Progresivní technologie II

Prezentace na téma: "Progresivní technologie II"— Transkript prezentace:

1 Progresivní technologie II

2 Progresivní technologie II
REDUKCE PROCESNÍ KAPALINY NOVÉ MATERIÁLY A SYSTÉMY HSG – VYSOKÉ RYCHLOSTI BROUŠENÍ VYSOKÉ ÚBĚRY – HLOUBKOVÉ BROUŠENÍ GICS, EXPERTNÍ SYSTÉMY BROUŠENÍ KERAMIKY MONITOROVÁNÍ PROCESU

3 REDUKCE PROCESNÍ KAPALINY
Řezné prostředí je důležitým parametrem, který ovlivňuje významně přesnost a jakost obrá-běných ploch. Vzhledem ke své funkci zastává roli právě u povrchů vytvářených s cílem dosažení vysoké přesnosti a jakosti. Řezné prostředí ovlivňuje množství tepla pře-cházejícího do obrobku, nástroje, třísky a množství tepla odváděné vlastní procesní kapalinou. To znamená, že prostředí ovlivňuje tzv. tepelnou bilanci obrábění. Při broušení ploch je význam zvýšen odlišnostmi procesu v porovnání s běžným obráběním.

4 REDUKCE PROCESNÍ KAPALINY
Označení Měrná hustota [g.cm-3] Tepelná vodivost [W.m-1.K-1] Maximální teplota použití [oC] Brousicí zrno Bílý korund Al2O3 A 3,92 1-6 1600 Karborundum SiC C 3,21 10-15 1800 Diamant PD 3,52  140 800 Kubický nitrid boru CBN 3,48 35-120 1400 Pojivo Keramické V 2,2-2,5 0,5-1,5 Umělá pryskyřice B 1,3 0,2 180 Bronz 8,7-8,9 26-42 900 Porovnání vlastností vybraných druhů zrna a pojiva brousicích kotoučů

5 REDUKCE PROCESNÍ KAPALINY
b) Tepelná bilance a) běžné obrábění, b) broušení

6 REDUKCE PROCESNÍ KAPALINY
Funkce procesní kapaliny při broušení a dokončování ploch odvod tepla z místa plastické deformace a vzniku třísky, snížení množství vznikajícího tepla snížením tření mezi brousicím zrnem a povrchem broušené plochy, odvod třísky a zamezení ucpávání pórů brousicích kotoučů, podpora tvorby třísky, zamezení korozi.

7 Způsob přívodu kapaliny do místa řezu

8 REDUKCE PROCESNÍ KAPALINY
Emulzní roztoky – většinou se jedná o mastné látky rozptýlené pomocí tzv.emulgátoru ve vodě. Kapaliny spojují přednosti chladicích účinků vody a mazacích účinků olejů. S rostoucí koncentrací emulgačního prostředku je potlačován chladicí účinek kapaliny. Emulze mají pH = 8 až 9 a tak poskytují i ochranu proti korozi slitin železa. Tvoří největší skupinu procesních kapalin. Syntetické a polosyntetické kapaliny – neobsahují minerální oleje, jejich složkou jsou glykoly, které ve vodě emulgují nebo se rozpustí. Kapaliny mají mazací i antikorozní vlastnosti. V polosyntetických kapalinách jsou rozptýleny velmi jemné částice oleje v porovnání s emulzemi.

9 REDUKCE PROCESNÍ KAPALINY
Redukce množství nebo plné odstranění procesní kapaliny (obrábění za sucha) je vyvoláno sílícím tlakem legislativy na ekologické chování výrob-ních procesů. Cestou se jeví použití menšího množství kapaliny (redukce), plné odstranění kapaliny, případně použití alternativních látek. Náklady vznikají zejména při likvidaci a regeneraci kapalin, ročně musí výroba odstranit tisíce tun olejových emulzí a neodhadnuté množství kalů po brou-šení. Náklady na procesní kapaliny tvoří například v automobilovém prů-myslu 7-17% nákladů na obrábění. Vzhledem k požadavkům kladeným na procesní kapalinu při obrábění a specificky při broušení, kdy kapalina odvádí přibližně 10% tepla vzniklého při broušení, je možno předpokládat při redukci kapaliny změny především v: profilu a drsnosti povrchu, průběhu tvrdosti v povrchové vrstvě, hodnotě a průběhu zbytkových napětí, poruchách povrchu a změnách struktury povrchu.

