Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Koncepce a systém závazkového práva. Tendence vývoje Přednáška J. Hurdík.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Koncepce a systém závazkového práva. Tendence vývoje Přednáška J. Hurdík."— Transkript prezentace:

1 Koncepce a systém závazkového práva. Tendence vývoje Přednáška J. Hurdík

2 Zdroje vývoje konceptu a systému závazkového práva (právní) • Historické zdroje (římské právo) • Národní právní řády ovlivňující obecnou civilistickou kulturu • České – slovenské občanské právo • Evropské právo, které v tomto smyslu zahrnuje vedle práva ES/EU i projekty rozvoje civilního práva a je mimořádně významným zdrojem rozvoje právního myšlení, systému civilního práva i jednotlivých institutů.

3 Zdroje vývoje konceptu a systému závazkového práva (právní) • Velmi významným vlivem, pohříchu nedostatečně vnímaným zákonodárci a praxí práva, jsou tendence faktického vývoje společenských vztahů směny hodnot, resp. participace na hodnotách, které by měly mít bezprostřední nebo alespoň dostatečně pružně zprostředkovaný odraz ve vývoji práva, tj. legislativy a aplikační praxe (virtuální realita, změny paradigmat ek. vztahů..viz dále)

4 Podoby systémů SP 1. Národní právní řády (osnova IEL) Model evropského standardu- osnova IEL - zvláštní typy smluv : 1. Agency – jednatelství (obecný typ, není zcela totožný s mandátem) 2. Bailment - úschova 3. Aleatory contracts – odvážné smlouvy (Gaming and Betting – sázka a hra, Life Annuity – smlouva o důchodu ) 4. Sale (prodej zboží) 5. Hire of Work (smlouva o dílo) and Skill Build. Contract (pouze smlouvy o výstavbě ) 6. Nájem (Lease) - § 2 byt, § 3 obchodní prostory, § 4 zemědělská držba (agricult. holdings)

5 Podoby systémů SP 1. Nár. právní řády (osnova IEL) II 7. Vzájemné započtení (mezi zvl. typy smluv!) 8. Suretyship – ručení (mezi zvl. typy smluv!)) 9. Pledges – ruční zástava (mezi závazky!) 10.Loan – výpůjčka a půjčka zvlášť, 11. Smlouvy tzv. veřejné (mezi zvl. typy smluv!!!) 12. civilní společnost (civil partnership) 13. Kvazikontrakty – jednatelství bez příkazu - bezdůvodné obohacení - plnění nedluhu

6 Podoby systémů SP 2. CZ/SK závazk. právo de lege lata

7 Podoby systémů SP 3. CZ záv. de lege ferenda Český NOZ (text: Systém závazků ze smluv je výsledkem snah být v mnoha ohledech moderní, uspořádaný a logicky sledující zejména ekonomický cíl smluvních typů a subtypů. Současně se opírá o tradiční základ systému závazkového práva, který uvádí na vyšší systémovou úroveň.

8 Podoby systémů SP 3. CZ záv. de lege ferenda II Český NOZ – zvláštní typy závazků: - přenechání věci do vlastnictví jiného, - přenechání věci k užívání jiného, - pracovní poměr, - závazky ze schovacích smluv, - závazky ze smluv příkazního typu, - zájezd, - závazky ze smluv o přepravě, - dílo,

9 Podoby systémů SP 3. CZ záv. de lege ferenda III - péče o zdraví, - kontrolní činnost, - závazky z bankovních smluv, - obhospodařování cenného papíru, - závazky ze zaopatřovacích smluv, - společnost, - tichá společnost, - závazky z odvážných smluv, -závazky z právního jednání jedné osoby. (Podrobněji viz dále)

10 Podoby systémů SP 3. SK závazky de lege ferenda

11 Podoby systémů SP 4. Evropské projekty záv. práva I Systém DCFR: Název: Principles. Definitions and Model Rules of European Private Law. Vlastní normativní text je nazván Model Rules a je členěn: • Kniha I Obecná ustanovení

12 Podoby systémů SP 4. Evropské projekty záv. práva II • Kniha II Smlouvy a jiné právní úkony (juridical acts) Kap. 1 Obecná ustanovení Kap. 2 Nediskriminace Kap. 3 Marketing a předsmluvní povinnosti (duties) Kap. 4 Vznik (smlouvy) Kap. 5 Právo odstoupit (withdrawal) Kap. 6. Zastoupení Kap. 7 Základy (grounds) platnosti Kap. 8 Výklad Kap. 9 Obsah a následky (effects) smlouvy

