Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

KOMUNIKACE TAKTIKA V JEDNÁNÍ S LIDMI. Tato prezentace vznikla v rámci projektu „Systém kariérového poradenství pro studenty vysokých škol v Plzeňském.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "KOMUNIKACE TAKTIKA V JEDNÁNÍ S LIDMI. Tato prezentace vznikla v rámci projektu „Systém kariérového poradenství pro studenty vysokých škol v Plzeňském."— Transkript prezentace:

1 KOMUNIKACE TAKTIKA V JEDNÁNÍ S LIDMI

2 Tato prezentace vznikla v rámci projektu „Systém kariérového poradenství pro studenty vysokých škol v Plzeňském kraji“ (CZ.1.07/2.2.0/ ), který je realizován v letech Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociální fondu a státního rozpočtu České republiky.

3 Pojem komunikace - jedná se o proces vzájemného dorozumívání, kdy sdělující předává příjemci nějakou informaci - komunikace není proces specificky lidský, lze se s ním setkat i u zvířat, kteří si předávají informace různými způsoby. )interakce pomocí pachů, dotyků, různými gesty a postoji) - komunikovat lze i v případě, že nikdo nic neříká, odchází k ní totiž i tím, že mlčíme - i tak je možné druhému sdělit naše postoje a emoce, které k němu cítíme - komunikaci je třeba chápat jako oboustranný proces vzájemného sdělování

4 Struktura komunikace Komunikaci tvoří ji následující složky: - komunikátor (ten, kdo vysílá určitou inf.) - komunikant = recipient (ten, kdo inf. přijímá) - komuniké (obsah sdělení) - komunikační kanál (cesta, po níž komunikace probíhá)

5 Druhy komunikace Sdělovat informace lze mnoha způsoby. Během fylogeneze, vytvořil člověk velké množství komunikačních znaků, forem a prostředků, pomocí kterých se dokáže dorozumívat. Člověk jako jediný tvor se dokáže dorozumívat pomocí artikulovaných zvuků, které tvoří řeč. Kromě této verbální komunikace je možná i komunikace beze slov - tzv. nonverbální komunikace.

6 Verbální komunikace - zákl. prvkem pro komunikaci je slovo - ta mohou být řečena nebo napsána, podle toho lze dělit řeč na mluvenou nebo psanou -podle počtu hovořících se může jednat o monolog, dialog či o komunikaci ve skupině - masovou komunikaci představují sdělovací prostředky jako tisk, rozhlas, televize - verbální komunikací se zabývá mnoho vědních disciplin, mezi nejzákl. patří: - lingvistika - jazykověda - filologie - věda o lidské řeči - sémantika - nauka o významové stránce slov - rétorika - věda o řečnickém umění - syntax - věda o správném řazení slov - paralingvistika - studium „svrchních tónů řeči“

7 Komunikace mezi 2 osobami Rozhovor dvou lidí může mít různé podoby, mohou si rozumět, diskutovat, ale mohou se též hádat, napadat se a osočovat se Mezi zásady správné verbální komunikace patří: - mluvit jen, když máme co říci - mluvit stručně - intenzitu hlasového projevu přizpůsobit počtu posluchačů a velikosti prostoru, v němž se nacházíme - delší věty užívat s mírou a střídat je s kratšími - mluvit jednoznačně - vystoupení zahájit žertem, atraktivním příběhem - nenapadat a nementorovat posluchače - nejdříve chválit, pak teprve kárat a současně navrhnout, jak věci zlepšit - informace zvolna dávkovat, není nutné posluchače zahltit přemírou informací na počátku verbálního projevu

8 Neverbální komunikace Neverbální komunikace má k dispozici kromě řeči i jiné sdělovací prostředky - např. použít gesto, výraz tváře, atd. Ppředpokládá se, že neverbální komunikace je starší než řeč. Oba druhy komunikace probíhají za normálních okolností současně. Řeč je doprovázena gesty, výrazem obličeje, oddálením či přiblížením. Co lze nonverbálně sdělovat? - emoce, postoje a vztahy k druhým, aktuální psychický stav, zájem o sblížení a snahu o změnu postoje partnera, snahu o řízení vývoje dalšího vzájemného styku Druhy nonverbální komunikace: - výraz obličeje, gesta, doteky, oddálení, postoje, pohyby, pohledy, tón řeči, úprava zevnějšku

