Liberalizace trhu s plynem

Prezentace na téma: "Liberalizace trhu s plynem"— Transkript prezentace:

1 Liberalizace trhu s plynem
Ing. Vladimír Štěpán, ENA s.r.o. červen 2003

2 Základní principy - směrnice EU pro plyn obsahuje pouze
Základní principy -  směrnice EU pro plyn obsahuje pouze základní pravidla    každý stát EU si vytvořil vlastní model    tvorba modelu obvykle navazuje na historicky obvyklé podmínky jednotlivého státu    výrazně narůstá úloha RÚ

3 Zapracování direktivy EU pro plyn do legislativy jednotlivých států EU
Zapracování direktivy EU pro plyn do legislativy jednotlivých států EU Stát EU Dělení aktivit Regulace Rakousko Účetní Ex-ante Belgie Právní Dánsko Ex-post Francie Itálie Německo NTPA Holandsko Hybrid Španělsko V. Británie ČR

4 Současná pozice ČR před otevřením trhu: -   ČR je na uspokojivé úrovni pokud jde o výši prodejních cen a strukturu tarifů (regulaci v ČR lze považovat za účinnou) -    z porovnání kontraktů Transgasu na import plynu se státy EU vyplynulo, že kontrakty Transgasu jsou srovnatelné s kontrakty okolních států i pokud jde o výši importní ceny

5 - liberalizace povede k vyšší diferenciaci cen na straně odběratelů (zejména mezi pravidelnými a nepravidelnými odběry) -   srovnání cenové úrovně ČR s EU ukazuje, že otevření trhu nepovede k výraznějšímu snížení cen plynu pro odběratele, zejména pokud jde o ceny pro domácnosti a maloodběratele

6 Těžba plynu -         těžební společnosti vlastní soustavu plynovodů, mají tedy i postavení distribuční společnosti -         na druhou stranu v liberalizovaném prostředí je umožněn přístup k těžebním plynovodům za stanovených podmínek - kvalita plynu zatím nebyla v ČR výraznějším problémem

7 Pravidla organizace trhu s plynem v liberalizovaném prostředí
Je nutno vypracovat: -        pravidla pro přístup k zásobníkům -       - pravidla pro přístup k sítím -       - pravidla bilancování soustavy -       - obchod s komoditou je předmětem soutěže

8 Doprava plynu - síťová pravidla - přístup k sítím
-  definice a rozdělení plynárenského systému ČR -   meziroční eskalace poplatku délka platnosti smluv

9 Výše tarifů a závislost tarifů na vzdálenosti (point to point)
Výše tarifů a závislost tarifů na vzdálenosti (point to point) v jednotlivých státech EU Stát EU Tarify – výše Vzdálenost Rakousko Vysoká Částečně Belgie Střední Ano Dánsko Ne Francie Itálie Německo Holandsko Nízká Španělsko V. Británie ČR ?

10 Tarify pro přístup k sítím
Plynárenský systém ČR bude rozdělen na dvě úrovně z hlediska tlaku: -        národní systém (entry – exit nikoliv známka) -        regionální vtl. a místní sítě (poštovní známka) Regulované tarify (stanovené regulátorem nebo schválené na základě návrhu provozovatele soustavy) Předem publikované tarify Přecenění regulačního základu kvůli relaci dálkovod - MS

11 Kapacity -   stanovování kapacit na hodinové bázi -   sekundární obchod s kapacitou -   přerušitelné kontrakty -   alokace dosažitelných kapacit -   zveřejňování dosažitelných kapacit -   postup při poptávce přepravní služby -   nominace - renominace

12 Pravidla pro přístup ke skladování
- prvotní akumulace - typy zásobníků plynu v ČR - sezónní a špičkové skladování - přístup k zásobníkům plynu - virtuální přístup nebo přístup k jednotlivým zásobníkům - oznamování volné kapacity - délka kontraktu na skladování a přechod na plynárenský rok   - přístup ke kapacitě zásobníků