10 Profil a drsnost povrchu
Řezné prostředí ovlivňuje profil povrchu svým působením na odvod tepla, sni-žování tření a tím množství vznikajícího tepla a svoji funkci plní při vzniku třís-ky. Se snižováním množství řezné kapaliny dochází k intenzivnějšímu přestupu tepla do obrobku, podle stupně takto převedeného tepla potom dochází až k natavování a vyhřátí částic materiálu a vzniku opalů. Při natavování povrchu může docházet k zaoblování hran mikronerovností. Vliv tepla se projeví na profilu povrchu. Profil a drsnost povrchu při snižování množství procesní kapaliny zaváděné do řezu mohou vykazovat teoreticky lepší hodnoty v porovnání s plným množ-stvím kapaliny. Při snížení množství kapaliny se zvýší vliv tepla na broušenou plochu, dochází ke zvýšení plasticity odebíraného materiálu a odstranění os-trých hran profilu po průchodu brousicích zrn. Uvedený jev může nastat zejména při broušení povrchů v přírodním stavu. Při broušení kalených povrchů nemusí být vliv tepla tak znatelný a navíc může působit naopak negativně na vznik sekundární tvrdosti povrchu, zvýšení opo-třebení brousicího kotouče a vyvolá tím změny povrchu bez viditelných změn jeho profilu a drsnosti. Vliv procesní kapaliny je odlišný v jednotlivých přípa-dech a závisí na ostatních parametrech reálného brousicího procesu.

11 REDUKCE PROCESNÍ KAPALINY
b) c) Profil povrchu při použití: a) plného množství procesní kapaliny, b) polovičního množství, c) bez procesní kapaliny

12 Isocut VG   Isocut je minerální řezný olej s vysokým mazacím účinkem, při snížené viskozitě má dobré chladicí vlastnosti. Diol 100% Isocut 100% Isocut 50% Diol 50% Diol 0% Isocut 0% Profil povrchu při redukci kapaliny DIOL a ISOCUT při broušení tvárné litiny , kotouč CBN, vc= 30m.s-1, vp= 0,26 mm.min-1

13 Vliv redukce procesní kapaliny při broušení bílým korundem 99A

14 REDUKCE PROCESNÍ KAPALINY
Parametr drsnosti Qf1=8l.min-1 Qf2=4l.min-1 Qf3=2l.min-1 Qf4=0l.min-1 Ra (μm) 0.43 0.66 0.71 0.7 Rz ISO (μm) 3.38 4.41 4.68 4.57 Rt (μm) 4.37 5.32 5.73 5.44 Hodnoty drsnosti povrchu Ra dosažené při redukci procesní kapaliny, broušený materiál , brousicí kotouč – bílý korund

15 REDUKCE PROCESNÍ KAPALINY
Vliv redukce procesní kapaliny Vliv redukce procesní kapaliny u brousicího kotouče se zrnem u zrna SG při rychlosti vs=27 m.s-1 Růžového korundu 98 A při rychlosti, ocel vs=27 m.s-1, ocel

16 REDUKCE PROCESNÍ KAPALINY
Brousicí zrno Drsnost Qf1=8l.min-1 Qf2=4l.min-1 Qf3=2l.min-1 Qf4=0l.min-1 Bílý korund A99 Ra (μm) 0,60 0,61 0,67 Rz ISO (μm) 4,59 4,62 4,77 Ry (μm) 5,72 5,76 6,34 Růžový korund A98 0,41 0,39 0,62 3,31 2,65 4,31 4,48 Ry(μm) 3,98 3,04 4,92 Monokrystalický korund 0,57 0,75 0,8 0,89 Rz ISO (μm) 4,14 4,87 5,42 6,61 5,26 6,39 7,08 8,56 Mikrokrystalický SG 0,32 0,35 0,38 2,46 2,49 2,50 2,72 3,12 3,14 3,16 3,78 Dosažené hodnoty drsnosti povrchu při eliminaci procesní kapaliny, vs=27m.s-1, vfr=0.26mm.min-1

17 REDUKCE PROCESNÍ KAPALINY
Závislost drsnosti broušené plochy při plném a redukovaném množství procesní kapaliny DIOL a ROBOL a rychlosti brousicího kotouče vs

