Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

KARLOVY VARY, PRAHA Ilona Kostadinovová

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "KARLOVY VARY, PRAHA Ilona Kostadinovová"— Transkript prezentace:

1 KARLOVY VARY, PRAHA Ilona Kostadinovová

2 PRACOVNÍ PRÁVO PRACOVNÍ PRÁVO

3 Odpovědnostní vztahy v pracovním právu Co je důležité? Co chceme znát? PROČ? Dlouhá je cesta přes pravidla, krátká a vydatná přes příklady Lucius Annaeus Seneca

4 OSNOVA: Zákoník práce, z. č. 262/2006 Sb., v platném znění, zejména též ve znění rozsáhlé novely č. 365/2011 Sb. účinné od , dále též jen ZP, část jedenáctá náhrada škody I.Odpovědnostní vztahy v pracovním právu – pojetí a jejich charakteristika II.Druhy odpovědnosti III.Odpovědnost za škodu IV.Odpovědnost zaměstnance za škodu

5 Pojem odpovědnosti v občanském a pracovním právu Doporučená literatura: Bělina, M. a kol. : Pracovní právo, Praha: C. H. BECK, 4. Doplněné a přepracované vydání 2010, ISBN , str. 381 – 404 Právní teorie – různé koncepce: I.Odpovědnost=hrozba sankcí (V. Knapp) II.Odpovědnost=sankce samotná(Š. Luby) III.Odpovědnost jakožto hrozba sankcí má dvě fáze (M. Kalenská): a)První fáze nastává během primární povinnosti, kdy působí preventivně ochranně jako potencionální sankce za její porušení. b)Druhá fáze nastupuje při nesplnění primární povinnosti a projeví se vznikem sankční povinnosti (uložením sankce) nebo sankčního vztahu. Pracovněprávní odpovědnost je kvalifikovaným druhem pracovněprávní povinnosti, jejíž vznik jako sekundární povinnosti předpokládá porušení primární právní povinnosti.

6 Vznikem odpovědnosti současně vzniká nový právní vztah, který je označován jako odpovědnostní vztah odvozený od základního pracovněprávního vztahu (pracovní smlouva, dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti). Odpovědnost je jedním z druhů sankcí, tj. sankce je širší pojem než odpovědnost, jiné sankce například neplatnost, pokuty za porušení pracovněprávních povinností, krácení dovolené za neomluvenou absenci o 1-3 dny (§223 odst. 1 ZP). Pro pracovněprávní odpovědnost je charakteristická její vynutitelnost státním donucením.

7 O odpovědnost jde pouze tehdy, když vzniká sekundární – odpovědností povinnost jako následek primární povinnosti. Dochází ke změně právního postavení narušitele práva, kdy se zhoršuje jeho právní postavení a jako odpovědnému subjektu mu vzniká povinnost snášet nepříznivé důsledky předvídané právem, které jsou odlišné od původní primární povinnosti. Odpovědnostní povinnost směřuje k: a)Dání něčeho b)Jednání c)Opomenutí d)Snášení něčeho Odpovědnost nastává, dojde-li ke vzniku nové odpovědnostní povinnosti, kdy mohou nastat dvě alternativy: 1.V důsledku porušení primární povinnosti vznikne nová odpovědnostní povinnost, přičemž primární povinnost trvá. Př. Odpovědnost za škodu 2.V důsledku porušení primární povinnosti vznikne nová odpovědnostní povinnost, přičemž primární povinnost zanikne. Př. § 69 odst. 2 písm. b) ZP – neplatné zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem, kdy zaměstnanec netrvá na dalším zaměstnávání, zaniká zaměstnavateli primární povinnost přidělovat práci a vzniká nová odpovědnostní povinnost poskytnout zaměstnanci náhradu ve výši průměrného výdělku za výpovědní dobu

