Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Základy přírodních věd.  Názvosloví dvouprvkových sloučenin  Názvosloví oxidů  Názvosloví peroxidů  Názvosloví bezkyslíkatých kyselin  Názvosloví.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Základy přírodních věd.  Názvosloví dvouprvkových sloučenin  Názvosloví oxidů  Názvosloví peroxidů  Názvosloví bezkyslíkatých kyselin  Názvosloví."— Transkript prezentace:

1 Základy přírodních věd

2  Názvosloví dvouprvkových sloučenin  Názvosloví oxidů  Názvosloví peroxidů  Názvosloví bezkyslíkatých kyselin  Názvosloví bezkyslíkatých solí  Názvosloví hydridů  Názvosloví interhalogenových sloučenin  Názvosloví víceprvkových sloučenin  Názvosloví hydroxidů  Názvoslový kyslíkatých kyselin  Názvosloví kyslíkatých solí  Názvosloví hydrogensolí  Názvosloví směsných a podvojných solí  Názvosloví komplexních sloučenin

3  Součet oxidačních čísel ve sloučenině je nula  Pokud se jedná o elektroneutrální molekulu  U iontů je roven náboji  Fluor má vždy oxidační číslo -I  Vodík má běžně oč +I (vyjímka – vazba s elektronegativnějším prvkem –I)  Kyslík má zpravidla oč –II (výjimku tvoří peroxidy -I, ozonidy,…)  Halogeny, mají oxidační číslo –I (vyjímka vazba s O, N, elektropozitivnější halogen)  Kovy mají ve sloučeninách jen kladná oxidační čísla s výjimkou některých komplexních sloučenin

4  Kovy I.A skupiny (alkalické kovy) mají oxidační číslo I (vyjímka alkalidy)  Kovy II.A skupiny (kovy alkalických zemin) mají oxidační číslo II  Kovy III.A skupiny mají oxidační číslo III  Maximální kladné oxidační číslo je rovno číslu A skupiny,ve které prvek leží  U dvouprvkových sloučenin má kladné oxidační číslo prvek s nižší elektronegativitou a záporné oxidační číslo prvek s vyšší elektronegativitou.

5

6  Číslovkové předpony: 1 mono, 2 di, 3 tri, 4 tetra, 5 penta, 6 hexa, 7 hepta, 8 okta, 9 nona, 10 deka, 11 undeka, 12 dodeka Oxidační číslokation, oxidkyselinaanion, sůl I-ný-ná-nan II-natý-natá-natan III-itý-itá-itan IV-ičitý-ičitá-ičitan V-ičný, -ečný-ičná, -ečná-ičnan, -ečnan VI-ový-ová-an VII-istý-istá-istan VIII-ičelý-ičelá-ičelan

7  Podstatné jméno –ID + přídavné jméno – přípona  Podstatné jméno př. Oxid, sulfid, hydroxid, nitrid, karbid, peroxid, hydrid,…  Př.:  Oxid siřičitý SO 2  Sulfid železitý Fe 2 S 3  Oxid olovičitý PbO 2  Karbid hlinitý Al 4 C 3 Oxidační čísloKoncovka Iný IInatý IIIitý IVičitý Vičný/ečný VIový VIIistý VIIičelý

8 Ox.čísloKoncovkaObec.vzorec Příklad vzorecoxid I-nýM2OM2OK2OK2Odraselný II-natýMOCaOvápenatý III-itýM2O3M2O3 Fe 2 O 3 železitý IV-ičitýMO 2 SiO 2 křemičitý V-ečný (-ičný)M2O5M2O5 P2O5P2O5 fosforečný VI-ovýMO 3 SO 3 sírový VII-istýM2O7M2O7 Cl 2 O 7 chloristý VIII-ičelýMO 4 OsO 4 osmičelý

9  Př. Cl2O5 – oxid chlorečný CrO3 – oxid chromový TeO3 – oxid telurový Cl2O7 – oxid chloristý HgO – oxid rtuťnatý Al2O3 – oxid hlinitý oxid manganičitý MnO2 oxid fosforitýP2O3 oxid nikelnatýNiO tetraoxid didusičitýN2O4 oxid cesnýCs2O oxid rutheničelýRuO4

