Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Proč jsme tady?  „Je nepochybné – a zkušenosti mnoha zdravotně postižených to bohužel dokládají – že závažné problémy v komunikaci existují i mezi lidmi.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Proč jsme tady?  „Je nepochybné – a zkušenosti mnoha zdravotně postižených to bohužel dokládají – že závažné problémy v komunikaci existují i mezi lidmi."— Transkript prezentace:

1

2 Proč jsme tady?  „Je nepochybné – a zkušenosti mnoha zdravotně postižených to bohužel dokládají – že závažné problémy v komunikaci existují i mezi lidmi se zdravotním postižením v roli pacienta a zdravotnickým personálem. Pacienti je pociťují zcela logicky jako své ponižování a snižování své lidské důstojnosti. Často si však netroufnou se bránit, prostě proto, že se cítí být vůči lékařům i dalším zdravotníkům v podřízeném postavení, často už dokonce na námitky proti takovému jednání rezignovali, neboť se s ním setkávají na každém kroku.“  ce-pro-praxi/desatera-nrzp ce-pro-praxi/desatera-nrzp

3 Všeobecná pacientská práva  Etický kodex Práva pacientů  Základní pacientská práva  Právo na ohleduplnou zdravotní péči  Právo znát jména zdravotníků  Právo na soukromí  Právo na informace nezbytné k souhlasu či nesouhlasu s léčbou  Právo na přiměřenou akceptaci pacientových žádostí o poskytování péče ze strany nemocnice (dle jejích možností).

4 Co oko nevidí, to srdce nebolí  Zrak je dálkový analyzátor - umožňuje člověku získat maximum informací v minimálním časovém úseku, takříkajíc mrknutím oka  Zrakem získáváme 75 – 90 % informací z prostředí  Sluch zajišťuje pouze 15 % informací, hmat přibližně 6 % informací a čich a chuť společně asi 5 % informací z okolí

5 Podíl jednotlivých informátorů

6 Zrak versus hmat Hmatové vnímáníZrakové vnímání KontaktníDistanční PomaléRychlejší ParciálníKomplexní Časově postupnéSimultánní (časově souběžné) Prostorové, nerozlišuje v ploše Rozlišuje v prostoru i v ploše Omezené rozměry předmětuPrakticky neomezené rozměry předmětu Převážně aktivní, větší námaha Převážně pasivní, snadnější

7 Kdo je kdo?  Za osobu se zrakovým postižením je považována ta, která má postižení zrakových funkcí trvající i po medicínské léčbě anebo po korigování standardní refrakční vady a má zrakovou ostrost horší než 0,3 (6/18) až po světlocit, nebo je zorné pole omezeno pod 10 stupňů při centrální fixaci, přitom tato osoba užívá nebo je potenciálně schopna používat zrak na plánování a vlastní provádění činnosti.

8 Nevidomý nebo slepý?  I mně se zdá, že výraz "slepý" jasně vystihuje skutečnost. Jenže od toho slůvka už je jen krůček k označení "slepec" a to se v našem jazyce často používá v hanlivém tónu. Přiznám se ti, že to není nic příjemného, když nastoupím do tramvaje a odněkud se ozve: "No tak, uvolněte místo tomu slepci." V ten okamžik si ani nepřipadám jako žena, a spíše prožívám jakési vyloučení z lidského rodu vůbec. Někteří tvrdí, že s opisnými výrazy, kdy se říká to, co není, a ne to, co je, přišel bývalý režim. Co je na tom pravdy, nevím.

9  Každopádně se u nás zavedl nepsaný úzus, že organizace a profesionálové, kteří s námi mají co do činění, o nás mluví jako o nevidomých. A tak dá se předpokládat, že nic nezkazíš a nikoho se nedotkneš, když o člověku, který nevidí, budeš mluvit jako o nevidomém. Ovšem pojmenovat naše zdravotní postižení přímočaře jako "slepotu", je naprosto v pořádku.

10 Kolika lidí se to týká?  Podle aktuálních odhadů WHO žije na světě 37 milionů nevidomých a 124 milionů slabozrakých osob  Odhady počtu osob s těžkým zrakovým postižením v ČR se aktuálně pohybují mezi 60 – , z toho 7 – představují osoby nevidomé

11 Tolik lidí, ale jak vlastně vidí?  Osoby nevidomé  Osoby se zbytky zraku  Osoby slabozraké  Osoby s poruchami binokulárního vidění

