Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Rímské legie Michal Kotýnek L4.F 2010/2011. Doba království • 753 př. n. l. - údajný vznik Říma • průběh 7. stol. př. n. l. - pravděpodobný vznik legií.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Rímské legie Michal Kotýnek L4.F 2010/2011. Doba království • 753 př. n. l. - údajný vznik Říma • průběh 7. stol. př. n. l. - pravděpodobný vznik legií."— Transkript prezentace:

1 Rímské legie Michal Kotýnek L4.F 2010/2011

2 Doba království • 753 př. n. l. - údajný vznik Říma • průběh 7. stol. př. n. l. - pravděpodobný vznik legií • Výzbroj silně ovlivněna Kelty - bojovníci si výzbroj pořizují sami • Kolem 600 př. n. l. - Řím dobit Etrusky - vojenské reformy - řecká falanga • 510 př. n. l. - Etruskové vypuzeni - konec království - falanga zůstává

3 REPUBLIKA • 496 př. n. l. - bitva u Regillského jezera - porážena Latinská vojska - stávají se římskými spojenci • 483 – 473 př. n. l obléhání Vejí - neúspěšné - příměří na 400 měsíců • 406 – 396 př. n. l obléhání Vejí - úspěšné • 387 př. n. l. - Řím vydrancován Galy (Kelty) • 367, 361, 360, 358 a 349 př. n. l. - vpády Galů - Galové pokaždé poraženi • 340 – 338 př. n. l. - „latinská válka“ - legie opět vítězí - konec Latinského spolku

4 Války se Samnity • 343 – 341 př. n. l. - válka o Kapuu - 1. válka se Samnity • 327 – 304 př. n. l válka se Samnity - v horách - několikrát těžce poraženi př. n. l. - změna taktiky - manipuly - vítězství Říma • 299př. n. l. - počátek 3. války se Samnity • 296 př. n. l. - bitva u Sentina - poraženo spojené Galsko - Samnitské vojsko • 290 př. n. l. - dobita poslední Samnitská pevnost - konec války

5 Vojenská reforma • Pouze občané - pořizují si výzbroj sami - bojují v uzavřené formaci - doplněni vojsky spojenců • Legionáři rozděleni do pěti skupin: – Hastati - těžká pěchota - nejmladší - první linie – Principes - těžká pěchota - na vrcholu sil - útočili v druhé linii – Triarii - těžká pěchota - nejstarší - dlouhá kopí - rezervní linie – Velites - oštěpaři - nejchudší - rozrušovali linie nepřítele – Equites - lehká jízda - málo početní - pronásledovali prchající nepřátele

6 Výzbroj • Hasta - 1,8 m dlouhé kopí - triarii • Pilum - oštěp - po dopadu se jeho špice ohnula - nedal se hodit zpět - hastati a principes • Gladius - krátký meč - užívaný všemi • Scutum - čtyřhranný štít - používaný pěchotou • Hastae velitaris - lehký oštěp - velites • Galea - přilba - bronz • Lorica hamata - kroužková zbroj - principes, equites • Lorica musculata - kyrys - triarii

7 Boje s Pyrrhem • 280 př. n. l. - Římané útočí na Tarento - připlouvá Pyrrhos, král Epiru - pobíjí čtyři legie v bitvě u Herakleje • 279 př. n. l. - bitva u Auskula - Pyrrhos opět vítězí - ztrácí většinu své armády - „Pyrrhovo vítězství“ • 275 př. n. l. - Pyrrhos se vrací do Itálie - remíza u Beneventa - vrací se do Epiru • 272 př. n. l. - dobito Tarento

8 První Punská válka • 264 př. n. l. - Kartágo vyhlašuje válku Římu - boje u Messany - začátek války • 260 př. n. l. - Římané vítězí v námořní bitvě u Mylae • 256 př. n. l. - vítězí v námořní bitvě u misu Ecnomus - vyloďují se v Africe • 255 př. n. l. - poráženi u Tunisu - stahují se z Afriky • 242 př. n. l. - obsazují poslední dva Kartaginské přístavy na Sicílii • 241 př. n. l. - vítězí v námořní bitvě u Aegatských ostrovů - ničí kartaginskou flotilu - konec války - Kartágo ztrácí Sicílii a Sardinii - platí válečné reparace

