Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

ÚVOD DO RELIGIONISTIKY RELIGIONISTIKA = interdisciplinárně (spolupracuje s psychologií, sociologií, historií) pojatý soubor bádání vztahující se k tématu.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "ÚVOD DO RELIGIONISTIKY RELIGIONISTIKA = interdisciplinárně (spolupracuje s psychologií, sociologií, historií) pojatý soubor bádání vztahující se k tématu."— Transkript prezentace:

1 ÚVOD DO RELIGIONISTIKY RELIGIONISTIKA = interdisciplinárně (spolupracuje s psychologií, sociologií, historií) pojatý soubor bádání vztahující se k tématu náboženství. Oproti teologii (= bohosloví), která popisuje náboženství zevnitř a vychází z předpokladu, že Bůh existuje, zkoumá religionistika náboženství zvnějšku. Jejím předmětem je popis, srovnání (komparace) a klasifikace forem náboženských projevů a prvků různých náboženství v jejich historickém kontextu, přičemž Existence či neexistence Boha pro ni z tohoto hlediska (z hlediska víry) není podstatná. Za základ religionistických bádání se obvykle považuje popisná a srovnávací (komparativní) religionistika. Privilegované místo v religionistice má historie náboženství; k jejím specifickým otázkám patří otázka původu náboženství. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Jan Dušek. Dostupné z Metodického portálu ISSN: 1802–4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

2 [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW:..http://en.wikipedia.org/wiki/File:P_religion_world.svg

3 TEORIE VÝVOJE NÁBOŽENSTVÍ: Evoluční teorie primitivní náboženství (manismus = uctívání mrtvých předků; animismus = víra v existenci nesmrtelné duše a duchovních bytostí; fetišismus – uctívání hmotných předmětů (totemy, kameny) James George Frazer ( ) viděl první stupeň náboženského vývoje v magii, kterou mistrně popsal v knize Zlatá ratolest archaická náboženství – polyteismus (mnohobožství) – antropomorfní božstva (s lidskou podobou / vlastnostmi) historická náboženství = zjevená (judaismus, křesťanství, islám) premoderní – reformace – omezuje se význam zprostředkovatelů moderní – decentralizace - sekty, náboženské skupiny deprivační teorie – úpadková teorie (původně jediné náboženství – postupné štěpení a úpadek)

4 [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW:..http://en.wikipedia.org/wiki/File:Vatican_Altar_2.jpg

5 Responzivní teorie náboženství je lidským produktem – vzniká jako důsledek tázání se po smyslu světa a jako odpověď na utrpení, bolest, beznaděj, strach, úzkost, hrůzy a nespravedlnost tohoto světa… ateisté a materialisté: L. Feuerbach + K. Marx: „Náboženství je výrazem jednak skutečné bídy, jednak protestem proti skutečné bídě; náboženství je povzdech utlačovaného tvora, cit bezcitného světa, duch bezduchých poměrů. Náboženství je opium lidu.“ náboženské termíny – nesmrtelná duše; Bůh lásky, milosrdenství a spravedlnosti; nebeské království plné blaženosti atd. – to vše jsou pouze negace reálného světa klasifikace náboženství: dle rozšíření: světová, lokální, národní (judaismus) dle počtu bohů: monoteismus, polyteismus, henoteismus = úcta k jednomu hl. bohu, který stojí v čele pantheonu (hinduismus, řecké náboženství)

6 [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW:..http://en.wikipedia.org/wiki/File:India_statue_of_nataraja.jpg

7 POTŘEBA VÍRY Z HLEDISKA HISTORIE A PSYCHOLOGIE Je přítomna v lidstvu od nejdávnějších dob. Odpovědět na to odkud se bere náboženská potřeba či spiritualita je velmi těžké. Již v období pravěku zvaném aurignacien – let před současností - v jeskyních Altamira či Lascaux – nástěnné malby - sloužily k magicko rituálním účelům = měly zajistit úspěšný lov atd. V pravěku také bylo běžné pohřbívání mrtvých s milodary – pozůstalí byli přesvědčení, že existuje ještě nějaký jiný svět; onen svět… Historie a vznik jednotlivých náboženství je složitý… Lze však říci, že náboženství jako vztah člověka nebo určitého společenství k tomu, co je přesahuje a na čem závisí, poskytuje odpovědi na základní otázky člověka. Odkud přicházíme, kdo jsme a kam směřujeme? Odkud se vše vzalo? Proč? Jaký to má smysl? Má veškeré dění nějaký vyšší smysl? Kde se vzala harmonie a řád v přírodě? atd.

