Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Progresivní technologie II.  REDUKCE PROCESNÍ KAPALINY  NOVÉ MATERIÁLY A SYSTÉMY  HSG – VYSOKÉ RYCHLOSTI BROUŠENÍ  VYSOKÉ ÚBĚRY – HLOUBKOVÉ BROUŠENÍ.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Progresivní technologie II.  REDUKCE PROCESNÍ KAPALINY  NOVÉ MATERIÁLY A SYSTÉMY  HSG – VYSOKÉ RYCHLOSTI BROUŠENÍ  VYSOKÉ ÚBĚRY – HLOUBKOVÉ BROUŠENÍ."— Transkript prezentace:

1 Progresivní technologie II

2  REDUKCE PROCESNÍ KAPALINY  NOVÉ MATERIÁLY A SYSTÉMY  HSG – VYSOKÉ RYCHLOSTI BROUŠENÍ  VYSOKÉ ÚBĚRY – HLOUBKOVÉ BROUŠENÍ  GICS, EXPERTNÍ SYSTÉMY  BROUŠENÍ KERAMIKY  MONITOROVÁNÍ PROCESU

3 REDUKCE PROCESNÍ KAPALINY Řezné prostředí je důležitým parametrem, který ovlivňuje významně přesnost a jakost obrá-běných ploch. Vzhledem ke své funkci zastává roli právě u povrchů vytvářených s cílem dosažení vysoké přesnosti a jakosti. Řezné prostředí ovlivňuje množství tepla pře- cházejícího do obrobku, nástroje, třísky a množství tepla odváděné vlastní procesní kapalinou. To znamená, že prostředí ovlivňuje tzv. tepelnou bilanci obrábění. Při broušení ploch je význam zvýšen odlišnostmi procesu v porovnání s běžným obráběním.

4 REDUKCE PROCESNÍ KAPALINY OznačeníMěrná hustota [g.cm -3 ]Tepelná vodivost [W.m -1.K -1 ] Maximální teplota použití [ o C] Brousicí zrno Bílý korund Al 2 O 3 A3, Karborundum SiCC3, DiamantPD3,52  Kubický nitrid boruCBN3, Pojivo KeramickéV2,2-2,50,5-1,5800 Umělá pryskyřiceB1,30,2180 Bronz8,7-8, Porovnání vlastností vybraných druhů zrna a pojiva brousicích kotoučů

5 REDUKCE PROCESNÍ KAPALINY Tepelná bilance a) běžné obrábění, b) broušení a)b)

6 REDUKCE PROCESNÍ KAPALINY  odvod tepla z místa plastické deformace a vzniku třísky,  snížení množství vznikajícího tepla snížením tření mezi brousicím zrnem a  povrchem broušené plochy,  odvod třísky a zamezení ucpávání pórů brousicích kotoučů,  podpora tvorby třísky,  zamezení korozi. Funkce procesní kapaliny při broušení a dokončování ploch

7 Způsob přívodu kapaliny do místa řezu

8 REDUKCE PROCESNÍ KAPALINY  Emulzní roztoky – většinou se jedná o mastné látky rozptýlené pomocí tzv.emulgátoru ve vodě. Kapaliny spojují přednosti chladicích účinků vody a mazacích účinků olejů. S rostoucí koncentrací emulgačního prostředku je potlačován chladicí účinek kapaliny. Emulze mají pH = 8 až 9 a tak poskytují i ochranu proti korozi slitin železa. Tvoří největší skupinu procesních kapalin.  Syntetické a polosyntetické kapaliny – neobsahují minerální oleje, jejich složkou jsou glykoly, které ve vodě emulgují nebo se rozpustí. Kapaliny mají mazací i antikorozní vlastnosti. V polosyntetických kapalinách jsou rozptýleny velmi jemné částice oleje v porovnání s emulzemi.