9 Po první punské válce • 229 př. n. l. - vyhlášení války Ilyrskému království • 228 př. n. l. - jaro - obsazení Ilýrie • 225 př. n. l. - Galský vpád - Galové ztrácí mužů u řeky Ombrone - stahují se • př. n. l. - nové útočné vlny Galů - nutná pomoc spojenců (asi mužů) - Galové poraženi - Řím obsazuje celou Itálii - je vysílen

10 Druhá punská válka • 218 př. n. l. - Kartaginský vojevůdce Hannibal Barkas překračuje Alpy s obrovskou armádou - poráží Římany u Ticinu a u Trebie - získává na svou stranu severoitalské Galy • 217 př. n. l. - Hannibal poráží Římany u Trasimenského jezera • 216 př. n. l. - porážka Římanů u Kann - Hannibal nabízí příměří - odmítnut - není dost silný aby dobil samotný Řím - kartaginská vláda mu odmítá poslat posily - uzavírá spojenectví se Syrakusami a Makedonií • 215 př. n. l. - Filip V. Makedonský - vyhlašuje Římu válku - obsazuje Ilýrii - Řím jedná s Řeky - bojují za něj - Filip nemůže zaútočit

11 Druhá punská válka • 211 př. n. l. - dobity Syrakusy - smrt Archimedova • 207 př. n. l. - Publius Scipio - bitva u řeky Mentauru - porážka vojska Hannibalova bratra Hasdrubala - zabit • 205 př. n. l. - Řím uzavírá mír s Makedonií - vzdává se Ilýrie • 204 př. n. l. - Scipius se vyloďuje v Africe - Hannibal musí opustit Itálii • 202 př. n. l. - bitva u Zamy - Hannibal poražen • 201 př. n. l. - Kartágo kapituluje - ztráta neafrických území - zákaz cvičení slonů, stavby válečných lodí a vedení válek proti Římu a jeho spojencům

12 Bitva u Kann • Největší Hanibalovo vítězství - netradiční taktika - na křídlech jízda - střed „formace půlměsíc“ - ve středu Galové a Iberové - na křídlech elitní Punská pěchota • Útok Římanů - Galové a Iberové ustupují - elitní jednotky drží pozici - Římané obklíčeni ze tří stran - Kartaginská jízda poráží římskou - útok na legie zezadu - úplné obklíčení - údajně mrtvých Římanů

13 Boje s Makedonií • od 205 př. n. l. - umírá egyptský faraon Ptolemaios IV. - Filip V. uzavírá spojenectví s Antiochem III. (králem Seleukovské říše) - rozdělují si mimoegyptské území Ptolemaiovců - zasahuje do záležitostí řeckých států - Egypt a Řekové žádají o pomoc Řím • 200 př. n. l. - Řím vyhlašuje válku Makedonii - jedná s Antiochem III. - Řím nepomůže Egyptu a Antiochos Makedonii • 197 př. n. l. - bitva u Kynoskefal - Makedonie poražena - vrací Ilýrii - snižuje počet vojáků - platí válečné reparace - uznává suverenitu řeckých států

14 Boje s Makedonií • 171 př. n. l. - Perseus (syn Filipa V.) - útok na Pergamské království - Řím mu vyhlašuje válku • 167 př. n. l. - bitva u Pydny - Makedonie poražena - rozdělena na čtyři vazalské státy • 150 př. n. l. - povstání v Makedonii • 148 př. n. l. - Makedonie obsazena - stává se provincií

15 Tretí punská válka • 149 př. n. l. - pohraniční potyčky mezi Kartágem a Numídií - záminka pro Řím - vyhlášení války - Kartágo obleženo • 146 př. n. l. - průlom v hradbě Kartága - šest dní bojů v ulicích - Kartágo poraženo, vypleněno,vyvražděno a vypáleno • Řecko - Achajský spolek - vyhlášení války Římu - Řekové poraženi - Korint zničen stejně jako Kartágo - Řecko obsazeno

16 Boje s Numídií • 111 př. n. l. - vyhlášení války Numídii - vylodění římského vojska - podplaceno - mění stranu • 109 př. n. l. - do Afriky vyslán tribun Gaius Marius - pokus o úplatek - nepřijat • 107 př. n. l. - Marius se stává konzulem - provádí reformu vojska • 105 př. n. l. - Numídie poražena