12 Co to na nás hrajou… nevidomý a přesto něco vidí?!  Lidí, kteří opravdu nevidí vůbec, ale vůbec nic, je ve skutečnosti jen velmi málo. Většina takzvaných nevidomých má totiž nějaký zbytek vidění zachovaný. Hodně z nich má například schopnost zrakově vnímat rozdíl mezi dnem a nocí, poznají třeba i to, kde je v tmavé místnosti okno nebo rozsvícená lampa - mají zachovaný světlocit. Jiní nevidomí mohou mít různé klamné zrakové vjemy, mezi kterými se občas objeví i něco z reálného okolí. A další nevidomí jsou schopni rozpoznat hrubé obrysy siluet, někdo třeba i sem tam nějakou barvu. U některých, kteří používají bílou hůl, je dostupnost zbytku zraku ovlivňovaná jejich aktuální pohodou: mírou stresu, konkrétními světelnými podmínkami a řadou dalších věcí. Bílou hůl ale používají i lidé, kteří mají tzv. zbytky zraku.

13 Jak vypadá „tma“?  "Dobře, ale co tedy vnímají ti, kteří nevidí vůbec nic? Jak to jejich "nic" vypadá? Vidí černou tmu?"  Dobrá otázka, těžší odpověď. Když někdo nevidí vůbec nic, znamená to, že zkrátka nemá žádný zrakový vjem. Černá barva, tma, šedá mlha - to všechno jsou pořád zrakové vjemy. Takže ten, kdo skutečně nevidí nic, vidí asi to či tolik, co a kolik bys viděl ty, kdyby ses na svět kolem koukl třeba svým loktem. Netvař se tak nevěřícně, lip ti to prostě vysvětlit neumím.

14

15

16

17 Když komunikace nejde hladce  Nehádej, kdo jsem?  Nevidomý, nikoli však neviděný  Nebojte se faux pas.  Nekličkujte mezi slovy  Kudy kam?  Mlčeti stříbro, mluviti zlato  3krát NE  „Zavřete oči, odcházím“  Řeč těla velmi mnoho dělá  Ztracený stavební kámen  Budiž světlo!?  Jak můžete pomoci nejen v rámci nemoci?  Nespěchejte

18 Nehádej, kdo jsem  Potkám třeba nějakého člověka a je-li to jen trochu společensky možné, podám mu ruku. Stisk ruky mám ráda, protože pro mne znamená zhmotnění hlasu z prostoru kdesi přede mnou. Hned po vnímání lidského hlasu představuje stisk ruky úvodní a důležitou výpověď o člověku. Do určité míry se asi dá říct, že mi podání rukou nahrazuje pohled z očí do očí, zachycení vstřícného úsměvu ve tváři toho, koho potkávám.

19  Nejvíce mi ale o druhém vypovídá jeho hlas. Slyším v něm, jestli se při našem rozhovoru dívá na mne nebo spíše někam stranou třeba v rozpacích nad slepýma očima. Slyším v něm také vnitřní klid nebo nervozitu, tichou soustředěnost na naše setkání nebo roztěkanost myšlenek, uvolněnou přirozenost či strojený afekt a mnoho dalšího. A mnoho jiného mi o tom člověku pro změnu uniká. Je jistě možné si postřeh ve vnímání všeho, co se v hlase druhého zrcadlí, cvičit. Vždy ale zůstanou aspekty očím naprosto zjevné, které bez nich nepochytím.

20 Nevidomý, nikoli však neviděný  Mluvte přímo  Asymetrie vztahu  Člověk se zrakovým postižením je většinou svéprávný, svobodný, soběstačný a porozumí vám  Průvodce neznamená zástupce  „Ať si jde paní dál.“  Vodicí pes

21 Nebojte se faux pas  Veze takhle slečna svého nevidomého kamaráda autem a na křižovatce se ho spontánně zeptá: „Vidíš něco zprava?“ On stejně spontánně s úsměvem odpovídá: „Nevidím, ale až to ucítím, tak Ti řeknu!“  Černé, ale pravdivé a reálné a rovněž dostatečně ilustrativní.

22 Nekličkujte mezi slovy  Nese nevidomý beznohého příšerně rozkopanou silnicí. A co byste čekali, nevidomý zakopne a strašně se vymlátí. Beznohý povídá: „Já bych Ti nejradši nakopal zadek!“ „No to bych teda chtěl vidět!“ odvětí nevidomý.  Tento humor je možná trochu černější, ale krásně ilustruje běžnou komunikační situaci a v řadě případů i přístup samotných zrakově postižených osob ke svému zrakovému postižení.