9 REDUKCE PROCESNÍ KAPALINY  Redukce množství nebo plné odstranění procesní kapaliny (obrábění za sucha) je vyvoláno sílícím tlakem legislativy na ekologické chování výrob-ních procesů. Cestou se jeví použití menšího množství kapaliny (redukce), plné odstranění kapaliny, případně použití alternativních látek. Náklady vznikají zejména při likvidaci a regeneraci kapalin, ročně musí výroba odstranit tisíce tun olejových emulzí a neodhadnuté množství kalů po brou-šení. Náklady na procesní kapaliny tvoří například v automobilovém prů-myslu 7-17% nákladů na obrábění.  Vzhledem k požadavkům kladeným na procesní kapalinu při obrábění a specificky při broušení, kdy kapalina odvádí přibližně 10% tepla vzniklého při broušení, je možno předpokládat při redukci kapaliny změny především v:  profilu a drsnosti povrchu,  průběhu tvrdosti v povrchové vrstvě,  hodnotě a průběhu zbytkových napětí,  poruchách povrchu a změnách struktury povrchu.

10 Profil a drsnost povrchu Řezné prostředí ovlivňuje profil povrchu svým působením na odvod tepla, sni- žování tření a tím množství vznikajícího tepla a svoji funkci plní při vzniku třís- ky. Se snižováním množství řezné kapaliny dochází k intenzivnějšímu přestupu tepla do obrobku, podle stupně takto převedeného tepla potom dochází až k natavování a vyhřátí částic materiálu a vzniku opalů. Při natavování povrchu může docházet k zaoblování hran mikronerovností. Vliv tepla se projeví na profilu povrchu. Profil a drsnost povrchu při snižování množství procesní kapaliny zaváděné do řezu mohou vykazovat teoreticky lepší hodnoty v porovnání s plným množ- stvím kapaliny. Při snížení množství kapaliny se zvýší vliv tepla na broušenou plochu, dochází ke zvýšení plasticity odebíraného materiálu a odstranění os- trých hran profilu po průchodu brousicích zrn. Uvedený jev může nastat zejména při broušení povrchů v přírodním stavu. Při broušení kalených povrchů nemusí být vliv tepla tak znatelný a navíc může působit naopak negativně na vznik sekundární tvrdosti povrchu, zvýšení opo- třebení brousicího kotouče a vyvolá tím změny povrchu bez viditelných změn jeho profilu a drsnosti. Vliv procesní kapaliny je odlišný v jednotlivých přípa- dech a závisí na ostatních parametrech reálného brousicího procesu.

11 REDUKCE PROCESNÍ KAPALINY a) b) c) Profil povrchu při použití: a) plného množství procesní kapaliny, b) polovičního množství, c) bez procesní kapaliny

12 Profil povrchu při redukci kapaliny DIOL a ISOCUT při broušení tvárné litiny , kotouč CBN, v c = 30m.s -1, v p = 0,26 mm.min -1 Diol 100% Diol 50% Diol 0% Isocut 100% Isocut 50% Isocut 0% Isocut VG Isocut je minerální řezný olej s vysokým mazacím účinkem, při snížené viskozitě má dobré chladicí vlastnosti.

13 Vliv redukce procesní kapaliny při broušení bílým korundem 99A

14 REDUKCE PROCESNÍ KAPALINY Hodnoty drsnosti povrchu R a dosažené při redukci procesní kapaliny, broušený materiál , brousicí kotouč – bílý korund Parametr drsnosti Q f1 =8l.min -1 Q f2 =4l.min -1 Q f3 =2l.min -1 Q f4 =0l.min -1 R a (μm) R z ISO (μm) R t (μm)

15 REDUKCE PROCESNÍ KAPALINY Vliv redukce procesní kapaliny u brousicího kotouče se zrnem u zrna SG při rychlosti v s =27 m.s -1 Růžového korundu 98 A při rychlosti, ocel v s =27 m.s -1, ocel

16 REDUKCE PROCESNÍ KAPALINY Dosažené hodnoty drsnosti povrchu při eliminaci procesní kapaliny, v s =27m.s -1, v fr =0.26mm.min -1 Brousicí zrno DrsnostQ f1 =8l.min -1 Q f2 =4l.min -1 Q f3 =2l.min -1 Q f4 =0l.min -1 Bílý korund A99R a (μm)0,60 0,610,67 R z ISO (μm)4,594,624,594,77 R y (μm)5,725,765,726,34 Růžový korund A98Ra (μm)0,410,390,610,62 R z ISO (μm)3,312,654,314,48 R y (μm)3,983,044,774,92 Monokrystalický korundR a (μm)0,570,750,80,89 R z ISO (μm)4,144,875,426,61 R y (μm)5,266,397,088,56 Mikrokrystalický SGR a (μm)0,320,35 0,38 R z ISO (μm)2,462,492,502,72 R y (μm)3,123,143,163,78