13 Podoby systémů SP 4. Evropské projekty záv. práva III • Kniha III Závazky a odpovídající práva Kap. 1 Obecně Kap. 2 Plnění Kap. 3 Následky nesplnění (remedies) Kap. 4 Pluralita dlužníků a věřitelů Kap. 5 Převod (transfer) práv a závazků (jen postoupení pohledávky (assignment) a převod smluvní pozice (transfer of contractual position) Kap. 6 Započtení a splynutí Kap. 7 Promlčení

14 Podoby systémů SP 4. Evropské projekty záv. práva IV • Kniha IV Zvláštní smlouvy a práva a závazky z nich vznikající • Část A. Prodej (Sales) Kap. 1 Oblast užití a obecná ustanovení Kap. 2 Závazky prodávajícího Kap. 3 Závazky kupujícího Kap. 4 Následky vad (remedies) Kap. 5 Přechod rizika Kap. 6 Záruka za spotřební zboží

15 Podoby systémů SP 4. Evropské projekty záv. práva V • Část B. Nájem zboží (Lease of goods) Kap. 1 Oblast užití a obecná ustanovení Kap. 2 Doba nájmu Kap. 3 Závazky pronajímatele Kap. 4 Následky vad (remedies) na straně nájemce Kap. 5 Závazky nájemce Kap. 6 Následky vad (remedies) na straně nájemce Kap. 7 Nové strany a podnájem (sublease)

16 Podoby systémů SP 4. Evropské projekty záv. práva VI • Část C. Služby Kapitoly 1-2 obsahují úpravu obecnou a dále: Kap. 3 Construction (stavba) Kap. 4 Processing (Podle Rabana: projektová činnost ?asi podle definice naše smlouva o dílo?) Kap. 5 Storage (úschova- skladování), Kap. 6 Design! Kap. 7 Information and advice (Informace a rada)! Kap. 8 Treatment (zdravotnické služby)!

17 Podoby systémů SP 4. Evropské projekty záv. práva VII • Část D. Příkaz (mandate) Kap. 1 Obecná ustanovení Kap. 2 Hlavní závazky mandanta Kap. … • Část E. Obchodní zastoupení, franšíza a distribuce (distributorship) Kap. … • Část F. Půjčky (loans)

18 Podoby systémů SP 4. Evropské projekty záv. práva VIII • Část G. Osobní zajištění (ručení) Kap. 1 Společná ustanovení Kap. 2 Závislé osobní zajištění Kap. 3 Nezávislé osobní zajištění Kap. 4 Zvláštní pravidla pro osobní zajištění spotřebitelů !Nejde o ručení ve smyslu českého obč. zák. Rozdíly: - dvojí typ osobního zajištění (+existence nezávislého osobního zajištění) -subsidiarita a akcesorita nejsou dominantními rysy - výslovná možnost existence spoludlužnictví za účelem zajištění (ručení) – IV.G.-1:106 - výslovná možnost převodu zajišťovacích práv cestou poukázky nebo jiným způsobem – IV.G.- 3:108

19 Podoby systémů SP 4. Evropské projekty záv. práva IX • Kniha V Dobrovolné zasahování do záležitostí jiného (Benevolent intervention in another´s afairs) • Kniha VI Mimosmluvní závazky vznikající ze škody způsobené jinému • Kniha VII Bezdůvodné obohacení

20 Systematika závazkového práva podle nového obč. zákoníku I • Část první – obecná část • Část druhá – rodinné právo • Část třetí – absolutní majetková práva • Část čtvrtá – relativní majetková práva • Část pátá ustanovení společná, přechodná a závěrečná

21 Systematika závazkového práva podle NOZ II • Hlava I Obecná ustanovení o závazcích – Díl 1 Vznik závazků a jejich obsah – Díl 2 Smlouva – Díl 3 Obsah závazků – Díl 4 Zvláštní ustanovení o smlouvách uzavíraných se spotřebitelem – Díl 5 Společné dluhy a pohledávky – Díl 6 Změny závazků – Díl 7 Zánik závazků – Díl 8 Zajištění a utvrzení závazků