8 Charakteristické rysy pracovněprávní odpovědnosti Pro pracovněprávní odpovědnost je charakteristická její vynutitelnost státním donucením. Pracovněprávní odpovědnost může vzniknout zásadně pouze za předpokladu existence základního pracovněprávního vztahu. Jde vždy o vztah odvozený, který nemůže existovat bez předchozího pracovněprávního vztahu, ale zároveň se jedná o vztah relativně samostatný, neboť je ve své další existenci nezávislý na základním pracovněprávním vztahu a může existovat i po jeho skončení. Př. dohoda o náhradě škody – uznaný dluh Obecný institut odpovědnosti lze roztřídit podle jednotlivých právních odvětví – trestněprávní, občanskoprávní, správněprávní, pracovněprávní odpovědnost. Jednotlivé druhy odpovědnosti se navzájem překrývají a doplňují. Př. Opravář způsobí škodu na majetku osoby, v jejímž bytě opravu prováděl. Řešení: Vzniká občanskoprávní odpovědnost za škodu mezi zaměstnavatelem a osobou, u které byly opravy prováděny. Vzniká pracovněprávní odpovědnost opraváře za škodu, kterou způsobil zaměstnavateli.

9 Vztah občanskoprávní a pracovněprávní odpovědnosti -Odpovědnostní vztah se řídí zákoníkem práce, pokud dojde k porušení primární pracovněprávní povinnosti při plnění pracovních povinností, § 273 ZP, nebo při činnosti, která je v přímé souvislosti s plněním pracovních povinností, § 274 ZP Příklad: Zaměstnanec si v pracovní době vyráběl s použitím materiálu zaměstnavatele součástku k opravě čerpadla do své studny. Při této činnosti však poškodil strojní zařízení zaměstnavatele. Materiál, který k výrobě součástky použil, měl hodnotu 200,- Kč, oprava strojního zařízení si však vyžádala náklady ve výši ,- Kč. Řešení: Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu podle občanskoprávních předpisů, protože ke škodě nedošlo při plnění pracovních úkolů ani v přímé souvislosti s ním. Škodu je proto povinen nahradit v plné výši, tj ,- Kč.

10 Pracovněprávní odpovědnost při porušení povinností stanovených jinými než pracovněprávními předpisy: Př. Opravář utrpí škodu na svých věcech v důsledku porušení povinnosti osoby, v jejímž bytě opravu prováděl. Řešení: Vzniká občanskoprávní odpovědnost za škodu mezi zaměstnavatelem a osobou, u které byly opravy prováděny. Vzniká pracovněprávní odpovědnost zaměstnavatele za škodu, kterou utrpěl zaměstnanec při plnění pracovních povinností (§273 ZP) nebo v přímé souvislosti s ním (§274 ZP).

11 Druhy odpovědnosti – hlediska třídění: I.Za základní klasifikaci lze považovat členění podle jednotlivých právních odvětví. Podle toho lze určit, zda je třeba aplikovat občanskoprávní, trestněprávní či pracovněprávní odpovědnostní normy apod. II.Nadodvětvové třídění odpovědnosti na hmotnou a jinou než hmotnou odpovědnost. III.Hmotná odpovědnost může být tříděna na odpovědnost za škodu a další druhy hmotné odpovědnosti. IV.V občanském právu se rozlišuje odpovědnost závazková (př. povinnost zaplatit smluvní pokutu pro případ porušení konkurenční doložky) a mimozávazková (zákonná). V.Odpovědnost za zavinění ( subjektivní, odpovědnost zaměstnance vždy) a odpovědnost bez zřetele na zavinění ( objektivní, vždy zaměstnavatel za škodu vzniklou zaměstnanci). VI.V pracovním právu se rozlišuje individuální a kolektivní odpovědnost ( př. § 252 a násl. ZP). VII. Jednotlivé druhy odpovědnosti v pracovním právu jsou hmotná, jiná než hmotná pracovněprávní odpovědnost a odpovědnost realizovaná jinými orgány než účastníky pracovněprávního vztahu.

12 Hmotná pracovněprávní odpovědnost 1.Odpovědnost za škodu – viz samostatný výklad v následující části prezentace 2.Odpovědnost za prodlení – upravena v § 326 zákoníku práce delegací na příslušná ustanovení občanského zákoníku, z. č. 40/1964 Sb., v platném znění 3.Smluvní pokuta - poruší-li zaměstnanec po skončení pracovního poměru závazek nevykonávat činnost soutěžní povahy vůči podnikání zaměstnavatele, byla-li smluvní pokuta sjednána v konkurenční doložce, § 310 odst. 3 ZP 4.Odpovědnost zaměstnavatele za protiprávní převedení zaměstnance na jinou práci, než která odpovídá pracovní smlouvě. - nekonal-li zaměstnanec práci, jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele a vzniká zaměstnavateli sekundární odpovědnostní povinnost poskytnou podle § 208 ZP náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku

