Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Celoživotní učení a e-learning. Informační a komunikační technologie ve své podstatě tak, jak jsou definována, podporují celou řadu lidských činností.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Celoživotní učení a e-learning. Informační a komunikační technologie ve své podstatě tak, jak jsou definována, podporují celou řadu lidských činností."— Transkript prezentace:

1 Celoživotní učení a e-learning

2 Informační a komunikační technologie ve své podstatě tak, jak jsou definována, podporují celou řadu lidských činností. Může jít o zábavu, profesní činnost, poučení, ale také o vzdělávání. Je zřejmé, že se tento fenomén bude v budoucnosti stále více promítat do osobního a profesního života lidí. Tak jako je v současné době pomíjivá životnost informačních a komunikačních prostředků a jejich morální zastarávání, je otázkou několika let, že i profesní dovednosti a vědomosti získané studiem navazujícím na základní, popřípadě střední školu nám už postupně nebudou stačit na celý pracovně produktivní život. Bude se stále více zvýrazňovat nutnost dalšího vzdělávání a rozhodující roli bude mít celoživotní učení. Významnou úlohu pro budoucnost celoživotního učení má Memorandum o celoživotním učení, které je pracovním dokumentem Evropské komise. Ačkoliv je v názvu Memoranda slovo „učení“, nejde o dokument školský, nýbrž spíše ekonomický či politický. Zřetelně totiž dokazuje, že učení a vzdělávání a jejich výsledky rozhodují a stále více budou rozhodovat o inovacích, ekonomickém růstu a prosperitě, konkurenceschopnosti a kvalitě života. Celoživotní učení

3 Programy celoživotního vzdělávání, ale i studijní programy graduovaného vzdělávání mohou být realizovány jako distanční a kombinované formy. Distanční forma vzdělávání (stejně tak i kombinovaná) je variabilní forma řízeného studia s multimediálními prvky, v němž jsou vyučující v průběhu vzdělávání trvale nebo převážně fyzicky odděleni od vzdělávaných. Variabilita zde znamená využití všech distančních komunikačních prostředků, kterými lze prezentovat učivo. Rozdíl mezi distančním a kombinovaným studiem je dán tím, že u kombinovaného studia je zhruba 20 – 30% výuky realizováno prezenčně. Tyto formy studia vyžadují odlišný způsob výuky a také odlišné vzdělávací prostředky než prezenční studium. Základem tohoto studia jsou studijní opory, Distanční a kombinované studium

4 Druhy studijních opor přímo předurčují jejich použitelnost v těchto formách studia. Jednou ze základních forem jsou tištěné textové studijní opory. Dále jsou to zvukové nahrávky na magnetofonových páscích, videoprogramy na videokazetách, audiovizuální záznamy na kompaktních discích, materiály „vyvěšené“ na Internetu. Moderní formou je pak komplexní forma vzdělávání prostřednictvím vzdělávacího portálu. E-learning, jak se nazývá způsob vzdělávání s využitím informačních a komunikačních technologií, se v současné době stává jedním z mnoha řešení problémů celoživotního vzdělávání. Zájem o další vzdělávání, zvyšování kvalifikace, o rekvalifikování přivádí do škol stále více zájemců z řad dospělých. Vysoké školy však pracují s určitou prostorovou i personální kapacitou, která není neomezená. V tomto případě se nabízí řešení, které dovoluje menší osobní zatížení vyučujících přímou výukou a neklade nároky na zajištění výukových prostor. Další řešení spočívá ve využití vnitřní sítě školy k přenosu přednášky jednoho vyučujícího do více učeben nebo využití multimediální aplikace umístěné na vzdělávacím portálu jako možnou metodu prezenční výuky (e-learning jako určitý způsob výuky). Od textové studijní opory k e-kurzu