22 Systematika závazkového práva podle NOZ III • Hlava II – Díl 1 Převedení věci do vlastnictví jiného (darování, koupě, směna) – Díl 2 Přenechání věci k užití jinému (výprosa, výpůjčka, nájem, pacht, licence, zápůjčka, úvěr) – Díl 3 Pracovní poměr – Díl 4 závazky ze schovacích smluv (úschova, skladování) – Díl 5 Závazky ze smluv příkazního typu (příkaz, zprostředkování, komise, zasílatelství, obchodní zastoupení)

23 Systematika závazkového práva podle NOZ IV • Hlava II – pokračování – Díl 6 Zájezd – Díl 7 Závazky ze smluv o přepravě (přeprava osob a věcí, provoz dopravního prostředku) – Díl 8 Dílo (vč. stavba jako předmět díla, díla s nehmotným výsledkem) – Díl 9 Péče o zdraví – Díl 10 Kontrolní činnost – Díl 11 Účet, jednorázový vklad, akreditiv a inkaso

24 Systematika závazkového práva podle NOZ V • Hlava II – pokračování – Díl 12 Závazky ze zaopatřovacích smluv (důchod, výměnek ) – Díl 13 Společnost – Díl 14 Tichá společnost – Díl 15 Závazky z odvážných smluv (pojištění, sázka, hra, los, – Díl 16 Závazky z právního jednání jedné osoby (veřejný příslib, slib odškodnění)

25 Třídění závazkových vztahů v režimu NOZ • Podle subjektů • Podle předmětu a obsahu

26 Třídění závazků podle subjektů • Jednoduché • Společné – Dílčí – Solidární – Solidárně nedílné – Vícestranné – Ve prospěch třetí osoby (§ ) – K tíži třetích osob (smlouva o plnění třetí osoby - § 1758) závazek k přímluvě, event. náhrada škody

27 Závazky dílčí a solidární • Dílčí – mechanické spojení dvou nebo více závazků různých dlužníků nebo věřitelů zásada - § 1850 • Solidarita pasivní – více dlužníků má témuž věřiteli splnit tentýž dluh společně a nerozdílně - § Vzniká ze smlouvy, z e zákona nebo rozh. soudu - § 1850/1. Domněnka solidarity u společně zavázaných podnikatelů - § 1854 • Solidarita aktivní – více věřitelů může od téhož dlužníka požadovat společně a nerozdílně tutéž pohledávku - § – titul?

28 Třídění závazkových vztahů podle předmětu a obsahu I • S plněním dělitelným a nedělitelným o Totéž plnění - § 1847 (nemusí jít o solidaritu ani o dělitelnost- správa dluhu a pohl.- zásady spoluvlastnictví) o Nedělitelné plnění § o Dělitelné plnění - § 1850 • S plněním zastupitelným a nezastupitelným • S plněním jednotlivě a druhově určeným • S plněním alternativně určeným - § • alternativa facultas • Synallagmatické (např. § 1781) a asynallagmatické (funkcionální synallagma - § 1890)

29 Třídění závazkových vztahů podle předmětu a obsahu II • S plněním peněžitým a nepeněžitým • S plněním částečným - § 1909 • S plněním ve splátkách – § 1910 ztráta výhody splátek • Jistina, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky - § 1911

30 Změny ekonomických vztahů významné pro právo • Nová podoba kapitalismu (industriální- kulturní) • Vznik beztížné ekonomiky • Vlastnictví (Crawford McPherson) exkluzivní – inkluzivní - acces • Závazkové vztahy: změny předmětu (styl, zážitky..); přesuny mezi prvky(subjekt- předmět); sítě namísto směny; flexibilita

31 Výzvy pro (závazkové) právo I • Systémově strukturní • Zachycení virtuality Právo nereaguje dostatečně pružně – důsledky: • Volání po změně zdroje práva (B.Oppetit- flexibilita) • Ztráta vlivu národních právních řádů • Důsledkem lex contractus, autoregulace – ztráta vlivu tradičního práva

32 Výzvy pro (závazkové) právo II • na jedné straně ustupuje zájem na dlouhodobých či trvalých vztazích, zejména k hmotným předmětům směrem ke vztahům odvozeným, tj. nájmu, leasingu, franšízy, obecně licenčních smluv aj., • na druhé straně vývoj od jednoduchých vztahů koupě a prodeje k dlouhodobým vazbám • systém složitých vazeb bez opory v typologii právních vztahů de lege lata.

