Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Obrázkový klíč k určování dřevin …pro účely monitoringu bobrů… J. Korbelová.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Obrázkový klíč k určování dřevin …pro účely monitoringu bobrů… J. Korbelová."— Transkript prezentace:

1 Obrázkový klíč k určování dřevin …pro účely monitoringu bobrů… J. Korbelová

2 …základní rozdělení  STROMY  listnáče  vstřícné pupeny - jasan, javor, jírovec  střídavé pupeny - akát, bříza, buk, dub, habr, hrušeň, jabloň, jeřáb, jilm, lípa, olše, ořešák, pajasan, topol, vrba a rod Prunus (trnka, třešeň, střemcha apod.)  jehličnany – smrk, borovice  KEŘE (větvení u země nebo těsně nad zemí)  vstřícné pupeny - bez, brslen, dřín, kalina, ptačí zob, svída,šeřík  střídavé pupeny - hloh, líska, růže

3 LISTNÁČE – vstřícné pupeny  Jasan  Javor  Jírovec

4 JASAN  pupeny vstřícné (protistojné)  černé nebo tm. hnědé pupeny kryté větším počtem šupin  větvičky pod pupenem rozšířené  listové jizvy se třemi až devíti stopami  kůra zelenohnědá, bez lenticel, borka destičkovitě rozpukaná

5 JAVOR  pupeny vstřícné (protistojné)  úzké listové jizvy se třemi stopami  pupeny: zelené (javor klen), červené (javor mléč, javor jasanolistý) hnědé (javor babyka) - mívá korkové lišty na větévkách j. klenj. mléč

6 j. jasanolistýj. babyka zelený, hnědý nebo fialový nádech větviček s voskovým povlakem může mít korkové lišty NEZAMĚŇOVAT J. JASANOLISTÝ S PAJASANEM!!! …ten vypadá úplně jinak…

7 JÍROVEC  pupeny vstřícné (protistojné)  velké černohnědé lepkavé pupeny  listové jizvy se třemi až devíti stopami

8 LISTNÁČE – střídavé pupeny  akát  bříza  buk  dub  habr  hrušeň  jabloň  jeřáb  jilm  lípa  olše  ořešák  pajasan  topol  vrba  rod Prunus

9 AKÁT  pupeny střídavé, skryté v listové jizvě  pupeny mají párové trny  pásy borky střechovitě vyvýšené  větvičky tupě pětihranné, hladké, lesklé

10 BŘÍZA  pupeny střídavé, kuželovité, zašpičatělé s větším počtem šupin, nejsou lepkavé, listové jizvy ledvinitého tvaru  3 listové stopy  větvičky s bradavkovitými žlázkami  kůra kmene je černo-bílá

11 BUK  pupeny střídavé, rovné, vřetenovité, ostře špičaté  malé listové jizvy s pěti stopami  „cik cak“ větve, pupeny odstávají od větvičky  větvičky bělavě až hnědavě plstnaté, lysé, bělavé lenticely  borka hladká, světle šedá

12 DUB  pupeny střídavé, vejčité, ostře zakončené, na konci nahloučené  devět a více listových stop v listové jizvě  mladé větvičky lysé a lesklé, tupě hranaté  suché listy bývají na stromě i v zimě (dub zimní)  hnědošedá kůra, bez lenticel, borka destičkovitě rozpukaná, v puklinách stejné barvy

13 HABR  pupeny střídavé, protáhlé, kuželovité s četnými šupinami  „cik cak“ větve, pupeny se přiklánějí k větvičce  větvičky červenohnědé, lysé, bělavé lenticely  kůra i borka zelenošedá, hladká, zvlněná

14 HRUŠEŇ  pupeny střídavé, kuželovité, špičaté, lysé, tmavohnědé, s kolci (v podobě větévek s pupeny)  větvičky lysé nebo téměř lysé, s lenticelami  šedohnědá kůra bez lenticel, borka destičkovitě rozpukaná

15 JABLOŇ  pupeny střídavé, vejčité až kuželovité, červenohnědé, nejsou špičaté, jsou hustě bíle plstnaté, s kolci  úzce ledvinité listové jizvy se třemi listovými stopami  větvičky tmavé, plstnaté