18 REDUKCE PROCESNÍ KAPALINY
Charakteristika použitých kapalin při broušení Vlastnost Rozměr Robol Diol Použití Výkonné broušení Broušení, běžné dokončovací operace Koncentrace při užití % 5 - 8 3 - 5 Kyselost pH 8 Způsob likvidace Rozrážení a dvoustupňové spalování Koncentrát ředit 1:2000 vodou Typ kapaliny Emulzní olej Transparentní vodní roztok Hustota Kg.m-3 960 1050

19 REDUKCE PROCESNÍ KAPALINY
Závislost odchylky kruhovitosti V a poměrného objemového obrusu G při plném a redukovaném množství procesní kapaliny DIOL a ROBOL a rychlosti brousicího kotouče vs

20 REDUKCE PROCESNÍ KAPALINY
Kotouč SG Závislost drsnosti broušené plochy při plném a redukovaném množství procesní kapaliny DIOL a ROBOL a rychlosti brousicího kotouče vs Závislost odchylky kruhovitosti V a poměrného objemového obrusu G při plném a redukovaném množství procesní kapaliny DIOL a ROBOL a rychlosti brousicího kotouče vs

21 brousicí kotouč se zrnem CBN
Závislost drsnosti broušené plochy při plném a redukovaném množství procesní kapaliny DIOL a ROBOL a rychlosti brousicího kotouče vs Závislost odchylky kruhovitosti V při plném a redukovaném množství procesní kapaliny DIOL a ROBOL a rychlosti brousicího kotouče vs

22 REDUKCE PROCESNÍ KAPALINY
Vliv množství procesní kapaliny na průběh velikosti složek řezné síly a) kotouč 99A-bílý korund, b) kotouč SG, materiál obrobku

23 REDUKCE PROCESNÍ KAPALINY
Tvrdost povrchu Vliv řezného prostředí na tvrdost povrchu po broušení je dán schopností snižovat a odvádět určité množství tepla, tento vliv nemusí být jednoznačný 2. Při nízkém zatížení povrchu (dáno hodnotou vfr, vfa nebo ae) dochází ke zvýšení tření zrn kotouče o materiál a v tomto případě má pro snižování hodnoty tření velký význam procesní kapalina. To je důvod použití mastných kapalin při nízkých úběrech a dokončovacích operacích. Povrch bez použití procesní kapaliny je daleko více zatížen než povrch ošetřený kapalinou. Při růstu zatížení se průběh tvrdosti povrchové vrstvy sbližuje 1. Broušený kalený povrch při použití kapaliny má přibližně tvrdost jádra, v určité vzdálenosti od povrchu dochází k jeho popuštění. Povrch bez použití kapaliny je druhotně zakalen při vysoké teplotě, pod ním ležící vrstva je popuštěna. Následuje další tvrdší vrstva, jejíž tvrdost klesá na tvrdost jádra součásti.

24 REDUKCE PROCESNÍ KAPALINY
Vliv snížení množství procesní kapaliny na průběh tvrdosti povrchu, materiál obrobku – ocel

25 REDUKCE PROCESNÍ KAPALINY
Průběh tvrdosti v povrchové vrstvě při redukci procesní kapaliny ROBOL 5% použitím zrna brousicího kotouče a) bílý korund , b) SG 30% , materiál obrobku - ložisková ocel , HRC 62±2 a) b)

26 REDUKCE PROCESNÍ KAPALINY
a) b) Průběh tvrdosti v povrchové vrstvě při redukci procesní kapaliny DIOL použitím zrna brousicího kotouče a) SG 30%, b) CBN, materiál obrobku - ložisková ocel , HRC 62±2