9 Neverbální komunikace Mimika •sdělování výrazy obličeje, zvláště pak vyjadřování citů a emocionálních stavů (radost, smutek, překvapení, strach, spokojenost, zájem, štěstí, neštěstí apod.) •Nejsilněji se v ní odráží emoční prožívání - psychické rozpoložení člověka •Je důležitá při prvním dojmu Oční kontakt - pohledy •- je důl. komunikátorem a sdělovačem emocí, očima zahajujeme každý sociální kontakt s neznámou osobou •- pro sociální psychologii je důl. kam pohled očí směřuje,příp.jak dlouho - příliš dlouhé dívání se do očí způsobuje nervozitu toho druhého, naopak „uhejbání“ očí jinam způsobuje averzi

10 Neverbální komunikace Gestika •téměř každý člověk používá při řeči pohybů rukou - gestikulaci, pomocí gest podtrhujeme to, co chceme vyjádřit, způsob gestikulace je u jednotlivých lidí různý, existují i národnostní a etnické rozdíly •z gest je možno usuzovat i na některé vlastnosti hovořícího - na temperament, agresivitu, dominanci, tendenci k poučování, kooperativnost, afiliativitu, ale i na aktuální stav psychiky Haptika •je komunikace dotykem, řadíme sem podání ruky, objetí, pohlazení, uhození, apod. •taktilně lze sledovat pozitivní i negativní vztahy mezi komunikujícími •z odteku ruky poznáme charakter sociálního kontaktu

11 Neverbální komunikace Posturika •sdělování fyzickým postojem, tj. konfigurací všech končetin, krku, hlavy, trupu Kinezika •bezděčné pohyby rukou, nohou, hlavy, trupu

12 Neverbální komunikace Proxemika •způsob komunikace přiblížením nebo naopak oddálením komunikujících osob •tento způsob spočívá ve vzdálenosti, která dělí lidi, kteří jsou spolu v interakci - tato vzdálenost může být různá, podle vztahu, který k sobě komunikující osoby cítí •v teorii sociální komunikace se rozlišují tzv. proxemické zóny: •intimní zóna - vzdálenost kolem 30 cm, kterou si mohou porušit pouze intimní přátelé, aniž by v nás vyvolali nepříjemné pocity •osobní zóna - je asi do vzdálenosti 75 cm, kontakt osob je přátelský s možností eventuálních dotyků •sociální zóna - do vzdálenosti 2 m, tato zóna umožňuje neosobní jednání, obchodní či služební styk, komunikaci ve skupině •veřejná zóna - je do vzdálenosti od 3,5 - 7 m, ze které hovoří např. řečník k posluchačům

13 Poruchy komunikace -mezi komunikátorem a komunikantem dochází někdy k úbytku inf. nebo k jejich zkreslení. V těchto případech hovoříme o poruchách komunikace, a to ve smyslu kvantitativním nebo kvalitativním poruchy v komunikačním kanále - např. hlučností prostředí, nedoslýchavostí, nesoustředěností poruchy z neujasněnosti smyslu slov - např. slovo koleje

14 Poruchy komunikace poruchy na bázi metakomunikace -metakomunikačními faktory jsou: výraz tváře, emotivní akcentace, sociální role a status - k nejčastějším metakomunikačním poruchám patří: - dvojí vazba (jednání s čl. ve dvou různých rovinách) brainwashing (vymývání mozku) - poruchy, ke kterým dochází v průběhu konfliktních situací - jedná se o následující: - hrubě destruktivní komunikace (komunikace s cílem člověka ponížit a urazit) - autoritářská komunikace (tendence vnutit druhému vlastní postoje) - disjunktivní komunikace (jedince neovlivňují přijímané zprávy, podněty zlehčuje) - pseudokomunikace - komunikace formální - nonkomunikace - faktické přerušení komunikace, i když přítomnost partnerů trvá

15 Poruchy komunikace podvědomé poruchy řečového projevu -nedokončení započaté věty, kdy mluvčí zůstane v půli věty a již začíná větu druhou -přeřeknutí se a zakoktání, vyskytující se u lidí v tenzi a nejistotě -používání parazitních slov

16 Chyby v komunikaci •devalvování druhého, jeho názorů (shazování, posměch) •změna tématu, která má být považována za odpověď •nedokončování vět •chytání za slov •fráze, nejasné výroky •dvojsmysly •mluvení za druhého •interpretace projevů a chování druhého •nálepkování, tj. značkování chování druhého •manipulace, tj. ovlivňování chování druhých se zištným cílem •verbální agrese: osočování, slovní napadání, ironie, sarkasmus, urážení •neverbální agrese: demonstrativně ignorovat, mlčet, útrpně se tvářit •skákání do řeči

17 Chyby v komunikaci •despekt •podezíravost •podceňování druhého •pochybování o kompetenci druhého •diskvalifikace někoho •necitlivé až necitelné chování •šikanování •zneužívání důvěry •nedodržování dohodnutých pravidel •vědomé přetěžování druhého s výtkou, že nestačí •vytahování se z pozice své sociální role •pomlouvání •záměrné neposkytnutí pomoci •záměrné zatajování celé pravdy •úmyslné poskytnutí falešné informace •skrývání skutečných motivů •nerespektování druhého •demonstrativní preferování toho, kdo si to nezaslouží

