Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Lokální ekologie ve městě Alžběta Škodová 4.11.2013 Toulcův dvůr.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Lokální ekologie ve městě Alžběta Škodová 4.11.2013 Toulcův dvůr."— Transkript prezentace:

1 Lokální ekologie ve městě Alžběta Škodová Toulcův dvůr

2 Ekocentrum Koniklec • ekologické výukové programy (EVP) od roku 2002 • 21 vnitřních a 20 terénních EVP (MŠ, ZŠ, SŠ) • Akce pro veřejnost, exkurze do provozů… • Projekt „Počítáme s vodou“ • Projekt „Město do kapsy“

3 Dnešní dílna Cíle: • seznámit se s konceptem „learning outside the classroom“, badatelsky orientovanou výukou, společné vysvětlení pojmu lokální ekologie • představení projektu „Město do kapsy“ a ukázka 3 projektových dní • vyzkoušení si přípravy vlastního projektového dne • prezentace návrhů

4 „Learning outside the classroom“ – Jaké výhody a nevýhody přináší dle Vašeho názoru výuka mimo učebnu? – Využívám možnosti výuky mimo učebnu ve své pedagogické praxi? Jak často a za jakým účelem? Shrnutí • Není důležité jen to, co se učíme, ale především, jak a kde se učíme. • Cílem výuky mimo učebnu je rozvíjet dovednosti, formovat hodnoty žáků, působit na jejich osobnostní a sociální rozvoj, růst motivace k učení. • Učení, které probíhá prostřednictvím získávání znalostí a dovedností v reálném životě (prostřednictvím praktické činnosti). • Zvyšuje atraktivitu hodin a zvyšuje zájem studentů. Výsledkem je zvýšená koncentrace a lepší výsledky.

5 „Badatelsky orientovaná výuka“ • český ekvivalent anglického „IBSE = Inquiry Based Science Education“ • učení se skrze bádání, zkoumání, pídění se po odpovědi • vzdělávací směr v přírodovědných předmětech (Science), který využívá metody aktivního učení • nedostatečná dovednost českých žáků aplikovat nabyté znalosti v přírodovědných předmětech (PISA, 2006) • nejen v exteriéru, ale také v interiéru • Další informace na: (Sdružení Tereza)www.badatele.cz

6 „Lokální ekologie“ • Lokální • týkající se nejbližšího okolí, ve kterém se žáci pohybují, tendence EVVO od globálních problémů, po ty lokální, které můžeme nejsnadněji ovlivnit, • Princip/zásada subsidiarity- rovněž politická zásada, podle níž se rozhodování a zodpovědnost ve veřejných záležitostech má odehrávat na tom nejnižším stupni veřejné správy, který je nejblíže občanům. • Vztah k místu- jedno z klíčových témat Akčního plánu strategie VUR • Ekologie • Věda, která se zabývá vztahem organismů a jejich prostředí a vztahem organismů navzájem (Haeckel, 1866) • V širším významu chápáno jako životní/přírodní prostředí a jeho ochrana

7 „Lokální ekologie“ • Co všechno spadá do životního/přírodního prostředí na lokální úrovni?

8 Město do kapsy • 10 projektových dní, jejichž prostřednictvím se žáci blíže seznamují s městem či městskou částí, ve které se škola nachází • žáci získávají nejen nové znalosti o daném ekoregionu z pohledu deseti různých témat, ale učí se i novým dovednostem • prostřednictvím práce v terénu žáci mapují danou problematiku, plní zadaný úkol a navrhují řešení konkrétního problému • svá zjištění zpracovávají elektronicky do textové podoby a společně s fotografiemi ukládají do „elektronických kapes“ webových stránek projektu-

9 MĚSTO DO KAPSY • Kvalita ovzduší • Nakládání s odpady • Kulturní paměť • Potravinové zdroje • Biologičtí škůdci • Estetika a rekreace • Využití prostoru • Funkce zeleně • Bariérovost prostředí • Voda ve městě

10 Město do kapsy • vychází ze zprávy „Hodnocení ekosystémů k miléniu 2003 – 2006“ (OSN) • Ekosystémové služby- jsou přínosy, které lidé získávají od ekosystémů – mají vliv na životní úroveň lidí Témata projektu „Město do kapsy“ pokrývají: • zásobovací ekosystémové služby (téma Samozásobování potravinovými zdroji, Zdroje pitné a užitkové vody, Využití prostoru, Funkce zeleně), • regulační ekosystémové služby (téma Biologičtí škůdci, Nakládání s odpady, Kvalita ovzduší) • kulturní ekosystémové služby (Hodnoty kulturního dědictví, Estetická a rekreační funkce, Bariérovost prostředí).