13 Zásobníky   -   sjednaný přístup k zásobníkům, regulátor jako princip uloží sjednávat cenu, v úvahu se berou náklady -    směrnice EU pro plyn preferuje sjednaný přístup k zásobníkům -     přístup k možnosti výstavby nových POZA pro co nejširší okruh subjektů (i v zahraničí na základě reciprocity)

14 Součást přepravního kontraktu
Přístup ke skladovacím službám v EU a ČR Stát Přístup ke skladování Rakousko Sjednaný, aukce Belgie Součást přepravního kontraktu Dánsko Sjednaný Francie Německo Itálie Regulovaný Ex ante Holandsko Regulovaný (po dohodě principů operátora s regulátorem) V. Británie Neregulováno, stanoveno trhem ČR

15 % skladovací kapacity z roční spotřeby
Poměr skladovací roční kapacity k roční spotřebě plynu v EU a ČR Stát % skladovací kapacity z roční spotřeby Rakousko 33 Belgie 5 Dánsko 17 Francie 28 Německo Itálie 26 Holandsko 4 V. Británie ČR 32

16 Složení poplatků za skladování v EU a ČR
Složení poplatků za skladování v EU a ČR Stát Zaměření poplatku za skladování Rakousko Těžební výkon Belgie Roční objem, Těžební výkon Dánsko Objem, vtláčení, Těžební výkon Francie Německo Těžební výkon, (vtláčení a objem nepřímo), Itálie Těžební výkon, vtláčení, objem Holandsko V. Británie ČR

17 Povinnost využívání zásobníků pro importéry plynu:
V souvislosti s uložením této povinnosti je nutno vyřešit několik otázek: Komu: -         povinnost skladovat lze uložit: -        pro všechny importéry (tedy i pro odběratele s pravidelnou spotřebou plynu, pro které je teoreticky dostatečná flexibilita importního kontraktu a potřeba skladování je minimální) -        pouze pro obchodníky dodávající chráněným odběratelům -        pro importovaný plyn obecně nebo pouze pro import ze zdrojů mimo EU Co: -       povinnost nakontrahovat roční skladovací kapacitu zásobníku -       povinnost zajistit krytí špičkové spotřeby

18 Jakou formou: - ALTERNATIVA 1
roční kapacitu skladování zajistit stanoveným procentem z importovaného plynu, povinnost zajistit těžební výkon ve výši stanoveného procenta (např. 50%) z průměrné denní spotřeby importovaného plynu (na počátku nebo na konci těžebního období). Oba parametry lze stanovit nezávisle na sobě, touto formou lze stimulovat vyšší těžební výkon

19 -         ALTERNATIVA 2 v úvahu lze vzít i návrh Směrnice EU o bezpečnosti dodávek požadující krytí dodávek plynu pro nepřerušitelné odběratele: -  na minimálně 60 dnů výpadku dodávky plynu (jedná se o opatření na krytí výpadku rozhodujícího dodavatele plynu) -  na tři po sobě jdoucí dny s průměrnou denní teplotou na úrovni dvacetiletého minima uvedeného období (dostatečný denní výkon pro krytí špičkové spotřeby) -  bezpečnost dodávek by měla být zabezpečena v případě zimy, která statisticky nastane jednou za 50 roků. U této alternativy je nutno nalézt formu srozumitelnou pro odběratele.

20 - klient vyjádří požadavek na maximální těžební výkon v m3/hod.
-         ALTERNATIVA 3 maximální těžební výkon požadovaný odběratelem je základem i pro stanovení objemu skladovaného plynu a stanovení max. vtláčecího výkonu: -         klient vyjádří požadavek na maximální těžební výkon v m3/hod. -         objem skladovaného plynu se dopočte jako: maximální těžební výkon (m3/hod.) x hod. -         max. vtláčecí výkon se dopočte jako: objem skladovaného plynu : hod.

