Jana Drábová Lucie Hrachovcová Janci Somoši

Prezentace na téma: "Jana Drábová Lucie Hrachovcová Janci Somoši"— Transkript prezentace:

1 Jana Drábová Lucie Hrachovcová Janci Somoši
Vstup Turecka do EU Jana Drábová Lucie Hrachovcová Janci Somoši

2 Nejdiskutovanější otázky vstupu
Pro X proti Aktuální stav vyjednávání tureckého přistoupení Postoje vybraných členských států EU k tureckému členství (Německo, Francie a Velká Británie), Postoje turecké politické elity k členství Postoje evropské veřejnosti k členství Turecka

3

4 Historické souvislosti
Zakládající stát OSN členem Rady Evropy vstoupilo do NATO člen Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) podpis Asociační dohody mezi Tureckem a ES byla vytvořena celní unie

5 1999 – Turecku byl přisouzen status kandidátské země
– Ankara usilovně pracovala na splnění tzv. kodaňských kritérií 2005 – zahájena přístupová jednání v 35 kapitolách V roce Rada EU rozhodla o zmrazení 8 kapitol

6 Řecko-turecký spor o Kypr
1960 – Kypr získal nezávislost na VB 1974 – Řeckem vyvolaný puč a následná vojenská intervence Turecka 1983 – na severu ostrova byla vyhlášena Severokyperská republika Ostrov je rozdělen na 2 části. 2004 – Kypr se stal členem EU; členské státy EU odsouhlasily odstartování přístupových rozhovorů s Tureckem Podmínka – rozšíření asociační dohody Turecka i na nových 10 členských zemí EU včetně Kypru. Podmínka byla splněna, ale Ankara odmítla otevřít letiště a přístavy lodím plujícím pod vlajkou jihokyperské republiky. 2005 – zahájeny přístupové rozhovory 2006 – zamrazeno jednání v osmi kapitolách

7 35 kapitol Volný pohyb zboží Volný pohyb pracovníků
Právo usazování a volný pohyb služeb Volný pohyb kapitálu Zadávání veřejných zakázek Právo obchodních společností Právo duševního vlastnictví Politika hospodářské soutěže Finanční služby Informační společnost a média Zemědělství Bezpečnost potravin, veterinární a fytosanitární politika Rybolov Dopravní politika Energetika Daně Hospodářská a měnová politika Statistika Sociální politika a zaměstnanost Podniky a průmyslová politika Transevropské sítě Regionální politika a koordinace strukturálních nástrojů Soudnictví a základní práva Spravedlnost, svoboda a bezpečnost Věda a výzkum Vzdělávání a kultura Životní prostředí Ochrana spotřebitele a zdraví Celní unie Vnější vztahy Zahraniční, bezpečnostní a obranná politika Finanční kontrola Finanční a rozpočtová ustanovení Orgány a instituce EU Různé

8 Pro X Proti Nejproblematičtější země
a to zejména kvůli svým demografickým a ekonomickým specifikům, odlišné politické kultuře, rozhodovacím procesům apod. Institucionální reforma má-li si unie zachovat svou akceschopnost a efektivitu

9 Turecká populace – 78 mil. obyvatel, potencionálně činí 2. nejsilnější stát EU. Populace má rostoucí tendenci, při vstupu bude Turecko tedy populačně největším státem => obava menších států o svůj vliv v EU + Turecko jako hlavní příjemce z rozpočtu EU bude vůči státům západní Evropy spíše v pozici toho, kdo nemá a žádá, než toho, kdo má a dává =>podstatné snížení jeho politické váhy

10 Chudoba turecké populace
- V roce 2002 dosáhl HDP na obyvatele 23% průměru EU a více než 40% obyvatelstva bylo zaměstnáno v zemědělství => převážná část rozpočtu na podporu chudých regionů a zemědělství, vstup Turecka by znamenal buď zánik Společné zemědělské politiky současné podoby nebo značný nárůst rozpočtu. + EU se potýká s nutností reformy společné zemědělské politiky s tím, jak se současný stav jeví jako neudržitelný. Expandující a mladá turecká populace by mohla být dobrou protiváhou současné stárnoucí evropské populaci.

11 Politika soudržnosti - Turecká regionální politika v podstatě nefunguje nebo funguje velmi špatně, protože rozdíly mezi západem a východem země jsou obrovské. Chudý východ se vyklidňuje, což je způsobeno i politickou nestabilitou země a blízkostí Íránu a Iráku. To samozřejmě omezuje příliv investic do tohoto regionu. + Dynamická ekonomika může dynamický rozvoj přispět k ekonomickému oživení celé Unie. Musíme vzít v úvahu i fakt, že Turecko je atraktivní pro zahraniční investory. Atraktivnost pro zahraniční investory

