Podpůrná a vyrovnávací opatření inkluzivní školy

Prezentace na téma: "Podpůrná a vyrovnávací opatření inkluzivní školy"— Transkript prezentace:

1 Podpůrná a vyrovnávací opatření inkluzivní školy
Základní škola a mateřská škola Brno, nám.28.října 22, příspěvková organizace Speciální vzdělávací potřeby dětí a žáků na ZŠ a MŠ nám.28.října 22, Brno Podpůrná a vyrovnávací opatření inkluzivní školy Mgr. Lada Balaštíková ZŠ a MŠ Brno, nám. 28. října 22 60200 Brno Česká republika Praha,

2 Depistáž žáků se SVP Speciální vzdělávací potřeby našich žáků je možné rozdělit do následujících kategorií: A Zdravotní postižení 1. mentální postižení 2. specifické poruchy učení 3. poruchy chování 4. poruchy řeči 5. další zdravotní postižení (více vad) B Zdravotní znevýhodnění 1. dlouhodobá onemocnění a zdravotní oslabení C Sociální znevýhodnění D Výjimečné nadání E Další důležitá specifika 1. kombinace různých znevýhodnění a postižení 2. těhotenství

3 Zdravotní postižení na ZŠ a MŠ nám 28.října v Brně
LMP – 1 // individuální integrace (IVP) podle §18 školského zákona s asistentem pedagoga (15h týdně) ADHD – 4 // 2 žáci-individuální integrace (IVP) podle §18 školského zákona s asistentem pedagoga (20h týdně + 15h týdně), 2 žáci – asistent nebyl schválen- adekvátní podpora v rámci inkluze ADHD – 1 // - nespolupracující rodiče, řešení s OSPOD Dyslexie – 1 // plán osobního rozvoje PCH – 2 (1- pobyt v SVP Help me, SVP Veslařská) ; (2 – ambulantně psychiatrie) spolupráce- škola –rodiče – etoped SVP Veslařská a školní psycholog , OSPOD selektivní mutismus – 1 // t.č. řešeno s matkou, čekáme na psych. vyšetření

4 Mentální postižení Lehká mentální retardace (je trvalý, neměnný stav)- je zdravotní postižení Pseudoretardace (zdánlivá mentální retardace)- není zdravotní postižení a není legislativně nijak ošetřeno žáci vykazují stejné symptomy jako žáci s lehkým mentálním postižením, ale tento stav není neměnný, vyplývá ze sociálního znevýhodnění

5 Podpůrná opatření školy žákům s LMP
Individuální integrace s podporou asistenta pedagoga dle §18 školského zákona (v jednom případě) Metodické vedení školním speciálním pedagogem Individuální vzdělávací plán - §18 Plán osobního rozvoje – naše inkluzivní opatření -plán osobního rozvoje umožňuje žákovi pracovat podle jeho schopností, individuálním tempem, není překážkou k dalšímu vzdělávání, ale pomůckou k lepšímu využití předpokladů. Smyslem plánu osobního rozvoje není hledat úlevy, ale najít optimální úroveň, na níž může žák pracovat. Zapisují se: stávající znalostní situace žáka, individualizace žáka , posuny z měsíce na další měsíc.

6

7 Příklad komplikace ve vzdělávání žákyně s kombinací LMP a PCH
Žákyně s LMP a výraznou PCH od nástupu do 1. ročníku ZŠ, opakování 1.roč., vyšetření PPP – závěr LMP, matka odmítla speciální školu. V 5.roč. byla vyšetřena v SPC pro MP- doporučena individuální integrace bez potřeby asistenta pedagoga – otec odmítl. V 6. roč.vyš. na psychiatrii pro závažnosti v chování dívky doma i ve škole. Závěr – PCH, STMP!!!Problém - ZŠ je registrovaná pouze pro základní vzdělávání a ne pro základy!Nabídka speciálních škol rodičům, domluva se ZŠ speciální, dívka přijata na diagnostický pobyt. Po dvou dnech otec přišel s prosbou o pomoc, dcera se tam bojí – žáci tam jsou viditelně postiženi, dcera tak postižená není – nepatří tam. Zpráva ze speciální školy zněla stejně, žákyně již dosáhla na výstupy školy, nepatří k nám. Opětovné vyš. V SPC pro MP – závěr LMP, doporučení k individuální integraci s podporou asistenta pedagoga v naší škole, ovšem s převedením na jiný vzdělávací program – RVP ZV – příloha upravující vzdělávání pro žáky s LMP. Otec odmítá převedení na jiný vzdělávací program, zná závažnost PCH, ví, že dívka asistenta neposlechne, nechce chodit do školy, natož tolerovat jinou časovou dotaci ve výuce, z čehož vyplývá střídání různých tříd a ročníků. Zoufalý otec znova navštěvuje ordinaci psychiatra, kde popisuje vážné problémy dcery. Psychiatrička doporučuje škole vzdělávání pro závažnost PCH, v jiném režimu, maximálně 2-3 hodiny týdně. Žákyni bude umožněn vzdělávací plán dle § 50 školského zákona.