8 [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW:..http://en.wikipedia.org/wiki/File:MedicineMan.Catlin.jpg

9 Pohled psychologie potřeba víry je mnohovrstevnatá a složená z několika složek: potřeba jistoty a orientace potřeba vyššího řádu – zajišťuje stabilitu a řád ve společnosti; z náboženství vychází morální normy dobra a zla potřeba překonat ničivou hltavost času (hrůza z chaosu; hrůza z nicoty - horror vakui) – vzepnout se k něčemu, co je nepodmíněné, věčné; potřeba nesmrtelnosti potřeba očištění; potřeba spravedlnosti potřeba sebepřekračování (sebepřesahu, transcedence) potřeba spásy (osvobození) – nalezení hlubiny bezpečnosti (např. splynutí duše s bohem)

10 [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW:..http://en.wikipedia.org/wiki/File:Rom_vatikan_1.jpg

11 Nejdůležitější je ale potřeba smyslu - vychází z existenciální úzkosti člověka, z jeho touhy po smyslu lidské existence ve světě. Tato potřeba souvisí se smrtí jako konečným bodem jakéhokoli smyslu a sebeprojektu. Uvědomění si vlastní smrtelnosti zbavuje člověka povrchnosti v podobě pouhého hédonistického konzumenta, který se snaží maximalizovat své potěšení. Společným znakem všech náboženství je posvátno, domnívá se kulturní antropolog a religionista Mircea Eliade. Další badatel na poli náboženství Rudolf Otto spatřuje klíč k pochopení náboženského fenoménu v pociťování božskosti, se zaměřením k posvátnu.

12 [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW:..http://en.wikipedia.org/wiki/File:Adoration_of_the_shepherds_reni.JPG

13 Náboženské tajemství je opravdovým divem, je něčím „zcela jiným“, vymykajícím se sféře věcí obvyklých a pochopitelných. Ve fenoménu prožitku numinosna (numen = božstvo) je obsažena komplementarita otřesného, hrůzyplného a děsivého tajemství (mysterium tremendum) vztahujícího se k zdrcujícímu majestátu posvátna, jež vzbuzuje pocit nicotnosti, a zároveň tajemství přitahujícího, okouzlujícího, úchvatného, strhujícího (mystérium fascinans) vztahujícího se k božské dokonalosti, jež vyvolává exaltaci a pocit nekonečné radosti. MYSTÉRIUM (z řec. mystérion) = tajemství; může mít podobu zasvěcovacích rituálů, při kterých dochází ke zjevení hlubokého tajemství. Z teologického pohledu se může jednat o zjevení nadrozumových pravd. MYSTIKA = praktická nauka o spojení člověka s něčím jej přesahujícím.. Obecné znaky náboženství: Ve většině náboženství vystupuje bůh (bohové), božstvo (božstva) či jiný fenomén, který stoupenci daného náboženství pokládají za posvátný či nadpřirozený. Náboženství se často vyznačuje svými rituály, liturgií, vlastní kosmogonií a upřednostňovanými zásadami.

14 [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW:..http://en.wikipedia.org/wiki/File:Sultan_Ahmed_Mosque_Istanbul_Turkey_retouched.jpg

15 Spiritualita z pohledu humanistické a transpersonální psychologie Spiritualita - je součástí jednoho z rozměrů osobnosti – přesah (transcedence). Součástí spirituality je pocit, že za realitou, kterou vnímáme a rozlišujeme, existuje vyšší moc, síla nebo kontrola, a pocit jednoty se světem a přírodou. Lidé prožívají pocit hluboké „pravdy“, kterou si předtím neuvědomovali. Svět vypadá živý, krásný, nový. Objevuje se pocit štěstí až vytržení, starosti a strasti mizí. Tuto zkušenost nelze slovně sdělit a její nositel si je neotřesitelně jist jejím významem. Spirituální zkušenost přináší pocit, že existuje „cosi“ za jevy, a že je to podstatně větší než lidský jedinec.