12 Geografická poloha Turecka
Smlouva o EU čl. 49 - dle kritiků Turecko není evropským státem ani geograficky, ani hodnotově - konfliktní sousedství + EU již dnes provádí aktivní politiku vůči těmto oblastem (ev. politika sousedství) a s Tureckem jako členským státem se její pozice značně posílí + síť politických a obchodních kontaktů, politický kapitál turecké vládní strany => most k islámskému světu - hlavní cesta, kudy jsou do EU pašovány drogy i lidé + je třeba navázat úzkou spolupráci s tureckými úřady =>to půjde nejlépe když bude Turecko součástí EU

13 Kultura a náboženství - Muslimská země
což ovlivňuje nejen kulturu, hodnoty, ale i politický systém, náhled na demokracii či lidská práva otázkou je, zda jsou tyto světy slučitelné a mohou být součástí jednoho celku, nebo jsou naopak natolik odlišné, že je integrace nemožná

14 Turecko jako člen EU - svou polohou, chudobou a mentalitou přispěje k větší heterogenitě EU => schopnost či ochota podílet se na všech jejích programech X Unie je již dnes značně heterogenní a řada států se již dnes nepodílí na všech programech => EU je tak již dnes nucena být flexibilní Pokud by Turecko mělo být přijato za plnoprávného člena EU, pak by se dveře otevřely pro další sousední země. Tak velký počet nových členských států by měl negativní dopad na fungování institucí EU a rozhodovací procesy.

15 Proces rozšíření jako garant politické stability
+ pozitivní vliv na turecký politický systém. + r Turecko se řadou reforem přiblížilo evropským politickým a institucionálním standardům. => EU má zájem, jak na stabilitě tureckého politického systému, tak na reformách přibližujících Turecko standardům EU

16 Aktuální stav vyjednávání tureckého přistoupení
30. června 2010: zahájena jednání o kapitole 12 (bezpečnost potravin, veterinární a fytosanitární politika). 8. července 2010: turecký ústavní soud vyhověl opozici a zrušil klíčové body plánované ústavní reformy. Část věnovaná jmenování členů ústavního soudu a nejvyšší soudní rady totiž podle opozice porušuje principy nezávislosti justice. 22. července 2010: turecký parlament schválil zákon, který výrazně snižuje tresty pro mladistvé, kteří jsou obviněni z teroristické činnosti či její propagandy. Dosavadní praxi turecké justice kritizovala EU a organizace bojující za lidská práva.

17 12. září 2010: referendum o ústavních změnách
Brusel podmiňuje vstup Turecka do EU mimo jiné právě reformou ústavy 58% voličů hlasovalo pro nová ústava omezuje pravomoci vojenských soudů, rozšiřuje Nejvyšší radu soudců a státních žalobců tak, aby lépe reprezentovala turecké soudnictví, povoluje pozitivní diskriminaci žen a dětí, rozšiřuje práva státních zaměstnanců pro kolektivní vyjednávání a zavádí právní rámec pro vznik úřadu veřejného ochránce práv

18 Postoje vybraných členských států EU k tureckému členství
Německo 27% pro, 69% proti Strana Zelených v r oficiálně uvítala souhlas se zahájením vyjednávání a všeobecně podporuje vizi Turecka v EU Německo bylo za vlády kancléře G. Schrödera nejvýznamnějším zastáncem tureckého členství v EU. Kancléřka A.Merkel, která zemi vede od podzimu 2005, se netají zamítavým postojem vůči plnému členství Turecka v EU a dává přednost zavedení „privilegovaného partnerství“.

19 Německo i nadále zůstává jedním z největších ekonomických a obchodních partnerů Ankary.
„Tureckým cílem je Evropa… Upevnění vazeb mezi Tureckem a Evropou přikládáme nesmírnou důležitost,“ nechal se v červenci 2010 slyšet ministr zahraničí Německa Guido Westerwelle, který ale také zdůraznil: „dohodli jsme se na procesu s otevřeným koncem, a ten není automatický.“ 

20 Francie 39% pro, 54% proti r podpora zahájení vstupních rozhovorů mezi EU a Tureckem. Pro toto zahájení se vyslovil i tehdejší prezident Chirac => podmínka referendum Dnes - myšlenku „privilegovaného partnerství“ sdílí s německou kancléřkou i francouzský prezident N. Sarkozy X Turecko zavedení „privilegovaného partnerství“ odmítá a trvá na plnohodnotném členství

21 Velká Británie 42% pro, 39% proti
největší stoupenec přistoupení Turecka k EU => vychází z přesvědčení, že pro EU bude výhodné bude-li jejím členem země s takovým regionálně – politickým potenciálem VB je také známá svou silnou podporou pro každé rozšíření EU členství Turecka v EU podporují, jak vládní Labouristická, tak i obě opoziční strany – Konzervativci i Liberálové premiér D. Cameron se v červenci 2010 nechal slyšet, že „bude za Turecko bojovat“. Za navrhovaným „privilegovaným partnerstvím“ vidí předseda britské vlády především „předsudky“ 