5 Za zakladatele amerického e-learningového průmyslu je považován Elliot Masie, který definuje e-learning jako nástroj využívající síťové technologie k vytváření, distribuci, výběru, administraci a neustálé aktualizaci vzdělávacích materiálů. Původní americké pojetí e-learningu bylo poněkud odlišné. E-learning byl definován jako dodávka obsahu vzdělávání pomocí internetu, intranetu, satelitního vysílání atd. Vzdělávání přes síťové technologie bylo chápáno jen jako jedna z mnoha možností e-learningu. Několik definic e-learningu se objevuje i v publikaci Karla Květoně „Základy distančního a online vzdělávání“ vydané v rámci konference BELCOM ´03 pořádané ČVUT Praha. „Definice e-learningu 1: Síť umožňující přenos vědomostí, znalostí a dovedností. Definice e-learningu 2: Široké spektrum aplikací a procesů jako je WBT, CBT, vytváření virtuálních tříd nebo digitální spolupráce. Zahrnuje dodávku a přenos obsahu kurzů prostřednictvím Internetu nebo Intranetu, satelitní vysílání, interaktivní televizní pořady a výukové CD-ROMy. Pojem e-learningu

6 Definice e-learningu 3: Instrukce (nástroj) dovolující elektronický přenos (ať již úplně nebo částečně) dat pomocí web browseru, jako například Netscape Navigator prostřednictvím Internetu nebo Intranetu v kombinaci s využitím vhodných nosičů, jako jsou CD-ROM nebo DVD s cílem dosáhnout využitelnosti těchto dat pro proces učení“ (Květoň, 2003). Tyto definice mají spíše technickou podobu než didaktickou. Ludvík Eger (2004) tvrdí, že e-learning je vzdělávání, které je poskytováno elektronicky, nezbytným prostředkem je počítač se softwarem a prohlížečem, který umožňuje pracovat v síti (internet, intranet), součástí je i multimediální platforma založená na CD-ROM nebo DVD. Primární je užívání počítače, sítě a vizuálního a interaktivního prostředí, hlavním je zaměření na vzdělávací cíle. E-learning lze tedy charakterizovat jako vzdělávací proces, který je spojen s počítači a informačními a komunikačními technologiemi. Realizuje se ve vzdělávacím prostředí, vzdělávání probíhá za účelem dosažení vzdělávacích cílů. Pojem e-learningu

7 Historie e-learningu

8 Od programovaného učení k počítačům V padesátých letech se na Západě objevilo jako „velký příslib pro řešení klíčových otázek lidského učení“ tzv. programované učení se svou teorií,metodami a prostředky účinné organizace lidského učení. Vycházelo z několika zdrojů: z kritiky tradiční školy; z nároků na řízení učení odvozených z neobehavioristického modelu učení, jež škola a učitel nemohou při limitech lidských možností plně plnit; z požadavků praxe – tedy z empirie-, kde učitel při přetrvávajícím „řemeslném“ charakteru své práce potřebuje pomoc zvláště při plnění rutinních složek svých činností; z myšlenky, že individualizace podmínek učení a poznávání přispěje podstatně k zvýšení jejich efektivnosti i k plnému rozvoji pozitivních předpokladů jednotlivce. Odtud byly vyvozeny hlavní principy programování, metody konstrukce a ověřování programů i techniky programování, jež realizovaly odlišné modely řízení učení: direktivní v lineárních programech, regulaci chybou ve větvených programech a adaptivní řízení pomocí elektronických automatů (KULIČ 1986). Nedlouho předtím, než se objevily myšlenky programovaného učení a vyučovacích strojů, se začala rozvíjet fascinující historie zcela nového a neobyčejně výkonného pomocníka člověka a „posilovače jeho intelektu“ – moderní výpočetní techniky.

9 Vyučovací program VYUČOVACÍ PROGRAM je soubor dílců vyučovacího programu navozující sled základních aktů učení, tzv. kroků. Vyučovací program lze pak chápat jako systém řízení učení a organizace jeho podmínek, který je s to navodit poměrně dobře definovaný reprodukovaný sled elementárních aktů, procesů učení a poznávacích činností zaměřených na dosažení vymezeného pedagogického cíle. Vychází z pedagogických a psychologických poznatků učení, z uplatňování některých poznatků teorie řízení a matematicko-logických postupů, ale i z empirického ověření a optimalizace jeho skutečné účinnosti (NĚMEČEK 1985).