33 Výzvy pro (závazkové) právo III • V nové době se spontánně prosazují: dynamika, rychlost, flexibilita. Tomu neodpovídá povaha majetkových vztahů, založených na vlastnickém právu s jeho tradičně chápaným vyhraněním vůči nevlastníkům, s jeho imanentním konzervatismem směřujícím ke stabilitě, strnulosti vlastnické struktury, ale ani mechanismy ochrany těchto vztahů.

34 Výzvy pro (závazkové) právo IV • Mimořádné zrychlení a současně mimořádné flexibility a variability dosáhl celý komplex finančního trhu, tj. právní vztahy, jejichž předmětem jsou peníze a které se v tomto směru samy stávají zbožím, včetně jejich nejrůznějších a stále se množících a komplikovanějších derivátů. Právně právní vztahy realizované na finančním trhu dosáhly takové rychlosti současně jsou téměř stoprocentně přeneseny do sféry hyperprostoru, dosahují obratu, který lze demonstrovat údajem, podle něhož jen finanční sítí New Yorku proudí každé dva týdny peníze odpovídající výši ročního úhrnného ekonomického produktu celého světa. 1)

35 Výzvy pro (závazkové) právo V • Peníze se tak staly z pomocného prostředku, případně z jednoho z objektů ekonomické směny a ergo soukromoprávních vztahů samoúčelem, svým vlastním cílem, kterému se podřizují i osoby s jejich statusy a jejich zájmy. Peníze se staly všudypřítomným institutem, přinášejícím své vlastní zisky, nepotřebujícím jiné zboží než sebe sama a figurujícím stále více na obou stranách právního vztahu jako jeho objekty. Rychlost jejich směny vyplývá z faktu, že • peníze byly odhmotněny, staly se informací, nanejvýš abstraktním symbolem.