22 Postoje turecké politické elity k členství
Egemen Bagis hlavní vyjednavač o vstupu Turecka do EU Egemen Bagiş zdůraznil, že „Turecko je země, která si zaslouží demokracii, ekonomiku a lidská práva dle evropských standardů.“ Zároveň řekl: „Můžeme se stát jednou ze světových nejvýkonnějších ekonomik, a to dokonce i bez členství v EU. Členství je důležitá jistota, ale není to jediná možnost.“ 

23 R. T. Erdogan Vstup do Evropské unie zůstává prioritou turecké vlády. Ankara doufá, že se v k tomuto cíli výrazněji přiblíží. Za Turecko v Bruselu lobboval jeho premiér R. T. Erdogan. "Přistoupení k EU zůstává nejvyšší prioritou Turecka. Věřím, že v roce 2009 nastane v této věci výrazný posun vpřed," prohlásil Erdogan na tiskové konferenci Ahmet Davutoğlu Turecký ministr zahraničí, při příležitosti otevření další vyjednávací kapitoly koncem června 2010 prohlásil, že jeho země je „rozhodnuta pokračovat v širokém spektru reforem.“ Dříve řekl, že Turecko může Evropě pomoct stát se nejsilnějším hráčem na mezinárodní scéně, pokud mu umožní, aby vstoupil do EU. 

24 Členové nezávislého sdružení známých (bývalých) politiků Independent Commission on Turkey
předsedající nositel Nobelovy ceny a bývalý prezident Finska Martti Ahtisaari, je přesvědčen o tom, že „negativní reakce, kterých se od roku 2004 v souvislosti s možným tureckým členstvím v EU dopouštějí evropští političtí lídři a rostoucí odpor k tureckému členství mezi evropským veřejným míněním, vyvolaly u Turecka dojem, že není v EU vítáno, a to dokonce ani po splnění veškerých podmínek.“ 

25 Postoje evropské veřejnosti k členství Turecka
„Rozdělení Evropané“ X referendum „Podpořili byste vstup Turecka do Evropské unie?“ Pro - se vyslovilo 47% dotázaných a stejně tak 47% bylo proti. 6% se nevyslovilo. Na tuto otázku v referendu by však 52% odpovědělo záporně. Pro by hlasovalo 41% a 7 % se odpovědi zdrželo. Proti vstupu Turecka do EU se vyslovilo nejvíce osob ve Francii (64,4%), pak v Německu (62%) a ve Velké Británii (46,3%). Naopak pro se vyjádřilo 54,1 dotázaných v Polsku a 53,2 ve Španělsku.

26

27

28

29 Hlavní argument 38,9% zvolilo odpověď, podle níž je Turecko muslimská země, jež se neslučuje se společnými křesťanskými kořeny Evropy. Jen 14,6% se rozhodlo pro odpověď, že Turecko neleží na evropském kontinentu. Nevhodnost přerušení přístupových rozhovorů? 58% "ano", 38% usoudilo, že nikoli, a 4% dotázaných se nevyslovila. Co Evropanům na Turecku nejvíce vadí? Většina odpůrců vstupu uvedla, že Turecko je „muslimskou zemí neslučitelnou s křesťanskými kořeny evropské kultury“. Průzkum také ukázal, že sympatie s Tureckem vzrůstají s klesajícím věkem respondentů a naopak.

30 Předcházející průzkum Eurobarometru ze začátku července také ukázal, že podpora dalšího rozšiřování unie obecně v členských státech klesá. Zatímco loni na podzim poměr mezi stoupenci a odpůrci rozšíření činil 49 ku 39 procentům, nyní se rozdíl ztenčil na 45 ku 42 procentům. Anketa také ukázala, že většina – 68% lidí v EU se cítí být o rozšiřování špatně informována. V ČR má tento pocit 62% dotázaných.

31 ČR, SR a vstup Turecka Češi jsou proti vstupu Turecka v ještě větším počtu: 61% je proti členství a 32% pro. Slováci jsou proti v poměru 55 ku 33 procentům. Z balkánských zemí podporuje nadpoloviční většina občanů EU pouze vstup Chorvatska. Pokud splní všechny přístupové podmínky, je pro jeho členství 56% občanů unie, zatímco 30% je proti.

32 Kontrolní otázky 1. Turecko jako člen EU?

33 2. Největší hrozby pro EU?

34 3. Turecko a ústavní změny?

35 4. Jste pro vstup Turecka do EU? Referendum v hodině

36 Použité zdroje: Štěrba, Václav, Evropská unie a Turecko. Parlamentní institut, dostupné na: Marešová, Sandra, Cesta Turecka do EU - problematika vstupu. E-Polis. Dostupné na: Souleimanov, Emil, Bezpečnostní aspekty případného členství Turecka v Evropské unii. Středoevropské politické studie, roč. 8, č Dostupné na: Šaradín, Pavel a Tunkrová, Lucie (eds.), Turecko a Evropská unie: česká a turecká perspektiva. Olomouc: Univerzita Palackého (Zbrojnice) Yilmaz, Bahri, The Relations of Turkey with the European Union: Candidate Forever? Center for European Studies Working Paper Series no. 167, dostupné na:

37 Děkujeme za pozornost 