10 Vyučovací stroj VYUČOVACÍ STROJ je vyučovací technický systém, který je s to být nositelem objektivovaného řízení učení člověka, tj. prezentovat a realizovat vyučovací program, podle něhož řídí učení člověka, jeho chování a činnost v učební situaci, a to převážně individuálně (s přihlédnutím alespoň k některým podmínkám žáka). Hlavní součástí vyučovacího stroje jsou nosič programu (text na panelu vyučovacího stroje) nebo diafilm s projekcí na matnici, soubor odpověďových prvků (tlačítka, klávesnice), prvky prezentace zpětné učební informace. Mezi příslušenství patří knihovna vyučovacích programů a často synchronizovaný magnetofon (NĚMEČEK 1985). Druhy vyučovacích strojů: informátor, repetitor a examinátor.

11 Něco z historie e-learningu E-learning je poměrně novou, rychle se vyvíjející oblastí. Za první e- learning, ve smyslu učení pomocí elektrotechniky, by se dalo považovat učení pomocí vyučovacích strojů, které byly schopny reagovat na různé odpovědi a prezentovat větvené programy. V České republice byl vyvinut jeden z nejlepších výukových automatů Unitutor. Vyučoval pomocí textových stránek, každá z nich byla výkladem, na jehož konci byla kontrolní otázka s výběrem několika možných odpovědí. Podle provedené volby bylo možné program větvit a pokračovat na libovolné další straně. Informace o správném či chybném řešení představovala okamžitou zpětnou vazbu. Hlavní důvody malého rozšíření do praxe byla jejich ekonomická nákladnost, složitá konstrukce a nevelká účinnost. Dalším důvodem byl malý počet dostatečně připravených tvůrců didaktického softwaru (Květoň, 2003).

12 V období 1984 až 1993 se začalo spolu s rozvojem osobních počítačů rozvíjet vzdělávání na personálních počítačích (PC) a začala se prosazovat i počítačem podporovaná výuka (Computer Assisted Learning - CAL). Transmisívní způsob vyučování byl stále více nahrazován principem konstruování poznatků, založeném na tzv. otevřeném výukovém prostředí. Je stále více opouštěn princip programovaného (přímého, řízeného) učení, i s prvky umělé inteligence a vytlačován principem konstruktivismu (Brdička, 1995). V tomto případě se konstruktivismus chápe jako Bachelardovo vymezení tohoto principu. „Každý člověk konstruuje své poznání kritickou prověrkou svých současných poznatků a svých zkušeností. Daná osoba má určitou vědeckou kulturu, která se vyvíjí v jistých stádiích. Obvykle přechází od naivního realismu k diskursivnímu racionalismu.“ Jedním z možných případů vzdělávání podporovaného počítačem byl tzv. CBT (Computer Based Training). Obsah vzdělávání byl studujícím většinou distribuován na CD-ROMech, jen ojediněle prostřednictvím sítě. Mluvíme-li o CBT, máme na mysli offline vzdělávání. Velkou nevýhodou CBT je nesnadná aktualizace vzdělávacího obsahu, nesnadná komunikace s autory kurzů a nemožný kontakt se vzdělávatelem prostřednictvím výukového prostředí. Z toho vyplývá, že se jedná o statickou formu vzdělávání bez možnosti interakce. Kvalita vzdělávání byla výrazně ovlivňována tehdejšími parametry operačních systémů a vlastních počítačů.