16 JEŘÁB  pupeny střídavé, vejčité až kuželovité, zašpičatělé, stopka  srpovité až ledvinité listové jizvy s 5 (j. ptačí) nebo 3 stopami j. muk j. ptačí j. břek

17 JILM  pupeny střídavé, šupinaté, pupeny šikmo nad jizvou  pupeny jsou malé a tupé až špičaté, nejsou lepkavé  listové jizvy ledvinitého až srdčitého tvaru se třemi stopami  lysé nebo žláznaté letorosty, ne chlupaté  větvičky často s korkovými lištami

18 LÍPA  pupeny střídavé, vejčité, tupé, hnědé nebo načervenalé  listové jizvy se třemi (l. velkolistá) nebo pěti (l. malolistá) stopami  větvičky žlutavé až tmavě červenohnědé, klikaté, lysé nebo jemně pýřité, s lenticelami  kůra s podélnými lenticelami, borka pásovitě rozpukaná

19 OLŠE  pupeny střídavé, stopkaté, oblé, vejčité, 2-3 šupiny  listové jizvy ledvinité s pěti listovými stopami  pupeny lysé+lepkavé (o.lepkavá) či pýřité+nelepkavé (o.šedá)  větvičky lysé, oblé nebo trojhranné, s lenticelami  kůra se žlutými čárk. lenticelami, borka destičkovitě rozpuk

20 OŘEŠÁK  pupeny střídavé, velmi malé, světlejší hnědé až černohněhé, typický tvar listových jizev  větvičky tlusté, lysé, lesklé, častěji plstnaté, mladé letorosty příčně přehrádkované  pukliny v borce nažloutlé, borka pásovitě rozpukaná

21 PAJASAN  pupeny střídavé, hnědé, menší, zaoblené  větvičky hnědé, mladší žlutočerveně chlupaté, lenticely  letorosty s hnědou přehrádkovanou dření  borka v puklinách sv. žlutá, nepravidelně rozpukaná

22 TOPOL bílý  pupeny střídavé, kuželovité, světle hnědé  ml. větvičky bíle chlupaté, starší šedavé až zelenavé, lysé, okrouhlé lenticely, bíle plstnatý konec letorostu  ledvninité listové jizvy se třemi stopami  kůra hladká, bělošedá, s lenticelami charakteristického tvaru, borka nepravidelně rozpukaná

23 TOPOL osika  pupeny střídavé, zelenavě hnědé až načervenalé, lesklé, málo lepkavé, málo pupenových šupin  mladé větvičky tenké, oblé, lysé, starší šedé až černošedé, lesklé, se světlými lenticelami  ledvninité listové jizvy se třemi stopami  kůra hladká, zelenošedá, s lenticelami, borka nepravidelně rozpukaná

24 TOPOL černý  pupeny střídavé, kuželovité, ostře špičaté, lesklé, lepkavé  mladé větvičky světle žluté, lesklé, oblé, starší černošedé  ledvninité listové jizvy se třemi až čtyřmi stopami  načervenalé podélné lenticely, borka pásovitě rozpukaná (černý)

25 rod PRUNUS trnka  pupeny střídavé, malé, vejčité, hnědé, hroznovitě nahloučené na kolcích, chlupaté pupenové šupiny  tenké hranaté větvičky, jemně šedavě plstnaté, straší šedé, lysé, přeměněné v kolce, úhel 90°  stromový nebo keřový druh

26 rod PRUNUS třešeň  pupeny střídavé, malé, vejčité, lysé, s lepkavými šupinami, na konci mohou být nahloučené  silnější červenohnědé větvičky, lesklé  šedohnědá borka, kruhovitě v pásech odlupčivá

27 rod PRUNUS střemcha  pupeny střídavé, velké, červenohnědé, kuželovité, ostré, na konci nahloučené  větvičky černohnědé s nápadnými světlými lenticelami  dále do rodu Prunus patří myrobalán („špendlíky“), švestka, višeň, broskvoň, meruňka, mandloň, bobkovišeň apod…

28 VRBY  pupeny střídavé, spirálně postavené, výjimečně vstřícné, kryté jednou šupinou  pupeny zelené, žluté až načervenalé, lysé nebo chlupaté

