Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

UČITELÉ UČITELŮ PRVOUK 15 – PEDAGOGIKA IV.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "UČITELÉ UČITELŮ PRVOUK 15 – PEDAGOGIKA IV."— Transkript prezentace:

1 UČITELÉ UČITELŮ PRVOUK 15 – PEDAGOGIKA IV

2 UČITELÉ UČITELŮ KATEDRA PEDAGOGIKY FF UK PhDr. Martin Strouhal, Ph.D. Doc. PhDr. Hana Kasíková, CSc. Doc. PhDr. Jaroslav Koťa PhDr. Jitka Lorenzová, Ph.D. Doc. PhDr. Josef Valenta, CSc.

3 UČITELÉ UČITELŮ OBECNÉ ZAMĚŘENÍ TÝMU
Různá pojetí vysokoškolské přípravy učitelů a jejich odraz v reflexi učitelů o jejich profesní identitě, v pojetí vztahu teorie a praxe v práci učitelů budoucích učitelů v praxi učitelského vzdělávání a ve vztahu k různým typům teorie u studentů učitelství

4 BADATELSKÉ VÝSTUPY SMĚŘUJÍ DO OBLASTÍ
UČITELÉ UČITELŮ ROZVÍJENÉ VĚDNÍ OBLASTI Vysokoškolská pedagogika, didaktika, teorie, filosofie a sociologie výchovy, profesní etika BADATELSKÉ VÝSTUPY SMĚŘUJÍ DO OBLASTÍ rozvíjení teorie školy, učitelské profese, včetně metodologie jejich výzkumu filosofie a teorie výchovy, didaktiky filosofie etických předpokladů výkonu učitelské profese teorie implicitních pedagogických znalostí Výstupy budou publikovány v monografiích, recenzovaných pedagogických časopisech, kolektivní monografii a prezentovány na konferencích.

5 SPECIFIKACE VÝZKUMNÝCH TÉMAT V RÁMCI BADATELSKÝCH OBLASTÍ
UČITELÉ UČITELŮ SPECIFIKACE VÝZKUMNÝCH TÉMAT V RÁMCI BADATELSKÝCH OBLASTÍ Jaké jsou charakteristiky diskursu(ů), v němž (nichž) se ustavily klíčové pojmy nových vzdělávacích koncepcí (reforma, kompetence, teorie, praxe a jejich vzájemný vztah, celoživotní učení atd.)? Jak dnes vypadá ideální typ učitele a jak s tímto konstruktem pracují vzdělavatelé učitelů? Ubírá se osobní vývoj učitele učitelů směrem k prohlubování předávané teorie, či spíše k rozkladu teoretické základny a k jejímu nahrazení řadou praktických aktivit, cvičení a výcviků? 5 Jaká je koncepce a naplňování „kompetenční pedagogiky“ v přípravě učitelů filosofie a společenských věd? Jaké jsou představy akademiků o smyslu a obsahu eticky kompetentního jednání a jeho místě v rozvíjení akademické kultury?

6 (1) Teorie, filosofie a sociologie výchovy.
UČITELÉ UČITELŮ STAV POZNÁNÍ (1) Teorie, filosofie a sociologie výchovy. Pro porozumění jakékoli problematice je naprosto zásadním předpokladem zkoumat její ideový a společenský kontext. To vyžaduje porozumění širším pojmovým souvislostem problému. Filosoficko-sociologický kontext tématizace problému formace vzdělavatelů tvoří v našem jazykovém prostředí práce orientované především fenomenologicky (Palouš, Hogenová) a hermeneuticky (Pelcová). Rádi bychom rozšířili v české filosofii výchovy působící spektrum inspirací pro promýšlení otázek spojených se vzděláváním učitelů, navazujeme proto i na francouzské mimofenomenologické zdroje, zejm. na Bachelarda (La formation de l’esprit scientifique. Paris: Vrin, 1999.), Morina (La tête bien faite – repenser la réforme – réformer la pensée. Paris: Seuil, 1999.), Reboula (Le langage de l’éducation. Paris: PUF, 1984.) a Fabra (např. Penser la formation. Paris: PUF, Philosophie et pédagogie du problème. Vrin, 2009.) aj. vycházet chceme také z kritické analýzy soudobých reformních vzdělávacích koncepcí (zejm. Liessmann, Teorie nevzdělanosti, 2008; též např. Koťa, J. Traktát o vybraných problémech teorie a praxe v oblasti pedagogických věd. Ped. Orientace 22(3), 2012).