13 Dějiny e-learningu začaly teprve s rozvojem Internetu a webu po roce První generace online kursů využívaly jen umístění studijních materiálů na WWW a komunikace mezi studenty a tutory probíhala například jen pomocí ů. Samotný pojem e-learning nebyl ale až do roku 1999 zaveden. Dříve se používaly pojmy WBT (Web-based Training - vzdělávání podporované webovými technologiemi, kdy se přístup ke studijnímu obsahu realizuje prostřednictvím webového prohlížeče) nebo online learning (tedy výuka nejen pomocí WBT, ale i IBT (Internet-­based Training)) (Květoň, 2003). Tento druh vzdělávání již dovoluje synchronní komunikaci mezi studujícím a tutorem (chat, metmeeting, videokonference), tak i komunikaci asynchronní ( , diskuse). Velkou výhodou WBT proti předchozím verzím elektronického vzdělávání byla možnost okamžité aktualizace obsahu vzdělávání. V této etapě rozvoje elektronického vzdělávání neexistovala obecně závazná pravidla pro strukturu a stavbu vzdělávacích kurzů, tudíž nelze mluvit o nějakých standardech. WBT již umožnilo přístup ke vzdělávání značnému množství zájemců o vzdělávání, ale ještě neřešilo nároky na administraci a řízení online kurzů. Tyto nároky si vynutily komplexnější řešení online vzdělávání, splňující možnosti víceúrovňové práce se studujícími v online kurzech. Vznikají systémy řízeného vzdělávání tzv. LMS (Learning Management Systems). Tyto systémy již pracují s nástroji pro tvorbu a správu kurzů, nástroji pro administraci a komunikaci, nástroji na testování a zpětnou vazbu a nástroji pro evaluaci kurzů.

14 Podle konzultační firmy IDC, která se pohybuje v oblasti e-businessu a informačních technologií, se trh s podnikovým e-learningem dynamicky rozvíjí a ročně ve světě stoupá o 70 %. Nejlépe si zatím vede Severní Amerika a Evropa. Podnikové univerzity (Corporate University), kterých je na světě dnes už asi 2000 a které se starají o podnikový intelektuální kapitál a celoživotní učení všech klíčových zaměstnanců, jsou jedním z hnacích motorů tohoto způsobu vzdělávání. Koncem desetiletí jich má být kolem Odhad: v roce 1999 představoval globální trh v oblasti e- learningu 1,9 miliardy amerických dolarů, v roce 2004 činil 23 miliard. Vývoj informovanosti lidí o e-learningu se dá vyčíst i z Internetu. V březnu 2001 se po zadání slova e-learning na portálu při prohledávání českých stránek vyhledalo necelých 46 stránek a odkazů, nejčastěji se vztahujících k firmě Kontis, která v ČR zastupovala společnost click2learn.com (významný světový poskytovatel e-learningových řešení, dnes působí po sloučení pod firmou SumTotal Začátkem srpna 2004 se po zadání „e- learning“ vyhledalo celkem a v říjnu 2004 dokonce česky psaných stránek. Také frekvence pořádaných národních a mezinárodních konferencí k problematice e-learningu vysokými školami a vzdělávacími institucemi v ČR se zvyšuje.

15 Výhody a nevýhody e-learningu

16 Uvedení do problematiky V diskusi o evaluaci e-learningu je nutné se krátce zastavit u problematiky výhod a nevýhod e-learningu. Podíváme se na ně nejdříve obecně, potom z pohledu organizace, která chce zavádět e-learning a nakonec z velmi důležitého pohledu studenta. Poznámka: stranou nechme pohled na technologickou část. Ta je sice důležitá, ale chceme zůstat hlavně u pedagogického pohledu. Technologická část (jedna strana mince) se velmi rychle rozvíjí, jak jsme ukázali již i v krátkém historickém pohledu, a lze předpokládat, že inovace budou velmi rychle odstraňovat technologické nedostatky. Efektivita vzdělávacího procesu však bude vždy spojena s pedagogickou stránkou.

17 Obvykle se za výhody e-learningu uvádějí: • Flexibilita a pohodlnost ve smyslu, že studující může studovat ve svém vlastním prostředí. Časová výhodnost. • Přístupnost, kdy přes prohlížeč jsou dostupné různé studijní platformy. Samotné prohlížeče jsou dnes široce dostupné. • Dostupnost ve smyslu možnosti přístupu z každého počítače, který je připojen k síti. • Jednoduchá modernizace - inovativnost. • Šetří cestovní výdaje studujících a spoří i čas potřebný na cestování za vzděláním.