17 REDUKCE PROCESNÍ KAPALINY Závislost drsnosti broušené plochy při plném a redukovaném množství procesní kapaliny DIOL a ROBOL a rychlosti brousicího kotouče v s

18 REDUKCE PROCESNÍ KAPALINY Charakteristika použitých kapalin při broušení VlastnostRozměrRobolDiol PoužitíVýkonné broušeníBroušení, běžné dokončovací operace Koncentrace při užití% KyselostpH88 Způsob likvidaceRozrážení a dvoustupňové spalování Koncentrát ředit 1:2000 vodou Typ kapalinyEmulzní olejTransparentní vodní roztok HustotaKg.m

19 REDUKCE PROCESNÍ KAPALINY Závislost odchylky kruhovitosti  V a poměrného objemového obrusu G při plném a redukovaném množství procesní kapaliny DIOL a ROBOL a rychlosti brousicího kotouče v s

20 Závislost drsnosti broušené plochy při plném a redukovaném množství procesní kapaliny DIOL a ROBOL a rychlosti brousicího kotouče v s Závislost odchylky kruhovitosti  V a poměrného objemového obrusu G při plném a redukovaném množství procesní kapaliny DIOL a ROBOL a rychlosti brousicího kotouče v s REDUKCE PROCESNÍ KAPALINY Kotouč SG

21 brousicí kotouč se zrnem CBN Závislost odchylky kruhovitosti  V při plném a redukovaném množství procesní kapaliny DIOL a ROBOL a rychlosti brousicího kotouče v s Závislost drsnosti broušené plochy při plném a redukovaném množství procesní kapaliny DIOL a ROBOL a rychlosti brousicího kotouče vs

22 REDUKCE PROCESNÍ KAPALINY Vliv množství procesní kapaliny na průběh velikosti složek řezné síly a) kotouč 99A-bílý korund, b) kotouč SG, materiál obrobku

23 REDUKCE PROCESNÍ KAPALINY Tvrdost povrchu Vliv řezného prostředí na tvrdost povrchu po broušení je dán schopností snižovat a odvádět určité množství tepla, tento vliv nemusí být jednoznačný  2 . Při nízkém zatížení povrchu (dáno hodnotou vfr, vfa nebo ae) dochází ke zvýšení tření zrn kotouče o materiál a v tomto případě má pro snižování hodnoty tření velký význam procesní kapalina. To je důvod použití mastných kapalin při nízkých úběrech a dokončovacích operacích. Povrch bez použití procesní kapaliny je daleko více zatížen než povrch ošetřený kapalinou. Při růstu zatížení se průběh tvrdosti povrchové vrstvy sbližuje  1 . Broušený kalený povrch při použití kapaliny má přibližně tvrdost jádra, v určité vzdálenosti od povrchu dochází k jeho popuštění. Povrch bez použití kapaliny je druhotně zakalen při vysoké teplotě, pod ním ležící vrstva je popuštěna. Následuje další tvrdší vrstva, jejíž tvrdost klesá na tvrdost jádra součásti.

24 REDUKCE PROCESNÍ KAPALINY Vliv snížení množství procesní kapaliny na průběh tvrdosti povrchu, materiál obrobku – ocel

25 REDUKCE PROCESNÍ KAPALINY a) b) Průběh tvrdosti v povrchové vrstvě při redukci procesní kapaliny ROBOL 5% použitím zrna brousicího kotouče a) bílý korund, b) SG 30%, materiál obrobku - ložisková ocel , HRC 62±2

26 REDUKCE PROCESNÍ KAPALINY a) b) Průběh tvrdosti v povrchové vrstvě při redukci procesní kapaliny DIOL použitím zrna brousicího kotouče a) SG 30%, b) CBN, materiál obrobku - ložisková ocel , HRC 62±2