13 Jiná než hmotná pracovněprávní odpovědnost 1.Povinnost strpět rozvázání pracovního poměru jednostranným právním úkonem – okamžité zrušení pracovního poměru, výpověď podle § 52 písm. f) ZP z důvodu podávání neuspokojivých pracovních výsledků apod. 2.Odstoupení od pracovní smlouvy - § 36 odt. 2 ZP, jestliže zaměstnanec nenastoupí ve sjednaný den do práce, aniž mu v tom bránila překážka v práci nebo do týdne neuvědomí zaměstnavatel, vznikne mu povinnost strpět, aby zaměstnavatel od pracovní smlouvy odstoupil 3.Krácení dovolené za neomluvenou absenci - § 223 odst. 2 ZP povinnost strpět krácení dovolené za každou neomluveně zmeškanou směnu o 1 až 3 dny

14 Sankce ukládané jinými orgány Při porušení povinností vyplývajících z pracovněprávních předpisů a předpisů o zaměstnanosti. Přestupky – zaměstnavatelé fyzické osoby Správní delikty – zaměstnavatelé právnické osoby Kontrolu dodržování pracovněprávních předpisů provádějí zejména úřady práce, celní úřady -z. č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, a oblastní inspektoráty práce: -z. č. 251/2005 Sb., o inspekci práce,

15 Odpovědnost za škodu – obecné otázky Funkce odpovědnosti za škodu 1.Preventivně výchovná – tj. povinnost předcházet škodám, působit na zaměstnavatele i zaměstnance, aby předcházeli škodám a dodržovali právní povinnosti v pracovněprávních vztazích 2.Reparační (satisfakční) - odčinit škodu na majetku účastníků pracovněprávních vztahů, újmu na zdraví 3.Sankční – postih za porušení povinnosti, za nezabránění škodné události

16 ŠKODA Škoda= majetková újma vyčíslitelná v penězích a újmy na zdraví (odčinění fyzické bolesti, popř. zhoršení společenského uplatnění zaměstnance, tj. satisfakce). Skutečná škoda – zmenšila se existující hodnota věci či jiného majetku, který má poškozený ve svém vlastnictví, popř. správě. Skutečná škoda zaměstnance – též ušlý zisk, poškozený nemohl majetek rozmnožit, k čemuž by bylo za normálního běhu věcí došlo Škoda – hradí se v penězích, pokud ji ten, kdo za ni odpovídá, neodčiní uvedením v předešlý stav. Při určení výše škody na věci se vychází z ceny v době poškození nebo ztráty.

17 Odpovědnost zaměstnanc e za škodu Zásadně se jedná o odpovědnost za zavinění. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se poměrně omezí. Předpoklad vzniku odpovědnosti zaměstnance za škodu JEDNÁNÍ –příčinná souvislost - ŠKODA (následek) Zaviněné porušení povinnosti – úmysl či nedbalost, trestní zákoník, z. č. 40/2009 Sb., §§ 15 a 16: a) Úmysl – přímý (chtěl) a nepřímý (věděl a byl s tím srozuměn) b) Nedbalost – vědomá (věděl, že může, spoléhal však, že nezpůsobí) a nevědomá (nevěděl, avšak vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl) Výši požadované náhrady škody určuje zaměstnavatel. Uzná-li zaměstnanec závazek nahradit škodu v určené výši a dohodnou-li se na způsobu úhrady, je zaměstnavatel povinen uzavřít dohodu o náhradě škody písemně, jinak je neplatná – dohoda o náhradě škody a případně srážkách ze mzdy, § 327 ZP. Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu: 1.Obecná odpovědnost zaměstnance za škodu 2.Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvrácení škody 3.Odpovědnost za schodek na hodnotách svěřených k vyúčtování 4.Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů

18 Obecná odpovědnost zaměstnance za škodu, § 250 ZP Zaměstnanec odpovídá za škodu, kterou způsobil zaměstnavateli zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo přímé souvislosti s ním. Výše náhrady škody způsobené zaměstnancem z nedbalosti je omezená a nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se 4,5 násobku jeho průměrného měsíčního výdělku. Omezení neplatí, byla-li škoda způsobena v opilosti, kterou si zaměstnanec sám přivodil, nebo po zneužití jiných návykových látek. Jde-li o škodu způsobenou úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu ušlého zisku. Příklad: Zaměstnanec řidič vysokozdvižného vozíku měl podle instrukcí svého vedoucího zaměstnance vždy po skončení práce před opuštěním vozíku zajistit kola zarážkami. Zaměstnanec však před odchodem na oběd kola nezajistil a vozík se dal do pohybu, sjel z rampy a převrátil se. Řešení: Za škodu vzniklou na traktoru odpovídá zaměstnanec, protože ji svou nedbalostí zavinil.