27 Opaly Opaly jsou dalším průvodním jevem snížení množství nebo odstranění procesní kapaliny. Přesto nelze říci, že vznik opalů je jednoznačně závislý na snížení množství procesní kapaliny a závěry jednoznačně platné pro všechny abrazivní materiály. Opaly jsou součástí strukturních změn. Opaly, v podstatě oxidy různého zabarvení podle teploty jejich vzniku, vytvářejí tepelně poru-šená místa na broušeném povrchu. Tato poškození můžeme potom dělit na nízkoteplotní opaly jejichž zabarvení je žluté až hnědomodré a vysokoteplotní opaly, vznikající po překročení teploty Ac1, jejichž charakteristickou barvou je modrá. Zasažení povrchu opaly může být místní nebo plošné. Ke zjišťování rozsahu plošného poškození povrchu opaly používáme leptací lázně. Opaly se následně hodnotí podle velikosti zabarvené plochy.Počet a délka opalů jsou závislé na velikosti zatížení povrchu (např. dané růstem rychlosti radiál-ního přísuvu vfr). Vznik opalů koresponduje s velikostí normálové složky slož-ky řezné síly F´n, při nárůstu velikosti F´n roste také počet viditelných opalů. Při velikosti měrné hodnoty F´n do 5 N.mm-1 nevznikají opaly při vyloučení procesní kapaliny.

28 Nové brousicí materiály a systémy

29 Druhy abrasivních materiálů a jejich specifika
klasické abrazivní materiály vysoce tvrdé materiály inovované materiály (nové) brousicí systémy – Altos, Aulos, Centuria, Columbia

30 NOVÉ ABRASIVNÍ MATERIÁLY
Skupinu klasických brousicích materiálů tvoří umělý korund, např. pro broušení ocelí, tvrdých bronzů, temperované litiny. Umělý korund se používá v modifikacích: bílý 99A, růžový 98A, speciální 97A, hnědý 96A. Dalším materiálem je karborundum (SiC – karbid křemíku) pro broušení např. litiny, austenitických a feritických ocelí, slinutých karbidů a neželezných kovů. Karbid křemíku je používán ve dvou modifikacích: zelený 49C a šedý 48C. Klasické brousicí materiály se používají převážně pro obvodové rychlosti brousicího kotouče 20 –50 m.s-1. V modifikaci klasických materiálů se používá také monokrystalický korund Al2O3 . Materiál je pevnější a tvrdší než běžný korund, vykazuje nižší opotřebení a je vhodný pro vyšší úběry. Jeho přednosti však vyniknou pouze u tvrdých povrchů, například kalených, nelze naopak doporučit pro materiály měkké a materiály s výraznou zpevňovací schopností (např. neosvědčil se při broušení austenitické oceli ).

31 NOVÉ ABRASIVNÍ MATERIÁLY
Skupinu velmi tvrdých abrazivních materiálů tvoří umělý diamant a kubický nitrid boru (CBN). Oba uvedené materiály vynikají vysokou tvrdostí, ostrostí hran a relativně vysokou pravidelností zrn. Materiály se používají k broušení tvrdých a velmi tvrdých materiálů, k broušení superslitin, feritů, keramických materiálů (SiC, Si3N4 a pod.) a dalších. Jejich použití je v celé šíři obvodových rychlostí brousicího kotouče, ale vzhledem k dosažení vysoké produktivity a jejich prodejní ceně se používají při vyšších rychlostech.

32 NOVÉ ABRASIVNÍ MATERIÁLY
d) Zrno a) kubického nitridu boru CBN 500, b) CBN 510, zrno vyrobené technologií Sol-Gel c) SG, d) TG, zrno vyrobené klasickou techno-logií e) bílý korund c) e)

33 NOVÉ ABRASIVNÍ MATERIÁLY

34 NOVÉ ABRASIVNÍ MATERIÁLY
Třetí skupina materiálů pro broušení je tvořena materiály inovovanými. Tyto materiály jsou založeny na původní bázi Al2O3. Skupinu tvoří v současné době tři materiály – SG, TG a DG. V porovnání s bílým korundem při broušení tvrdých povrchů dochází : ke zvýšení poměrného objemového obrusu G ve většině případů ke zlepšení drsnosti povrchu ke snížení měrné energie broušení

35 SG, TG, DG Tyto materiály jsou založeny na původní bázi Al2O3, rozdíl je v jejich výrobě a odlišných fyzikálních vlastnostech. Inovované materiály jsou vyráběny technologií založené na řízené krystalizaci z roztoku, tzv. technologie Sol-Gel (jedná se o tvorbu tří dimensionální sítě anorganických látek z koloidního nebo molekulárního roztoku). Skupinu tvoří v současné době tři materiály – SG, TG a DG . Uvedené materiály mají relativně pravidelný tvar, delší trvanlivost řezných hran v porovnání s klasickým Al2O3.