27 Opaly Opaly jsou dalším průvodním jevem snížení množství nebo odstranění procesní kapaliny. Přesto nelze říci, že vznik opalů je jednoznačně závislý na snížení množství procesní kapaliny a závěry jednoznačně platné pro všechny abrazivní materiály. Opaly jsou součástí strukturních změn. Opaly, v podstatě oxidy různého zabarvení podle teploty jejich vzniku, vytvářejí tepelně poru- šená místa na broušeném povrchu. Tato poškození můžeme potom dělit na nízkoteplotní opaly jejichž zabarvení je žluté až hnědomodré a vysokoteplotní opaly, vznikající po překročení teploty Ac1, jejichž charakteristickou barvou je modrá. Zasažení povrchu opaly může být místní nebo plošné. Ke zjišťování rozsahu plošného poškození povrchu opaly používáme leptací lázně. Opaly se následně hodnotí podle velikosti zabarvené plochy.Počet a délka opalů jsou závislé na velikosti zatížení povrchu (např. dané růstem rychlosti radiál- ního přísuvu vfr). Vznik opalů koresponduje s velikostí normálové složky slož- ky řezné síly F´n, při nárůstu velikosti F´n roste také počet viditelných opalů. Při velikosti měrné hodnoty F´n do 5 N.mm-1 nevznikají opaly při vyloučení procesní kapaliny.

28 Nové brousicí materiály a systémy

29 Druhy abrasivních materiálů a jejich specifika • klasické abrazivní materiály • vysoce tvrdé materiály • inovované materiály (nové) • brousicí systémy – Altos, Aulos, Centuria, Columbia

30  Skupinu klasických brousicích materiálů tvoří umělý korund, např. pro broušení ocelí, tvrdých bronzů, temperované litiny. Umělý korund se používá v modifikacích: bílý 99A, růžový 98A, speciální 97A, hnědý 96A.  Dalším materiálem je karborundum (SiC – karbid křemíku) pro broušení např. litiny, austenitických a feritických ocelí, slinutých karbidů a neželezných kovů. Karbid křemíku je používán ve dvou modifikacích: zelený 49C a šedý 48C.  Klasické brousicí materiály se používají převážně pro obvodové rychlosti brousicího kotouče 20 –50 m.s -1. V modifikaci klasických materiálů se používá také monokrystalický korund Al 2 O 3. Materiál je pevnější a tvrdší než běžný korund, vykazuje nižší opotřebení a je vhodný pro vyšší úběry. Jeho přednosti však vyniknou pouze u tvrdých povrchů, například kalených, nelze naopak doporučit pro materiály měkké a materiály s výraznou zpevňovací schopností (např. neosvědčil se při broušení austenitické oceli ). NOVÉ ABRASIVNÍ MATERIÁLY

31 Skupinu velmi tvrdých abrazivních materiálů tvoří umělý diamant a kubický nitrid boru (CBN). Oba uvedené materiály vynikají vysokou tvrdostí, ostrostí hran a relativně vysokou pravidelností zrn. Materiály se používají k broušení tvrdých a velmi tvrdých materiálů, k broušení superslitin, feritů, keramických materiálů (SiC, Si 3 N 4 a pod.) a dalších. Jejich použití je v celé šíři obvodových rychlostí brousicího kotouče, ale vzhledem k dosažení vysoké produktivity a jejich prodejní ceně se používají při vyšších rychlostech. NOVÉ ABRASIVNÍ MATERIÁLY

32 Zrno a) kubického nitridu boru CBN 500, b) CBN 510, zrno vyrobené technologií Sol-Gel c) SG, d) TG, zrno vyrobené klasickou techno- logií e) bílý korund c) d) e) NOVÉ ABRASIVNÍ MATERIÁLY

33

34 Třetí skupina materiálů pro broušení je tvořena materiály inovovanými. Tyto materiály jsou založeny na původní bázi Al 2 O 3. Skupinu tvoří v současné době tři materiály – SG, TG a DG. V porovnání s bílým korundem při broušení tvrdých povrchů dochází :  ke zvýšení poměrného objemového obrusu G  ve většině případů ke zlepšení drsnosti povrchu  ke snížení měrné energie broušení NOVÉ ABRASIVNÍ MATERIÁLY

35 SG, TG, DG  Tyto materiály jsou založeny na původní bázi Al2O3, rozdíl je v jejich výrobě a odlišných fyzikálních vlastnostech. Inovované materiály jsou vyráběny technologií založené na řízené krystalizaci z roztoku, tzv. technologie Sol-Gel (jedná se o tvorbu tří dimensionální sítě anorganických látek z koloidního nebo molekulárního roztoku).  Skupinu tvoří v současné době tři materiály – SG, TG a DG . Uvedené materiály mají relativně pravidelný tvar, delší trvanlivost řezných hran v porovnání s klasickým Al2O3.