19 Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvrácení škody, § 251 ZP Odpovídá zaměstnanec, který vědomě neupozornil svého zaměstnavatele na hrozící škodu, ani nezakročil pro hrozící škodě, tj. nesplnil prevenční povinnost, ačkoliv by tím zabránil bezprostřednímu vzniku škody. Zaměstnavatel může požadovat, aby se zaměstnanec podílel na náhradě škody v rozsahu přiměřeném okolnostem případu, pokud ji není možno uhradit jinak. Výše náhrady škody nesmí přesáhnout částku rovnající se 3násobku průměrného měsíčního výdělku zaměstnance. Zaměstnanec nehradí škodu, ale jen přispívá k její úhradě. Příklad: Účtující číšník viděl, že skupinka opilých hostů odchází bez zaplacení útraty. Řešení 1: Číšníkovi se nechtělo za nimi běžet a nechal hosty odejít. Zaměstnavatel může požadovat po číšníkovi, aby se podílel na náhradě vzniklé škody v podobě neuhrazeného účtu. Řešení 2: Číšník se pokoušel odcházející hosty zadržet a ti jej fyzicky napadli a bez zaplacení odešli. Číšník svou povinnost splnil. Přestože vznikla nezaplacením útraty zaměstnavateli škoda, nelze na číšníkovi požadovat, aby se na její úhradě podílel.

20 Odpovědnost za schodek na hodnotách svěřených k vyúčtování, § 252 ZP Zaměstnanec, který převzal na základě písemné dohody o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených k vyúčtování odpovídá za svěřenou hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které je povinen vyúčtovat. Rozsah náhrady škody je potřeba hodnotit podle toho, zda se jedná o: a)Individuální hmotnou odpovědnost - nahradit schodek v plné výši b)či společnou hmotnou odpovědnost – podíl náhrady škody se určí jednotlivým zaměstnancům podle poměru jejich dosažených hrubých výdělků, přičemž výdělek jejich vedoucího a jeho zástupce se započítává ve dvojnásobné výši. Podíl náhrady u jednotlivých zaměstnanců, s výjimkou vedoucího a jeho zástupce, nesmí přesáhnout částku rovnající se jejich průměrnému měsíčnímu výdělku před vznikem škody. Soud může z důvodů zvláštního zřetele hodných náhradu škody přiměřeně snížit. Příklad: V prodejně "Smíšenka" pracují 4 zaměstnanci. Všichni mají podepsanou dohodu o odpovědnosti za hodnoty svěřené k vyúčtování s doložkou společné odpovědnosti. Nikdo ze zaměstnanců není vedoucím. Při inventarizaci v prodejně se zjistí manko(schodek) ve výši ,- Kč. Řešení: Z hlediska odpovědnosti za schodek mají všichni zaměstnanci stejné postavení a odpovídají za vzniklou škodu a jsou povinni ji nahradit. Výše náhrady škody však u jednotlivých zaměstnanců nesmí překročit jejich jeden průměrný měsíční výdělek. Nebude-li takto uhrazen celý schodek, jde jeho zbytek na vrub zaměstnavatele.

21 Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů Předměty, jejichž cena převyšuje částku ,- Kč, mohou být zaměstnanci svěřeny na základě písemné dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů. Takovou dohodu může uzavřít zaměstnanec nejdříve v den, kdy dosáhne 18 let věku, jinak by byla neplatná. Příklad: Zaměstnanec převzal na základě písemného potvrzení od zaměstnavatele notebook, který si po skončení pracovní doby vždy odnášel domů. Cestou domů se zastavil v restauraci, kde notebook odložil na židli a při odchodu zapomněl. Po návratu do restaurace jej už nenašel. Řešení: Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu vzniklou ztrátou notebooku a je povinen ji v plné výši nahradit v penězích (při stanovení částky náhrady se přihlédne k opotřebení předmětu) nebo opatřit jiný srovnatelný přístroj.