10 Li 2 O oxid lithný GeO 2 oxid germaničitý P 4 O 6 hexaoxid tetrafosforitý As 2 O 5 oxid arseničný K 2 Ooxid draselný SnO 2 oxid ciničitý Sb 2 O 5 oxid antimoničný SeO 3 oxid selenový As 4 O 6 hexaoxid tetraarsenitý I 2 O 7 oxid jodistý RuO 4 oxid rutheničelý oxid bromistý Br 2 O 7 oxid chromový CrO 3 oxid fosforečný P 2 O 5 oxid hlinitý Al 2 O 3 oxid manganistý Mn 2 O 7 oxid sírový SO 3 oxid dusičný N 2 O 5 oxid uhličitý CO 2 oxid osmičelý OsO 4 oxid sodný Na 2 O dekaoxid tetrafosforečný P 4 O 10

11  Oxid siřičitýSO  Oxid sírovýS2O   Oxid sirnýSO3  Oxid sirnatýSO2

12  Slouženina (F, Cl, Br, I, At) a dalšího prvku  Oxidační číslo halogenu –I  Obecný vzorec je MXn, kde n= 1 až 8  n udává přímo oxidační číslo prvku M  AlBr 3 - bromid hlinitý  BeCl 2 - chlorid berylnatý  CrF 6 – fluorid chromový  AlI 3 – jodid hlinitý

13  Sulfidy – binární sloučenina síry (obdoba oxidů)  Síra má OČ –II  Co 2 S 3 - sulfid kobaltitý  Hydridy  Binární sloučenina vodíku  S I.A a II.A skupinou obdobně jako u oxidů  CaH2 – hydrid vápenatý  S III.A jednoslovný název se zakončením –an  Sulfan (H2S), alan (AlH3), boran (BH3)  Kovové – proměnlivé složení, neuvádí se koncovka  Např. hydrid titanu, hydrid palladia,…  Triviální názvy hydridů  Např. voda(H2O), amoniak(NH3), peroxid vodíku(H2O2), chlorovodík (HCl), fluorovodík(HF), kianovodík(KCN),…

14  Peroxidy  Sloučenina dvou atomového kyslíku 0 2 a dalšího prvku.  Většinou s prvky z 1.A skupiny  Kyslík má v peroxidech oxidační číslo –I  Na 2 O 2 – peroxid sodný, Li2O2 – peroxid litný  Nitridy (N –III) – binární sloučeniny dusíku  nitrid barnatý - Ba 3 N 2  Karbidy (C –IV) – binární sloučeniny uhlíku  karbid křemičitý - SiC

15  Skupina OH  Oxidační číslo vždy –I(OH) -I  Obecný vzorec M(OH)rkde r= 1 až 4  Př.NaOH – hydroxid sodný Be(OH) 2 – hydroxid berylnatý KOH – hydroxid draselný Fe(OH) 2 – hydroxid železnatý

16  Binární sloučeniny vodíku – vodný roztok  Název – kyselina xxx-ová  Kyselina fluorovodíková HF  Kyselina sirovodíková H2S  Kyselina chlorovodíková HCl  Kyselina jodovodíková HI

17  Základní vzorec: H x A y O z (A – kyselinotvorný prvek)  H2SO4 – kyselina sírová  Pokud existuje více kyselin se stejným OČ u H nebo kyselinotvorného prvku – přidáváme číslovkovou předponu  U H – trihydrogen, tetrahydrogen,…  U kys.tvor. prvku difosforečná, triželezitá,…

18  H2Se kys. selenovodíková  HClO 3 kys. chlorečná  HBrO 2 kys. bromitá  H 5 P 3 O 4 pentahydrogentrifosforná  kyselina fluorovodíkováHF  Kyselina bromnáHBrO  Kyselina chloritáHClO 2  Kyselina tetrahydrogendifosforečnáH 4 P 2 O 7


Stáhnout ppt "Základy přírodních věd.  Názvosloví dvouprvkových sloučenin  Názvosloví oxidů  Názvosloví peroxidů  Názvosloví bezkyslíkatých kyselin  Názvosloví."

Podobné prezentace


Reklamy Google