Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Odpovědnost za škodu a bezdůvodné obohacení Autor: Daniel Bernát Pro potřeby prezentace Základů společenských věd - GVN.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Odpovědnost za škodu a bezdůvodné obohacení Autor: Daniel Bernát Pro potřeby prezentace Základů společenských věd - GVN."— Transkript prezentace:

1 Odpovědnost za škodu a bezdůvodné obohacení Autor: Daniel Bernát Pro potřeby prezentace Základů společenských věd - GVN

2 O B E C N Ě Subjektivní Ka ž dý odpovídá za škodu, kterou zp ů sobil zavin ě ným porušením právních povinností. P ř edpoklady – protiprávnost úkonu, škoda, p ř í č inná souvislost mezi nimi a zavin ě ní. Odpov ě dnosti se zprostí, kdy ž proká ž e, ž e tu škodu nezavinil. Objektivní Odpovědnost za škodu způsobenou jiné osobě provozní činností - odpovědnost objektivní, tzn. nevyžaduje zavinění. Provozovatel, který má z provozní činnosti užitek musí nést i riziko škod s touto provozní činností spojené.

3 Z V L Á Š T N Í P Ř Í P A D Y Odpov ě dnost za škodu zp ů sobenou úmyslným jednáním proti dobrým mrav ů m. Odpov ě dnost za škodu zp ů sobenou provozem dopravních prost ř edk ů. Odpov ě dnost zam ě stnavatele za škodu zp ů sobenou zam ě stnancem. Škoda zp ů sobená provozní č inností. Škoda zp ů sobená vadou p ř ístroje nebo jiné v ě ci pou ž ité k pln ě ní závazku. Škoda zp ů sobená na vnesených, umíst ě ných nebo odlo ž ených v ě cech. Škoda zp ů sobená na p ř evzaté v ě ci.

4 P R O J E V Y Z A V I N Ě N Í Úmysl... přímý – škůdce chtěl škodu způsobit a jednal s cílem ji způsobit nepřímý – kdy škůdce věděl, že svým jednáním může škodu způsobit a pro případ, že ji způsobí s tím byl srozuměn Nedbalost... vědomá – škůdce nechtěl škodu způsobit, věděl však, že ji způsobit může, a bez přiměřených důvodů spoléhal na to, že ji nezpůsobí, tedy jednal lehkomyslně nevědomá - škůdce nechtěl škodu způsobit a ani nevěděl, že ji způsobit může, avšak vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům o tom vědět mohl a měl Pokud dojde ke vzniku škody a nikomu nelze přičíst zavinění jde o náhodu!

5 N Á H R A D A Š K O D Y Nahrazuje se skute č ná škoda i ušlý zisk. Primárn ě pen ě zi, pokud je to mo ž né a poškozený o to po ž ádá, tak i uvedením v p ř edchozí stav - naturální restituce. Skute č ná škoda – je to, o č se majetek znehodnocením zmenšil. Ušlý zisk – o č by se majetek rozmno ž il p ř i normálním vývoji v ě cí, kdyby nedošlo ke škod ě.

6 P R Á V N Í U D Á L O S T Událost, která přivodila vznik škody a která sama o sobě postačuje ke vzniku odpovědnosti za škodu. Kvalifikovaná událost, která je objektivně riskantní nebo nebezpečná. (Při provozu dopravních prostředků, v nebezpečném provozu, při provozu s vnášením a odkládáním věcí, u škod způsobených provozní činností.)

7 B E Z D Ů V O D N É O B O H A C E N Í Je to majetkový prosp ě ch, který n ě kdo získal pln ě ním bez právního d ů vodu, z neplatného právního úkonu (bez smlouvy). P ř edm ě t bezd ů vodného obohacení se musí vydat tomu, na jeho ž úkor byl získán (pop ř. stát). Je to nedodr ž ení p ř edepsané formy. Bezd ů vodn ě by se obohatila i osoba, za kterou bylo nap ř. omylem pln ě no to, co m ě la po právu plnit sama. Co není bezd ů vodným obohacením Bezdůvodným obohacením není přijetí výhry ze hry nebo sázky, přijetí promlčeného dluhu nebo dluhu neplatného jen pro nedodržení předepsané formy. Promlčecí doba (promlčení) u bezdůvodného obohacení jsou dva roky.