22 Odpovědnost zaměstnavatele za škodu Preventivně výchovná funkce odpovědnosti je v tomto případě spíše potlačena a převládá reparační funkce s cílem nahradit zaměstnanci v plném rozsahu škodu, kterou utrpěl při plnění pracovních povinností nebo při činnosti v přímé souvislosti s ním. Jedná o odpovědnost objektivní. Zaměstnavatel odpovídá za škodu i v případě, že žádnou primární právní povinnost neporušil. Jde o sankci za následek škodné události. Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci skutečnou škodu v penězích, pokud škodu neodčiní uvedením v předešlý stav. Jde-li o škodu způsobenou úmyslně, může zaměstnanec požadovat i náhradu jiné škody. Náhradu za ztrátu na výdělku vyplácí zaměstnavatel pravidelně jednou měsíčně. Prokáže-li zaměstnavatel, že škodu zavinil také poškozený zaměstnanec, jeho odpovědnost se poměrně omezí. Vzniká regresní nárok zaměstnavatele vůči tomu, kdo poškozenému zaměstnanci za takovou škodu odpovídá podle občanského zákoníku, a to v rozsahu odpovídajícím míře této odpovědnosti, pokud se strany nedohodnou jinak. Druhy odpovědnosti zaměstnavatele za škodu: 1.Obecná odpovědnost zaměstnavatele za škodu 2.Odpovědnost za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání 3.Odpovědnost za škodu na odložených věcech 4.Odpovědnost za škodu vzniklou zaměstnanci při odvracení škody

23 Obecná odpovědnost zaměstnavatele za škodu, § 265 odst. 1 ZP Zaměstnavatel odpovídá za škodu, která vznikla zaměstnanci při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním porušením právních povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům. Předpokladem obecné odpovědnosti je: vznik škody – příčinná souvislost – porušení právních povinností. Zaměstnavatel však odpovídá za škodu, která zaměstnanci vznikla mimo plnění pracovních povinností, pokud tuto škodu způsobili porušením právních povinností v rámci plnění pracovních úkolů zaměstnanci jednající jeho jménem. Příklad: Zaměstnanec pracující jako řidič tramvaje požádal cestujícího, který byl zjevně opilý a obtěžoval ostatní cestující, aby vystoupil. Cestující to odmítl a řidiče fyzicky napadl a při potyčce mu strhl z ruky hodinky, které se rozbily. Řešení: Zaměstnavatel nahradí škodu ve výši 7.000,- Kč za rozbité hodinky, protože ke škodě došlo při plnění pracovních úkolů a odpovědnostní vztah se řídí zákoníkem práce. Zaměstnavatel, který takto svému zaměstnanci škodu uhradil, má nárok na náhradu škody vůči opilému cestujícímu, který ji řidiči způsobil. Odpovědnost se v tomto případě bude řídit občanským zákoníkem.

24 PLNĚNÍ PRACOVNÍCH ÚKOLŮ, § 273 ZP •Výkon pracovních povinností. •Činnost na příkaz zaměstnavatele. •Činnost, která je předmětem pracovní cesty. •Činnost na podnět odborové organizace, rady zaměstnanců, zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, z vlastní iniciativy, Nepotřebuje-li zaměstnanec zvláštní oprávnění nebo ji nevykonává proti výslovnému zákazu zaměstnavatele, jakož i dobrovolná výpomoc organizovaná zaměstnavatelem.

25 PŘÍMÁ SOUVISLOST S PLNĚNÍM PRACOVNÍCH ÚKOLŮ, § 274 ZP •Úkony potřebné k výkonu práce a úkony během práce a nutné před počátkem práce nebo po jejím skončení. •Úkony obvyklé v době přestávky na jídlo a oddech konané v objektu zaměstnavatele. •Vyšetření ve zdravotnickém zařízení na příkaz zaměstnavatele nebo v souvislosti s noční prací v objektu zaměstnavatele. •Ošetření při první pomoci a cesta k nim a zpět v objektu zaměstnavatele. •Školení organizované zaměstnavatelem nebo odborovou organizací, orgánem nadřízeným zaměstnavateli, kterým se sleduje zvýšení jejich odborné připravenosti.