17 Mariova reforma • Hastati a Triarii - vyzbrojeni stejně jako Principové • změna náboru - přijat každý občan - výzbroj dostává od státu - dostává žold - po skončení služby dostane pozemek • Velites a Equites zrušeni • Auxílie - vojáci, kteří nemají občanství - jízda, lehká pěchota, lučištníci, … - po skončení služby dostávají občanství

18 Výzbroj • Galea - přilba - nyní ze železa • Lorica squamata - šupinová zbroj - krátce • Lorica segmentata - plátová zbroj • Scutum, gladius a pilum zůstávají - nyní užívány všemi členy legie • Aquila - zástava s orlem - symbol legie

19 Teutoni a Kimbrové • 113 př. n. l. - pohraniční potyčky - germánští Teutoni a Kimbrové - Římané poraženi u Noreie • 105 př. n. l. - Kimbrové - bitva u Arausia - neschopní velitelé legií - porážka Římanů • 102 př. n. l. - Marius - porážka Teutonů u Aquae Sextiae • 101 př. n. l. - Marius - porážka Kimbrů u Vercell

20 Lucius cornelius sulla • 88 př. n. l. - Mithradates VI. (král Pontie) - útok na Římské spojence v Malé Asii - Sulla vyslán senátem - nesouhlas lidového shromáždění - výměna Sully za Maria - Sulla se vrací a poráží Mariovo vojsko - stává se pánem Říma • 87 př. n. l. - Sulla poráží Mithradatova vojska v Řecku - obsazuje Athény • 83 př. n. l. - Sulla se prohlašuje doživotním diktátorem • 79 př. n. l. - Sulla umírá

21 Spartacovo povstání • 73 př. n. l. - povstání v kasárnách gladiátorů v Capui - rozdrcení jedné legie na svazích Vesuvu - rozšíření povstání - porážka dalšího římského vojska • 72 př. n. l. - rozdělení otroků mužů se odděluje - pobiti u Garganského pohoří - Spartacus u Alp - poráží další římské vojsko - otáčí se na jih

22 Spartacovo povstání • 72 př. n. l. - velitelem římského vojska Marcus Crassus - dostává 2 legie - 6 dalších sestavuje na vlastní náklady • 71 př. n. l. - Spartacus u Mesinské úžiny - platí pirátům, aby ho převezli na Sicílii - piráti zrazují - otroci napadeni Crassem - poraženi - Spartacus umírá na bitevním poli ukřižovaných podél Via Apia

23 První Triumvirát • 66 př. n. l. - Pompeius vyslán do Malé Asie - do 62 př. n. l. - obsazuje Bithínii a Pontii • 60 př. n. l. - utvořen tzv. první Triumvirát - Caesar, Crassus, Pompeius • 58 – 51 př. n. l. - Caesar válčí v Galii - obsazuje ji • 54 př. n. l. - Crassus táhne proti Parthům • 53 př. n. l. - bitva u Karrh

24 Bitva u Karrh • Drtivá převaha Římanů pěšáků a 2000 jezdců - Parthové - pouze jízda jízdních lučištníků a 1000 katafraktů • Legie obklíčeny kruhem jízdních lučištníků - zasypávány šípy - výpad Římské jízdy - zahání část Parthů - pronásledují je - protiútok katafraktů - římská jízda pobita - umírá Crassův syn - pokračuje ostřelování pěchoty - Crassus kapituluje - zajat - popraven nalitím roztaveného zlata do krku

25 Obcanská válka • 51 př. n. l. - Pompeius - požaduje, aby se Caesar vzdal svých legií - Caesar táhne na Řím • 49 př. n. l. - Caesar obsazuje Řím - bez boje - Pompeius prchá do Řecka • 48 př. n. l. - bitva u Dyrhachia - Caesar poražen - Pompeius ho nepronásleduje • 48 př. n. l. - bitva u Farsalu - Caesar vítězí - Pompeius prchá do Egypta - zavražděn