18 Techniky pro zefektivnění komunikace Povzbuzení: •Řekněte nám o tom něco víc •To, co říkáte, považuji za důležité, pokračujte, prosím •Co chcete ještě říci? •Kdy / Kde se to stalo? Jak jste se při tom cítil? Uznání: •Uznávám, to co říkáte •Chápu, jak se cítíte •Myslím, že to je důležitý názor •Chápu, proč to vnímáte tímto způsobem •Děkuji, že jste to řekl •Děkuji, že nám tak důvěřujete, že jste se nám svěřil

19 Techniky pro zefektivnění komunikace Nová formulace: •Říkáte tedy, že…? •Rozumím správně, že…? •Chcete říci, že…? •Takže vy říkáte, že… a cítíte se kvůli tomu… Shrnutí •Dosud jsme tedy slyšeli... •Dovolte mi zjistit, jestli jsem to pochopil přesně. Dosud jste řekl, že... •Takže Váš názor, jak tomu rozumím, je •Klíčové problémy asi jsou... Je to pravda?

20 Pravidla pro diskuzi ve skupině Staňte se vlastním mluvčím Sami si určete, co chcete říct, kdy chcete mluvit a kdy mlčet. Pokuste se sami dávat a přijímat to, co chcete dostat. Cvičte se v sebepozorování. Chovejte se k druhým se stejnou úctou jako sami k sobě. Jestliže se cítíte opomíjeni, vy sami to můžete změnit. Stát se svým mluvčím znamená, že budete sebe považovat za jedinečnou, autonomní a omezenou bytost a budete se cítit odpovědni za své činy.

21 Pravidla pro diskuzi ve skupině Přednostně zpracujte rušivé momenty Postranní rozhovory ve dvojicích, potíže se soustředěním, nudu vztek nebo únavu většinou potlačujeme, abychom „nerušili“. Často jsou však v pozadí problémy zajímající i ostatní členy skupiny. Když tato „narušení“ ignorujeme, omezuje se nebo úplně zaniká kontakt členů se skupinou. Zkušenosti ukazují, že čas který je třeba věnovat zpracování těchto „narušení“, se ušetří, protože takto navozené lepší porozumění zvýší výkonnost skupiny.

22 Pravidla pro diskuzi ve skupině Já“ místo „člověk“ nebo „se“ Ve svých výpovědích mluvte za sebe, zastupujete totiž sami sebe, používejte „já“ ne „my“. Toto pravidlo napomáhá tomu, abychom se neschovávali za veřejné mínění a hovořili za sebe.

23 Pravidla pro diskuzi ve skupině Vlastní názor místo vyptávání Abychom při diskusi nehráli hru otázka- odpověď, raději místo otázky vyslovme svůj názor. Vyjádření vlastní zkušenosti a zážitku povzbudí k dalším interakcím - i ostatní sdělují své zážitky a postřehy. Opravdové tázání s cílem získat informaci je nutné pro pochopení: pak jsou otázky povoleny. Když už se musíme ptát, sdělme druhým důvod. Tím oslabujeme dojem inkvizice.

24 Pravidla pro diskuzi ve skupině Autentická a selektivní komunikace Vyberte si co a kolik chcete říci. Když vyslovíte všechno, kladete tím přehnané nároky na důvěru a snahu pochopit. Pokuste se být autentičtí. Neupřímnost a manipulace znemožňují přiblížení a spolupráci.

25 Pravidla pro diskuzi ve skupině Vždy může mluvit jen jeden

26 Pravidla pro diskuzi ve skupině Poskytovat zpětnou vazbu Informace o tom jak osoba A vnímá a prožívá chování osoby B, dále je to informace A pro B, jaké reakce vyvolalo chování B v A na rovině chování nebo na rovině prožívání nebo na rovině vztahové.

27 Závěr „Musíš být hodně trpělivý,“ odpověděla liška. „Sedneš si nejprve kousek ode mne do trávy. Já se budu na tebe po očku dívat, ale ty nebudeš nic říkat. Řeč je pramenem nedorozumění. Každý den si však budeš moci sednout trochu blíž...“ Antoine Saint-Exupéry: Malý princ


Stáhnout ppt "KOMUNIKACE TAKTIKA V JEDNÁNÍ S LIDMI. Tato prezentace vznikla v rámci projektu „Systém kariérového poradenství pro studenty vysokých škol v Plzeňském."

Podobné prezentace


Reklamy Google