7 UČITELÉ UČITELŮ Problémy spjaté se vzděláváním učitelů jsou v soudobé filosofii výchovy tématizovány takto: nereflektované podřizování významu teorie požadavkům praxe rostoucí tlak na jednoznačnou (často prvoplánovou) aplikovatelnost poznatků jednostranně expertní či technokratické pojetí vzdělavatelů jednostranné zdůrazňování profesní specializace jako příčina mizení ideálu komplexního poznání nevyjasněný vztah mezi pojmy výchovy a vzdělávání

8 UČITELÉ UČITELŮ (2) Vysokoškolská pedagogika, Oblast výukových strategií v učitelském vzdělávání. Didaktika učitelského vzdělávání není jako ucelená disciplína nijak rozvinuta (Korthagen), ale existuje možnost navazovat na některé poznatky z VŠ didaktiky obecně – zahraniční (Biggs&Tang, Exley&Dennick, Ramsden, Smith&Johnson, Pokryvčáková) a naší (Kotásek, Vašutová, + některé disertační práce o výuce na VŠ). K „portrétu vzdělavatelů učitelů“ a k otázce jejich volby a hodnocení výukových strategií (ve vztahu k teorii + praxi) empirický výzkum chybí. Metodologicky se lze opřít např. o výzkum učitelských přesvědčení u nás (Spilková&Straková), počínající výzkum o učiteli na VŠ jako modelu pro studenty učitelství (Bartlová, Kasíková), o výzkum role akčního výzkumu při úpravě učitelského vzdělávání (Hui&Grossmann) a o výzkum mezinárodní asociace pro učitelské vzdělávání (ATEE), kde lze upravit např. již hotovou strukturu pro rozhovor se vzdělavateli učitelů.

9 UČITELÉ UČITELŮ K tématu učitelů praktiků přecházejících z nižších stupňů škol na školy vysoké (do pozice kmenového vyučujícího) a k otázce, jak se vyrovnávají s problematikou vztahu teorie a praxe, jsme zatím nenarazili na žádné studie. Tématicky „nejblíže“ jsou tedy texty o cvičných učitelích požadující (obecně vzato) strukturovanou pozornost této pozici. (Např. JANÍK, T. (ed.) Úloha fakultního cvičného učitele a fakultní cvičné školy v přípravě budoucího učitele. Brno: Masarykova univerzita, 2002.) Dále se lze opřít o výsledky bádání v oblastech subjektivních a implicitních pedagogických teorií a znalostí (např. JANÍK, T. Subjektivní teorie učitelů a možnosti jejich výzkumu. In Sociální a kulturní souvislosti výchovy a vzdělávání : 11. výroční mezinárodní konference ČAPV.: Sborník referátů [CD-ROM]. Brno: PdF MU, 2003.; STUCHLÍKOVÁ, I. Psychologické aspekty vzdělávání učitelů 1. stupně ZŠ In JANDOVÁ R. (Ed.) Příprava učitelů a aktuální proměny v základním vzdělávání. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2005, s. 14– 19.; ŠVEC, V. Implicitní pedagogické znalosti – východiska a možnosti jejich zkoumání. In Sociální a kulturní souvislosti výchovy a vzdělávání: 11. výroční mezinárodní konference ČAPV. Sborník referátů [CD-ROM]. Brno: PdF MU, 2003.)

10 UČITELÉ UČITELŮ (3) Profesní etika
Ačkoli je význam etické dimenze učitelské profese zjevný, v oblasti vysokoškolského vzdělávání budoucích učitelů není dostatečně zkoumán. Výjimkou jsou příspěvky věnované citační etice (Spousta) a sexuálnímu obtěžování ve vysokoškolském prostředí (Šaldová, Tupá, Vohlídalová). Problémy etiky akademických povolání za léta jsou shrnuty v Bilanční a hodnotící zprávě o činnosti Rady vysokých škol (2011, online). Úvahy o etice vzdělavatelů učitelů lze opřít o poznatky z výzkumu představ akademiků o vlastní etické kompetenci (viz např. Hirsch, 2010, výzk. zpráva), tématizovat ji v horizontu zjištění stavu české pedagogické akademické obce (např. Walterová) a v souvislosti se zpracovaným konceptem akademické kultury (Vašutová).

11 UČITELÉ UČITELŮ Dále je užitečné čerpat ze studií o profesionalizaci vzdělavatelů vzdělavatelů (Koťa, Štech, Tollingerová, Vašutová, Helus, Evans, Milana, Skrypnyk), neboť profesní etika je klíčovým aspektem profesionality. Hlubší zázemí pro pochopení etické dimenze učitelské profese pak nabízejí studie z oblasti pedagogické antropologie, (Pelcová) a profesní etiky učitelství (Dorotíková, Lorenzová a kol.). Za užitečné považujeme chápat vysokoškolského učitele také jako reflektujícího praktika schopného realizovat akční výzkum (Hrabal, Pavelková, Chvál, Vašutová, Píšová, Janík, Slavík, Najvar a kol.) a využít poznatků empirických výzkumů ohledně tvorby profesní identity učitelů (Švaříček).