11 Nakládání s odpady CÍLE PROGRAMU  Žák vlastními slovy vyjádří, co je to odpad.  Žák seřadí způsoby nakládání s odpady podle hierarchie nakládání s odpady.  Žák uvede alespoň 5 příkladů vytříditelných složek z komunálního odpadu.  Žák vysvětlí, co je to materiálové využití odpadu.  Žák odůvodní, proč je žádoucí třídit odpad a materiálově jej využívat.  Žák prokáže dovednost používat měřící pásmo nebo krokoměr  Žák předvede vyhledání nejbližšího sběrného dvora na internetové síti a vyhledá také termíny a místa přistavení velkoobjemových kontejnerů.  Žák navrhne a obhájí řešení problémů, které vyplynuly z práce z terénu.  Žák se naučí samostatně hovořit k danému tématu před ostatními žáky a před videokamerou

12 Nakládání s odpady- otázky • Je pro mě snadné definovat, co to je odpad? • Myslím si, že v městské části Praha 2 není problém se svozem a tříděním odpadu, že sběrná místa jsou čistá a kontejnerů je dostatek? • Vím, co je to donášková vzdálenost a jaká by měla být? • Není pro mě problém mluvit před ostatními žáky a kamerou ke konkrétnímu tématu?

13 Nakládání s odpady- aktivity • Do mapy zaznamenat všechna sběrná hnízda v okolí školy • Do pracovního listu zaznamenat nečistoty v separovaném sběru, vytříditelné složky z komunálního odpadu, pořádek v okolí sběrných míst, zaplněnost kontejnerů • Pomocí mapy určit a následně změřit nejdelší „donáškovou vzdálenost“ • Dotazníky- zda občané třídí odpad, jaký odpad netřídí a proč, zda vědí, kde se nachází nejbližší sběrný dvůr a zda jsou spokojeni s komunálními službami v jejich městské části

14 Nakládání s odpady- role • Fotograf – průběžně pořizuje fotografie z terénu, vyfotí fotek raději více, aby bylo později z čeho vybírat, celkem vybere 4 fotografie: fotka celé skupiny, fotka sociologa během výzkumu, práce skupiny u kontejnerů nebo při měření vzdálenosti, nejznečištěnější sběrné místo • Analytik – má na starosti důkladně prozkoumat jednotlivá sběrná místa, spolupracuje úzce se zapisovatelem a spolu doplňují pracovní list, má na starosti spolu se zapisovatelem určit a změřit nejdelší donáškovou vzdálenost ve vytyčené oblasti • Kartograf- vede skupinu podle mapy, hlídá, aby se skupiny pohybovala ve vyznačeném území, do mapy zakresluje umístění jednotlivých sběrných míst, zaznamenává trasu, spolu s analytikem a zapisovatelem zkoumá jednotlivá sběrná místa • Zapisovatel- má na starosti vyplnění pracovního listu u jednotlivých sběrných míst, zkoumá spolu s analytikem jednotlivá sběrná místa, spolupracuje s analytikem na určení a změření nejdelší donáškové vzdálenosti • Sociolog- má za úkol ve spolupráci s počítačovým expertem vyplnit 10 dotazníků týkající se nakládání s odpady, snaží se pokrýt všechny sociální skupiny (ženy, muže, mladé, staré) • Počítačový expert- spolupracuje se sociologem a pomáhá mu vyplnit 10 dotazníků týkajících se nakládání s odpady