26 Druhý Triumvirát • 46 př. n. l. - Caesar - doživotním diktátorem • 44 př. n. l. - chce být zvolen králem - zavražděn - vrahové prchají z Říma - pronásledováni Marcem Antoniem - Caesarovým dědicem Octavianus • 43 př. n. l. - vytvořen tzv. druhý Triumvirát - Marcus Antonius, Octavianus, Marcus Lepidus • 42 př. n. l. - bitva u Philipp - Antonius a Octavianus - porážejí vojska vrahů Caesara - rozdělení vlivu - Antonius východ, Lepidus jih, Octavianus severozápad - Octavianus zbavuje Lepida vojska - vlivu

27 Konec Republiky • př. n. l. - bitva u Aktia - Octavianus poráží přesilu Marca Antonia a Kleopatry - prchají do Alexandrie - páchají sebevraždu - Egypt se stává provincií • 27 př. n. l. - Octavianovi udělen senátem titul Augustus („vznešený“) - potvrzení stávajícího stavu - Octavianus jediným vládcem Říma - stává se prvním císařem

28 Germánie • 28 – 18 př. n. l. - povstání v Hispánii • 25 př. n. l. - Galie napadena Germány - odraženi - válka se přenesla do Germánie - do 5 př. n. l. - obsazena až k dolnímu toku Labe • 6 n. l. - zřízena vojenská pokladna - finanční podpora veteránů - vytvořena Pretoriánská garda • 9 n. l. - povstání v Germánii - bitva v Teutoburském lese - Římané opouštějí Germánii

29 Bitva v Teutoburském lese • Arminius - vychován v Římě jako rukojmí - vyvolává menší povstání na východě Germánie - Publius Varus - místodržící Germánie - vede 3 legie na východ - napadeni Germány během pochodu v hustém lese - Římané nemohou sestavit bitevní formaci - pobity 3 legie (XVII., XVIII. a XIX.) - již nikdy nesestaveny - Varus páchá sebevraždu

30 Tiberius, Caligula a Claudius • 14 n. l. - Augustus umírá - na trůn nastupuje Tiberius - vzpoura Panonských legií - krvavě potlačena • 37 n. l. - Tiberius umírá - nastupuje Caligula • Asi 40 n.l. - Obsazení Mauretánie • 41 n. l. - Caligula zavražděn pretoriány - na trůn usedá Claudius • 44 n. l. - obsazena Thrácie • 47 n. l. - obsazena jižní Anglie • 54 n. l. - Claudius otráven - nastupuje Nero

31 Nero • 61 n. l. - povstání v Anglii - královna Boudikka - potlačeno jen s obtížemi • 66 n. l. - povstání v Judeji - odtržení od Říma • 68 n. l. - povstání Pretoriánské gardy a legií v Galii a Hispánii - Nero prchá z Říma - páchá asistovanou sebevraždu - vyhlášeni 4 císaři - Galba senátem - Otho legiemi na Rýnu - Vitelius Pretoriány - Vespasianus legiemi v Egyptě - boje o trůn • 69 n.l. - Vespasianus vítězí

32 Flaviovci • 70 n.l. - dobit Jeruzalém - měsíc bojů v ulicích • 73 n.l. - dobití pevnosti Masada - konec židovského povstání • 79 n.l. - smrt Vespasiána - nástupcem Titus • 81 n.l. - smrt Tita - nástupcem Domitianus • asi 85 n.l. - Dákové plení podunajské provincie - Domitianus se zavazuje platit tribut • 96 n.l. - Domitianus zavražděn - císařem zvolen Nerva

33 Traianus • 98 n.l. - Nerva umírá - císařem je Traianus • 101 n.l. - počátek války s Dáky • 106 n.l. - dobití Sarmizegutusa (hlavního města Dácie) - připojení k Říši - počátek budování limes Romanus - obsazení Sinaje • 113 n.l. - obsazena Arménie • 115 n.l. - tažení proti Parthům - dobití Babylonu - územní vrchol Říma • 117 n.l. - Traianus umírá - císařem Hadrianus

34 Hadrianus • 117 n.l. - návrat části území Parthům - bylo by těžké ho udržet - mírová smlouva • 122 – 126 n.l. - stavba Hadriánova valu v Anglii • 132 – 135 n.l. - povstání v Judeji • 138 n.l. - Hadrianus umírá - nástupcem Antoninus Pius • 142 n.l. - legie postupují na sever od Hadriánova valu - stavba Antoninova valu