18 Nevýhody e-learningu: • Limitování v oblasti zvuku, videa, grafiky - to způsobuje dlouhé čekání při spojení a stahování dat. Zejména je to patrné ve špičkách sítě. Lze předpokládat, že budoucí technologie budou tento problém řešit. • Personální kontakt, komunikace mezi lidmi. Přes možnosti tzv. video konference je potlačena přímá komunikace (face to face). • Současné programy jsou stále ještě hodně statické, interaktivní prvky jsou limitované. • Velké počáteční náklady při zavádění e-learningu (technologie, kvalifikovaný personál). • Některá témata jsou nevhodná pro e-learning (výuka hry na hudební nástroje, částečně medicína aj.)..

19 Tabulka č.l: Zisk a riziko při zavádění e-learningu (podle Bembridge,2003) Obvykle při rozhodování o investování do e-learningu zvažujeme ZiskRiziko Snížení ceny za vzdělání (cestovné, časové náklady), B. Hall uvádí, že může být a ž o 40% nižší Růst dodatečných nákladů (za LMS, za experty aj.) Rychlejší dosažení cíle (spojení, adaptace a inovace, kontrola na aktuální verzi...) Požadavek na čas a kooperaci při vývoji (vývoj stojí čas, je nutná podpora vedení, mohou být problémy s multimédii) Snížení potřebného času pro studium (zkrácení potřebného času u studujících, možnost výuky pro více lidí, uvádí se o 25 – 50% vyšší efektivita v této oblasti) Ztráta sociálního kontaktu (méně lidí spolupracuje, nebezpečí izolace, omezená možnost přímé výměny informací...) Dostupnost (na pracovišti, doma...)Technické parametry (požadavky na hardware, software, zabezpečení...) Lepší získávání a rozvoj lidských zdrojů (vstupní a průběžný trénink, přehled o dalším vzdělávání a výsledcích...) Potřeba motivace zaměstnanců pro využívání e-learningu Flexibilita, dosažitelnost, pohodlnostPotřeba budování vhodné interaktivity (vhodnost využívání multimédií a relevantního obsahu)

20 Výhody a nevýhody z pohledu studujícího „Touto problematikou se např. zabývá případová studie z Iowa State University (2003), která se zaměřuje na výhody a nevýhody z pohledu studenta a uvádí: je zde řada výhod, když srovnáváte online a na počítačích založené vzdělávání s tradiční prezenční výukou. Jsou zde, ale také nevýhody: Výhody (zestručněno): • Práce třídy může být rozvrhovaná s ohledem na pracoviště a rodinu. • Jsou zde snížené náklady za cestování pro studenty, kteří nestudují přímo na univerzitě. • Studenti si mohou vybrat takový studijní materiál, který vyhovuje jejich úrovni znalostí a zájmu. • Student může studovat kdekoliv s využitím počítače a s napojením na internet. • Moduly umožňují pracovat studentům podle jejich možností a podle jejich tempa. • Je zde flexibilita v diskusi (bulletiny, diskusní fóra) nezávislá na čase a možnost přímé diskuse v chatu se vzdáleným instruktorem. • Instruktoři i studující uvádějí, že jejich interakce je bohatší než v obvyklých kurzech. • E-learning umožňuje využít odlišné studijní styly a podporuje využívání různorodých aktivit. • Dochází k rozvoji znalostí a dovedností, které jsou spojené s internetem a s prací na PC a to pomáhá studujícím v rozvoji jejich další kariéry. • Úspěšně absolvované online kurzy vedou studující k vytváření si znalostí, zvyšují jejich sebedůvěru a studující jsou schopni nést odpovědnost za svoje učení. • Studující se mohou testovat (hodnotit) a jsou zaměřeni na úspěch.