36 Výzvy pro (závazkové) právo VI • To umožnilo v prostředí elektronických telekomunikačních prostředků dosáhnout takové rychlosti realizace právních vztahů, v nichž se peníze jako objekty a současně vlastní cíl vztahů pohybují rychlostí aproximativně blízkou fungování počítačových systémů. Ztrácí se tím možnost kontroly kauzality právních vztahů, čím dál větší počet takových právních vztahů probíhá prakticky v témže reálném čase. Tento vývoj stále pokračuje a je stále obtížnější jej podřídit kontrole soukromého práva, které se ukazuje jako stále více konzervativnější a stále více retardující faktor ve vztahu k rychlosti a pružnosti sociálně ekonomické reality. • Spolu s jevy popsanými výše se symboly společenských vztahů nové doby stávají abstraktnost, symbolika, odtržení od (hmotné) reality. Technický vývoj a s ním spojený rozvoj ekonomických vztahů vyústily v proces odhmotnění majetkových vztahů. Předmětem soukromoprávních vztahů se stávají nikoli hmotné věci, nýbrž vztahy. • S vlastnictvím (s výjimkou peněz a finančních produktů) je statisticky mnohem více disponováno prostřednictvím jiných typů právních vztahů než až dosud nejfrekventovanější smlouvou kupní. Nová společnost je zaměřena v rozhodující míře nikoli na materiální hodnoty, nýbrž na hodnoty imateriální, které stále více dominuji sféře soukromoprávních vztahů. Abstraktnost těchto vztahů se projevuje v jejich předmětu, kterým je angažovanost, myšlenky, obchodní koncepty, duchovní potenciál, odborné znalosti aj. Z hlediska struktury katalogu předmětů soukromoprávních vztahů je současné století charakterizované jako svět informací a biotechnologií. • Reálný svět hmotných věcí, tj. budovy, technologická zařízení, vozový park aj., se stává zatěžujícím balastem, ztrácí svou produktivitu ve srovnání se světem imateriálních hodnot. Soukromoprávním vztahům začínají dominovat ty typy, které představují vztahy užívání hodnot, nikoli vztahy vlastnické. • Odhmotnění soukromoprávních vztahů se týká i jejich subjektů. Reálně existující účastníci těchto vztahů jsou nahrazováni stále efemérnějšími a stále obtížněji identifikovatelnými organizačními strukturami, které se pružně přetvářejí, pružně reagují na vývoj jimi realizovaných obchodů a pružně unikají odpovědnosti za následky svého chování. • Zvláštní hodnotou a předmětem vztahů se stávají prožitky (zážitky), životní styl, symboly. Tyto nově se utvářející soubory předmětů soukromoprávních vztahů patří spíše do oblasti pocitů a myšlenkových konstrukcí než do oblasti reality. Navíc řada z těchto prožitků se sama odehrává ve sféře virtuální reality (počítačové hry, ale i např. některé typy komunikace na elektronických sítích, jako chatování mezi neidentifikovanými osobami aj.). • Dokonce i ve sféře obchodu s reálnými hmotnými předměty (konfekce, obuv, sportovní výbava, automobily aj.) je nositelem skutečné hodnoty, resp. převažující hodnoty v tomto majetkoprávním vztahu nikoliv užitná hodnota této věci, nýbrž symbolika a styl života, který představuje (značkové zboží). Skutečná hodnota je soustředěna nikoli v množství práce, nezbytné pro výrobu a distribuci příslušné věci, nýbrž v její integraci do rámce životního stylu, který reprezentuje. Tento fakt staví vedle sebe předměty srovnatelné užitné hodnoty, avšak zároveň diametrálně odlišně nastavených cen tržních. • Popsaný vývoj klade nároky na přehodnocení dosavadních metodik oceňování věcí : stále menší roli hrají cena pořizovací, reprodukční, nákladová, případně (zejména u závazků na facere) vycházející z nákladů na reprodukci pracovní síly aj., které dosud poskytovaly relativně objektivní a jednotná kritéria pro zjištění ceny (hodnoty) předmětů soukromoprávních vztahů. Tyto metodiky jsou opouštěny a nahrazovány kritérii stanovení cen předmětu vztahů, které jsou vysoce subjektivně determinovány, naplněny citovými a vztahovými faktory, vysoce pohyblivé a o jejich sjednocení lze hovořit jen na zcela abstraktní úrovni. • Ve stále větší míře lze předmět soukromoprávních vztahů zobecnit jako informaci. Její technologie zpracování a prezentace však dává těmto vztahům novou povahu. Pro soukromé právo je zvlášť významný poznatek uvedený v úvodních kapitolách této publikace, podle něhož se stává stále problematičtějším odlišení informací vzájemně, jejich přiřazení k základním výchozím právním vztahům (např. určení autora, šiřitele aj. informace). To vyvolává řadu komplikací, které následně opět vedou k úvahám o možnosti nahrazení vlastnictví k takto ohroženým předmětům soukromoprávních vztahů institutem veřejného statku, veřejného prostoru, konkrétně pak již užívanými instituty jako freeware, shareware aj. • Výhled směřující k abstraktnosti a neidentifikovatelnosti informací ve světě nastupující éry kvantových počítačů je zdrojem nových obav. Nemožnost opakovat kvantovou informaci znemožňuje