Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

EVROPA a spotřebitel. Právo EU Primární právo  Primární právo tvoří tzv. zakládající smlouvy Evropských společenství  v případě schválení Smlouvy o.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "EVROPA a spotřebitel. Právo EU Primární právo  Primární právo tvoří tzv. zakládající smlouvy Evropských společenství  v případě schválení Smlouvy o."— Transkript prezentace:

1 EVROPA a spotřebitel

2 Právo EU

3 Primární právo  Primární právo tvoří tzv. zakládající smlouvy Evropských společenství  v případě schválení Smlouvy o Ústavě pro Evropu bude tato smlouva taktéž součástí primárního práva

4 Prameny komunitárního práva Primární právo  Smlouva o založení Evropského společenství  Smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli  Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii

5 Prameny komunitárního práva Sekundární právo  právní předpisy vznikající na základě primárního práva

6 Sekundární právo = akty orgánů Společenství 1. Nařízení (Regulation) 2. Směrnice (Directive) 3. Rozhodnutí (Decision) 4. Doporučení (Recomendation) – soft law 5. Stanovisko (Opinion) - soft law

7 Nařízení  Nařízení má obecnou závaznost.  Je bezprostředně použitelné v každém členském státě.  Číslo/Rok/ES  Nařízení se NESMÍ převádět do národního práva, platí přímo!  Subjekty soukromého práva (FO, PO) se musí nařízením vždy řídit!

8 Sekundární právo Směrnice  Směrnice je závazná pro každý stát, kterému je určena, pokud jde o výsledek, jehož má být dosaženo, přičemž volba forem a prostředků se ponechává vnitrostátním orgánům.  Rok/Číslo/ES (např. 2001/83/ES)

9 Směrnice  Stát má vždy povinnost provést směrnici do svého vnitrostátního práva v určené lhůtě.  Směrnice je za určitých okolností i bez řádného provedení schopna založit práva jednotlivce a povinnost státu.

10 Rozhodnutí  rozhodnutí jsou závazná pro všechny, jichž se týkají a to v celém rozsahu

11 Rozsudky ESD  ESD rozhoduje v mnoha specifických řízeních  jeho rozsudky vždy zavazují ty, jichž se týkají  tzv. stálá judikatura ESD ovlivňuje výklad komunitárního práva

12 Doporučení a stanoviska  Právně nezávazná

13 Nové evropské trendy v ochraně spotřebitele

14 Směrnice 2005/29/ES  Směrnice o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu  Směrnice byla přijata dne  Je otázka, zda bude tato směrnice aplikována na vztah lékař – obchodní zástupce, ale i kdyby ne, obsahuje směrnice významná interpretační ustanovení použitelná případně v nekalé soutěži

15 Směrnice 2005/29/ES  Směrnice má zavést opatření na ochranu spotřebitele před nekalými obchodními praktikami  Členské státy musí zajistit, aby v jejich právních řádech existovaly vhodné a účinné prostředky pro boj proti nekalým praktikám  Žaloba u soudu  Rozhodování správního orgánu (u léků např. SÚKL)  Směrnice bude řádně implementována i uplatněním jen jedné z variant

16 Česká pozice  Lhůta k implementaci směrnice končí  Česká republika doposud nepřikročila ani k úvaze JAK bude tato směrnice do českého práva implementována  Nevíme tedy, zda bude provedena novelizace zákona o regulaci reklamy, zákona o ochraně spotřebitele či obchodního zákoníku  Nepřímý účinek komunitárního práva!

17 Obsah a podstata směrnice  směrnice ve vlastním textu složitě definuje, co jsou to nekalé obchodní praktiky a jak se posuzují  v příloze potom směrnice obsahuje „Black list“ – seznam (a popis) aktivit, které jsou za všech okolností pokládány za nekalé obchodní praktiky

18 Obsah a podstata směrnice  Spotřebitel je fyzická osoba, jež v obchodních praktikách spadajících do oblasti působnosti této směrnice jedná za účelem, který nelze považovat za provozování jejího obchodu, živnosti nebo řemesla anebo výkonu jejího svobodného povolání – tedy NEPROFESIONÁL  Obchodníkem je fyzická nebo právnická osoba, jež v obchodních praktikách spadajících do oblasti působnosti této směrnice jedná za účelem, který lze považovat za provozování jejího obchodu, živnosti nebo řemesla anebo výkonu jejího svobodného povolání, a kdokoli, kdo jedná jménem obchodníka nebo v jeho zastoupení - tedy PROFESIONÁL

