Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Historický příklad Společenská zodpovědnost firmy Baťa ve 20. a 30. letech XX. stol. a etický leadership Tomáše Bati Svatava Navrátilová,Univerzita Tomáše.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Historický příklad Společenská zodpovědnost firmy Baťa ve 20. a 30. letech XX. stol. a etický leadership Tomáše Bati Svatava Navrátilová,Univerzita Tomáše."— Transkript prezentace:

1 Historický příklad Společenská zodpovědnost firmy Baťa ve 20. a 30. letech XX. stol. a etický leadership Tomáše Bati Svatava Navrátilová,Univerzita Tomáše Bati Zlín

2 z historie firmy Baťa do r •1894 založena rodinná firma sourozenci Antonínem, Tomášem a Annou, 10 zaměstnanců •1908 po smrti bratra Tomáš jediným majitelem • rodinná vila ve Zlíně podle návrhů arch. Kotěry, dnes sídlo Nadace T.Bati, 1912 svatba s M.Menčíkovou •r.1914 syn Tomáš J.Baťa (od 2. sv. války v Kanadě) •1914 měla firma Baťa 400 zaměstnanců ve Zlíně •1918 po válečných zakázkách, o které se podělil s ostatními výrobci obuvi ve Zlíně, měla 4tis. zaměstnanců

3 poválečná krize a radikální změna • klesá výroba ve Zlíně, reakcí je zakládání poboček Jugoslávii, Holandsku, Dánsku a Polsku (Anglie 1924) •1922 snížení cen obuvi o 50% a snížení mezd o 40% (částečně kompenzováno levnými potravinami pro zaměstnance) •počátky nového podnikatelského systému=počátek kulturní změny: námezdní pracovníci se stávají spolupracovníky, kteří mají podíl na zisku, dílny jsou organizovány jako samospráva, hlavním cílem je služba veřejnosti •ukončení krize, start rozvoje firmy i města, od r jako města a továrny v zahradách

4 průmyslové město s jedním vedením od r až do své smrti v r byl Baťa starostou Zlína, od r členem moravského zemského zastupitelstva, kde prosazoval regionální principy hospodářského plánování, zasloužil se např. o rozvoj telefonní sítě počet obyvatel vzrostl v l téměř 5x, r měl Zlín přes 37tis. (5tis. v r.1923), růst je pobídkou i pro nové živnosti a investice podnikatelů

5 rozvoj baťovky, města a okolí •město a baťovka prorůstaly, vznikaly nové výrobní budovy a obory, které potřebovaly kromě nových budov i suroviny a energii: koželužny, strojírny, gumárny, chemické provozy, cihelna, papírna a také elektrárna, teplárna a plynárna •k růstu výroby obuvi (z 6mil párů v r na 35 mil v r. 1931) přibývala další výroba a oblasti podnikání, které zajišťovaly v mnoha oblastech nezávislost a soběstačnost: doly, stavební, zemědělské a lesní podniky, tiskárny, železnice, pneumatiky pro jízdní kola a automobily, punčochy, ponožky, z prodejen (ze 176 v r jich bylo 1211 v r. 1930) se stávaly domy služeb (přibyly správkárny, prodej krémů a doplňků, pedikúra aj.) •rozsáhlá výstavba rodinných domů pro zaměstnance, nákup pozemků a velkostatků, včetně zlínského zámku, který byl dán k dispozici městu pro kulturní a osvětové cíle

6 rozvoj mimo město uspíšila světová hospodářská krize po r •klíčový byl rozvoj Otrokovic ( ), které jsou blízko řeky Moravy (pro tzv. mokré provozy) a blízko hlavní železniční tratě, Zlínem teče říčka Dřevnice a dodnes vede jen jednokolejka •převzaty československé továrny, postižené krizí, např. v Třebíči (1931), továrna na obuv a koželužna, dále Nové Zámky, Velké Bošany •přibývá zaměstnanců (v r téměř 30 tis.), v republice naopak ubývá o ½ obuvnic. živností

7 Baťa ve světě za krize •rostly celní bariéry a odpor vůči dovozu obuvi •změna orientace vývozu, zřízeno 666 prodejen ve 37 zemích světa s převahou Asie a Afriky •nové továrny v Německu (Ottmuth 1931), Švýcarsku (Möhlin 1932), Jugoslávii (Borovo 1932), Polsku (Chelmek 1932), Francii (Hellocourt 1932), Anglii, Indii, Holandsku a zastoupení v dalších zemích

8 Zlín a Baťa do začátku 2.sv. války •výstavba škol a školních komplexů (Masarykovy školy aj.) s tělocvičnami a bazény, pokusné školy, Studijní ústav, chlapecké a dívčí internáty •nemocnice, evangelický kostel, klášterní budova, Lesní hřbitov, Velké kino •rozvoj baťovky krátce pozastaven dopady světové krize, kritika i zevnitř republiky, brzy ale •následovalo rozšiřování firmy do světa, r.1938 přes 60tis. zaměstnanců, z toho 1/3 ve světě (33 sesterských společností, vývoz do 82 zemí)

9 Současné pojetí CSR Společenská zodpovědnost firem je převážně vnímána ve třech rovinách ekonomická sociální environmentální a je součástí samoregulace firem, tedy dobrovolného přijímání pravidel pro podnikání, včetně pravidel etických

10 a nebo jako 4 stupně ekonomika (zisk pro zainteresované) právo (legálnost podnikání) etika (legitimita podnikání, dobré mravy) dobročinnost (splácení společnosti a pomoc jednotlivcům)

11 příklady sociální politiky firmy Baťa •1925 Baťova škola práce (mladí muži), mladé ženy od r • Baťova nemocnice •pracovní místa pro handikepované (v r jich pracovalo v továrnách 200) •kulturní a sportovní akce, od r společná oslava 1.máje

12 profesní, manažerská a podniková etika etika jako praktická část filozofie, s tisíce let starými otázkami jak žít a jak jednat, je velmi cenným, ale obtížně přenositelným modelem řízení firmy Baťa firemní, podnikatelská i profesní morální integrita byly jakýmsi předznamenáním, které sjednocovalo společný tón pracovního společenství – baťovský étos.

