Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

ÚVOD DO KOMUNIKACE VE ZDRAVOTNICTVÍ TEORIE KOMUNIKACE 09.11. 2010.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "ÚVOD DO KOMUNIKACE VE ZDRAVOTNICTVÍ TEORIE KOMUNIKACE 09.11. 2010."— Transkript prezentace:

1 ÚVOD DO KOMUNIKACE VE ZDRAVOTNICTVÍ TEORIE KOMUNIKACE

2 Sociální komunikaci můžeme vymezit jako sdělování a přejímání významů v sociálním chování a sociálních vztazích lidí. Toto sdělovaní a výměna významů se může dít v přímém i nepřímém sociálním kontaktu. Komunikace je složitý, komplexní sociální jev, který je nutno vidět v širších souvislostech sociální interakce, nikoli jen formálně jako výměnu určitých informací, sdělení, signálů.

3 Vědomí sociální, kulturní, historické, ale i biologické podmíněnosti komunikace vedlo k postupnému ustavování sociální komunikace jako svébytného vědního oboru, který se zabývá různými typy a způsoby komunikování ve společnosti. Sám termín komunikace vznikl z latinského communis (společné).

4 SLOŽKY SOCIÁLNÍ INTERAKCE: Vnímání sociální situace (percepční dovednosti) Zpracování sociální situace (kognitivní dovednosti) Vyjádření se (expresivní dovednosti)

5 Vnímání sociální situace (percepční dovednosti):  naslouchání druhému - slovní i mimoslovní obsahy  zhodnocení kontextu  možnosti vlastního zkreslení díky náladě nebo předpojatosti

6 Zpracování situace: (kognitivní dovednosti)  krátkodobé a dlouhodobé zájmy  vnitřní formulace odpovědi - několik možností  zvážení dopadu na druhého a důsledků jednotlivých možností  výběr optimální odpovědi

7 Vyjádření se: (expresivní dovednosti)  slovní obsahová složka  formální paralingvistická a mimoslovní složka

8 Obsahová i formální stránka komunikace do značné míry závisí na schopnostech, vzděláni, socializaci, identifikačních vzorech, sebevýchově, temperamentu, momentál­ním duševním a zdravotním stavu, věku, pohlaví, geografické, a etnické kulturní oblasti, příslušnosti k sociální třídě, členských a referenčních společenských skupinách a zejména na tradičních návycích, stereotypech a výchově v průvodní rodině.

9  Komunikace může být přímá nebo nepřímá, oboustranná nebo jednostranná, soukromá nebo veřejná či masová (s „dispersním" publikem).  Komunikace se rovněž třídí na intrapersonální, interpersonální, veřejnou (masovou).

10  Intrapersonální komunikace je ta, kterou „vede" jednotlivec sám se sebou (dekóduje sdělení zvenčí a kóduje sdělení ven). Do této sféry komunikace se zpravidla zahrnuje i mluvení sama se sebou.

11  Interpersonální komunikace je ta, při které je komunikující jedinec nějakým způsobem přímo spojen s dalším účastníkem nebo účastníky komunikačního aktu.  Pod interpersonální komunikací se zpravidla rozumí dyadická komunikace, to je komunikace mezi dvěma osobami a skupinová komunikace v takových skupinách, kde na sebe účastníci komunikace nahlížejí ještě jako na individua.

12  Veřejná komunikace je ta, při které je sdělení předáváno veřejnosti (např. čtenářům, divákům či posluchačům).  Při masové komunikaci, která je vlastně veřejnou komunikací v širším slova smyslu, je sdělení distribuováno ve vysokém počtu identických kopii příjemcům, kteří nejsou autorovi (mluvčímu, podavateli) osobně známi.

13  Přínosnou teorií komunikace je tzv. transakční analýza.  Transakce je vlastně výměna sdělení mezi lidmi, které obsahuje i hodnotící aspekt (tzv. „pohlazení" či „pohlavek").  Transakční analýza vychází z předpokladu, že osobnost člověka, jeho já, má tři základní složky, které se metaforicky označují rodič (vůle), dospělý (rozum) a dítě (cit).