36 SG, TG, DG Zrna materiálu : a) SG, b) TG

37 SG, TG, DG Na základě vlastních zkušeností a informací ze zahraničních pramenů 1 lze konstatovat, že u typu SG se jedná o materiál význačných vlastností ve skupině abraziv. Zrno je pravidelné s řadou krátkých břitů. V porovnání s bílým korundem při broušení tvrdých materiálů dochází: ke zvýšení poměrného objemového obrusu, ve většině případů ke zlepšení drsnosti povrchu, ke snížení měrné energie broušení. Abrazivní materiál TG je tvořen hranolovitými protáhlými zrny a doporučen pro úzké použití (např. ložiskové oceli). Jeho vlastnosti se pohybují v průměru na úrovni zrna SG, u ložiskových ocelí však vzrůstá únosnost zrna a tím i poměrný objemový obrus. Abrazivní materiál DG je materiál obdobné výrobní technologie. Při zatížení zrn však dochází k jejich lasturovitému lomu a tím ke zvýšení počtu a ostrosti řezných hran, schopnosti samoostření a zvýšení celkové řezivosti kotouče, současně lze zvýšit hodnotu úběru materiálu.

38 Abrasol

39 Vlastnosti abrazivních materiálů
Charakteristika Diamant CBN Měrná hustota (g.cm3) 3,52 3,48 Tvrdost Knoop (GPa) 60-110 40-70 Koeficient teplotní roztažnosti (mm/mm/oC) 4,8 5,6 Hranice tepelné odolnosti (oC) 800 1400

40 Nové brousicí materiály
Materiál zrna Tepelná vodivost [W.m-1.K-1] Diamant  140 Kubický nitrid boru Bílý korund Al2O3 1 - 6 Karbid křemíku SiC

41 Nové brousicí materiály
Průběh zbytkových napětí po broušení oceli a) 14 109.6, b) 16 420.6; rychlost brousicího kotouče vs=35 m.s-1, vfr=0.26 mm.min-1, procesní kapalina DIOL 5%

42 Nové brousicí materiály

43 SYSTÉMY CENTURIA COLUMBIA ALTOS AULOS

44 CENTURIA Boční broušení Vyšší řezná schopnost Nižší řezné síly Nižší pevnost Citlivost na stárnutí Nestabilita při použití kapaliny

45 COLUMBIA Brousicí systém pro broušení obvodem rovinných ploch a děr Ložiskový a vojenský průmysl O 30% efektivnější oproti bílému korundu Řízená pórovitost, tzv.studený řez

46 ALTOS Vysoké úběry při vzniku menšího množství tepla Otevřená pórovitost, větší kontakt Založeno na TG zrnu Bezpojivový systém Vysoké úběry, delší životnost kotouče, nižší tendence poškození povrchu Použití pro slitiny Ni

47 AULOS Pryskyřičné pojivo Užití pro rychlořezné nástroj. Oceli Vysoké výkony, rychlosti až 100 m.s-1 Snadné profilování Delší životnost

48 HSG – VYSOKÉ RYCHLOSTI

49 Současné brusky do rychlosti 60 m/s HSG počítá rychlost nad 100 m/s
HSG – vysoké rychlosti Současné brusky do rychlosti 60 m/s HSG počítá rychlost nad 100 m/s

50 Závislost opotřebení brousicího kotouče na řezné rychlosti
HSG – vysoké rychlosti Závislost opotřebení brousicího kotouče na řezné rychlosti

51 HSG – vysoké rychlosti

52 VYSOKÉ ÚBĚRY – HLOUBKOVÉ BROUŠENÍ

53 Celkový přídavek na broušení je odebrán při jednom pracovním záběru
HLOUBKOVÉ BROUŠENÍ Celkový přídavek na broušení je odebrán při jednom pracovním záběru Při klasickém broušení je přídavek rozdělen a hloubka řezu je v hodnotách 10-2 mm, při hloubkovém broušení tvoří několik mm

54 Drsnost povrchu je stejná nebo lepší v porovnání s běžným broušením
HLOUBKOVÉ BROUŠENÍ Drsnost povrchu je stejná nebo lepší v porovnání s běžným broušením Zatížení 1 zrna je nižší a tím vzrůstá i trvanlivost nástroje Zvyšuje výrazně produktivitu obrábění Limitujícím faktorem jsou brusky – vysoký příkon elektromotoru a vysoká tuhost

