Rudolf II. Jana Havlová.

Prezentace na téma: "Rudolf II. Jana Havlová."— Transkript prezentace:

1 Rudolf II. Jana Havlová

2 a další

3 Mládí na španělském dvoře
– narození Rudolfa II. , rodiči jsou Maxmilián II. a Marie Habsburská – výchova Rudolfa a Arnošta ve Španělsku u strýce Filipa II. Výuka literatury, stylistiky a vyjadřování, latiny, němčiny, dějin, mytologie Řecka a Říma, tanec, zacházení se zbraněmi. Získání představy o neomezené panovnické moci.

4

5 Cesta k trůnu Září 1572 – korunovace Rudolfa v Prešpurku (Uhry)
– korunovace Rudolfa v Čechách – schválena až po ústním slibu císaře Maxmiliána II. české protestantské šlechtě zaručující náboženskou svobodu, tzv. Česká konfese – korunovace Rudolfa na říšského krále

6 Vladařské začátky 12. 10. 1576 – smrt Maxmiliána II. (otec Rudolfa)
Jednání se stavy o placení daní a náboženské svobodě. Rudolf byl předurčen k rekatolizační politice, on jí ale nechtěl (vedlo by to k otevřeným konfliktům mezi protestanty a katolíky). 1580 – Rudolf onemocněl chronickou horečnatou infekcí, která předznamenala jeho dlouhodobé psychické problémy

7 Rudolfova nemoc Neurotická podrážděnost, prudké střídání nálad, deprese, splín, pesimistické úvahy o životě a smrti, tělesné slabosti, nechutenství, nespavost. Nechuť k veřejnému vystupování a ke styku s lidmi. Odpor k cestování. Vyhýbání se plnění císařských povinností. Úzkost a strach (o život a korunu). 1598 – krize (apatie, zuřivost, deprese) Lékař Jan Pistorius – léčba Maniodeprese – dědičné.

8 Přesídlení do Prahy 1583 – přesídlení Rudolfa do Prahy
Hlavním důvodem bylo ohrožení Vídně ze strany Osmanské říše. Praha – v této době největší a nejlidnatější město habsburské středoevropské monarchie; politické centrum země; sídlo hlavních zemských a královských úřadů. Pražský hrad – panovník uprostřed dění a přitom má své soukromí.

9 Náboženské problémy a problémy s Turky
– v Budíně a Konstantinopoli vyhlášena válka Rudolfovi tureckým sultánem Muradem III. , císařským vojskům veleli Rudolfovi bratři Matyáš a Arnošt 1600 – Rudolf nemocný; protireformační tažení v rakouských zemích Protireformační opatření také v Čechách, především perzekuce Jednoty bratrské.

10 Náboženské problémy a problémy s Turky
Rudolf dělal státnické chyby – blahovolný postoj k chování císařských generálů, přehlížení úlohy uherských a sedmihradských stavů. 1604 – sněm v Prešpurku – odmítnutí žádostí o náboženskou svobodu v Uhrách Povstání proti Rudolfovi – uherský šlechtic Bočkaj (vůdce povstání) – chtěl nápravu křivd a náboženskou svobodu pro nekatolíky.

11 Náboženské problémy a problémy s Turky
1605 – nový útok turecké armády – v čele vezír Mehmet paša Rudolfův bratr Matyáš zplnomocněn k mírovým jednáním. 1606 – uzavřena vídeňská mírová smlouva s Bočkajem – náboženská svoboda v Uhrách, Bočkaj získal část Uher a Sedmihradsko; mír s Turky

12 Matyáš 1606 – Rudolf opět nemocný
Projednávání nástupnické otázky; tajná smlouva Maxmiliána Tyrolského, Ferdinanda Štýrského a bratra Arnošta s Matyášem – zplnomocnění Matyáše k vyjednávání, nástup po Rudolfovi na trůn, když se ukáže, že už nemůže vládnout. Matyáš uzavřel vojenské spojenectví proti Rudolfovi se stavy z Uher, Horních a Dolních Rakous a z Moravy; čeští stavové spojenectví odmítli.

13 Libeňský mír –aby nedošlo k hrozící válce, byl v libeňském zámku podepsán mír – Matyáš převzal vládu v Uhrách, rakouských zemích a na Moravě, Rudolfovi zůstala jen vláda v Čechách

14 Jednání o náboženské svobodě a Rudolfův majestát
Jako odměnu za podporu při sporu s Matyášem slíbil Rudolf českým protestantům jednání o náboženské svobodě. Ta se uskutečnila na jaře1609. Rudolf jejich požadavky dlouho odmítal. Z obav ze střetu s Matyášem ale nakonec vydal v červnu 1609 vlastnoručně podepsanou listinu uzákoňující v českém království náboženskou svobodu a potvrzující Českou konfesi – „Rudolfův majestát“.

15

16 Tažení do Čech 1610 – pochod vojska Rudolfova bratrance Leopolda Pasovského do Čech, který byl pozván přímo Rudolfem II.,jenž se tím chtěl opět ujmout vlády nad celou říší a pomstít se Matyášovi ; dobytí pražské Malé Strany v únoru r.1611 Praha rozdělena na dvě nepřátelské části, neboť vojska českých stavů obsadila Nové a Staré město. Matyáš táhl do Čech. Nespokojenost pasovských vojáků a malostranského obyvatelstva. Rudolf chtěl mír, než přijde Matyáš. Leopold s jeho vojskem opustili Malou Stranu, protože se báli přicházejících Matyášových vojsk. Malá Strana obsazena pražským lidem, stavovským vojskem a vojskem moravských stavů a krále Matyáše a tím byl Rudolf poražen.

17 Konec vlády Rudolfa II. Po příchodu Matyáše se připravovala abdikace Rudolfa a nástup Matyáše na trůn. – sněm, na kterém Rudolf souhlasil s abdikačními podmínkami Vlády se ujímá Matyáš; Rudolfovi zůstaly čestné tituly, Pražský hrad, několik panství v Čechách a byl mu zajištěn roční příjem sto tisíc tolarů. – korunovace Matyáše

18 Poslední dva roky Rudolfova života
Obrazy, sochy, alchymistické pokusy. 1611 – plicní choroba, zánět jater, vodnatelnost, trombóza – smrt Rudolfa II.

19 Zdroje Knihy: Janáček, Josef: Pád Rudolfa II., vydání druhé, v Bráně první, Brána, Praha 1995 Janáček, Josef: Rudolf II. a jeho doba, vydání druhé, Paseka, Praha Litomyšl 1997 Lesný, Ivan: O nemocech mocných, vydání první, Horizont, Praha 1984 Zdroje obrázků: cisar/1.html