14  Ego-stav je koherentním systémem myšlení, cítění, chování i neverbálních projevů. Model ego-stavů představuje tři způsoby (RO-DO- DÍ), kterými lidé projevují svou osobnost, přesněji řečeno své já (ego).

15 STRUKTURÁLNÍ ANALÝZA EGO-STAVŮ: RODIČ - chování, myšlenky a pocity převzaté od rodičů nebo od rodičovských figur Příklady: Běž domů a napiš si úkoly! (kritický rodič) Vezmi si čepici, abys nenastydnul! (pečující ro)

16 STRUKTURÁLNÍ ANALÝZA EGO-STAVŮ: DOSPĚLÝ - chování, myšlenky a pocity, které jsou přímou odpovědí na situaci tady a teď Příklad: Bude ta schůze ve čtvrtek?

17 STRUKTURÁLNÍ ANALÝZA EGO-STAVŮ: DÍTĚ - chování, myšlenky a pocity z dětství „přehrávané“ v současnosti Příklady: Ahoj, jak se máš? (přirozené dítě) Já už to opravdu víckrát neudělám! (adaptované dítě)

18  Kdo sděluje?komunikátor  Co sděluje?komuniké  Jak uskutečňuje přenos?kanálem  Komu je sdělení určeno? auditoriu (posluchačstvu), komunikantům  Kdy dochází ke sdělení?aktuálně či v historii  S jakým účinkem?efektivita sdělení

19  Rozlišujeme šest fází komunikace, přičemž v každé z nich může docházet k různým „šumům" či nedorozuměním, t.j. k úbytku informací nebo k jejich deformaci:  Ideová geneze  Zakódování  Přenos  Příjem  Dekódování  Akce  Cesta sloužící k předávání informací se nazývá komunikační kanál. Může být: vertikální (pro řídící orgány); horizontální (pro spojení na stejné úrovni).

20  Cesta sloužící k předávání informací se nazývá komunikační kanál.  Může být: vertikální (pro řídící orgány); horizontální (pro spojení na stejné úrovni).

21 Předpoklady efektivní komunikace: důvěryhodnostkontextobsahjasnostkontinuitakonzistence kapacita veřejnosti

22 METAKOMUNIKAČNÍ FAKTORY: spoluurčují skutečný význam informace. Je to např. ironické zabarvení hlasu, úsměšek, pohrdlivý úšklebek, posunek.

23 Verbální komunikace je typ sociální komunikace reprezentované především řečí mluvenou i psanou, např. dopisy). Řeč je slovní myšlení a slovní sdělování mysli.

24 Vnější řeč vytváří pro myšlenku zvukovou, mluvenou, grafickou, psanou formu slova, jíž je myšlenka sdělována druhému člověku. Vnitřní řeč způsobuje sdělení myšlenky samotnému mluvčímu. To znamená, že mluvčí si uvědomuje výsledky svého myšlení - říkáme, že myslí ve slovech.

25 U řeči pozorujeme - obsahovou stránku - formální stránku řeči Formální stránku řeči studuje paralingvistika Analyzuje např. vlastnosti hlasu, artikulace, tempa a melodie řeči apod.

26 Paralingvistika:  Silný hlas  Tichý hlas  Zdrženlivý hlas  Rychlé tempo řeči  Pomalé tempo řeči  Měnící se, střídavé tempo řeči, frázování

27 Paralingvistika:  Monotónní melodie řeči  Výrazná artikulace  Nedbalá artikulace  Málo výrazná artikulace  Silné akcentování  Slabé akcentování  Výrazné tvoření pauz

28 Člověk nám svým verbálním sdělením prozrazuje i charakteristiku svého intelektu, emocí a vůle:  co si myslí.  jsou to nejen fakta, ale i předsudky, domněnky, subjektivní názory, hodno­tící soudy, někdy to nejdůležitější řekne jakoby mimochodem, na okraj, jakoby šlo pouze o pouze periferní a nikoli centrální (esenciální) význam.

29 Člověk nám svým verbálním sdělením prozrazuje i charakteristiku svého intelektu, emocí a vůle:  co cítí, jak mu je  musíme se přitom učit odlišovat city zjevné a city skryté.

