Vatikán Monako Nejmenší státy Evropy San Marino.

Prezentace na téma: "Vatikán Monako Nejmenší státy Evropy San Marino."— Transkript prezentace:

1 Vatikán Monako Nejmenší státy Evropy San Marino

2 Monako Monacké knížectví je stát ležící na středomořském pobřeží francouzské riviéry – Azurového pobřeží. Je to druhý nejmenší stát na světě a současně země s druhou největší hustotou osídlení. Jeho jediným sousedem je Francie. Malé knížectví se prostírá na Azurovém pobřeží (fr. Côte d’Azur) jen 8 km od italské hranice na výběžku Přímořských Alp. Od skalnatého pobřeží stoupá terén terasovitě k pohoří. První linie vrcholků, jen pár stovek metrů od moře, dosahuje výšky mezi cca 1100–1300 m nad mořem – ty už ale leží ve Francii. Stejně tak sráz pohoří pokračuje i pod vodní hladinou, takže hloubka moře se vzdáleností od monackého přístavu rapidně klesá (což mimo jiné umožňuje i kotvení lodí s větším ponorem). Monako je městský stát. Skládá se pouze z jediného města, které je zároveň hlavním. Dělí se na 4 obvody: Monaco-Ville, Monte Carlo, La Condamine a Fontvieille. Prakticky celé území státu je zastavěno, cena půdy je v Monaku velmi vysoká.

3 Podle ústavy z roku 1962 je Monako dědičnou konstituční monarchií – vláda přechází na mužského potomka hlavy státu. Tím je kníže, jako poradní orgány má k dispozici korunní radu (11 členů) a státní radu (12 členů). Výkonnou moc má pod autoritou knížete jeden státní ministr se třemi vládními rady. Zákonodárnou moc vykonává kníže spolu s parlamentem, Národní radou s 18 volenými poslanci. V zahraničních vztazích zastupuje Monako Francie. Také právní systém je vybudován podle francouzského vzoru. V jiných jazycích se Monako neoznačuje za knížectví ale tzv. principát – tedy (nezávislé) území, jehož panovníkem je princ.

4 Nejdůležitějším hospodářským odvětvím knížectví je celoroční turistický ruch.
Velký význam má kromě toho i sektor služeb, bankovnictví a pojišťovnictví. Státní příjmy vytváří převážně daň z přidané hodnoty a daň z obratu, dále státní monopoly jako telefon, pošta, daň z tabákových výrobků, vydávání známek aj. Přímé daně se pro občany Monaka nevybírají (jen Francouzi podléhají francouzským daňovým předpisům). V průmyslovém sektoru převládají malé a střední podniky v oboru chemie (hlavně farmacie a kosmetika), dále v produkci plastických hmot a elektroniky. S Francií je Monako spojeno měnovou, hosp. a celní unií. HDP podle parity kupní síly asi 870 mil. US $, tj na 1 obyvatele (2003).

5 Zajímavosti Velká cena Monaka 2011 vozů F1 Monte Carlo
Školství je zavedeno podle italského vzoru. Zemědělská výroba v Monaku neexistuje – potraviny se dováží (to se projevuje i na jejich ceně). V zástavbě se často objevují tzv. „zelené zahrady“ – zeleň na střechách domů. Monako nemá vlastní armádu, pouze policii a gardu – pomoc v případě napadení poskytne (podle dohody) Francie. Monako je prakticky celé pokryto sítí CCTV kamer. Policie je považována za velice profesionální, přísnou a nesmlouvavou; míra násilné kriminality je v Monaku nízká. V tamním kasinu mohou jako krupiéři pracovat pouze obyvatelé Monaka. Ti v něm naopak mají zakázáno hrát. Vzhledem k řadě daňových osvobození je Monako považováno za daňový ráj, v tomto státě tak sídlí tisíce firem. Na francouzské občany a firmy se ale tato osvobození nevztahují.

6 San Marino San Marino - (oficiálně: Republika San Marino, italsky zní plný název Serenissima Repubblica di San Marino - Nejjasnější republika San Marino) je malý jihoevropský stát (podle počtu obyvatel 2. nejmenší evropský a 5. nejmenší na světě) ze všech stran obklopený Itálií. Leží v italském vnitrozemí, nedaleko turistického centra Rimini. Platidlem je Euro. Nejvýznamnějším odvětvím ekonomiky je turistický ruch. Přes obecně rozšířený názor země není daňovým rájem.