13 příklady institucionalizace etických pravidel a pracovních postupů •desatera pro jednotlivé profesní skupiny •hesla na továrních zdech, na schodištních stupních, v baťovském tisku

14 Buď příkladem (jedno z hesel) Tomáš Baťa jako příklad působil vědomě a záměrně, naučil se mnoha profesím, vše zkoušel nejdříve sám vzor vlastní činné osobnosti Tomáše Bati, motivující k napodobování i zavržení, časem nabýval podoby ideálu vzbuzoval obdiv, úctu, důvěru, sympatie a lásku stejně silně jako závist, podezírání, pomluvy, opovržení a nenávist

15 výhody vedení lidí příkladem •osobní příklad, konkrétní činy a chování jsou při výcviku a výchově účinnější nežli slovní argumentace •osobní příklad je vhodnější jak pro individuální následovnictví, tak pro celkovou změnu klimatu uvnitř organizace •Vedení příkladem je snadnější nežli jinými metodami a nástroji, následovnictví bývá spontánní •problém: kde najít morální autority se znalostmi, dovednostmi a manažerskými schopnostmi?

16 „Ředitele nepřijímám, ředitele si vychovávám sám.“ styl řízení Tomáše Bati byl nesporně patriarchální, decentralizace na malé, vůdčími osobnostmi vedené pracovní kolektivy, odkazoval k instituci rodiny a jejím typickým hodnotám byl tvrdý, neústupný ke všem stejně jako k sobě, byl vnímán jako otec i jako diktátor, ale především jako šéf, v dnešní terminologii bychom řekli manažer, tedy někdo, kdo je nejen v čele, ale toto vůdcovství zvládá ve prospěch druhých podle Milana Zeleného byl Tomáš Baťa nikoli vůdcem, ale vůdčí osobností-koordinátorem pro 21. století, protože „pozvedl a zmocnil všechny kolem sebe, místo aby je pouze prostě ohromil, zastínil či „přečněl““

17 Firma Baťa a prostředí •v zodpovědnosti k životnímu prostředí lze najít řadu pozitivních příkladů, od stavby města i továrny v zeleni, využívání železniční, letecké a lodní dopravy až po hospodaření s odpady a jejich další využití •již ve 20. a 30. letech byla firmou světovou (globální) a některé výzvy 21. století ve smyslu ekonomickém i občanském již předjímala •i přes bourání přehrad mezi pány a dělníky, vlastníky a odboráři, mezi soukromým a firemním,mezi baťovkou a městem brala v úvahu potřeby různých typů zájmových skupin, ale někdy činnost těchto skupin v zájmu rozvoje nahrazovala bezkonkurenčním způsobem (np. zastupitelé města za baťovku i starosta Zlína pracovali zadarmo)

18 Pokračovatelé Na tradici baťovské podnikatelské filozofie navázal zejména syn Tomáše Bati, Tomáš Baťa junior, který obdržel od společnosti First Cenu za zodpovědný kapitalismus za r Cena je udělována od r podnikatelů, kteří jsou úspěšní jak v obchodě, tak ve společenské zodpovědnosti firmy.

19 Literatura a zdroje BAŤA, Tomáš: Úvahy a projevy. Institut řízení Praha POKLUDA, Zdeněk: Ze Zlína do světa - příběh Tomáše Bati. Vydala Nadace Tomáše Bati ve spolupráci s ČR-MZA Brno – Státním okresním archivem Zlín STŘÍTESKÝ, Miroslav: Tvůrčí odkaz Tomáše Bati současným podnikatelům. Univerzita T. Bati ve Zlíně, Zlín 2003 ZELENÝ, Milan: Čas vůdců už byl. Moderní řízení, , s PUTNOVÁ, Anna-SEKNIČKA,Pavel: Etické řízení ve firmě. Grada, Praha 2007 NAVRÁTILOVÁ, S.: Étos batismu. Závěrečná postgraduální práce. Karlova univerzita v Praze 1991 Aplikace metod a nástrojů podnikatelské etiky v českém podnikatelském prostředí. Pro Transparency International zpracovali Petr Čaník a Petra Čaníková. research.cz/downloads/amanpe.pdf, http://www.plus- research.cz/downloads/amanpe.pdf enu_za.htmlhttp://www.mzv.cz/london/cz/aktuality/tomas_bata_dostal_v_londyne_c enu_za.html, dostupné


Stáhnout ppt "Historický příklad Společenská zodpovědnost firmy Baťa ve 20. a 30. letech XX. stol. a etický leadership Tomáše Bati Svatava Navrátilová,Univerzita Tomáše."

Podobné prezentace


Reklamy Google