poskytnutí právní ochrany vztahům s ní souvisejícím, neboť podstatou právní ochrany je rekonstrukce děje, který by v dané situaci byl nerekonstruovatelný, případně provedení důkazu o existenci informace, který by byl nemožný, případně nanejvýš obtížný. • Nová ekonomika jde ovšem ještě dále a do světa virtuality přenáší nejen objekt právních vztahů, nýbrž celý reálný společenský vztah. Vedle reálných vztahů se tak vytvořila sféra vztahů „reálně virtuálních“ a teprve na tuto reálně virtuální sféru majetkových vztahů je povoláno reagovat právo. • Soukromé právo musí rovněž reflektovat proces přenosu společenskoekonomických vztahů do technologií informačních sítí. • Tento vývoj vede k tendencím restrukturalizovat současný systém soukromoprávních vztahů a nově posoudit základní hodnoty, kterým tento systém poskytuje ochranu. Utváří se tak postupně představa o novém pojetí autonomie osoby, o její svobodě ve smyslu schopnosti participovat na sítích, o novém předpokladu rovnosti subjektů vztahů daném rovností přístupu k sítím. • Vytváří se rovněž nová struktura faktických společenských vztahů podrobených soukromoprávní regulaci : namísto izolovaných vztahů změny vlastnictví mezi zpravidla přímými vlastníky, tedy namísto dosavadní dominance kupní smlouvy, dominují společnosti sítí vztahy participativní. Tyto vztahy se vyznačují namísto relativní protikladnosti prezentovaných a realizovaných zájmů podstatně složitěji komponovanou dialektickou symbiózou jak zájmů relativně protikladných, tak zájmů vzájemně mezi účastníky integrovaných. • Právě integrace zájmů představuje jeden z hlavních faktorů působících na změny ve struktuře a systému soukromoprávních vztahů. Od něj se odvíjí celá soustava specifických, tj. netypických soukromoprávních vztahů, vyjadřujících odlišné hodnoty, sledujících odlišné typové zájmy a využívající odlišné právní technologie realizace než klasické vztahy, založené na ekonomické soutěži svobodných a současně vzájemně izolovaných účastníků. • Z hlediska jednotlivých typů a druhů soukromoprávních vztahů se vliv nové reality projevuje ve specifických podobách: • a) Vztahy osobní: tendence ke stále intenzivnějšímu pronikání majetkových zájmů do původně ryze osobní sféry individua a k jejímu podřízení tržním mechanismům. To se projevuje ve změně charakteru nezcizitelnosti, nedotknutelnosti a integrovanosti (integrity) těchto stránek osoby v právním smyslu jako jejich nositele. Tím dochází u jednotlivých stránek lidské osobnosti s jejich specifickou právní charakteristikou k jejich přeměně v standardní objekt soukromoprávních vztahů. (Drama založené na shylockovském dilematu, zda lze učinit předmětem obchodu člověka a jeho dosud integrální součásti.) • Kritický pohled bude vyžadovat rovněž dosavadní systém majetkových vztahů s jeho hierarchickou strukturou, jak je zakotven v soukromém právu. Především právo vlastnické na straně jedné a z něj odvozené typy obligačních vztahů na straně druhé. • Dosavadní status byl vybudován na osobně svobodné, autonomní, relativně izolované pozici subjektu těchto vztahů, který vstupoval do interakce vůči jiným subjektům stejně vybaveným, účastnícím se ekonomické soutěže na základě principu „kdo z koho“ • Nová doba nové ekonomické vztahy, odsunují vztahy vlastnické do pozadí : • vlastnictví přestává být zajímavé a subjekty se jej zbavují, • v případech, kdy vlastnictví má svou hodnotu a svou ekonomickou přitažlivost (vlastnictví patentů, obchodních konceptů, jiných objektů zejména duchovního, imateriálního světa) je přímé využívání hodnoty tohoto objektu jeho vlastníkem nahrazováno právními vztahy participativní povahy, které umožňují užívání směnné hodnoty skryté v objektu tohoto vlastnického práva (licenční smlouvy, leasingové smlouvy, franšízové smlouvy aj.). • Reflexe práva v tomto směru je spíše pasívní a ve vleku vývoje faktických vztahů, než aktivně působící či alespoň předjímající spontánní vývoj. • Objektem vztahů se stává vysoce abstrahovaná a současně nově technologicky i ekonomicky vymezená energetická hodnota, aktivita. Objekty, tj. zbožím v ekonomickém smyslu, se v novodobých vztazích stávají: samotné lidské vztahy, přístup (k sítím, avšak též ke službám apod.), samotné služby, zážitky a prožitky jednotlivce a další imateriální hodnoty, které jsou vytvářeny aktivní činností, často existující - z hlediska hmotné reality – v efemérní, prchavé, obtížně uchopitelné podobě, často utvářené jedinečnou činností, případně vztahy, které se sice z vlastnického práva k určitému předmětu váží, avšak zprostředkovaně, přičemž takové zprostředkování bývá i několikanásobné (např. přístup k informačním sítím, zprostředkovaný systémem „vrátných“). • Ve vývoji struktury vlastnictví jako faktické moci ve společnosti lze spatřovat rovněž linii dialekticky utvářeného procesu, který v současné době dává