8 Screening SPU Sledujeme:
Úroveň čtení: rychlost - chyby - porozumění - chování při čtení. Sluchové vnímání – (Diferenciace podobných slov a syntéza slov) Zrakové vnímání (Test - Vizuální diferenciace) Psaní (přepis, diktát) Chování žáků při školní práci

9 Proč? ▪ Schopnost naučit se číst psát a počítat závisí na správném rozvoji jednotlivých základních funkcí ve smyslovém vnímání (zrakové, sluchové), v motorice, v poznávacím procesu. Sluchové rozlišování je důležité pro vývoj řeči, výslovnosti, ve škole potom pro psaní a čtení. Pro správnou výslovnost musí dítě odlišit jednotlivé hlásky - sykavky, měkké a tvrdé souhlásky, znělé a neznělé souhlásky, krátké a dlouhé samohlásky. Diferenciace je stejně významná pro psaní a čtení. Pokud je hláska chybně rozlišená, je posléze i chybně napsána nebo přečtena.

10 Sluchové vnímání Nejčastější příčina dyslektických a dysortografických potíží našich žáků, bez ohledu na inteligenční kvocient, jsou potíže ve sluchové percepci. Citace žákyně 1. ročníku při vyšetření rizika poruch čtení a psaní: “víte proč já neslyším? Protože doma všichni strašně hučijou.“

11 Problematika diagnostiky SPU
V minulém školním roce jsem zjistila v 5. ročníku 12 bystrých žáků, kteří vykazovali při psaní a čtení dyslektické a dysortografické obtíže (specifické chyby). Při individuální důkladné diagnostice se mi potvrdily dg. SPU. Což nám nabídlo možnost skupinové integrace SPU. PPP žáky přešetřila, dg. nepotvrdila,díky podrůměrným intelektovým schopnostem těchto žáků.Doporučení PPP bylo, chovat se k těmto žákům stejně, jako by SPU měli, i když se nejedná o poruchu učení,ale o dys obtíže, což není zdravotní postižení, čili bez nároku na finanční prostředky, snížený počet žáků ve třídě. Učitel si musí poradit nejen s dys obtížemi, ale také s rozumovou podprůměrností, kterou legislativa také nijak neřeší. Dítě s průměrným intelektem si s poruchou učení poradí mnohem lépe, než dítě s intelektovým podprůměrem!

12 Screening SVP našich žáků
Žáci s mentální retardací (s pseudoretardací) 2. Slabí žáci (podprůměrné rozumové schopnosti). Nejpočetnější skupina našich žáků, potíže se čtením a psaním na základě sluchové a zrakové percepce, jako u žáků s SPU(dys obtíže) 3. Žáci s SPU (specifické poruchy učení . Rozdíl mezi úrovní ČQ čtenářský kvocient a IQ inteligenční kvocient musí činit rozdíl bodů.Přičemž IQ musí být průměrné.

