Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

• Vyjadřuje skutečnost, že si uvědomujeme své myšlenky a vjemy. • Vědomě přijímáme zkušenosti a víme, že existujeme. • Je pro nás samozřejmé, že i ostatní.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "• Vyjadřuje skutečnost, že si uvědomujeme své myšlenky a vjemy. • Vědomě přijímáme zkušenosti a víme, že existujeme. • Je pro nás samozřejmé, že i ostatní."— Transkript prezentace:

1

2

3 • Vyjadřuje skutečnost, že si uvědomujeme své myšlenky a vjemy. • Vědomě přijímáme zkušenosti a víme, že existujeme. • Je pro nás samozřejmé, že i ostatní lidé si uvědomují vše co my sami. • Jak je to ale se zvířaty? • Mají také něco jako vědomí?

4 • Etologové považují řeč za indicii existence vědomí. • U primátů byly zjištěny určité zárodky primitivní zvířecí řeči, nebo zvuky podobné řeči. • Příklad: Opice z ostrova Cailos Santiago Experiment s šimpanzicí Sheebou - situační plán

5 • Vědci upírají zvířatům vědomí a pokládají jejich činy za nevědomé. • Příklad: Pokus s krysami • Dosud nikdo nedokáže přesně popsat jaké vjemy, pocity, myšlenky zvířata prožívají. • Nedokážeme se totiž nijak do jejich nitra ponořit.

6

7 • H. Hediger objasnil, že mnozí savci znají a chápou svá jména, která dostali do cvičitelů a na příslušné zavolání na ně reagují. • Stejné zkušenosti mají chovatelé domácích zvířat, především se psy, ale také s kočkami. • Zřejmě i kočky si uvědomují „jméno“, které dokázaly spojit s vlastní osobností, jinak by totiž při zavolání reagovaly na libovolná slova.

8 • M. Bunge dospěl k závěru, že zvířecí vědomí vlastního Já je vázáno na tyto předpoklady: 1. Zvíře si uvědomuje vlastní Já, pokud dokáže odlišit sebe sama od okolních bytostí. 2. Pokud si je vědomo vlastních minulých myšlenkových procesů. 3. Zvíře má své Já v určitém momentu jen v případě, že si je svého Já v tomto okamžiku vědomo.

9 • Biolog a etolog Donald R. Griffin pokládá za nepravděpodobné, že existují „neurony vědomí.“ • Je pravděpodobnější, že vědomí pochází ze vzorů aktivit, na kterých se podílejí miliony neuronů.

10 • I malé poruchy nebo zásahy do lidského nebo zvířecího mozku mohou omezit nebo zcela zrušit vědomí vlastního tělesného já. • Příklad: Okusování ochrnutých končetin • Také ukrývání zvířat nasvědčuje existenci vědomého myšlení, ale taky vnímání sebe sama. • Zvířata se často ukrývají velmi rafinovaně.

11 • Někteří vědci jsou dokonce ochotni připustit, že zvířata vědomě vyhodnocují své okolí a uvažují o jednotlivých skutečnostech. • Gallup experimentoval se šimpanzi – snažil se zjistit, zda si alespoň některé druhy zvířat uvědomují svou osobnost. • Příklad: Experiment se šimpanzi a zrcadlem Experiment s čokoládou • Lidoopové se po určitém čase na monitoru nebo v zrcadle poznávají. Ostatní zvířata v tomto směru zaostávají - stejné je to však u dětí do 18. měsíců věku.

12 Washoe

13 • Etologové tedy experimentálně prokázali, že někteří lidoopové opravdu disponují vědomím vlastního Já. • Snažili se také zjistit, zda zvířata mají představu o tom, co si myslí ostatní. • Příklad: Experiment s šimpanzicí Panzee

14 • Vysílání akustických, pachových a vizuálních signálů je další známkou toho, že si zvířata uvědomují svoji osobnost, kterou dokážou odlišit od zvířat stejného druhu. - ptáci se poznají podle tváří - zebry používají vizuální jména jiného druhu, jejich pruhování se totiž navzájem liší - podle pachu – psi, ryby

15

16 • Emoce jsou stavy duševního vzrušení a pohnutí. • Zvířata ztělesňují svými výbuchy emocí určitou míru individuality. • Pokud objektivně pozorujeme chování zvířat a procesy v jejich organismu, můžeme se vyjadřovat k jejich citovému stavu. • Nevíme však, jak své pocity prožívají. • Naše nevědomost o duševním stavu jiným živých tvorů ≠ důkazu, že zvířata pocity nemají.