16 [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW:.

17 Toto „cosi“ je naším zdrojem, udržuje nás při životě. Objevuje se pocit exaltace, jednoty s vesmírem, bytím, spolu s pocitem svobody, a pocit nazření jevů, přičemž veškerá tato zkušenost je „neosobní“. a pocit nazření jevů, přičemž veškerá tato zkušenost je „neosobní“. Nositel zkušenosti přijímá jevy, jaké jsou, není schopen vyjádřit svou zkušenost slovy. Jistota, že zkušenost existuje, že nejde o iluzi nebo halucinaci, je přitom naprostá.

18 ŽÁŽITEK = PEAK EXPERIENCE Významný představitel humanistické psychologie A. Maslow definuje výčtem 25 znaků zvláštní druh mystické zkušenosti – tzv. vrcholný zážitek (peak experience) - jedná se o krátký mystický zážitek, který však mívá revoluční význam pro další život jednotlivce. Podle Maslowa je mystická zkušenost „samotným počátkem, vnitřním jádrem, podstatou, univerzálním základním prvkem každého známého velkého náboženství“. (Maslow: Religions, values, and peak-experiences, 1973, str. 19) Je to v každé době, v každé kultuře, v každém náboženství v podstatě vždy táž mystická zkušenost. Liší se pouze jazyk, kterým je tato zkušenost popisována, je poplatný dané kultuře, době a místu.

19 [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW:..http://en.wikipedia.org/wiki/File:Sadhu_V%C3%A2r%C3%A2nas%C3%AE_.jpg

20 „To společné, co zůstane, když odstraníme slupku všech lokalismů, etnocentrických formulací, všech nahodilostí způsobených různými jazyky či filosofiemi, to co zůstane, odstraníme-li všechny prvky, jež nejsou společné, můžeme nazvat „niterně náboženská zkušenost“ nebo „transcendentální zkušenost“. (Maslow: tamtéž, str. 20) Maslow o vrcholných zkušenostech: vše se zdá mít hluboký a jasný smysl, nositel zkušenosti cítí, že jej zkušenost zaplavuje, čas a prostor jsou lhostejné. Člověk prožívá pocit zázraku, úžasu, pokory, štěstí a milosti, svobody a odpovědnosti za svět.

21 [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW:..http://en.wikipedia.org/wiki/File:Potala.jpg

22 „Následné účinky jsou někdy tak hluboké a silné, že nám připomínají hluboké náboženské konverze, které jednotlivce dokáží navždy změnit.. Jedinec sám víc než kdy jindy cítí, že je odpovědným, aktivním, tvůrčím centrem vlastní činnosti a vlastního vnímání, že je sebeurčenějším, svobodnějším činitelem, a že má více „svobodné vůle“. Je schopen více milovat a více přijímat a tím se stává více spontánnějším, upřímným a volným… Jedinec se též blíží stavu, ve kterém o nic neusiluje, nic nepotřebuje, nic si nepřeje a nic nevyžaduje pro sebe. Je méně sobecký… lidé se během vrcholných zážitků cítí šťastní a omilostnění.“ (Maslow: tamtéž, str. 59–68) Pro vrcholné zážitky je charakteristické vnímání vesmíru jako integrovaného, sjednoceného a smysluplného celku. Pozornost je během zážitku výlučně a plně zaměřena na prožitek. Vnímání je necentrované, ego-transcendentní, objektivnější a nezávislejší. Umožňuje zapomenout na vlastní já a soustřeďuje se více na předmět než na ego. Typická je také dezorientace v čase a prostoru. „Ve vrcholném prožívání může člověku den uběhnout tak, jakoby trval jen pár minut, nebo se minuta dá prožít, jakoby trvala celý den, rok nebo dokonce celou věčnost. Člověk také může úplně ztratit vědomí o tom, kde se právě nachází.“ (Maslow : tamtéž, str. 63)

23 [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW:..http://en.wikipedia.org/wiki/File:Shiva_Statue.JPG

