Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

UČITELÉ UČITELŮ PRVOUK 15 – PEDAGOGIKA IV. UČITELÉ UČITELŮ KATEDRA PEDAGOGIKY FF UK PhDr. Martin Strouhal, Ph.D. Doc. PhDr. Hana Kasíková, CSc. Doc. PhDr.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "UČITELÉ UČITELŮ PRVOUK 15 – PEDAGOGIKA IV. UČITELÉ UČITELŮ KATEDRA PEDAGOGIKY FF UK PhDr. Martin Strouhal, Ph.D. Doc. PhDr. Hana Kasíková, CSc. Doc. PhDr."— Transkript prezentace:

1 UČITELÉ UČITELŮ PRVOUK 15 – PEDAGOGIKA IV

2 UČITELÉ UČITELŮ KATEDRA PEDAGOGIKY FF UK PhDr. Martin Strouhal, Ph.D. Doc. PhDr. Hana Kasíková, CSc. Doc. PhDr. Jaroslav Ko ť a PhDr. Jitka Lorenzová, Ph.D. Doc. PhDr. Josef Valenta, CSc.

3 UČITELÉ UČITELŮ OBECNÉ ZAMĚŘENÍ TÝMU Různá pojetí vysokoškolské přípravy učitelů a jejich odraz 1. 1.v reflexi učitelů o jejich profesní identitě, 2.v pojetí vztahu teorie a praxe v práci učitelů budoucích učitelů 3. 3.v praxi učitelského vzdělávání a 4. 4.ve vztahu k různým typům teorie u studentů učitelství

4 UČITELÉ UČITELŮ ROZVÍJENÉ VĚDNÍ OBLASTI Vysokoškolská pedagogika, didaktika, teorie, filosofie a sociologie výchovy, profesní etika BADATELSKÉ VÝSTUPY SMĚŘUJÍ DO OBLASTÍ • rozvíjení teorie školy, učitelské profese, včetně metodologie jejich výzkumu • filosofie a teorie výchovy, didaktiky filosofie • etických předpokladů výkonu učitelské profese • teorie implicitních pedagogických znalostí Výstupy budou publikovány v monografiích, recenzovaných pedagogických časopisech, kolektivní monografii a prezentovány na konferencích.

5 UČITELÉ UČITELŮ SPECIFIKACE VÝZKUMNÝCH TÉMAT V RÁMCI BADATELSKÝCH OBLASTÍ • • Jaké jsou charakteristiky diskursu(ů), v němž (nichž) se ustavily klíčové pojmy nových vzdělávacích koncepcí (reforma, kompetence, teorie, praxe a jejich vzájemný vztah, celoživotní učení atd.)? • • Ubírá se osobní vývoj učitele učitelů směrem k prohlubování předávané teorie, či spíše k rozkladu teoretické základny a k jejímu nahrazení řadou praktických aktivit, cvičení a výcviků? • • Jak dnes vypadá ideální typ učitele a jak s tímto konstruktem pracují vzdělavatelé učitelů? • • Jaká je koncepce a naplňování „kompetenční pedagogiky“ v přípravě učitelů filosofie a společenských věd? • • Jaké jsou představy akademiků o smyslu a obsahu eticky kompetentního jednání a jeho místě v rozvíjení akademické kultury?

6 UČITELÉ UČITELŮ STAV POZNÁNÍ (1) Teorie, filosofie a sociologie výchovy. • Pro porozumění jakékoli problematice je naprosto zásadním předpokladem zkoumat její ideový a společenský kontext. To vyžaduje porozumění širším pojmovým souvislostem problému. • • Filosoficko-sociologický kontext tématizace problému formace vzdělavatelů tvoří v našem jazykovém prostředí práce orientované především fenomenologicky (Palouš, Hogenová) a hermeneuticky (Pelcová). • • Rádi bychom rozšířili v české filosofii výchovy působící spektrum inspirací pro promýšlení otázek spojených se vzděláváním učitelů, navazujeme proto i na francouzské mimofenomenologické zdroje, zejm. na Bachelarda (La formation de l’esprit scientifique. Paris: Vrin, 1999.), Morina (La tête bien faite – repenser la réforme – réformer la pensée. Paris: Seuil, 1999.), Reboula (Le langage de l’éducation. Paris: PUF, 1984.) a Fabra (např. Penser la formation. Paris: PUF, Philosophie et pédagogie du problème. Vrin, 2009.) aj. • • vycházet chceme také z kritické analýzy soudobých reformních vzdělávacích koncepcí (zejm. Liessmann, Teorie nevzdělanosti, 2008; též např. Koťa, J. Traktát o vybraných problémech teorie a praxe v oblasti pedagogických věd. Ped. Orientace 22(3), 2012).

