekonomická sociální environmentální a je součástí samoregulace firem, tedy dobrovolného přijímání pravidel pro podnikání, včetně pravidel etických

10 a nebo jako 4 stupně ekonomika (zisk pro zainteresované) právo (legálnost podnikání) etika (legitimita podnikání, dobré mravy) dobročinnost (splácení společnosti a pomoc jednotlivcům)

11 příklady sociální politiky firmy Baťa •1925 Baťova škola práce (mladí muži), mladé ženy od r. 1929 •1927-1936 Baťova nemocnice •pracovní místa pro handikepované (v r. 1929 jich pracovalo v továrnách 200) •kulturní a sportovní akce, od r. 1924 společná oslava 1.máje

12 profesní, manažerská a podniková etika etika jako praktická část filozofie, s tisíce let starými otázkami jak žít a jak jednat, je velmi cenným, ale obtížně přenositelným modelem řízení firmy Baťa firemní, podnikatelská i profesní morální integrita byly jakýmsi předznamenáním, které sjednocovalo společný tón pracovního společenství – baťovský étos.

13 příklady institucionalizace etických pravidel a pracovních postupů •desatera pro jednotlivé profesní skupiny •hesla na továrních zdech, na schodištních stupních, v baťovském tisku

14 Buď příkladem (jedno z hesel) Tomáš Baťa jako příklad působil vědomě a záměrně, naučil se mnoha profesím, vše zkoušel nejdříve sám vzor vlastní činné osobnosti Tomáše Bati, motivující k napodobování i zavržení, časem nabýval podoby ideálu vzbuzoval obdiv, úctu, důvěru, sympatie a lásku stejně silně jako závist, podezírání, pomluvy, opovržení a nenávist

15 výhody vedení lidí příkladem •osobní příklad, konkrétní činy a chování jsou při výcviku a výchově účinnější nežli slovní argumentace •osobní příklad je vhodnější jak pro individuální následovnictví, tak pro celkovou změnu klimatu uvnitř organizace •Vedení příkladem je snadnější nežli jinými metodami a nástroji, následovnictví bývá spontánní •problém: kde najít morální autority se znalostmi, dovednostmi a manažerskými schopnostmi?

16 „Ředitele nepřijímám, ředitele si vychovávám sám.“ styl řízení Tomáše Bati byl nesporně patriarchální, decentralizace na malé, vůdčími osobnostmi vedené pracovní kolektivy, odkazoval k instituci rodiny a jejím typickým hodnotám byl tvrdý, neústupný ke všem stejně jako k sobě, byl vnímán jako otec i jako diktátor, ale především jako šéf, v dnešní terminologii bychom řekli manažer, tedy někdo, kdo je nejen v čele, ale toto vůdcovství zvládá ve prospěch druhých podle Milana Zeleného byl Tomáš Baťa nikoli vůdcem, ale vůdčí osobností-koordinátorem pro 21. století, protože „pozvedl a zmocnil všechny kolem sebe, místo aby je pouze prostě ohromil, zastínil či „přečněl““

17 Firma Baťa a prostředí •v zodpovědnosti k životnímu prostředí lze najít řadu pozitivních příkladů, od stavby města i továrny v zeleni, využívání železniční, letecké a lodní dopravy až po hospodaření s odpady a jejich další využití •již ve 20. a 30. letech byla firmou světovou (globální) a některé výzvy 21. století ve smyslu ekonomickém i občanském již předjímala •i přes bourání přehrad mezi pány a dělníky, vlastníky a odboráři, mezi soukromým a firemním,mezi baťovkou a městem brala v úvahu potřeby různých typů zájmových skupin, ale někdy činnost těchto skupin v zájmu rozvoje nahrazovala bezkonkurenčním způsobem (np. zastupitelé města za baťovku i starosta Zlína pracovali zadarmo)

18 Pokračovatelé Na tradici baťovské podnikatelské filozofie navázal zejména syn Tomáše Bati, Tomáš Baťa junior, který obdržel od společnosti First Cenu za zodpovědný kapitalismus za r. 2007. Cena je udělována od r. 2000 podnikatelů, kteří jsou úspěšní jak v obchodě, tak ve společenské zodpovědnosti firmy.

19 Literatura a zdroje BAŤA, Tomáš: Úvahy a projevy. Institut řízení Praha 1990. POKLUDA, Zdeněk: Ze Zlína do světa - příběh Tomáše Bati. Vydala Nadace Tomáše Bati ve spolupráci s ČR-MZA Brno – Státním okresním archivem Zlín STŘÍTESKÝ, Miroslav: Tvůrčí odkaz Tomáše Bati současným podnikatelům. Univerzita T. Bati ve Zlíně, Zlín 2003 ZELENÝ, Milan: Čas vůdců už byl. Moderní řízení, 7.10.2005, s. 64-66 PUTNOVÁ, Anna-SEKNIČKA,Pavel: Etické řízení ve firmě. Grada, Praha 2007 NAVRÁTILOVÁ, S.: Étos batismu. Závěrečná postgraduální práce. Karlova univerzita v Praze 1991 Aplikace metod a nástrojů podnikatelské etiky v českém podnikatelském prostředí. Pro Transparency International zpracovali Petr Čaník a Petra Čaníková. http://www.plus- research.cz/downloads/amanpe.pdf, 8.3.2007http://www.plus- research.cz/downloads/amanpe.pdf http://www.mzv.cz/london/cz/aktuality/tomas_bata_dostal_v_londyne_c enu_za.htmlhttp://www.mzv.cz/london/cz/aktuality/tomas_bata_dostal_v_londyne_c enu_za.html, dostupné 10.11.2009


Stáhnout ppt "Historický příklad Společenská zodpovědnost firmy Baťa ve 20. a 30. letech XX. stol. a etický leadership Tomáše Bati Svatava Navrátilová,Univerzita Tomáše."

Podobné prezentace


Reklamy Google