spíše tušit než jasně ukazuje budoucí možný vývoj: V dosavadním období modernity bylo sice soukromé vlastnictví postaveno na piedestal svrchovanosti a nedotknutelnosti, avšak přesto neustále vedle něj setrvávalo vlastnictví veřejné (státní, komunální apod.), které bylo ekonomickou základnou veřejného prostoru a veřejných služeb poskytovaných veřejnosti jako celku. • Expanze soukromého sektoru. Stále více dosavadního veřejného sektoru (prostoru, služeb) přechází do soukromých rukou a právě v těchto soukromých rukách se následně počíná utvářet nový, na první pohled (resp. formálně) soukromý, avšak z hlediska možnosti využití širší veřejností prostor veřejný (prostory supermarketů, hal, veřejných parkovišť v soukromém vlastnictví, jiný soukromý majetek poskytovaný k veřejnému využití). V oblasti imateriálních statků se tato tendence týká ve větší či menší míře celé oblasti médií, komunikací, informatiky, sítí atd. • Právní postavení veřejnosti v tomto novém soukromě-veřejném sektoru je ovšem odlišné od dřívější situace. Je součástí přechodu dosud zcela svobodných jednotlivců na jednotlivce „zasíťované“ v obchodních řetězcích, klubech, leasingových společnostech, franšízových vztazích, v oblasti komunikací a informatiky pak v informačních a komunikačních sítích. Tyto nové vztahy zbavují dosud svobodné individuum jeho dosavadních sfér autonomního rozhodování. Nositelé této nové soukromé moci vykonávají reálnou moc nad soukromým životem „zasíťovaných“ osob, nad jejich životním stylem. Prostřednictvím masívní reklamy a nabídky, jakož i srovnáváním životních stylů integrují osoby do soustavy zájmových komunit, jejichž prostřednictví limitují osobní status každé takové osoby a určují jejich chování. • Podstatu těchto změn je možno vyjádřit jako překonání a nahrazení dosavadního standardu založeného na individuální autonomii novým standardem založeným na pluralitě, dynamice a flexibilitě vztahů, jejichž předmětem je nové chápaná realita, tj. vše, co je odlišné od subjektu a jeho - rovněž nově a flexibilně chápaného - osobního statusu., avšak též ve stále větší míře rovněž dosavadní – často považované za nedílné – součásti tohoto základního osobního statusu. Úkoly k restrukturalizaci základu systému soukromého práva: • metodologická východiska řešení: • Nezbytnost systémového přístupu k myšlení v dimenzích soukromého práva. Pochopit složitosti fungování vnějšího, reálného i virtuálního světa s jeho průměty do soukromého práva vyžaduje přejít od studia jednotlivých disciplín k myšlení interdisciplinárnímu, a dále k myšlení multidisciplinárnímu. • Kriticky zhodnotit současný důraz na horizontální vazby. • Úspěch může mít pouze rekonstrukce synergetická, komplexní, zahrnující všechny podsystémy včetně práva. • Vybudovat systém soukromoprávní regulace, aktivně směřující k dosažení trvale udržitelné kvality života pro stále větší okruh subjektů. • Opustit ryze ekonomický model formování soukromoprávních vztahů. • Přehodnotit dosavadní představy, že univerzálním nástrojem regulace všech společenských vztahů je institut soukromého vlastnictví. • Podřídit ekonomické politiky a odpovídající politická rozhodnutí a následně soukromoprávní regulace lidskému rozvoji a sociálnímu hledisku. • Obohatit hodnotové výbavy osoby, skupin a společnosti na úroveň vyváženého rozvoje osobnosti a společnosti, zahrnujícího jak materiální, tak duchovní aspekty a jejich systémové sblížení, resp. sjednocení. • Soukromoprávní instituty a instituce konstruovat jako vyvážené, sledující sblížení individuálních a sociálních dimenzí existence člověka ve světě. • Koncipovat v soukromém právu jednotný potenciál individuálního a sociálního prvku se zdůrazněním vyváženého odpovědnostního systému. • Opustit pojetí soukromoprávní odpovědnosti jako sekundárního vztahu, nastupujícího při porušení primární povinnosti, jako hrozící sankce ve smyslu římskoprávních závazků z deliktů. Dosáhnout sblížení této odpovědnosti s evropským duchovním modelem odpovědnosti v pojetí křesťanské morálky, sociologie resp. filosofie. Sblížit právní koncepci odpovědnosti i s mimoprávními praktickými směry jejího vývoje, jak byly jejich novodobé trendy naznačeny ve slovech nositele Nobelovy ceny Jonase Salka: „Jsme první generací v historii lidstva, ve které velké množství obyčejných lidí přijímá osobní odpovědnost za budoucnost druhu“. • Kritériím uvedeným výše podřídit ty jednotlivé instituty soukromého práva, které vyváženost svého potenciálu a odpovědnosti dosud zcela nebo převážně postrádají. Zde je třeba zdůraznit instituty z tohoto pohledu klíčové, kterými jsou v oblasti typů subjektů právnické osoby a v oblasti typů subjektivních práv práva absolutní, především právo vlastnické.


Stáhnout ppt "Koncepce a systém závazkového práva. Tendence vývoje Přednáška J. Hurdík."

Podobné prezentace


Reklamy Google