30 Člověk nám svým verbálním sdělením prozrazuje i charakteristiku svého intelektu, emocí a vůle:  co chce  jaké jsou jeho záměry, přání, tužby, snahy a touhy, ke kterému cíli směřuje a čemu se chce vyhnout a naopak čeho chce dosáhnout, oč mu vlastně jde.

31 Člověk nám svým verbálním sdělením prozrazuje i charakteristiku svého intelektu, emocí a vůle:  Kdo je, kým je, jakým je člověkem, resp. za jakého se považuje a za jakého chce být považován.  Odpověď na otázku, kým je člověk, nám dává především poznání jeho hodnotového systému, žebříčku jeho hodnot.

32  NONVERBÁLNÍ KOMUNIKACE  Každý člověk používá při kontaktu s jinými lidmi řadu neslovních, nonverbálních projevů, které doplňují nebo zdůrazňují obsah jeho verbálního sdělení.  Nonverbální projevy bývají méně cenzurovány než projevy verbální. Nonverbálně člověk vyjadřuje nezřídka své duševní stavy, pocity, city, emoce, afekty, prožitky, myšlení a vztahy expresivněji, ryzeji, pravdivěji než verbálně.

33  NONVERBÁLNÍ KOMUNIKACE  je fylogeneticky i ontogeneticky starší než komunikace verbální.  Způsob nonverbálního (i verbálního) chování je podmíněn např. temperamentem, schopnostmi, situačním duševním a zdravotním stavem, věkem, pohlavím, rodinnou komunikační tradicí, výchovou, sebevýchovou, úrovní socializace, geografickou a etnickou kulturní oblastí, společenskými skupinami členskými i referenčními, identifikačními vzory apod.

34  NONVERBÁLNÍ KOMUNIKACE  Zrakový kontakt  Mimika  Kinetika  Gestika  Haptika  Proxemika  Teritorialita  Jiné znaky produkce

35  ZÁSADYKOMUNIKACE S PACIENTY  Pozdravit  Oční kontakt  Vytvářet dojem, že pacient je v daný okamžik pro nás tou nejdůležitější osobou na světě  Empatický přístup  Povzbudit pacienta k řeči  Trpělivost  Zachování mlčenlivosti  Nedopuštění fenoménu přeplněné čekárny  Zevní úprava

36 příklady

37  KOMUNIKAČNÍ PRAVIDLA:  Vysvětlete vždy všechno jasně a srozumitelně. Vytvořte si zpětnou vazbu a ujistěte se, že vám pacient porozuměl.  Hovořte s pacientem o prevenci (pokud je to vhodné).  Buďte poctiví a čestní.  Vyptejte se pacienta na všechno, co by mohlo vaši spolupráci ztěžovat.

38  KOMUNIKAČNÍ PRAVIDLA:  Ve stylu starého živnostenského hesla: Jsi-li spokojen, řekni to svým známým, nejsi-li spokojen, řekni to mně.  Zachovejte vždy důvěrnost informací získaných od pacientů.  Respektujte pacientova přání.  Nekritizujte veřejně pacienta.  Během rozhovoru udržujte oční kontakt.

39  KOMUNIKAČNÍ PRAVIDLA:  Respektujte pacientovo soukromí.  Dejte pacientovi najevo svou emoční podporu.  Nenavazujte s pacienty sexuální vztahy.  Uděláte-li nějaký závěr ve věci doporučení, seznamte s ním pacienta způsobem, který je pro něj srozumitelný a přijatelný.  Váš upravený oděv je nezbytnou samozřejmostí.

40  KOMUNIKAČNÍ PRAVIDLA:  Vystupujte před pacienty vždy v nejlepším světle.  Nepožadujte od pacientů finanční podporu pro svou osobu.  Nekritizujte před pacienty jejich lékaře ani své profesionální kolegy.

41 Sigmund Freud: Ten, kdo má oči, aby viděl, a uši slyšel, se může přesvědčit, že žádný smrtelník nedokáže nic utajit. Jestliže jeho rty hovoří svými konečky prstů, jeho skryté myšlenky z něho prosakují ven každým pórem.


Stáhnout ppt "ÚVOD DO KOMUNIKACE VE ZDRAVOTNICTVÍ TEORIE KOMUNIKACE 09.11. 2010."

Podobné prezentace


Reklamy Google