36 Zrna materiálu : a) SG, b) TG SG, TG, DG

37  Na základě vlastních zkušeností a informací ze zahraničních pramenů  1  lze konstatovat, že u typu SG se jedná o materiál význačných vlastností ve skupině abraziv. Zrno je pravidelné s řadou krátkých břitů. V porovnání s bílým korundem při broušení tvrdých materiálů dochází:  ke zvýšení poměrného objemového obrusu,  ve většině případů ke zlepšení drsnosti povrchu,  ke snížení měrné energie broušení.  Abrazivní materiál TG je tvořen hranolovitými protáhlými zrny a doporučen pro úzké použití (např. ložiskové oceli). Jeho vlastnosti se pohybují v průměru na úrovni zrna SG, u ložiskových ocelí však vzrůstá únosnost zrna a tím i poměrný objemový obrus.  Abrazivní materiál DG je materiál obdobné výrobní technologie. Při zatížení zrn však dochází k jejich lasturovitému lomu a tím ke zvýšení počtu a ostrosti řezných hran, schopnosti samoostření a zvýšení celkové řezivosti kotouče, současně lze zvýšit hodnotu úběru materiálu. SG, TG, DG

38 Abrasol

39 CharakteristikaDiamantCBN Měrná hustota (g.cm 3 )3,523,48 Tvrdost Knoop (GPa) Koeficient teplotní roztažnosti (mm/mm/ o C)4,85,6 Hranice tepelné odolnosti ( o C) Vlastnosti abrazivních materiálů

40 Materiál zrnaTepelná vodivost [W.m -1.K -1 ] Diamant  140 Kubický nitrid boru Bílý korund Al 2 O Karbid křemíku SiC Nové brousicí materiály

41 Průběh zbytkových napětí po broušení oceli a) , b) ; rychlost brousicího kotouče v s =35 m.s -1, v fr =0.26 mm.min -1, procesní kapalina DIOL 5% a)b) Nové brousicí materiály

42

43 SYSTÉMY  CENTURIA  COLUMBIA  ALTOS  AULOS

44 CENTURIA  Boční broušení  Vyšší řezná schopnost  Nižší řezné síly  Nižší pevnost  Citlivost na stárnutí  Nestabilita při použití kapaliny

45 COLUMBIA  Brousicí systém pro broušení obvodem rovinných ploch a děr  Ložiskový a vojenský průmysl  O 30% efektivnější oproti bílému korundu  Řízená pórovitost, tzv.studený řez

46 ALTOS  Vysoké úběry při vzniku menšího množství tepla  Otevřená pórovitost, větší kontakt  Založeno na TG zrnu  Bezpojivový systém  Vysoké úběry, delší životnost kotouče, nižší tendence poškození povrchu  Použití pro slitiny Ni

47 AULOS  Pryskyřičné pojivo  Užití pro rychlořezné nástroj. Oceli  Vysoké výkony, rychlosti až 100 m.s -1  Snadné profilování  Delší životnost

48 HSG – VYSOKÉ RYCHLOSTI

49 HSG – vysoké rychlosti  Současné brusky do rychlosti 60 m/s  HSG počítá rychlost nad 100 m/s

50 Závislost opotřebení brousicího kotouče na řezné rychlosti HSG – vysoké rychlosti

51

52 VYSOKÉ ÚBĚRY – HLOUBKOVÉ BROUŠENÍ

53 HLOUBKOVÉ BROUŠENÍ  Celkový přídavek na broušení je odebrán při jednom pracovním záběru  Při klasickém broušení je přídavek rozdělen a hloubka řezu je v hodnotách mm, při hloubkovém broušení tvoří několik mm

54  Drsnost povrchu je stejná nebo lepší v porovnání s běžným broušením  Zatížení 1 zrna je nižší a tím vzrůstá i trvanlivost nástroje  Zvyšuje výrazně produktivitu obrábění  Limitujícím faktorem jsou brusky – vysoký příkon elektromotoru a vysoká tuhost HLOUBKOVÉ BROUŠENÍ