15 Nakládání s odpady- foto

16 Funkce zeleně CÍLE PROGRAMU  Žák vlastními slovy vyjádří princip fotosyntézy.  Žák vlastními slovy vyjádří, co je památný strom, zdůvodní, proč se vyhlašuje, a na mapě městské části ukáže, kde se jaký druh nachází.  Žák vyjmenuje alespoň 5 ze 6 základních funkcí zeleně ve městě.  Žák uvede alespoň 3 zákazy a příkazy, které platí v městské zeleni.  Žák ve skupině vybere podle předem stanovených kritérií dva stromy z parkové zeleně, vytvoří jeho fotografickou a výtvarnou dokumentaci.  Žák ve skupině vytvoří pomocí vlastních fotografií, informací z určovacího klíče a internetu 2 dendrologické tabule s vybranými stromy.  Žák ve skupině prezentuje ostatním žákům své výstupy a fotografie z terénu

17 Funkce zeleně- otázky • Vím co je to fotosyntéza a dokážu vlastními slovy vyjádřit její princip? • Vím, co je to památný strom a znám památné stromy, které se nacházejí v naší městské části? • Dokážu vyjmenovat alespoň 3 funkce zeleně ve městě? • Není pro mě problém pomocí klíče určit, o který strom se jedná? • Není pro mě problém mluvit před ostatními žáky a kamerou ke konkrétnímu tématu?

18 Funkce zeleně- aktivity • Návštěva památného stromu • Určení dvou druhů stromů • Měření obvodu kmene, zaznamenávání stromů do mapy, obkreslování kůry, zjišťování informací o daném druhu • Výroba naučných tabulí • Vytvoření dendrologické stezky • Prezentace

19 Funkce zeleně- role • Fotograf – fotí v průběhu programu, v závěrečné fázi fotky stahuje, píše popisky, odevzdá 1 skupinovou fotku z exkurze, 1 fotku skupiny během práce v terénu, 2 fotky celých stromů, jež si skupina vybrala • Dendrolog – dostane klíč, podle něhož v terénu určí druh stromu, krejčovský metr, kterým změří obvod stromu ve výšce 150 cm a v počítačové učebně spolu se zapisovatelem vytváří dendrologické tabule, předpoklad počítačově zručné osoby! • Kartograf – dostane papírově mapu a v terénu vyznačí do ní dva, skupinou vybrané stromy a v počítačové učebně spolu s ostatními kartografy vytvoří elektronickou mapu dendrologické stezky • Zapisovatel – pravá ruka dendrologa, v terénu do pracovního listu zapisuje informace o daném stromu, jež mu sdělí dendrolog a v počítačové učebně s dendrologem vytváří 2 tabule • Výtvarník – pomocí uhlu překresluje v terénu na papír kůru jednotlivých stromů a v počítačové učebně vypomáhá s dendrologickými tabulemi

20 Funkce zeleně- foto

21 Bariérovost prostředí CÍLE PROGRAMU  Žák vlastními slovy vysvětlí, co je to zdravotní postižení.  Žák vyjmenuje druhy zdravotního postižení a jeho nejčastější.  Žák vlastními slovy vysvětlí, co to jsou kompenzační pomůcky a uvede jejich příklady.  Žák popíše časté předsudky o lidech se zrakovým postižením.  Žák vysvětlí, jak správně nevidomému nabídnout pomoc, jak ho vést, jak mu pomoci při nástupu do MHD apod.  Žák vyjmenuje alespoň 3 architektonické bariéry pro nevidomé a slabozraké.  Žák vyjmenuje alespoň 3 architektonické bariéry pro lidi na vozíku.  Žák vyjmenuje základní úpravy používané ve veřejné dopravě a veřejných institucích, které umožňují lepší orientaci a pohyb lidem s postižením.

22 Bariérovost prostředí - otázky • Vím, co to je kompenzační pomůcka a znám alespoň dva příklady? • Vím, jak správně nevidomému nabídnout pomoc, jak ho vést a jak mu pomoci při nástupu do MHD? • Vím, jaké jsou nejčastější architektonické bariéry pro nevidomé a slabozraké? • Vím, jaké jsou nejčastější architektonické bariéry pro lidi na vozíku? • Dokážu vyjmenovat některé úpravy používané ve veřejné dopravě a ve veřejných institucích, které umožňují lepší orientaci a pohyb lidem s postižením?