29 JEHLIČNANY SMRK BOROVICE

30 KEŘE – vstřícné pupeny  Bez  Brslen  Dřín  Kalina  Ptačí zob  Svída  Šeřík

31 BEZ  pupeny vstřícné, kulaté (b. červený) nebo špičaté (b. černý)  listové jizvy zřetelné, srdčité dotýkají se  listové jizvy se třemi (b. červený) až pěti stopami (b. černý)  rezavohnědá (b. červený) nebo bílá (b. černý) dužina

32 BRSLEN  pupeny vstřícné, zřetelné listové jizvy s jednou stopou, jizvy se nedotýkají  větvičky čtyřhranné se 4 korkovými lištami (b.evropský) větvičky s bradavičkami (b. bradavičnatý)

33 DŘÍN  pupeny vstřícné, chlupaté, kulaté, na stopkách  listové jizvy malé se třemi stopami, dotýkají se  větvičky čtyřhranné, zelené až načervenalé  dužina není rezavohnědá Pozn. dřín patří „formulářově“ do stejné skupiny jako svída - zkratka SV…!

34 KALINA  pupeny vstřícné, vejčité až podlouhlé  listové jizvy se třemi až pěti stopami, dotýkají se  větvičky tenké, lysé, hranaté, světle hnědé  bílá dužina

35 PTAČÍ ZOB  pupeny vstřícné,  větvičky bez bradaviček a bez korkových lišt  listové jizvy s jednou stopou, nedotýkají se

36 SVÍDA  pupeny vstřícné, vejčité, postranní pupeny stopkaté, jemně plstnaté  listové jizvy malé a úzké, se třemi stopami, dotýkají se  větvičky krvavě červené nebo zelenočervené, hladké, oblé

37 ŠEŘÍK  pupeny vstřícné, vejcovité, žlutozelené až červenohnědé, většinou 2 terminální pupeny  půlkruhovité nespojené listové jizvy, nedotýkají se  větvičky oblé, lysé, olivově zelené až žlutošedé

38 KEŘE – střídavé pupeny  Hloh  Líska  Růže

39 HLOH  pupeny střídavé, kužeovité, mírně hranaté, jednotlivě nebo po dvou u kolců  listové jizvy půlměsíčité se třemi stopami  kolce leskle šedozelené, maximálně 2 cm dlouhé  větvičky tenké, zprohýbané, zelené až světle hnědé, lesklé s drobnými lenticelami; starší šedozelené až šedohnědé, lysé

40 LÍSKA  pupeny dvouřadě střídavé, vejčité, zelenohnědé až hnědé, lesklé, lysé; pupenové šupiny na okraji brvité  ledvinité rezavohnědé listové jizvy  mladé větvičky na konci chlupaté, červenohnědé se světlými lenticelami

41 RŮŽE  pupeny střídavé, drobné, vejčité, tupé nebo tupě špičaté  mladé větvičky zelené, starší olivově hnědé nebo načervenalé, ostny zahnuté  úzké listové jizvy tvaru V, se třemi listovými stopami

42 Použitá literatura  Aas, G., Riedmiller, A. (2002): Kapesní atlas stromy. Slovart, Praha; 3. vydání; 255 stran.  Hecker, U. (2009): Stromy a keře. Rebo Productions; 2. vydání; 238 stran.  Martinovský, J., Pozděna, M. (1983): Klíč k určování stromů a keřů. SPN, Praha; 1. vydání; 207 stran.  Pikula, J. et al. (2003): Stromové a keřové dřeviny lesů a volné krajiny České republiky. CERM. Brno; 1. vydání; 226 stran.  Úradníček, L. (2004): Lesnická dendrologie II (Angiosper- mae). MZLU. Brno; 1. vydání; 127 stran.  Větvička, V. (2008): Stromy a keře. Aventinum, Praha; 2. vydání; 288 stran.  forografie: J. Korbel a různé internetové zdroje


Stáhnout ppt "Obrázkový klíč k určování dřevin …pro účely monitoringu bobrů… J. Korbelová."

Podobné prezentace


Reklamy Google