23 Kudy kam?  Popisy a pokyny  Verbalizovat  Nezávislost  Zhoršená adaptabilita

24 Mlčeti stříbro, mluviti zlato  Verbalizovat – popisovat prostředí, dění, nástroje i procedury  Umožnit základní orientaci v nastalé situaci  „Teď to trochu píchne“

25 3krát NE  Nemanipulujte  Neberte nezávislost  Nenechte pocítit nesvobodu  Empatie  Svoboda a důstojnost

26 Zavřete oči, odcházím

27 Řeč těla velmi mnoho dělá  Absence neverbální informace a situačního kontextu  Jdou nevidomý a jednooký lesem k babičce. A ejhle, najednou si jednooký větví vypíchne i to druhé, zdravé oko a povídá: "Tak jsme došli!" A nevidomý na to: "Ahoj babi!„  Ještě černější, ale o to výmluvnější… Cílem není situaci zlehčit, ale pouze s nadhledem doložit řečené – chybějící situační kontext, absenci neverbální informace.

28 Ztracený stavební kámen  Zrakový kontakt jako alfa a omega jakékoli komunikace…  Koverbální chování, aneb Co Vás může rušit?

29 Budiž světlo?  Co může vadit Vašemu komunikačnímu partnerovi?  Zraková hygiena  Intenzita osvětlení  Pozice v místnosti  Intimní zóna  Tmavé brýle

30 Jak ještě pomoci nejen v rámci nemoci? Oslovení půvabné průvodkyně Držím se v oblasti loketní hebká je a lehce koketní rád bych se koketně optal jenže jsem přiblble koktal

31 Průvodce, aneb Jak se držet za ruce

32

33

34 Slepecký pes Možná se někdo podiví můj pes je vodící a navíc vodivý rád vyhledá každou vodu ovšem bez mého doprovodu. Rád si plave rád se cáká rád se prostě chvíli fláká potom mě zas vodí světem dělá radost mně i dětem.

35

36 Snaha pomoci někdy přehluší mé vlastní potřeby…

37 S nadhledem…  Dá si takhle nevidomý muž rande se slečnou, a protože se slečna opozdí, ťuká si jen tak z nudy holí. Když slečna konečně dorazí, muž se jí rozhořčeně ptá, kde byla tak dlouho. Ona omluvně odvětí: „Vždyť to bylo jenom půl hodiny!“, „No jo, jenže mě mezitím třicetkrát převedli přes silnici a zpátky!“  Tento vtip neměl nikoho zesměšnit, natož situaci osob se zrakovým postižením. S řádnou dávkou nadsázky měl poskytnout určitou reflexi obecného přístupu laické veřejnosti k pomoci zrakově postiženým, kdy snaha pomoci může leckdy přehlušit individuální potřeby osoby s postižením.

38  Na tomto místě bychom chtěli odbourat jeden z mnoha mýtů – bílá hůl „nedoprovází“ pouze nevidomé, ale i slabozraké a osoby se zbytky zraku – v tomto směru plní zejména funkci označovací – „jsem osoba se zrakovým postižením“.

39 Moc bílé hole  Od 80. let minulého století je 15. říjen vyhlášen jako „Den bílé hole“.  Thébský věštec Teiresias - podle jedné z legend byl oslepen bohyní Athénou za to, že ji spatřil nahou při koupeli v lázni. Propůjčila mu však schopnost rozumět hlasu ptáků a darovala berli, s jejíž pomocí chodil tak jistě, jako kdyby viděl.  Autorství bílé hole si nárokuje fotograf James Biggs z Bristolu, který oslepl při autonehodě - v roce 1921 natřel svoji vycházkovou hůl na bílo, aby se zviditelnil pro motoristy.  Nezávisle na Biggsovi přichází v roce 1930 Guilly d´ Herbemontová s návrhem označit nevidomé osoby bílou holí. Inspirací jí jsou pařížští strážníci využívající bílou hůl k organizování dopravy.

40 Jak to funguje?  Funkce orientační  Funkce ochranná  Funkce označující  Funkce opěrná

41 Tak si chodím s bílou holí…  A občas se mě někdo zeptá: "Proč to děláš, vždyť přece ještě něco vidíš, ne?" Ano, NĚCO ještě vidím, a taky hned dodávám, že jsem za to NĚCO osudu vděčná. Ale pokud se mám zamyslet nad tím, CO vlastně vidím, musím konstatovat, že můj svět je složen z více či méně jasných skvrn. Zkušenost už mne naučila, že ta zelená je trávník před domem, ta červenobílá stánek s novinami a ta šedivá sousedka v novém kostýmku. - Dobrý den! - a hele, ona to byla popelnice. No nic, opačně by to byl horší trapas.

