Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Alexandr Sergejevič Puškin * 6. 6. 1799 †29. 1. 1837.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Alexandr Sergejevič Puškin * 6. 6. 1799 †29. 1. 1837."— Transkript prezentace:

1 Alexandr Sergejevič Puškin * †

2 Puškinův otec pocházel ze staré šlechtické rodiny. Matka byla vnučka známého oblíbence Petra Velikého, černocha Abrama Petroviče Hannibala. V sedmi letech se dostává do rukou francouzských vychovatelů. V deseti letech se účastní setkání největších ruských literátů, které pořádal jeho otec. O rok později prý znal zpaměti díla francouzské klasické literatury.

3 Roku 1811 byl přijat do nově založeného císařskoselského lycea, jež absolvoval r Víc než učením se ale zabýval poezií. Sám Děržavin, který byl r přítomen Puškinově zkoušce, na které Puškin přednáší svou vlastní báseň, mu předpovídá velkou budoucnost. Po odchodu z lycea nastupuje státní službu.

4 Puškin působí na ministerstvu zahraničí a prožívá divoké radovánky a pitky s elitou petrohradské mládeže. Stává se objektem pozornosti celého Petrohradu jak díky svému spontánnímu chování, tak díky své poezii.

5 Car Alexandr I., ve svém stihomamu a pod dojmem obecného napětí ve své říši i v Evropě tak velkou osobnost nakonec nesnese. Byl rozhodnut vyhostit Puškina na Sibiř, a to za proticarské verše a nevhodné myšlenky, jež šířil po hlavním městě. Na přímluvu literátů Žukovského a Karamzina ovšem Alexandr trest zmírnil a poslal jej do Jekatěrinoslavi.

6 Jenom tři měsíce po odjezdu v Petrohradě vyšla Puškinova poéma Ruslan a Ludmila, která se přes noc stala senzací a zahájila novou, vrcholnou etapu ruské poezie. Samo vyhnanství se šťastně proměnilo v cestování po Kavkazu a Krymu

7 Pouhou náhodou po smrti Alexandra I. nedojel Puškin do Pertrohradu na setkání děkabristů a neúčastnil se pokusu o revoluci, který by ho stál nejspíše život. Když se dozvěděl o popravě pěti vůdců děkabristů, vesměs jeho přátel, a o potrestání dalších sto padesáti lidí těžkým žalářem, začal Puškin pálit v panice své rukopisy. Ale vyšetřování se mu dokonale vyhnulo. Nový car Mikuláš za ním poslal své lidi, aby ho přivezli do Moskvy.

8 Puškin naivně carovi uvěřil; přesvědčoval své přátele, že na cara, jenž zahnal děkabristy do kobek, má dobrý vliv. Jenže carova přímá cenzura všechny Puškinovy ideály rozmetala, ten začíná stále víc pít, nerozumí si s přáteli, vyhledává nejnižší vrstvy společnosti. Ani přesídlení do Petrohradu Puškina zásadně neobrodilo. Věnoval se především historii a postupně ho pohltila práce na Poltavě. Její neúspěch žene Puškina zase na jih, do Tbilisi, kde ožil, ale kde také vyhledával kontakty s vyhnanci z řad děkabristů. Bohužel dohled tajné policie ho přinutil k návratu do Petrohradu, v němž upadl opět do duševní krize.

9 Svůj stav řešil svérázným způsobem: oženil se totiž s jednou z největších krasavic Petrohradu, N. N. Gončarovovou, která ovšem neměla nejmenší schopnost porozumět jeho tvorbě nebo jakémukoli hlubšímu umění. V únoru 1831 se Puškin bez nadšení a očekávání oženil.

10 Před svatbou, na podzim 1830, však uvázl kvůli epidemii cholery ve své vesnici Boldino. Tlak nervozity, zoufalství, opuštěnosti, pochyb a také volný čas vytvořily optimální podmínky pro tvůrčí rozmach, vrcholné období Puškinova života. Právě tady dokončil Oněgina, tady napsal na třicet lyrických básní.

11 Usídlil se v Carském Sele a dostal od panovníka placený úkol studovat archivní materiály o Petru Velikém, o němž měl nakonec vytvořit historickou práci. Jeho zprvu spokojený život se stával víc a více vyčerpávající, neboť rostly hmotné potřeby rozrůstající se Puškinovy rodiny. Bohužel si také stále méně rozuměl se čtenáři a kritiky svých děl, jež byla vítána spíše negativně.

12 Puškinova manželka byla naopak středem zájmu celého Petrohradu, naprosto svého muže zastínila. Ten se stával stále nudnější, křečovitější a nesnesitelnější. Vyostřily se jeho konflikty s carem, jenž jakoby přetahoval Puškinovu ženu do své blízkosti. Jedinou rozumnou reakcí byl zřejmě odjezd na cesty: v srpnu 1833 zamířil k Uralu, aby sbíral materiály pro svou historickou studii Dějiny Pugačovova povstání. Jeho poslední větší dílo byla Kapitánská dcerka. Smrt přítele Dělviga i smrt matky v roce 1836 prohlubují básníkovu vleklou duševní krizi, jež se začíná projevovat i panikou, strachem ze smrti a fatalismem.

13 Puškin se stále více stával posedlý myšlenkou na souboj. A když se k tomu nakonec naskytla vhodná příležitost, nemohlo jej zastavit už nic. Kolem jeho ženy se stále více objevoval mladý Francouz, baron d´Anthès, adoptivní syn holandského velvyslance Hekkerena. Žárlivost manžela přecházela až do nepříčetných záhvatů. Žena Puškinovi doznala, že se vůči d´Anthèsovi chovala lehkomyslně a chybně, a Puškin vyzval barona na souboj. Vyslanec Hekkeren sice oficiálně nabídku přijal, ale ihned zaměřil všechen svůj um a vliv k tomu, aby souboj překazil. Vyvrcholením těchto aktivit byla 10. ledna svatba d´Anthèse se sestrou Puškinovy ženy. Ale ani to básníka nepřimělo podat ruku k smíru. Petrohradská společnost jej navíc k jeho nepříčetnému postoji otevřeně provokovala.

14 Souboj, který si Puškin nakonec vynutil strašlivě urážlivým dopisem, jejž poslal Hekkerenovi, se odehrál v pět hodin odpoledne 27. ledna D´Anthèse zachránil knoflík uniformy, naopak básník byl zraněn smrtelně.

15 Puškin měl roztříštěnou pánevní kost, jejíž střepiny pronikaly do střev a způsobavaly nesnesitelné bolesti. V noci na lůžku se neúspěšně pokusil o sebevraždu; zemřel odpoledne 29. ledna.1837.

16 „Pospíchal do ráje pln pýchy, / však mnoho na svědomí měl. / Nechť Bůh mu zapomene hříchy, / jak svět už verše zapomněl.“ A.S. Puškin


Stáhnout ppt "Alexandr Sergejevič Puškin * 6. 6. 1799 †29. 1. 1837."

Podobné prezentace


Reklamy Google