35 Marcus Aurelius • 161 n.l. - Antoninus Pius umírá - císařem Marcus Aurelius • 162 n.l. - Parthové útočí na Arménii a Sýrii • 163 n.l. - Římská protiofenziva - Sýrie a Arménie osvobozeny • 165 n.l. - obsazena města Seleukie a Ktésifón • 166 n.l. - uzavřen mír - část legií se vrací do Evropy - přináší mor

36 Markomanské války • 167 n.l. - vpád Langobardů do Panonie • 170 n.l. - bitva u Carnunta - legie poraženy koalicí barbarských kmenů - táhnou do Itálie • 171 n.l. - barbaři zatlačeni za Dunaj • 172 – 174 n.l. - útok na území Kvádů a Jazygů - barbaři poraženi • 177 – 180 n.l. - útoky proti Markomanům • 180 n.l. - Marcus Aurelius umírá - císařem Commodus - uzavírá s barbary mír - legie se stahují za Hadriánův val

37 Lucius Septimius Severus • 192 n.l. - Commodus zavražděn - vyhlášeni 4 císaři současně - občanská válka - Parthové obsazují území dobitá Marcem Aureliem • 193 – 197 n.l. - Severus poráží ostatní císaře • 197 n.l. - tažení proti Parthům - dobit Babylon, Seleukie a Ktésifón • 208 n.l. - tažení do Británie • 211 n.l. - Severus umírá v Británii

38 pocátek Krize • n.l. - 5 různých císařů • 222 n.l. - císařem Severus Alexander • 224 n.l. - parthská říše - vlády se zmocnila dynastie Sasánovců - agresivní politika vůči Římu • 232 n.l. - tažení do Persie - drtivá porážka • 233 n.l. - vpád Alemanů do Galie • 235 n.l. - císař zavražděn

39 Krize • 235 – 253 n.l. - asi 12 císařů - neustávající občanská válka - do legií verbováni i „neobčané“ - zejména Germáni - „barbarizace“ legií - navyšování počtů jízdy • 251 n.l. - bitva u Abrittu - Gótové - legie poraženy - císař Decius umírá - první císař zabitý „barbary“ • 253 n.l. - císaři Valerius a jeho syn Gallienus - Valerius východ - Gallienus západ

40 Prohloubení krize • 253 n.l. - Alamanové a Frankové útočí na Galii - Kvádové a Sarmaté na Panonii - Gótové obsazují Dácii a táhnou do Řecka - Sasánovci obsazují Antiochii - legie nuceny bojovat po celé říši • 257 n.l. - Valerius dobíjí Antiochii • 258 n.l. - Gallienus poráží Alamany - bitva u Medioleana • 260 n.l. - Valerius zajat Sasánovci - nucen dožít jako otrok - Galie, Britanie a Hispánie vyhlašují nezávislost na Římu

41 Gallienus • 260 – 266 n.l. - tvrdé boje v Sýrii - Peršané vytlačeni - znovudobita Mezopotámie • 266 n.l. - královna Zenobie - vyhlášeno Palmýrské království - ovládá Sýrii, Arábii, Egypt a část Mezopotámie • 267 n.l. - vpád Herulů do Řecka • 268 n.l. - Herulové poraženi u řeky Nestos - zahnáni za Dunaj - povstání v Itálii - Gallienus zavražděn - císařem Claudius II.

42 Drobení impéria

43 Konec krize • 269 n.l. - Gótové poraženi u Naissu - ustupují • 270 n.l. - obsazení Hispánie - Claudius II. umírá na mor - novým císařem Aurelianus • 271 n.l. - obsazen Egypt • 272 n.l. - dobita Palmýra - konec Palmýrského království - Zenobie popravena • 273 n.l. - připojení Galie - bez boje • 275 n.l. - tažení do Persie - Aurelianus zavražděn

44 Bitva u Naissu • Gótové mírná početní převaha - legie převaha v jízdě • Římská jízda - vedena budoucím císařem Aurelianem - poráží a zahání Gótskou - drtivý nápor Gótské pěchoty - zatlačují římskou pěchotu - Gótové napadeni zezadu římskou jízdou - 30 až 40 tisíc mrtvých Gótů