13 Problematika legislativy
Legislativa neošetřuje děti : S pseudoretardací S nízkými (podprůměrnými) rozumovými schopnostmi

14 Příklad řešení problému žáka, který nebyl schopen rozpoznat po třech letech docházky do školy písmena Chlapec opakoval 1.ročník, byl vyšetřen v PPP závěr- rozumové schopnosti v pásmu hlubokého podprůměru, nezralá sluchová a zraková percepce.Do dalšího ročníku postupoval věkem.Oslovila jsem o radu PPP a MU PdF katedru speciální pedagogiky. Bohužel nám nikdo nebyl schopen poradit. Není možné, aby některé předměty plnil z nižšího ročníku, jak legislativa umožňuje dětem nadaným opačným směrem. Naše řešení: Plán osobního rozvoje, rozvoj percepcí v rámci výuky, slovní hodnocení – prevence školního neúspěchu.Chlapec díky těmto podpůrným opatřením dělá pokroky, zvyšuje si sebevědomí, začlenil se bez problémů do kolektivu, který ho podporuje.

15 Poruchy chování Syndrom ADHD – porucha pozornosti s hyperaktivitou – 2 žáci individuálně integrovaní – §18 - IVP – podpora asistenta pedagoga, další jsou z různých důvodů (nespolupracující rodič, domněnka PPP, že není třeba doporučit asistenta pedagoga)vzděláváni s využitím tandemových asistentů, mnohdy krizových intervencích, kdy dítě je individuálně vzděláváno mimo třídní kolektiv.

16 Screening Poruch chování a rizikovosti vzniku vývoje poruchy chování
Definovat poruchy chování a emocí je velice složité díky rozdílné terminologii a rozdílným přístupům. V naší škole se velmi nesnadno spolupracuje s rodiči, kteří se buď o své děti vůbec nezajímají, nechodí na třídní schůzky, ani na pohovory s třídním učitelem, nebo nechápou , že jejich dítě má nějaký problém, jeho chování považují za přijatelné, neboť sami mají problémy s alkoholem, nezvládnutým chováním a mnohdy se zákonem. Což také vysvětluje, že pouhých 8 žáků z naší školy má diagnostikovanou PCH z psychiatrie, neurologie, nebo klinické psychologie.

17 DIAGNOSTIKA ŠKOLNÍHO SPECIÁLNÍHO PEDAGOGA
Metody diagnostiky: obecné metody: Rodinná anamnéza: nebylo úplně možné zjistit údaje o všech rodičích, sourozencích, prarodičích, kterými bych mohla sledovat dědičné choroby, mentální retardaci, poruchy osobnosti a patologické odchylky, abúzus drog, kriminalitu, sebevražednost apod. Ovšem mnozí rodiče se s některými těmito skutečnostmi svěřili. Osobní anamnéza: nezjišťuji pro nespolupráci s rodiči a mnohdy jejich neschopnost si vzpomenout na údaje o vlastním dítěti z pre, peri, postnatálního období, z raného dětství. Zaměřila jsem se na celkový biologický, neuropsychický a sociální vývoj, traumatické události a na současný stav, který je škole známý. Vyšetření prostředí - pouze školní speciální metody: záměrné i nezáměrné pozorování, rozhovor, dotazník, záznamové sešity učitelů, záznamy o krizových intervencích školního poradenského pracoviště, analýza výsledků činnosti.

18 Dotazník

19 2.část

20 Škoská klasifikace PCH (Vojtová)
Poruchy chování vyplývající z konfliktu záškoláctví, lhaní, krádeže, podvody Poruchy chování spojené s násilím agrese, šikana, loupeže Poruchy chování související se závislostí toxikomanie, závislost na automatech

21 Riziko vzniku vývoje PCH
Riziko a vysoké riziko vzniku vývoje poruchy chování, bylo určeno v případě, pokud chování těchto žáků není přiměřené jejich věku a splňuje několik kritérií. Např.: žije v sociálně vyloučené lokalitě, rodiče vedeni na ÚP, nechodí na třídní schůzky, SPJ v rodině, žák má intelektový podprůměr, špatný vztah ke školní práci. Nebo: neustálé vyrušování, žádné koníčky, je výbušný, nezvládá prohru, nerespektuje třídní pravidla. Pokud se těchto kritérií sešlo více, určila jsem riziko vzniku vývoje poruchy chování jako vysoké (Věra Vojtová, Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s poruchami chování jako perspektiva kvality života v dospělosti, MU PdF Brno 2010).