21 Nevýhody: • Studující s malou motivací a špatnými studijními návyky mohou být neúspěšní.. • Bez pravidelné struktury a tradiční třídy může student ztratit (zapomenout) informace o aktivitách a termínech. • Student se může cítit izolován od instruktora a ostatních studujících. • Instruktor nemusí být vždy k dispozici, když to potřebuje student. • Pomalé připojení k internetu či zastaralé vybavení PC může frustrovat při připojování k materiálům kurzu. • Řízení vzdělávání na počítači a online studium vyžaduje alespoň komplex základních počítačových dovedností. • Praktická nebo laboratorní cvičení se jen obtížně simulují ve virtuální třídě.

22 Problémy se zaváděním e-learningu Zavádění e-learningu jako jednoho ze způsobů vzdělávání vyžaduje od vzdělávací instituce celou řadu přípravných činností, které následně zajišťují úspěšnost tohoto způsobu výuky. • Zjistit úroveň připravenosti studujících k online studiu. • Připravit vyučující (tutory a lektory kurzů) na přechod od kombinované formy studia k formě distanční - elektronické formě vzdělávání. • Zabývat se připraveností univerzitních a fakultních pracovišť na realizaci e-learningu. • Vybrat vhodný Learning Management System s autorizovaným přístupem jednotlivých uživatelů. • Zajistit možnosti realizace e-learningu z hlediska hardwarové připravenosti vzdělávací instituce a vzdělávaných. • Provést výběr kurzů ve vzdělávacích programech pro e-learning.

23 Provozování e-learningu

24

25 Rozložení rolí při procesu e-learningu AUTORTUTORMANAŽER • tvorba podkladů • aktualizace podkladů • řízení výuky • garant probírané látky • sledování výsledků výuky • vyhodnocení účinnosti • znalost problematiky • znalost principu e- learningu • komunikační schopnosti • základní technologická dovednost • znalost problematiky • znalost principu e-learningu • schopnost řídit tým • velmi dobré komunikační schopnosti • vyšší technologická dovednost • schopnost vyhodnocení výstupu • znalost principu e-learningu • schopnost zadání dotazu • komunikační schopnosti • střední technologická dovednost

26 Tvorba distančního textu

27 Uvedení do problematiky Studijní opory pro kombinovaná studia mají své specifické požadavky na jejich tvorbu. Odlišují se od běžných učebních textů bohatším členěním textu, strukturou kapitol, vhodným prokládáním otázek a úkolů, včleňováním různých typů piktogramů. Jejich rozsah je přitom méně rozsáhlý a obsahuje celou řadu odkazů na další studijní literaturu a další informační kanály, a tím se stávají jakýmsi koordinačním metodickým průvodcem daného studijního programu nebo kurzu. Znalost základních pojmů a vtahů obsažených ve studijní opoře by měla být zárukou minima pro splnění studijních kontrol.

28 Autor studijní opory se musí zamyslet nad těmito základními otázkami:  Kdo budou studenti?  Jaké jsou cíle a dílčí cíle studia?  Co bude obsahem určitého předmětu?  Jaké sekvence bude mít obsah?  Jaké vyučovací metody a média použijeme?  Jak budou studující hodnoceni?  Jak bude kurz (program) a i samotné lekce hodnoceny se zaměřením na zlepšování? (podle Rowntree, 1990)

29 Tato kriteria jsou zřejmě důležitá pro tvorbu studijních opor z hlediska didaktického. Další podstatnou rolí studijních opor je jejich motivující úloha daná ediční a grafickou úpravou. Právě grafické a ediční zpracování studijních opor činí mnoha autorům značné problémy. A to jak v oblasti formátování a členění textu, vkládání obrazových či vnořených textových souborů, tak i v zachování jednotného stylu celé práce.

30 Lineární a nelineární tvorba studijního textu Sekvence obsahu studijního textu mohou být různě propojeny:  Téma za tématem.  Chronologicky (historický postup).  Z místa na místo podle pozice.  Koncentrický kruh – jedno je důležité a vyplývá z něj druhé.  Příčinná sekvence.  Strukturální sekvence.  Na problém zaměřená sekvence.  Spirálová sekvence.  Zpětné vazby – základ a rozšiřování po krocích.