55 Závislost velikosti složek řezné síly a hodnoty úběru materiálu při broušení oceli zrnem bílého korundu a CBN HLOUBKOVÉ BROUŠENÍ

56 Vliv hloubky řezu na teplotu povrchu HLOUBKOVÉ BROUŠENÍ

57 Vliv řezné rychlosti a velikosti úběru na drsnost povrchu po broušení HLOUBKOVÉ BROUŠENÍ

58

59 GICS, EXPERTNÍ SYSTÉMY

60 EXPERTNÍ SYSTÉMY ES pracují na základě expertní před- povědi. Z banky dat, případně znalostí, jsou vybírány informace o již proběhlých dějích s konkrétními výstupy. Na zákla- dě těchto výstupů se určuje průběh a výstupní hodnoty připravovaného brou- sicího cyklu.

61  I. znalostní databáze popis systému obrobek  prostředí  brousicí kotouč  výsledky zpracování  technické a ekonomické údaje  výběr cíle co chceme dosáhnout jako konečný efekt  II. výběr mezí druhy proměnlivých a pevných parametrů, meze výstupních veličin  III. matematizace vytvoření závislostí na základě znalostní  problému databáze, publikací, výsledků výzkumu atd.  IV. hlášení nebo nastavení proměnlivých parametrů E XPE RTN Í SYSTÉMY

62 ADAPTIVNÍ SYSTÉMY AS přizpůsobují práci stroje automaticky změně některých pracovních podmínek, případně pracují s některými vstupními hodnotami procesu (vlastnosti materiálu obrobku, charakteristika brousicího kotouče atd.). Jedná se např. o reakci na úbytek brousicího kotouče, reakci na zvýšení řezné síly.

63 AC SYSTÉM Obráběcí proces Řídící impulzy AC system Korekční systém Řízené veličiny Optimalizační model (limitní hodnoty)

64 GICS GICS vycházejí z ES, jejich podstatou je čerpání informací z banky dat, případně ukládání nových dat do této banky. Na základě údajů již proběhlých cyklů a na základě znalostí vybraných matematických závislostí dochází k řízení vlastního procesu. Systémy vyžadují plynulou změnu otáček brousicího kotouče i obrobku, plynulou změnu posuvů se zpětno- vazební informací.

65 BROUŠENÍ KERAMIKY

66

67 Fyzikální a mechanické vlastnosti SSiCSiSiCSi 3 N 4 Hustota[g.cm -3 ] 3,153,073,2 Tepelná vodivost při o C[W.m -1.K -1 ] Maximální hodnota použití na vzduchu [oC][oC] Pevnost v ohybu [MPa] Pevnost v tlaku [MPa] 3500> Modul pružnosti [GPa] Poissonovo číslo [-][-] 0,17 0,24 BROUŠENÍ KERAMIKY

68 CHOVÁNÍ KERAMICKÝCH MATERIÁLŮ PŘI BROUŠENÍ OVLIŇUJE:  Vysoká tvrdost materiálů  Křehkost materiálů  Nízké plastické vlastnosti a schopnost zpevňování BROUŠENÍ KERAMIKY

69 CHARAKTERISTIKA POVRCHU PO PRŮCHODU BROUSICÍCH ZRN Si 3 N 4 SiC Al 2 O 3 BROUŠENÍ KERAMIKY

70 Vliv velikosti úběru materiálu na složky řezné síly při broušení BROUŠENÍ KERAMIKY

71  vs=37 m.s-1; vfr=0,17 mm.min-1; filtr  vs=37 m.s-1; vfr=0,17 mm.min-1; bez filtru  vs=43 m.s-1; vfr=0,26 mm.min-1; bez filtru  vs=43 m.s-1; vfr=0,26 mm.min-1; filtr  vs=27m.s-1; vfr=0,26 mm.min-1; bez filtru  vs=27 m.s-1; vfr=0,26 mm.min-1; filtr Příčná geometrická nepřesnost při broušení Si 3 N 4 BROUŠENÍ KERAMIKY

72 Ovlivnění drsnosti broušeného povrchu keramických materiálů a) změnou rychlosti přísuvu v fr, b) změnou rychlosti brousicího kotouče v c BROUŠENÍ KERAMIKY