55 HLOUBKOVÉ BROUŠENÍ Závislost velikosti složek řezné síly a hodnoty úběru materiálu při broušení oceli zrnem bílého korundu a CBN

56 Vliv hloubky řezu na teplotu povrchu
HLOUBKOVÉ BROUŠENÍ Vliv hloubky řezu na teplotu povrchu

57 HLOUBKOVÉ BROUŠENÍ Vliv řezné rychlosti a velikosti úběru na drsnost povrchu po broušení

58 HLOUBKOVÉ BROUŠENÍ

59 GICS, EXPERTNÍ SYSTÉMY

60 EXPERTNÍ SYSTÉMY ES pracují na základě expertní před-povědi. Z banky dat, případně znalostí, jsou vybírány informace o již proběhlých dějích s konkrétními výstupy. Na zákla-dě těchto výstupů se určuje průběh a výstupní hodnoty připravovaného brou-sicího cyklu.

61 E XPE RTN Í SYSTÉMY I. znalostní databáze popis systému obrobek
prostředí brousicí kotouč výsledky zpracování technické a ekonomické údaje výběr cíle co chceme dosáhnout jako konečný efekt II. výběr mezí druhy proměnlivých a pevných parametrů, meze výstupních veličin III. matematizace vytvoření závislostí na základě znalostní problému databáze, publikací, výsledků výzkumu atd. IV. hlášení nebo nastavení proměnlivých parametrů

62 ADAPTIVNÍ SYSTÉMY AS přizpůsobují práci stroje automaticky změně některých pracovních podmínek, případně pracují s některými vstupními hodnotami procesu (vlastnosti materiálu obrobku, charakteristika brousicího kotouče atd.). Jedná se např. o reakci na úbytek brousicího kotouče, reakci na zvýšení řezné síly.

63 AC SYSTÉM Obráběcí proces Korekční systém Řízené veličiny
Řídící impulzy AC system Optimalizační model (limitní hodnoty)

64 GICS GICS vycházejí z ES, jejich podstatou je čerpání informací z banky dat, případně ukládání nových dat do této banky. Na základě údajů již proběhlých cyklů a na základě znalostí vybraných matematických závislostí dochází k řízení vlastního procesu. Systémy vyžadují plynulou změnu otáček brousicího kotouče i obrobku, plynulou změnu posuvů se zpětno-vazební informací.

65 BROUŠENÍ KERAMIKY

66 BROUŠENÍ KERAMIKY

67 BROUŠENÍ KERAMIKY SSiC SiSiC Si3N4 3,15 3,07 3,2 115 120 15 1500 1350
Fyzikální a mechanické vlastnosti SSiC SiSiC Si3N4 Hustota [g.cm-3] 3,15 3,07 3,2 Tepelná vodivost při oC [W.m-1.K-1] 115 120 15 Maximální hodnota použití na vzduchu [oC] 1500 1350 1200 Pevnost v ohybu [MPa] 410 340 590 Pevnost v tlaku 3500 >3500 3820 Modul pružnosti [GPa] 430 380 300 Poissonovo číslo [-] 0,17 0,24

68 BROUŠENÍ KERAMIKY CHOVÁNÍ KERAMICKÝCH MATERIÁLŮ PŘI BROUŠENÍ OVLIŇUJE:
Vysoká tvrdost materiálů Křehkost materiálů Nízké plastické vlastnosti a schopnost zpevňování

69 BROUŠENÍ KERAMIKY CHARAKTERISTIKA POVRCHU PO PRŮCHODU BROUSICÍCH ZRN
Si3N SiC Al2O3

70 Vliv velikosti úběru materiálu na složky řezné síly při broušení
BROUŠENÍ KERAMIKY Vliv velikosti úběru materiálu na složky řezné síly při broušení