31 Požadavek na strukturu tvorby výukového textu Před jasný titul obsah diagram přehled cílů vstupní test Během uvedení do problému propojení s ostatními lekcemi hlavní linie číselný přehled instrukce a shrnutí slovní orientace a vizuální body Po glosář výkladový slovník závěrečný test index rejstřík (podle Rowntree, 1990)

32  Zajišt'ovat aktivitu studujících  Řídit vlastní studijní proces.  Zpětná vazba:  Poskytovat dostatek vhodné zpětné vazby.  Vyrovnávat nedostatek informací, správnosti a průběhu vzdělávacího působení.  Využívat praktické zkušenosti studujících. Principy, které je třeba dodržovat při psaní distančních studijních textů:

33 Jak psát distanční texty  Role distančních studijních textů.  Forma studijních textů.  Zásady při psaní textů.  Úvod a závěr.  Výklad učiva.  Aktivita studujících.

34 Role distančních studijních textů. Prezenční studiumDistanční studium Přednášky semináře cvičení Distanční studijní texty Základní studijní literatura Doporučená literatura Další studijní materiály Doporučená literatura

35 Typografická forma studijních textů  Formát studijních textů, písmo, rozmístění textu na stránce.  Obsah: přehledný, detailní.  Ucelený systém hlavních a vedlejších nadpisů.  Znaky a obrázky, schémata, tabulky.

36 Zásady pro psaní jasného a srozumitelného výkladu  Odstavec obsahuje pouze jednu hlavní myšlenku.  Krátké věty, nepřesahující 20 slov.  V souvětích omezovat vedlejší věty, hlavní věty usnadňují orientaci.  Vyhýbat se více negativům v jedné větě.  Omezovat používání zájmen.  Kde je to možné, používat obvyklá, dobře známá slova.  Vysvětlit všechny odborné termíny.  Vyvarovat se odbornému slangu.

37 Úvodní část  Stanovení cílů a uvedení do studia, popis studijních výsledků.  Studijní data (čas potřebný ke studiu kapitoly, literatura,..)  Stručné shrnutí předběžných znalostí (úvodní podněty uvádějící do problematiky).

38 Výkladová část  Výběr učiva (základní učivo, studium možné i bez doporučené literatury).  Vhodné příklady a ilustrace.  Logická struktura.  Schémata a přehledy (shrnují základní poznatky a jejich vztahy, přehledný zdroj základních informací).  Vhodný styl – navázání dialogu.

39 Závěrečná část  Stručný obsah kapitoly s důrazem na základní učivo (shrnutí učiva, schéma, třídění).  Rozsáhlejší příklady z praxe.  Autokorektivní cvičení s bodovým ohodnocením (autotest).  Odkaz na ostatní studijní materiály.

40 Úkol  Prostudujte publikaci tu a tu. Na základě jejího studia vysvětlete pojmy  Napište charakteristiku  Vypočítejte  Navrhněte

41 Návrh některých možných symbolických piktogramů vysvětli, objasni prozkoumej, vysvětli kontrolní otázka Pozor, důležité

42 Ukázka úvodu do studijní opory Vážení čtenáři, dostáváte do rukou studijní text, který budete využívat pro svou přípravu na semináře a dílčí zkoušky. Text obsahuje základní pojmy a údaje ze studované problematiky, a kromě toho i otázky a úkoly k ověření pochopení daného učiva. Po prostudování vlastního textu se pokuste odpovědět na dílčí otázky, buď přímo nebo vyhledáním odpovědi ve vlastním textu. Úkoly byste měli řešit písemně, pokud váš vyučující nezvolí jinou formu. V textovém materiálu najdete i odkazy na další literaturu. Ta má sloužit k rozšířenému studiu dané problematiky. K orientaci v textu vám pomohou následující piktogramy.

43 Osvětli, vysvětli… Napiš…………… Nakresli………… Seminární práce Vyhledej v literatuře


Stáhnout ppt "Celoživotní učení a e-learning. Informační a komunikační technologie ve své podstatě tak, jak jsou definována, podporují celou řadu lidských činností."

Podobné prezentace


Reklamy Google