8 S P O L E Č N Á Z O D P O V Ě D N O S T Byla-li jedna škoda zp ů sobena více šk ů dci odpovídají za ni spole č n ě, v zájmu ochrany poškozených odpovídají solidárn ě, tzn. spole č n ě a nerozdíln ě (m ůž ete se obrátit s po ž adavkem na náhradu škody na kteréhokoliv z nich a on musí nahradit celou škodu, on se pak vypo ř ádá s ostatními šk ů dci). Výjime č n ě m ůž e soud rozhodnout, ž e odpov ě dnost šk ů dc ů je d ě lená dle jejich ú č asti na zp ů sobení škody.

9 Povinnost p ř edcházení hrozícím škodám a odvrácení hrozící škody Každé porušení práv a povinností je nežádoucí a obvykle spojeno s různými ztrátami, proto se klade velký důraz předcházení každého takového porušení. Obecná povinnost (generální prevence) - každý je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdravím, životě, majetku, přírodě, životním prostředí. Příčiny škod jsou někdy nezávislé na jednání FO či činnosti PO, a proto je i Zvláštní povinnost (speciální prevence) – ten, komu již škoda konkrétně hrozí je povinen zakročit k jejímu odvrácení způsobem přiměřeným okolnostem. V případě hrozby závažné škody má ohrožený právo se u soudu domáhat, aby ohrožovateli byla uložena povinnost provést vhodná a přiměřená opatření k odvrácení škody (něčeho se zdržet či aktivní zákrok). Jestliže někdo provedl prevenční zákrok, tak má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů a škod, kterou sám utrpěl (uplatnit proti škůdci či tomu v jehož zájmu zakročeno).

10 Příklad #1 Zaměstnanec v měsíci odpracoval pouze polovinu fondu své pracovní doby a zbytek měsíce byl nemocen. Nepředložil doklad o trvání pracovní neschopnosti ke konci měsíce, a proto mzdová účetní nemohla vyplatit nemocenské dávky. Pochybila však a vyplatila zaměstnanci celou mzdu. Zaměstnanec obdržel výplatní pásku, na které byly uvedeny údaje o odpracované době a výši mzdy odpovídající této odpracované době. Zaměstnanec přijal výplatu a nevšiml si chyby. V následujícím měsíci při likvidaci nemocenského mzdová účetní zaregistrovala vzniklý přeplatek a chtěla ho vrátit. V daném případě je evidentní, že z výplatní pásky jednoznačně vyplývá, že přeplatek vznikl neoprávněným přiznáním celé mzdy, a že zaměstnanec by měl přeplatek vrátit, neboť věděl, kolik hodin odpracoval a za kolik hodin obdržel mzdu. I když je přeplatek naprosto zřejmý, nelze bez písemného souhlasu zaměstnance nic srazit. Musí být tedy uzavřena dohoda o srážkách ze mzdy. Pokud však v takovém případě zaměstnanec souhlas se srážkou ze mzdy odmítne, dá se předpokládat, že v případě soudního sporu by bylo rozhodnuto v neprospěch zaměstnance, protože s použitím ustanovení § 324 ZP (respektive § 451 a následujících občanského zákoníku) lze takovou skutečnost posoudit jako bezdůvodné obohacení na úkor zaměstnavatele, kdy zaměstnanec po část měsíce nepracoval, a proto mu za tuto dobu nenáleží mzda. Mzdová účetní nesmí kompenzovat vzniklý přeplatek na mzdě s případným nedoplatkem nemocenského. Patrně stejně by byl hodnocen případ, kdy zaměstnanec v rámci kalendářního měsíce nebyl nemocen a ani v předchozích měsících nebyl nemocen a za celý měsíc obdržel kromě celé mzdy ještě určitou výši nemocenského. I v tomto případě by bylo možné přeplatek na nemocenském srazit jen s písemným souhlasem zaměstnance.