45 Dioclecianus • 275 – 285 n.l. - postupně 4 císaři - úspěšně bojují s barbary - zatlačují je za hranice • 285 n.l. - císařem se stává Dioclecianus - rozděluje říši - jmenuje Maximiana druhým císařem - Dioclecianus východ - Maximianus západ • 293 n.l. - „tetrarchie“ - vytvořen nový post - Caesar - následník a spoluvládce císaře

46 Rozdelení

47 Tetrarchie • 296 n.l. - západní caesar Constantius I. - dobíjí Británii • 297 n.l. - Dioclecianus poráží Sasánovce - uzavření mírové smlouvy • 305 n.l. - oba císaři abdikují - caesarové se stávají císaři • 306 n.l. - Constantius I. umírá v Británii • 306 – 312 n.l. - několik císařů vládnoucích v jednu chvíli

48 Constantin Veliký • 312 n.l. - bitva u Milvijského mostu - Constantin jediným císařem na západě - vojenská reforma • 314 n.l. - ozbrojený konflikt s východní říší - nové rozdělení území • 324 n.l. - bitvy u Adrianopole a Chrýsopole - východní legie poraženy - říše sjednocena - založeno nové hlavní město - Constantinopolis • 332 n.l. - na Dunaji - poraženo Gótsko-Sarmatské vojsko • 337 n.l. - Peršané napadají Arménii - Constantin proti nim táhne - během tažení umírá

49 Constantinova reforma • Legie rozděleny na Limitatei a Comitanses • Limitanei - trvale na hranicích - potírají menší útoky a zpomalují větší • Comitatenses - mobilní vojsko - táhne tam, kde je to potřeba • Prétoriánská garda zrušena - nahrazena jízdní palácovou stráží (scholae palatinae) - ta stojí mimo legie - podléhá pouze císaři • Další navýšení podílu jízdy v legiích

50 Výzbroj • Průběh změn - postupný - ještě před Constantinovou vládou • Lorica hamata - levnější než lorica segmentata • Spatha - dlouhý meč - nahrazuje gladius • Pilum nahrazeno obyčejným oštěpem • Štít - kulatý

51 Synové Constantina • 337 n.l. - synové Constantina - prohlašují se za císaře - Constantin II. Západ - Constantius II. Východ - Constans Itálie a Ilýrie • 340 n.l. - Constantin II. vpadl do Itálie - umírá v bitvě u Aquileie - Constans ovládá jeho území • 350 n.l. - Constans umírá - západním císařem se prohlašuje Magnus Magnentius • 351 n.l. - bitva u Mursy - Magnentius poražen - jeho moc se omezuje na Galii • 353 n.l. - Constantius II. Napadá Galii - Magnentius páchá sebevraždu

52 Príchod hunu • 361 n.l. - Constantius II. umírá - jmenován jediný císař - Julianus • 363 n.l. - tažení proti Persii - Julianus umírá • 364 n.l. - císaři se stávají Valentianus (západ) a Valens (východ) • 375 n.l. - Valentianus umírá - císařem Valentianus II. - dalším císařem Gratiatus - Hunové ničí říši Ostrogótů • 376 n.l. - Hunové vytlačují Vizigóty z Dácie - prchají na římské území - dostávají území v Thrácii

53 Zacátek Konce • 378 n.l. - Vizigótové v utlačováni - bouří se - bitva u Adrianopole - císař Valens zabit • 379 n.l. - východním císařem se stává Theodosius • 379 – 382 n.l. - válka s Vizigóty - nerozhodná - mír - Vizigótové usazeni v Ilýrii • 383 n.l. - západním císařem se prohlásil Magnus Maximus - ovládl Británii, Galii a Hispánii - Gratiatus zavražděn

54 Bitva u Adrianopole • Gótská pěchota doplněna Alanskými a Sarmatskými jezdci - Valens vyjednává • Palácová stráž na levém křídle útočí na Góty - bez rozkazu - zahnána Alany a Sarmaty - Gótská pěchota útočí na Římany - Alané a Sarmaté je obkličují - císař zabit - většina římského vojska pobita