23 Bariérovost prostředí - aktivity • Chůze s bílou holí, jízda na vozíku • Mapa s vyznačenými objekty, MHD, chodníky- žáci zaznamenávají barvami problematičnost přístupu • Zhodnocení problematických lokalit, návrhy zlepšení problematických míst

24 Bariérovost prostředí - role 1. Figurant/ka: v terénu představuje nevidomého nebo vozíčkáře - pohybuje se s bílou holí nebo na vozíku. Po návratu do třídy sepisuje spolu s asistentem zprávu. 2. Asistent/ka: pomáhá figurantovi jako asistent vozíčkáře nebo průvodce nevidomého (například při přecházení). Hlídá, aby se figurant nezranil. Po návratu do třídy sepisuje spolu s figurantem zprávu. 3. Zapisovatel/ka: zapisuje si postřehy figuranta i ostatních, vyplňuje informace k jednotlivým objektům, zastávkám MHD a poznamenává si cokoli, co je důležité ke zmapování lokality. Po návratu do třídy tvoří spolu s kartorafem mapu. 4. Fotograf/ka: má za úkol focení v terénu. Odevzdá tři fotografie: práce skupiny v terénu, 2 fotografie míst: nejhorší (nebezpečné nebo naprosto nevhodné) a nejlepší (bez bariér). Fotky stáhne do počítače a přejmenuje.

25 Bariérovost prostředí - foto

26 Historie projektu 2010 ZŠ Chmelnice, ZŠ Londýnská 2011 ZŠ Resslova, ZŠ Lupáčova, ZŠ Sázavská, ZŠ U Krčského lesa, ZŠ Meteorologická, ZŠ Prof. Švejcara 2012 „Voda, my a Praha 2“ – ZŠ Sázavská (kapsa Voda – rozpracovaná do 4 projektových dní) 2013 „Voda, my a Praha 3“ – ZŠ Jeseniova, „Voda, my a Praha 12“ ZŠ Na Beránku 2013/14 „Mikroklima okolí školy“ (3 kapsy – zeleň, voda, ovzduší, na 22 ZŠ v Praze – možnost se nyní zapojit do projektu)

27 Skupinová práce -Ve skupinách připravit návrh programu využívajícího principu LOTC a BOV Možné tematické bloky: -ochrana jednotlivých složek ŽP v okolí školy- voda, ovzduší, odpady, půda -městská infrastruktura - využití území, kulturní památky, doprava, architektura, parky -městská flora a fauna - stromy, rostliny, živočichové -lidé a jejich chování ve městě- bariérovost, potraviny…

28 Doporučený postup práce Od cíle k prostředkům 1)téma -rostliny rostoucí v okolí školy 2) cíle -cílem je zmapovat, jaké rostliny rostou v okolí školy a určit, zda jsou chráněné či nikoli 3)motivace -prohlídka herbáře/ochutnávka bylinného čaje 4)metody + formy - metody: brainstorming, terénní práce, práce s textem, práce s obrazem, experimentování, metody řešení problémů...), formy (skupinová/kooperativní výuka, hromadná/frontální výuka, týmová práce, individualizovaná výuka) 5)aktivity -rozdělení do rolí, práce s klíčem, vyplnění pracovního listu 6)teoretický základ -k rostlinám a jejich zařazení dle stupňů ochrany 7)Pomůcky -určovací klíče, pracovní listy

29 Tvorba posteru téma cíle aktivity teorie metody/ formy motivace pomůcky

30 Prezentace

31 Závěr a zhodnocení dílny • Zdá se mi tento koncept výuky (LOTC/BOV) využitelný? • Jaké jsou výhody a nevýhody tohoto konceptu?

32 DĚKUJI VÁM ZA POZORNOST !!!


Stáhnout ppt "Lokální ekologie ve městě Alžběta Škodová 4.11.2013 Toulcův dvůr."

Podobné prezentace


Reklamy Google