11 Příklad #2 Jiný případ lze však spatřovat v situaci, kdy v předchozích měsících měl zaměstnanec pracovní neschopnost a mohl se proto domnívat, že v inkriminovaném měsíci, kdy mu účetní vyplatila kromě celé mzdy ještě určitý doplatek nemocenského, je jeho celkový příjem správný. Zde bychom těžko vyvraceli argument, s nímž se zaměstnanec bude obhajovat, že v dobré víře výplatu přijal. Obdobně tomu bude při chybě vzniklé při výpočtu průměrného výdělku, při stanovení výše dávek nemocenského pojištění, při chybných výpočtech příplatků za práci přesčas, v noci, ve ztíženém a zdraví škodlivém prostředí, za práci ve svátek atd., pokud je přeplatek úměrný obvyklé nebo přiměřené výši těchto „složek mzdy". Za neobvyklou či nepřiměřenou výši lze považovat přeplatek, který se liší od obvyklé výše v číselném řádu koruny od desítek korun, sto koruny od tisíců korun, tisíce korun od desetitisíců korun atd.Například je-li obvyklá výše příplatkových mezd u daného zaměstnance v rozmezí od 0 do Kč, pak přeplatek v řádu stovek Kč zaměstnanec patrně přijme v dobré víře. I když zaměstnanec v době přijetí bezdůvodného obohacení neví, že jde o částku nesprávně určenou nebo chybně vyplacenou, může ji dobrovolně vrátit. Bude-li se však jednat o přeplatek v řádu tisíců, těžko obstojí tvrzení, že byla výplata přijata v dobré víře. Že zaměstnanec v dobré víře nebyl, musí prokazovat zaměstnavatel. Právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčuje ve tříleté lhůtě, na vrácení částek neprávem vyplacených zaměstnanci, které nebyly přijaty v dobré víře, ve lhůtě tří let od jejich výplaty. Promlčecí doba se řídí § 103, 106 a 107 občanského zákoníku. Právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Nejpozději se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo.

12 Příklad #3 Mzdová účetní chybně vyplatí odstupné na základě nesprávně vypočteného průměrného hodinového výdělku. Rozdíl mezi správnou výší a chybnou výší činí Kč. Zaměstnanec odmítne vrátit přeplatek s tím, že v dobré víře přijal, neboť měl v minulém měsíci vysoké odměny, které mu měly průměrný výdělek pozitivně ovlivnit. Vzhledem k tomu, že jde o opakované pochybení mzdové účetní, škodní komise zaměstnavatele rozhodne o plné úhradě přeplatku. Zaměstnavatel však nesmí překročit 4,5 průměrného měsíčního výdělku mzdové účetní ke dni vzniku škody. Vzhledem k tomu, že průměrný výdělek mzdové účetní činil Kč, nebude plná výše úhrady přeplatku v rozporu s § 250 ZP a mzdová účetní uhradí plnou výši přeplatku. Zaměstnavatel však musí se mzdovou účetní uzavřít dohodu o srážkách ze mzdy. Bez uzavřené dohody nemůže zaměstnavatel srážky provádět.

13 Autor: Daniel Bernát Pro potřeby prezentace Základů společenských věd - GVN Odpovědnost za škodu a bezdůvodné obohacení Zdroje business.center.cz voska.kvalitne.cz (.doc dokument) (.doc dokument, autorka Vidláková) en.wikipedia.org


Stáhnout ppt "Odpovědnost za škodu a bezdůvodné obohacení Autor: Daniel Bernát Pro potřeby prezentace Základů společenských věd - GVN."

Podobné prezentace


Reklamy Google