55 Theodosius Veliký • 387 n.l. - Maximus obsazuje Itálii • 388 n.l. - Maximus zajat Theodosiem – zabit • 392 n.l. - zavražděn Valentianus II. - císařem vyhlášen Eugenius • 394 n.l. - bitva u říčky Frigidos - Theodosius vítězí - Eugenius popraven • 395 n.l. - Theodosius umírá - říše trvale rozdělena na východ a západ

56 Vizigótové • 395 n.l. - západ Honorius - východ Arcadius • 402 n.l. - vpád Vizigótů do Itálie - poraženi u Verony • 405 n.l. - Ostrogótové v Itálii - poraženi u Faesul • 406 n.l. - invaze Vandalů do Galie • 407 n.l. - Vandalové vytlačeni za Rýn • 410 n.l. - král Alarich - Vizigótové plení Řím - Vandalové a Suebové napadají Galii - pokračují do Hispánie • 411 n.l. - mír S Vizigóty - dostávají Aquitánii

57 Attila • 429 n.l. - vpád Vandalů do Afriky - obsazují Kartágo • 430 n.l. - Hunové obsazují Panonii - obě říše platí tribut • 434 n.l. - Attila se stává králem Hunů • 449 n.l. - Attila se chce oženit se sestrou západního císaře Valentiana III. Honorii - jako věno chce půlku západní říše - císař odmítá - Attila táhne do Galie

58 Soumrak západu • 451 n.l. - bitva na Katalaunských polích - římský vojevůdce Aetius a Vizigótský král Theodorich I. - poráží Attilu • 452 n.l. - hunský vpád do Itálie - dobita Aquilea - hunové se vrací do Panonie - údajně přesvědčeni Papežem • 453 n.l. - Attila umírá - rozpad hunského kmenového svazu • 454 n.l. - Aetius zavražděn • 455 n.l. - Vandalové plení Řím

59 Katalaunská pole • Aetius - diplomacií sjednotil Řím s Vizigóty, Alany, Franky a Burgundy - celkem asi mužů - Attila Hunů a jim podřízených kmenů (Ostrogótů, Herulů, Skirů, atd.) • Vizigótové (10 000) drží brod přes Marnu - zbylá pěchota na kopci za nimi - jízda skrytá na křídlech • Hunové útočí - zabíjejí Theodoricha II. - Vizigótové ustupují - Attilova jízda útočí do kopce proti Aetiovy - zasypána šípy - napadena z boků jízdou - Attila ustupuje • Poslední velké vítězství západořímské říše

60 Konec • 468 n.l. - společný útok východní a západní říše na Vandaly v Africe - neúspěšný • 473 n.l. - vpád Ostrogótů do Itálie • 476 n.l. - Odoekar z kmene Skyrů - vůdce germánských žoldnéřů ve službě Římu - sesazuje císaře Romula Augusta - vyhlašuje se králem Itálie - zaniká západořímská říše

61 Oxybeles • Vynalezen asi 375 př. n. l. - Řecko • Dostřel až 250 m • Munice - 1 – 2 m dlouhý šíp • Princip - funguje jako kuše - ramena - postavena stejně jako skládaný luk • Římané - užívání - jen krátce

62 Balista • Úprava oxybelu - asi 150 př. n. l. - Řím • Dostřel až 450 m (kamenná koule) až 300 m (šíp) • Munice - půlkilové kamenné koule, nebo 1,5 m dlouhý šíp • Princip - ramena s tětivou zapletena do dvou lan - upletena ze zvířecích šlach - pružná - umožňují střelbu

63 Scorpio • Dostřel až 250 m • Munice - 1 m dlouhý šíp • Popis - malá balista - střelba - rychlejší - přesnější - určen proti vojákům

64 Onager • Vznik - asi 150 př. n. l. - Řím • Dostřel až 450 m - nepřesný • Munice - 2 až 5 kilogramové kamenné koule • Princip - podobný jako balista - pouze jedno rameno - na konci - prak


Stáhnout ppt "Rímské legie Michal Kotýnek L4.F 2010/2011. Doba království • 753 př. n. l. - údajný vznik Říma • průběh 7. stol. př. n. l. - pravděpodobný vznik legií."

Podobné prezentace


Reklamy Google