12 UČITELÉ UČITELŮ DLOUHODOBÉ CÍLE (DO R. 2016)
analyzovat širší ideové, pojmové a diskursivní souvislosti vytvářející předpoklady soudobých diskusí o učitelském vzdělání (zejm. v argumentační rovině oceňování formativního významu teorie a praxe) zkoumat různé typy pedagogického diskursu a způsoby, jimiž vytvářejí a strukturují edukační praxi analyzovat vztah (rozpory) akademického a kompetenčního pojetí učitelského vzdělávání zkoumat vztah vzdělavatelů budoucích učitelů k výše uvedeným pojetím vzdělávání charakterizovat tato pojetí ve vztahu k otázce významu teorií v učitelském studiu na vysoké škole (význam „velké teorie“ versus teorie k jednání)

13 UČITELÉ UČITELŮ DLOUHODOBÉ CÍLE (DO R. 2016)
sledovat možné proměny vztahu vzdělavatelů a studentů učitelství k teoriím podle oborového zaměření (filosofie, edukační drama) sledovat tyto možné proměny v souvislosti s charakteristikou profesní dráhy vzdělavatelů učitelů (těch, kteří přicházejí z praxe vs. ti ostatní) zkoumat důsledky tohoto vztahu k teorii - strategie výuky v tom či onom pojetí analyzovat klíčové otázky akademické etiky s důrazem na roli profesních postojů a etického jednání ve výuce budoucích učitelů zkoumat představy akademiků o smyslu a obsahu eticky kompetentního jednání a jeho místě v rozvíjení akademické kultury 12-13

14 UČITELÉ UČITELŮ VÝSTUPY (CÍLE) PRO ROK 2013 KONFERENCE
konference Učitelé učitelů k problematice (zima 2013/2014): smyslem konference je prodiskutovat konkrétní výzkumné strategie pro další dva roky a prezentovat již dosažené výsledky v oblasti teorie a přípravy výzkumu. doktorandská konference k problematice výuky filosofie (podzim 2013): smyslem konference je otevřít diskusi o problémech spojených s výukou filosofie a o možnostech, které pro výuku filosofie nabízí kurikulum vycházející z pojmu kompetence

15 UČITELÉ UČITELŮ PUBLIKACE PRO ROK 2013 Monografie:
STROUHAL, M. Teorie výchovy. Praha: Grada, 2013 (květen-červen). VALENTA, J. Didaktika osobnostní a sociální výchovy. Praha: Grada, 2013 (květen). Studie: KASÍKOVÁ, H. Zkušenostní učení v příběhovém dramatu a učitelské vzdělávání. In Zkušenostní a reflektivní učení. Brno: FF MU, 2013. KOŤA, J. Filosofické, sociologické a psychologické aspekty výchovy. In JEDLIČKA, R. (ed.) Teorie výchovy – tradice, současnost, perspektivy. KOŤA, J. Diskurs o profesionalizaci učitelů v postmoderní době. LORENZOVÁ, J. K epistemologickým východiskům narativní metafory: jiný pohled na patologii rodiny. V tisku (vyjde ve sborníku z konference Socialia 2012, Univerzita Hradec Králové) %

16 UČITELÉ UČITELŮ PUBLIKACE PRO ROK 2013
LORENZOVÁ, J. Ústavní péče jako objekt sociálních reforem. Vyjde v monografii Tradice a perspektivy ústavní péče. Univerzita Pardubice. STROUHAL, M. K soudobým aspektům teorií celoživotního učení aneb jsou naše pojmy učení a vzdělání dostatečně komplexní? Příspěvek na konferenci Koncepce vzdělávání v současné kurikulární diskusi. Liberec: TUL, 2013. STROUHAL, M. Tertium datur: teorie výchovy jako oblast průniku filosofie a vědy. In  JEDLIČKA, R. (ed.) Teorie výchovy – tradice, současnost, perspektivy. VALENTA, J. Edukační teorie a (tzv.) praktické obory zabývající se osobnostním a sociálním rozvojem. In  JEDLIČKA, R. (ed.) Teorie výchovy – tradice, současnost, perspektivy.

17 UČITELÉ UČITELŮ MOŽNOSTI INTEGRACE
s týmem prof. Spilkové (Pedagogika I) s týmem doc. Pelcové (Oborová didaktika OV a filosofie)

18 UČITELÉ UČITELŮ DĚKUJI VÁM ZA POZORNOST A PŘEJI VŠEM MNOHO RADOSTI A DOBROU INSPIRACI PŘI TEORETICKÉM I PRAKTICKÉM VÝZKUMU


Stáhnout ppt "UČITELÉ UČITELŮ PRVOUK 15 – PEDAGOGIKA IV."

Podobné prezentace


Reklamy Google