24 SPIRITUALITA NENÍ RELIGIOZITA Nositeli spirituální zkušenosti jsou někteří ateisté stejně jako někteří nábožensky věřící. Jestliže jsou jejími nositeli lidé věřící, pak prožívají spiritualitu bez ohledu na druh vyznání: téměř stejnými slovy opěvuje spirituální zkušenost hinduistický, islámský i křesťanský mystik. Mnoho lidí považuje opakovanou a hlubokou spirituální zkušenost – právě pro její neotřesitelnost – za (osobní) důkaz existence Boží. Přes fascinující hloubku a naléhavost spirituální zkušenosti o důkaz Boží existence nejde - všechny její prvky je totiž možné navodit uměle rozličnými drogami (ovlivnění serotoninového systému mozku). S prvky spirituální zkušenosti se setkali lidé, kteří prožili „zkušenost blížící se smrti“. Stejnou zkušenost však někdy prožijí i rodičky, které nijak neumírají. Jde tedy skoro jistě o projev mechanismů, které chrání před důsledky krajního stresu.

25 [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW:..http://en.wikipedia.org/wiki/File:Buddha_statue,_Nha_Trang.jpg

26 Opakem spirituality je NÁBOŽENSKÁ ZÁVISLOST – vymezme její základní znaky: Neschopnost pochybovat (o náboženských autoritách či učení). Černobílé vidění světa: myšlení v pojmech buď/anebo, pocit „kdo není s námi, je proti nám“. Trvalý pocit viny, že nejsme dostatečně dobří, nebo že věci, které děláme, děláme špatně. Magické myšlení, že se Bůh soustřeďuje právě na mě – pomůže mi nebo mě zavrhne. Nekompromisně soudcovský, inkviziční postoj vůči světu – zlo je všude, ďábel číhá. Nutkavě opakované modlitby, návštěvy kostela, citování Bible. Přesvědčení, že sexualita je něco špinavého, že naše těla a jejich příjemné pocity jsou zlem.

27 [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW:..http://en.wikipedia.org/wiki/File:Ecce_Agnus_Dei.jpg

28 Nepřátelský postoj vůči vědeckému myšlení, medicíně, školství. Psychosomatická onemocnění: např. bolesti hlavy, nespavost, vysoký krevní tlak atd. Výběrová manipulace s biblickými citáty, pocit vyvolenosti, osobních zpráv od Boha. Úsilí o zachování nábožensky podmíněné trvale dobré nálady a vysoké aktivity, trvalé udržování šťastného a přívětivého výrazu v obličeji atd.

29 [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW:..http://en.wikipedia.org/wiki/File:Grunewald_- _christ.jpghttp://en.wikipedia.org/wiki/File:Grunewald_- _christ.jpg

30 Otázky ke zopakování: Jaký je předmět zkoumání religionistiky? Co je to teologie a jak se liší od religionistiky? Vysvětlete pojmy: manismus, animismus, fetišismus, polyteismus. Co se rozumí pod pojmem „antropomorfní božstvo“? Vysvětlete, jaký je názor na náboženství dle zastánců tzv. responzivní teorie. Pokuste se o základní klasifikaci jednotlivých náboženství. Z jakého období pocházejí první doklady o víře v Onen svět? Na jaké základní otázky poskytuje náboženství odpovědi? Pokuste se nastínit alespoň tři složky / potřeby, ze kterých se dle psychologie skládá potřeba víry. Co rozumíme pod pojmem spiritualita? Co je to vrcholný zážitek (peak experience)? Jmenujte alespoň tři prvky, kterými se dá klasifikovat náboženská závislost.

31 Použitá literatura HELLER, J.; MRÁZEK M. Nástin religionistiky. 1. vyd. Praha : Kalich, ISBN WAARDENBURG, J. Bohové zblízka. Systematický úvod do religioniostiky. 1. vyd. Brno : FF MU, ISBN KOUKOLÍK, F. Kniha o Evě a Adamovi. 1. vyd. Praha : Makropulos, ISBN GROF, S. Holotropní vědomí. 1. vyd. Praha : Perla, ISBN WRIGHT, R. Morální zvíře. 1. vyd. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, ISBN


Stáhnout ppt "ÚVOD DO RELIGIONISTIKY RELIGIONISTIKA = interdisciplinárně (spolupracuje s psychologií, sociologií, historií) pojatý soubor bádání vztahující se k tématu."

Podobné prezentace


Reklamy Google