19 Obsah a podstata směrnice  Směrnice dále operuje s pojmem „požadavek náležité profesionální péče“ – taková péče, kterou lze od obchodníka (profesionála) rozumně očekávat a která je v souladu s poctivým obchodním stykem  Nekalá je každá obchodní praktika, která nesplňuje požadavek náležité obchodní péče a která je schopná narušit rozhodování průměrného spotřebitele

20 Obsah a podstata směrnice  Nekalé praktiky jsou zakázány!  Jinými slovy: směrnice zakazuje profesionálům užít určité obchodní praktiky, které snižují schopnost neprofesionála učinit přirozené rozhodnutí

21 Nekalá obchodní praktika  Zejména jsou nekalé praktiky 1.Klamavé (uvádějící v omyl)  Nezáleží na tom, zda v konkrétním případě jde o konání či opomenutí (například vynechání informace je také klamavou reklamou)  Velmi blízké českému pojetí klamavé reklamy 2.Agresivní  Praktiky, které snižují svobodnou volbu spotřebitele obtěžováním (opakované volání), donucováním (výslovně se hovoří o použití síly), nebo nepatřičným ovlivňováním  Například: výhružný či urážlivý jazyk, vědomé využívání neštěstí či závažných okolností, komplikování reklamací, výhružky právně nepřípustným jednáním

22 Klamavé obchodní praktiky  Velmi blízké českému pojetí klamavé reklamy, protože za klamavou bude praktika pokládána,i když uvádí sice pravdivé údaje, ale klamavým způsobem  Za klamavou praktiku se například pokládá i to, když obchodník uvádí práva spotřebitele jako svou odlišnost a výhodu (typicky zdůrazňování práva na vrácení peněz, dvouleté záruky apod.)  Klamavou je i taková praktika, která vede k zaměňování zboží, nebo ochranných známek, rozlišovacích znaků apod. – opět blízké českému pojetí nekalé soutěže

23 Klamavé obchodní praktiky Opomenutí  Nezáleží na tom, zda v konkrétním případě jde o konání či opomenutí (například vynechání důležité informace je také klamavou praktikou)  Klamavým opomenutím je také zatajení závažných informací nebo jejich uvedení nejasně, nesrozumitelně, či dvojznačně  Při opomenutí uvést informace se vždy přihlíží k tomu, zda sdělovací prostředek klade omezení na prostor a čas

24 Agresivní obchodní praktiky  Praktiky, které snižují svobodnou volbu spotřebitele obtěžováním (opakované volání), donucováním (výslovně se hovoří o použití síly), nebo nepatřičným ovlivňováním  Například: výhružný či urážlivý jazyk, vědomé využívání neštěstí či závažných okolností, komplikování reklamací, výhružky právně nepřípustným jednáním  Zda je či není praktika agresivní se posuzuje podle jejího načasování, místa, povahy a délky trvání

25 Příklady z černé listiny Klamavé praktiky  Tvrzení, že obchodník podepsal kodex chování, ačkoli tomu tak není.  Vábivá reklama (to, co je dnes postihováno jako reklama uvádějící zvláštní nabídku)  Nepravdivé tvrzení, že produkt bude dostupný pouze po omezenou dobu, za účelem přimět spotřebitele k okamžitému rozhodnutí bez příležitosti nebo času potřebného k učinění informované volby  Uvádění práv, která spotřebitelům vyplývají ze zákona, jako přednosti obchodníkovy nabídky.

26 Příklady z černé listiny Klamavé praktiky  Tvrzení, že obchodník zamýšlí ukončit obchodování nebo se stěhuje, ačkoli tomu tak není.  Nepravdivé tvrzení, že produkt může vyléčit nemoci, poruchu nebo tělesné postižení.  Obchodní praktika, v níž se tvrdí, že v rámci propagace probíhá soutěž o ceny, aniž by byly uděleny ceny, které odpovídají uvedenému popisu  Placená reklama ve formě novinových článků (vlastně reklama skrytá)

27 Příklady z černé listiny Agresivní praktiky  Vytvoření dojmu, že spotřebitel nemůže provozovnu opustit bez uzavření smlouvy  Osobní návštěvy u spotřebitele a nedbání požadavku spotřebitele opustit jeho byt a nevracet se  Vytrvalé a nevyžádané nabídky prostřednictvím telefonu, faxu, u nebo jiných prostředků přenosu na dálku  Výslovné sdělení spotřebiteli, že pokud si produkt nebo službu nekoupí, ohrozí to pracovní místo nebo živobytí obchodníka