73 MONITOROVÁNÍ PROCESU

74  Sledování velikosti sil  Sledování časového průběhu sil  Sledování teploty  Určení množství a tlaku kapaliny  Sledování řezných podmínek  Sledování stavu brousicího kotouče  Sledování stavu povrchu MONITOROVÁNÍ PROCESU

75

76 Měření sil tenzometrickými snímači MONITOROVÁNÍ PROCESU

77

78

79

80 Broušení těžkoobrobitelných materiálů

81  Cementované kalené oceli, vysoce legované oceli – popouštění,zbytková napětí, trhlinky – malý přísuv, chlazení, nižší rychlost kotouče  Vhodná procesní kapalina, k dosažení vysoké přesnosti je možno použít i řezné oleje BROUŠENÍ TĚŽKOOBROBITELNÝCH MATERIÁLŮ

82 MateriálVnější broušeníVnitřní broušeníBezhroté broušeníRovinné zapichov ací broušení Oceli vysoké pevnosti a tvrdosti < 1400 Mpa < 440 HV 99A60K9V CBN 99A60J9V CBN 99A60K9V99A46-60J- K9/12V > 1400 MPa > 440 HV 99A60J9V CBN 99A60J9V CBN 99A60J9V99A46-60I-J9/12V Vysocelegované chromové oceli Kalené a poloferitic ké 99A60K9V, CBN99A60M8V99A46J9V feritické 99A/49C 46K9V 99A46-60J-K12V 99A/49C 46K9V 99A46-60L-M11V 99A/49C46 K-L9V99A30J9V Austenitické a austenitoferitick é oceli C1,2 Mn12 99/97AMK20-36M-N7V99A46-60K-L9V99A24-30K8V99A46J-K9V Cr18Ni9Ti MoCr21-27Ni /97AMK36-46K-L9V CBN 99A46-60K-L9V CBN 99/97AMK60K-L9V 49C60K-L9V 99A46J-K9V Cr25Ni12- 37TiMoW 99/97AMK46-60J-K12V 49C46-60K9V CBN 99A46-60K9V, 99A46-60L11V, 49C46-60K9V, CBN 99/97AMK46-60K-L9V, 49C 46-60K-L9V 99A30J9V Precipitačně vytvrditel né 99/97AMK46-60J-K12V CBN 99A60I9V99/97AMK60J9V99A46-60I-J9V BROUŠENÍ TĚŽKOOBROBITELNÝCH MATERIÁLŮ

83 MateriálVnější broušeníVnitřní broušeníBezhroté broušeníRovinné zapicho vací broušen í Slitiny Ni, Ni-CrCo 99A/97AMK/49C46K9V 99/97AMK46-60J-K12V 99A/49C46-60K9V99/97AMK/49CK-L9V99A30J9V CBN Ti 99A/97AMK46-60K9V99A/97AMK60K-L9V99A30-46J9V Slitiny Ti 99A/97AMKJ-60K9V99A60I-J9V99A/97AMK60J-K9V99A46-60I- K9/12V CBN Tvrdé litinyTvrzená litina 49C46-60J9V CBN 49C46-60J9V48C46-60K-L9V48C36J9V Bílá litina 48C36K9V CBN 48C/99A36-46J-K9V48C46L8V48C36J-K9V Vysokolegované litiny 49C46-60K9V49C46-60J9V48C46K8V48C36J9V BROUŠENÍ TĚŽKOOBROBITELNÝCH MATERIÁLŮ

84 Závislost koeficientu tření na druhu zrna a rychlosti kotouče BROUŠENÍ TĚŽKOOBROBITELNÝCH MATERIÁLŮ

85 DIAGRAM BROUŠENÍ h eq = f. v w /60.v s

86 DIAGRAM BROUŠENÍ

87


Stáhnout ppt "Progresivní technologie II.  REDUKCE PROCESNÍ KAPALINY  NOVÉ MATERIÁLY A SYSTÉMY  HSG – VYSOKÉ RYCHLOSTI BROUŠENÍ  VYSOKÉ ÚBĚRY – HLOUBKOVÉ BROUŠENÍ."

Podobné prezentace


Reklamy Google