71 BROUŠENÍ KERAMIKY Příčná geometrická nepřesnost při broušení Si3N4
vs=37 m.s-1; vfr=0,17 mm.min-1; filtr 0-150 vs=37 m.s-1; vfr=0,17 mm.min-1; bez filtru vs=43 m.s-1; vfr=0,26 mm.min-1; bez filtru vs=43 m.s-1; vfr=0,26 mm.min-1; filtr 0-150 vs=27m.s-1; vfr=0,26 mm.min-1; bez filtru vs=27 m.s-1; vfr=0,26 mm.min-1; filtr 0-150 Příčná geometrická nepřesnost při broušení Si3N4

72 BROUŠENÍ KERAMIKY Ovlivnění drsnosti broušeného povrchu keramických materiálů a) změnou rychlosti přísuvu vfr, b) změnou rychlosti brousicího kotouče vc

73 MONITOROVÁNÍ PROCESU

74 Sledování velikosti sil Sledování časového průběhu sil
MONITOROVÁNÍ PROCESU Sledování velikosti sil Sledování časového průběhu sil Sledování teploty Určení množství a tlaku kapaliny Sledování řezných podmínek Sledování stavu brousicího kotouče Sledování stavu povrchu

75 MONITOROVÁNÍ PROCESU

76 MONITOROVÁNÍ PROCESU Měření sil tenzometrickými snímači

77 MONITOROVÁNÍ PROCESU

78 MONITOROVÁNÍ PROCESU

79 MONITOROVÁNÍ PROCESU

80 Broušení těžkoobrobitelných materiálů

81 BROUŠENÍ TĚŽKOOBROBITELNÝCH MATERIÁLŮ
Cementované kalené oceli, vysoce legované oceli – popouštění,zbytková napětí, trhlinky – malý přísuv, chlazení, nižší rychlost kotouče Vhodná procesní kapalina, k dosažení vysoké přesnosti je možno použít i řezné oleje

82 BROUŠENÍ TĚŽKOOBROBITELNÝCH MATERIÁLŮ
Vnější broušení Vnitřní broušení Bezhroté broušení Rovinné zapichovací broušení Oceli vysoké pevnosti a tvrdosti < 1400 Mpa < 440 HV 99A60K9V CBN 99A60J9V 99A46-60J-K9/12V > 1400 MPa > 440 HV 99A46-60I-J9/12V Vysocelegované chromové oceli Kalené a poloferitické 99A60K9V, CBN 99A60M8V 99A46J9V feritické 99A/49C 46K9V 99A46-60J-K12V 99A46-60L-M11V 99A/49C46 K-L9V 99A30J9V Austenitické a austenitoferitické oceli C1,2 Mn12 99/97AMK20-36M-N7V 99A46-60K-L9V 99A24-30K8V 99A46J-K9V Cr18Ni9Ti MoCr21-27Ni4-6 99/97AMK36-46K-L9V 99/97AMK60K-L9V 49C60K-L9V Cr25Ni12-37TiMoW 99/97AMK46-60J-K12V 49C46-60K9V 99A46-60K9V, 99A46-60L11V, 49C46-60K9V, 99/97AMK46-60K-L9V, 49C 46-60K-L9V Precipitačně vytvrditelné 99A60I9V 99/97AMK60J9V 99A46-60I-J9V

83 BROUŠENÍ TĚŽKOOBROBITELNÝCH MATERIÁLŮ
Vnější broušení Vnitřní broušení Bezhroté broušení Rovinné zapichovací broušení Slitiny Ni, Ni-CrCo 99A/97AMK/49C46K9V 99/97AMK46-60J-K12V 99A/49C46-60K9V 99/97AMK/49CK-L9V 99A30J9V CBN Ti 99A/97AMK46-60K9V 99A/97AMK60K-L9V 99A30-46J9V Slitiny Ti 99A/97AMKJ-60K9V 99A60I-J9V 99A/97AMK60J-K9V 99A46-60I-K9/12V Tvrdé litiny Tvrzená litina 49C46-60J9V 48C46-60K-L9V 48C36J9V Bílá litina 48C36K9V 48C/99A36-46J-K9V 48C46L8V 48C36J-K9V Vysokolegované litiny 49C46-60K9V 48C46K8V

84 BROUŠENÍ TĚŽKOOBROBITELNÝCH MATERIÁLŮ
Závislost koeficientu tření na druhu zrna a rychlosti kotouče

85 DIAGRAM BROUŠENÍ heq = f . vw/60.vs

86 DIAGRAM BROUŠENÍ

87 DIAGRAM BROUŠENÍ