Obrázkový klíč k určování dřevin

Prezentace na téma: "Obrázkový klíč k určování dřevin"— Transkript prezentace:

1 Obrázkový klíč k určování dřevin
…pro účely monitoringu bobrů… J. Korbelová

2 …základní rozdělení STROMY KEŘE (větvení u země nebo těsně nad zemí)
listnáče vstřícné pupeny - jasan, javor, jírovec střídavé pupeny - akát, bříza, buk, dub, habr, hrušeň, jabloň, jeřáb, jilm, lípa, olše, ořešák, pajasan, topol, vrba a rod Prunus (trnka, třešeň, střemcha apod.) jehličnany – smrk, borovice KEŘE (větvení u země nebo těsně nad zemí) vstřícné pupeny - bez, brslen, dřín, kalina, ptačí zob, svída, šeřík střídavé pupeny - hloh, líska, růže

3 LISTNÁČE – vstřícné pupeny
Jasan Javor Jírovec

4 JASAN pupeny vstřícné (protistojné)
černé nebo tm. hnědé pupeny kryté větším počtem šupin větvičky pod pupenem rozšířené listové jizvy se třemi až devíti stopami kůra zelenohnědá, bez lenticel, borka destičkovitě rozpukaná

5 JAVOR pupeny vstřícné (protistojné)
úzké listové jizvy se třemi stopami pupeny: zelené (javor klen), červené (javor mléč, javor jasanolistý) hnědé (javor babyka) - mívá korkové lišty na větévkách j. klen j. mléč

6 …ten vypadá úplně jinak…
j. babyka j. jasanolistý zelený, hnědý nebo fialový nádech větviček s voskovým povlakem NEZAMĚŇOVAT J. JASANOLISTÝ S PAJASANEM!!! …ten vypadá úplně jinak… může mít korkové lišty

7 JÍROVEC pupeny vstřícné (protistojné) velké černohnědé lepkavé pupeny
listové jizvy se třemi až devíti stopami

8 LISTNÁČE – střídavé pupeny
akát bříza buk dub habr hrušeň jabloň jeřáb jilm lípa olše ořešák pajasan topol vrba rod Prunus

9 AKÁT pupeny střídavé, skryté v listové jizvě pupeny mají párové trny
pásy borky střechovitě vyvýšené větvičky tupě pětihranné, hladké, lesklé

10 BŘÍZA pupeny střídavé, kuželovité, zašpičatělé s větším počtem šupin, nejsou lepkavé, listové jizvy ledvinitého tvaru 3 listové stopy větvičky s bradavkovitými žlázkami kůra kmene je černo-bílá

11 BUK pupeny střídavé, rovné, vřetenovité, ostře špičaté
malé listové jizvy s pěti stopami „cik cak“ větve, pupeny odstávají od větvičky větvičky bělavě až hnědavě plstnaté, lysé, bělavé lenticely borka hladká, světle šedá

12 DUB pupeny střídavé, vejčité, ostře zakončené, na konci nahloučené
devět a více listových stop v listové jizvě mladé větvičky lysé a lesklé, tupě hranaté suché listy bývají na stromě i v zimě (dub zimní) hnědošedá kůra, bez lenticel, borka destičkovitě rozpukaná, v puklinách stejné barvy

13 HABR pupeny střídavé, protáhlé, kuželovité s četnými šupinami
„cik cak“ větve, pupeny se přiklánějí k větvičce větvičky červenohnědé, lysé, bělavé lenticely kůra i borka zelenošedá, hladká, zvlněná

14 HRUŠEŇ pupeny střídavé, kuželovité, špičaté, lysé, tmavohnědé, s kolci (v podobě větévek s pupeny) větvičky lysé nebo téměř lysé, s lenticelami šedohnědá kůra bez lenticel, borka destičkovitě rozpukaná

15 JABLOŇ pupeny střídavé, vejčité až kuželovité, červenohnědé, nejsou špičaté, jsou hustě bíle plstnaté, s kolci úzce ledvinité listové jizvy se třemi listovými stopami větvičky tmavé, plstnaté