21 Bilancování soustavy - tolerance pro odběratele
-    překročení maximálních tolerancí -    měsíční vyrovnávání množství plynu v rámci stanovených tolerancí -    hodinový režim bilancování -    odpovědnost za spolehlivý a bezpečný provoz soustavy ČR -    předběžné a finální bilance -    stanovení bilančních odchylek -    alokace odchylek

22 Stát EU Cena Rakousko Aukce Tržní cena za plyn Belgie
Poplatky za vyrovnávání nerovnoměrnosti (Imbalance charges)  Metodika stanovování poplatků za nerovnoměrnost v jednotlivých státech EU Stát EU Metodika vyrovnávání nerovnoměrnosti Cena Rakousko Aukce Tržní cena za plyn Belgie Cena za flexibilitu Objem: 3,2 E/m3 Kapacita: 18,1 E/(m3/h) Dánsko Standardní tarify Francie Nákup:0,5 x (Z + 0,5) Prodej:1,5 x (Z + 1,5) (11 +1,5) x 0,5 (11 + 0,5) x 1,5 Itálie Nepoužívá se Součást ceny plynu pro odběratele Německo Nákup: 0,5 x imp. c. Prodej: 3,0 x imp. c. 11 x 0,5 11 x 3,0 Holandsko Nákup: 0,5 x fixní c. Prodej: 2,0 x fixní c. 11 x 2,0 Španělsko Dosud nedefinováno V. Británie ČR ? Z - denní referenční cena plynu v Zeebrugge 11 - Importní cena v €/MWh zvolená pro ilustraci propočtu ceny

23 Bilancování: - odběratel (obchodník) je odpovědný za bilancování - provozovatel soustavy je odpovědný za plynulý a bezporuchový provoz soustavy - odpovědnost za bilancování soustavy ČR může být pravidly přenesena na dominantního provozovatele -  provozovatel nevlastní plyn s výjimkou plynu pro krytí ztrát, vlastní spotřeby a vybilancování soustavy

24 Penalizace: - nepenalizuje se rozdíl mezi nominací a skutečností - odchylka je rozdíl mezi množstvím plynu na vstupu a na výstupu - stanovují se bezplatné tolerance a penalizační poplatky za překročení tolerancí -  při překročení kapacity (max. hod.) se platí roční poplatek za kapacitu

25 Výpočet bilanční rovnice: -  provozovatel stanovuje výši odchylky -  pravidla pro rozdělení odchylky na základě dohody obchodníků (předem)

26

27 Základní rozdíly elektřina - plyn 1. Rozdíly pokud jde o síť: elektřina plyn známka entry – exit, známka nedoporučována EU nezávislý provozovatel provozovatelem je plynáren společnost(i ve Velké Británii) síť je celek systém je rozdělen na části, snahou je diferencovat podmínky v různých částech sítě neposkytuje tolerance poskytuje tolerance v kapacitě a bilancování v kapacitě i bilancování krátkodobá rezerva 0 akumulace plynovodů pro krátkodobou flexibilitu

28 Bilancování Elektřina
Bilancování Elektřina Odchylku tvoří rozdíl mezi nominací a skutečností na výstupním bodě. Plyn Odchylka mezi nominací a skutečností není penalizována, postihován je rozdíl mezi plynem dodaným na vstupu a odebraným na výstupu.

29 Skladování energie elektřina plyn ne ano

30 Objektivní předpoklady pro liberalizaci elektřina plyn převaha nabídky vyrovnanost nabídky nad poptávkou s poptávkou i na základě kriterií bezpečnosti   lokální energie globální energie   organizace konkurence účinná regulace základním nástrojem v kombinaci s otevíráním trhu základním nástrojem

31 5.Přínosy pro odběratele z liberalizace na základě údajů bodu 4
elektřina plyn vyšší nižší 6. Základní rozdíly mezi jednotlivými energiemi: ropa plyn elektřina ropovody plynovody síť systém systém síť zásobníky zásobníky 0 cena ropy dle cen ropy cena dle inflace 7. Vazba ceny plynu na jiné energie: ropa elektřina 70% 5 až 10%