26 Odpovědnost za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání Jde o odpovědnost za výsledek, resp. škodnou událost, předpokladem není porušení právní povinnosti. Odpovědnost je upravena v přechodných ustanoveních zákoníku práce, § 365 a násl. do doby nabytí účinnosti nového zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců, z. č. 266/2006 Sb., v platném znění, pravděpodobná doba nabytí účinnosti Pracovní úraz - § 380 ZP – porušení zdraví, které bylo zaměstnanci způsobeno při plnění pracovních povinností nebo při činnosti v přímé souvislosti s ním nebo pro plnění pracovních úkolů nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů. Zaměstnavatel se své odpovědnosti může zprostit zcela, § 367 odst. 1 ZP, nebo zčásti, § 367 odst. 2 ZP. Nemoc z povolání je nemoc, která je zahrnuta v seznamu uvedeném v nařízení vlády č. 290/1995 Sb. Pro účely odpovědnosti je zaměstnavatel pojištěn. Zákonné pojištění se vztahuje na úrazy a nemoci z povolání, které utrpí zaměstnanci, jenž jsou v pracovním poměru na základě pracovní smlouvy nebo kteří vykonávají činnost pro zaměstnavatele na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, tzn. dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce. Podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání jsou upraveny vyhláškou Ministerstva financí ČR č. 125/1993 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Jsou pojištěni u Kooperativy, pojišťovny, a.s., Vienna Insurance Group, ti zaměstnavatelé, kteří s Českou pojišťovnou, a. s., neměli sjednáno toto pojištění k , blíže též

27 N. v. č. 494/2001 Sb. – vzor záznamu o úrazu, od nově n. v. č. 201/2010 Sb. Druhy náhrad, § 369 ZP § 105 – povinnosti zaměstnavatele při úrazech a nemocech z povolání – evidovat v knize úrazů všechny pracovní úrazy, záznamy o úrazech, jejichž následkem došlo ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny a k úmrtí zaměstnance § 106 odst. 4 písm. h – zaměstnanec je povinen bezodkladně oznamovat svému nadřízenému zaměstnanci svůj pracovní úraz a pracovní úraz jiného zaměstnance nebo jiné fyzické osoby, jehož byl svědkem, a spolupracovat při objasňování jeho příčin Posuďte, zda se v daném případě jedná o pracovní úraz či nikoliv: a)zaměstnanec zahradnické firmy byl na náměstí při sázení kytek napaden neznámým mužem, který mu způsobil tržnou ránu na hlavě a třítýdenní pracovní neschopnost b)zaměstnanec uklouzl v jídelně u okýnka pro vydávání stravy na rozlité polévce a opařil se c)zaměstnanec si v pracovní době vyráběl pro sebe bez dovolení rám na cirkulárku. Při práci si pořezal ruku. d)zaměstnavatel určil zaměstnanci k pracovní cestě autobus. Zaměstnanec však zaspal, autobus mu ujel a on použil k pracovní cestě vlastní osobní automobil. Havaroval s ním a způsobil si otřes mozku

28 ZPROŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI ZA PRACOVNÍ ÚRAZ ZAMĚSTNAVATELEM ZCELA, § 367 ODST. 1 ZP: •Prokáže-li zaměstnavatel, že škoda vznikla tím, •že zaměstnanec svým zaviněním porušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány •V důsledku opilosti postiženého zaměstnance nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě zabránit. 》 Tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody.

29 ZPROŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI ZA PRACOVNÍ ÚRAZ ZAMĚSTNAVATELEM ZČÁSTI, § 367 ODST. 2ZP: •Prokáže-li zaměstnavatel, že škoda vznikla: •V důsledku skutečností dle § 367 odst. 1, které byly jednou z příčin škody. •Proto, že si zaměstnanec počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ačkoliv neporušil právní nebo ostatní předpisy a pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jednal lehkomyslně, přestože si musel vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem být vědom, že si může způsobit újmu na zdraví. 》 za lehkomyslné jednání není možné považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika práce.