22 Problematika edukace žáků s PCH
Poruchy chování se nejčastěji projevují ve vztahu k sobě samému, ve vztahu k druhému a ve vztahu k věcem, i velice tolerantní pedagog se dostává s těmito dětmi do krizových situací. Impulsivita a silná emoční vzrušivost se sklonem k afektivním výbuchům může jedince predisponovat ke zkratkovému chování. Chybí jim dostatečná sebekontrola a sebeovládání. Hlavním znakem osobnosti dětí s poruchami citového vývoje je citová plochost, chladnost, nedostatek empatie, egoismus, mrzutá a podrážděná nálada. Nedostatek ohledu k ostatním lidem a jejich potřebám. Autoregulace jedinců s poruchami chování bývá nezralá, převážně emocionální a směřuje k uspokojování vlastních aktuálních potřeb, bez ohledu na okolnosti. Normy a omezení vůbec neakceptují, nebo nejsou schopny omezení, která z nich vyplývají, delší dobu snášet. Chybí jakékoliv pocity viny nebo zahanbení. Osobnostním vývojem vedoucím k PCH může souviset i preference a charakter uspokojování základních psychických potřeb. U těchto jedinců je velmi často nutná krizová intervence školního poradenského pracoviště, které má svoje krizové pohotovosti, na kterých se střídá školní psycholog, speciální pedagog a sociální pedagog a poskytují tomuto žákovi vzdělávání mimo třídní kolektiv. Někdy je nutné věnovat se pouze zklidnění žáka, aby byl schopen práce v další vyučovací hodině ve třídě. Pro pomoc zvládání školních situací těmto dětem s PCH je velmi nutná spolupráce rodičů, která je v našem případě takřka ve 100% nulová.

23 Statistiky výskytu rizik a poruch chování na 1.stupni

24 Statistiky výskytu rizik a poruch chování na 2.stupni

25 Statistiky výskytu rizik a poruch chování na celé škole

26 Problematika edukace žáků s PCH
Neexistuje škola pro žáky s PCH Neochota škol vzdělávat žáky s PCH U většiny našich žáků s PCH rodiče se školou nespolupracují dětí s PCH

27 Zdravotního znevýhodnění na ZŠ a MŠ nám 28.října v Brně
neléčené lehčí zdravotní poruchy Důsledek: Sociální a edukativní zanedbanost , která může vést k poruchám chování žák po operaci karcinomu plic, žák - po operaci mozku, dg. poruchy spánku – bdění, žák s diabetem mellitus, žáci s epilepsií, žákyně s těžkými migrenózními stavy, žákyně trpící občasnými mdlobami, žák s vrozenou malformací žeber + srdeční vada . Žák s těžkým astmatem, žáci se sníženou imunitou – častá nemocnost, drtivá většina žáků s dyslektickými a dysortografickými obtížemi na základě nezralé sluchové a zrakové percepce, kdy nebyla dyslexie, dysortografie diagnostikována díky rozumové podprůměrnosti. žákyně s fobickou anoxiozní poruchou v dětství s úzkostně depresivním prožíváním žáci dle sdělení matky sledováni na kardiologii, zprávy zatím nebyly dodány. Při depistáži SVP našich žáků jsem zjistila, že v každé třídě na prvním stupni je nejméně jeden žák, který má nosit brýle, které nemá. Buď je vůbec neměl, nebo před časem ztratil (rozbil) a nové mu rodiče neobstarali.

28 Těhotenství, mateřství
Každý rok 2-3 případy otěhotnění žákyně naší školy – ošetřeno na doporučení lékaře (OSPODu) a žádosti rodičů vzdělávacím plánem podle §50 školského zákona. Žákyně chodí do školy v jiném režimu, jedenkrát týdně odpoledne. Učitelé mají připravené pracovní listy, které žákyni vysvětlí, převezmou vypracované úkoly, prozkouší ústně. Většina těhotných a matek nemá motivaci ke studiu, nechodí na předem domluvené konzultace, ani na vyzvání a škola pak musí žádat o pomoc OSPOD.

29 Report Nepovinný dokument, který slouží jako přehled o dosažených kompetencích a dovednostech žáka. Také o možném zdravotním postižení, zdravotním znevýhodněním, sociálním znevýhodněním a další specifika žáka, důležitá pro jeho zdárné vzdělávání.

30

31