28 Některé oblasti, kterých se bude tato směrnice týkat  Reklama a marketingové aktivity v oblasti doplňků stravy a potravin  jedná se aktivity směřují vůči neprofesionálům  není spotřebitelům zřejmé, co mohou od doplňku stravy očekávat  aplikace směrnice může výrazně posunout pojem „odkaz na léčebné účinky“  reklama na další potraviny operující s pojmy zlepší se zdraví, uleví se vám, poznáte účinek  Zákonem stanovené výzvy v TV spotech jsou mnohdy nečitelné a někdy zrakově nezachytitelné.

29 Spotřebitelské smlouvy

30 Právní úprava  Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník  Část první, hlava pátá  Právní úprava je důsledkem transpozice evropských směrnic

31 Spotřebitelská smlouva  Spotřebitelská smlouva je jakákoliv smlouva, pokud je jednou smluvní stranou spotřebitel a druhou stranou dodavatel  Dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti.  Spotřebitelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti.

32 Spotřebitelská smlouva  Smlouvy uzavřené pomocí prostředků komunikace na dálku  Smlouvy o finančních službách uzavřené na dálku  Smlouvy uzavřené mimo prostory dodavatele  Smlouvy o timesharingu  Zakázaná ujednání ve spotřebitelských smlouvách

33 Smlouvy uzavřené prostředky komunikace na dálku  Jde o smlouvu uzavíranou bez současné fyzické přítomnosti stran  Prostředky komunikace na dálku:  Neadresovaný tisk, adresovaný tisk, typový dopis, reklama v tisku s formulářem objednávky, katalog, telefon (jak s lidskou, tak bez lidské) obsluhy, rozhlas, videotelefon, videotext, elektronická pošta, fax, televize (teleshopping), internet  Zákon zjevně volí jiný koncept – výčet je mnohem podrobnější

34 Smlouvy uzavřené prostředky komunikace na dálku  Prostředky umožňující individuální jednání je možné použít jen pokud je spotřebitel neodmítl  Automatické telefony, faxy, automatický lez použít jen po VÝSLOVNÉM souhlasu spotřebitele  Objednávku učiněnou prostředkem na dálku musí dodavatel spotřebiteli neprodleně potvrdit

35 Smlouvy uzavřené prostředky komunikace na dálku  Spotřebiteli musí být poskytnuty před uzavřením smlouvy tyto informace:  Identifikace dodavatele (včetně zápisu v rejstříku, adresy, telefonu a u)  Identifikace zboží, jeho charakteristika a cena, včetně údaje o daních a poplatcích, které musí být připočítány  Náklady dodání, způsob platby a dodání  Náklady na použití komunikačních prostředků na dálku  Poučení o právu odstoupit od smlouvy

36 Smlouvy uzavřené prostředky komunikace na dálku  Po uzavření smlouvy je nutno spotřebiteli sdělit:  Informace o službách po prodeji a o zárukách  Informace o postupu při odstupování od smlouvy  Právo spotřebitele odstoupit od smlouvy:  Byla-li smlouva uzavřena prostředkem komunikace na dálku  Do 14 dnů od převzetí plnění (pokud ale nebyly podány správné informace, pak do 3 měsíců)  Bez uvedení důvodu  Pokud jej zákon nevylučuje

37 Smlouvy uzavřené prostředky komunikace na dálku  Poskytuje-li dodavatel plnění spotřebiteli bez objednávky, není spotřebitel povinen jej vracet ani o tom dodavatele vyrozumět  Je-li smlouva uzavírána elektronickými prostředky, pak je zákonem podstatně rozšířen okruh informací, které musí být spotřebiteli poskytnuty

38 Děkujeme Vám za pozornost. JUDr. Jana Marečková Mgr. Martin Schimmer Tato prezentace byla vytvořena výhradně pro vnitřní potřebu členů sdružení Prokos a nesmí být dále šířena ani veřejně prezentována. © JUDr. Jana Marečková, Mgr. Martin Schimmer


Stáhnout ppt "EVROPA a spotřebitel. Právo EU Primární právo  Primární právo tvoří tzv. zakládající smlouvy Evropských společenství  v případě schválení Smlouvy o."

Podobné prezentace


Reklamy Google