30 Odpovědnost za škodu na odložených věcech, § 267 ZP Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu na věcech, které se obvykle nosí do práce a které si zaměstnanci u zaměstnavatele odloží při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním na místě k tomu určeném nebo obvyklém. Za věci, které se do zaměstnání obvykle nenosí (větší částky peněz, klenoty a jiné další cennosti) a které zaměstnavatel nepřevzal do zvláštní úschovy, odpovídá zaměstnavatel pouze do částky ,- Kč. Pokud by však škoda byla způsobena jiným zaměstnancem zaměstnavatele nebo by zaměstnavatel převzal tyto věci do zvláštní úschovy, hradí zaměstnavatel škodu bez omezení. Nárok na náhradu škody zanikne, pokud o ní zaměstnanec neuvědomí zaměstnavatele bez zbytečného odkladu nejpozději ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy se o škodě dověděl (prekluzivní lhůta). Příklad: Řidič služebního motorového vozidla odstavil automobil po skončení cesty před restaurací a odešel na oběd. Po návratu zjistil, že z uzamčeného vozidla byla po násilném otevření odcizena jeho kožená bunda v ceně 6.000,- Kč. Řešení: Osobní věci, které si nechal řidič v motorovém vozidle mimo pracovní dobu, nelze považovat za věci odložené při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním na místě k tomu určeném. Zaměstnavatel za způsobenou škodu neodpovídá.

31 Odpovědnost za škodu vzniklou zaměstnanci při odvracení škody, § 266 ZP Zaměstnanec má vůči zaměstnavateli nárok na náhradu věcné škody, jakož i nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů, jestliže ji utrpěl při odvracení škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí hrozící životu nebo zdraví a jestliže škoda nevznikla úmyslným jednáním zaměstnance a pokud si počínal způsobem přiměřeným okolnostem. Příklad: Zaměstnanec ucítil kouř vycházející ze sousední kanceláře. Při vstupu do místnosti zjistil, že hoří odpadkový koš pod oknem a začínají hořet i žaluzie. Svlékl si rychle svoje kožené sako, kterým začínající požár uhasil. Řešení: Škodu utrpěnou zničením koženého saka ve výši 6.000,- Kč je zaměstnavatel povinen uhradit. V tomto případě nelze namítat, že měl zaměstnanec k odvrácení hrozícího požáru použit jiné prostředky.

32 Bezdůvodné obohacení Majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. Zákoník práce v § 324 odkazoval na principu delegace na právní úpravu občanského zákoníku, novela č. 365/2011 Sb. s účinností od zrušila výslovné odkazy a bylo tak vyhověno požadavku vyplývajícího již z nálezu Ústavního soudu ČR publikovaného č. 116/2008 Sb., Občanský zákoník jako norma subsidiární, z. č. 40/1964 Sb., v platném znění, od roku 2014 pravděpodobně z. č. 89/2012 Sb. nový občanský zákoník. Příklad: Zaměstnanec v pracovním poměru, který užívá služební vozidlo, při tankování natankoval naftu nejen do vozidla, ale rovněž do plastové nádoby, kterou si odnesl domů. Kompletní účet za naftu předal svému zaměstnavateli. Podle čl. 11 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, z. č. 2/1993 Sb., v platném znění, se jedná o obohacení se na úkor jiného. Jde o odpovědnost za protiprávní stav. Podle § 19 odst. 2 ZP však neplatnost právního úkonu nemůže být zaměstnanci na újmu, pokud neplatnost nezpůsobil výlučně sám. Zaměstnanec nemá povinnost vydat získané bezdůvodné obohacení (a plnění přijatá na základě neplatného nebo zrušeného právního úkonu), jestliže neplatnost právního úkonu nebo důvod k odstoupení od právního úkonu způsobil výlučně zaměstnavatel nebo je způsobily obě strany pracovního vztahu.

33 Spory o nároky z pracovněprávních vztahů Alternativy řešení pracovněprávních sporů – mediátor, rozhodce nebo soudce? Řízení před soudy o nárocích z pracovněprávních vztahů reseni-sporu-o-naroky-z-pracovnepravnich-vztrahu/

34 Uplatnění nároků z pracovněprávních vztahů soudní cestou : Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění Smírné řešení pracovněprávních sporů -Mediace – nově od roku Zákon o mediaci, z. č. 202/2012 Sb., účinnost Právní pomoc – nejprve snaha o smírné vyřešení celé sporné záležitosti -Soudní spor až jako krajní varianta, pokud se účastníci pracovněprávního sporu nedohodnou

35 Děkuji všem za pozornost, přeji příjemný a pohodový zbytek dnešního dne. Ilona Kostadinovová


Stáhnout ppt "KARLOVY VARY, PRAHA Ilona Kostadinovová"

Podobné prezentace


Reklamy Google