17 • Soucit je u zvířat spíše něčím výjimečným. • Příklad: Gazely Husy šedé • Existují ale výjimky: Zraněná opice v Indii Sloni

18 • Skeptici ještě do nedávna popírali, že by zvířata mohla reagovat na některé scény v televizi. • Příklad: Experiment s pudlem Terr • Majitel psa nebyl u pokusů přítomen, takže odpadlo podezření z ovlivňování. • Po tomto pokusu někteří skeptici změnili názor.

19 • Citové reakce se projevují i ve snech. • Jestli také zvířata mají sny, není úplně jasné. • U zvířat byly aktivity podobné snům zjištěny především během paradoxního spánku. • Nikdy však nemůžeme s určitostí říci, zda skutečně během této fáze spánku sní. • Pokud zvířata však skutečně sny mají, je to indicií vyššího stavu vědomí.

20 • Strach a bolest patří k objektivně zjistitelným emocionálním reakcím. • Strach je aktivován amygdalou - v nebezpečných situacích vyvolává okamžité reakce. • Otázka, zda zvířata vnímají strach ve stejném měřítku jako člověk nebo zda toto vnímání je specificky lidskou záležitostí založenou na tom, že člověk o nebezpečných situacích přemýšlí.

21 • Zvířata reagují na bolest různě. • Nevíme však, zda ji pociťují se stejnou intenzitou jako my. • Bylo zjištěno, že při zranění jakéhokoli druhu se uvolní endorfiny a peptidy s účinkem podobným opiátům, které působí jako prostředek k tišení bolesti. • Bolest a s ní související jevy jsou u člověka a ostatních savců velmi podobné. • Zvířata jsou totiž rovněž vybavena senzory registrujícími bolest.

22 • Existují ojedinělé případy, kdy zvířata vystavená tělesným nebo duševním bolestem vylučují slzy. • Příklad: Stračena Elvíra • Také sloni mají na vnitřní straně oka žlázu, která vylučuje sekret podobný slzám. • Nemůžeme se ponořit do pocitového světa zvířat, a proto jsme nuceni měřit vyplavování hormonů a další fyziologické reakce, abychom mohli alespoň v jisté míře odhalit pocity zvířat, jako jsou strach, bolest, láska, deprese, radost aj.

23 • Pocity „lásky“ jsou u zvířat různě silné. • Pávi si například ihned po kopulaci hledají novou partnerku, ale hraboši žijí většinou v celoživotním partnerském svazku a i po kopulaci zůstávají spolu – díky oxytocinu.

24 • Pocity štěstí jsou pro zvířata stejně důležité jako pro lidi. • Hledání potravy, sex atd. • Velmi důležité jsou pocity štěstí vznikající při hře mladých zvířat - podporují jejich sociální chování. • U orangutanů etologové dokonce zjistili pocity studu nebo rozpaky. • Příklad: Experiment s orangutaní samičkou Indou

25

26 • Pozorní etologové zjistili, že i zvířata mohou v důsledku negativních vlivů pociťovat něco jako zármutek, i když je vyvoláván většinou jinými emocemi a okolnostmi než u lidí. • Příklad: Slepice v klecích • Známe také případy, kdy zvířata trpí emocionálním zármutkem stejně jako lidé. • Například opičí matka, které zemře mládě v náručí, je dlouhé dny nosí s sebou, jako by ještě žilo.

27 • Nevíme, zda zvířata vnímají zármutek stejně jako my. • Je zřejmé, že smutek jim tak dlouho jako u lidí nevydrží, protože zvířata na rozdíl od lidí nejsou náchylná k přemítání. • Musí se totiž zabývat především vlastním přežitím.

28 • Existuje dostatek důkazů, že zvířata reagují smutkem na smrt nebo zmizení svého ošetřovatele. • Je znám případ italské fenky, která se zřejmě po smrti svého pána cítila velmi osamělá a každý den po východu slunce chodila k jeho hrobu.

29 • Zvířata reagují na smrt jedince svého druhu různě. • Nemůžeme posoudit, zda se se smrtí nějak vyrovnávají. • Příklad: Sloní „hřbitovy“ • Případ delfína Petra a trenérky Margaret.

30 • Zvířata JSOU tedy bez pochyby vybaveni pocity a duševními vjemy. • Rozhodně NEJSOU monotónně vegetujícími roboty, jak se nám snaží někteří etologové namluvit.

31 Použitá literatura: Meckelburg, E. (2004). Tajemný život zvířat. Liberec: Dialog. Uhlenbroeková Ch. (2009). Život zvířat. Praha: Knižní klub Děkuji za pozornost. ☺


Stáhnout ppt "• Vyjadřuje skutečnost, že si uvědomujeme své myšlenky a vjemy. • Vědomě přijímáme zkušenosti a víme, že existujeme. • Je pro nás samozřejmé, že i ostatní."

Podobné prezentace


Reklamy Google