7 UČITELÉ UČITELŮ Problémy spjaté se vzděláváním učitelů jsou v soudobé filosofii výchovy tématizovány takto: • • nereflektované podřizování významu teorie požadavkům praxe • • rostoucí tlak na jednoznačnou (často prvoplánovou) aplikovatelnost poznatků • • jednostranně expertní či technokratické pojetí vzdělavatelů • • jednostranné zdůrazňování profesní specializace jako příčina mizení ideálu komplexního poznání • • nevyjasněný vztah mezi pojmy výchovy a vzdělávání

8 UČITELÉ UČITELŮ (2) Vysokoškolská pedagogika, Oblast výukových strategií v učitelském vzděláván í. • • Didaktika učitelského vzdělávání není jako ucelená disciplína nijak rozvinuta (Korthagen), ale existuje možnost navazovat na některé poznatky z VŠ didaktiky obecně – zahraniční (Biggs&Tang, Exley&Dennick, Ramsden, Smith&Johnson, Pokryvčáková) a naší (Kotásek, Vašutová, + některé disertační práce o výuce na VŠ). • • K „portrétu vzdělavatelů učitelů“ a k otázce jejich volby a hodnocení výukových strategií (ve vztahu k teorii + praxi) empirický výzkum chybí. Metodologicky se lze opřít např. o výzkum učitelských přesvědčení u nás (Spilková&Straková), počínající výzkum o učiteli na VŠ jako modelu pro studenty učitelství (Bartlová, Kasíková), o výzkum role akčního výzkumu při úpravě učitelského vzdělávání (Hui&Grossmann) a o výzkum mezinárodní asociace pro učitelské vzdělávání (ATEE), kde lze upravit např. již hotovou strukturu pro rozhovor se vzdělavateli učitelů.

9 UČITELÉ UČITELŮ • K tématu učitelů praktiků přecházejících z nižších stupňů škol na školy vysoké (do pozice kmenového vyučujícího) a k otázce, jak se vyrovnávají s problematikou vztahu teorie a praxe, jsme zatím nenarazili na žádné studie. • • Tématicky „nejblíže“ jsou tedy texty o cvičných učitelích požadující (obecně vzato) strukturovanou pozornost této pozici. (Např. JANÍK, T. (ed.) Úloha fakultního cvičného učitele a fakultní cvičné školy v přípravě budoucího učitele. Brno: Masarykova univerzita, 2002.) • • Dále se lze opřít o výsledky bádání v oblastech subjektivních a implicitních pedagogických teorií a znalostí (např. JANÍK, T. Subjektivní teorie učitelů a možnosti jejich výzkumu. In Sociální a kulturní souvislosti výchovy a vzdělávání : 11. výroční mezinárodní konference ČAPV.: Sborník referátů [CD-ROM]. Brno: PdF MU, 2003.; STUCHLÍKOVÁ, I. Psychologické aspekty vzdělávání učitelů 1. stupně ZŠ In JANDOVÁ R. (Ed.) Příprava učitelů a aktuální proměny v základním vzdělávání. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2005, s. 14– 19.; ŠVEC, V. Implicitní pedagogické znalosti – východiska a možnosti jejich zkoumání. In Sociální a kulturní souvislosti výchovy a vzdělávání: 11. výroční mezinárodní konference ČAPV. Sborník referátů [CD-ROM]. Brno: PdF MU, 2003.)

10 UČITELÉ UČITELŮ (3) Profesní etika • • Ačkoli je význam etické dimenze učitelské profese zjevný, v oblasti vysokoškolského vzdělávání budoucích učitelů není dostatečně zkoumán. Výjimkou jsou příspěvky věnované citační etice (Spousta) a sexuálnímu obtěžování ve vysokoškolském prostředí (Šaldová, Tupá, Vohlídalová). • • Problémy etiky akademických povolání za léta jsou shrnuty v Bilanční a hodnotící zprávě o činnosti Rady vysokých škol (2011, online). • • Úvahy o etice vzdělavatelů učitelů lze opřít o poznatky z výzkumu představ akademiků o vlastní etické kompetenci (viz např. Hirsch, 2010, výzk. zpráva), tématizovat ji v horizontu zjištění stavu české pedagogické akademické obce (např. Walterová) a v souvislosti se zpracovaným konceptem akademické kultury (Vašutová).

11 UČITELÉ UČITELŮ • • Dále je užitečné čerpat ze studií o profesionalizaci vzdělavatelů vzdělavatelů (Koťa, Štech, Tollingerová, Vašutová, Helus, Evans, Milana, Skrypnyk), neboť profesní etika je klíčovým aspektem profesionality. • • Hlubší zázemí pro pochopení etické dimenze učitelské profese pak nabízejí studie z oblasti pedagogické antropologie, (Pelcová) a profesní etiky učitelství (Dorotíková, Lorenzová a kol.). • • Za užitečné považujeme chápat vysokoškolského učitele také jako reflektujícího praktika schopného realizovat akční výzkum (Hrabal, Pavelková, Chvál, Vašutová, Píšová, Janík, Slavík, Najvar a kol.) a využít poznatků empirických výzkumů ohledně tvorby profesní identity učitelů (Švaříček).

12 UČITELÉ UČITELŮ DLOUHODOBÉ CÍLE (DO R. 2016) • • analyzovat širší ideové, pojmové a diskursivní souvislosti vytvářející předpoklady soudobých diskusí o učitelském vzdělání (zejm. v argumentační rovině oceňování formativního významu teorie a praxe) • • zkoumat různé typy pedagogického diskursu a způsoby, jimiž vytvářejí a strukturují edukační praxi • • analyzovat vztah (rozpory) akademického a kompetenčního pojetí učitelského vzdělávání • • zkoumat vztah vzdělavatelů budoucích učitelů k výše uvedeným pojetím vzdělávání • • charakterizovat tato pojetí ve vztahu k otázce významu teorií v učitelském studiu na vysoké škole (význam „velké teorie“ versus teorie k jednání)

13 UČITELÉ UČITELŮ DLOUHODOBÉ CÍLE (DO R. 2016) • • sledovat možné proměny vztahu vzdělavatelů a studentů učitelství k teoriím podle oborového zaměření (filosofie, edukační drama) • • sledovat tyto možné proměny v souvislosti s charakteristikou profesní dráhy vzdělavatelů učitelů (těch, kteří přicházejí z praxe vs. ti ostatní) • • zkoumat důsledky tohoto vztahu k teorii - strategie výuky v tom či onom pojetí • • analyzovat klíčové otázky akademické etiky s důrazem na roli profesních postojů a etického jednání ve výuce budoucích učitelů • • zkoumat představy akademiků o smyslu a obsahu eticky kompetentního jednání a jeho místě v rozvíjení akademické kultury

14 UČITELÉ UČITELŮ VÝSTUPY (CÍLE) PRO ROK 2013 KONFERENCE • konference Učitelé učitelů k problematice (zima 2013/2014): smyslem konference je prodiskutovat konkrétní výzkumné strategie pro další dva roky a prezentovat již dosažené výsledky v oblasti teorie a přípravy výzkumu. • doktorandská konference k problematice výuky filosofie (podzim 2013): smyslem konference je otevřít diskusi o problémech spojených s výukou filosofie a o možnostech, které pro výuku filosofie nabízí kurikulum vycházející z pojmu kompetence

15 UČITELÉ UČITELŮ PUBLIKACE PRO ROK 2013 Monografie: • STROUHAL, M. Teorie výchovy. Praha: Grada, 2013 (květen-červen). • VALENTA, J. Didaktika osobnostní a sociální výchovy. Praha: Grada, 2013 (květen). Studie: • KASÍKOVÁ, H. Zkušenostní učení v příběhovém dramatu a učitelské vzdělávání. In Zkušenostní a reflektivní učení. Brno: FF MU, • KOŤA, J. Filosofické, sociologické a psychologické aspekty výchovy. In JEDLIČKA, R. (ed.) Teorie výchovy – tradice, současnost, perspektivy. • KOŤA, J. Diskurs o profesionalizaci učitelů v postmoderní době. • LORENZOVÁ, J. K epistemologickým východiskům narativní metafory: jiný pohled na patologii rodiny. V tisku (vyjde ve sborníku z konference Socialia 2012, Univerzita Hradec Králové) %

16 UČITELÉ UČITELŮ PUBLIKACE PRO ROK 2013 • LORENZOVÁ, J. Ústavní péče jako objekt sociálních reforem. Vyjde v monografii Tradice a perspektivy ústavní péče. Univerzita Pardubice. • STROUHAL, M. K soudobým aspektům teorií celoživotního učení aneb jsou naše pojmy učení a vzdělání dostatečně komplexní? Příspěvek na konferenci Koncepce vzdělávání v současné kurikulární diskusi. Liberec: TUL, • STROUHAL, M. Tertium datur: teorie výchovy jako oblast průniku filosofie a vědy. In JEDLIČKA, R. (ed.) Teorie výchovy – tradice, současnost, perspektivy. • VALENTA, J. Edukační teorie a (tzv.) praktické obory zabývající se osobnostním a sociálním rozvojem. In JEDLIČKA, R. (ed.) Teorie výchovy – tradice, současnost, perspektivy.

17 UČITELÉ UČITELŮ MOŽNOSTI INTEGRACE • s týmem prof. Spilkové (Pedagogika I) • s týmem doc. Pelcové (Oborová didaktika OV a filosofie)

18 UČITELÉ UČITELŮ DĚKUJI VÁM ZA POZORNOST A PŘEJI VŠEM MNOHO RADOSTI A DOBROU INSPIRACI PŘI TEORETICKÉM I PRAKTICKÉM VÝZKUMU


Stáhnout ppt "UČITELÉ UČITELŮ PRVOUK 15 – PEDAGOGIKA IV. UČITELÉ UČITELŮ KATEDRA PEDAGOGIKY FF UK PhDr. Martin Strouhal, Ph.D. Doc. PhDr. Hana Kasíková, CSc. Doc. PhDr."

Podobné prezentace


Reklamy Google