7 San Marino je pravděpodobně nejstarší stále existující republikou na světě. Bylo údajně založeno v roce 301 zkušeným budovatelem označovaným jako St. Marinus (oficiálně se jako den založení udává 3. září. Stalo se legální součástí Římské říše. Jeho psaná ústava však byla přijatá až 8. října S malým národem navázala oficiální styky nejdřív Francie za vlády Napoleona roku 1797, další evropské národy se připojily v roce 1815 na Vídeňském kongresu. San Marino sice bylo svrchovaným státem, ale se silnou závislostí na Itálii, kterou bylo úplně obklopeno od celkového sjednocení v 19. století. Giuseppe Garibaldi, který začal sjednocovat Itálii kolem roku 1860, musel na čas najít útočiště v San Marinu před svými nepřáteli. Zde získal významnou pomoc, peníze a dodávky od občanů a vůdců San Marina, což umožnilo pokračování jeho kampaně za sjednocení. Na oplátku údajně Garibaldi garantoval, že San Marino bude vždy nezávislým svrchovaným státem.

8 San Marino je uzavřená enkláva v Itálii, na hranici mezi italskými regiony Emilia-Romagna a Marche. V jeho topografii dominuje Apeninské horské pásmo, a proto má poměrně drsný terén. Nejvyšší bodem země je hora - Monte Titano( live view), jejíž nadmořská výška je 755 metrů. Součástí enklávy není ani jedna větší vodní plocha o nějaké významné velikosti. Klima je typicky středomořské, s teplými léty a mírnými zimami. San Marino je třetí nejmenší země v Evropě, menší jsou jen Vatikán a Monako. Přestože není San Marino oficiálním členem Evropské unie, používá jako měnu euro. Turistika tvoří v San Marinu 62,24% HDP. V roce 1997 navštívilo San Marino více než 3,3 miliony turistů. Zemědělství má jen nepatrný význam. Pěstuje se obilí, vinná réva a olivy. San Marinské poštovní známky, používané pouze pro vnitrozemskou poštu, jsou velmi hodnotné a mají pro sběratele velkou cenu. Obyvatelstvo tvoří z více jak 80% Sanmariňané (italsky sammarinesi). Dalších asi státních příslušníků tohoto národa žije mimo území republiky, neztrácejí však volební právo. Státní občanství se dědí v mužské linii. V zemi je velmi nízká nezaměstnanost - méně než 3 %. Úředním jazykem je italština. Turistů je na území San Marina téměř 19× víc než místních obyvatel. Hrad v San Marinu

9 Vatikán Vatikán (oficiálně Městský stát Vatikán) je vnitrozemský suverénní městský stát, jehož území se skládá ze zděných uzavřených prostor uvnitř města Řím, hlavního města Itálie. Zaujímá rozlohu přibližně 44 hektarů (110 akrů. Vatikán má 572 občanů, z toho 32 žen. V samotném Vatikánu má stálý pobyt celkem 444 osob, z toho 223 Vatikánských občanů.

10 Vatikán je stát církevní nebo duchovně monarchistický, kterému vládne římský biskup - papež. Nejvyšší státní činitelé jsou všichni katoličtí duchovní různého národního původu. Je to výsostné území Svatého stolce a místo trvalého pobytu papeže, sídlícího v papežském paláci. Papežové na tomto území obecně pobývali již dlouho, od návratu z Avignonu v roce 1377 a i po roce 1929, kdy vznikl papežský stát. Ale také pobývali v Quirinalsém paláci v Římě a jinde. Dříve bydleli v Lateránském paláci na kopci Caelian na druhé straně Říma. Císař Konstantin dal tuto oblast papeži Miltiadesovi v roce 313. Podpis smlouvy, která dala možnost vzniku nového státu, se konal ve druhé budově, která této smlouvě dala také své jméno Lateránská smlouva. Vlastní území Vatikánu zahrnuje baziliku sv. Petra a Svatopetrské náměstí s Apoštolským palácem, přiléhajícími budovami a Vatikánskými zahradami. Dále k Vatikánu náleží ještě exteritoriální území se zvláštním statutem, mezi něž patří papežské baziliky (do roku 2008 zvané patriarchální) sv. Jana v Lateránu, sv. Pavla za hradbami a bazilika Panny Marie Větší a papežské letní sídlo v Castel Gandolfo. Jméno získal Vatikán podle stejnojmenného pahorku, na kterém se nachází. Ten se jmenuje Vaticanus Mons, jméno je odvozeno ze starolat. vates (věštec, věštba) a doslova znamená Pahorek věštců. Odkazuje do dob starověkého Říma, kdy na něm stávala věštírna. Oblast byla také nazývána Campus Vaticanus (vatikánská pole) a ještě v dobách raného císařství se nacházela vně hradeb Císařského města.