16 JEŘÁB pupeny střídavé, vejčité až kuželovité, zašpičatělé, stopka
srpovité až ledvinité listové jizvy s 5 (j. ptačí) nebo 3 stopami j. ptačí j. muk j. břek

17 JILM pupeny střídavé, šupinaté, pupeny šikmo nad jizvou
pupeny jsou malé a tupé až špičaté, nejsou lepkavé listové jizvy ledvinitého až srdčitého tvaru se třemi stopami lysé nebo žláznaté letorosty, ne chlupaté větvičky často s korkovými lištami

18 LÍPA pupeny střídavé, vejčité, tupé, hnědé nebo načervenalé
listové jizvy se třemi (l. velkolistá) nebo pěti (l. malolistá) stopami větvičky žlutavé až tmavě červenohnědé, klikaté, lysé nebo jemně pýřité, s lenticelami kůra s podélnými lenticelami, borka pásovitě rozpukaná

19 OLŠE pupeny střídavé, stopkaté, oblé, vejčité, 2-3 šupiny
listové jizvy ledvinité s pěti listovými stopami pupeny lysé+lepkavé (o.lepkavá) či pýřité+nelepkavé (o.šedá) větvičky lysé, oblé nebo trojhranné, s lenticelami kůra se žlutými čárk. lenticelami, borka destičkovitě rozpuk

20 OŘEŠÁK pupeny střídavé, velmi malé, světlejší hnědé až černohněhé, typický tvar listových jizev větvičky tlusté, lysé, lesklé, častěji plstnaté, mladé letorosty příčně přehrádkované pukliny v borce nažloutlé, borka pásovitě rozpukaná

21 PAJASAN pupeny střídavé, hnědé, menší, zaoblené
větvičky hnědé, mladší žlutočerveně chlupaté, lenticely letorosty s hnědou přehrádkovanou dření borka v puklinách sv. žlutá, nepravidelně rozpukaná

22 TOPOL bílý pupeny střídavé, kuželovité, světle hnědé
ml. větvičky bíle chlupaté, starší šedavé až zelenavé, lysé, okrouhlé lenticely, bíle plstnatý konec letorostu ledvninité listové jizvy se třemi stopami kůra hladká, bělošedá, s lenticelami charakteristického tvaru, borka nepravidelně rozpukaná

23 TOPOL osika pupeny střídavé, zelenavě hnědé až načervenalé, lesklé, málo lepkavé, málo pupenových šupin mladé větvičky tenké, oblé, lysé, starší šedé až černošedé, lesklé, se světlými lenticelami ledvninité listové jizvy se třemi stopami kůra hladká, zelenošedá, s lenticelami, borka nepravidelně rozpukaná

24 TOPOL černý pupeny střídavé, kuželovité, ostře špičaté, lesklé, lepkavé mladé větvičky světle žluté, lesklé, oblé, starší černošedé ledvninité listové jizvy se třemi až čtyřmi stopami načervenalé podélné lenticely, borka pásovitě rozpukaná (černý)

25 rod PRUNUS trnka pupeny střídavé, malé, vejčité, hnědé, hroznovitě nahloučené na kolcích, chlupaté pupenové šupiny tenké hranaté větvičky, jemně šedavě plstnaté, straší šedé, lysé, přeměněné v kolce, úhel 90° stromový nebo keřový druh

26 rod PRUNUS třešeň pupeny střídavé, malé, vejčité, lysé, s lepkavými šupinami, na konci mohou být nahloučené silnější červenohnědé větvičky, lesklé šedohnědá borka, kruhovitě v pásech odlupčivá

27 rod PRUNUS střemcha pupeny střídavé, velké, červenohnědé, kuželovité, ostré, na konci nahloučené větvičky černohnědé s nápadnými světlými lenticelami dále do rodu Prunus patří myrobalán („špendlíky“), švestka, višeň, broskvoň, meruňka, mandloň, bobkovišeň apod…

28 VRBY pupeny střídavé, spirálně postavené, výjimečně vstřícné, kryté jednou šupinou pupeny zelené, žluté až načervenalé, lysé nebo chlupaté

29 JEHLIČNANY SMRK BOROVICE

30 KEŘE – vstřícné pupeny Bez Brslen Dřín Kalina Ptačí zob Svída Šeřík

31 BEZ pupeny vstřícné, kulaté (b. červený) nebo špičaté (b. černý)
listové jizvy zřetelné, srdčité dotýkají se listové jizvy se třemi (b. červený) až pěti stopami (b. černý) rezavohnědá (b. červený) nebo bílá (b. černý) dužina

32 BRSLEN pupeny vstřícné, zřetelné listové jizvy s jednou stopou, jizvy se nedotýkají větvičky čtyřhranné se 4 korkovými lištami (b.evropský) větvičky s bradavičkami (b. bradavičnatý)

33 DŘÍN pupeny vstřícné, chlupaté, kulaté, na stopkách
listové jizvy malé se třemi stopami, dotýkají se větvičky čtyřhranné, zelené až načervenalé dužina není rezavohnědá Pozn. dřín patří „formulářově“ do stejné skupiny jako svída - zkratka SV…!

34 KALINA pupeny vstřícné, vejčité až podlouhlé
listové jizvy se třemi až pěti stopami, dotýkají se větvičky tenké, lysé, hranaté, světle hnědé bílá dužina

35 PTAČÍ ZOB pupeny vstřícné,
větvičky bez bradaviček a bez korkových lišt listové jizvy s jednou stopou, nedotýkají se

36 SVÍDA pupeny vstřícné, vejčité, postranní pupeny stopkaté, jemně plstnaté listové jizvy malé a úzké, se třemi stopami, dotýkají se větvičky krvavě červené nebo zelenočervené, hladké, oblé

37 ŠEŘÍK pupeny vstřícné, vejcovité, žlutozelené až červenohnědé, většinou 2 terminální pupeny půlkruhovité nespojené listové jizvy, nedotýkají se větvičky oblé, lysé, olivově zelené až žlutošedé

38 KEŘE – střídavé pupeny Hloh Líska Růže

39 HLOH pupeny střídavé, kužeovité, mírně hranaté, jednotlivě nebo po dvou u kolců listové jizvy půlměsíčité se třemi stopami kolce leskle šedozelené, maximálně 2 cm dlouhé větvičky tenké, zprohýbané, zelené až světle hnědé, lesklé s drobnými lenticelami; starší šedozelené až šedohnědé, lysé

40 LÍSKA pupeny dvouřadě střídavé, vejčité, zelenohnědé až hnědé, lesklé, lysé; pupenové šupiny na okraji brvité ledvinité rezavohnědé listové jizvy mladé větvičky na konci chlupaté, červenohnědé se světlými lenticelami

41 RŮŽE pupeny střídavé, drobné, vejčité, tupé nebo tupě špičaté
mladé větvičky zelené, starší olivově hnědé nebo načervenalé, ostny zahnuté úzké listové jizvy tvaru V, se třemi listovými stopami

42 Použitá literatura Aas, G., Riedmiller, A. (2002): Kapesní atlas stromy. Slovart, Praha; 3. vydání; 255 stran. Hecker, U. (2009): Stromy a keře. Rebo Productions; 2. vydání; 238 stran. Martinovský, J., Pozděna, M. (1983): Klíč k určování stromů a keřů. SPN, Praha; 1. vydání; 207 stran. Pikula, J. et al. (2003): Stromové a keřové dřeviny lesů a volné krajiny České republiky. CERM. Brno; 1. vydání; 226 stran. Úradníček, L. (2004): Lesnická dendrologie II (Angiosper-mae). MZLU. Brno; 1. vydání; 127 stran. Větvička, V. (2008): Stromy a keře. Aventinum, Praha; 2. vydání; 288 stran. forografie: J. Korbel a různé internetové zdroje