42  Abych to neměla jen tak jednotvárné, dopřávají mi moje oční choroby i další povyražení - ty barevné skvrny pozoruji jakoby přes sklo, po němž se neustále přesýpají korálky. Někdy jsou droboučké a splývají s okolím, takže už je skoro nevnímám. Často však mají velikost špendlíkových hlaviček a barvy neónových reklam. Tvoří nádherné a zajímavé obrazce a milovníci umění by si jistě přišli na své. Jenže v próze všedního dne jsou tyhle parádičky spíš na překážku. A tak přichází ke cti má bílá kamarádka, jejíž pomocí hravě zjistím, jestli ta tmavá skvrna na chodníku znamená louži, větev, odhozený papír anebo docela obyčejný stín. Poradí mi, jak vysoký je obrubník, jak hluboké je schodiště, někdy přivolá ochotné lidi, aby mi pomohli v nesnázích. (Zdroj:

43 Frajer s bílou holí Kdo to tady ťuká? Prodloužená ruka barvy bílé a k ní černé brýle. To slepý poeta kráčí do světa proč tak mlátí holí? Au - vždyť to bolí!

44 Sebe_obsluha – sobě_stačnost 

45 Překvapení Jsem docela slušný slepec kdybych občas něco nekec myslel bych že někdo jiný napsal tyhle ptákoviny. Miroslav Michálek

46 Nespěchejte  "Hm, a není to únavné takhle se pořád namáhat?" Je, a někdy tak moc, že se prostě přestanu snažit a úplně vypnu. Přemýšlím si o svých věcech a obrazy ze své blízkosti k sobě nechávám dolehnout, jen když se hlásí o mou pozornost zřetelně nebo neodbytně. Jindy mě ale tahle nekonečná hádanka baví; těší mě zkoušet, co ještě dalšího vyluštím.

47 Písemná komunikace  Braillovo písmo  Zvětšený černotisk  , Web  Fax

48 Chcete znát odpověď?

49 Namísto závěru…  Radši mi, prosím, ještě řekni, co je pro tebe při setkávání se s námi vidícími podstatné?"  Našemu dorozumívání určitě napomůže přesné a konkrétní používání jazyka. Přála bych si mít čarovnou moc a vymazat ze slovní zásoby nic neříkající a pouze nejistotu až paniku vzbuzující slůvka či výkřiky typu "pozor" a "opatrně". Vím, že to není snadné - ale dokázat místo těchto výrazů, které mohou znamenat cokoli od okamžitého zastavení se na místě až po zběsilý úprk někam stranou (vlevo?! vpravo?!), rychle a jednoznačně dát jasný pokyn (stůj) nebo přehlednou informaci (před vámi výkop) by pro mne představovalo velikou pomoc. Lidé se často vyjadřují nepřesně také proto, že všichni účastníci hovoru mají k dispozici doplňující a zpřesňující

50  vizuální informace: mimiku, posunky, gesta, viděné okolí. Pro mne z toho však nic dostupné není, jsem závislá pouze na vyřčeném. A tak odpověď na dotaz, kde je tady pošta, ve stylu "kousek támhle", mi moc nepomůže. Kdybych se ale místo toho dověděla, kolik ulic mám ještě přejít a kde pak zabočit doleva nebo doprava, a celý stručný popis cesty by byl třeba ještě doplněn přibližným odhadem vzdálenosti, to už by mi užitečné bylo - a moc. Jiná potíž bývá se slůvky "tady" a "tam", neboť jsou obě vázána na subjektivní pojetí toho, kdo je vyslovil. Sedím-li například u stolu a ptám se, kde mám svůj hrnek s čajem, odpověď "tady" mne uvede do rozpaků. Může totiž znamenat jak jeho umístění kdesi na ploše stolu nejspíše v mé blízkosti, tak i ochotnou ruku někoho přítomného, jež hrnek právě uchopila a vzduchem mi ho podává. Asi si umíš představit všechny ty možné kolize a příležitostné drobné ztráty...

51 Co ještě zbývá dodat…?  Vždy se budu chtít dovídat o vašem vnímání našeho společného světa i o tom, jak se v něm cítíte - sami za sebe i v mé společnosti. Přála bych si, aby vidící lidé dokázali být ve svých otázkách otevření. Aby se nebáli ptát se na to, co je o mém vnímání a životní zkušenosti zajímá a co si neumí představit. Aby rozhodnou-li se mi nabídnout svou pomoc, poskytli mi prostor se na podobě pomoci společně domluvit, aby se necítili znejistění nebo dokonce zastrašení tím, že se se mnou ocitli v situaci, kdy si neví rady.

52 DĚKUJI ZA VAŠI POZORNOST A AKTIVNÍ ÚČAST


Stáhnout ppt "Proč jsme tady?  „Je nepochybné – a zkušenosti mnoha zdravotně postižených to bohužel dokládají – že závažné problémy v komunikaci existují i mezi lidmi."

Podobné prezentace


Reklamy Google