11 Náměstí sv. Petra Jedním ze symbolů Vatikánu je Švýcarská garda, která je vatikánskou armádou. Jde o nejmenší, nejstarší, nejbarevnější a nejfotografovanější oficiální armádu na světě. V současnosti funguje zejména jako reprezentativní stráž a ochranka papeže. Corpo della Gendarmeria je policejní jednotka Vatikánu. Jejím úkolem je dohled na veřejný pořádek, dodržování zákonů, dopravní kontrola a kriminální vyšetřování v Městském státu Vatikán. V minulosti k ozbrojeným složkám Papežského státu patřili také Papežští zuávové, Palatini, Jízdní garda a Korsická garda. Všechny vojenské složky s výjimkou Švýcarské gardy byly v roce 1970 papežem Pavlem VI. rozpuštěny a policie byla přesunuta z vojenské do civilní sféry. Ekonomika Vatikánu má unikátní nekomerční ráz. Oficiální měnou je od roku 1999 euro, které nahradilo vatikánskou liru. Vatikán razí vlastní typ euromincí, jejich produkce je však přísně limitována. Díky tomu jsou mince, podobně jako vatikánské známky, vyhledávány sběrateli. Vatikán má vlastní banku a dokonce i bankomat, pravděpodobně jediný přístroj svého typu s instrukcemi v latině.

12 Zajímavosti Bazilika sv. Jiří
Vatikán se údajně chce stát v Evropě prvním státem, který dosáhne cíle „do roku 2020 pokrývat z 20 procent svou energetickou potřebu z obnovitelných zdrojů“, jak to vytkla Evropská unie. Přitom například Rakousko již od začátku 80. let 20. století udržuje podíl obnovitelných nositelů energie na hrubé domácí spotřebě konstantně nad 20 %.[5] Prvním krokem Vatikánu má být instalace solárních panelů na střechu auly sv. Pavla. Dále dojde k omezení počtu automobilů, které mohou vjíždět na území Vatikánu a parkovat na něm. V budoucnu se uvažuje i o zabudování dalších solárních panelů na jiné budovy.[6] Vatikán je jeden ze dvou evropských států, společně s Maltou, který nemá přirozené zdroje pitné vody. Městu slouží nezávislý moderní telefonní systém, Vatikánská lékárna a pošta. Poštovní systém byl založen v roce 1929 a je občas označován za nejlepší ve světě. Vatikán také disponuje vlastní internetovou doménou 1. řádu a předponou mezinárodní telekomunikační unie, která je občas využívána radioamatéry. Radio Vatikán vysílá na krátkých, středních i velmi krátkých vlnách a na internetu. Jeho vysílače jsou umístěny na italském území. Televizní vysílání připravuje Vatikánské televizní centrum Telepace a italská veřejnoprávní televize RAI která vystupuje pod názvem Rai Vaticano. Bazilika sv. Jiří

13 Volba papeže Sixtinská kaple
Konkláve (z lat. cum clave – (uzamčen) na klíč) je shromáždění kardinálů volící papeže, popřípadě místo konání tohoto shromáždění. Aktuální pravidla konkláve shrnul a upravil roku 1996 Jan Pavel II. Zúčastnit se konkláve je povinností všech kardinálů, kteří v den smrti nebo odstoupení papeže nepřekročili věk osmdesáti let (hranici stanovil papež Pavel VI. v roce 1970), maximální počet voličů je však 120. Sejít se musí 15 – 20 dnů po papežově smrti či odstoupení. Teoreticky může být papežem zvolen jakýkoli muž - katolík, tradičně je však úřad svěřován kardinálovi. Hlasování probíhá v Sixtinské kapli a dohlíží na ně kardinál - komorník (camerlengo). Ráno, v den, kdy konkláve začíná, začíná bohoslužbou v chrámu sv. Petra. Odpoledne se kardinálové v procesí odeberou do Sixtinské kaple. Složí zde přísahu mlčenlivosti a poté ceremoniář přikazuje tzv. extra omnes („všichni ven“). Ti, kteří se volby neúčastní, musí kapli opustit, dveře jsou uzavřeny a volba začíná. Po odevzdání všech hlasů se lístky zamíchají, spočítají a rozloží. Když jsou všechny lístky sečteny, zvolá jeden ze sčitatelů jména těch kardinálů, kteří získali hlasy. Po překontrolování jsou hlasovací lístky spáleny. Listiny se uchovávají ve vatikánském archivu v zalepené obálce, která může být otevřena jen na příkaz papeže. Náznakem vývoje situace uvnitř Sixtinské kaple je dým z pálených hlasovacích lístků, který je davem na náměstí sv. Petra bedlivě sledován. V kapli jsou před volbou umístěna zvláštní kamínka a komínová roura je vyvedena nad střechu. Při neúspěšné volbě se k páleným lístkům přidává vlhká sláma a tím vzniká černý dým. Pokud je nový papež zvolen, k posledním lístkům se nepřidává nic a dým má bílou barvu. Sixtinská kaple

14 Zdroje NEUVEDENO, Neuvedeno. [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: NEUVEDENO, Neuvedeno. [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: NEUVEDENO, Neuvedeno. [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Dostupný na WWW: NEUVEDENO, Neuvedeno. [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: NEUVEDENO, Neuvedeno. [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: NEUVEDENO, Neuvedeno. [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: